diff options
| author | Glenn Morris | 2007-08-22 07:41:44 +0000 |
|---|---|---|
| committer | Glenn Morris | 2007-08-22 07:41:44 +0000 |
| commit | 9ca6898a721a4fa3cf67497c0202ffc6ec18559e (patch) | |
| tree | 7053ef6102d00a99cb62745de14f0dbeb5b26672 /etc/tutorials | |
| parent | a523f0c74b25f548ec76877b6a50bffbbd2c3f9c (diff) | |
| download | emacs-9ca6898a721a4fa3cf67497c0202ffc6ec18559e.tar.gz emacs-9ca6898a721a4fa3cf67497c0202ffc6ec18559e.zip | |
Move tutorials from etc/ to etc/tutorials/
Diffstat (limited to 'etc/tutorials')
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL | 1131 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.bg | 1197 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.cn | 1033 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.cs | 1047 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.de | 1490 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.eo | 1126 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.es | 1216 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.fr | 1203 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.it | 1120 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.ja | 1073 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.ko | 1009 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.nl | 1255 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.pl | 1248 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.pt_BR | 1088 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.ro | 1117 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.ru | 1162 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.sk | 1106 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.sl | 1140 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.sv | 1153 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.th | 1014 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.translators | 95 | ||||
| -rw-r--r-- | etc/tutorials/TUTORIAL.zh | 1086 |
22 files changed, 24109 insertions, 0 deletions
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL b/etc/tutorials/TUTORIAL new file mode 100644 index 00000000000..eaa97619763 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL | |||
| @@ -0,0 +1,1131 @@ | |||
| 1 | Emacs tutorial. See end for copying conditions. | ||
| 2 | |||
| 3 | Emacs commands generally involve the CONTROL key (sometimes labeled | ||
| 4 | CTRL or CTL) or the META key (sometimes labeled EDIT or ALT). Rather than | ||
| 5 | write that in full each time, we'll use the following abbreviations: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<chr> means hold the CONTROL key while typing the character <chr> | ||
| 8 | Thus, C-f would be: hold the CONTROL key and type f. | ||
| 9 | M-<chr> means hold the META or EDIT or ALT key down while typing <chr>. | ||
| 10 | If there is no META, EDIT or ALT key, instead press and release the | ||
| 11 | ESC key and then type <chr>. We write <ESC> for the ESC key. | ||
| 12 | |||
| 13 | Important note: to end the Emacs session, type C-x C-c. (Two characters.) | ||
| 14 | The characters ">>" at the left margin indicate directions for you to | ||
| 15 | try using a command. For instance: | ||
| 16 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 17 | [Middle of page left blank for didactic purposes. Text continues below] | ||
| 18 | >> Now type C-v (View next screen) to move to the next screen. | ||
| 19 | (go ahead, do it by holding down the CONTROL key while typing v). | ||
| 20 | From now on, you should do this again whenever you finish | ||
| 21 | reading the screen. | ||
| 22 | |||
| 23 | Note that there is an overlap of two lines when you move from screen | ||
| 24 | to screen; this provides some continuity so you can continue reading | ||
| 25 | the text. | ||
| 26 | |||
| 27 | The first thing that you need to know is how to move around from place | ||
| 28 | to place in the text. You already know how to move forward one screen, | ||
| 29 | with C-v. To move backwards one screen, type M-v (hold down the META key | ||
| 30 | and type v, or type <ESC>v if you do not have a META, EDIT, or ALT key). | ||
| 31 | |||
| 32 | >> Try typing M-v and then C-v, a few times. | ||
| 33 | |||
| 34 | |||
| 35 | * SUMMARY | ||
| 36 | --------- | ||
| 37 | |||
| 38 | The following commands are useful for viewing screenfuls: | ||
| 39 | |||
| 40 | C-v Move forward one screenful | ||
| 41 | M-v Move backward one screenful | ||
| 42 | C-l Clear screen and redisplay all the text, | ||
| 43 | moving the text around the cursor | ||
| 44 | to the center of the screen. | ||
| 45 | (That's CONTROL-L, not CONTROL-1.) | ||
| 46 | |||
| 47 | >> Find the cursor, and note what text is near it. | ||
| 48 | Then type C-l. | ||
| 49 | Find the cursor again and notice that the same text | ||
| 50 | is near the cursor now. | ||
| 51 | |||
| 52 | You can also use the PageUp and PageDn keys to move by screenfuls, if | ||
| 53 | your terminal has them, but you can edit more efficiently if you use | ||
| 54 | C-v and M-v. | ||
| 55 | |||
| 56 | |||
| 57 | * BASIC CURSOR CONTROL | ||
| 58 | ---------------------- | ||
| 59 | |||
| 60 | Moving from screenful to screenful is useful, but how do you | ||
| 61 | move to a specific place within the text on the screen? | ||
| 62 | |||
| 63 | There are several ways you can do this. You can use the arrow keys, | ||
| 64 | but it's more efficient to keep your hands in the standard position | ||
| 65 | and use the commands C-p, C-b, C-f, and C-n. These characters | ||
| 66 | are equivalent to the four arrow keys, like this: | ||
| 67 | |||
| 68 | Previous line, C-p | ||
| 69 | : | ||
| 70 | : | ||
| 71 | Backward, C-b .... Current cursor position .... Forward, C-f | ||
| 72 | : | ||
| 73 | : | ||
| 74 | Next line, C-n | ||
| 75 | |||
| 76 | >> Move the cursor to the line in the middle of that diagram | ||
| 77 | using C-n or C-p. Then type C-l to see the whole diagram | ||
| 78 | centered in the screen. | ||
| 79 | |||
| 80 | You'll find it easy to remember these letters by words they stand for: | ||
| 81 | P for previous, N for next, B for backward and F for forward. You | ||
| 82 | will be using these basic cursor positioning commands all the time. | ||
| 83 | |||
| 84 | >> Do a few C-n's to bring the cursor down to this line. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Move into the line with C-f's and then up with C-p's. | ||
| 87 | See what C-p does when the cursor is in the middle of the line. | ||
| 88 | |||
| 89 | Each line of text ends with a Newline character, which serves to | ||
| 90 | separate it from the following line. The last line in your file ought | ||
| 91 | to have a Newline at the end (but Emacs does not require it to have | ||
| 92 | one). | ||
| 93 | |||
| 94 | >> Try to C-b at the beginning of a line. It should move to | ||
| 95 | the end of the previous line. This is because it moves back | ||
| 96 | across the Newline character. | ||
| 97 | |||
| 98 | C-f can move across a Newline just like C-b. | ||
| 99 | |||
| 100 | >> Do a few more C-b's, so you get a feel for where the cursor is. | ||
| 101 | Then do C-f's to return to the end of the line. | ||
| 102 | Then do one more C-f to move to the following line. | ||
| 103 | |||
| 104 | When you move past the top or bottom of the screen, the text beyond | ||
| 105 | the edge shifts onto the screen. This is called "scrolling". It | ||
| 106 | enables Emacs to move the cursor to the specified place in the text | ||
| 107 | without moving it off the screen. | ||
| 108 | |||
| 109 | >> Try to move the cursor off the bottom of the screen with C-n, and | ||
| 110 | see what happens. | ||
| 111 | |||
| 112 | If moving by characters is too slow, you can move by words. M-f | ||
| 113 | (META-f) moves forward a word and M-b moves back a word. | ||
| 114 | |||
| 115 | >> Type a few M-f's and M-b's. | ||
| 116 | |||
| 117 | When you are in the middle of a word, M-f moves to the end of the word. | ||
| 118 | When you are in whitespace between words, M-f moves to the end of the | ||
| 119 | following word. M-b works likewise in the opposite direction. | ||
| 120 | |||
| 121 | >> Type M-f and M-b a few times, interspersed with C-f's and C-b's | ||
| 122 | so that you can observe the action of M-f and M-b from various | ||
| 123 | places inside and between words. | ||
| 124 | |||
| 125 | Notice the parallel between C-f and C-b on the one hand, and M-f and | ||
| 126 | M-b on the other hand. Very often Meta characters are used for | ||
| 127 | operations related to the units defined by language (words, sentences, | ||
| 128 | paragraphs), while Control characters operate on basic units that are | ||
| 129 | independent of what you are editing (characters, lines, etc). | ||
| 130 | |||
| 131 | This parallel applies between lines and sentences: C-a and C-e move to | ||
| 132 | the beginning or end of a line, and M-a and M-e move to the beginning | ||
| 133 | or end of a sentence. | ||
| 134 | |||
| 135 | >> Try a couple of C-a's, and then a couple of C-e's. | ||
| 136 | Try a couple of M-a's, and then a couple of M-e's. | ||
| 137 | |||
| 138 | See how repeated C-a's do nothing, but repeated M-a's keep moving one | ||
| 139 | more sentence. Although these are not quite analogous, each one seems | ||
| 140 | natural. | ||
| 141 | |||
| 142 | The location of the cursor in the text is also called "point". To | ||
| 143 | paraphrase, the cursor shows on the screen where point is located in | ||
| 144 | the text. | ||
| 145 | |||
| 146 | Here is a summary of simple cursor-moving operations, including the | ||
| 147 | word and sentence moving commands: | ||
| 148 | |||
| 149 | C-f Move forward a character | ||
| 150 | C-b Move backward a character | ||
| 151 | |||
| 152 | M-f Move forward a word | ||
| 153 | M-b Move backward a word | ||
| 154 | |||
| 155 | C-n Move to next line | ||
| 156 | C-p Move to previous line | ||
| 157 | |||
| 158 | C-a Move to beginning of line | ||
| 159 | C-e Move to end of line | ||
| 160 | |||
| 161 | M-a Move back to beginning of sentence | ||
| 162 | M-e Move forward to end of sentence | ||
| 163 | |||
| 164 | >> Try all of these commands now a few times for practice. | ||
| 165 | These are the most often used commands. | ||
| 166 | |||
| 167 | Two other important cursor motion commands are M-< (META Less-than), | ||
| 168 | which moves to the beginning of the whole text, and M-> (META | ||
| 169 | Greater-than), which moves to the end of the whole text. | ||
| 170 | |||
| 171 | On most terminals, the "<" is above the comma, so you must use the | ||
| 172 | shift key to type it. On these terminals you must use the shift key | ||
| 173 | to type M-< also; without the shift key, you would be typing M-comma. | ||
| 174 | |||
| 175 | >> Try M-< now, to move to the beginning of the tutorial. | ||
| 176 | Then use C-v repeatedly to move back here. | ||
| 177 | |||
| 178 | >> Try M-> now, to move to the end of the tutorial. | ||
| 179 | Then use M-v repeatedly to move back here. | ||
| 180 | |||
| 181 | You can also move the cursor with the arrow keys, if your terminal has | ||
| 182 | arrow keys. We recommend learning C-b, C-f, C-n and C-p for three | ||
| 183 | reasons. First, they work on all kinds of terminals. Second, once | ||
| 184 | you gain practice at using Emacs, you will find that typing these Control | ||
| 185 | characters is faster than typing the arrow keys (because you do not | ||
| 186 | have to move your hands away from touch-typing position). Third, once | ||
| 187 | you form the habit of using these Control character commands, you can | ||
| 188 | easily learn to use other advanced cursor motion commands as well. | ||
| 189 | |||
| 190 | Most Emacs commands accept a numeric argument; for most commands, this | ||
| 191 | serves as a repeat-count. The way you give a command a repeat count | ||
| 192 | is by typing C-u and then the digits before you type the command. If | ||
| 193 | you have a META (or EDIT or ALT) key, there is another, alternative way | ||
| 194 | to enter a numeric argument: type the digits while holding down the | ||
| 195 | META key. We recommend learning the C-u method because it works on | ||
| 196 | any terminal. The numeric argument is also called a "prefix argument", | ||
| 197 | because you type the argument before the command it applies to. | ||
| 198 | |||
| 199 | For instance, C-u 8 C-f moves forward eight characters. | ||
| 200 | |||
| 201 | >> Try using C-n or C-p with a numeric argument, to move the cursor | ||
| 202 | to a line near this one with just one command. | ||
| 203 | |||
| 204 | Most commands use the numeric argument as a repeat count, but some | ||
| 205 | commands use it in some other way. Several commands (but none of | ||
| 206 | those you have learned so far) use it as a flag--the presence of a | ||
| 207 | prefix argument, regardless of its value, makes the command do | ||
| 208 | something different. | ||
| 209 | |||
| 210 | C-v and M-v are another kind of exception. When given an argument, | ||
| 211 | they scroll the screen up or down by that many lines, rather than by a | ||
| 212 | screenful. For example, C-u 8 C-v scrolls the screen by 8 lines. | ||
| 213 | |||
| 214 | >> Try typing C-u 8 C-v now. | ||
| 215 | |||
| 216 | This should have scrolled the screen up by 8 lines. If you would like | ||
| 217 | to scroll it down again, you can give an argument to M-v. | ||
| 218 | |||
| 219 | If you are using a windowed display, such as X11 or MS-Windows, there | ||
| 220 | should be a tall rectangular area called a scroll bar at the | ||
| 221 | side of the Emacs window. You can scroll the text by clicking the | ||
| 222 | mouse in the scroll bar. | ||
| 223 | |||
| 224 | >> Try pressing the middle button at the top of the highlighted area | ||
| 225 | within the scroll bar. This should scroll the text to a position | ||
| 226 | determined by how high or low you click. | ||
| 227 | |||
| 228 | >> Try moving the mouse up and down, while holding the middle button | ||
| 229 | pressed down. You'll see that the text scrolls up and down as | ||
| 230 | you move the mouse. | ||
| 231 | |||
| 232 | |||
| 233 | * WHEN EMACS IS HUNG | ||
| 234 | -------------------- | ||
| 235 | |||
| 236 | If Emacs stops responding to your commands, you can stop it safely by | ||
| 237 | typing C-g. You can use C-g to stop a command which is taking too | ||
| 238 | long to execute. | ||
| 239 | |||
| 240 | You can also use C-g to discard a numeric argument or the beginning of | ||
| 241 | a command that you do not want to finish. | ||
| 242 | |||
| 243 | >> Type C-u 100 to make a numeric arg of 100, then type C-g. | ||
| 244 | Now type C-f. It should move just one character, | ||
| 245 | because you canceled the argument with C-g. | ||
| 246 | |||
| 247 | If you have typed an <ESC> by mistake, you can get rid of it | ||
| 248 | with a C-g. | ||
| 249 | |||
| 250 | |||
| 251 | * DISABLED COMMANDS | ||
| 252 | ------------------- | ||
| 253 | |||
| 254 | Some Emacs commands are "disabled" so that beginning users cannot use | ||
| 255 | them by accident. | ||
| 256 | |||
| 257 | If you type one of the disabled commands, Emacs displays a message | ||
| 258 | saying what the command was, and asking you whether you want to go | ||
| 259 | ahead and execute the command. | ||
| 260 | |||
| 261 | If you really want to try the command, type <SPC> (the Space bar) in | ||
| 262 | answer to the question. Normally, if you do not want to execute the | ||
| 263 | disabled command, answer the question with "n". | ||
| 264 | |||
| 265 | >> Type C-x C-l (which is a disabled command), | ||
| 266 | then type n to answer the question. | ||
| 267 | |||
| 268 | |||
| 269 | * WINDOWS | ||
| 270 | --------- | ||
| 271 | |||
| 272 | Emacs can have several windows, each displaying its own text. We will | ||
| 273 | explain later on how to use multiple windows. Right now we want to | ||
| 274 | explain how to get rid of extra windows and go back to basic | ||
| 275 | one-window editing. It is simple: | ||
| 276 | |||
| 277 | C-x 1 One window (i.e., kill all other windows). | ||
| 278 | |||
| 279 | That is CONTROL-x followed by the digit 1. C-x 1 expands the window | ||
| 280 | which contains the cursor, to occupy the full screen. It deletes all | ||
| 281 | other windows. | ||
| 282 | |||
| 283 | >> Move the cursor to this line and type C-u 0 C-l. | ||
| 284 | >> Type CONTROL-h k CONTROL-f. | ||
| 285 | See how this window shrinks, while a new one appears | ||
| 286 | to display documentation on the CONTROL-f command. | ||
| 287 | |||
| 288 | >> Type C-x 1 and see the documentation listing window disappear. | ||
| 289 | |||
| 290 | This command is unlike the other commands you have learned in that it | ||
| 291 | consists of two characters. It starts with the character CONTROL-x. | ||
| 292 | There is a whole series of commands that start with CONTROL-x; many of | ||
| 293 | them have to do with windows, files, buffers, and related things. | ||
| 294 | These commands are two, three or four characters long. | ||
| 295 | |||
| 296 | |||
| 297 | * INSERTING AND DELETING | ||
| 298 | ------------------------ | ||
| 299 | |||
| 300 | If you want to insert text, just type the text. Characters which you | ||
| 301 | can see, such as A, 7, *, etc. are taken by Emacs as text and inserted | ||
| 302 | immediately. Type <Return> (the carriage-return key) to insert a | ||
| 303 | Newline character. | ||
| 304 | |||
| 305 | You can delete the last character you typed by typing <Delback>. | ||
| 306 | <Delback> is a key on the keyboard--the same one you normally use, | ||
| 307 | outside Emacs, for deleting the last character you typed. It is | ||
| 308 | normally a large key a couple of lines up from the <Return> key, and | ||
| 309 | it is usually labeled "Delete", "Del" or "Backspace". | ||
| 310 | |||
| 311 | If the large key there is labeled "Backspace", then that's the one you | ||
| 312 | use for <Delback>. There may also be another key labeled "Delete" | ||
| 313 | somewhere else, but that's not <Delback>. | ||
| 314 | |||
| 315 | More generally, <Delback> deletes the character immediately before the | ||
| 316 | current cursor position. | ||
| 317 | |||
| 318 | >> Do this now--type a few characters, then delete them | ||
| 319 | by typing <Delback> a few times. Don't worry about this file | ||
| 320 | being changed; you will not alter the master tutorial. This is | ||
| 321 | your personal copy of it. | ||
| 322 | |||
| 323 | When a line of text gets too big for one line on the screen, the line | ||
| 324 | of text is "continued" onto a second screen line. A backslash ("\") | ||
| 325 | (or, if you're using a windowed display, a little curved arrow) at the | ||
| 326 | right margin indicates a line which has been continued. | ||
| 327 | |||
| 328 | >> Insert text until you reach the right margin, and keep on inserting. | ||
| 329 | You'll see a continuation line appear. | ||
| 330 | |||
| 331 | >> Use <Delback>s to delete the text until the line fits on one screen | ||
| 332 | line again. The continuation line goes away. | ||
| 333 | |||
| 334 | You can delete a Newline character just like any other character. | ||
| 335 | Deleting the Newline character between two lines merges them into | ||
| 336 | one line. If the resulting combined line is too long to fit in the | ||
| 337 | screen width, it will be displayed with a continuation line. | ||
| 338 | |||
| 339 | >> Move the cursor to the beginning of a line and type <Delback>. This | ||
| 340 | merges that line with the previous line. | ||
| 341 | |||
| 342 | >> Type <Return> to reinsert the Newline you deleted. | ||
| 343 | |||
| 344 | Remember that most Emacs commands can be given a repeat count; | ||
| 345 | this includes text characters. Repeating a text character inserts | ||
| 346 | it several times. | ||
| 347 | |||
| 348 | >> Try that now -- type C-u 8 * to insert ********. | ||
| 349 | |||
| 350 | You've now learned the most basic way of typing something in | ||
| 351 | Emacs and correcting errors. You can delete by words or lines | ||
| 352 | as well. Here is a summary of the delete operations: | ||
| 353 | |||
| 354 | <Delback> Delete the character just before the cursor | ||
| 355 | C-d Delete the next character after the cursor | ||
| 356 | |||
| 357 | M-<Delback> Kill the word immediately before the cursor | ||
| 358 | M-d Kill the next word after the cursor | ||
| 359 | |||
| 360 | C-k Kill from the cursor position to end of line | ||
| 361 | M-k Kill to the end of the current sentence | ||
| 362 | |||
| 363 | Notice that <Delback> and C-d vs M-<Delback> and M-d extend the parallel | ||
| 364 | started by C-f and M-f (well, <Delback> is not really a control | ||
| 365 | character, but let's not worry about that). C-k and M-k are like C-e | ||
| 366 | and M-e, sort of, in that lines are opposite sentences. | ||
| 367 | |||
| 368 | You can also kill any part of the text with one uniform method. Move | ||
| 369 | to one end of that part, and type C-@ or C-<SPC> (either one). (<SPC> | ||
| 370 | is the Space bar.) Move to the other end of that part, and type C-w. | ||
| 371 | That kills all the text between the two positions. | ||
| 372 | |||
| 373 | >> Move the cursor to the Y at the start of the previous paragraph. | ||
| 374 | >> Type C-<SPC>. Emacs should display a message "Mark set" | ||
| 375 | at the bottom of the screen. | ||
| 376 | >> Move the cursor to the n in "end", on the second line of the | ||
| 377 | paragraph. | ||
| 378 | >> Type C-w. This will kill the text starting from the Y, | ||
| 379 | and ending just before the n. | ||
| 380 | |||
| 381 | The difference between "killing" and "deleting" is that "killed" text | ||
| 382 | can be reinserted, whereas "deleted" things cannot be reinserted. | ||
| 383 | Reinsertion of killed text is called "yanking". Generally, the | ||
| 384 | commands that can remove a lot of text kill the text (they set up so | ||
| 385 | that you can yank the text), while the commands that remove just one | ||
| 386 | character, or only remove blank lines and spaces, do deletion (so you | ||
| 387 | cannot yank that text). <Delback> and C-d do deletion in the simplest | ||
| 388 | case, with no argument. When given an argument, they kill instead. | ||
| 389 | |||
| 390 | >> Move the cursor to the beginning of a line which is not empty. | ||
| 391 | Then type C-k to kill the text on that line. | ||
| 392 | >> Type C-k a second time. You'll see that it kills the Newline | ||
| 393 | which follows that line. | ||
| 394 | |||
| 395 | Note that a single C-k kills the contents of the line, and a second | ||
| 396 | C-k kills the line itself, and makes all the other lines move up. C-k | ||
| 397 | treats a numeric argument specially: it kills that many lines AND | ||
| 398 | their contents. This is not mere repetition. C-u 2 C-k kills two | ||
| 399 | lines and their newlines; typing C-k twice would not do that. | ||
| 400 | |||
| 401 | Bringing back killed text is called "yanking". (Think of it as | ||
| 402 | yanking back, or pulling back, some text that was taken away.) You | ||
| 403 | can yank the killed text either at the same place where it was killed, | ||
| 404 | or at some other place in the text you are editing, or even in a | ||
| 405 | different file. You can yank the same text several times; that makes | ||
| 406 | multiple copies of it. | ||
| 407 | |||
| 408 | The command for yanking is C-y. It reinserts the last killed text, | ||
| 409 | at the current cursor position. | ||
| 410 | |||
| 411 | >> Try it; type C-y to yank the text back. | ||
| 412 | |||
| 413 | If you do several C-k's in a row, all of the killed text is saved | ||
| 414 | together, so that one C-y will yank all of the lines at once. | ||
| 415 | |||
| 416 | >> Do this now, type C-k several times. | ||
| 417 | |||
| 418 | Now to retrieve that killed text: | ||
| 419 | |||
| 420 | >> Type C-y. Then move the cursor down a few lines and type C-y | ||
| 421 | again. You now see how to copy some text. | ||
| 422 | |||
| 423 | What do you do if you have some text you want to yank back, and then | ||
| 424 | you kill something else? C-y would yank the more recent kill. But | ||
| 425 | the previous text is not lost. You can get back to it using the M-y | ||
| 426 | command. After you have done C-y to get the most recent kill, typing | ||
| 427 | M-y replaces that yanked text with the previous kill. Typing M-y | ||
| 428 | again and again brings in earlier and earlier kills. When you have | ||
| 429 | reached the text you are looking for, you do not have to do anything to | ||
| 430 | keep it. Just go on with your editing, leaving the yanked text where | ||
| 431 | it is. | ||
| 432 | |||
| 433 | If you M-y enough times, you come back to the starting point (the most | ||
| 434 | recent kill). | ||
| 435 | |||
| 436 | >> Kill a line, move around, kill another line. | ||
| 437 | Then do C-y to get back the second killed line. | ||
| 438 | Then do M-y and it will be replaced by the first killed line. | ||
| 439 | Do more M-y's and see what you get. Keep doing them until | ||
| 440 | the second kill line comes back, and then a few more. | ||
| 441 | If you like, you can try giving M-y positive and negative | ||
| 442 | arguments. | ||
| 443 | |||
| 444 | |||
| 445 | * UNDO | ||
| 446 | ------ | ||
| 447 | |||
| 448 | If you make a change to the text, and then decide that it was a | ||
| 449 | mistake, you can undo the change with the undo command, C-x u. | ||
| 450 | |||
| 451 | Normally, C-x u undoes the changes made by one command; if you repeat | ||
| 452 | the C-x u several times in a row, each repetition undoes one | ||
| 453 | additional command. | ||
| 454 | |||
| 455 | But there are two exceptions: commands that do not change the text do | ||
| 456 | not count (this includes cursor motion commands and scrolling | ||
| 457 | command), and self-inserting characters are usually handled in groups | ||
| 458 | of up to 20. (This is to reduce the number of C-x u's you have to | ||
| 459 | type to undo insertion of text.) | ||
| 460 | |||
| 461 | >> Kill this line with C-k, then type C-x u and it should reappear. | ||
| 462 | |||
| 463 | C-_ is an alternative undo command; it works just the same as C-x u, | ||
| 464 | but it is easier to type several times in a row. The disadvantage of | ||
| 465 | C-_ is that on some keyboards it is not obvious how to type it. That | ||
| 466 | is why we provide C-x u as well. On some terminals, you can type C-_ | ||
| 467 | by typing / while holding down CONTROL. | ||
| 468 | |||
| 469 | A numeric argument to C-_ or C-x u acts as a repeat count. | ||
| 470 | |||
| 471 | You can undo deletion of text just as you can undo killing of text. | ||
| 472 | The distinction between killing something and deleting it affects | ||
| 473 | whether you can yank it with C-y; it makes no difference for undo. | ||
| 474 | |||
| 475 | |||
| 476 | * FILES | ||
| 477 | ------- | ||
| 478 | |||
| 479 | In order to make the text you edit permanent, you must put it in a | ||
| 480 | file. Otherwise, it will go away when your invocation of Emacs goes | ||
| 481 | away. In order to put your text in a file, you must "find" the file | ||
| 482 | before you enter the text. (This is also called "visiting" the file.) | ||
| 483 | |||
| 484 | Finding a file means that you see the contents of the file within | ||
| 485 | Emacs. In many ways, it is as if you were editing the file itself. | ||
| 486 | However, the changes you make using Emacs do not become permanent | ||
| 487 | until you "save" the file. This is so you can avoid leaving a | ||
| 488 | half-changed file on the system when you do not want to. Even when | ||
| 489 | you save, Emacs leaves the original file under a changed name in case | ||
| 490 | you later decide that your changes were a mistake. | ||
| 491 | |||
| 492 | If you look near the bottom of the screen you will see a line that | ||
| 493 | begins and ends with dashes, and starts with "--:-- TUTORIAL" or | ||
| 494 | something like that. This part of the screen normally shows the name | ||
| 495 | of the file that you are visiting. Right now, you are visiting a file | ||
| 496 | called "TUTORIAL" which is your personal scratch copy of the Emacs | ||
| 497 | tutorial. When you find a file with Emacs, that file's name will | ||
| 498 | appear in that precise spot. | ||
| 499 | |||
| 500 | One special thing about the command for finding a file is that you | ||
| 501 | have to say what file name you want. We say the command "reads an | ||
| 502 | argument from the terminal" (in this case, the argument is the name of | ||
| 503 | the file). After you type the command | ||
| 504 | |||
| 505 | C-x C-f Find a file | ||
| 506 | |||
| 507 | Emacs asks you to type the file name. The file name you type appears | ||
| 508 | on the bottom line of the screen. The bottom line is called the | ||
| 509 | minibuffer when it is used for this sort of input. You can use | ||
| 510 | ordinary Emacs editing commands to edit the file name. | ||
| 511 | |||
| 512 | While you are entering the file name (or any minibuffer input), | ||
| 513 | you can cancel the command with C-g. | ||
| 514 | |||
| 515 | >> Type C-x C-f, then type C-g. This cancels the minibuffer, | ||
| 516 | and also cancels the C-x C-f command that was using the | ||
| 517 | minibuffer. So you do not find any file. | ||
| 518 | |||
| 519 | When you have finished entering the file name, type <Return> to | ||
| 520 | terminate it. Then C-x C-f command goes to work, and finds the file | ||
| 521 | you chose. The minibuffer disappears when the C-x C-f command is | ||
| 522 | finished. | ||
| 523 | |||
| 524 | In a little while the file contents appear on the screen, and you can | ||
| 525 | edit the contents. When you wish to make your changes permanent, | ||
| 526 | type the command | ||
| 527 | |||
| 528 | C-x C-s Save the file | ||
| 529 | |||
| 530 | This copies the text within Emacs into the file. The first time you | ||
| 531 | do this, Emacs renames the original file to a new name so that it is | ||
| 532 | not lost. The new name is made by adding "~" to the end of the | ||
| 533 | original file's name. | ||
| 534 | |||
| 535 | When saving is finished, Emacs displays the name of the file written. | ||
| 536 | You should save fairly often, so that you will not lose very much | ||
| 537 | work if the system should crash. | ||
| 538 | |||
| 539 | >> Type C-x C-s, saving your copy of the tutorial. | ||
| 540 | This should show "Wrote ...TUTORIAL" at the bottom of the screen. | ||
| 541 | |||
| 542 | NOTE: On some systems, typing C-x C-s will freeze the screen and you | ||
| 543 | will see no further output from Emacs. This indicates that an | ||
| 544 | operating system "feature" called "flow control" is intercepting the | ||
| 545 | C-s and not letting it get through to Emacs. To unfreeze the screen, | ||
| 546 | type C-q. Then see the section "Spontaneous Entry to Incremental | ||
| 547 | Search" in the Emacs manual for advice on dealing with this "feature". | ||
| 548 | |||
| 549 | You can find an existing file, to view it or edit it. You can also | ||
| 550 | find a file which does not already exist. This is the way to create a | ||
| 551 | file with Emacs: find the file, which will start out empty, and then | ||
| 552 | begin inserting the text for the file. When you ask to "save" the | ||
| 553 | file, Emacs will really create the file with the text that you have | ||
| 554 | inserted. From then on, you can consider yourself to be editing an | ||
| 555 | already existing file. | ||
| 556 | |||
| 557 | |||
| 558 | * BUFFERS | ||
| 559 | --------- | ||
| 560 | |||
| 561 | If you find a second file with C-x C-f, the first file remains | ||
| 562 | inside Emacs. You can switch back to it by finding it again with | ||
| 563 | C-x C-f. This way you can get quite a number of files inside Emacs. | ||
| 564 | |||
| 565 | >> Create a file named "foo" by typing C-x C-f foo <Return>. | ||
| 566 | Then insert some text, edit it, and save "foo" by typing C-x C-s. | ||
| 567 | Finally, type C-x C-f TUTORIAL <Return> | ||
| 568 | to come back to the tutorial. | ||
| 569 | |||
| 570 | Emacs stores each file's text inside an object called a "buffer". | ||
| 571 | Finding a file makes a new buffer inside Emacs. To see a list of the | ||
| 572 | buffers that currently exist in your Emacs job, type | ||
| 573 | |||
| 574 | C-x C-b List buffers | ||
| 575 | |||
| 576 | >> Try C-x C-b now. | ||
| 577 | |||
| 578 | See how each buffer has a name, and it may also have a file name for | ||
| 579 | the file whose contents it holds. ANY text you see in an Emacs window | ||
| 580 | is always part of some buffer. | ||
| 581 | |||
| 582 | >> Type C-x 1 to get rid of the buffer list. | ||
| 583 | |||
| 584 | When you have several buffers, only one of them is "current" at any | ||
| 585 | time. That buffer is the one you edit. If you want to edit another | ||
| 586 | buffer, you need to "switch" to it. If you want to switch to a buffer | ||
| 587 | that corresponds to a file, you can do it by visiting the file again | ||
| 588 | with C-x C-f. But there is an easier way: use the C-x b command. | ||
| 589 | In that command, you have to type the buffer's name. | ||
| 590 | |||
| 591 | >> Type C-x b foo <Return> to go back to the buffer "foo" which holds | ||
| 592 | the text of the file "foo". Then type C-x b TUTORIAL <Return> | ||
| 593 | to come back to this tutorial. | ||
| 594 | |||
| 595 | Most of the time, the buffer's name is the same as the file name | ||
| 596 | (without the file directory part). However, this is not always true. | ||
| 597 | The buffer list you make with C-x C-b always shows you the name of | ||
| 598 | every buffer. | ||
| 599 | |||
| 600 | ANY text you see in an Emacs window is always part of some buffer. | ||
| 601 | Some buffers do not correspond to files. For example, the buffer | ||
| 602 | named "*Buffer List*" does not have any file. It is the buffer which | ||
| 603 | contains the buffer list that you made with C-x C-b. The buffer named | ||
| 604 | "*Messages*" also does not correspond to any file; it contains the | ||
| 605 | messages that have appeared on the bottom line during your Emacs | ||
| 606 | session. | ||
| 607 | |||
| 608 | >> Type C-x b *Messages* <Return> to look at the buffer of messages. | ||
| 609 | Then type C-x b TUTORIAL <Return> to come back to this tutorial. | ||
| 610 | |||
| 611 | If you make changes to the text of one file, then find another file, | ||
| 612 | this does not save the first file. Its changes remain inside Emacs, | ||
| 613 | in that file's buffer. The creation or editing of the second file's | ||
| 614 | buffer has no effect on the first file's buffer. This is very useful, | ||
| 615 | but it also means that you need a convenient way to save the first | ||
| 616 | file's buffer. It would be a nuisance to have to switch back to | ||
| 617 | it with C-x C-f in order to save it with C-x C-s. So we have | ||
| 618 | |||
| 619 | C-x s Save some buffers | ||
| 620 | |||
| 621 | C-x s asks you about each buffer which contains changes that you have | ||
| 622 | not saved. It asks you, for each such buffer, whether to save the | ||
| 623 | buffer. | ||
| 624 | |||
| 625 | >> Insert a line of text, then type C-x s. | ||
| 626 | It should ask you whether to save the buffer named TUTORIAL. | ||
| 627 | Answer yes to the question by typing "y". | ||
| 628 | |||
| 629 | |||
| 630 | * EXTENDING THE COMMAND SET | ||
| 631 | --------------------------- | ||
| 632 | |||
| 633 | There are many, many more Emacs commands than could possibly be put | ||
| 634 | on all the control and meta characters. Emacs gets around this with | ||
| 635 | the X (eXtend) command. This comes in two flavors: | ||
| 636 | |||
| 637 | C-x Character eXtend. Followed by one character. | ||
| 638 | M-x Named command eXtend. Followed by a long name. | ||
| 639 | |||
| 640 | These are commands that are generally useful but used less than the | ||
| 641 | commands you have already learned about. You have already seen a few | ||
| 642 | of them: the file commands C-x C-f to Find and C-x C-s to Save, for | ||
| 643 | example. Another example is the command to end the Emacs | ||
| 644 | session--this is the command C-x C-c. (Do not worry about losing | ||
| 645 | changes you have made; C-x C-c offers to save each changed file before | ||
| 646 | it kills the Emacs.) | ||
| 647 | |||
| 648 | If you are using a graphical display that supports multiple | ||
| 649 | applications in parallel, you don't need any special command to move | ||
| 650 | from Emacs to another application. You can do this with the mouse or | ||
| 651 | with window manager commands. However, if you're using a text | ||
| 652 | terminal which can only show one application at a time, you need to | ||
| 653 | "suspend" Emacs to move to any other program. | ||
| 654 | |||
| 655 | C-z is the command to exit Emacs *temporarily*--so that you can go | ||
| 656 | back to the same Emacs session afterward. When Emacs is running on a | ||
| 657 | text terminal, C-z "suspends" Emacs; that is, it returns to the shell | ||
| 658 | but does not destroy the Emacs. In the most common shells, you can | ||
| 659 | resume Emacs with the `fg' command or with `%emacs'. | ||
| 660 | |||
| 661 | The time to use C-x C-c is when you are about to log out. It's also | ||
| 662 | the right thing to use to exit an Emacs invoked under mail handling | ||
| 663 | programs and other miscellaneous utilities, since they may not know | ||
| 664 | how to cope with suspension of Emacs. In ordinary circumstances, | ||
| 665 | though, if you are not about to log out, it is better to suspend Emacs | ||
| 666 | with C-z instead of exiting Emacs. | ||
| 667 | |||
| 668 | There are many C-x commands. Here is a list of the ones you have learned: | ||
| 669 | |||
| 670 | C-x C-f Find file | ||
| 671 | C-x C-s Save file | ||
| 672 | C-x s Save some buffers | ||
| 673 | C-x C-b List buffers | ||
| 674 | C-x b Switch buffer | ||
| 675 | C-x C-c Quit Emacs | ||
| 676 | C-x 1 Delete all but one window | ||
| 677 | C-x u Undo | ||
| 678 | |||
| 679 | Named eXtended commands are commands which are used even less | ||
| 680 | frequently, or commands which are used only in certain modes. An | ||
| 681 | example is the command replace-string, which globally replaces one | ||
| 682 | string with another. When you type M-x, Emacs prompts you at the | ||
| 683 | bottom of the screen with M-x and you should type the name of the | ||
| 684 | command; in this case, "replace-string". Just type "repl s<TAB>" and | ||
| 685 | Emacs will complete the name. (<TAB> is the Tab key, usually found | ||
| 686 | above the CapsLock or Shift key near the left edge of the keyboard.) | ||
| 687 | End the command name with <Return>. | ||
| 688 | |||
| 689 | The replace-string command requires two arguments--the string to be | ||
| 690 | replaced, and the string to replace it with. You must end each | ||
| 691 | argument with <Return>. | ||
| 692 | |||
| 693 | >> Move the cursor to the blank line two lines below this one. | ||
| 694 | Then type M-x repl s<Return>changed<Return>altered<Return>. | ||
| 695 | |||
| 696 | Notice how this line has changed: you've replaced | ||
| 697 | the word c-h-a-n-g-e-d with "altered" wherever it occurred, | ||
| 698 | after the initial position of the cursor. | ||
| 699 | |||
| 700 | |||
| 701 | * AUTO SAVE | ||
| 702 | ----------- | ||
| 703 | |||
| 704 | When you have made changes in a file, but you have not saved them yet, | ||
| 705 | they could be lost if your computer crashes. To protect you from | ||
| 706 | this, Emacs periodically writes an "auto save" file for each file that | ||
| 707 | you are editing. The auto save file name has a # at the beginning and | ||
| 708 | the end; for example, if your file is named "hello.c", its auto save | ||
| 709 | file's name is "#hello.c#". When you save the file in the normal way, | ||
| 710 | Emacs deletes its auto save file. | ||
| 711 | |||
| 712 | If the computer crashes, you can recover your auto-saved editing by | ||
| 713 | finding the file normally (the file you were editing, not the auto | ||
| 714 | save file) and then typing M-x recover file<Return>. When it asks for | ||
| 715 | confirmation, type yes<Return> to go ahead and recover the auto-save | ||
| 716 | data. | ||
| 717 | |||
| 718 | |||
| 719 | * ECHO AREA | ||
| 720 | ----------- | ||
| 721 | |||
| 722 | If Emacs sees that you are typing multicharacter commands slowly, it | ||
| 723 | shows them to you at the bottom of the screen in an area called the | ||
| 724 | "echo area". The echo area contains the bottom line of the screen. | ||
| 725 | |||
| 726 | |||
| 727 | * MODE LINE | ||
| 728 | ----------- | ||
| 729 | |||
| 730 | The line immediately above the echo area is called the "mode line". | ||
| 731 | The mode line says something like this: | ||
| 732 | |||
| 733 | --:** TUTORIAL 63% L749 (Fundamental)----------------------- | ||
| 734 | |||
| 735 | This line gives useful information about the status of Emacs and | ||
| 736 | the text you are editing. | ||
| 737 | |||
| 738 | You already know what the filename means--it is the file you have | ||
| 739 | found. NN% indicates your current position in the text; it means that | ||
| 740 | NN percent of the text is above the top of the screen. If the top of | ||
| 741 | the file is on the screen, it will say "Top" instead of " 0%". If the | ||
| 742 | bottom of the text is on the screen, it will say "Bot". If you are | ||
| 743 | looking at text so small that all of it fits on the screen, the mode | ||
| 744 | line says "All". | ||
| 745 | |||
| 746 | The L and digits indicate position in another way: they give the | ||
| 747 | current line number of point. | ||
| 748 | |||
| 749 | The stars near the front mean that you have made changes to the text. | ||
| 750 | Right after you visit or save a file, that part of the mode line shows | ||
| 751 | no stars, just dashes. | ||
| 752 | |||
| 753 | The part of the mode line inside the parentheses is to tell you what | ||
| 754 | editing modes you are in. The default mode is Fundamental which is | ||
| 755 | what you are using now. It is an example of a "major mode". | ||
| 756 | |||
| 757 | Emacs has many different major modes. Some of them are meant for | ||
| 758 | editing different languages and/or kinds of text, such as Lisp mode, | ||
| 759 | Text mode, etc. At any time one and only one major mode is active, | ||
| 760 | and its name can always be found in the mode line just where | ||
| 761 | "Fundamental" is now. | ||
| 762 | |||
| 763 | Each major mode makes a few commands behave differently. For example, | ||
| 764 | there are commands for creating comments in a program, and since each | ||
| 765 | programming language has a different idea of what a comment should | ||
| 766 | look like, each major mode has to insert comments differently. Each | ||
| 767 | major mode is the name of an extended command, which is how you can | ||
| 768 | switch to that mode. For example, M-x fundamental-mode is a command to | ||
| 769 | switch to Fundamental mode. | ||
| 770 | |||
| 771 | If you are going to be editing human-language text, such as this file, you | ||
| 772 | should probably use Text Mode. | ||
| 773 | |||
| 774 | >> Type M-x text mode<Return>. | ||
| 775 | |||
| 776 | Don't worry, none of the Emacs commands you have learned changes in | ||
| 777 | any great way. But you can observe that M-f and M-b now treat | ||
| 778 | apostrophes as part of words. Previously, in Fundamental mode, | ||
| 779 | M-f and M-b treated apostrophes as word-separators. | ||
| 780 | |||
| 781 | Major modes usually make subtle changes like that one: most commands | ||
| 782 | do "the same job" in each major mode, but they work a little bit | ||
| 783 | differently. | ||
| 784 | |||
| 785 | To view documentation on your current major mode, type C-h m. | ||
| 786 | |||
| 787 | >> Use C-u C-v once or more to bring this line near the top of screen. | ||
| 788 | >> Type C-h m, to see how Text mode differs from Fundamental mode. | ||
| 789 | >> Type C-x 1 to remove the documentation from the screen. | ||
| 790 | |||
| 791 | Major modes are called major because there are also minor modes. | ||
| 792 | Minor modes are not alternatives to the major modes, just minor | ||
| 793 | modifications of them. Each minor mode can be turned on or off by | ||
| 794 | itself, independent of all other minor modes, and independent of your | ||
| 795 | major mode. So you can use no minor modes, or one minor mode, or any | ||
| 796 | combination of several minor modes. | ||
| 797 | |||
| 798 | One minor mode which is very useful, especially for editing | ||
| 799 | human-language text, is Auto Fill mode. When this mode is on, Emacs | ||
| 800 | breaks the line in between words automatically whenever you insert | ||
| 801 | text and make a line that is too wide. | ||
| 802 | |||
| 803 | You can turn Auto Fill mode on by doing M-x auto fill mode<Return>. | ||
| 804 | When the mode is on, you can turn it off again by doing M-x | ||
| 805 | auto fill mode<Return>. If the mode is off, this command turns it on, | ||
| 806 | and if the mode is on, this command turns it off. We say that the | ||
| 807 | command "toggles the mode". | ||
| 808 | |||
| 809 | >> Type M-x auto fill mode<Return> now. Then insert a line of "asdf " | ||
| 810 | over again until you see it divide into two lines. You must put in | ||
| 811 | spaces between them because Auto Fill breaks lines only at spaces. | ||
| 812 | |||
| 813 | The margin is usually set at 70 characters, but you can change it | ||
| 814 | with the C-x f command. You should give the margin setting you want | ||
| 815 | as a numeric argument. | ||
| 816 | |||
| 817 | >> Type C-x f with an argument of 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 818 | Then type in some text and see Emacs fill lines of 20 | ||
| 819 | characters with it. Then set the margin back to 70 using | ||
| 820 | C-x f again. | ||
| 821 | |||
| 822 | If you make changes in the middle of a paragraph, Auto Fill mode | ||
| 823 | does not re-fill it for you. | ||
| 824 | To re-fill the paragraph, type M-q (META-q) with the cursor inside | ||
| 825 | that paragraph. | ||
| 826 | |||
| 827 | >> Move the cursor into the previous paragraph and type M-q. | ||
| 828 | |||
| 829 | |||
| 830 | * SEARCHING | ||
| 831 | ----------- | ||
| 832 | |||
| 833 | Emacs can do searches for strings (these are groups of contiguous | ||
| 834 | characters or words) either forward through the text or backward | ||
| 835 | through it. Searching for a string is a cursor motion command; | ||
| 836 | it moves the cursor to the next place where that string appears. | ||
| 837 | |||
| 838 | The Emacs search command is different from the search commands | ||
| 839 | of most editors, in that it is "incremental". This means that the | ||
| 840 | search happens while you type in the string to search for. | ||
| 841 | |||
| 842 | The command to initiate a search is C-s for forward search, and C-r | ||
| 843 | for reverse search. BUT WAIT! Don't try them now. | ||
| 844 | |||
| 845 | When you type C-s you'll notice that the string "I-search" appears as | ||
| 846 | a prompt in the echo area. This tells you that Emacs is in what is | ||
| 847 | called an incremental search waiting for you to type the thing that | ||
| 848 | you want to search for. <Return> terminates a search. | ||
| 849 | |||
| 850 | >> Now type C-s to start a search. SLOWLY, one letter at a time, | ||
| 851 | type the word 'cursor', pausing after you type each | ||
| 852 | character to notice what happens to the cursor. | ||
| 853 | Now you have searched for "cursor", once. | ||
| 854 | >> Type C-s again, to search for the next occurrence of "cursor". | ||
| 855 | >> Now type <Delback> four times and see how the cursor moves. | ||
| 856 | >> Type <Return> to terminate the search. | ||
| 857 | |||
| 858 | Did you see what happened? Emacs, in an incremental search, tries to | ||
| 859 | go to the occurrence of the string that you've typed out so far. To | ||
| 860 | go to the next occurrence of 'cursor' just type C-s again. If no such | ||
| 861 | occurrence exists, Emacs beeps and tells you the search is currently | ||
| 862 | "failing". C-g would also terminate the search. | ||
| 863 | |||
| 864 | NOTE: On some systems, typing C-s will freeze the screen and you will | ||
| 865 | see no further output from Emacs. This indicates that an operating | ||
| 866 | system "feature" called "flow control" is intercepting the C-s and not | ||
| 867 | letting it get through to Emacs. To unfreeze the screen, type C-q. | ||
| 868 | Then see the section "Spontaneous Entry to Incremental Search" in the | ||
| 869 | Emacs manual for advice on dealing with this "feature". | ||
| 870 | |||
| 871 | If you are in the middle of an incremental search and type <Delback>, | ||
| 872 | you'll notice that the last character in the search string is erased | ||
| 873 | and the search backs up to the last place of the search. For | ||
| 874 | instance, suppose you have typed "c", to search for the first | ||
| 875 | occurrence of "c". Now if you type "u", the cursor will move | ||
| 876 | to the first occurrence of "cu". Now type <Delback>. This erases | ||
| 877 | the "u" from the search string, and the cursor moves back to | ||
| 878 | the first occurrence of "c". | ||
| 879 | |||
| 880 | If you are in the middle of a search and type a control or meta | ||
| 881 | character (with a few exceptions--characters that are special in | ||
| 882 | a search, such as C-s and C-r), the search is terminated. | ||
| 883 | |||
| 884 | The C-s starts a search that looks for any occurrence of the search | ||
| 885 | string AFTER the current cursor position. If you want to search for | ||
| 886 | something earlier in the text, type C-r instead. Everything that we | ||
| 887 | have said about C-s also applies to C-r, except that the direction of | ||
| 888 | the search is reversed. | ||
| 889 | |||
| 890 | |||
| 891 | * MULTIPLE WINDOWS | ||
| 892 | ------------------ | ||
| 893 | |||
| 894 | One of the nice features of Emacs is that you can display more than one | ||
| 895 | window on the screen at the same time. | ||
| 896 | |||
| 897 | >> Move the cursor to this line and type C-u 0 C-l (that's CONTROL-L, not | ||
| 898 | CONTROL-1). | ||
| 899 | |||
| 900 | >> Now type C-x 2 which splits the screen into two windows. | ||
| 901 | Both windows display this tutorial. The cursor stays in the top window. | ||
| 902 | |||
| 903 | >> Type C-M-v to scroll the bottom window. | ||
| 904 | (If you do not have a real META key, type <ESC> C-v.) | ||
| 905 | |||
| 906 | >> Type C-x o ("o" for "other") to move the cursor to the bottom window. | ||
| 907 | >> Use C-v and M-v in the bottom window to scroll it. | ||
| 908 | Keep reading these directions in the top window. | ||
| 909 | |||
| 910 | >> Type C-x o again to move the cursor back to the top window. | ||
| 911 | The cursor in the top window is just where it was before. | ||
| 912 | |||
| 913 | You can keep using C-x o to switch between the windows. Each | ||
| 914 | window has its own cursor position, but only one window actually | ||
| 915 | shows the cursor. All the ordinary editing commands apply to the | ||
| 916 | window that the cursor is in. We call this the "selected window". | ||
| 917 | |||
| 918 | The command C-M-v is very useful when you are editing text in one | ||
| 919 | window and using the other window just for reference. You can keep | ||
| 920 | the cursor always in the window where you are editing, and advance | ||
| 921 | through the other window sequentially with C-M-v. | ||
| 922 | |||
| 923 | C-M-v is an example of a CONTROL-META character. If you have a real | ||
| 924 | META key, you can type C-M-v by holding down both CONTROL and META while | ||
| 925 | typing v. It does not matter whether CONTROL or META "comes first," | ||
| 926 | because both of these keys act by modifying the characters you type. | ||
| 927 | |||
| 928 | If you do not have a real META key, and you use <ESC> instead, the | ||
| 929 | order does matter: you must type <ESC> followed by CONTROL-v, because | ||
| 930 | CONTROL-<ESC> v will not work. This is because <ESC> is a character | ||
| 931 | in its own right, not a modifier key. | ||
| 932 | |||
| 933 | >> Type C-x 1 (in the top window) to get rid of the bottom window. | ||
| 934 | |||
| 935 | (If you had typed C-x 1 in the bottom window, that would get rid | ||
| 936 | of the top one. Think of this command as "Keep just one | ||
| 937 | window--the window I am already in.") | ||
| 938 | |||
| 939 | You do not have to display the same buffer in both windows. If you | ||
| 940 | use C-x C-f to find a file in one window, the other window does not | ||
| 941 | change. You can find a file in each window independently. | ||
| 942 | |||
| 943 | Here is another way to use two windows to display two different | ||
| 944 | things: | ||
| 945 | |||
| 946 | >> Type C-x 4 C-f followed by the name of one of your files. | ||
| 947 | End with <Return>. See the specified file appear in the bottom | ||
| 948 | window. The cursor goes there, too. | ||
| 949 | |||
| 950 | >> Type C-x o to go back to the top window, and C-x 1 to delete | ||
| 951 | the bottom window. | ||
| 952 | |||
| 953 | |||
| 954 | * RECURSIVE EDITING LEVELS | ||
| 955 | -------------------------- | ||
| 956 | |||
| 957 | Sometimes you will get into what is called a "recursive editing | ||
| 958 | level". This is indicated by square brackets in the mode line, | ||
| 959 | surrounding the parentheses around the major mode name. For | ||
| 960 | example, you might see [(Fundamental)] instead of (Fundamental). | ||
| 961 | |||
| 962 | To get out of the recursive editing level, type <ESC> <ESC> <ESC>. | ||
| 963 | That is an all-purpose "get out" command. You can also use it for | ||
| 964 | eliminating extra windows, and getting out of the minibuffer. | ||
| 965 | |||
| 966 | >> Type M-x to get into a minibuffer; then type <ESC> <ESC> <ESC> to | ||
| 967 | get out. | ||
| 968 | |||
| 969 | You cannot use C-g to get out of a recursive editing level. This is | ||
| 970 | because C-g is used for canceling commands and arguments WITHIN the | ||
| 971 | recursive editing level. | ||
| 972 | |||
| 973 | |||
| 974 | * GETTING MORE HELP | ||
| 975 | ------------------- | ||
| 976 | |||
| 977 | In this tutorial we have tried to supply just enough information to | ||
| 978 | get you started using Emacs. There is so much available in Emacs that | ||
| 979 | it would be impossible to explain it all here. However, you may want | ||
| 980 | to learn more about Emacs since it has many other useful features. | ||
| 981 | Emacs provides commands for reading documentation about Emacs | ||
| 982 | commands. These "help" commands all start with the character | ||
| 983 | CONTROL-h, which is called "the Help character". | ||
| 984 | |||
| 985 | To use the Help features, type the C-h character, and then a | ||
| 986 | character saying what kind of help you want. If you are REALLY lost, | ||
| 987 | type C-h ? and Emacs will tell you what kinds of help it can give. | ||
| 988 | If you have typed C-h and decide you do not want any help, just | ||
| 989 | type C-g to cancel it. | ||
| 990 | |||
| 991 | (Some sites change the meaning of the character C-h. They really | ||
| 992 | should not do this as a blanket measure for all users, so you have | ||
| 993 | grounds to complain to the system administrator. Meanwhile, if C-h | ||
| 994 | does not display a message about help at the bottom of the screen, try | ||
| 995 | typing the F1 key or M-x help <Return> instead.) | ||
| 996 | |||
| 997 | The most basic HELP feature is C-h c. Type C-h, the character c, and | ||
| 998 | a command character or sequence; then Emacs displays a very brief | ||
| 999 | description of the command. | ||
| 1000 | |||
| 1001 | >> Type C-h c C-p. | ||
| 1002 | |||
| 1003 | The message should be something like this: | ||
| 1004 | |||
| 1005 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1006 | |||
| 1007 | This tells you the "name of the function". Function names are used | ||
| 1008 | mainly for customizing and extending Emacs. But since function names | ||
| 1009 | are chosen to indicate what the command does, they can serve also as | ||
| 1010 | very brief documentation--sufficient to remind you of commands you | ||
| 1011 | have already learned. | ||
| 1012 | |||
| 1013 | Multi-character commands such as C-x C-s and (if you have no META or | ||
| 1014 | EDIT or ALT key) <ESC>v are also allowed after C-h c. | ||
| 1015 | |||
| 1016 | To get more information about a command, use C-h k instead of C-h c. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | >> Type C-h k C-p. | ||
| 1019 | |||
| 1020 | This displays the documentation of the function, as well as its | ||
| 1021 | name, in an Emacs window. When you are finished reading the | ||
| 1022 | output, type C-x 1 to get rid of the help text. You do not have | ||
| 1023 | to do this right away. You can do some editing while referring | ||
| 1024 | to the help text, and then type C-x 1. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | Here are some other useful C-h options: | ||
| 1027 | |||
| 1028 | C-h f Describe a function. You type in the name of the | ||
| 1029 | function. | ||
| 1030 | |||
| 1031 | >> Try typing C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1032 | This displays all the information Emacs has about the | ||
| 1033 | function which implements the C-p command. | ||
| 1034 | |||
| 1035 | A similar command C-h v displays the documentation of variables whose | ||
| 1036 | values you can set to customize Emacs behavior. You need to type in | ||
| 1037 | the name of the variable when Emacs prompts for it. | ||
| 1038 | |||
| 1039 | C-h a Command Apropos. Type in a keyword and Emacs will list | ||
| 1040 | all the commands whose names contain that keyword. | ||
| 1041 | These commands can all be invoked with META-x. | ||
| 1042 | For some commands, Command Apropos will also list a one | ||
| 1043 | or two character sequence which runs the same command. | ||
| 1044 | |||
| 1045 | >> Type C-h a file<Return>. | ||
| 1046 | |||
| 1047 | This displays in another window a list of all M-x commands with "file" | ||
| 1048 | in their names. You will see character-commands like C-x C-f listed | ||
| 1049 | beside the corresponding command names such as find-file. | ||
| 1050 | |||
| 1051 | >> Type C-M-v to scroll the help window. Do this a few times. | ||
| 1052 | |||
| 1053 | >> Type C-x 1 to delete the help window. | ||
| 1054 | |||
| 1055 | C-h i Read On-line Manuals (a.k.a. Info). This command puts | ||
| 1056 | you into a special buffer called `*info*' where you | ||
| 1057 | can read on-line manuals for the packages installed on | ||
| 1058 | your system. Type m emacs <Return> to read the Emacs | ||
| 1059 | manual. If you have never before used Info, type ? | ||
| 1060 | and Emacs will take you on a guided tour of Info mode | ||
| 1061 | facilities. Once you are through with this tutorial, | ||
| 1062 | you should consult the Emacs Info manual as your | ||
| 1063 | primary documentation. | ||
| 1064 | |||
| 1065 | |||
| 1066 | * MORE FEATURES | ||
| 1067 | --------------- | ||
| 1068 | |||
| 1069 | You can learn more about Emacs by reading its manual, either as a book | ||
| 1070 | or on-line in Info (use the Help menu or type F10 h r). Two features | ||
| 1071 | that you may like especially are completion, which saves typing, and | ||
| 1072 | dired, which simplifies file handling. | ||
| 1073 | |||
| 1074 | Completion is a way to avoid unnecessary typing. For instance, if you | ||
| 1075 | want to switch to the *Messages* buffer, you can type C-x b *M<Tab> | ||
| 1076 | and Emacs will fill in the rest of the buffer name as far as it can | ||
| 1077 | determine from what you have already typed. Completion is described | ||
| 1078 | in Info in the Emacs manual in the node called "Completion". | ||
| 1079 | |||
| 1080 | Dired enables you to list files in a directory (and optionally its | ||
| 1081 | subdirectories), move around that list, visit, rename, delete and | ||
| 1082 | otherwise operate on the files. Dired is described in Info in the | ||
| 1083 | Emacs manual in the node called "Dired". | ||
| 1084 | |||
| 1085 | The manual also describes many other Emacs features. | ||
| 1086 | |||
| 1087 | |||
| 1088 | * CONCLUSION | ||
| 1089 | ------------ | ||
| 1090 | |||
| 1091 | Remember, to exit Emacs permanently use C-x C-c. To exit to a shell | ||
| 1092 | temporarily, so that you can come back to Emacs afterward, use C-z. | ||
| 1093 | |||
| 1094 | This tutorial is meant to be understandable to all new users, so if | ||
| 1095 | you found something unclear, don't sit and blame yourself - complain! | ||
| 1096 | |||
| 1097 | |||
| 1098 | * COPYING | ||
| 1099 | --------- | ||
| 1100 | |||
| 1101 | This tutorial descends from a long line of Emacs tutorials | ||
| 1102 | starting with the one written by Stuart Cracraft for the original Emacs. | ||
| 1103 | |||
| 1104 | This version of the tutorial is a part of GNU Emacs. It is copyrighted | ||
| 1105 | and comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1106 | |||
| 1107 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1108 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1109 | |||
| 1110 | This file is part of GNU Emacs. | ||
| 1111 | |||
| 1112 | GNU Emacs is free software; you can redistribute it and/or modify | ||
| 1113 | it under the terms of the GNU General Public License as published by | ||
| 1114 | the Free Software Foundation; either version 3, or (at your option) | ||
| 1115 | any later version. | ||
| 1116 | |||
| 1117 | GNU Emacs is distributed in the hope that it will be useful, | ||
| 1118 | but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of | ||
| 1119 | MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the | ||
| 1120 | GNU General Public License for more details. | ||
| 1121 | |||
| 1122 | You should have received a copy of the GNU General Public License | ||
| 1123 | along with GNU Emacs; see the file COPYING. If not, write to the | ||
| 1124 | Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, | ||
| 1125 | Boston, MA 02110-1301, USA. | ||
| 1126 | |||
| 1127 | Please read the file COPYING and then do give copies of GNU Emacs to | ||
| 1128 | your friends. Help stamp out software obstructionism ("ownership") by | ||
| 1129 | using, writing, and sharing free software! | ||
| 1130 | |||
| 1131 | ;;; arch-tag: a0f84628-777f-4238-8865-451a73167f55 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.bg b/etc/tutorials/TUTORIAL.bg new file mode 100644 index 00000000000..cc8b2c5b2c5 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.bg | |||
| @@ -0,0 +1,1197 @@ | |||
| 1 | Âúâåäåíèåòî íà Åìàêñ. Óñëîâèÿòà çà êîïèðàíå ñà â êðàÿ íà òåêñòà. | ||
| 2 | |||
| 3 | Êîìàíäèòå íà Åìàêñ íàé-÷åñòî âêëþ÷âàò êëàâèøèòå CONTROL (ïîíÿêîãà | ||
| 4 | îòáåëÿçâàí ñ CTRL èëè CTL) è META (ïîíÿêîãà îòáåëÿçâàí ñ EDIT èëè | ||
| 5 | ALT). Âìåñòî äà ñå èçïèñâàò ñ ïúëíî èìå âñåêè ïúò, íèå ùå èçïîëçâàìå | ||
| 6 | ñëåäíèòå ñúêðàùåíèÿ: | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<çíàê> îçíà÷àâà çàäúðæàíå íà êëàâèøà CONTROL, äîêàòî ñå | ||
| 9 | íàòèñêà çíàêà <çíàê>. Òàêà C-f ùå îçíà÷àâà: äîêàòî | ||
| 10 | ñå çàäúðæà íàòèñíàò êëàâèøà CONTROL, ñå íàòèñêà f. | ||
| 11 | M-<çíàê> îçíà÷àâà çàäúðæàíå íàòèñíàò íà êëàâèøà META (èëè EDIT, | ||
| 12 | èëè ALT), äîêàòî ñå íàòèñêà <çíàê>. Àêî íÿìà êëàâèø | ||
| 13 | META, EDIT èëè ALT, âìåñòî íåãî íàòèñíåòå è îòïóñíåòå | ||
| 14 | êëàâèøà ESC è ñëåä òîâà âúâåäåòå <çíàê>. Íèå | ||
| 15 | çàïèñâàìå <ESC>, çà äà îòáåëåæèì êëàâèøà ESC. | ||
| 16 | |||
| 17 | Âàæíà áåëåæêà: â êðàÿ íà Åìàêñ ñåñèÿòà âúâåäåòå äâàòà çíàêà C-x C-c. | ||
| 18 | Çíàöèòå ">>" îòëÿâî âè äàâàò óêàçàíèå äà èçïúëíèòå êîìàíäà. Íàïðèìåð: | ||
| 19 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 20 | >> Ñåãà âúâåäåòå C-v (Ïîêàæè ñëåäâàùèÿ åêðàí), çà äà ñå ïðèäâèæèòå êúì | ||
| 21 | ñëåäâàùèÿ åêðàí. | ||
| 22 | (Íàïðàâåòå ãî ñåãà, çàäðúæòå CONTROL, äîêàòî íàòèñêàòå v). | ||
| 23 | Îòñåãà íàòàòúê âèå ùå ïðàâèòå òîâà âèíàãè, êîãàòî ïðî÷åòåòå | ||
| 24 | åêðàíà. | ||
| 25 | |||
| 26 | Çàáåëåæåòå, ÷å èìà ïðèïîêðèâàíå íà äâà ðåäà, êîãàòî ñå ïðèäâèæâàòå îò | ||
| 27 | åêðàí â åêðàí; òîâà îñèãóðÿâà íÿêàêâà ïðèåìñòâåíîñò, òàêà ÷å äà ìîæåòå | ||
| 28 | ïî-ëåñíî äà ïðîäúëæèòå ñ ÷åòåíåòî íà òåêñòà. | ||
| 29 | |||
| 30 | Ïúðâîòî íåùî, êîåòî òðÿáâà äà çíàåòå, å êàê äà ñå ïðèäâèæâàòå îò åäíî | ||
| 31 | ìÿñòî íà òåêñòà êúì äðóãî. Âèå âå÷å çíàåòå êàê äà ñå ïðèäâèæâàòå | ||
| 32 | åêðàí íàïðåä, ñ C-v. Çà äà ñå ïðèäâèæèòå åêðàí íàçàä, âúâåäåòå M-v | ||
| 33 | (çàäðúæòå êëàâèøà META è íàòèñíåòå v, èëè âúâåäåòå <ESC>v, àêî íÿìàòå | ||
| 34 | êëàâèø META, EDIT èëè ALT). | ||
| 35 | |||
| 36 | >> Îïèòàéòå ñå äà âúâåäåòå M-v è ñëåä òîâà C-v íÿêîëêî ïúòè. | ||
| 37 | |||
| 38 | |||
| 39 | * ÎÁÎÁÙÅÍÈÅ | ||
| 40 | ----------- | ||
| 41 | |||
| 42 | Ñëåäâàùèòå êîìàíäè ñà ïîëåçíè ïðè ïúëíîåêðàííî ðàçãëåæäàíå: | ||
| 43 | |||
| 44 | C-v Ïðèäâèæâàíå íàïðåä ñ åäèí åêðàí | ||
| 45 | M-v Ïðèäâèæâàíå íàçàä ñ åäèí åêðàí | ||
| 46 | C-l Èç÷èñòâàíå íà åêðàíà è ïðå÷åðòàâàíå íà öåëèÿ òåêñò, | ||
| 47 | ïðåìåñòâàéêè òåêñòà îêîëî êóðñîðà â ñðåäàòà íà åêðàíà. | ||
| 48 | (Òîâà å CONTROL-L, íå CONTROL-1.) | ||
| 49 | |||
| 50 | >> Íàìåðåòå êóðñîðà è ñè çàïîìíåòå êàêúâ å òåêñòúò îêîëî íåãî. | ||
| 51 | Ñëåä òîâà âúâåäåòå C-l. | ||
| 52 | Íàìåðåòå ïàê êóðñîðà è âèæòå, ÷å ñúùèÿò òåêñò å ïàê îêîëî êóðñîðà. | ||
| 53 | |||
| 54 | Ìîæå ñúùî äà èçïîëçâàòå êëàâèøèòå PageUp è PageDown çà ïðèäâèæâàíå ïî | ||
| 55 | åêðàíè, àêî âàøèÿò òåðìèíàë ãè ïðèòåæàâà, íî âèå ìîæåòå äà ðåäàêòèðàòå | ||
| 56 | ïî-åôåêòèâíî, àêî èçïîëçâàòå C-v è M-v. | ||
| 57 | |||
| 58 | |||
| 59 | * ÎÑÍÎÂÈ ÍÀ ÓÏÐÀÂËÅÍÈÅÒÎ ÍÀ ÊÓÐÑÎÐÀ | ||
| 60 | ----------------------------------- | ||
| 61 | |||
| 62 | Ïðèäâèæâàíåòî îò åêðàí íà åêðàí å ïîëåçíî, íî êàê äà ñå ïðèäâèæèòå äî | ||
| 63 | îïðåäåëåíî ìÿñòî âúòðå â òåêñòà íà åêðàíà? | ||
| 64 | |||
| 65 | Èìà íÿêîëêî íà÷èíà äà ãî íàïðàâèòå. Ìîæå äà èçïîëçâàòå êëàâèøèòå | ||
| 66 | ñòðåëêè, íî å ïî-åôåêòèâíî äà äúðæèòå ðúöåòå ñè â ñòàíäàðòíî ïîëîæåíèå | ||
| 67 | è äà èçïîëçâàòå êîìàíäèòå C-p, C-b, C-f è C-n. Òåçè çíàöè ñà | ||
| 68 | åêâèâàëåíòíè íà ÷åòèðèòå êëàâèøè ñòðåëêè, åòî òàêà: | ||
| 69 | |||
| 70 | Ïðåäèøåí ðåä (Previous), C-p | ||
| 71 | : | ||
| 72 | : | ||
| 73 | Íàçàä, C-b .... Òåêóùà ïîçèöèÿ íà êóðñîðà .... Íàïðåä, C-f | ||
| 74 | (Backward) : (Forward) | ||
| 75 | : | ||
| 76 | Ñëåäâàù ðåä (Next), C-n | ||
| 77 | |||
| 78 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî ðåäà â ñðåäàòà íà òàçè äèàãðàìà, èçïîëçâàéêè | ||
| 79 | C-n è C-p. Ñëåä òîâà íàòèñíåòå C-l, çà äà âèäèòå öÿëàòà äèàãðàìà, | ||
| 80 | öåíòðèðàíà íà åêðàíà. | ||
| 81 | |||
| 82 | Ùå íàìåðèòå, ÷å çàïîìíÿíåòî íà òåçè áóêâè ïî äóìèòå íà àíãëèéñêè íà | ||
| 83 | äåéñòâèÿòà, êîèòî èçâúðøâàò, å ëåñíî: P çà Previous (ïðåäèøåí), N çà | ||
| 84 | Next (ñëåäâàù), B çà Backward (íàçàä) è F çà Forward (íàïðåä). Âèå ùå | ||
| 85 | èçïîëçâàòå òåçè îñíîâíè êîìàíäè çà ïðèäâèæâàíå íà êóðñîðà ïðåç öÿëîòî | ||
| 86 | âðåìå. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Âúâåäåòå íÿêîëêî C-n, çà äà äîâåäåòå êóðñîðà äî òîçè ðåä. | ||
| 89 | |||
| 90 | >> Ïðèäâèæåòå ñå â ðåäà ñ íÿêîëêî C-f è ñëåä òîâà ñ íÿêîëêî C-p. | ||
| 91 | Âèæòå êàêâî ïðàâè C-p, êîãàòî êóðñîðúò å â ñðåäàòà íà ðåäà. | ||
| 92 | |||
| 93 | Âñåêè ðåä îò òåêñò çàâúðøâà ñúñ çíàê çà íîâ ðåä, êîéòî ñëóæè çà | ||
| 94 | îòäåëÿíåòî íà ðåäà îò ñëåäâàùèÿ ðåä. Ïîñëåäíèÿò ðåä âúâ âàøèÿ ôàéë | ||
| 95 | òðÿáâà äà èìà çíàê çà íîâ ðåä â êðàÿ (íî Åìàêñ íå èçèñêâà òàêúâ, | ||
| 96 | êîãàòî ïðî÷èòà ôàéëà). | ||
| 97 | |||
| 98 | >> Îïèòàéòå C-b â íà÷àëîòî íà ðåä. Òîâà òðÿáâà äà âè ïðèäâèæè â êðàÿ | ||
| 99 | íà ïðåäèøíèÿ ðåä. Òîâà å òàêà, çàùîòî êóðñîðúò ñå ïðèäâèæâà êúì | ||
| 100 | çíàêà çà íîâ ðåä íà ïðåäèøíèÿ ðåä. | ||
| 101 | |||
| 102 | C-f ìîæå äà ïðèäâèæâà ïðåç çíàê çà íîâ ðåä òî÷íî êàêòî C-b. | ||
| 103 | |||
| 104 | >> Íàïðàâåòå íÿêîëêî C-b ïðèäâèæâàíèÿ, òàêà ÷å äà äîáèåòå óñåùàíå êúäå | ||
| 105 | ñå íàìèðà êóðñîðúò. Ñëåä òîâà íÿêîëêî C-f, çà äà ñå âúðíåòå â êðàÿ | ||
| 106 | íà ðåäà. Ñëåä òîâà îùå íÿêîëêî C-f, çà äà ñå ïðèäâèæèòå äî | ||
| 107 | ñëåäâàùèÿ ðåä. | ||
| 108 | |||
| 109 | Êîãàòî ñå ïðèäâèæâàòå ñëåä ãîðíèÿ èëè äîëíèÿ êðàé íà åêðàíà, òåêñòúò | ||
| 110 | îòâúä êðàÿ ñå èçìåñòâà êúì åêðàíà. Òîâà ñå íàðè÷à "ñêðîëèðàíå". Òî | ||
| 111 | ïîçâîëÿâà íà Åìàêñ äà ïðèäâèæâà êóðñîðà êúì çàäàäåíîòî ìÿñòî â òåêñòà, | ||
| 112 | áåç äà ãî èçêàðâà èçâúí åêðàíà. | ||
| 113 | |||
| 114 | >> Îïèòàéòå ñå äà ïðèäâèæèòå êóðñîðà ñëåä äîëíèÿ êðàé íà åêðàíà ñ C-n | ||
| 115 | è âèæòå êàêâî ñå ñëó÷âà. | ||
| 116 | |||
| 117 | Àêî ïðèäâèæâàíåòî ïî çíàöè å òâúðäå áàâíî, ìîæå äà ïðîáâàòå | ||
| 118 | ïðèäâèæâàíå ïî äóìè. M-f (META-f) ïðèäâèæâà êóðñîðà äóìà íàïðåä, à | ||
| 119 | M-b ïðèäâèæâà äóìà íàçàä. | ||
| 120 | |||
| 121 | >> Âúâåäåòå íÿêîëêî M-f è M-b. | ||
| 122 | |||
| 123 | Êîãàòî ñòå â ñðåäàòà íà äóìà, M-f ïðèäâèæâà â êðàÿ íà äóìàòà. Êîãàòî | ||
| 124 | ñòå â ïðàçíî ìÿñòî ìåæäó äóìè, M-f ïðèäâèæâà â êðàÿ íà ñëåäâàùàòà | ||
| 125 | äóìà. M-b ðàáîòè ïî ïîäîáåí íà÷èí â ïðîòèâîïîëîæíàòà ïîñîêà. | ||
| 126 | |||
| 127 | >> Âúâåäåòå M-f è M-b íÿêîëêî ïúòè, ðàçìåñåíè ñ C-f è C-b, òàêà ÷å äà | ||
| 128 | ìîæåòå äà íàáëþäàâàòå äåéñòâèåòî íà M-f è M-b â ðàçëè÷íè ìåñòà | ||
| 129 | âúòðå è ìåæäó äóìèòå. | ||
| 130 | |||
| 131 | Çàáåëåæåòå ïðèëèêàòà ìåæäó C-f è C-b, îò åäíà ñòðàíà, è M-f è M-b, îò | ||
| 132 | äðóãà. Ìíîãî ÷åñòî Meta-çíàöèòå ñà èçïîëçâàíè çà äåéñòâèÿ âúðõó | ||
| 133 | åäèíèöè, äåôèíèðàíè îò åçèêà (äóìè, èçðå÷åíèÿ, àáçàöè), äîêàòî | ||
| 134 | Control-çíàöèòå äåéñòâàò âúðõó îñíîâíè åäèíèöè, êîèòî ñà íåçàâèñèìè îò | ||
| 135 | òîâà, êàêâî ðåäàêòèðàòå (çíàöè, ðåäîâå è äðóãè). | ||
| 136 | |||
| 137 | Òàçè ïðèëèêà ñå ïðèëàãà âúðõó ðåäîâå è èçðå÷åíèÿ: C-a è C-e ïðèäâèæâàò | ||
| 138 | äî íà÷àëîòî èëè êðàÿ íà ðåä, à M-a è M-e ïðèäâèæâàò äî íà÷àëîòî è êðàÿ | ||
| 139 | íà èçðå÷åíèå. | ||
| 140 | |||
| 141 | >> Îïèòàéòå íÿêîëêî C-a, à ñëåä òîâà íÿêîëêî C-e. | ||
| 142 | Îïèòàéòå íÿêîëêî M-a, à ñëåä òîâà íÿêîëêî M-e. | ||
| 143 | |||
| 144 | Âèæòå êàê ïîâòàðÿíåòî íà C-a íå ïðàâè íèùî, äîêàòî ïîâòàðÿíåòî íà M-a | ||
| 145 | ïðîäúëæàâà ïðèäâèæâàíåòî ñ îùå åäíî èçðå÷åíèå. Âúïðåêè ÷å òåçè | ||
| 146 | êëàâèøíè êîìáèíàöèè íå ñà òî÷íî àíàëîãè÷íè, âñÿêà åäíà îò òÿõ èçãëåæäà | ||
| 147 | åñòåñòâåíà. | ||
| 148 | |||
| 149 | Ïîëîæåíèåòî íà êóðñîðà â òåêñòà ñå íàðè÷à ñúùî "òî÷êà". | ||
| 150 | Ïåðåôðàçèðàíî, êóðñîðúò ïîêàçâà íà åêðàíà êúäå å ðàçïîëîæåíà òî÷êàòà â | ||
| 151 | òåêñòà. | ||
| 152 | |||
| 153 | Åòî îáîáùåíèå íà ïðîñòèòå äåéñòâèÿ, äâèæåùè êóðñîðà, âêëþ÷èòåëíî | ||
| 154 | ïðèäâèæâàùèòå ïî äóìà è èçðå÷åíèå: | ||
| 155 | |||
| 156 | C-f Ïðèäâèæâà íàïðåä ñ åäèí çíàê | ||
| 157 | C-b Ïðèäâèæâà íàçàä ñ åäèí çíàê | ||
| 158 | |||
| 159 | M-f Ïðèäâèæâà íàïðåä ñ åäíà äóìà | ||
| 160 | M-b ïðèäâèæâà íàçàä ñ åäíà äóìà | ||
| 161 | |||
| 162 | C-n Ïðèäâèæâà äî ñëåäâàùèÿ ðåä | ||
| 163 | C-p Ïðèäâèæâà äî ïðåäèøíèÿ ðåä | ||
| 164 | |||
| 165 | C-a Ïðèäâèæâà äî íà÷àëîòî íà ðåä | ||
| 166 | C-e Ïðèäâèæâà äî êðàÿ íà ðåä | ||
| 167 | |||
| 168 | M-a Ïðèäâèæâà äî íà÷àëîòî íà èçðå÷åíèå | ||
| 169 | M-e Ïðèäâèæâà äî êðàÿ íà èçðå÷åíèå | ||
| 170 | |||
| 171 | >> Ñåãà îïèòàéòå âñè÷êè òåçè êîìàíäè íÿêîëêî ïúòè çà ïðàêòèêà. Òåçè | ||
| 172 | ñà íàé-÷åñòî èçïîëçâàíèòå êîìàíäè. | ||
| 173 | |||
| 174 | Äâå äðóãè âàæíè êîìàíäè çà äâèæåíèå íà êóðñîðà ñà M-< (Meta ïî-ìàëêî), | ||
| 175 | êîÿòî ïðèäâèæâà äî íà÷àëîòî íà öåëèÿ òåêñò, è M-> (Meta ïî-ãîëÿìî), | ||
| 176 | êîÿòî ïðåìåñòâà äî êðàÿ íà öåëèÿ òåêñò. | ||
| 177 | |||
| 178 | Ïðè ïîâå÷åòî òåðìèíàëè çíàêúò "<" å îòáåëÿçàí íàä çàïåòàÿòà, òàêà ÷å | ||
| 179 | òðÿáâà äà èçïîëçâàòå êëàâèøà Shift, çà äà ãî íàïèøåòå. Íà òåçè | ||
| 180 | òåðìèíàëè òðÿáâà äà èçïîëçâàòå Shift, çà äà âúâåäåòå è M-<; áåç êëàâèøà | ||
| 181 | Shift áèõòå âúâåëè M-çàïåòàÿ. | ||
| 182 | |||
| 183 | >> Îïèòàéòå M-< ñåãà, çà äà ñå ïðèäâèæèòå äî íà÷àëîòî íà âúâåäåíèåòî. | ||
| 184 | Ñëåä òîâà èçïîëçâàéòå C-v êîëêîòî å íóæíî ïúòè, çà äà ñå ïðèäâèæèòå | ||
| 185 | äî òóê. | ||
| 186 | |||
| 187 | >> Îïèòàéòå M-> ñåãà, çà äà ñå ïðèäâèæèòå äî êðàÿ íà âúâåäåíèåòî. | ||
| 188 | Ñëåä òîâà èçïîëçâàéòå M-v êîëêîòî å íóæíî ïúòè, çà äà ñå ïðèäâèæèòå | ||
| 189 | äî òóê. | ||
| 190 | |||
| 191 | Âèå ìîæåòå ñúùî äà ñå ïðèäâèæâàòå ñ êëàâèøèòå-ñòðåëêè, àêî âàøèÿò | ||
| 192 | òåðìèíàë èìà òàêèâà. Íèå ïðåïîðú÷âàìå äà íàó÷èòå C-b, C-f, C-n è C-p | ||
| 193 | ïî òðè ïðè÷èíè. Ïúðâî, òå ðàáîòÿò íà âñè÷êè âèäîâå òåðìèíàëè. Âòîðî, | ||
| 194 | âåäíúæ ñëåä êàòî äîáèåòå ïðàêòèêà â èçïîëçâàíåòî íà Åìàêñ, ùå | ||
| 195 | îòêðèåòå, ÷å âúâåæäàíåòî íà òåçè Control-çíàöè å ïî-áúðçî îò | ||
| 196 | âúâåæäàíåòî íà êëàâèøèòå ñòðåëêè, çàùîòî íå òðÿáâà äà ïðåìåñòâàòå | ||
| 197 | ðúêàòà ñè äàëå÷ îò îáëàñòòà íà êëàâèøèòå ñ áóêâè. Òðåòî, âåäíúæ ñëåä | ||
| 198 | êàòî ñè îôîðìèòå íàâèê äà èçïîëçâàòå òåçè êîìàíäè ñ Control çíàöè, âèå | ||
| 199 | ìîæåòå ñúùî òàêà ëåñíî äà íàó÷èòå ïî-íàïðåäíàëèòå êîìàíäè çà äâèæåíèå | ||
| 200 | íà êóðñîðà. | ||
| 201 | |||
| 202 | Ïîâå÷åòî Åìàêñ êîìàíäè ïðèåìàò ÷èñëîâ àðãóìåíò; çà ïîâå÷åòî îò òÿõ òîé | ||
| 203 | ñëóæè êàòî áðîÿ÷ íà ïîâòîðåíèÿ. Íà÷èíúò, ïî êîéòî äàâàòå ÷èñëîâ | ||
| 204 | áðîÿ÷, å ñ âúâåæäàíå íà C-u, ïîñëåäâàíî îò âúâåæäàíå íà öèôðèòå, è | ||
| 205 | âñè÷êî òîâà ïðåäè âúâåæäàíå íà ñàìàòà êîìàíäà. Àêî èìàòå êëàâèø META | ||
| 206 | (èëè EDIT èëè ALT), èìà äðóã, àëòåðíàòèâåí íà÷èí äà âúâåäåòå ÷èñëîâ | ||
| 207 | àðãóìåíò: âúâåäåòå öèôðèòå, äîêàòî çàäúðæàòå êëàâèøà META. Íèå | ||
| 208 | ïðåïîðú÷âàìå äà íàó÷èòå íà÷èíà ñ C-u, çàùîòî òîé ðàáîòè íà êîéòî è äà | ||
| 209 | å òåðìèíàë. ×èñëîâèÿò àðãóìåíò ñå íàðè÷à ñúùî "ïðåôèêñåí àðãóìåíò", | ||
| 210 | çàùîòî ãî âúâåæäàòå ïðåäè êîìàíäàòà, çà êîÿòî å ïðåäíàçíà÷åí. | ||
| 211 | |||
| 212 | Íàïðèìåð, C-u 8 C-f ïðèäâèæâà îñåì çíàêà íàïðåä. | ||
| 213 | |||
| 214 | >> Îïèòàéòå èçïîëçâàíåòî íà C-n èëè C-p ñ ÷èñëîâ àðãóìåíò, çà äà | ||
| 215 | ïðèäâèæèòå êóðñîðà äî ðåä, áëèçúê äî òîçè, ñàìî ñ åäíà êîìàíäà. | ||
| 216 | |||
| 217 | Ïîâå÷åòî êîìàíäè èçïîëçâàò ÷èñëîâèÿ àðãóìåíò êàòî áðîÿ÷ íà | ||
| 218 | ïîâòîðåíèÿòà, íî íÿêîè ãî èçïîëçâàò çà äðóãè öåëè. Íÿêîëêî êîìàíäè | ||
| 219 | (íî íèêîÿ îò òåçè, êîèòî ñòå íàó÷èëè äîñåãà) ãî èçïîëçâàò êàòî ôëàã -- | ||
| 220 | ïðèñúñòâèåòî íà ÷èñëîâ àðãóìåíò, íåçàâèñèìî îò ñòîéíîñòà ìó, êàðà | ||
| 221 | êîìàíäàòà äà âúðøè íåùî ðàçëè÷íî. | ||
| 222 | |||
| 223 | C-v è M-v ñà äðóã âèä èçêëþ÷åíèå. Êîãàòî èì å äàäåí àðãóìåíò, òå | ||
| 224 | ñêðîëèðàò åêðàíà íàãîðå èëè íàäîëó ñúñ çàäàäåíèÿ áðîé ðåäîâå, âìåñòî ñ | ||
| 225 | åêðàíè. Íàïðèìåð, C-u 8 C-v ñêðîëèðà åêðàíà ñ 8 ðåäà. | ||
| 226 | |||
| 227 | >> Ñåãà îïèòàéòå C-u 8 C-v. | ||
| 228 | |||
| 229 | Òîâà áè òðÿáâàëî äà ñêðîëèðà åêðàíà ñ 8 ðåäà. Àêî èñêàòå äà | ||
| 230 | ñêðîëèðàòå îòíîâî íàäîëó, ìîæå äà äàäåòå àðãóìåíò íà M-v. | ||
| 231 | |||
| 232 | Àêî èçïîëçâàòå ãðàôè÷åí èíòåðôåéñ, êàòî X11 èëè MS-Windows, áè | ||
| 233 | òðÿáâàëî äà èìà òúíêà ïðàâîúãúëíà îáëàñò, íàðå÷åíà ïëúçãà÷ (scroll | ||
| 234 | bar), â ëÿâàòà ñòðàíà íà ïðîçîðåöà íà Åìàêñ. Âèå ìîæåòå äà ñêðîëèðàòå | ||
| 235 | òåêñòà, ùðàêàéêè ñ ìèøêàòà â ïëúçãà÷à. | ||
| 236 | |||
| 237 | >> Îïèòàéòå äà íàòèñíåòå ñðåäíèÿ áóòîí íà âúðõà íà îñâåòåíàòà îáëàñò | ||
| 238 | âúòðå â ïëúçãà÷à. Òîâà áè òðÿáâàëî äà ñêðîëèðà òåêñòà êúì | ||
| 239 | ïîëîæåíèå, îïðåäåëåíî îò òîâà êîëêî âèñîêî èëè íèñêî ñòå ùðàêíàëè. | ||
| 240 | |||
| 241 | >> Îïèòàéòå ñå äà äâèæèòå ìèøêàòà íàãîðå è íàäîëó, äîêàòî ñòå | ||
| 242 | çàäúðæàëè äåñíèÿ áóòîí íàòèñíàò. Ùå âèäèòå, ÷å òåêñòúò ñå ñêðîëèðà | ||
| 243 | íàãîðå è íàäîëó, êàòî äâèæèòå ìèøêàòà. | ||
| 244 | |||
| 245 | |||
| 246 | * ÊÎÃÀÒÎ ÅÌÀÊÑ Å ÁËÎÊÈÐÀË | ||
| 247 | ------------------------- | ||
| 248 | |||
| 249 | Àêî Åìàêñ ñïðå äà îòãîâàðÿ íà âàøèòå êîìàíäè, âèå ìîæåòå äà ãî ñïðåòå | ||
| 250 | áåçîïàñíî, êàòî âúâåäåòå C-g. Ìîæå äà èçïîëçâàòå C-g, çà äà ñïðåòå | ||
| 251 | êîìàíäà, êîÿòî ñå èçïúëíÿâà òâúðäå äúëãî. | ||
| 252 | |||
| 253 | Ñúùî ìîæåòå äà èçïîëçâàòå C-g, çà äà îòìåíèòå ÷èñëîâ àðãóìåíò èëè | ||
| 254 | íà÷àëîòî íà êîìàíäà, êîÿòî íå èñêàòå äà çàâúðøèòå. | ||
| 255 | |||
| 256 | >> Âúâåäåòå C-u 100, çà äà íàïðàâèòå ÷èñëîâ àðãóìåíò 100, è âúâåäåòå | ||
| 257 | C-g. Ñåãà âúâåäåòå C-f. Òðÿáâà äà ñå ïðèäâèæèòå ñ òî÷íî åäèí | ||
| 258 | çíàê, çàùîòî âèå ïðåêðàòèõòå àðãóìåíòúò ñ C-g. | ||
| 259 | |||
| 260 | Àêî ñòå âúâåëè <ESC> ïî ïîãðåøêà, ìîæåòå äà ñå èçìúêíåòå ñ C-g. | ||
| 261 | |||
| 262 | |||
| 263 | * ÇÀÁÐÀÍÅÍÈ ÊÎÌÀÍÄÈ | ||
| 264 | ------------------- | ||
| 265 | |||
| 266 | Íÿêîè êîìàíäè íà Åìàêñ ñà "çàáðàíåíè", òàêà ÷å íà÷èíàåùèòå ïîòðåáèòåëè | ||
| 267 | äà íå ìîãàò äà ãè óïîòðåáÿò ïî ïîãðåøêà. | ||
| 268 | |||
| 269 | Àêî âúâåäåòå íÿêîÿ îò çàáðàíåíèòå êîìàíäè, Åìàêñ èçâåæäà ñúîáùåíèå, | ||
| 270 | êàçâàéêè êàêâà å áèëà êîìàíäàòà è ïèòàéêè âè äàëè èñêàòå äà ïðîäúëæèòå | ||
| 271 | íàïðåä è äà èçïúëíèòå êîìàíäàòà. | ||
| 272 | |||
| 273 | Àêî íàèñòèíà èñêàòå äà èçïðîáâàòå êîìàíäàòà, âúâåäåòå êëàâèøà èíòåðâàë | ||
| 274 | â îòãîâîð íà âúïðîñà. Îáèêíîâåíî àêî íå èñêàòå äà èçïúëíèòå | ||
| 275 | çàáðàíåíàòà êîìàíäà, îòãîâàðÿòå íà âúïðîñà ñ "n". | ||
| 276 | |||
| 277 | >> Âúâåäåòå C-x C-l (êîÿòî å çàáðàíåíà êîìàíäà), è ñëåä òîâà âúâåäåòå | ||
| 278 | "n" â îòãîâîð íà âúïðîñà. | ||
| 279 | |||
| 280 | |||
| 281 | * ÏÐÎÇÎÐÖÈ | ||
| 282 | ---------- | ||
| 283 | |||
| 284 | Åìàêñ ìîæå äà óïðàâëÿâà íÿêîëêî ïðîçîðåöà, âñåêè èçâåæäàéêè ñâîé | ||
| 285 | ñîáñòâåí òåêñò. Íèå ùå îáÿñíèì ïî-êúñíî êàê äà èçïîëçâàòå íÿêîëêî | ||
| 286 | ïðîçîðåöà. Òî÷íî ñåãà íèå èñêàìå äà îáÿñíèì êàê äà ñå îòúðâåòå îò | ||
| 287 | äîïúëíèòåëíè ïðîçîðöè è äà ñå âúðíåòå êúì îñíîâíîòî ðåäàêòèðàíå ñ åäèí | ||
| 288 | ïðîçîðåö. Ïðîñòî å: | ||
| 289 | |||
| 290 | C-x 1 Åäèí ïðîçîðåö (ò.å. ïðåìàõíè âñè÷êè äðóãè ïðîçîðöè). | ||
| 291 | |||
| 292 | Òîâà å CONTROL-x, ïîñëåäâàí îò öèôðàòà 1. C-x 1 ðàçøèðÿâà ïðîçîðåöà, | ||
| 293 | ñúäúðæàù êóðñîðà, çà äà ìîæå äà çàïúëíè öåëèÿ åêðàí. Òÿ ïðåìàõâà | ||
| 294 | âñè÷êè äðóãè ïðîçîðöè. | ||
| 295 | |||
| 296 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî òîçè ðåä è âúâåäåòå C-u 0 C-l. | ||
| 297 | >> Âúâåäåòå C-h k C-f. | ||
| 298 | Âèæòå êàê òîçè ïðîçîðåö ñå ñâèâà, äîêàòî äðóã ñå ïîÿâÿâà, çà äà | ||
| 299 | èçâåäå äîêóìåíòàöèÿòà íà êîìàíäàòà C-f. | ||
| 300 | |||
| 301 | >> Âúâåäåòå C-x 1 è âèæòå êàê ïðîçîðåöúò ñ äîêóìåíòàöèÿòà èç÷åçâà. | ||
| 302 | |||
| 303 | Òàçè êîìàíäà íå å êàòî äðóãèòå êîìàíäè, êîèòî ñòå íàó÷èëè, â òîâà | ||
| 304 | îòíîøåíèå, ÷å ñå ñúñòîè îò äâà çíàêà. Çàïî÷âà ñúñ çíàêà C-x. Èìà | ||
| 305 | öÿëà ðåäèöà îò êîìàíäè, êîèòî çàïî÷âàò ñ C-x; ìíîãî îò òÿõ èìàò íåùî | ||
| 306 | îáùî ñ ïðîçîðöè, ôàéëîâå, áóôåðè è ñâúðçàíèòå ñ òÿõ íåùà. Òåçè | ||
| 307 | êîìàíäè ñà îò äâà, òðè èëè ÷åòèðè çíàêà. | ||
| 308 | |||
| 309 | |||
| 310 | * ÂÌÚÊÂÀÍÅ È ÈÇÒÐÈÂÀÍÅ | ||
| 311 | ---------------------- | ||
| 312 | |||
| 313 | Àêî èñêàòå äà âìúêíåòå òåêñò, ïðîñòî ãî âúâåäåòå. Çíàöèòå, êîèòî | ||
| 314 | ìîãàò äà ñå âèæäàò, êàòî À, 7, * è ò.í., ñå âúçïðèåìàò îò Åìàêñ êàòî | ||
| 315 | òåêñò è ñå âìúêâàò âåäíàãà. Âúâåäåòå <Return> (êëàâèøúò çà âðúùàíå â | ||
| 316 | íà÷àëîòî íà ðåäà), çà äà âìúêíåòå çíàê çà íîâ ðåä. | ||
| 317 | |||
| 318 | Ìîæå äà èçòðèåòå ïîñëåäíèÿ çíàê, êîéòî ñòå âúâåëè, ñ âúâåæäàíå íà | ||
| 319 | <Delback>. <Delback> å êëàâèø îò êëàâèàòóðàòà -- ñúùèÿò, êîéòî | ||
| 320 | îáèêíîâåíî èçïîëçâàòå èçâúí Åìàêñ, çà äà èçòðèåòå ïîñëåäíèÿ âúâåäåí îò | ||
| 321 | âàñ çíàê. Îáèêíîâåíî å ãîëÿì êëàâèø, íà íÿêîëêî ðåäà ðàçñòîÿíèå îò | ||
| 322 | êëàâèøà <Return>, è îáèêíîâåíî å îòáåëÿçàí ñ "Delete", "Del" èëè | ||
| 323 | "Backspace". | ||
| 324 | |||
| 325 | Àêî ãîëåìèÿò êëàâèø òàì å ñ åòèêåò "Backspace", òîãàâà òîé å òîçè, | ||
| 326 | êîéòî ùå èçïîëçâàòå çà <Delback>. Ìîæå äà èìà îùå åäèí êëàâèø ñ | ||
| 327 | åòèêåò "Delete" íÿêúäå äðóãàäå, íî òîé íå å <Delback>. | ||
| 328 | |||
| 329 | Ïî-îáùî êàçàíî, <Delback> èçòðèâà çíàêà òî÷íî ïðåäè òåêóùîòî ìÿñòî íà | ||
| 330 | êóðñîðà. | ||
| 331 | |||
| 332 | >> Íàïðàâåòå òîâà ñåãà -- íàïèøåòå íÿêîëêî çíàêà, ïîñëå ãè èçòðèéòå ñ | ||
| 333 | âúâåæäàíå íà <Delback> íÿêîëêî ïúòè. Íå ñå áåçïîêîéòå, ÷å òîçè | ||
| 334 | ôàéë ùå áúäå ïðîìåíåí; âèå íÿìà äà ïðîìåíèòå ïúðâîíà÷àëíîòî | ||
| 335 | âúâåäåíèå. Òîâà å âàøå ëè÷íî êîïèå. | ||
| 336 | |||
| 337 | Êîãàòî ðåä îò òåêñòà ñòàíå òâúðäå äúëúã, çà äà ñå ñúáåðå â ðåä îò | ||
| 338 | åêðàíà, ðåäúò îò òåêñòà ñå "ïðîäúëæàâà" íà ñëåäâàùèÿ ðåä. Îáðàòíà | ||
| 339 | íàêëîíåíà ÷åðòà ("\") (èëè, àêî èçïîëçâàòå ãðàôè÷åí èíòåðôåéñ, ìàëêà | ||
| 340 | èçêðèâåíà ñòðåëêà) â äÿñíàòà ãðàíèöà îòáåëÿçâà ðåä, êîéòî å áèë | ||
| 341 | ïðîäúëæåí. | ||
| 342 | |||
| 343 | >> Âúâåäåòå òåêñò, äîêàòî ñòèãíåòå äÿñíàòà ãðàíèöà, è ïðîäúëæåòå ñ | ||
| 344 | âìúêâàíåòî. Ùå âèäèòå ïðîäúëæåíèåòî íà ðåäà äà ñå ïîêàçâà. | ||
| 345 | |||
| 346 | >> Èçïîëçâàéòå íÿêîëêî <Delback>, çà äà èçòðèåòå òåêñòà, äîêàòî ðåäúò | ||
| 347 | ñå âìåñòè â åäèí åêðàíåí ðåä. Ïðîäúëæåíèåòî íà ðåäà èç÷åçâà. | ||
| 348 | |||
| 349 | Ìîæå äà èçòðèåòå çíàêà çà íîâ ðåä òî÷íî êàêòî âñåêè äðóã çíàê. | ||
| 350 | Èçòðèâàíåòî íà çíàêà çà íîâ ðåä ìåæäó äâà ðåäà ãè ñëèâà â åäèí ðåä. | ||
| 351 | Àêî ïîëó÷åíèÿò êîìáèíèðàí ðåä å òâúðäå äúëúã, çà äà ñå âìåñòè â | ||
| 352 | øèðèíàòà íà åêðàíà, òîé ùå áúäå ïîêàçàí êàòî ïðîäúëæåí ðåä. | ||
| 353 | |||
| 354 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà â íà÷àëîòî íà ðåä è âúâåäåòå <Delback>. Òîâà ùå | ||
| 355 | ñëåå òîçè ðåä ñ ïðåäèøíèÿ. | ||
| 356 | |||
| 357 | >> Âúâåäåòå <Return>, çà äà âìúêíåòå íàíîâî çíàêà çà íîâ ðåä, êîéòî | ||
| 358 | èçòðèõòå. | ||
| 359 | |||
| 360 | Çàïîìíåòå, ÷å íà ïîâå÷åòî êîìàíäè íà Åìàêñ ìîæå äà áúäå çàäàäåí áðîÿ÷ | ||
| 361 | íà ïîâòîðåíèÿòà; òîâà âêëþ÷âà âìúêâàíåòî íà òåêñòîâè çíàöè. | ||
| 362 | Ïîâòàðÿíåòî íà òåêñòîâ çíàê ãî âìúêâà íÿêîëêî ïúòè. | ||
| 363 | |||
| 364 | >> Îïèòàéòå òîâà ñåãà -- âúâåäåòå C-u 8 *, çà äà âìúêíåòå ********. | ||
| 365 | |||
| 366 | Ñåãà âèå ñòå íàó÷èëè íàé-îñíîâíèòå íà÷èíè çà âúâåæäàíå íà íåùî â Åìàêñ | ||
| 367 | è ïîïðàâÿíå íà ãðåøêè. Ìîæåòå ñúùî òàêà äà èçòðèâàòå äóìè èëè ðåäîâå. | ||
| 368 | Åòî îáîáùåíèå íà èçòðèâàùèòå äåéñòâèÿ: | ||
| 369 | |||
| 370 | <Delback> èçòðèâàíå íà çíàêà òî÷íî ïðåäè êóðñîðà | ||
| 371 | C-d èçòðèâàíå íà çíàêà òî÷íî ñëåä êóðñîðà | ||
| 372 | |||
| 373 | M-<Delback> èçòðèâàíå íà äóìàòà íåïîñðåäñòâåíî ïðåäè êóðñîðà | ||
| 374 | M-d èçòðèâàíå íà äóìàòà ñëåä êóðñîðà | ||
| 375 | |||
| 376 | C-k èçòðèâàíå îò ìÿñòîòî íà êóðñîðà äî êðàÿ íà ðåäà | ||
| 377 | M-k èçòðèâàíå äî êðàÿ íà òåêóùîòî èçðå÷åíèå | ||
| 378 | |||
| 379 | Çàáåëåæåòå, ÷å <Delback> è C-d, ñðàâíåíè ñ M-<Delback> è M-d, | ||
| 380 | ðàçøèðÿâàò ïîäîáèåòî, çàïî÷íàòî îò C-f è M-f (äîáðå, <Delback> íå å | ||
| 381 | íàèñòèíà êîíòðîëèðàù çíàê, íî íåêà íå ñå áåçïîêîèì çà òîâà). C-k è | ||
| 382 | M-k ñà ïîäîáíè íà C-e è M-e â ñìèñúë, ÷å åäíèòå ñà çà ðåäîâå, à | ||
| 383 | äðóãèòå -- çà èçðå÷åíèÿ. | ||
| 384 | |||
| 385 | Ìîæåòå ñúùî äà ïðåìàõíåòå âñÿêà ÷àñò îò áóôåðà ñ åäèí óíèâåðñàëåí | ||
| 386 | íà÷èí. Ïðèäâèæåòå ñå äî åäèíèÿ êðàé íà ÷àñòòà è âúâåäåòå C-@ èëè | ||
| 387 | C-èíòåðâàë (êîåòî è äà å îò äâåòå). Ïðèäâèæåòå ñå äî äðóãèÿ êðàé íà | ||
| 388 | ÷àñòòà è âúâåäåòå C-w. Òîâà ùå èçðåæå öåëèÿ òåêñò ìåæäó òåçè äâà | ||
| 389 | êðàÿ. | ||
| 390 | |||
| 391 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî çíàêà "Ì" â íà÷àëîòî íà ïðåäèøíèÿ àáçàö. | ||
| 392 | >> Âúâåäåòå C-èíòåðâàë. Åìàêñ òðÿáâà äà èçâåäå ñúîáùåíèå "Mark set" â | ||
| 393 | äîëíèÿ êðàé íà åêðàíà. | ||
| 394 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî áóêâàòà "ð" â "êðàé" íà âòîðèÿ ðåä îò àáçàöà. | ||
| 395 | >> Âúâåäåòå C-w. Òîâà ùå èçðåæå òåêñòà, çàïî÷âàù îò "Ì" è çàâúðøâàù | ||
| 396 | òî÷íî ïðåäè "ð". | ||
| 397 | |||
| 398 | Ðàçëèêàòà ìåæäó "èçðÿçâàíå" (kill, cut) è "èçòðèâàíå" (delete) å, ÷å | ||
| 399 | "èçðÿçàíèÿò" òåêñò ìîæå äà áúäå âìúêíàò íàíîâî, äîêàòî "èçòðèòèòå" | ||
| 400 | íåùà íå ìîãàò äà ñå âìúêíàò íàíîâî. Ïîñòàâÿíåòî íàíîâî íà èçðÿçàí | ||
| 401 | òåêñò ñå íàðè÷à "âìúêâàíå" (yank, paste). Îáùî êàçàíî, êîìàíäèòå, | ||
| 402 | êîèòî îòñòðàíÿâàò ìíîãî òåêñò, ãî èçðÿçâàò (òàêà ÷å òîé äà ìîæå äà | ||
| 403 | áúäå âìúêíàò), äîêàòî êîìàíäèòå, êîèòî îòñòðàíÿâàò ñàìî åäèí çíàê èëè | ||
| 404 | èçòðèâàò ñàìî ïðàçíè ðåäîâå è çíàöè, èçâúðøâàò èçòðèâàíå (òàêà ÷å íå | ||
| 405 | ìîæåòå äà âìúêíåòå íàíîâî òîçè òåêñò). | ||
| 406 | |||
| 407 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî íà÷àëîòî íà ðåä, êîéòî íå å ïðàçåí. Òîãàâà | ||
| 408 | âúâåäåòå C-k, çà äà èçðåæåòå òåêñòà íà òîçè ðåä. | ||
| 409 | >> Âúâåäåòå C-k âòîðè ïúò. Ùå âèäèòå, ÷å òîâà èçðÿçâà çíàêà çà íîâ | ||
| 410 | ðåä, êîéòî ñëåäâà ðåäà. | ||
| 411 | |||
| 412 | Çàáåëåæåòå, ÷å åäèíè÷íî C-k èçðÿçâà ñúäúðæàíèåòî íà ðåäà, à ñëåäâàùîòî | ||
| 413 | C-k èçðÿçâà öåëèÿ ðåä è ïðàâè äðóãèòå ðåäîâå äà ñå ïðèäâèæàò íàãîðå. | ||
| 414 | C-k îáðàáîòâà ÷èñëîâèòå àðãóìåíòè ïî ñïåöèàëåí íà÷èí: ïðåìàõâàò ñå | ||
| 415 | òîëêîâà íà áðîé ðåäîâå È òÿõíîòî ñúäúðæàíèå. Òîâà íå å ïðîñòî | ||
| 416 | ïîâòîðåíèå. C-u 2 C-k èçðÿçâà äâà ðåäà è òåõíèòå çíàöè çà íîâ ðåä; | ||
| 417 | âúâåæäàíåòî íà C-k äâà ïúòè íå ïðàâè òîâà. | ||
| 418 | |||
| 419 | Âðúùàíåòî îáðàòíî íà òåêñò ñå íàðè÷à "âìúêâàíå". (Ìèñëåòå çà íåãî | ||
| 420 | êàòî çà èçâàæäàíå îáðàòíî, èëè äðúïâàíå îáðàòíî, íà òåêñò, êîéòî å áèë | ||
| 421 | èçðÿçàí.) Ìîæåòå äà âìúêâàòå èçðÿçàíèÿ òåêñò èëè íà ñúùîòî ìÿñòî, | ||
| 422 | îòêúäåòî å áèë ïðåìàõíàò, èëè íà äðóãî ìÿñòî â áóôåðà, äàæå è â | ||
| 423 | ðàçëè÷åí ôàéë. Ìîæåòå äà âìúêâàòå åäèí è ñúù òåêñò íÿêîëêî ïúòè; òîâà | ||
| 424 | ïðàâè íÿêîëêî êîïèÿ îò íåãî. | ||
| 425 | |||
| 426 | Êîìàíäàòà çà âìúêâàíå å C-y. Òÿ âìúêâà íàíîâî ïîñëåäíèÿ èçðÿçàí òåêñò | ||
| 427 | â òåêóùîòî ìÿñòî íà êóðñîðà. | ||
| 428 | |||
| 429 | >> Îïèòàéòå ãî: âúâåäåòå C-y, çà äà èçâåäåòå òåêñòà îáðàòíî. | ||
| 430 | |||
| 431 | Àêî íàïðàâèòå íÿêîëêî C-k â ðåä, âñè÷êî îò èçðÿçàíèÿ òåêñò ñå çàïàçâà | ||
| 432 | çàåäíî, òàêà ÷å åäíî C-y ùå èçâàäè âñè÷êè ðåäîâå íàâåäíúæ. | ||
| 433 | |||
| 434 | >> Íàïðàâåòå òîâà ñåãà, âúâåäåòå C-k íÿêîëêî ïúòè. | ||
| 435 | |||
| 436 | Ñåãà, çà äà èçêàðàòå èçðÿçàíèÿ òåêñò: | ||
| 437 | |||
| 438 | >> Âúâåäåòå C-y. Ñëåä òîâà ïðèäâèæåòå êóðñîðà íàäîëó íÿêîëêî ðåäà è | ||
| 439 | âúâåäåòå C-y îòíîâî. Ñåãà âèæäàòå êàê äà êîïèðàòå íÿêàêúâ òåêñò. | ||
| 440 | |||
| 441 | Êàêâî äà ïðàâèòå, àêî èìàòå íÿêàêúâ òåêñò, êîéòî èñêàòå äà âìúêíåòå | ||
| 442 | îáðàòíî, è ñëåä òîâà èçðåæåòå íåùî äðóãî? C-y ùå èçâàäè ïîñëåäíîòî | ||
| 443 | èçðÿçâàíå. Íî ïðåäèøíèÿò òåêñò íå å çàãóáåí. Ìîæåòå äà ãî âúðíåòå | ||
| 444 | îáðàòíî, èçïîëçâàéêè êîìàíäàòà M-y. Ñëåä êàòî èçïúëíèòå C-y, çà äà | ||
| 445 | âçåìåòå ïîñëåäíîòî èçðÿçâàíå, âúâåæäàíåòî íà M-y çàìåíÿ òîçè èçâàäåí | ||
| 446 | òåêñò ñ ïðåäèøíîòî èçðÿçâàíå. Âúâåæäàíåòî íà M-y îòíîâî è îòíîâî | ||
| 447 | âðúùà ïî-ðàííè è ïî-ðàííè èçðÿçâàíèÿ. Êîãàòî ñòèãíåòå òåêñòà, êîéòî | ||
| 448 | òúðñèòå, íå å íóæíî äà ïðàâèòå íèùî ïîâå÷å, çà äà ãî çàäúðæèòå. | ||
| 449 | Ïðîñòî ïðîäúëæåòå ñ ðåäàêòèðàíåòî, îñòàâÿéêè èçâàäåíèÿ òåêñò, êúäåòî | ||
| 450 | ñè å. | ||
| 451 | |||
| 452 | Àêî âúâåäåòå M-y äîñòàòú÷åí áðîé ïúòè, ùå ñå âúðíåòå â íà÷àëíîòî | ||
| 453 | ïîëîæåíèå (ïîñëåäíîòî èçðÿçâàíå). | ||
| 454 | |||
| 455 | >> Èçðåæåòå ðåä, ïðèäâèæåòå ñå íÿêúäå, èçðåæåòå äðóã ðåä. | ||
| 456 | Èçïúëíåòå C-y, çà äà âúðíåòå îáðàòíî âòîðèÿ èçðÿçàí ðåä. | ||
| 457 | Èçïúëíåòå M-y è òîçè âúðíàò òåêñò ùå áúäå çàìåíåí ñ ïúðâèÿ | ||
| 458 | èçðÿçàí ðåä. | ||
| 459 | Èçïúëíåòå íÿêîëêî M-y è âèæòå êàêâî ñå ïîëó÷àâà. Èçïúëíÿâàéòå òîâà, | ||
| 460 | äîêàòî âòîðèÿò èçðÿçàí ðåä ñå âúðíå, è ñëåä òîâà îùå íÿêîëêî ïúòè. | ||
| 461 | Àêî èñêàòå, ìîæå äà ïðîáâàòå äà äàäåòå íà M-y ïîëîæèòåëíè è | ||
| 462 | îòðèöàòåëíè ÷èñëîâè àðãóìåíòè. | ||
| 463 | |||
| 464 | |||
| 465 | * ÎÒÌßÍÀ | ||
| 466 | -------- | ||
| 467 | |||
| 468 | Àêî íàïðàâèòå ïðîìÿíà â òåêñòà è ñëåä òîâà ðåøèòå, ÷å òîâà å áèëî | ||
| 469 | ãðåøêà, âèå ìîæåòå äà îòìåíèòå ïðîìÿíàòà ñ êîìàíäàòà çà îòìåíÿíå, C-x | ||
| 470 | u. | ||
| 471 | |||
| 472 | Îáèêíîâåíî C-x u îòìåíÿ ïðîìåíèòå, íàïðàâåíè îò åäíà êîìàíäà; àêî | ||
| 473 | ïîâòàðÿòå C-x u íÿêîëêî ïúòè ïîñëåäîâàòåëíî, âñÿêî ïîâòîðåíèå îòìåíÿ | ||
| 474 | îùå åäíà êîìàíäà. | ||
| 475 | |||
| 476 | Íî èìà äâå èçêëþ÷åíèÿ: êîìàíäèòå, êîèòî íå ïðîìåíÿò òåêñòà, íå ñå | ||
| 477 | áðîÿò (òîâà âêëþ÷âà ïðèäâèæâàíåòî íà êóðñîðà è ñêðîëèðàùèòå êîìàíäè), | ||
| 478 | è ñàìîâìúêâàùèòå ñå çíàöè îáèêíîâåíî ñå îáðàáîòâàò íà ãðóïè, âñÿêà äî | ||
| 479 | 20 çíàêà. (Òîâà íàìàëÿâà áðîÿ íà C-x u, êîèòî òðÿáâà äà âúâåäåòå, çà | ||
| 480 | äà îòìåíèòå âúâåäåí òåêñò.) | ||
| 481 | |||
| 482 | >> Èçðåæåòå òîçè ðåä ñ C-k, ñëåä òîâà âúâåäåòå C-x u è òîé òðÿáâà äà | ||
| 483 | ñå ïîÿâè îòíîâî. | ||
| 484 | |||
| 485 | C-_ å àëòåðíàòèâíà îòìåíÿùà êîìàíäà; òÿ ðàáîòè òî÷íî êàòî C-x u, íî å | ||
| 486 | ïî-ëåñíà çà âúâåæäàíå íÿêîëêî ïúòè ïîñëåäîâàòåëíî. Íåäîñòàòúêúò íà | ||
| 487 | C_- å, ÷å íà íÿêîè êëàâèàòóðè íå å î÷åâèäíî êàê òðÿáâà äà ñå âúâåäå. | ||
| 488 | Çàòîâà îñèãóðÿâàìå è C-x u. Íà íÿêîè òåðìèíàëè ìîæå äà âúâåäåòå C-_ ñ | ||
| 489 | âúâåæäàíå íà /, äîêàòî çàäúðæàòå CONTROL. | ||
| 490 | |||
| 491 | ×èñëîâ àðãóìåíò êúì C-_ èëè C-x u äåéñòâà êàòî áðîÿ÷ íà ïîâòîðåíèÿòà. | ||
| 492 | |||
| 493 | Ìîæå äà îòìåíÿòà èçòðèâàíå íà òåêñò òî÷íî êàêòî îòìåíÿòå èçðÿçâàíå íà | ||
| 494 | òåêñò. Ðàçëè÷èåòî ìåæäó èçðÿçâàíåòî íà íåùî è èçòðèâàíåòî ìó | ||
| 495 | âúçäåéñòâà äàëè ùå ìîæå äà ãî èçâàäèòå ñ C-y; çà îòìåíÿíåòî íÿìà | ||
| 496 | ðàçëèêà ìåæäó äâàòà âèäà. | ||
| 497 | |||
| 498 | |||
| 499 | * ÔÀÉËÎÂÅ | ||
| 500 | --------- | ||
| 501 | |||
| 502 | Çà äà íàïðàâèòå òåêñòà, êîéòî ðåäàêòèðàòå, ïîñòîÿíåí, òðÿáâà äà ãî | ||
| 503 | ñëîæèòå âúâ ôàéë.  ïðîòèâåí ñëó÷àé òîé ùå èç÷åçíå, êîãàòî Åìàêñ | ||
| 504 | ïðèêëþ÷è. Çà äà ñëîæèòå âàøèÿ òåêñò âúâ ôàéë, òðÿáâà äà "íàìåðèòå" | ||
| 505 | ôàéëà ïðåäè äà âúâåæäàòå òåêñò. (Òîâà ñúùî ñå íàðè÷à "ïîñåùàâàíå" íà | ||
| 506 | ôàéëà.) | ||
| 507 | |||
| 508 | Íàìèðàíå íà ôàéë îçíà÷àâà, ÷å âèæäàòå ñúäúðæàíèåòî ìó â Åìàêñ.  | ||
| 509 | ìíîãî ñëó÷àè òîâà å êàòî äà ðåäàêòèðàòå ñàìèÿ ôàéë. Îáà÷å ïðîìåíèòå, | ||
| 510 | êîèòî ïðàâèòå, èçïîëçâàéêè Åìàêñ, íå îñòàâàò ïîñòîÿííè, äîêàòî íå | ||
| 511 | "çàïèøåòå" ôàéëà. Òîâà å òàêà, çà äà ñå ïðåäîòâðàòè îñòàâÿíåòî íà | ||
| 512 | ïîëóïðîìåíåí ôàéë â ñèñòåìàòà, êîãàòî íå èñêàòå òîâà. Äîðè êîãàòî | ||
| 513 | çàïèñâàòå, Åìàêñ îñòàâÿ íà÷àëíèÿ ôàéë ïîä ïðîìåíåíî èìå, â ñëó÷àé, ÷å | ||
| 514 | ïî-êúñíî ðåøèòå, ÷å âàøèòå ïðîìåíè ñà áèëè ãðåøêà. | ||
| 515 | |||
| 516 | Àêî ïîãëåäíåòå â äúíîòî íà åêðàíà, ùå âèäèòå ðåä, êîéòî çàïî÷âà è | ||
| 517 | çàâúðøâà ñ òèðåòà è çàïî÷âà ñ "-b:-- TUTORIAL.bg" èëè íåùî ïîäîáíî. | ||
| 518 | Òàçè ÷àñò îò åêðàíà ïîêàçâà èìåòî íà ôàéëà, êîéòî ñòå ïîñåòèëè. Òî÷íî | ||
| 519 | ñåãà âèå ñòå ïîñåòèëè ôàéë, íàðå÷åí "TUTORIAL.bg", êîéòî å âàøåòî | ||
| 520 | ëè÷íî êîïèå-÷åðíîâà íà Åìàêñ âúâåäåíèåòî. Êîãàòî íàìåðèòå ôàéë â | ||
| 521 | Åìàêñ, èìåòî íà òîçè ôàéë ùå ñå ïîÿâè íà ñúùîòî ìÿñòî. | ||
| 522 | |||
| 523 | Îñîáåíîñò íà êîìàíäàòà çà íàìèðàíå íà ôàéë å, ÷å òðÿáâà äà êàæåòå | ||
| 524 | èìåòî íà ôàéëà, êîéòî èñêàòå. Íèå ãî íàðè÷àìå "÷åòåíå íà àðãóìåíò îò | ||
| 525 | òåðìèíàëà" (â òîçè ñëó÷àé àðãóìåíòúò å èìåòî íà ôàéëà). Ñëåä êàòî | ||
| 526 | âúâåäåòå êîìàíäàòà | ||
| 527 | |||
| 528 | C-x C-f Íàìèðàíå íà ôàéë | ||
| 529 | |||
| 530 | Åìàêñ âè ïîäêàíÿ äà âúâåäåòå èìåòî íà ôàéëà. Èìåòî íà ôàéëà, êîåòî | ||
| 531 | íàïèøåòå, ñå ïîÿâÿâà â äúíîòî íà åêðàíà. Ðåäúò â äúíîòî íà åêðàíà ñå | ||
| 532 | íàðè÷à ìèíèáóôåð, êîãàòî ñå èçïîëçâà çà òîçè âèä âõîä. Ìîæåòå äà | ||
| 533 | èçïîëçâàòå îáèêíîâåíèòå êîìàíäè çà ðåäàêòèðàíå íà Åìàêñ, çà äà | ||
| 534 | ðåäàêòèðàòå èìåòî íà ôàéëà. | ||
| 535 | |||
| 536 | Êîãàòî âúâåæäàòå èìåòî íà ôàéëà (èëè êàêúâòî è äà å âõîä â | ||
| 537 | ìèíèáóôåðà), ìîæåòå äà ïðåêðàòèòå êîìàíäàòà ñ C-g. | ||
| 538 | |||
| 539 | >> Âúâåäåòå C-x C-f è ñëåä òîâà C-g. Òîâà ïðåêðàòÿâà ìèíèáóôåðà, à | ||
| 540 | ñúùî è êîìàíäàòà C-x C-f, êîÿòî ñå å èçïúëíÿâàëà â ìèíèáóôåðà. | ||
| 541 | Òàêà ÷å íå íàìèðàòå ôàéë. | ||
| 542 | |||
| 543 | Êîãàòî ïðèêëþ÷èòå ñ âúâåæäàíåòî íà èìåòî íà ôàéëà, âúâåäåòå <Return>, | ||
| 544 | çà äà ïîêàæåòå òîâà. Òîãàâà C-x C-f òðúãâà äà ðàáîòè è íàìèðà ôàéëà, | ||
| 545 | êîéòî ñòå èçáðàëè. Ìèíèáóôåðúò èç÷åçâà, êîãàòî êîìàíäàòà C-x C-f | ||
| 546 | ñâúðøè. | ||
| 547 | |||
| 548 | Ñëåä ìàëêî ñúäúðæàíèåòî íà ôàéëà ñå ïîÿâÿâà íà åêðàíà è âèå ìîæåòå äà | ||
| 549 | ðåäàêòèðàòå ñúäúðæàíèåòî ìó. Êîãàòî ïîæåëàåòå äà çàïàçèòå âàøèòå | ||
| 550 | ïðîìåíè çà ïîñòîÿííî, âúâåäåòå êîìàíäàòà | ||
| 551 | |||
| 552 | C-x C-s Çàïàçâàíå íà ôàéëà | ||
| 553 | |||
| 554 | Òîâà êîïèðà òåêñòà îò Åìàêñ âúâ ôàéëà. Ïúðâèÿ ïúò, êîãàòî òîâà ñå | ||
| 555 | íàïðàâè, Åìàêñ ïðåèìåíóâà íà÷àëíèÿ ôàéë ñ íîâî èìå, òàêà ÷å òîé äà íå | ||
| 556 | ñå èçãóáè. Íîâîòî èìå ñå ïîñòðîÿâà ñ äîáàâÿíå íà "~" â êðàÿ íà èìåòî | ||
| 557 | íà íà÷àëíèÿ ôàéë. | ||
| 558 | |||
| 559 | Êîãàòî çàïàçâàíåòî å ñâúðøèëî, Åìàêñ èçâåæäà èìåòî íà ôàéëà, êîéòî å | ||
| 560 | áèë çàïèñàí. Òðÿáâà äà çàïèñâàòå äîñòàòú÷íî ÷åñòî, òàêà ÷å äà íå | ||
| 561 | èçãóáèòå ìíîãî ðàáîòà, àêî ñèñòåìàòà ñå ñðèíå ïî íÿêàêâà ïðè÷èíà. | ||
| 562 | |||
| 563 | >> Âúâåäåòå C-x C-s, çàïàçâàéêè âàøåòî êîïèå îò âúâåäåíèåòî. | ||
| 564 | Òîâà òðÿáâà äà èçâåäå "Wrote ...TUTORIAL.bg" â äúíîòî íà åêðàíà. | ||
| 565 | |||
| 566 | ÇÀÁÅËÅÆÊÀ: Íà íÿêîè ñèñòåìè âúâåæäàíåòî íà C-x C-s ùå çàìðúçè åêðàíà è | ||
| 567 | âèå íÿìà äà âèæäàòå ïîâå÷å èçõîä îò Åìàêñ. Òîâà ïîêàçâà, ÷å åäíà | ||
| 568 | "ñïîñîáíîñò" íà îïåðàöèîííàòà ñèñòåìà, íàðè÷àíà "óïðàâëåíèå íà ïîòîêà" | ||
| 569 | (flow control), å ïðèõâàíàëà C-s è íå ãî ïðîïóñêà êúì Åìàêñ. Çà äà | ||
| 570 | ðàçìðàçèòå åêðàíà, âúâåäåòå C-q. Òîãàâà âèæòå ñåêöèÿòà "Ñïîíòàííî | ||
| 571 | âêëþ÷âàíå íà ïîñòúïêîâî òúðñåíå" (Spontaneous Entry to Incremental | ||
| 572 | Search) â ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ çà ñúâåò êàê äà ñå ñïðàâèòå ñ òàçè | ||
| 573 | "ñïîñîáíîñò". | ||
| 574 | |||
| 575 | Ìîæå äà íàìåðèòå ñúùåñòâóâàù ôàéë, äà ãî ðàçãëåäàòå è äà ãî | ||
| 576 | ðåäàêòèðàòå. Ìîæåòå ñúùî äà íàìåðèòå ôàéë, êîéòî íå ñúùåñòâóâà. Òîâà | ||
| 577 | å íà÷èíúò çà ñúçäàâàíå íà íîâè ôàéëîâå â Åìàêñ: íàìèðàòå ôàéëà, êîéòî | ||
| 578 | ùå áúäå â íà÷àëîòî ïðàçåí, è òîãàâà çàïî÷âàòå âìúêâàíåòî íà òåêñòà çà | ||
| 579 | ôàéëà. Êîãàòî ãîâîðèòå çà "çàïèñâàíå" íà ôàéë, Åìàêñ âñúùíîñò ùå | ||
| 580 | ñúçäàäå ôàéëà ñ òåêñòà, êîéòî ñòå âúâåëè. Îòòàì íàòàòúê ìîæå äà | ||
| 581 | ñ÷èòàòå, ÷å ðåäàêòèðàòå âå÷å ñúùåñòâóâàù ôàéë. | ||
| 582 | |||
| 583 | |||
| 584 | * ÁÓÔÅÐÈ | ||
| 585 | -------- | ||
| 586 | |||
| 587 | Àêî íàìåðèòå âòîðè ôàéë ñ C-x C-f, ïúðâèÿò ôàéë îñòàâà â Åìàêñ. | ||
| 588 | Ìîæåòå äà ïðåâêëþ÷èòå îáðàòíî êúì íåãî, êàòî ãî íàìåðèòå ïàê ñ C-x | ||
| 589 | C-f. Ïî òîçè íà÷èí ìîæå äà ïîëó÷èòå äîñòà íà áðîé ôàéëîâå â Åìàêñ. | ||
| 590 | |||
| 591 | >> Ñúçäàéòå ôàéë ñ èìå "foo", âúâåæäàéêè C-x C-f foo <Return>. | ||
| 592 | Âìúêíåòå ìàëêî òåêñò, ðåäàêòèðàéòå ãî è çàïàçåòå "foo" ñ âúâåæäàíå | ||
| 593 | íà C-x C-s. | ||
| 594 | Íàêðàÿ âúâåäåòå C-x C-f TUTORIAL.bg <Return>, çà äà ñå âúðíåòå | ||
| 595 | îáðàòíî âúâ âúâåäåíèåòî. | ||
| 596 | |||
| 597 | Åìàêñ çàïàçâà òåêñòà íà âñåêè ôàéë â îáåêò, íàðè÷àí "áóôåð". | ||
| 598 | Íàìèðàíåòî íà ôàéë ïðàâè íîâ áóôåð â Åìàêñ. Çà äà âèäèòå ñïèñúê íà | ||
| 599 | áóôåðèòå, êîèòî â ìîìåíòà ñúùåñòâóâàò âúâ âàøèÿ Åìàêñ, âúâåäåòå | ||
| 600 | |||
| 601 | C-x C-b Ïîêàçâàíå íà áóôåðèòå | ||
| 602 | |||
| 603 | >> Îïèòàéòå C-x C-b ñåãà. | ||
| 604 | |||
| 605 | Âèæòå êàê âñåêè áóôåð èìà èìå, à ïîíÿêîãà è èìå íà ôàéë çà ôàéëà, | ||
| 606 | ÷èåòî ñúäúðæàíèå äúðæè. ÂÑÅÊÈ òåêñò, êîéòî âèæäàòå â Åìàêñ ïðîçîðåö, | ||
| 607 | å âèíàãè ÷àñò îò íÿêàêúâ áóôåð. | ||
| 608 | |||
| 609 | >> Âúâåäåòå C-x 1, çà äà ìàõíåòå ñïèñúêà ñ áóôåðèòå. | ||
| 610 | |||
| 611 | Êîãàòî èìàòå íÿêîëêî áóôåðà, ñàìî åäèí îò òÿõ å "òåêóù" â äàäåí ìîìåíò | ||
| 612 | îò âðåìå. Òîâà å áóôåðúò, êîéòî ðåäàêòèðàòå. Àêî èñêàòå äà | ||
| 613 | ðåäàêòèðàòå äðóã áóôåð, ñå íóæäàåòå îò "ïðåâêëþ÷âàíå" êúì íåãî. Àêî | ||
| 614 | èñêàòå äà ñå ïðåâêëþ÷èòå êúì áóôåð, êîéòî ñúîòâåòñòâà íà ôàéë, ìîæåòå | ||
| 615 | äà ãî íàïðàâèòå, êàòî ïðîñòî ïîñåòèòå ôàéëà îòíîâî ñ C-x C-f. Íî èìà | ||
| 616 | è ïî-ëåñåí íà÷èí: èçïîëçâàíåòî íà êîìàíäàòà C-x b.  òàçè êîìàíäà | ||
| 617 | òðÿáâà äà âúâåäåòå èìåòî íà áóôåðà. | ||
| 618 | |||
| 619 | >> Âúâåäåòå C-x b foo <Return>, çà äà ñå âúðíåòå êúì áóôåðà "foo", | ||
| 620 | êîéòî äúðæè òåêñòà íà ôàéëà "foo". Òîãàâà âúâåäåòå C-x b TUTORIAL | ||
| 621 | <Return>, çà äà ñå âúðíåòå â òîâà âúâåäåíèå. | ||
| 622 | |||
| 623 |  ïîâå÷åòî ñëó÷àè èìåòî íà áóôåðà å ñúùîòî êàòî èìåòî íà ôàéëà (áåç | ||
| 624 | ÷àñòòà â êîÿ äèðåêòîðèÿ ñå íàìèðà). Îáà÷å òîâà íå âèíàãè å âÿðíî. | ||
| 625 | Ñïèñúêúò ñ áóôåðèòå, êîéòî ïðàâèòå ñ C-x C-b, âèíàãè âè ïîêàçâà èìåòî | ||
| 626 | íà âñåêè áóôåð. | ||
| 627 | |||
| 628 | ÂÑÅÊÈ òåêñò, êîéòî âèæäàòå â Åìàêñ ïðîçîðåö, å âèíàãè ÷àñò îò íÿêàêúâ | ||
| 629 | áóôåð. Íÿêîè áóôåðè íå ñúîòâåòñòâàò íà ôàéëîâå. Íàïðèìåð áóôåðúò, | ||
| 630 | èìåíóâàí "*Buffer List*", íå ñúîòâåòñòâà íà ôàéë. Òîâà å áóôåðúò, | ||
| 631 | êîéòî ñúäúðæà ñïèñúêà ñ áóôåðèòå, êîèòî ñòå íàïðàâèëè ñ C-x C-b. | ||
| 632 | Áóôåðúò, èìåíóâàí "*Messages*", ñúùî íå ñúîòâåòñòâà íà ôàéë; òîé | ||
| 633 | ñúäúðæà ñúîáùåíèÿòà, êîèòî ñå ïîÿâÿâàò â äúíîòî íà åêðàíà ïî âðåìå íà | ||
| 634 | Åìàêñ ñåñèÿòà. | ||
| 635 | |||
| 636 | >> Âúâåäåòå C-x b *Messages* <Return>, çà äà âèäèòå áóôåðà ñúñ | ||
| 637 | ñúîáùåíèÿòà. Ñëåä òîâà âúâåäåòå C-x C-b TUTORIAL <Return>, çà äà | ||
| 638 | ñå âúðíåòå êúì òîâà âúâåäåíèå. | ||
| 639 | |||
| 640 | Àêî íàïðàâèòå ïðîìåíè â òåêñòà íà åäèí ôàéë è òîãàâà íàìåðèòå äðóã | ||
| 641 | ôàéë, òîâà íÿìà äà çàïèøå ïúðâèÿ ôàéë. Íåãîâèòå ïðîìåíè îñòàâàò âúòðå | ||
| 642 | â Åìàêñ, â áóôåðà íà ôàéëà. Ñúçäàâàíåòî èëè ðåäàêòèðàíåòî íà áóôåðà | ||
| 643 | íà âòîðèÿ ôàéë íÿìà åôåêò âúðõó áóôåðà íà ïúðâèÿ ôàéë. Òîâà å ìíîãî | ||
| 644 | ïîëåçíî, íî ñúùî îçíà÷àâà, ÷å ñå íóæäàåòå îò óäîáåí íà÷èí äà çàïàçèòå | ||
| 645 | áóôåðà íà ïúðâèÿ ôàéë. Ùå å íåóäîáíî äà ïðåâêëþ÷èòå îáðàòíî ñ C-x | ||
| 646 | C-f, çà äà ãî çàïàçèòå ñ C-x C-s. Òàêà ÷å èìàìå | ||
| 647 | |||
| 648 | C-x s Çàïàçâà íÿêîè áóôåðè | ||
| 649 | |||
| 650 | C-x s ïèòà çà âñåêè áóôåð, êîéòî ñúäúðæà ïðîìåíè, êîèòî íå ñòå | ||
| 651 | çàïàçèëè. Âúïðîñúò çà âñåêè òàêúâ áóôåð å äàëè äà áúäå çàïàçåí. | ||
| 652 | |||
| 653 | >> Âìúêíåòå ðåä â òåêñòà, ñëåä òîâà âúâåäåòå C-x s. | ||
| 654 | Òðÿáâà äà áúäåòå ïîïèòàí äàëè äà çàïàçèòå áóôåðà, èìåíóâàí "TUTORIAL". | ||
| 655 | Îòãîâîðåòå ñ "äà" íà âúïðîñà, êàòî âúâåäåòå "y". | ||
| 656 | |||
| 657 | |||
| 658 | * ÐÀÇØÈÐßÂÀÍÅ ÍÀ ÍÀÁÎÐÀ ÊÎÌÀÍÄÈ | ||
| 659 | ------------------------------- | ||
| 660 | |||
| 661 | Èìà ìíîãî, ìíîãî ïîâå÷å êîìàíäè íà Åìàêñ, îòêîëêîòî ìîãàò äà ñå ñëîæàò | ||
| 662 | íà âñè÷êè êîíòðîëíè è ìåòà çíàöè. Åìàêñ çàîáèêàëÿ òîâà ñ X (eXtended) | ||
| 663 | êîìàíäàòà. Òîâà ñòàâà ïî äâà íà÷èíà: | ||
| 664 | |||
| 665 | C-x Çíàêîâî ðàçøèðÿâàíå. Ïîñëåäâàíî îò åäèí çíàê. | ||
| 666 | M-x Ðàçøèðÿâàíå ñ èìåíóâàíà êîìàíäà. Ïîñëåäâàíî îò äúëãî | ||
| 667 | èìå. | ||
| 668 | |||
| 669 | Òåçè êîìàíäè ñà îáùî âçåòî ïîëåçíè, íî ïî-ìàëêî, îòêîëêîòî êîìàíäèòå, | ||
| 670 | êîèòî äîñåãà ñòå íàó÷èëè. Âå÷å âèäÿõòå äâå îò òÿõ: êîìàíäèòå âúðõó | ||
| 671 | ôàéëîâå C-x C-f çà íàìèðàíå (Find) è C-x C-s çà çàïàçâàíå (Save). | ||
| 672 | Äðóã ïðèìåð å êîìàíäàòà çà êðàé íà Åìàêñ ñåñèÿòà -- òîâà å êîìàíäàòà | ||
| 673 | C-x C-c. (Íå ñå áåçïîêîéòå, ÷å ìîæå äà èçãóáèòå âñè÷êè ïðîìåíè, êîèòî | ||
| 674 | ñòå íàïðàâèëè; C-x C-c ïðåäëàãà äà çàïàçè âñåêè ïðîìåíåí ôàéë, ïðåäè | ||
| 675 | äà ïðåìàõíå Åìàêñ.) | ||
| 676 | |||
| 677 | C-z å êîìàíäàòà çà èçëèçàíå îò Åìàêñ *âðåìåííî* -- òàêà ÷å äà ìîæåòå | ||
| 678 | äà ñå âúðíåòå êúì ñúùàòà Åìàêñ ñåñèÿ ïî-êúñíî. | ||
| 679 | |||
| 680 | Íà ñèñòåìè, êîèòî ïîçâîëÿâàò òîâà, C-z "èçîñòàâÿ" (suspend) Åìàêñ, | ||
| 681 | ò.å. âðúùà êúì îáâèâêàòà, íî íå ðàçðóøàâà Åìàêñ.  ïîâå÷åòî îáâèâêè | ||
| 682 | ìîæåòå äà ïðîäúëæèòå Åìàêñ ñåñèÿòà ñ êîìàíäàòà "fg" èëè ñ "%emacs". | ||
| 683 | |||
| 684 | Íà ñèñòåìè, êîèòî íå ïîçâîëÿâàò èçîñòàâÿíå, C-z ñúçäàâà íîâà | ||
| 685 | ïîäîáâèâêà, êîÿòî âúðâè ïîä Åìàêñ, çà äà âè äàäå øàíñ äà ñòàðòèðàòå | ||
| 686 | äðóãè ïðîãðàìè è äà ñå âúðíåòå êúì Åìàêñ ñëåä òîâà; òîâà íå å èñòèíñêî | ||
| 687 | "èçëèçàíå" îò Åìàêñ.  òîçè ñëó÷àé êîìàíäàòà íà îáâèâêàòà "exit" å | ||
| 688 | îáèêíîâåíèÿò íà÷èí äà ñå âúðíåòå îáðàòíî êúì Åìàêñ îò ïîäîáâèâêàòà. | ||
| 689 | |||
| 690 | Ìîìåíòúò äà èçïîëçâàòå C-x C-c å, êîãàòî èñêàòå äà èçëåçåòå îò | ||
| 691 | ñèñòåìàòà. Òîâà å è ïðàâèëíàòà êîìàíäà çà èçëèçàíå, êîãàòî Åìàêñ å | ||
| 692 | èçâèêàí îò ïîùåíñêà ïðîãðàìà èëè äðóãè ñòðàíè÷íè ïðîãðàìè, òúé êàòî òå | ||
| 693 | ìîæå è äà íå çíàÿò êàê äà ñå ñïðàâÿò ñ èçîñòàâÿíåòî íà Åìàêñ. Ïðè | ||
| 694 | îáèêíîâåíè îáñòîÿòåëñòâà, îáà÷å, àêî íå ñòå òðúãíàëè äà èçëèçàòå îò | ||
| 695 | ñèñòåìàòà, ïî-äîáðå å äà èçîñòàâèòå Åìàêñ ñ C-z, âìåñòî äà èçëèçàòå îò | ||
| 696 | Åìàêñ. | ||
| 697 | |||
| 698 | Èìà ìíîãî êîìàíäè C-x. Åòî ñïèñúê íà òåçè, êîèòî ñòå íàó÷èëè: | ||
| 699 | |||
| 700 | C-x C-f Íàìèðàíå íà ôàéë. | ||
| 701 | C-x C-s Çàïàçâàíå íà ôàéë. | ||
| 702 | C-x C-b Ñïèñúê íà áóôåðèòå. | ||
| 703 | C-x C-c Èçëèçàíå îò Åìàêñ. | ||
| 704 | C-x 1 Èçòðèâàíå íà âñè÷êè ïðîçîðöè îñâåí åäèí. | ||
| 705 | C-x u Îòìÿíà. | ||
| 706 | |||
| 707 | Èìåíóâàíèòå ðàçøèðåíè êîìàíäè ñà êîìàíäè, êîèòî ñå èçïîëçâàò äàæå îùå | ||
| 708 | ïî-ðÿäêî, èëè êîìàíäè, êîèòî ñå èçïîëçâàò ñàìî â îïðåäåëåíè ðåæèìè. | ||
| 709 | Ïðèìåð å êîìàíäàòà replace-string, êîÿòî çàìåíÿ ãëîáàëíî åäèí íèç ñ | ||
| 710 | äðóã. Êîãàòî âúâåäåòå M-x, Åìàêñ âè ïîäñêàçâà â äúíîòî íà åêðàíà ñ | ||
| 711 | M-x è âèå òðÿáâà äà âúâåäåòå èìåòî íà êîìàíäàòà, â òîçè ñëó÷àé | ||
| 712 | "replace-string". Ïðîñòî âúâåäåòå "repl s<TAB>" è Åìàêñ ùå çàâúðøè | ||
| 713 | èìåòî. (<TAB> å êëàâèøúò Tab, îáèêíîâåíî íàìèðàù ñå íàä êëàâèøà | ||
| 714 | CapsLock èëè êëàâèøà Shift áëèçî äî ëåâèÿ êðàé íà êëàâèàòóðàòà.) | ||
| 715 | Çàâúðøåòå èìåòî íà êîìàíäàòà ñ <Return>. | ||
| 716 | |||
| 717 | Êîìàíäàòà replace-string èçèñêâà äâà àðãóìåíòà -- íèçúò, êîéòî ùå áúäå | ||
| 718 | çàìåíÿí, è íèçúò, êîéòî ùå ãî çàìåíè. Òðÿáâà äà çàâúðøèòå âúâåæäàíåòî | ||
| 719 | íà âñåêè àðãóìåíò ñ <Return>. | ||
| 720 | |||
| 721 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî ïðàçíèÿ ðåä, äâà ðåäà íàäîëó ïîä òîçè. | ||
| 722 | Òîãàâà âúâåäåòå M-x repl s<Return>ïðîìåíÿ<Return>èçìåíÿ<Return> | ||
| 723 | |||
| 724 | Çàáåëåæåòå êàê òîçè ðåä ñå ïðîìåíÿ: âèå çàìåíèõòå äóìàòà | ||
| 725 | ï-ð-î-ì-å-í-ÿ ñ "èçìåíÿ", êúäåòî è äà ñå íàìèðà ñëåä íà÷àëíîòî | ||
| 726 | ìÿñòî íà êóðñîðà. | ||
| 727 | |||
| 728 | ÇÀÁÅËÅÆÊÀ: Ïðåâêëþ÷âàíåòî êúì âúâåæäàíå íà êèðèëñêè áóêâà ñòàâà ñ C-\. | ||
| 729 | |||
| 730 | |||
| 731 | * ÀÂÒÎÌÀÒÈ×ÍÎ ÇÀÏÀÇÂÀÍÅ | ||
| 732 | ----------------------- | ||
| 733 | |||
| 734 | Êîãàòî ñòå íàïðàâèëè ïðîìåíè âúâ ôàéë, íî îùå íå ñòå ãî çàïàçèëè, òå | ||
| 735 | ìîãàò äà áúäàò çàãóáåíè, àêî êîìïþòúðúò âíåçàïíî ñå èçêëþ÷è. Çà äà âè | ||
| 736 | ïðåäïàçè îò òàêèâà ñèòóàöèè, Åìàêñ ïåðèîäè÷íî çàïàçâà "àâòîìàòè÷íî | ||
| 737 | çàïàçâàí" ôàéë çà âñåêè ôàéë, êîéòî ðåäàêòèðàòå. Èìåòî íà àâòîìàòè÷íî | ||
| 738 | çàïàçâàíèÿ ôàéë èìà # â íà÷àëîòî è â êðàÿ; íàïðèìåð, àêî âàøèÿò ôàéë å | ||
| 739 | ñ èìå "hello.c", èìåòî íà íåãîâèÿ àâòîìàòè÷íî çàïàçâàí ôàéë ùå áúäå | ||
| 740 | "#hello.c#". Êîãàòî çàïàçâàòå ôàéë ïî îáèêíîâåíèÿ íà÷èí, Åìàêñ | ||
| 741 | èçòðèâà íåãîâèÿ àâòîìàòè÷íî çàïèñâàí ôàéë. | ||
| 742 | |||
| 743 | Àêî êîìïþòúðúò çàâèñíå, ìîæå äà âúçñòàíîâèòå âàøàòà àâòîìàòè÷íî | ||
| 744 | çàïàçâàíà ðåäàêöèÿ, êàòî íàìåðèòå ôàéëà êàêòî îáèêíîâåíî (ôàéëúò, | ||
| 745 | êîéòî ñòå ðåäàêòèðàëè, íå àâòîìàòè÷íî çàïàçâàíèÿ) è ñëåä òîâà âúâåäåòå | ||
| 746 | M-x recover file<Return>. Êîãàòî êîìàíäàòà èçèñêà ïîòâúðæäåíèå, | ||
| 747 | âúâåäåòå yes<Return>, çà äà ïðîäúëæèòå è äà âúçñòàíîâèòå àâòîìàòè÷íî | ||
| 748 | çàïàçâàíèòå äàííè. | ||
| 749 | |||
| 750 | |||
| 751 | * ÅÕÎ ÎÁËÀÑÒÒÀ | ||
| 752 | -------------- | ||
| 753 | |||
| 754 | Àêî Åìàêñ âèäè, ÷å âúâåæäàòå ìíîãîçíàêîâè êîìàíäè áàâíî, ùå âè ãè | ||
| 755 | ïîêàæå â äúíîòî íà åêðàíà, â îáëàñò, íàðè÷àíà "åõî îáëàñò". Åõî | ||
| 756 | îáëàñòòà îáõâàùà ïîñëåäíèÿ ðåä îò åêðàíà. | ||
| 757 | |||
| 758 | |||
| 759 | * ÐÅÄ ÍÀ ÐÅÆÈÌÀ | ||
| 760 | ---------------- | ||
| 761 | |||
| 762 | Ðåäúò òî÷íî íàä åõî îáëàñòòà ñå íàðè÷à "ðåä íà ðåæèìà" (mode line). | ||
| 763 | Òîé ïîêàçâà íåùî êàòî: | ||
| 764 | |||
| 765 | -b:** TUTORIAL.bg (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 766 | |||
| 767 | Òîçè ðåä äàâà ïîëåçíà èíôîðìàöèÿ çà ñúñòîÿíèåòî íà Åìàêñ è òåêñòà, | ||
| 768 | êîéòî ðåäàêòèðàòå. | ||
| 769 | |||
| 770 | Âå÷å çíàåòå êàêâî îçíà÷àâà èìåòî íà ôàéëà -- òîâà å ôàéëúò, êîéòî ñòå | ||
| 771 | íàìåðèëè. -NN%-- ïîêàçâà âàøàòà òåêóùà ïîçèöèÿ â òåêñòà; òîâà | ||
| 772 | îçíà÷àâà, ÷å NN ïðîöåíòà îò òåêñòà å íàä âúðõà íà åêðàíà. Àêî | ||
| 773 | íà÷àëîòî íà ôàéëà å íà åêðàíà, ùå ñå ïîêàçâà --Top-- (âðúõ) âìåñòî | ||
| 774 | --00%--. Àêî êðàÿ íà ôàéëà å íà åêðàíà, ùå ñå ïîêàçâà --Bot-- (äúíî). | ||
| 775 | Àêî ãëåäàòå òåêñò, êîéòî å òîëêîâà ìàëúê, ÷å ñå ïîêàçâà èçöÿëî íà | ||
| 776 | åêðàíà, ðåäúò íà ðåæèìà ùå èçâåäå --All--. | ||
| 777 | |||
| 778 | Çíàêúò L è öèôðèòå ïîêàçâàò ìÿñòîòî ïî äðóã íà÷èí: òîâà å íîìåðúò íà | ||
| 779 | òåêóùèÿ ðåä íà òî÷êàòà. | ||
| 780 | |||
| 781 | Çâåçäèòå áëèçî äî íà÷àëîòî îçíà÷àâàò, ÷å ñòå íàïðàâèëè ïðîìåíè â | ||
| 782 | òåêñòà. Âåäíàãà ñëåä êàòî ïîñåòèòå èëè çàïàçèòå ôàéë, òàçè ÷àñò îò | ||
| 783 | ðåäà íà ðåæèìà âå÷å íå ïîêàçâà çâåçäè, à ñàìî òèðåòà. | ||
| 784 | |||
| 785 | ×àñòòà îò ðåäà íà ðåæèìà âúòðå â ñêîáèòå å, çà äà âè ïîêàæå â êàêúâ | ||
| 786 | ðåæèì íà ðåäàêòèðàíå ñå íàìèðàòå. Ïîäðàçáèðàùèÿò ñå ðåæèì å | ||
| 787 | Fundamental (Îñíîâåí), êîéòî èçïîëçâàòå â ìîìåíòà. Òîâà å ïðèìåð çà | ||
| 788 | "ãëàâåí ðåæèì" (major mode). | ||
| 789 | |||
| 790 | Åìàêñ èìà ìíîãî ãëàâíè ðåæèìè. Íÿêîè îò òÿõ ñà ïðåäâèäåíè çà | ||
| 791 | ðåäàêòèðàíå íà ðàçëè÷íè åçèöè è/èëè âèäîâå òåêñò, êàòî íàïðèìåð ðåæèì | ||
| 792 | Ëèñï, ðåæèì Òåêñò è äðóãè. Âúâ âñåêè åäèí ìîìåíò îò âðåìå òî÷íî åäèí | ||
| 793 | ãëàâåí ðåæèì å àêòèâåí è íåãîâîòî èìå ìîæå âèíàãè äà áúäå íàìåðåíî â | ||
| 794 | ðåäà íà ðåæèìà, òî÷íî êàêòî "Fundamental" ñåãà. | ||
| 795 | |||
| 796 | Âñåêè ãëàâåí ðåæèì ïðàâè íÿêîè êîìàíäè äà ñå äúðæàò ïî ðàçëè÷åí íà÷èí. | ||
| 797 | Íàïðèìåð, èìà êîìàíäè çà ðåäàêòèðàíå íà êîìåíòàðè â ïðîãðàìè, è òúé | ||
| 798 | êàòî âñåêè ïðîãðàìåí åçèê èìà ðàçëè÷íà èäåÿ çà òîâà êàê òðÿáâà äà | ||
| 799 | èçãëåæäàò êîìåíòàðèòå, âñåêè ãëàâåí ðåæèì òðÿáâà äà âìúêâà êîìåíòàðè | ||
| 800 | ïî ðàçëè÷åí íà÷èí. Âñåêè ãëàâåí ðåæèì å èìå íà ðàçøèðåíà êîìàíäà, ñ | ||
| 801 | êîÿòî ïðåâêëþ÷âàòå êúì òîçè ðåæèì. Íàïðèìåð, M-x fundamental-mode å | ||
| 802 | êîìàíäà çà ïðåâêëþ÷âàíå êúì ðåæèì Fundamental. | ||
| 803 | |||
| 804 | Êîãàòî ðåäàêòèðàòå òåêñò íà åñòåñòâåí åçèê, êàòî òîçè ôàéë, | ||
| 805 | íàé-âåðîÿòíî òðÿáâà äà èçïîëçâàòå ðåæèì Òåêñò (text). | ||
| 806 | |||
| 807 | >> Âúâåäåòå M-x text mode<Return>. | ||
| 808 | |||
| 809 | Íå ñå áåçïîêîéòå, íèêîÿ îò Åìàêñ êîìàíäèòå, êîèòî ñòå íàó÷èëè, íÿìà äà | ||
| 810 | ñå ïðîìåíè ïî íÿêàêúâ ñúùåñòâåí íà÷èí. Íî ìîæå äà çàáåëåæèòå, ÷å M-f | ||
| 811 | è M-b ñåãà âúçïðèåìàò àïîñòðîôèòå (') êàòî ÷àñò îò äóìèòå. Ïðåäè | ||
| 812 | òîâà, â îñíîâíèÿ ðåæèì (Fundamental), M-f è M-b ñå âúçïðèåìàõà êàòî | ||
| 813 | ðàçäåëèòåëè íà äóìè. | ||
| 814 | |||
| 815 | Ãëàâíèòå ðåæèìè îáèêíîâåíî ïðàâÿò ìàëêè ïðîìåíè êàòî òàçè: ïîâå÷åòî | ||
| 816 | êîìàíäè âúðøàò "ñúùàòà ðàáîòà" âúâ âñåêè ãëàâåí ðåæèì, íî ðàáîòÿò ïî | ||
| 817 | ìàëêî ïî-ðàçëè÷åí íà÷èí. | ||
| 818 | |||
| 819 | Çà äà âèäèòå äîêóìåíòàöèÿòà íà âàøèÿ òåêóù ãëàâåí ðåæèì, âúâåäåòå C-h | ||
| 820 | m. | ||
| 821 | |||
| 822 | >> Óïîòðåáåòå C-u C-v âåäíúæ èëè ïîâå÷å ïúòè, çà äà äîêàðàòå òîçè ðåä | ||
| 823 | áëèçî äî âúðõà íà åêðàíà. | ||
| 824 | >> Âúâåäåòå C-h m, çà äà âèäèòå êàê òåêñòîâèÿò ðåæèì ñå ðàçëè÷àâà îò | ||
| 825 | îñíîâíèÿ ðåæèì. | ||
| 826 | >> Âúâåäåòå C-x 1, çà äà ïðåìàõíåòå äîêóìåíòàöèÿòà îò åêðàíà. | ||
| 827 | |||
| 828 | Ãëàâíèòå ðåæèìè ñå íàðè÷àò ãëàâíè, çàùîòî èìà è ìàëêè (âòîðîñòåïåííè) | ||
| 829 | ðåæèìè (minor modes). Ìàëêèòå ðåæèìè íå ñà àëòåðíàòèâè íà ãëàâíèòå, à | ||
| 830 | ïðîñòî ìàëêè ïðîìåíè êúì òÿõ. Âñåêè ìàëúê ðåæèì ìîæå äà áúäå âêëþ÷åí | ||
| 831 | èëè èçêëþ÷åí ñàì çà ñåáå ñè, íåçàâèñèìî îò âñè÷êè äðóãè ìàëêè ðåæèìè | ||
| 832 | è íåçàâèñèìî îò âàøèÿ ãëàâåí ðåæèì. Òàêà ÷å ìîæå äà íå èçïîëçâàòå | ||
| 833 | ìàëêè ðåæèìè, äà èçïîëçâàòå åäèí ìàëúê ðåæèì, èëè äà èçïîëçâàòå | ||
| 834 | íÿêàêâà êîìáèíàöèÿ îò íÿêîëêî ìàëêè ðåæèìà. | ||
| 835 | |||
| 836 | Åäèí ãëàâåí ðåæèì, êîéòî å ìíîãî ïîëåçåí, îñîáåíî çà ðåäàêòèðàíå íà | ||
| 837 | òåêñò íà åñòåñòâåí åçèê, å ðåæèìúò íà àâòîìàòè÷íî çàïúëâàíå (Auto Fill | ||
| 838 | mode). Êîãàòî òîçè ðåæèì å âêëþ÷åí, Åìàêñ àâòîìàòè÷íî ðàçäåëÿ ðåäà | ||
| 839 | ïðè ìÿñòîòî ìåæäó äóìèòå, êîãàòî âìúêâàòå òåêñò è íàïðàâèòå ðåä, êîéòî | ||
| 840 | å òâúðäå äúëúã. | ||
| 841 | |||
| 842 | Ìîæå äà âêëþ÷èòå ðåæèìà íà àâòîìàòè÷íî çàïúëâàíå, êàòî èçïúëíèòå M-x | ||
| 843 | auto fill mode<Return>. Êîãàòî ðåæèìúò å âêëþ÷åí, ìîæå äà ãî | ||
| 844 | èçêëþ÷èòå ñ M-x auto fill mode<Return>. Àêî ðåæèìúò å èçêëþ÷åí, òàçè | ||
| 845 | êîìàíäà ãî âêëþ÷âà, à àêî å âêëþ÷åí, ãî èçêëþ÷âà. Êàçâàìå, ÷å | ||
| 846 | êîìàíäàòà "îáðúùà ðåæèìà". | ||
| 847 | |||
| 848 | >> Âúâåäåòå M-x auto fill mode<Return> ñåãà. Ñëåä òîâà âìúêíåòå ðåä | ||
| 849 | îò "asdf " îòíîâî è îòíîâî, äîêàòî íå âèäèòå, ÷å òåêñòúò ñå ðàçäåëÿ | ||
| 850 | íà äâà ðåäà. Òðÿáâà äà ñëàãàòå èíòåðâàëè ìåæäó äóìèòå, çàùîòî | ||
| 851 | àâòîìàòè÷íîòî çàïúëâàíå ðàçäåëÿ ðåäîâåòå ñàìî ïðè èíòåðâàëèòå. | ||
| 852 | |||
| 853 | Ãðàíèöàòà îáèêíîâåíî å çàäàäåíà íà 70 çíàêà, íî ìîæåòå äà ÿ ïðîìåíèòå | ||
| 854 | ñ êîìàíäàòà C-x f. Òðÿáâà äà çàäàâàòå òàçè ãðàíèöà êàòî ÷èñëîâ | ||
| 855 | àðãóìåíò íà êîìàíäàòà. | ||
| 856 | |||
| 857 | >> Âúâåäåòå C-x f ñ àðãóìåíò 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 858 | Ñåãà âúâåäåòå íÿêàêúâ òåêñò è âèæòå êàê Åìàêñ çàïúëâà ðåäîâåòå ñ ïî | ||
| 859 | íå ïîâå÷å îò 20 çíàêà. Ïîñëå âúðíåòå îáðàòíî ãðàíèöàòà íà 70, | ||
| 860 | èçïîëçâàéêè C-x f îòíîâî. | ||
| 861 | |||
| 862 | Àêî íàïðàâèòå ïðîìåíè â ñðåäàòà íà àáçàö, ðåæèìúò íà àâòîìàòè÷íî | ||
| 863 | çàïúëâàíå íÿìà äà ãî çàïúëíè íàíîâî çà âàñ. | ||
| 864 | Çà äà çàïúëíèòå íàíîâî àáçàö, âúâåæäàéòå M-q (META-q), äîêàòî êóðñîðúò | ||
| 865 | å âúòðå â àáçàöà. | ||
| 866 | |||
| 867 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà âúòðå â ïðåäèøíèÿ àáçàö è âúâåäåòå M-q. | ||
| 868 | |||
| 869 | |||
| 870 | * ÒÚÐÑÅÍÅ | ||
| 871 | --------- | ||
| 872 | |||
| 873 | Åìàêñ ìîæå äà èçâúðøâà òúðñåíèÿ íà íèçîâå (òîâà ñà ïîñëåäîâàòåëíîñòè | ||
| 874 | îò çíàöè èëè äóìè) èëè íàïðåä â òåêñòà, èëè íàçàä â íåãî. Òúðñåíåòî | ||
| 875 | íà íèç å ïðèäâèæâàùà êóðñîðà êîìàíäà; òÿ ïðåìåñòâà êóðñîðà íà | ||
| 876 | ñëåäâàùîòî ìÿñòî, êúäåòî ñå ñðåùà íèçúò. | ||
| 877 | |||
| 878 | Êîìàíäàòà çà òúðñåíå íà Åìàêñ ñå ðàçëè÷àâà îò êîìàíäàòà çà òúðñåíå íà | ||
| 879 | ïîâå÷åòî ðåäàêòîðè ïî òîâà, ÷å òÿ å "ïîñòúïêîâà". Òîâà îçíà÷àâà, ÷å | ||
| 880 | òúðñåíåòî ñå èçâúðøâà îùå äîêàòî âúâåæäàòå òåêñòà, êîéòî òúðñèòå. | ||
| 881 | |||
| 882 | Êîìàíäàòà çà çàïî÷âàíå íà òúðñåíå å C-s çà òúðñåíå íàïðåä, è C-r çà | ||
| 883 | òúðñåíå íàçàä. ÍÎ ÏÎ×ÀÊÀÉÒÅ! Íå ãè ïðîáâàéòå ñåãà. | ||
| 884 | |||
| 885 | Êîãàòî âúâåäåòå C-s, ùå çàáåëåæèòå, ÷å íèçúò "I-search" ñå ïîÿâÿâà | ||
| 886 | êàòî ïîäñêàçêà â åõî îáëàñòòà. Òîâà âè êàçâà, ÷å Åìàêñ å â òîâà, | ||
| 887 | êîåòî ñå íàðè÷à ïîñòúïêîâî òúðñåíå, ÷àêàéêè âè äà âúâåæäàòå òåêñòà, | ||
| 888 | êîéòî èñêàòå äà òúðñèòå. <Return> ïðèêëþ÷âà òúðñåíåòî. | ||
| 889 | |||
| 890 | >> Ñåãà âúâåäåòå C-s, çà äà çàïî÷íåòå òúðñåíåòî. ÁÀÂÍÎ, áóêâà ïî | ||
| 891 | áóêâà, âúâåäåòå äóìàòà "òúðñåíå", èç÷àêâàéêè ñëåä âúâåæäàíåòî íà | ||
| 892 | âñåêè çíàê, çà äà ìîæå äà çàáåëåæèòå êàêâî ñòàâà ñ êóðñîðà. Ñåãà | ||
| 893 | èçâúðøèõòå òúðñåíå íà "òúðñåíå" âåäíúæ. | ||
| 894 | >> Âúâåäåòå îòíîâî C-s, çà äà òúðñèòå äðóãî ñúâïàäåíèå ñ "òúðñåíå". | ||
| 895 | >> Ñåãà âúâåäåòå <Delback> òðè ïúòè è âèæòå êàê ñå ïðèäâèæâà êóðñîðà. | ||
| 896 | >> Âúâåäåòå <Return>, çà äà ïðåêðàòèòå òúðñåíåòî. | ||
| 897 | |||
| 898 | Çàáåëÿçàõòå ëè êàêâî ñòàíà? Åìàêñ, êîãàòî òúðñè ïîñòúïêîâî, ñå îïèòâà | ||
| 899 | äà íàìåðè ñëåäâàùîòî ñúâïàäåíèå íà íèçà, êîéòî ñå âúâåæäà. Çà äà | ||
| 900 | îòèäåòå íà ñëåäâàùîòî ñúâïàäåíèå íà "òúðñíå", ïðîñòî îòíîâî âúâåäåòå | ||
| 901 | C-s. Àêî íÿìà òàêîâà ñúâïàäåíèå, Åìàêñ áèáèïâà è âè êàçâà, ÷å | ||
| 902 | òúðñåíåòî å "ïðîâàëåíî" (failing). C-g ñúùî ïðåêðàòÿâà òúðñåíåòî. | ||
| 903 | |||
| 904 | ÇÀÁÅËÅÆÊÀ: Íà íÿêîè ñèñòåìè âúâåæäàíåòî íà C-s ùå çàìðàçè åêðàíà è âèå | ||
| 905 | íÿìà äà ìîæå äà âèäèòå ïîâå÷å ðåàêöèÿ îò Åìàêñ. Òîâà ïîêàçâà, ÷å | ||
| 906 | "ñïîñîáíîñò" íà îïåðàöèîííàòà ñèñòåìà, íàðå÷åíà "óïðàâëåíèå íà ïîòîêà" | ||
| 907 | (flow control), å ïðèõâàíàëà C-s è íå ãî ïðîïóñêà äî Åìàêñ. Çà äà | ||
| 908 | ðàçìðàçèòå åêðàíà, âúâåäåòå C-q. Òîãàâà âèæòå ñåêöèÿòà "Ñïîíòàííî | ||
| 909 | âêëþ÷âàíå íà ïîñòúïêîâîòî òúðñåíå" (Spontaneous Entry to Incremental | ||
| 910 | Search) â ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ çà ñúâåò êàê äà ñå ñïðàâèòå ñ òàçè | ||
| 911 | "ñïîñîáíîñò". | ||
| 912 | |||
| 913 | Àêî ñòå â ñðåäàòà íà ïîñòúïêîâî òúðñåíå è âúâåäåòå <Delback>, ùå | ||
| 914 | çàáåëåæèòå, ÷å ïîñëåäíèÿò çíàê â òúðñåíèÿ íèç ñå èçòðèâà è òúðñåíåòî | ||
| 915 | ñå âðúùà êúì ïîñëåäíîòî ìÿñòî íà òúðñåíå. Íàïðèìåð, ïðåäïîëîæåòå, ÷å | ||
| 916 | ñòå âúâåëè "ò", çà äà íàìåðèòå ïúðâîòî ñúâïàäåíèå ñ "ò". Ñåãà, àêî | ||
| 917 | âúâåäåòå "ú", êóðñîðúò ùå ñå ïðèäâèæè êúì ïúðâîòî ñúâïàäåíèå íà "òú". | ||
| 918 | Ñåãà âúâåäåòå <Delback>. Òîâà èçòðèâà çíàêà "ú" îò íèçà çà òúðñåíå è | ||
| 919 | êóðñîðúò ñå ïðåìåñòâà íàçàä, äî ïúðâîòî ñúâïàäåíèå ñ "ò". | ||
| 920 | |||
| 921 | Àêî ñòå â ñðåäàòà íà òúðñåíå è âúâåäåòå êîíòðîëåí èëè ìåòà çíàê (ñ | ||
| 922 | íÿêîëêî èçêëþ÷åíèÿ -- çíàöèòå, êîèòî ñà ñïåöèàëíè ïî âðåìå íà òúðñåíå, | ||
| 923 | êàòî C-s è C-r), òúðñåíåòî ñå ïðåêðàòÿâà. | ||
| 924 | |||
| 925 | C-s çàïî÷âà òúðñåíå, êîåòî ãëåäà çà ñúâïàäåíèå ñ íèçà, äàäåí çà | ||
| 926 | òúðñåíå ÑËÅÄ òåêóùîòî ìÿñòî íà êóðñîðà. Àêî èñêàòå äà òúðñèòå íåùî | ||
| 927 | ïî-ðàííî îò òåêñòà, âìåñòî òîâà âúâåäåòå C-r. Âñè÷êî, êîåòî êàçàõìå | ||
| 928 | çà C-s, âàæè è çà C-r, îñâåí ÷å ïîñîêàòà íà òúðñåíå å îáúðíàòà. | ||
| 929 | |||
| 930 | |||
| 931 | * ÌÍÎÆÅÑÒÂÎ ÏÐÎÇÎÐÖÈ | ||
| 932 | ---------------- | ||
| 933 | |||
| 934 | Åäíà îò ïðèâëåêàòåëíèòå ñïîñîáíîñòè íà Åìàêñ å òàçè, ÷å ìîæå äà | ||
| 935 | ãëåäàòå ïîâå÷å îò åäèí ïðîçîðåö íà åêðàíà â äàäåí ìîìåíò îò âðåìå. | ||
| 936 | |||
| 937 | >> Ïðèäâèæåòå êóðñîðà äî òîçè ðåä è âúâåäåòå C-u 0 C-l (òîâà å | ||
| 938 | CONTROL-L, íå CONTROL-1). | ||
| 939 | |||
| 940 | >> Ñåãà âúâåäåòå C-x 2, êîåòî ùå ðàçäåëè åêðàíà íà äâà îòäåëíè | ||
| 941 | ïðîçîðåöà. Äâàòà ïðîçîðåöà ïîêàçâàò òîâà âúâåäåíèå. Êóðñîðúò | ||
| 942 | îñòàâà íà ïî-ãîðíèÿ ïðîçîðåö. | ||
| 943 | |||
| 944 | >> Âúâåäåòå C-M-v, çà äà ñêðîëèðàòå äîëíèÿ ïðîçîðåö. (Àêî íÿìàòå | ||
| 945 | èñòèíñêè êëàâèø META, âúâåäåòå ESC C-v.) | ||
| 946 | |||
| 947 | >> Âúâåäåòå C-x o ("o" îò "other" -- "äðóã"), çà äà ïðèäâèæèòå | ||
| 948 | êóðñîðà â äîëíèÿ ïðîçîðåö. | ||
| 949 | >> Èçïîëçâàéòå C-v è M-v â äîëíèÿ ïðîçîðåö, çà äà ãî ñêðîëèðàòå. | ||
| 950 | Ïðîäúëæåòå ÷åòåíåòî íà òåçè íàñîêè îò âúâåäåíèåòî â ãîðíèÿ | ||
| 951 | ïðîçîðåö. | ||
| 952 | |||
| 953 | >> Âúâåäåòå C-x o îòíîâî, çà äà ïðèäâèæèòå êóðñîðà îòíîâî â ãîðíèÿ | ||
| 954 | ïðîçîðåö. Êóðñîðúò â ãîðíèÿ ïðîçîðåö å òî÷íî òàì, êúäåòî å áèë | ||
| 955 | ïðåäè. | ||
| 956 | |||
| 957 | Ìîæå äà ïðîäúëæèòå äà èçïîëçâàòå C-x o, çà äà ïðåâêëþ÷âàòå ìåæäó | ||
| 958 | ïðîçîðöèòå. Âñåêè ïðîçîðåö èìà ñîáñòâåíî ìÿñòî íà êóðñîðà, íî ñàìî | ||
| 959 | åäèí ïðîçîðåö ïîêàçâà êóðñîð. Âñè÷êè îáèêíîâåíè êîìàíäè çà | ||
| 960 | ðåäàêòèðàíå ñå ïðèëàãàò â ïðîçîðåöà, â êîéòî å êóðñîðúò. Íèå íàðè÷àìå | ||
| 961 | òîçè ïðîçîðåö "òåêóù ïðîçîðåö". | ||
| 962 | |||
| 963 | Êîìàíäàòà C-M-v å ìíîãî ïîëåçíà, êîãàòî ðåäàêòèðàòå òåêñò â åäèí | ||
| 964 | ïðîçîðåö è èçïîëçâàòå äðóãèÿ ïðîçîðåö ïðîñòî çà ñïðàâêà. Ìîæå äà | ||
| 965 | äúðæèòå êóðñîðà âèíàãè â ïðîçîðåöà, êúäåòî ðåäàêòèðàòå, è äà | ||
| 966 | íàïðåäâàòå ïîñëåäîâàòåëíî â äðóãèÿ ïðîçîðåö ÷ðåç C-M-v. | ||
| 967 | |||
| 968 | C-M-v å ïðèìåð çà çíàê CONTROL-META. Àêî èìàòå èñòèíñêè êëàâèø META, | ||
| 969 | ìîæå äà âúâåæäàòå C-M-v, çàäúðæàéêè åäíîâðåìåííî CONTROL è META, | ||
| 970 | äîêàòî âúâåæäàòå v. Íÿìà çíà÷åíèå äàëè CONTROL èëè META "å íàòèñíàò | ||
| 971 | ïúðâè", çàùîòî è äâàòà êëàâèøà äåéñòâàò, ìîäèôèöèðàéêè çíàêà, êîéòî | ||
| 972 | ñòå âúâåëè. | ||
| 973 | |||
| 974 | Àêî íÿìàòå èñòèíñêè êëàâèø META è èçïîëçâàòå ESC âìåñòî òîâà, ðåäúò | ||
| 975 | èìà çíà÷åíèå: òðÿáâà äà âúâåæäàòå ESC, ïîñëåäâàí îò CONTROL-v, çàùîòî | ||
| 976 | CONTROL-ESC v íÿìà äà ðàáîòè. Òîâà å òàêà, çàùîòî ESC å ñîáñòâåí | ||
| 977 | çíàê, à íå ìîäèôèêàòîð. | ||
| 978 | |||
| 979 | >> Âúâåäåòå C-x 1 (â ãîðíèÿ ïðîçîðåö), çà äà ìàõíåòå äîëíèÿ ïðîçîðåö. | ||
| 980 | |||
| 981 | (Àêî ñòå âúâåëè C-x 1 â äîëíèÿ ïðîçîðåö, òîâà ùå ìàõíå ãîðíèÿ. | ||
| 982 | Ìèñëåòå çà òàçè êîìàíäà êàòî "Çàäðúæ òî÷íî åäèí ïðîçîðåö -- òîçè, â | ||
| 983 | êîéòî ñúì ñåãà".) | ||
| 984 | |||
| 985 | Íÿìà íóæäà äà èçâåæäàòå åäèí è ñúùè áóôåð â äâàòà ïðîçîðåöà. Àêî | ||
| 986 | èçïîëçâàòå C-x C-f, çà äà íàìåðèòå ôàéë â åäèíèÿ ïðîçîðåö, äðóãèÿò | ||
| 987 | ïðîçîðåö íå ñå ïðîìåíÿ. Ìîæå äà íàìèðàòå ôàéë âúâ âñåêè ïðîçîðåö, | ||
| 988 | íåçàâèñèìî îò òîâà êàêâî èìà â äðóãèòå ïðîçîðöè. | ||
| 989 | |||
| 990 | Åòî îùå åäèí íà÷èí äà èçïîëçâàòå äâà ïðîçîðåöà, çà äà ïîêàæåòå äâå | ||
| 991 | ðàçëè÷íè íåùà: | ||
| 992 | |||
| 993 | >> Âúâåäåòå C-x 4 C-f, ïîñëåäâàíî îò èìåòî íà åäèí îò âàøèòå ôàéëîâå. | ||
| 994 | Çàâúðøåòå ñ <Return>. Âèæòå êàê òîçè ôàéë ñå ïîÿâÿâà â äîëíèÿ | ||
| 995 | ïðîçîðåö. Êóðñîðúò ñúùî îòèâà òàì. | ||
| 996 | |||
| 997 | >> Âúâåäåòå C-x o, çà äà ñå âúðíåòå â ãîðíèÿ ïðîçîðåö, è C-x 1, çà äà | ||
| 998 | èçòðèåòå äîëíèÿ. | ||
| 999 | |||
| 1000 | |||
| 1001 | * ÂËÎÆÅÍÈ ÍÈÂÀ ÍÀ ÐÅÄÀÊÒÈÐÀÍÅ | ||
| 1002 | ----------------------------- | ||
| 1003 | |||
| 1004 | Ïîíÿêîãà ùå ñå îçîâåòå â òîâà, êîåòî ñå íàðè÷à "âëîæåíî íèâî íà | ||
| 1005 | ðåäàêòèðàíå" (recursive editing level). Òîâà ñå îòáåëÿçâà îò | ||
| 1006 | êâàäðàòíè ñêîáè â ðåäà íà ðåæèìà, êîèòî îãðàæäàò ñêîáèòå îêîëî èìåòî | ||
| 1007 | íà ãëàâíèÿ ðåæèì. Íàïðèìåð, ìîæå äà âèäèòå [(Fundamental)] âìåñòî | ||
| 1008 | (Fundamental). | ||
| 1009 | |||
| 1010 | Çà äà ñå ìàõíåòå îò âëîæåíîòî íèâî íà ðåäàêòèðàíå, âúâåäåòå ESC ESC | ||
| 1011 | ESC. Òîâà å îáùà êîìàíäà çà "èçëèçàíå". Ìîæå è äà ÿ èçïîëçâàòå çà | ||
| 1012 | ìàõàíå (ñêðèâàíå) íà äîïúëíèòåëíè ïðîçîðöè, êàêòî è çà äà ñå ìàõíåòå | ||
| 1013 | îò ìèíèáóôåðà. | ||
| 1014 | |||
| 1015 | >> Âúâåäåòå M-x, çà äà âëåçåòå â ìèíèáóôåð; òîãàâà âúâåäåòå ESC ESC | ||
| 1016 | ESC, çà äà èçëåçåòå. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | Íå ìîæåòå äà èçïîëçâàòå C-g, çà äà èçëåçåòå îò âëîæåíî íèâî íà | ||
| 1019 | ðåäàêòèðàíå. Òîâà å òàêà, çàùîòî C-g ñå èçïîëçâà çà ïðåêðàòÿâàíå íà | ||
| 1020 | êîìàíäè è àðãóìåíòè ÂÚÒÐÅ âúâ âëîæåíî íèâî íà ðåäàêòèðàíå. | ||
| 1021 | |||
| 1022 | |||
| 1023 | * ÏÎËÓ×ÀÂÀÍÅ ÍÀ ÄÎÏÚËÍÈÒÅËÍÀ ÏÎÌÎÙ | ||
| 1024 | ---------------------------------- | ||
| 1025 | |||
| 1026 |  òîâà âúâåäåíèå ñå îïèòàõìå äà îñèãóðèì äîñòàòú÷íî èíôîðìàöèÿ, çà äà | ||
| 1027 | çàïî÷íåòå äà èçïîëçâàòå Åìàêñ. Èìà òîëêîâà ìíîãî îùå â Åìàêñ, ÷å íå å | ||
| 1028 | âúçìîæíî òî äà áúäå îáÿñíåíî âñè÷êîòî òóê. Îáà÷å ìîæå äà ïîèñêàòå äà | ||
| 1029 | íàó÷èòå ïîâå÷å çà Åìàêñ, òúé êàòî òîé ïðèòåæàâà îùå ìíîãî ïîëåçíè | ||
| 1030 | ñïîñîáíîñòè. Åìàêñ èìà êîìàíäè çà ÷åòåíå íà äîêóìåíòàöèÿòà íà Åìàêñ | ||
| 1031 | êîìàíäèòå. Òåçè "ïîìîùíè" êîìàíäè âñè÷êè çàïî÷âàò ñúñ çíàêà | ||
| 1032 | CONTROL-h, êîéòî ñå íàðè÷à "çíàêúò çà ïîìîù". | ||
| 1033 | |||
| 1034 | Çà äà èçïîëçâàòå âúçìîæíîñòèòå íà òàçè ïîìîù, âúâåäåòå çíàêà C-h è | ||
| 1035 | ñëåä òîâà çíàêà, êàçâàù êàêúâ âèä ïîìîù èñêàòå. Àêî ÍÀÈÑÒÈÍÀ ñòå ñå | ||
| 1036 | èçãóáèëè, âúâåäåòå C-h ? è Åìàêñ ùå âè êàæå ñ êàêâî ìîæå äà âè | ||
| 1037 | ïîìîãíå. Àêî ñòå âúâåëè C-h è ðåøèòå, ÷å íå ñå íóæäàåòå îò ïîìîù, | ||
| 1038 | ïðîñòî âúâåäåòå C-g, çà äà ÿ ïðåêðàòèòå. | ||
| 1039 | |||
| 1040 | (Íÿêîè êîìïþòðè ïðîìåíÿò çíà÷åíèåòî íà çíàêà C-h. Òå íàèñòèíà íå | ||
| 1041 | òðÿáâà äà ïðàâÿò òîâà êàòî ñëÿïà ìÿðêà çà âñè÷êè ïîòðåáèòåëè, òàêà ÷å | ||
| 1042 | èìàòå îñíîâàíèå äà ñå îïëà÷åòå íà ñèñòåìíèÿ àäìèíèñòðàòîð. Ìåæäó | ||
| 1043 | äðóãîòî, àêî C-h íå èçâåæäà ñúîáùåíèå çà ïîìîù â äúíîòî íà åêðàíà, | ||
| 1044 | îïèòàéòå êëàâèøà F1 èëè M-x help <Return> âìåñòî òîâà.) | ||
| 1045 | |||
| 1046 | Íàé-îñíîâíîòî ïîìîùíî ñðåäñòâî å C-h c. Âúâåäåòå C-h, çíàêà c è | ||
| 1047 | êîìàíäåí çíàê èëè ïîñëåäîâàòåëíîñò îò çíàöè, îáðàçóâàùè êîìàíäà; | ||
| 1048 | òîãàâà Åìàêñ ùå èçâåäå ìíîãî êðàòêî îïèñàíèå íà êîìàíäàòà. | ||
| 1049 | |||
| 1050 | >> Type C-h c C-p. | ||
| 1051 | |||
| 1052 | Èçâåäåíîòî îïèñàíèå òðÿáâà äà áúäå íåùî êàòî | ||
| 1053 | |||
| 1054 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1055 | (C-p èçïúëíÿâà êîìàíäàòà ïðåäèøåí-ðåä) | ||
| 1056 | |||
| 1057 | Òîâà âè êàçâà "èìåòî íà ôóíêöèÿòà". Èìåíàòà íà ôóíêöèèòå ñå èçïîëçâàò | ||
| 1058 | íàé-âå÷å çà íàñòðîéâàíå è ðàçøèðÿâàíå íà Åìàêñ. Íî òúé êàòî èìåíàòà | ||
| 1059 | íà ôóíêöèèòå ñà èçáðàíè òàêà, ÷å äà ïîêàçâàò êàêâî ïðàâè êîìàíäàòà, òå | ||
| 1060 | ìîãàò äà ñëóæàò è çà ìíîãî êðàòêà äîêóìåíòàöèÿ -- äîñòàòú÷íà, çà äà âè | ||
| 1061 | ïðèïîìíè êîìàíäè, êîèòî âå÷å ñòå ó÷èëè. | ||
| 1062 | |||
| 1063 | Ìíîãîçíàêîâè êîìàíäè, êàòî C-x C-s è (àêî íÿìàòå êëàâèø META èëè EDIT | ||
| 1064 | èëè ALT) <ESC>v, ñúùî ñà ïîçâîëåíè ñëåä C-h c. | ||
| 1065 | |||
| 1066 | Çà äà ïîëó÷èòå îùå èíôîðìàöèÿ çà êîìàíäà, èçïîëçâàéòå C-h k âìåñòî C-h | ||
| 1067 | c. | ||
| 1068 | |||
| 1069 | >> Âúâåäåòå C-h k C-p. | ||
| 1070 | |||
| 1071 | Òîâà èçâåæäà äîêóìåíòàöèÿòà íà ôóíêöèÿòà, êàêòî è íåéíîòî èìå, â | ||
| 1072 | îòäåëåí Åìàêñ ïðîçîðåö. Êîãàòî ÿ ïðî÷åòåòå, âúâåäåòå C-x 1, çà äà | ||
| 1073 | ìàõíåòå ïîìîùíèÿ òåêñò. Íå å íóæíî äà ïðàâèòå òîâà òî÷íî ñåãà. Ìîæå | ||
| 1074 | äà ðåäàêòèðàòå, äîêàòî ñå îáðúùàòå êúì ïîìîùíèÿ òåêñò çà ñïðàâêà, è | ||
| 1075 | ñëåä òîâà äà âúâåäåòå C-x 1. | ||
| 1076 | |||
| 1077 | Åòî îùå íÿêîëêî ïîëåçíè C-h âúçìîæíîñòè: | ||
| 1078 | |||
| 1079 | C-h f Îïèñâà ôóíêöèÿ. Òðÿáâà äà âúâåäåòå èìåòî íà | ||
| 1080 | ôóíêöèÿòà. | ||
| 1081 | |||
| 1082 | >> Îïèòàéòå ñ âúâåæäàíå íà C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1083 | Òîâà èçâåæäà öÿëàòà èíôîðìàöèÿ, êîÿòî Åìàêñ çíàå çà ôóíêöèÿòà, | ||
| 1084 | êîÿòî îñúùåñòâÿâà êîìàíäàòà C-p. | ||
| 1085 | |||
| 1086 | Ïîäîáíà êîìàíäà, C-h v, èçâåæäà äîêóìåíòàöèÿòà íà ïðîìåíëèâèòå, êîèòî | ||
| 1087 | ìîæå äà ïðîìåíÿòå, çà äà íàñòðîéâàòå ïîâåäåíèåòî íà Åìàêñ. Òðÿáâà äà | ||
| 1088 | âúâåäåòå èìåòî íà ïðîìåíëèâàòà, êîãàòî Åìàêñ âè ïîäñêàæå òîâà. | ||
| 1089 | |||
| 1090 | C-h a Êîìàíäà Àïðîïîñ. Âúâåäåòå êëþ÷îâà äóìà è Åìàêñ ùå | ||
| 1091 | ïîêàæå ñïèñúê íà âñè÷êè êîìàíäè, ÷èåòî èìå ñúäúðæà | ||
| 1092 | òàçè êëþ÷îâà äóìà. Òåçè êîìàíäè ìîãàò âñè÷êè äà áúäàò | ||
| 1093 | èçâèêàíè ÷ðåç META-x. Çà íÿêîè êîìàíäè êîìàíäàòà | ||
| 1094 | Àïðîïîñ ùå èçâåäå äîïúëíèòåëíî åäíîçíàêîâà èëè | ||
| 1095 | äâóçíàêîâà ïîñëåäîâàòåëíîñò îò êëàâèøè, êîÿòî ïóñêà | ||
| 1096 | ñúùàòà êîìàíäà. | ||
| 1097 | |||
| 1098 | >> Âúâåäåòå C-h a file<Return>. | ||
| 1099 | |||
| 1100 | Òîâà èçâåæäà â äðóã ïðîçîðåö ñïèñúê íà âñè÷êè M-x êîìàíäè, êîèòî | ||
| 1101 | ñúäúðæàò "file" â òÿõíîòî èìå. Ùå âèäèòå çíàêîâè êîìàíäè êàòî C-x | ||
| 1102 | C-f, èçáðîåíè èçìåæäó ñúîòâåòíèòå èìåíà íà êîìàíäè, êàòî find-file. | ||
| 1103 | |||
| 1104 | >> Âúâåäåòå C-M-v, çà äà ñêðîëèðàòå ïîìîùíèÿ ïðîçîðåö. Íàïðàâåòå ãî | ||
| 1105 | íÿêîëêî ïúòè. | ||
| 1106 | |||
| 1107 | >> Âúâåäåòå C-x 1, çà äà èçòðèåòå ïîìîùíèÿ ïðîçîðåö. | ||
| 1108 | |||
| 1109 | C-h i ×åòåíå íà ðúêîâîäñòâà (Info). Òàçè êîìàíäà âè ïðàùà â | ||
| 1110 | ñïåöèàëåí áóôåð, íàðè÷àí "*info*", êúäåòî ìîæå äà | ||
| 1111 | ÷åòåòå ðúêîâîäñòâàòà íà èíñòàëèðàíèòå âúâ âàøàòà | ||
| 1112 | ñèñòåìà ïàêåòè. Âúâåäåòå m emacs <Return>, çà äà | ||
| 1113 | ÷åòåòå ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ. Àêî íèêîãà ïðåäè òîâà | ||
| 1114 | íå ñòå èçïîëçâàëè Info, âúâåäåòå ? è Åìàêñ ùå âêëþ÷è | ||
| 1115 | âúâåäåíèå âúâ âúçìîæíîñòèòå íà ðåæèìà Èíôî. Âåäíúæ | ||
| 1116 | ñëåä êàòî ñòå ïðåìèíàëè òîâà âúâåäåíèå, òðÿáâà äà ñå | ||
| 1117 | êîíñóëòèðàòå ñ Åìàêñ Èíôî ðúêîâîäñòâîòî êàòî âàøà | ||
| 1118 | îñíîâíà äîêóìåíòàöèÿ. | ||
| 1119 | |||
| 1120 | |||
| 1121 | * ÎÙÅ ÂÚÇÌÎÆÍÎÑÒÈ | ||
| 1122 | ----------------- | ||
| 1123 | |||
| 1124 | Ìîæå äà íàó÷èòå ïîâå÷å çà Åìàêñ ñ ÷åòåíå íà íåãîâîòî ðúêîâîäñòâî, èëè | ||
| 1125 | êàòî êíèãà, èëè â Èíôî (èçïîëçâàéòå ìåíþòî ïîìîù (Help) èëè âúâåäåòå | ||
| 1126 | F10 h r). Äâå âúçìîæíîñòè, êîèòî ìîæå äà æåëàåòå â íà÷àëîòî, ñà | ||
| 1127 | äîâúðøâàíå (completion), êîåòî ñïåñòÿâà ïèñàíå, è dired, êîéòî | ||
| 1128 | îïðîñòÿâà áîðàâåíåòî ñ ôàéëîâå. | ||
| 1129 | |||
| 1130 | Äîâúðøâàíåòî å íà÷èí äà èçáÿãâàòå íåíóæíî ïèñàíå. Íàïðèìåð, àêî | ||
| 1131 | èñêàòå äà ïðåâêëþ÷èòå êúì áóôåðà *Messages*, ìîæå äà âúâåäåòå C-x b | ||
| 1132 | *M<Tab> è Åìàêñ ùå çàïúëíè îñòàíàëàòà ÷àñò îò èìåòî íà áóôåðà, | ||
| 1133 | äîêîëêîòî ìîæå äà ñå îïðåäåëè îò òîâà, êîåòî ñòå âúâåëè. Äîâúðøâàíåòî | ||
| 1134 | å îïèñàíî â Èíôî-ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ â ñòðàíèöàòà "Äîâúðøâàíå" | ||
| 1135 | ("Completion"). | ||
| 1136 | |||
| 1137 | Dired âè ïîçâîëÿâà äà ãëåäàòå ñïèñúêà îò ôàéëîâå â äèðåêòîðèÿ (è êàòî | ||
| 1138 | âúçìîæíîñò: íåéíèòå ïîääèðåêòîðèè), äà ñå ïðèäâèæâàòå â òîçè ñïèñúê, | ||
| 1139 | äà ïîñåùàâàòå, ïðåèìåíóâàòå, èçòðèâàòå è èçîáùî äåéñòâàòå âúðõó | ||
| 1140 | ôàéëîâåòå. Dired å îïèñàí â Èíôî-ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ â ñòðàíèöàòà | ||
| 1141 | "Dired". | ||
| 1142 | |||
| 1143 | Ðúêîâîäñòâîòî íà Åìàêñ îïèñâà îùå ìíîãî äðóãè âúçìîæíîñòè íà | ||
| 1144 | ðåäàêòîðà. | ||
| 1145 | |||
| 1146 | |||
| 1147 | * ÇÀÊËÞ×ÅÍÈÅ | ||
| 1148 | ------------ | ||
| 1149 | |||
| 1150 | Çàïîìíåòå: çà äà èçëåçåòå áåçâúçâðàòíî îò Åìàêñ, èçïîëçâàéòå C-x C-c. | ||
| 1151 | Çà äà èçëåçåòå âðåìåííî â îáâèâêà, òàêà ÷å äà ñå âúðíåòå â Åìàêñ | ||
| 1152 | ïî-êúñíî, èçïîëçâàéòå C-z. | ||
| 1153 | |||
| 1154 | Òîâà âúâåäåíèå å ïðåäâèäåíî äà áúäå ðàçáèðàåìî çà âñè÷êè íîâè | ||
| 1155 | ïîòðåáèòåëè, òàêà ÷å àêî íàìèðàòå íåùî íåÿñíî, íå ñå ñàìîîáâèíÿâàéòå | ||
| 1156 | -- îïëà÷åòå ñå! | ||
| 1157 | |||
| 1158 | |||
| 1159 | * ÊÎÏÈÐÀÍÅ | ||
| 1160 | ---------- | ||
| 1161 | |||
| 1162 | Òîâà âúâåäåíèå ïðîèçëèçà îò äúëãà ïîðåäèöà âúâåäåíèÿ â Åìàêñ, | ||
| 1163 | çàïî÷âàéêè îò åäíî, íàïèñàíî îò Ñòþúðò Êðàêðàôò çà íà÷àëíèÿ Åìàêñ. | ||
| 1164 | |||
| 1165 | Òàçè âåðñèÿ íà âúâåäåíèåòî, êàêòî è ÃÍÓ Åìàêñ, å çàùèòåíà ñ àâòîðñêè | ||
| 1166 | ïðàâà è èäâà ñ ðàçðåøåíèå äà ðàçïðîñòðàíÿâàòå êîïèÿ ïðè ñëåäíèòå | ||
| 1167 | óñëîâèÿ: | ||
| 1168 | |||
| 1169 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 1170 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1171 | |||
| 1172 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1173 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1174 | |||
| 1175 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1176 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1177 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1178 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1179 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1180 | |||
| 1181 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1182 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1183 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1184 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1185 | |||
| 1186 | Óñëîâèÿòà çà êîïèðàíå íà ñàìèÿ Åìàêñ ñà ïî-ñëîæíè, íî â ñúùèÿ äóõ. | ||
| 1187 | Ìîëÿ, ïðî÷åòåòå ôàéëà COPYING è òîãàâà äàâàéòå êîïèÿ íà ÃÍÓ Åìàêñ íà | ||
| 1188 | ñâîè ïðèÿòåëè. Ïîìîãíåòå äà ñïðåì çàòâîðåíîñòòà íà ïðîãðàìèòå | ||
| 1189 | ("ïðèòåæàíèåòî"), êàòî èçïîëçâàìå, ïèøåì è ñïîäåëÿìå ñâîáîäåí ñîôòóåð! | ||
| 1190 | |||
| 1191 | Ïðåâîäúò íà áúëãàðñêè å èçâúðøåí îò Îãíÿí Êóëåâ | ||
| 1192 | <ogi@fmi.uni-sofia.bg>. | ||
| 1193 | |||
| 1194 | ;;; Local Variables: | ||
| 1195 | ;;; coding: windows-1251 | ||
| 1196 | ;;; End: | ||
| 1197 | ;;; arch-tag: 70cf6ad7-c2e4-41fe-8199-74aa52683b0e | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.cn b/etc/tutorials/TUTORIAL.cn new file mode 100644 index 00000000000..5e318e8ff90 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.cn | |||
| @@ -0,0 +1,1033 @@ | |||
| 1 | Emacs ¿ìËÙÖ¸ÄÏ.£¨²é¿´°æÈ¨ÉùÃ÷ÇëÖÁ±¾ÎÄĩ⣩ | ||
| 2 | |||
| 3 | ¡¾×¢Ò⣺λÓÚ¡¾¡¿Ö®¼äµÄÄÚÈÝÊÇÒë×¢£¬±ÈÈç±¾ÐУ¬ÏÂͬ¡£¡¿ | ||
| 4 | |||
| 5 | Emacs ¼üÅÌÃüÁîͨ³£°üº¬ CONTROL ¼ü£¨ÓÐʱºòÒÔ CTRL »ò CTL À´±êʾ£©ºÍ | ||
| 6 | META ¼ü£¨ÓÐʱºòÓà EDIT »ò ALT À´±êʾ£©¡£ÎªÁ˱ÜÃâÿ´Î¶¼ÒªÐ´³öÈ«Ãû£¬ÎÒÃÇ | ||
| 7 | Ô¼¶¨Ê¹ÓÃÏÂÊöËõд£º | ||
| 8 | |||
| 9 | C-<chr> ±íʾµ±ÊäÈë×Ö·û <chr> ʱ°´×¡ CONTROL ¼ü¡£ | ||
| 10 | Òò´Ë C-f ¾Í±íʾ£º°´×¡ CONTROL ¼üÔÙÊäÈë f¡£ | ||
| 11 | |||
| 12 | M-<chr> ±íʾµ±ÊäÈë×Ö·û <chr> ʱ°´×¡ META£¨»ò EDIT »ò ALT£©¼ü¡£ | ||
| 13 | Èç¹ûÄãµÄ¼üÅÌÉÏûÓÐ META ¡¢EDIT »ò ALT ¼ü£¬ÓÃÏÂÊö·½·¨Ò²µÈЧ£º | ||
| 14 | ÏȰ´Ò»Ï ESC ¼üÈ»ºó·Å¿ª£¬ÔÙÊäÈë <chr>¡£ÎÒÃÇÓà <ESC> À´±íʾ | ||
| 15 | ESC ¼ü¡£ | ||
| 16 | |||
| 17 | ÖØÒªÌáʾ£ºÒªÍ˳ö Emacs£¬ÇëÓà C-x C-c£¨Á½¸öÁ¬ÐøµÄ×éºÏ¼ü£©¡£ÏÂÎÄÖÐ×ó±ß¶¥ | ||
| 18 | Ðеġ°>>¡±×ÖÑùÓÃÀ´ÌáʾÄã³¢ÊÔ¼üÅÌÃüÁî¡£±ÈÈ磺 | ||
| 19 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 20 | [±¾Ò³µ±ÖÐÌØÒâÁô³öһЩ¿Õ°×ÊdzöÓÚ½ÌѧĿµÄ£¬Çë¼ÌÐøÍùºóÔĶÁ] | ||
| 21 | >> ÏÖÔÚÊäÈë C-v £¨²é¿´ÏÂÒ»ÆÁÎÄ×Ö£©Òƶ¯µ½ÏÂÒ»ÆÁ¡£ | ||
| 22 | £¨±ð½ôÕÅ£¬ÔÚÊäÈë×Ö·û v µÄͬʱעÒâÒª°´×¡ CONTROL ¼ü£© | ||
| 23 | ´ÓÏÖÔÚ¿ªÊ¼£¬Ã¿¶ÁÍ굱ǰһÆÁÄã¶¼ÐèÒªÕâÑù×öÒ»´Î¡£ | ||
| 24 | |||
| 25 | ÖµµÃ×¢ÒâµÄÊÇ£¬µ±Äã´ÓÉÏÒ»ÆÁ¹öµ½ÏÂÒ»ÆÁʱ£¬Öмä»áÓÐÁ½ÐеÄÖØ¸´£»ÕâÑù×öÊÇΪ | ||
| 26 | ÁËά³Ö¹öÆÁµÄÁ¬ÐøÐÔ£¬·½±ãÄã˳³©¡¢Á¬ÐøµØÔĶÁ¡£ | ||
| 27 | |||
| 28 | ÓÃ±à¼Æ÷£¬¿ªÃŵÚÒ»¼þʾÍÊÇѧ»áÔÚÎÄ×ÖÖÐÒÆ¶¯¡£ÄãÒѾ֪µÀÁË C-v ¿ÉÒÔÏòÏÂÒÆ | ||
| 29 | ¶¯Ò»ÆÁ£¬ÒªÍùÉÏÒÆ£¬ÇëÓà M-v £¨Ò²¾ÍÊǰ´×¡ META ¼ü£¬È»ºóÊäÈëv£¬Èç¹ûÄãûÓÐ | ||
| 30 | META¡¢EDIT »ò ALT ¼üÄÇô¾ÍÏȰ´ <ESC> ÔÙ°´ v£©¡£ | ||
| 31 | |||
| 32 | >> ÊÔÊÔ M-v£¬È»ºóÔÙÊÔÊÔ C-v£¬À´»ØåÞ¼¸´Î¡£ | ||
| 33 | |||
| 34 | |||
| 35 | * С½á£¨SUMMARY£© | ||
| 36 | ----------------- | ||
| 37 | |||
| 38 | ÒÔÏÂÃüÁîÔÚ·Ò³ä¯ÀÀʱÏ൱ÓÐÓ㺠| ||
| 39 | |||
| 40 | C-v ÏòÇ°ÒÆ¶¯Ò»ÆÁ | ||
| 41 | M-v ÏòºóÒÆ¶¯Ò»ÆÁ | ||
| 42 | C-l ÖØ»æÆÁÄ»£¬²¢½«¹â±êËùÔÚÐÐÖÃÓÚÆÁÄ»µÄÖÐÑë | ||
| 43 | £¨×¢ÒâÊÇ CONTROL-L£¬²»ÊÇ CONTROL-1£© | ||
| 44 | |||
| 45 | >> ÕÒµ½¹â±ê£¬ÁôÒâÆä¸½½üµÄÎÄ×Ö£¬È»ºóÊäÈë C-l¡£ | ||
| 46 | ÕÒÕÒ¹â±êÔÚÄÄÀÄã»á·¢Ï֯䏽½üµÄÎÄ×Ö²¢Ã»Óб仯¡£ | ||
| 47 | |||
| 48 | Èç¹ûÄãµÄ¼üÅÌÉÏÓÐ PageUp ºÍ PageDn£¬Ò²¿ÉÒÔÓÃÕâÁ½¸ö¼üÀ´¹öÆÁ¡£²»¹ýʹÓà | ||
| 49 | C-v ºÍ M-v µÄЧÂÊÒª¸ü¸ßһЩ¡£ | ||
| 50 | |||
| 51 | |||
| 52 | * »ù±¾µÄ¹â±ê¿ØÖÆ£¨BASIC CURSOR CONTROL£© | ||
| 53 | ---------------------------------------- | ||
| 54 | |||
| 55 | ÕûÆÁµÄÒÆ¶¯ºÜÓÐÓ㬵«ÊÇÈçºÎÔÚÎÄ×ÖÖо«È·¶¨Î»ÄØ£¿ | ||
| 56 | |||
| 57 | Óм¸ÖÖ·½Ê½¿ÉÒÔÑ¡Ôñ¡£Ó÷½Ïò¼üµ±È»¿ÉÒÔ£¬²»¹ý¸üÓÐЧÂʵķ½·¨ÊDZ£³ÖË«ÊÖλÓÚ | ||
| 58 | Ö÷¼üÅÌÇø£¬È»ºóʹÓà C-p ¡¢ C-b ¡¢ C-f ºÍ C-n ÕâËĸöÃüÁî¡£ËüÃǵŦÄܺͷ½ | ||
| 59 | Ïò¼üÊÇÒ»ÑùµÄ£¬ÈçÏÂͼËùʾ£º | ||
| 60 | |||
| 61 | ÉÏÒ»ÐÐ C-p | ||
| 62 | : | ||
| 63 | : | ||
| 64 | Ïò×óÒÆ C-b .... Ŀǰ¹â±êλÖà .... ÏòÓÒÒÆ C-f | ||
| 65 | : | ||
| 66 | : | ||
| 67 | ÏÂÒ»ÐÐ C-n | ||
| 68 | |||
| 69 | >> Óà C-n »ò C-p ½«¹â±êÒÆµ½ÉÏͼµÄÖÐÑë¡£ | ||
| 70 | °´ C-l£¬Õû·ùͼ»á±»ÏÔʾÔÚÆÁÄ»µÄÖÐÑë¡£ | ||
| 71 | |||
| 72 | ¡°P N B F¡±Ëĸö×Öĸ·Ö±ð´ú±íÁËËĸö´Ê£¬ÓÃÕâËĸö´Ê¼ÇÒäÕâЩ×éºÏ¼ü»á¸üÈÝÒ×£º | ||
| 73 | P ´ú±í previous£¨ÉÏÒ»ÐУ©£¬N ´ú±í next£¨ÏÂÒ»ÐУ©£¬B ´ú±í backward£¨»Ø | ||
| 74 | ÍË£©£¬¶ø F Ôò´ú±í forward£¨Ç°½ø£©¡£ÕâЩ×éºÏ¼ü½ñºó½«ÓëÄãÐÎÓ°²»Àë¡£ | ||
| 75 | |||
| 76 | >> °´¼¸´Î C-n °Ñ¹â±êÍùÏÂŲµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 77 | |||
| 78 | >> Óà C-f °Ñ¹â±êÒÆ¶¯µ½ÕâÒ»ÐУ¬È»ºóÔÙÓà C-p ÍùÉÏŲ¡£ | ||
| 79 | ×¢Òâ¹Û²ìµ±¹â±êÔÚÒ»ÐеÄÖÐÑëʱ C-p ÃüÁîµÄÐÐΪ¡£ | ||
| 80 | |||
| 81 | ÿÐÐÎÄ×Ö¶¼ÒÔÒ»¸ö¡°»»Ðзû¡±½áÊø£¬¡°»»Ðзû¡±°ÑÐÐÓëÐÐÇø·Ö¿ªÀ´¡£ÎļþµÄ×îºó | ||
| 82 | Ò»ÐÐÒ²Ó¦¸ÃÒ²ÓÐÒ»¸ö»»Ðзû£¨²»¹ý Emacs ²¢²»Ç¿ÖÆÒªÇóÕâÒ»µã£©¡£ | ||
| 83 | |||
| 84 | >> ÔÚÒ»ÐеÄÐÐÍ·ÊäÈë C-b¡£ | ||
| 85 | ¹â±êÓ¦¸Ã»áÒÆ¶¯µ½Ç°Ò»ÐеÄÐÐ⣬ÒòΪ¹â±êÔÚ»ØÍ˹ý³ÌÖÐÔ½¹ýÁË»»Ðзû¡£ | ||
| 86 | |||
| 87 | ͬÑù C-f Ò²¿ÉÒÔÏñ C-b Ò»ÑùÔ½¹ý»»Ðзû¡£ | ||
| 88 | |||
| 89 | >> Á¬°´¼¸´Î C-b£¬¸ÐÊÜһϹâ±êµÄÒÆ¶¯¡£ | ||
| 90 | È»ºó°´¼¸´Î C-f »Øµ½±¾ÐеÄÐÐβ¡£ | ||
| 91 | ÔÙ°´Ò»´Î C-f£¬¹â±ê»áÒÆ¶¯µ½ÏÂÒ»ÐС£ | ||
| 92 | |||
| 93 | µ±ÄãÒÆ¶¯¹â±ê´©Ô½ÆÁÄ»µÄÉÏϱ߽çʱ£¬Ôڱ߽çÍâµÄÎÄ×Ö»áÒÆ¶¯µ½ÆÁÄ»ÄÚ£¬Õâ³ÆÎª | ||
| 94 | ¡°¹ö¶¯¡±£¨scrolling£©¡£¹ö¶¯Ê¹µÃ¹â±ê¿ÉÒÔ±»Òƶ¯µ½ÎÄ×ÖÖеÄÈκÎλÖ㬲¢ÇÒ»¹ | ||
| 95 | ²»»áÈùâ±êÅܵ½ÆÁÄ»Íâ±ßÈ¥¡£ | ||
| 96 | |||
| 97 | >> Óà C-n ½«¹â±êÏÂÒÆ£¬Ò»Ö±Ô½¹ýÆÁÄ»±ß½ç£¬Í¬Ê±¹Û²ì·¢ÉúÁËʲô±ä»¯¡£ | ||
| 98 | |||
| 99 | Èç¹ûÄãÏÓÒ»¸ö×Ö·ûÒ»¸ö×Ö·ûµØÅ²¹â±êÌ«Âý£¬Ä㻹¿ÉÒÔÒ»¸ö´ÊÒ»¸ö´ÊµØÌø¡£M-f | ||
| 100 | (META-f) ¿ÉÒÔ½«¹â±êÍùÇ°ÒÆ¶¯Ò»¸ö´Ê£¬¶ø M-b ÔòÊÇÍùºóÒÆ¡£¡¾ÕâÀïµÄ¡°´Ê¡±Ö¸ | ||
| 101 | Ó¢Îĵ¥´Ê£¬¶ÔÖÐÎÄÀ´Ëµ£¬ÔòÊÇÖ¸ÒÆ¶¯µ½ÏÂÒ»¸ö±êµã·ûºÅ¡£¡¿ | ||
| 102 | |||
| 103 | >> ÊÔÊÔ M-f ºÍ M-b¡£ | ||
| 104 | |||
| 105 | Èç¹û¹â±êÍ£ÔÚÒ»¸ö´ÊµÄÖм䣬M-f »áÒÆ¶¯µ½Õâ¸ö´ÊµÄĩβ¡£Èç¹û¹â±ê´¦ÓÚ´ÊÓë´Ê | ||
| 106 | Ö®¼äµÄ¿Õ°×´¦£¬M-f »áÒÆ¶¯µ½ÏÂÒ»¸ö´ÊµÄĩβ¡£M-b µÄ¹¦ÄÜÀàËÆ£¬Ö»ÊÇ·½ÏòÏà·´¡£ | ||
| 107 | |||
| 108 | >> °´¼¸´Î M-f ºÍ M-b£¬Öмä¼ÐÔÓһЩ C-f ºÍ C-b¡£ | ||
| 109 | Äã¿ÉÒԹ۲쵽 M-f ºÍ M-b ÔÚ²»Í¬Î»ÖÃÉÏËù±íÏÖ³öÀ´µÄ²»Í¬ÐÐΪ¡£ | ||
| 110 | |||
| 111 | Çë×¢Òâ C-f ¡¢C-b ºÍ M-f ¡¢M-b Á½¶ÔÖ®¼äµÄÀà±È¹ØÏµ¡£Í¨³£µÄ¹ßÀýÊÇ£ºMETA ϵ | ||
| 112 | ÁÐ×éºÏ¼üÓÃÀ´²Ù×÷¡°ÓÉÓïÑÔ¶¨ÒåµÄµ¥Î»£¨±ÈÈç´Ê¡¢¾ä×Ó¡¢¶ÎÂ䣩¡±£¬¶ø CONTROL | ||
| 113 | ϵÁÐ×éºÏ¼üÓÃÀ´²Ù×÷¡°ÓëÓïÑÔÎ޹صĻù±¾µ¥Î»£¨±ÈÈç×Ö·û¡¢Ðеȵȣ©¡±¡£ | ||
| 114 | |||
| 115 | ÀàËÆµÄ¹ßÀýÔÚ¡°ÐС±Óë¡°¾ä×Ó¡±Ö®¼äҲͬÑùÊÊÓãºC-a ºÍ C-e ¿ÉÒÔ½«¹â±êÒÆ¶¯µ½ | ||
| 116 | ¡°Ò»ÐС±µÄÍ·²¿ºÍβ²¿£»¶ø M-a ºÍ M-e Ôò½«¹â±êÒÆ¶¯µ½¡°Ò»¾ä¡±µÄÍ·²¿ºÍβ²¿¡£ | ||
| 117 | |||
| 118 | >> °´Á½´Î C-a£¬ÔÙ°´Á½´Î C-e¡£ | ||
| 119 | °´Á½´Î M-a£¬ÔÙ°´Á½´Î M-e¡£ | ||
| 120 | |||
| 121 | ÏëÒ»ÏëÎªÊ²Ã´ÖØ¸´µÄ C-a ÃüÁî»áûÓÐ×÷Ó㬶øÖظ´µÄ M-a ÃüÁîÔò»áÈùâ±ê²»¶Ï | ||
| 122 | µØ»ØÍ˵½ÉÏÒ»¸ö¾ä×Ó¡£ËäÈ»Õâ¸öÀà±È¹æÂɲ¢²»Ñϸñ£¬µ«ÊǺÜ×ÔÈ»¡£ | ||
| 123 | |||
| 124 | ¹â±êÍ£ÁôµÄλÖÃÒ²¿ÉÒÔ³Æ×÷¡°µãλ¡±£¨point£©¡£»òÕ߸ɴà˵£¬¹â±êָʾ³öÁËÆÁÄ» | ||
| 125 | ÉÏ¡°µãλ¡±ÔÚÎı¾ÖеÄλÖᣠ| ||
| 126 | |||
| 127 | ÕâÀï¶Ô¼òµ¥µÄ¹â±êÒÆ¶¯ÃüÁî×öÒ»¸ö×ܽᣬÆäÖÐÒ²°üÀ¨ÁËÕû´ÊºÍÕû¾äµÄÒÆ¶¯£º | ||
| 128 | |||
| 129 | C-f ÏòÓÒÒÆ¶¯Ò»¸ö×Ö·û | ||
| 130 | C-b Ïò×óÒÆ¶¯Ò»¸ö×Ö·û | ||
| 131 | |||
| 132 | M-f ÏòÓÒÒÆ¶¯Ò»¸ö´Ê¡¾¶ÔÖÐÎÄÊÇÒÆ¶¯µ½ÏÂÒ»¸ö±êµã·ûºÅ¡¿ | ||
| 133 | M-b Ïò×óÒÆ¶¯Ò»¸ö´Ê¡¾¶ÔÖÐÎÄÊÇÒÆ¶¯µ½ÉÏÒ»¸ö±êµã·ûºÅ¡¿ | ||
| 134 | |||
| 135 | C-n ÒÆ¶¯µ½ÏÂÒ»ÐÐ | ||
| 136 | C-p ÒÆ¶¯µ½ÉÏÒ»ÐÐ | ||
| 137 | |||
| 138 | C-a ÒÆ¶¯µ½ÐÐÊ× | ||
| 139 | C-e ÒÆ¶¯µ½ÐÐβ | ||
| 140 | |||
| 141 | M-a ÒÆ¶¯µ½¾äÊ× | ||
| 142 | M-e ÒÆ¶¯µ½¾äβ | ||
| 143 | |||
| 144 | >> °ÑÉÏÃæËùÓеÄÃüÁî¶¼Á·Ï°¼¸´Î£¬ÕâЩ¿É¶¼ÊÇ×î³£ÓõÄÃüÁî¡£ | ||
| 145 | |||
| 146 | ÕâÀﻹҪ½éÉÜÁ½¸öÖØÒªµÄ¹â±êÒÆ¶¯ÃüÁM-< £¨META СÓںţ©¿ÉÒÔ½«¹â±êÒÆ¶¯µ½ | ||
| 147 | ËùÓÐÎÄ×ÖµÄ×ͷ£»M-> £¨META ´óÓںţ©¿ÉÒÔ½«¹â±êÒÆ¶¯µ½ËùÓÐÎÄ×ÖµÄ×îĩβ¡£ | ||
| 148 | |||
| 149 | ×¢Ò⣬Ôڴ󲿷ּüÅÌÉÏ£¬Ð¡Óںţ¨<£©ÐèÒªÓÃÉϵµ¼ü£¨Shift£©À´ÊäÈ룬ËùÒÔÔÚÕâ | ||
| 150 | Щ¼üÅÌÉÏÄãÓ¦¸ÃÓà Shift ¼üÀ´ÊäÈë M-<£¬Èç¹û²»°´ Shift ¼ü£¬ÄãÊäÈëµÄ»áÊÇ | ||
| 151 | M-comma£¨META ¶ººÅ£©¡£ | ||
| 152 | |||
| 153 | >> ÊÔÒ»ÊÔ M-< £¬ÒƵ½±¾¿ìËÙÖ¸ÄϵÄ×ʼ¡£ | ||
| 154 | È»ºóÔÙ°´¼¸´Î C-v »Øµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 155 | |||
| 156 | >> ÊÔÒ»ÊÔ M-> £¬ÒƵ½±¾¿ìËÙÖ¸ÄϵÄ×îĩβ¡£ | ||
| 157 | È»ºóÔÙ°´¼¸´Î M-v »Øµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 158 | |||
| 159 | Èç¹ûÄãµÄ¼üÅÌÉÏÓз½Ïò¼üµÄ»°£¬Ò²¿ÉÒÔÓÃËüÃÇÀ´Òƶ¯¹â±ê¡£²»¹ýÎÒÃÇÓÐÈý¸öÀíÓÉ | ||
| 160 | ÍÆ¼öÄãѧϰ C-b ¡¢C-f ¡¢C-n ¡¢ºÍ C-p£º£¨1£©ËüÃÇÔÚÈκμüÅÌÉ϶¼ÄÜÓᣣ¨2£© | ||
| 161 | µ±ÄãÊìÁ·Ê¹Óà Emacs Ö®ºó£¬Äã»á·¢ÏÖÓÃÕâЩ×éºÏ¼ü±ÈÓ÷½Ïò¼üÒª¿ìµÃ¶à£¬ÒòΪÄã | ||
| 162 | µÄÊÖ²»ÐèÒªÀ뿪´ò×ÖÇø¡££¨3£©Ò»µ©Äãϰ¹ßÁËʹÓÃÕâЩ×éºÏ¼ü£¬ÄãÒ²¿ÉÒÔºÜÈÝÒ×µØ | ||
| 163 | ÊÊÓ¦ÆäËü¸ü¸ß¼¶µÄ¹â±êÒÆ¶¯ÃüÁî¡£ | ||
| 164 | |||
| 165 | ´ó²¿·ÖµÄ Emacs ÃüÁî½ÓÊÜÊý×Ö²ÎÊý£¬²¢ÇÒ¶ÔÓÚ¶àÊýÃüÁî¶øÑÔ£¬ÕâЩÊý×Ö²ÎÊýµÄ×÷ | ||
| 166 | ÓÃÊÇÖ¸¶¨ÃüÁîµÄÖØ¸´´ÎÊý¡£ÎªÒ»¸öÃüÁîÖ¸¶¨Êý×Ö²ÎÊý£¨Ò²¾ÍÊÇÖØ¸´´ÎÊý£©µÄ·½·¨ | ||
| 167 | ÊÇ£ºÏÈÊäÈë C-u£¬È»ºóÊäÈëÊý×Ö×÷Ϊ²ÎÊý£¬×îºóÔÙÊäÈëÃüÁî¡£Èç¹ûÄãÓÐMETA £¨»ò | ||
| 168 | EDIT »ò ALT£©¼ü£¬ÄÇô»¹ÓÐÁíÒ»ÖÖ°ì·¨£º°´×¡ META ¼ü²»·Å£¬È»ºóÊäÈëÊý×Ö¡£²» | ||
| 169 | ¹ýÎÒÃÇ»¹Êǽ¨ÒéÄãÓà C-u£¬ÒòΪËüÔÚÈκÎÖÕ¶Ë»úÉ϶¼ÄÜÓá£ÕâÖÖÊý×Ö²ÎÊýÒ²³ÆÎª | ||
| 170 | ¡°Ç°×º²ÎÊý¡±£¬Òâ˼ÊÇ˵Õâ¸ö²ÎÊýÊÇÏÈÓÚʹÓÃËüµÄÃüÁî¶øÊäÈëµÄ¡£ | ||
| 171 | |||
| 172 | ¾ÙÀýÀ´Ëµ£¬ C-u 8 C-f »áÏòÇ°ÒÆ¶¯ 8 ¸ö×Ö·û¡£ | ||
| 173 | |||
| 174 | >> Ϊ C-n »òÕß C-p Ö¸¶¨Ò»¸öÊý×Ö²ÎÊý£¬ÕâÑùÄã¿ÉÒÔÖ»ÓÃÒ»¸öÃüÁî¾Í°Ñ¹â±êÒÆ¶¯ | ||
| 175 | µ½±¾Ðеĸ½½ü¡£ | ||
| 176 | |||
| 177 | ËäÈ»´ó²¿·ÖÃüÁî°ÑÊý×Ö²ÎÊý½âÊÍΪÆäÖØ¸´´ÎÊý£¬µ«ÊÇÒ²ÓÐЩÃüÁîÀýÍ⣬ËüÃǽ«Êý | ||
| 178 | ×Ö²ÎÊýÁí×öËüÓᣱÈÈçÓÐЩÃüÁÎÒÃÇĿǰ»¹Ã»Ñ§µ½£©½ö½ö½«Ç°×º²ÎÊý×÷Ϊһ¸ö | ||
| 179 | ±êÖ¾¡ª¡ªÖ»Òª¸ø³öÓÐÒ»¸öǰ׺²ÎÊý£¬²»¹ÜÆäֵΪºÎ£¬Ëü¶¼»á¸Ä±äÃüÁîµÄ¹¦ÄÜ¡£ | ||
| 180 | |||
| 181 | ¶ø C-v ºÍ M-v ÔòÊôÓÚÁíÒ»ÖÖÀàÐ͵ÄÀýÍâ¡£µ±¸ø¶¨Ò»¸ö²ÎÊýʱ£¬ËüÃǽ«¹ö¶¯ÄãÖ¸ | ||
| 182 | ¶¨µÄ¡°ÐÐÊý¡±£¬¶ø²»ÊÇ¡°ÆÁÊý¡±¡£¾ÙÀýÀ´Ëµ£¬C-u 8 C-v ½«ÆÁÄ»ÏòϹö¶¯ 8 ÐУ¬ | ||
| 183 | ¶ø²»ÊÇ 8 ÆÁ¡£ | ||
| 184 | |||
| 185 | >> ÏÖÔÚÊÔÊÔ¿´£¬ÊäÈë C-u 8 C-v¡£ | ||
| 186 | |||
| 187 | Õâ¸öÃüÁîÓ¦¸ÃÒѾ½«ÎÄ×ÖÏòÉϹö¶¯ÁË 8 ÐС£Èç¹ûÄãÏ뽫ËüÔٴεØÏòϹö¶¯£¬Äã¿É | ||
| 188 | ÒÔ¸ø¶¨Ò»¸ö²ÎÊýÈ»ºóÖ´ÐÐ M-v¡£ | ||
| 189 | |||
| 190 | Èç¹ûÄãÕýÔÚʹÓÃÒ»¸ö´°¿Úϵͳ£¬±ÈÈç X11 »òÕß΢ÈíµÄ Windows£¬ÄÇôÔÚ Emacs | ||
| 191 | ´°¿ÚµÄ±ßÔµÓ¦¸ÃÓÐÒ»¸ö³¤·½ÐεÄÇøÓò½Ð¡°¹ö¶¯Ìõ¡±£¬Äã¿ÉÒÔÓÃÊó±ê²Ù×ݹö¶¯ÌõÀ´ | ||
| 192 | ¹ö¶¯ÎÄ×Ö¡£ | ||
| 193 | |||
| 194 | >> ÊÔ×ÅÔÚ¡°¹ö¶¯ÌõÄڵķ´°×ÇøÓò¡±Éϰ´Ò»ÏÂÊó±êÖмü¡£ | ||
| 195 | ÎÄ×ÖÓ¦¸Ã»á¹ö¶¯µ½Êó±êËùָʾµÄλÖᣠ| ||
| 196 | |||
| 197 | >> µ±°´×¡Öмüʱ£¬ÊÔ׎«Êó±êÉÏÏÂÒÆ¶¯¡£ | ||
| 198 | Äã»á¿´µ½ÎÄ×ÖËæ×ÅÊó±êµÄÒÆ¶¯¶øÉÏϹö¶¯¡£ | ||
| 199 | ¡¾Windows °æ±¾·ûºÏ Windows ³ÌÐòµÄ´«Í³²Ù×÷ϰ¹ß£¬ÉÏÊö²Ù×÷²»ÊÊÓᣡ¿ | ||
| 200 | |||
| 201 | |||
| 202 | * ÔÚ EMACS ʧȥÏìÓ¦µÄʱºò£¨WHEN EMACS IS HUNG£© | ||
| 203 | ----------------------------------------------- | ||
| 204 | |||
| 205 | Èç¹û Emacs ¶ÔÄãµÄÃüÁîʧȥÏìÓ¦£¬Äã¿ÉÒÔÓà C-g À´°²È«µØÖÕÖ¹ÕâÌõÃüÁî¡£C-g | ||
| 206 | Ò²¿ÉÒÔÖÕÖ¹Ò»ÌõÖ´Ðйý¾ÃµÄÃüÁî¡£ | ||
| 207 | |||
| 208 | C-g »¹¿ÉÒÔÈ¡ÏûÊý×Ö²ÎÊýºÍÖ»ÊäÈëµ½Ò»°ëµÄÃüÁî¡£ | ||
| 209 | |||
| 210 | >> ÊäÈë C-u 100 É趨һ¸öֵΪ 100 µÄÊý×Ö²ÎÊý£¬È»ºó°´ C-g¡£ | ||
| 211 | ÏÖÔÚÔÙ°´ C-f£¬¹â±êÓ¦¸ÃÖ»»áÒÆ¶¯Ò»¸ö×Ö·û£¬ÒòΪÄãÒѾÓà C-g È¡ÏûÁ˲ÎÊý¡£ | ||
| 212 | |||
| 213 | Èç¹ûÄ㲻СÐİ´ÁËһϠ<ESC>£¬ÄãÒ²¿ÉÒÔÓà C-g À´È¡ÏûËü¡£ | ||
| 214 | ¡¾Õâ¸ö˵·¨ËƺõÓÐÎÊÌ⣬ÒòΪ°´ÕÕÕâ¸ö°´¼ü˳ÐòÊäÈëµÄÓ¦¸ÃÊÇ C-M-g¡£ | ||
| 215 | È¡Ïû <ESC> µÄÕýÈ·×ö·¨ÊÇÔÙÁ¬°´Á½´Î <ESC>¡£¡¿ | ||
| 216 | |||
| 217 | |||
| 218 | * ±»½ûÓõÄÃüÁDISABLED COMMANDS£© | ||
| 219 | ----------------------------------- | ||
| 220 | |||
| 221 | ÓÐһЩ Emacs ÃüÁî±»¡°½ûÓá±ÁË£¬ÒÔ±ÜÃâ³õѧÕßÔÚ²»Á˽âÆäÈ·Çй¦ÄܵÄÇé¿öÏÂÎó | ||
| 222 | ÓöøÔì³ÉÂé·³¡£ | ||
| 223 | |||
| 224 | Èç¹ûÄãÓõ½ÁËÒ»¸ö±»½ûÓõÄÃüÁEmacs »áÏÔʾһ¸öÌáʾÏûÏ¢£¬¸æËßÄãÕâ¸öÃüÁî | ||
| 225 | µ½µ×ÊǸÉʲôµÄ£¬Ñ¯ÎÊÄãÊÇ·ñÒª¼ÌÐø£¬²¢Ôڵõ½ÄãµÄ¿Ï¶¨Ö®ºóÔÙÖ´ÐÐÕâÃüÁî¡£ | ||
| 226 | |||
| 227 | Èç¹ûÄãÕæµÄÏëÓÃÕâÌõÃüÁÔÚ Emacs ѯÎÊÄãµÄʱºòÓ¦¸Ã°´¿Õ¸ñ¡£Ò»°ãÀ´Ëµ£¬Èç¹û | ||
| 228 | Äã²»ÏëÓ㬾Ͱ´¡°n¡±¡£ | ||
| 229 | |||
| 230 | >> ÊÔÊÔ C-x C-l £¨ÕâÊÇÒ»¸ö±»½ûÓõÄÃüÁ | ||
| 231 | È»ºóÓà n À´»Ø´ðѯÎÊ¡£ | ||
| 232 | |||
| 233 | |||
| 234 | * ´°¸ñ£¨WINDOWS£© | ||
| 235 | ----------------- | ||
| 236 | |||
| 237 | Emacs ¿ÉÒÔÓжà¸ö´°¸ñ£¬Ã¿¸ö´°¸ñÏÔʾ²»Í¬µÄÎÄ×Ö¡£ºóÃæ»á½éÉÜÔõô¶Ô¸¶¶à¸ö´° | ||
| 238 | ¸ñ£¬ÏÖÔÚÎÒÃÇÏÈѧ»áÈçºÎ¹Øµô¶àÓàµÄ´°¸ñ¡£ÆäʵҲºÜ¼òµ¥£º | ||
| 239 | |||
| 240 | C-x 1 Ö»±£ÁôÒ»¸ö´°¸ñ£¨Ò²¾ÍÊǹصôÆäËüËùÓд°¸ñ£©¡£ | ||
| 241 | |||
| 242 | Ò²¾ÍÊÇÏȰ´ CONTROL-x È»ºóÔÙ°´ 1¡£C-x 1 »á±£Áô¹â±êËùÔڵĴ°¸ñ£¬²¢½«ÆäÀ©´ó | ||
| 243 | µ½Õû¸öÆÁÄ»£¬Í¬Ê±¹ØµôËùÓÐÆäËüµÄ´°¸ñ¡£ | ||
| 244 | |||
| 245 | >> °Ñ¹â±êÒÆµ½±¾ÐÐÈ»ºóÊäÈë C-u 0 C-l¡£ | ||
| 246 | |||
| 247 | >> ÊäÈë CONTROL-h k CONTROL-f¡£¹Û²ìµ±Ò»¸öд°¸ñ³öÏÖʱµ±Ç°´°¸ñ£¨ÓÃÀ´ÏÔʾ | ||
| 248 | CONTROL-f ÃüÁîµÄÎĵµ£©ÊÇÈçºÎËõСµÄ¡£ | ||
| 249 | |||
| 250 | >> ÊäÈë C-x 1 ¹ØµôÎĵµ´°¸ñ¡£ | ||
| 251 | |||
| 252 | Õâ¸öÃüÁî¸úÏÈǰѧ¹ýµÄÃüÁ̫һÑù£¬ÒòΪËü°üº¬ÁËÁ½¸ö×Ö·û£¬ÒÔ CONTROL-x ¿ª | ||
| 253 | ʼ¡£ÓÐһϵÁÐÃüÁî¶¼ÊÇÒÔ CONTROL-x ¿ªÊ¼µÄ£¬ÕâЩÃüÁîÐí¶à¶¼¸ú¡°´°¸ñ¡¢Îļþ¡¢ | ||
| 254 | »º³åÇø¡¾»º³åÇø£¨buffer£©»áÔÚºóÎÄÏêϸ½éÉÜ¡¿¡±µÈµÈÖîÈç´ËÀàµÄ¶«Î÷Óйأ¬Æä | ||
| 255 | ÖÐÓÐЩÃüÁî¿ÉÄܰüº¬ÁË 2 ¸ö¡¢3 ¸ö»òÕß 4 ¸ö×Ö·û¡£ | ||
| 256 | |||
| 257 | |||
| 258 | * ²åÈëÓëɾ³ý£¨INSERTING AND DELETING£© | ||
| 259 | -------------------------------------- | ||
| 260 | |||
| 261 | ²åÈëÎÄ×ֺܼòµ¥£¬Ö±½ÓÇüüÅ̾ͿÉÒÔÁË¡£ÄãÄÜ¿´µ½µÄ×Ö·û£¬±ÈÈç A¡¢7¡¢* µÈµÈ£¬ | ||
| 262 | ¶¼±» Emacs ÊÓΪÎÄ×Ö²¢ÇÒ¿ÉÒÔÖ±½Ó²åÈë¡£Çà <Return>£¨»Ø³µ¼ü£©»á²åÈëÒ»¸ö»» | ||
| 263 | Ðзû¡£ | ||
| 264 | |||
| 265 | Äã¿ÉÒÔÓà <Delback> À´É¾³ý×îºóÊäÈëµÄÒ»¸ö×Ö·û£¬Õâ¸ö¸úÄãÔÚ Emacs Ö®ÍâµÄÓà | ||
| 266 | ·¨Ó¦¸ÃÒ»Ñù¡£Ò»°ãÀ´Ëµ <Delback> ¾ÍÊÇλÓÚ <Return> ¼üÉÏ·½Ä³´¦µÄÒ»¸ö´ó¿éÍ· | ||
| 267 | µÄ¼ü£¬Í¨³£±»±êʾΪ¡°Delete¡±¡¢¡°Del¡±»òÕß¡°Backspace¡±¡£ | ||
| 268 | |||
| 269 | Èç¹ûÄãÕÒµ½ÁË¡°Backspace¡±¼ü£¬ÄÇôËüÓ¦¸Ã¾ÍÊÇ <Delback>£»ÕâʱÄÄÅÂÄãÓÖÔÚ±ð | ||
| 270 | µÄµØ·½ÕÒµ½ÁËÒ»¸ö¡°Del¡±¼ü£¬ÄÇôËüÒ²Ó¦¸Ã²»ÊÇ <Delback>¡£ | ||
| 271 | |||
| 272 | Ò»ÖÖ¸üͨÓõÄ˵·¨ÊÇ£¬<Delback> ½«É¾³ýλÓÚ¹â±êǰµÄÒ»¸ö×Ö·û¡£ | ||
| 273 | |||
| 274 | >> ÏÖÔÚ¾ÍÀ´ÊÔÊÔ¡ª¡ªÇõã×Ö£¬È»ºó°´¼¸Ï <Delback> ɾ³ýËüÃÇ¡£ | ||
| 275 | ²»Óõ£ÐÄÎļþ±»Ð޸ģ¬Äã×öʲô¶¼Ã»¹ØÏµ£¬ÕâÀï¾ÍÊÇר¸øÄãÁ·Ï°Óõġ£ | ||
| 276 | |||
| 277 | Èç¹ûÒ»ÐÐÎÄ×ֺܳ¤¡¢³¬³öÁË´°¸ñµÄ¿í¶È£¬ÏÔʾ²»ÏµIJ¿·Ö»áÔÚ½ôÁÚµÄÏÂÒ»ÐмÌÐø | ||
| 278 | ÏÔʾ¡£Õâʱ»áÓÐÒ»¸ö·´Ð±Ïߣ¨ÔÚ¿ØÖÆÌ¨ÏÂÊÇ·´Ð±Ïߣ¬Èç¹ûÄãÓÃͼÐδ°¿Úϵͳ£¬Ôò | ||
| 279 | Ó¦¸ÃÊÇÒ»¸öССµÄתÍä¼ýÍ·£©ÏÔʾÔÚÓÒ±ßÑØ£¬±íÃ÷ÕâÊÇijһÐеĽÓÐøÏÔʾ¡£ | ||
| 280 | |||
| 281 | >> ÊäÈëÎÄ×Ö£¬Ò»Ö±µ½ÆÁÄ»µÄÓұ߽磬Ȼºó¼ÌÐø£¬Äã»á¿´µ½Ò»¸ö½ÓÐøÐгöÏÖ¡£ | ||
| 282 | |||
| 283 | >> Óà <Delback> ɾµôһЩÎÄ×Ö£¬Ö±µ½´ËÐ㤶ÈСÓÚ´°¸ñ¿í¶È£¬½ÓÐøÐоÍÏûʧÁË¡£ | ||
| 284 | |||
| 285 | »»Ðзû¸úÆäËü×Ö·ûÒ»Ñù¿ÉÒÔ±»É¾³ý¡£Á½ÐÐÖмäµÄ»»Ðзû±»É¾³ýºó£¬ÕâÁ½Ðн«»áºÏ | ||
| 286 | ²¢³ÉÒ»ÐС£Èç¹ûºÏ²¢ºóµÄÕâÒ»ÐÐÌ«³¤£¬³¬³öÁË´°¸ñ¿í¶È£¬Ëü¾Í»áÒÔÒ»¸ö½ÓÐøÐÐÀ´ | ||
| 287 | ÏÔʾ¡£ | ||
| 288 | |||
| 289 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½Ä³ÐеĿªÍ·²¢ÊäÈë <Delback>¡£ | ||
| 290 | Õâʱ¸ÃÐн«ÓëÆäǰһÐÐÒ»Æð±»ºÏ²¢ÎªÒ»ÐС£ | ||
| 291 | |||
| 292 | >> ÊäÈë <Return> ÖØÐ²åÈëÄã¸Õ²Åɾ³ýµÄ»»Ðзû¡£ | ||
| 293 | |||
| 294 | Ç°Ãæ½²¹ý£¬´ó²¿·ÖµÄ Emacs ÃüÁî¶¼¿ÉÒÔÖ¸¶¨Öظ´´ÎÊý£¬ÕâÆäÖÐÒ²°üÀ¨ÊäÈë×Ö·ûµÄ | ||
| 295 | ÃüÁî¡£ÖØ¸´Ö´ÐÐÊäÈë×Ö·ûµÄÃüÁîʵ¼ÊÉϾÍÊÇÊäÈë¶à¸öÏàͬµÄ×Ö·û¡£ | ||
| 296 | |||
| 297 | >> ÊÔÊÔ C-u 8 *£¬Õ⽫»á²åÈë ********¡£ | ||
| 298 | |||
| 299 | ºÃ£¬ÏÖÔÚÄãÓ¦¸ÃÒÑ¾ÕÆÎÕÁË×î»ù±¾µÄµÄÎı¾²åÈëºÍÐ޸ŦÄÜ£¬Æäʵɾ³ý»¹¿ÉÒÔ | ||
| 300 | ¡°ÒÔ´ÊΪµ¥Î»¡±½øÐУ¬ÏÂÃæÊÇÒ»¸ö¹ØÓÚ¡°É¾³ý¡±²Ù×÷µÄС½á£º | ||
| 301 | |||
| 302 | <Delback> ɾ³ý¹â±êǰµÄÒ»¸ö×Ö·û | ||
| 303 | C-d ɾ³ý¹â±êºóµÄÒ»¸ö×Ö·û | ||
| 304 | |||
| 305 | M-<Delback> ÒÆ³ý¹â±êǰµÄÒ»¸ö´Ê | ||
| 306 | M-d ÒÆ³ý¹â±êºóµÄÒ»¸ö´Ê | ||
| 307 | |||
| 308 | C-k ÒÆ³ý´Ó¹â±êµ½¡°ÐÐβ¡±¼äµÄ×Ö·û | ||
| 309 | M-k ÒÆ³ý´Ó¹â±êµ½¡°¾äβ¡±¼äµÄ×Ö·û | ||
| 310 | |||
| 311 | ¡¾¿ÉÄÜÄãÒѾעÒâµ½ÁË¡°É¾³ý£¨delete£©¡±ºÍ¡°ÒƳý£¨kill£©¡±µÄÓôÊÇø±ð£¬ºó | ||
| 312 | ÎÄ»áÓÐÏêϸ˵Ã÷¡£¡¿ | ||
| 313 | |||
| 314 | ×¢Òâ¡°<Delback> ºÍ C-d¡±»¹ÓС°M-<Delback> ºÍ M-d¡±ÊǸù¾ÝǰÊö¹ßÀý´Ó C-f | ||
| 315 | ºÍ M-f ÑÜÉú³öÀ´µÄ£¨Æäʵ<Delback>²»ÊÇ¿ØÖÆ×Ö·û£¬ÎÒÃÇÏȺöÂÔÕâÒ»µã£©¡£C-k | ||
| 316 | ºÍ M-k µÄ¹ØÏµÔÚijÖ̶ֳÈÉÏÓë C-e ºÍ M-e Ò»Ñù¡ª¡ªÈç¹û°Ñ¡°Ò»ÐС±ºÍ¡°Ò»¾ä¡± | ||
| 317 | ×÷Ò»¸öÀà±ÈµÄ»°¡£ | ||
| 318 | |||
| 319 | ÄãÒ²¿ÉÒÔÓÃÒ»ÖÖͨÓõİ취À´ÒƳý»º³åÇøÀïµÄÈκÎÒ»²¿·Ö£ºÊ×ÏȰѹâ±êÒÆ¶¯µ½Äã | ||
| 320 | ÏëÒªÒÆ³ýµÄÇøÓòµÄÒ»¶Ë£¬È»ºó°´ C-@ »ò C-SPC£¨ÈÎÒ»¼´¿É£¬SPCÖ¸¿Õ¸ñ£©¡¾×¢Ò⣬ | ||
| 321 | C-SPC ÍùÍù±»ÖÐÎÄÓû§É趨³ÉÊäÈë·¨Èȼü£¬Èç¹ûÕâÑù£¬C-SPC ¾Í±»ÏµÍ³À¹½Ø¶øÎÞ | ||
| 322 | ·¨´«µÝ¸ø Emacs ÁË£¬Òò´ËÕâÀﻹÊÇÍÆ¼öʹÓÃC-@¡£¡¿£¬È»ºó½«¹â±êÒÆ¶¯µ½ÁíÒ»¶Ë£¬ | ||
| 323 | ÔÙ°´ C-w ¾Í¿ÉÒÔ°ÑλÓÚÕâÁ½µãÖ®¼äµÄËùÓÐÎÄ×ÖÒÆ³ýÁË¡£ | ||
| 324 | |||
| 325 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½ÉÏÒ»¶Î¿ªÍ·µÄ¡°Ä㡱×Ö¡£ | ||
| 326 | >> ÊäÈë C-@ ¡£Emacs Ó¦¸Ã»áÔÚÆÁÄ»µÄÏ·½ÏÔʾһ¸ö¡°Mark set¡±µÄÏûÏ¢¡£ | ||
| 327 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½µÚ¶þÐÐÖеġ°¶Ë¡±×Ö¡£ | ||
| 328 | >> ÊäÈë C-w£¬´Ó¡°Ä㡱¿ªÊ¼µ½¡°¶Ë¡±Ö®Ç°µÄÎÄ×Ö±»È«²¿ÒƳý¡£ | ||
| 329 | |||
| 330 | ×¢Òâ,¡°ÒƳý£¨kill£©¡±ºÍ¡°É¾³ý£¨delete£©¡±µÄ²»Í¬ÔÚÓÚ±»ÒƳýµÄ¶«Î÷¿ÉÒÔÕÒ»Ø | ||
| 331 | À´£¬¶ø±»É¾³ýµÄ¾Í²»ÐÐÁË¡£¡¾Êµ¼ÊÉÏ£¬ÒƳýµôµÄ¶«Î÷ËäÈ»¿´ÆðÀ´¡°Ïûʧ¡±ÁË£¬µ« | ||
| 332 | ʵ¼ÊÉϱ» Emacs ¼Ç¼ÁËÏÂÀ´£¬Òò´Ë»¹¿ÉÒÔÕÒ»ØÀ´£»¶øÉ¾³ýµôµÄ¶«Î÷ËäȻҲ¿ÉÄÜ»¹ | ||
| 333 | ÔÚÄÚ´æÀµ«ÊÇÒѾ±» Emacs¡°Åׯú¡±ÁË£¬ËùÒÔ¾ÍÕÒ²»»ØÀ´ÁË¡£¡¿ÖØÐ²åÈë±»ÒÆ | ||
| 334 | ³ýµÄÎÄ×Ö³ÆÎª¡°Õٻأ¨yank£©¡±¡£Ò»°ã¶øÑÔ£¬ÄÇЩ¿ÉÄÜÏû³ýºÜ¶àÎÄ×ÖµÄÃüÁî»á°Ñ | ||
| 335 | Ïû³ýµôµÄÎÄ×ּǼÏÂÀ´£¨ËüÃDZ»É趨³ÉÁË¡°¿ÉÕٻء±£©£¬¶øÄÇЩֻÏû³ýÒ»¸ö×Ö·û | ||
| 336 | »òÕßÖ»Ïû³ý¿Õ°×µÄÃüÁî¾Í²»»á¼Ç¼±»Ïû³ýµÄÄÚÈÝ£¨×ÔÈ»ÄãÒ²¾ÍÎÞ·¨ÕÙ»ØÁË£©¡£ | ||
| 337 | |||
| 338 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½Ò»·Ç¿Õ°×ÐеÄÐÐÍ·£¬È»ºóÊäÈë C-k ÒÆ³ýÄÇÒ»ÐÐÉϵÄÎÄ×Ö¡£ | ||
| 339 | |||
| 340 | >> ÔÙ´Î C-k£¬Äã¿ÉÒÔ¿´µ½ËüÒÆ³ýÁ˸úÔÚÄÇÒ»ÐкóÃæµÄ»»Ðзû¡£ | ||
| 341 | |||
| 342 | ×¢Ò⣬µ¥¶ÀµÄ C-k »á°ÑÒ»ÐеÄÄÚÈÝÒÆ³ý£¬¶øµÚ¶þ¸ö C-k Ôò»áÒÆ³ý»»Ðзû£¬²¢Ê¹ | ||
| 343 | ÆäºóËùÓеÄÐж¼ÏòÉÏÒÆ¶¯¡£C-k ´¦ÀíÊý×Ö²ÎÊýµÄ·½Ê½ºÜÌØ±ð£¬Ëü»á°Ñ²ÎÊýÖ¸¶¨µÄ | ||
| 344 | ÄÇô¶àÐÐÁ¬Í¬ÆäºóµÄ»»ÐзûÒ»ÆðÒÆ³ý£¬¶ø²»½ö½öÊÇÖØ¸´ C-k ¶øÒÑ¡£±ÈÈç C-u 2 | ||
| 345 | C-k »á°ÑÁ½ÐÐÒÔ¼°ËüÃǵĻ»ÐзûÒÆ³ý£»¶øÈç¹ûÖ»ÊÇÊäÈë C-k Á½´ÎÏÔÈ»²»ÊÇÕâ¸ö½á | ||
| 346 | ¹û¡£ | ||
| 347 | |||
| 348 | ½«±»ÒƳýµÄÎÄ×Ö»Ö¸´µÄ¶¯×÷³ÆÎª¡°Õٻأ¨yanking£©¡±¡££¨¾ÍºÃÏñ°Ñ±ðÈË´ÓÄãÉí±ß | ||
| 349 | ÒÆ×ߵĶ«Î÷ÓÖÃÍÁ¦µØÀ»ØÀ´¡££©Äã¿ÉÒÔÔÚÄãɾ³ýÎÄ×ֵĵط½Õٻأ¬Ò²¿ÉÒÔÔÚ±ðµÄ | ||
| 350 | µØ·½Õٻأ¬»¹¿ÉÒÔ¶à´ÎÕÙ»ØÍ¬ÑùµÄÎÄ×ÖÒԵõ½ËüµÄ¶à¸ö¿½±´¡£ | ||
| 351 | |||
| 352 | ÕٻصÄÃüÁîÊÇ C-y¡£Ëü»áÔÚ¹â±êËùÔÚ´¦²åÈëÄã×îºóÒÆ³ýµÄÎÄ×Ö¡£ | ||
| 353 | |||
| 354 | >> ÊÔÊÔ¿´£¬ÊäÈë C-y ½«ÎÄ×ÖÕٻء£ | ||
| 355 | |||
| 356 | Èç¹ûÄãÒ»´ÎÁ¬°´Á˺ü¸Ï C-k£¬ÄÇôËùÓб»ÒƳýµÄÐлᱻ´æ´¢ÔÚÒ»Æð£¬Ö»ÒªÒ»¸ö | ||
| 357 | C-y ¾Í¿ÉÒÔ°ÑËüÃǶ¼Õٻء£ | ||
| 358 | |||
| 359 | >> ÔÚÕâÀïÊÔÊÔ£¬Á¬Ðø°´¼¸´Î C-k¡£ | ||
| 360 | |||
| 361 | ÏÖÔÚÔÙÀ´»Ö¸´¸Õ¸Õ±»ÎÒÃÇÒÆ³ýµÄÎÄ×Ö£º | ||
| 362 | |||
| 363 | >> °´ C-y¡£È»ºó°Ñ¹â±êÍùÏÂÒÆ¶¯¼¸ÐУ¬ÔÙ°´Ò»´Î C-y¡£ | ||
| 364 | ÏÖÔÚÄãÓ¦¸ÃÖªµÀÔõô¸´ÖÆÎÄ×ÖÁË¡£ | ||
| 365 | |||
| 366 | C-y ¿ÉÒÔÕÙ»Ø×î½üÒ»´ÎÒÆ³ýµÄÄÚÈÝ£¬ÄÇÈçºÎÕÙ»ØÇ°¼¸´ÎÒÆ³ýµÄÄÚÈÝÄØ£¿ËüÃǵ±È» | ||
| 367 | ûÓжª£¬Äã¿ÉÒÔÓà M-y À´ÕÙ»ØËüÃÇ¡£ÔÚÓà C-y ÕÙ»Ø×î½üÒÆ³ýµÄÎÄ×ÖÖ®ºó£¬½ô½Ó | ||
| 368 | ×ÅÔÙ°´ M-y ¾Í¿ÉÒÔÕÙ»ØÔÙǰһ´Î±»ÒƳýµÄÄÚÈÝ£¬ÔÙ°´Ò»´Î M-y ÓÖ¿ÉÒÔÕÙ»ØÔÙÉÏ | ||
| 369 | Ò»´ÎµÄ¡¡Á¬ÐøÊ¹Óà M-y Ö±µ½ÕÒµ½ÄãÏëÒªÕٻصĶ«Î÷£¬È»ºóʲôҲ²»ÓÃ×ö£¬¼ÌÐø | ||
| 370 | ±à¼¾ÍÐÐÁË¡£ | ||
| 371 | |||
| 372 | Èç¹ûÁ¬Ðø°´ M-y ºÜ¶à´Î£¬Äã¿ÉÄÜ»á»Øµ½Æðʼµã£¬Ò²¾ÍÊÇ×î½üÒÆ³ýµÄÎÄ×Ö¡£ | ||
| 373 | ¡¾¿´µÃ³öÕâʵ¼ÊÉÏÊÇÒ»¸ö»·¡£¡¿ | ||
| 374 | |||
| 375 | >> ÒÆ³ýÒ»ÐУ¬Òƶ¯Ò»Ï¹â±ê£¬È»ºóÔÙÒÆ³ýÁíÍâÒ»ÐС£ | ||
| 376 | °´ C-y ½«µÚ¶þ´ÎÒÆ³ýµÄÄÇÐÐÕÙ»ØÀ´¡£ | ||
| 377 | ½ô½Ó×ÅÔÙ°´ M-y£¬Ëü½«»á±»µÚÒ»´ÎÒÆ³ýµÄÄÇÐÐÈ¡´ú¡£ | ||
| 378 | ÊÔ×ÅÔÙ°´¼¸Ï M-y ¿´¿´»á·¢Éúʲô¡£ | ||
| 379 | ÔÙ¼ÌÐø£¬Ö±µ½µÚ¶þÐб»ÕÙ»ØÀ´£¬È»ºóÔÙ×ö¸ö¼¸´Î¡£ | ||
| 380 | Èç¹û¸ÐÐËȤ£¬Äã¿ÉÒÔÊÔןø M-y Ö¸¶¨Ò»¸öÕýµÄ»ò¸ºµÄ²ÎÊý¡£ | ||
| 381 | |||
| 382 | |||
| 383 | * ³·Ïú£¨UNDO£© | ||
| 384 | -------------- | ||
| 385 | |||
| 386 | Èç¹ûÄãÐÞ¸ÄÁËÒ»¶ÎÎÄ×Ö£¬ÓÖ¾õµÃ¸ÄµÃ²»ºÃ£¬¿ÉÒÔÓà undo ÃüÁî½øÐг·Ïú£º | ||
| 387 | C-x u¡£ | ||
| 388 | |||
| 389 | ͨ³£ C-x u »áÏû³ýÒ»¸öÃüÁîËùÔì³ÉµÄËùÓиı䣻Èç¹ûÄãÔÚÒ»ÐÐÖÐÁ¬Ðø¶à´ÎµØÊ¹Óà | ||
| 390 | C-x u£¬Äã»á°ÑÒÔǰµÄÃüÁîÒ²ÒÀ´Î³·Ïú¡£ | ||
| 391 | |||
| 392 | µ«ÊÇÓÐÁ½¸öÀýÍ⣺ | ||
| 393 | 1£© ûÓиıäÎÄ×ÖµÄÃüÁî²»Ë㣨°üÀ¨¹â±êÒÆ¶¯ÃüÁîºÍ¹ö¶¯ÃüÁ | ||
| 394 | 2£© ´Ó¼üÅÌÊäÈëµÄ×Ö·ûÒÔ×éΪµ¥Î»¡ª¡ªÃ¿×é 20 ¸ö×Ö·û¡ª¡ªÀ´½øÐд¦Àí¡£ | ||
| 395 | £¨ÕâÊÇΪÁ˼õÉÙÄãÔÚ³·Ïú¡°²åÈëÎÄ×Ö¡±¶¯×÷ʱÐèÒªÊäÈë C-x u µÄ´ÎÊý£© | ||
| 396 | |||
| 397 | >> Óà C-k ½«ÕâÒ»ÐÐÒÆ³ý£¬È»ºóÊäÈë C-x u £¬Ëü»áÔٴγöÏÖ¡£ | ||
| 398 | |||
| 399 | C-_ Ò²Êdz·ÏúÃüÁËüµÄ×÷Óøú C-x u Ò»Ñù£¬µ«ÊÇËü±È½ÏÈÝÒ×¶à´ÎÊäÈë¡£C-_ µÄ | ||
| 400 | ȱµãÊÇÔÚijЩ¼üÅÌÉÏ¿ÉÄܲ»Ì«ÈÝÒ×°´£¬ÕâÒ²ÕýÊÇÎÒÃÇͬʱÌṩ C-x u µÄÔÒò¡£ÔÚ | ||
| 401 | ijЩÖÕ¶ËÉÏ£¬Äã¿ÉÒÔ°´×¡ CONTROL ÔÙ°´¡°/¡±À´ÊäÈë C-_¡£ | ||
| 402 | |||
| 403 | Êý×Ö²ÎÊý¶ÔÓÚ C-_ ºÍ C-x u µÄÒâÒåÊÇÖ´Ðг·ÏúµÄÖØ¸´´ÎÊý¡£ | ||
| 404 | |||
| 405 | |||
| 406 | * Îļþ£¨FILE£© | ||
| 407 | -------------- | ||
| 408 | |||
| 409 | Ïë±£´æ¹¤×÷³É¹û¾ÍÒª¼ÇµÃ´æÅÌ£¬·ñÔòÒ»µ©Í˳ö Emacs Äã±à¼µÄÎÄ×־ͻᶪʧ¡£Òª | ||
| 410 | ´æÅÌ£¬¾ÍÒªÔÚ±à¼Ç°¡°Ñ°ÕÒ¡±µ½Ò»¸ö´æÅÌÎļþ¡££¨Õâ¸ö¹ý³Ìͨ³£Ò²±»³ÆÎª¡°·ÃÎÊ¡± | ||
| 411 | Îļþ¡££© | ||
| 412 | |||
| 413 | ѰÕÒµ½Ò»¸öÎļþÒâζ×ÅÄã¿ÉÒÔÔÚ Emacs Àï²é¿´Õâ¸öÎļþµÄÄÚÈÝ¡£´ÓÐí¶à½Ç¶È¿´£¬ | ||
| 414 | Õâ¾ÍµÈÓÚÄãÔÚÖ±½Ó±à¼Õâ¸öÎļþ£¬Ö»ÊÇÄãËù×öµÄÐÞ¸ÄÖ»ÓÐÔÚ¡°´æÅÌ¡±µÄʱºò²Å»á | ||
| 415 | ±»Ð´ÈëÎļþ¡£Ò²ÕýÒòΪÈç´Ë£¬Äã¿ÉÒÔ¶ªÆúÒ»¸öдµ½Ò»°ëµÄÎļþ¶ø²»±Ø°ÑÕâ¸ö²Ðȱ | ||
| 416 | ÎļþÒ²±£´æµ½¼ÆËã»úÉÏ¡£ÔÚ´æÅ̵Äʱºò£¬Emacs »á°Ñ´æÅÌǰµÄÎļþÖØÃüÃû±£´æ£¬ | ||
| 417 | ÒÔ·ÀÄã¸ÄÍêÖ®ºóÓÖÏë·´»Ú¡£ | ||
| 418 | |||
| 419 | ÔÚÆÁÄ»µÄÏ·½£¬ÄãÓ¦¸ÃÄܹ»¿´µ½Í·Î²¶¼ÊǶÌÏß¡°-¡±µÄÒ»ÐУ¬ÐÐÊ×ͨ³£ÊÇһЩÖîÈç | ||
| 420 | ¡°--:-- TUTORIAL.cn¡±µÄÎÄ×Ö£¬ÕâЩÎÄ×Ö´ú±íÁËÄ㵱ǰÕýÔÚ·ÃÎʵÄÎļþ¡£±ÈÈçÄã | ||
| 421 | ÏÖÔÚÕýÔÚ·ÃÎʵÄÎļþ½Ð¡°TUTORIAL.cn¡±£¬ËüÖ»ÊÇÒ»¸ö¸øÄãÁÙʱʹÓõĿ½±´¡£Ã¿µ± | ||
| 422 | Emacs ѰÕÒµ½Ò»¸öÎļþ£¬ÎļþÃû¾Í»á³öÏÖÔÚÕâ¸öλÖᣠ| ||
| 423 | |||
| 424 | ѰÕÒÎļþµÄÃüÁîÓÐÒ»¸öÌØµã£¬ÄǾÍÊÇÄã±ØÐë¸ø³öÎļþÃû¡£ÎÒÃdzÆÕâ¸öÃüÁî¡°´ÓÖÕ | ||
| 425 | ¶Ë¶ÁÈëÁËÒ»¸ö²ÎÊý¡±£¨ÔÚÕâÀÕâ¸ö²ÎÊýÏÔÈ»¾ÍÊÇÎļþÃû£©¡£ÔÚÄãÊäÈëÕâÌõÃüÁî | ||
| 426 | Ö®ºó£º | ||
| 427 | |||
| 428 | C-x C-f ѰÕÒÒ»¸öÎļþ | ||
| 429 | |||
| 430 | Emacs »áÌáʾÄãÊäÈëÎļþÃû¡£ÄãÊäÈëµÄÎļþÃû»á³öÏÖÔÚÆÁÄ»×îµ×¶ËµÄÒ»ÐУ¬ÕâÒ» | ||
| 431 | Ðб»³ÆÎªÐ¡»º³å£¨minibuffer£©£¬ÔÚС»º³åÀïÄã¿ÉÒÔʹÓÃͨ³£µÄ Emacs ±à¼ÃüÁî | ||
| 432 | À´±à¼ÎļþÃû¡£ | ||
| 433 | |||
| 434 | ÔÚС»º³åÀïÊäÈëÎļþÃû£¨ÆäʵÊäÈëÆäËü¶«Î÷Ò²Ò»Ñù£©Ê±¿ÉÒÔÓà C-g È¡Ïû¡£ | ||
| 435 | |||
| 436 | >> ÊäÈë C-x C-f£¬È»ºóÊäÈë C-g | ||
| 437 | Õâ»á¹ØµôС»º³å£¬Í¬Ê±Ò²»áÈ¡ÏûʹÓÃС»º³åµÄ C-x C-f ÃüÁî¡£ | ||
| 438 | µ±È»ÁË£¬ÄãҲûÓÐÕÒÈκÎÎļþ¡£ | ||
| 439 | |||
| 440 | Óà <Return> ½áÊøÎļþÃûµÄÊäÈë¡£ÕâÖ®ºó C-x C-f ÃüÁʼ¹¤×÷²¢ÕÒµ½ÄãÖ¸¶¨µÄ | ||
| 441 | Îļþ¡£Ð¡»º³åÔÚ C-x C-f ÃüÁî½áÊøÖ®ºóÒ²»áÏûʧ¡£ | ||
| 442 | |||
| 443 | Õ£ÑÛ¼äÎļþ¾Í±»ÏÔʾÔÚÆÁÄ»ÉÏ£¬Äã¿ÉÒÔ¿ªÊ¼±à¼ÁË¡£´æÅÌÓÃÕâÌõÃüÁ | ||
| 444 | |||
| 445 | C-x C-s ´¢´æÕâ¸öÎļþ | ||
| 446 | |||
| 447 | ÕâÌõÃüÁî°Ñ Emacs ÖеÄÎÄ×Ö´æ´¢µ½ÎļþÖС£µÚÒ»´Î´æÅ̵Äʱºò Emacs »á½«ÔÎÄ | ||
| 448 | ¼þÖØÃüÃûÒÔ±¸·Ý¡£ÖØÃüÃûµÄ¹æÔòͨ³£ÊÇÔÚÔÎļþÃûÖ®ºóÌí¼ÓÒ»¸ö¡°~¡±×Ö·û¡£ | ||
| 449 | ¡¾¶ÔÐí¶àÈËÀ´Ëµ£¬ÕâÊÇÒ»¸ö·³È˵ÄÌØÐÔ£¬¹ØµôÎļþ±¸·Ý¿ÉÒÔÓÃÈçÏÂÃüÁ | ||
| 450 | M-x customize-variable <Return> make-backup-files <Return>¡¿ | ||
| 451 | |||
| 452 | ´æÅ̽áÊøºó£¬Emacs »áÏÔʾдÈëÎļþµÄÎļþÃû¡£Äã×îºÃÑø³É¾³£´æÅ̵Äϰ¹ß£¬Õâ | ||
| 453 | ¿ÉÒÔ¼õÉÙϵͳ±ÀÀ£ºÍËÀ»ú¸øÄã´øÀ´µÄËðʧ¡£ | ||
| 454 | |||
| 455 | >> ÊäÈë C-x C-s °Ñ±¾¿ìËÙÖ¸ÄÏ´æÏÂÀ´¡£ | ||
| 456 | Äã»áÔÚÆÁÄ»µÄÏ·½¿´µ½Ò»ÌõÏûÏ¢£º¡°Wrote ...TUTORIAL.cn¡±¡£ | ||
| 457 | |||
| 458 | ×¢Ò⣺ÔÚijЩÖÕ¶ËÏ£¬ÊäÈë C-x C-s »á¶³½áÆÁÄ»¡¾ÆÁĻûÓÐÈκÎÊä³ö¡¿£¬Ê¹Äã¿´ | ||
| 459 | ²»µ½ Emacs µÄÈκα仯¡£ÆäÔÒòÊDzÙ×÷ϵͳµÄ¡°Á÷Á¿¿ØÖÆ¡±¹¦ÄÜÀ¹½ØÁË C-s ²¢ | ||
| 460 | ¶³½áÁËÆÁÄ»¡£Óà C-q ¿ÉÒÔ½â³ýÆÁÄ»¶³½á¡£Òª½â¾öÕâ¸öÎÊÌ⣬Çë²Î¿¼ Emacs ÊÖ²á | ||
| 461 | ÀïµÄ¡°Spontaneous Entry to Incremental Search¡±Ò»½Ú¡¾Emacs ÊÖ²á¿ÉÄÜ»¹Ã» | ||
| 462 | ÓÐÖÐÎÄ·Òë¡¿£¬ÄÇÀïÌṩÁËһЩÓÐÓõĽ¨Òé¡£ | ||
| 463 | |||
| 464 | Äã²»µ«¿ÉÒÔѰÕÒÒ»¸öÒÑÓеÄÎļþÀ´²é¿´»ò±à¼£¬»¹¿ÉÒÔѰÕÒÒ»¸ö²»´æÔÚµÄÎļþ¡£ | ||
| 465 | ʵ¼ÊÉÏÕâÕýÊÇ Emacs ´´½¨ÐÂÎļþµÄ·½·¨£ºÕÒµ½²»´æÔÚµÄÐÂÎļþ¡£Ö»ÓÐÔÚ´æÅ̵Äʱ | ||
| 466 | ºò£¬Emacs ²Å»áÕæÕý´´½¨Õâ¸öÎļþ¡£¶øÔÚÕâÖ®ºóµÄÒ»Çо͸ú±à¼Ò»¸öÒÑÓÐÎļþû | ||
| 467 | ÓÐÇø±ðÁË¡£ | ||
| 468 | |||
| 469 | |||
| 470 | * »º³åÇø£¨BUFFER£© | ||
| 471 | ------------------ | ||
| 472 | |||
| 473 | Äã¿ÉÒÔÓà C-x C-f ÕÒµ½²¢´ò¿ªµÚ¶þ¸öÎļþ£¬µ«µÚÒ»¸öÎļþÈÔÈ»ÔÚ Emacs ÖС£Òª | ||
| 474 | ÇлصÚÒ»¸öÎļþ£¬Ò»ÖÖ°ì·¨ÊÇÔÙÓÃÒ»´Î C-x C-f¡£ÕâÑù£¬Äã¾Í¿ÉÒÔÔÚ Emacs ÖÐͬ | ||
| 475 | ʱ´ò¿ª¶à¸öÎļþ¡£ | ||
| 476 | |||
| 477 | >> Óà C-x C-f foo <Return> µÄ·½Ê½½¨Á¢Ò»¸öÃûΪ¡°foo¡±µÄÎļþ¡£ | ||
| 478 | ÊäÈëһЩÎÄ×Ö£¬ÔÙÓà C-x C-s ±£´æÎļþ¡°foo¡±¡£ | ||
| 479 | ×îºó£¬ÊäÈë C-x C-f TUTORIAL.cn <Return> »Øµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 480 | |||
| 481 | Emacs °Ñÿ¸ö±à¼ÖеÄÎļþ¶¼·ÅÔÚÒ»¸ö³ÆÎª¡°»º³åÇø£¨buffer£©¡±µÄµØ·½¡£Ã¿Ñ° | ||
| 482 | ÕÒµ½Ò»¸öÎļþ£¬Emacs ¾ÍÔÚÆäÄÚ²¿¿ª±ÙÒ»¸ö»º³åÇø¡£ÓÃÏÂÃæµÄÃüÁî¿ÉÒÔÁгöµ±Ç° | ||
| 483 | ËùÓеĻº³åÇø£º | ||
| 484 | |||
| 485 | C-x C-b Áгö»º³åÇø | ||
| 486 | |||
| 487 | >> ÏÖÔÚ¾ÍÊÔһϠC-x C-b | ||
| 488 | |||
| 489 | ¹Û²ìһϻº³åÇøÊÇÈçºÎ±»ÃüÃûµÄ£¬ËüºÜ¿ÉÄܸúÓëÆä¶ÔÓ¦µÄÎļþͬÃû¡£Êµ¼ÊÉÏ£¬Ò» | ||
| 490 | ¸ö Emacs ´°¸ñÀïµÄÈκÎÎÄ×Ö¶¼ÊÇij¸ö»º³åÇøµÄÒ»²¿·Ö¡£ | ||
| 491 | |||
| 492 | >> ÊäÈë C-x 1 À뿪»º³åÇøÁбí | ||
| 493 | |||
| 494 | ²»¹Ü´æÔÚ¶àÉÙ»º³åÇø£¬ÈκÎʱºò¶¼Ö»ÄÜÓÐÒ»¸ö¡°µ±Ç°¡±»º³åÇø£¬Ò²¾ÍÊÇÄãÕýÔÚ±à | ||
| 495 | ¼µÄÕâ¸ö¡£Èç¹ûÄãÏë±à¼ÆäËüµÄ»º³åÇø£¬¾Í±ØÐë¡°Çл»¡±¹ýÈ¥¡£ÉÏÃæ½²¹ý£¬Óà | ||
| 496 | C-x C-f ÊÇÒ»ÖÖ°ì·¨¡£²»¹ý»¹ÓÐÒ»¸ö¸ü¼òµ¥µÄ°ì·¨£¬ÄǾÍÊÇÓà C-x b¡£ÓÃÕâÌõÃü | ||
| 497 | ÁÄã±ØÐëÊäÈ뻺³åÇøµÄÃû³Æ¡£ | ||
| 498 | |||
| 499 | >> ÊäÈë C-x b foo <Return> ÒԻص½Îļþ¡°foo¡±µÄ»º³åÇø¡£ | ||
| 500 | È»ºóÊäÈë C-x b TUTORIAL.cn <Return> »Øµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 501 | |||
| 502 | ´ó¶àÊýÇé¿öÏ£¬»º³åÇøÓë¸úÆä¶ÔÓ¦µÄÎļþÊÇͬÃûµÄ£¨²»°üÀ¨Ä¿Â¼Ãû£©£¬²»¹ýÕâÒ² | ||
| 503 | ²»ÊǾø¶ÔµÄ¡£Óà C-x C-b µÃµ½µÄ»º³åÇøÁбí×ÜÊÇÏÔʾ»º³åÇøÃû¡£ | ||
| 504 | |||
| 505 | ÄãÔÚ Emacs ´°¸ñÀï¿´µ½µÄ¡°ÈκΡ±ÎÄ×Ö¶¼Ò»¶¨ÊôÓÚij¸ö»º³åÇø¡£È»¶ø£¬»º³åÇøÎ´ | ||
| 506 | ±ØÓжÔÓ¦Îļþ£º±ÈÈçÏÔʾ»º³åÇøÁбíµÄ»º³åÇø¾ÍÊÇÕâÑù¡£ÔÙ±ÈÈç¡°*Messages*¡± | ||
| 507 | »º³åÇøÒ²Ã»ÓжÔÓ¦Îļþ£¬Õâ¸ö»º³åÇøÀï´æ·ÅµÄ¶¼ÊÇÔÚ Emacs µ×²¿³öÏÖµÄÏûÏ¢¡£ | ||
| 508 | |||
| 509 | >> ÊäÈë C-x b *Messages* <Return> ³ò³òÏûÏ¢»º³åÇøÀï¶¼ÓÐʲô¶«Î÷¡£ | ||
| 510 | È»ºóÔÙÊäÈë C-x b TUTORIAL.cn <Return> »Øµ½ÕâÀï¡£ | ||
| 511 | |||
| 512 | Èç¹ûÄã¶Ôij¸öÎļþ×öÁËЩÐ޸ģ¬È»ºóÇл»µ½ÁíÒ»¸öÎļþ£¬Õâ¸ö¶¯×÷²¢²»»á°ïÄã°Ñ | ||
| 513 | ǰһ¸öÎļþ´æÅÌ¡£¶ÔµÚÒ»¸öÎļþµÄÐÞ¸ÄÈÔÈ»½ö´æÔÚÓÚ Emacs ÖУ¬Ò²¾ÍÊÇÔÚËü¶ÔÓ¦ | ||
| 514 | µÄ»º³åÇøÀï¡£²¢ÇÒ£¬¶ÔµÚ¶þ¸öÎļþµÄÐÞ¸ÄÒ²²»»áÓ°Ïìµ½µÚÒ»¸öÎļþ¡£ÕâºÜÓÐÓ㬠| ||
| 515 | µ«ÊÇҲͦÂé·³£ºÒòΪÈç¹ûÄãÏëÒª´æ´¢µÚÒ»¸öÎļþ£¬»¹ÐèÒªÏÈ C-x C-f Çл»»ØÈ¥ÔÙ | ||
| 516 | Óà C-x C-s ´æÅÌ¡£ÄãÐèÒªÒ»¸ö¸ü¼ò±ãµÄ·½·¨£¬¶ø Emacs ÒѾΪÄã×¼±¸ºÃÁË£º | ||
| 517 | |||
| 518 | C-x s ±£´æ¶à¸ö»º³åÇø | ||
| 519 | |||
| 520 | C-x s »áÕÒ³öËùÓÐÒѱ»Ð޸ĵ«ÉÐδ´æÅ̵Ļº³åÇø£¬È»ºóÏòÄãÖð¸öѯÎÊ£ºÊÇ·ñÐèÒª | ||
| 521 | ´æÅÌ£¿ | ||
| 522 | |||
| 523 | >> ²åÈëÒ»ÐÐÎÄ×Ö£¬È»ºóÊäÈë C-x s¡£ | ||
| 524 | ËüÓ¦¸Ã»áÎÊÄ㣬ÊÇ·ñÒª´¢´æÃûΪ TUTORIAL.cn µÄ»º³åÇø£¿ | ||
| 525 | °´¡°y¡±¸æËßËüÄãÏë´æÅÌ¡£ | ||
| 526 | |||
| 527 | |||
| 528 | * ÃüÁÀ©Õ¹£¨EXTENDING THE COMMAND SET£© | ||
| 529 | ----------------------------------------- | ||
| 530 | |||
| 531 | Emacs µÄÃüÁî¾ÍÏñÌìÉϵÄÐÇÐÇ£¬ÊýÒ²Êý²»Çå¡£°ÑËüÃǶ¼¶ÔÓ¦µ½ CONTROL ºÍ META | ||
| 532 | ×éºÏ¼üÉÏÏÔÈ»ÊDz»¿ÉÄܵġ£Emacs ÓÃÀ©Õ¹£¨eXtend£©ÃüÁîÀ´½â¾öÕâ¸öÎÊÌ⣬À©Õ¹ | ||
| 533 | ÃüÁîÓÐÁ½ÖÖ·ç¸ñ£º | ||
| 534 | |||
| 535 | C-x ×Ö·ûÀ©Õ¹¡£ C-x Ö®ºóÊäÈëÁíÒ»¸ö×Ö·û»òÕß×éºÏ¼ü¡£ | ||
| 536 | M-x ÃüÁîÃûÀ©Õ¹¡£M-x Ö®ºóÊäÈëÒ»¸öÃüÁîÃû¡£ | ||
| 537 | |||
| 538 | ºÜ¶àÀ©Õ¹ÃüÁî¶¼Ï൱ÓÐÓã¬ËäÈ»ÓëÄãÒѾѧ¹ýµÄÃüÁî±ÈÆðÀ´£¬ËûÃÇ¿ÉÄܲ»ÄÇô³£ | ||
| 539 | Óá£ÎÒÃÇÔçÒѾ¼û¹ýһЩÀ©Õ¹ÃüÁîÁË£¬±ÈÈçÓà C-x C-f ѰÕÒÎļþºÍÓà C-x C-s | ||
| 540 | ±£´æÎļþ£»Í˳ö Emacs ÓÃµÄ C-x C-c Ò²ÊÇÀ©Õ¹ÃüÁî¡££¨²»Óõ£ÐÄÍ˳ö Emacs »á | ||
| 541 | ¸øÄã´øÀ´Ê²Ã´Ëðʧ£¬Emacs »áÔÚÍ˳ö֮ǰÌáÐÑÄã´æÅ̵ģ© | ||
| 542 | |||
| 543 | ÔÚ¿ØÖÆÌ¨Ï£¬C-z ¿ÉÒÔÔÝʱÀ뿪 Emacs¡ª¡ªµ±È»£¬Ä㻹¿ÉÒÔÔÙ»ØÀ´¡£ | ||
| 544 | |||
| 545 | ÔÚÔÊÐí C-z µÄϵͳÖУ¬C-z »á°Ñ Emacs¡°¹ÒÆð¡±£¬Ò²¾ÍÊÇ˵£¬Ëü»á»Øµ½ shell | ||
| 546 | µ«²»Í˳ö Emacs¡£ÔÚ³£ÓÃµÄ shell ÖУ¬Í¨³£¿ÉÒÔÓá°fg¡±»òÕß¡°%emacs¡±ÃüÁîÔÙ | ||
| 547 | ´Î»Øµ½ Emacs ÖС£ | ||
| 548 | |||
| 549 | ÔÚûÓÐÌṩ¹ÒÆð¹¦ÄܵÄϵͳÖУ¬C-z »áÔÚ Emacs ֮ϴ´½¨Ò»¸ö×Ó shell À´ÈÃÄã | ||
| 550 | ÔËÐÐÆäËü³ÌÐò£¬²¢ÇÒÔٴΡ°»Øµ½¡±Emacs ÖСª¡ªËäÈ»ÎÒÃDz¢Ã»ÓÐÕæÕýÀ뿪¹ý¡£Õâ | ||
| 551 | ÖÖÇé¿öÏ£¬Í¨³£Óà shell ÃüÁî¡°exit¡±´Ó×Ó shell »Øµ½ Emacs¡£ | ||
| 552 | |||
| 553 | Äã×îºÃÔÚ´òËãÍ˳öµÇ½µÄʱºòÔÙÓà C-x C-c¡£ÔÚ Emacs ±»ÖîÈçÓʼþ´¦Àí³ÌÐòÖ®Àà | ||
| 554 | µÄÍⲿ³ÌÐòµ÷ÓÃÖ®ºó£¬Ò²¿ÉÒÔÓà C-x C-c Í˳ö¡£²»¹ýÒ»°ãÀ´½²£¬Èç¹ûÄã²»ÏëÍ˳ö | ||
| 555 | µÇ¼£¬×îºÃ»¹ÊÇ°Ñ Emacs ¹ÒÆð¶ø²»ÊÇÍ˳ö¡£ | ||
| 556 | |||
| 557 | C-x µÄÀ©Õ¹ÃüÁîÓкܶ࣬ÏÂÃæÁгöµÄÊÇÄãÒѾѧ¹ýµÄ£º | ||
| 558 | |||
| 559 | C-x C-f ѰÕÒÎļþ¡£ | ||
| 560 | C-x C-s ±£´æÎļþ¡£ | ||
| 561 | C-x C-b Áгö»º³åÇø¡£ | ||
| 562 | C-x C-c À뿪 Emacs¡£ | ||
| 563 | C-x 1 ¹ØµôÆäËüËùÓд°¸ñ£¬Ö»±£ÁôÒ»¸ö¡£ | ||
| 564 | C-x u ³·Ïú¡£ | ||
| 565 | |||
| 566 | ÓÃÃüÁîÃûÀ©Õ¹µÄÃüÁîͨ³£²¢²»³£Ó㬻òÖ»ÓÃÔÚ²¿·ÖģʽÏ¡£±ÈÈç replace-string | ||
| 567 | £¨×Ö·û´®Ìæ»»£©Õâ¸öÃüÁËü»áÔÚÈ«ÎÄ·¶Î§ÄÚ°ÑÒ»¸ö×Ö·û´®Ìæ»»³ÉÁíÒ»¸ö¡£ÔÚÊä | ||
| 568 | Èë M-x Ö®ºó£¬Emacs »áÔÚÆÁÄ»µ×¶ËÏòÄãѯÎʲ¢µÈ´ýÄãÊäÈëÃüÁîÃû¡£Èç¹ûÄãÏëÊäÈë | ||
| 569 | ¡°replace-string¡±£¬ÆäʵֻÐèÒªÇá°repl s<TAB>¡±¾ÍÐÐÁË£¬Emacs »á°ïÄã×Ô¶¯ | ||
| 570 | ²¹Æë¡£ÊäÈëÍêÖ®ºó°´ <Return> ¡£ | ||
| 571 | |||
| 572 | ×Ö·û´®Ìæ»»ÃüÁîÐèÒªÁ½¸ö²ÎÊý¡ª¡ª±»Ìæ»»µÄ×Ö·û´®ºÍÓÃÀ´Ìæ»»ËüµÄ×Ö·û´®¡£Ã¿¸ö | ||
| 573 | ²ÎÊýµÄÊäÈë¶¼ÒÔ»»ÐзûÀ´½áÊø¡£ | ||
| 574 | |||
| 575 | >> ½«¹â±êÒÆµ½±¾ÐÐÏÂÃæµÚ¶þÐеĿհ״¦£¬È»ºóÊäÈë | ||
| 576 | M-x repl s<Return>changed<Return>altered<Return>¡£ | ||
| 577 | |||
| 578 | ¡¾ÒÔϱ£ÁôÒ»ÐÐÔÎÄ£¬ÒÔÓ¦Á·Ï°Ö®Ð裺¡¿ | ||
| 579 | Notice how this line has changed: you've replaced... | ||
| 580 | |||
| 581 | Çë×¢ÒâÕâÒ»Ðеı仯£ºÔÚ¹â±êÖ®ºóµÄ·¶Î§ÄÚ£¬ÄãÒѾ½«¡°changed¡±Õâ¸ö´Ê¡ª¡ª²» | ||
| 582 | ÂÛËüÔÚÄÄÀï³öÏÖ¡ª¡ªÈ«²¿Óá°altered¡±Ìæ»»µôÁË¡£ | ||
| 583 | |||
| 584 | |||
| 585 | * ×Ô¶¯±£´æ£¨AUTO SAVE£© | ||
| 586 | ----------------------- | ||
| 587 | |||
| 588 | Èç¹ûÄãÒѾÐÞ¸ÄÁËÒ»¸öÎļþ£¬µ«ÊÇ»¹Ã»À´µÃ¼°´æÅÌÄãµÄ¼ÆËã»ú¾Í°Õ¹¤ÁË£¬ÄÇôÄã | ||
| 589 | Ëù×öµÄÐ޸ľͺܿÉÄܻᶪʧ¡£ÎªÁ˱ÜÃâÕâÑùµÄ²»ÐÒ·¢Éú£¬Emacs »á¶¨ÆÚ½«ÕýÔÚ±à | ||
| 590 | ¼µÄÎļþдÈëÒ»¸ö¡°×Ô¶¯±£´æ¡±ÎļþÖС£×Ô¶¯±£´æÎļþµÄÎļþÃûµÄͷβ¸÷ÓÐÒ»¸ö | ||
| 591 | ¡°#¡±×Ö·û£¬±ÈÈçÄãÕýÔڱ༵ÄÎļþ½Ð¡°hello.c¡±£¬ÄÇôËüµÄ×Ô¶¯±£´æÎļþ¾Í½Ð | ||
| 592 | ¡°#hello.c#¡±¡£Õâ¸öÎļþ»áÔÚÕý³£´æÅÌÖ®ºó±» Emacs ɾ³ý¡£ | ||
| 593 | |||
| 594 | ËùÒÔ£¬¼ÙÈç²»ÐÒÕæµÄ·¢ÉúÁË£¬Äã´ó¿ÉÒÔ´ÓÈݵشò¿ªÔÀ´µÄÎļþ£¨×¢Òâ²»ÊÇ×Ô¶¯±£ | ||
| 595 | ´æÎļþ£©È»ºóÊäÈë M-x recover file<Return> À´»Ö¸´ÄãµÄ×Ô¶¯±£´æÎļþ¡£ÔÚÌá | ||
| 596 | ʾȷÈϵÄʱºò£¬ÊäÈë yes<Return>¡£ | ||
| 597 | |||
| 598 | |||
| 599 | * »ØÏÔÇø£¨ECHO AREA£© | ||
| 600 | --------------------- | ||
| 601 | |||
| 602 | Èç¹û Emacs ·¢ÏÖÄãÊäÈë¶à×Ö·ûÃüÁîµÄ½Ú×àºÜÂý£¬Ëü»áÔÚ´°¸ñµÄÏ·½³ÆÎª¡°»ØÏÔÇø¡± | ||
| 603 | µÄµØ·½¸øÄãÌáʾ¡£»ØÏÔÇøÎ»ÓÚÆÁÄ»µÄ×îÏÂÃæÒ»ÐС£ | ||
| 604 | |||
| 605 | |||
| 606 | * ״̬À¸£¨MODE LINE£© | ||
| 607 | --------------------- | ||
| 608 | |||
| 609 | λÓÚ»ØÏÔÇøÕýÉÏ·½µÄÒ»Ðб»³ÆÎª¡°×´Ì¬À¸¡±¡£×´Ì¬À¸ÉÏ»áÏÔʾһЩÐÅÏ¢£¬±ÈÈ磺 | ||
| 610 | |||
| 611 | --:** TUTORIAL.cn (Fundamental)--L670--54%---------------- | ||
| 612 | |||
| 613 | ״̬À¸ÏÔʾÁË Emacs µÄ״̬ºÍÄãÕýÔڱ༵ÄÎÄ×ÖµÄһЩÐÅÏ¢¡£ | ||
| 614 | |||
| 615 | ÄãÓ¦¸ÃÖªµÀÎļþÃûµÄÒâ˼°É£¿¾ÍÊÇÄãÕÒµ½µÄÄǸöÎļþÂï¡£-NN%-- ÏÔʾµÄÊǹâ±êÔÚ | ||
| 616 | È«ÎÄÖеÄλÖá£Èç¹ûλÓÚÎļþµÄ¿ªÍ·£¬ÄÇô¾ÍÏÔʾ --Top-- ¶ø²»ÊÇ --00%--£»Èç | ||
| 617 | ¹ûλÓÚÎļþµÄĩ⣬¾ÍÏÔʾ --Bot--¡£Èç¹ûÎļþºÜС£¬Ò»ÆÁ¾Í×ãÒÔÏÔʾȫ²¿ÄÚÈÝ£¬ | ||
| 618 | ÄÇô״̬À¸»áÏÔʾ --All--¡£ | ||
| 619 | |||
| 620 | ¡°L¡± ºÍÆäºóµÄÊý×Ö¸ø³öÁ˹â±êËùÔÚÐеÄÐкš£ | ||
| 621 | |||
| 622 | ×ͷµÄÐǺţ¨*£©±íʾÄãÒѾ¶ÔÎÄ×Ö×ö¹ý¸Ä¶¯¡£¸Õ¸Õ´ò¿ªµÄÎļþ¿Ï¶¨Ã»Óб»¸Ä¶¯ | ||
| 623 | ¹ý£¬ËùÒÔ״̬À¸ÉÏÏÔʾµÄ²»ÊÇÐǺŶøÊǶÌÏߣ¨-£©¡£ | ||
| 624 | |||
| 625 | ״̬À¸ÉÏСÀ¨ºÅÀïµÄÄÚÈݸæËßÄ㵱ǰÕýÔÚʹÓõıà¼Ä£Ê½¡£È±Ê¡µÄģʽÊÇ | ||
| 626 | Fundamental£¬¾ÍÊÇÄãÏÖÔÚÕýÔÚʹÓõÄÕâ¸ö¡£ËüÊÇÒ»ÖÖ¡°Ö÷ģʽ¡±¡£ | ||
| 627 | |||
| 628 | Emacs µÄÖ÷ģʽÁÖÁÖ×Ü×Ü¡£ÓÐÓÃÀ´±à¼³ÌÐò´úÂëµÄ¡ª¡ª±ÈÈç Lisp ģʽ£»Ò²ÓÐÓà | ||
| 629 | À´±à¼¸÷ÖÖ×ÔÈ»ÓïÑÔÎı¾µÄ¡ª¡ª±ÈÈç Text ģʽ¡£ÈκÎÇé¿öÏÂÖ»ÄÜÓ¦ÓÃÒ»¸öÖ÷Ä£ | ||
| 630 | ʽ£¬ÆäÃû³Æ»áÏÔʾÔÚ״̬À¸ÉÏ£¬Ò²¾ÍÊÇÏÖÔÚÏÔʾ¡°Fundamental¡±µÄµØ·½¡£ | ||
| 631 | |||
| 632 | Ö÷ģʽͨ³£»á¸Ä±äһЩÃüÁîµÄÐÐΪ¡£±È·½Ëµ£¬²»¹Ü±à¼Ê²Ã´ÓïÑԵijÌÐò´úÂ룬Äã | ||
| 633 | ¶¼¿ÉÒÔÓÃÒ»¸öÏàͬµÄÃüÁîÀ´Ìí¼Ó×¢ÊÍ¡£µ«ÊÇÔÚ²»Í¬µÄÓïÑÔÖÐ×¢Ê͵ÄÓï·¨ÍùÍùÊDz» | ||
| 634 | ͬµÄ£¬Õâʱ²»Í¬µÄÖ÷ģʽ¾Í»áÓø÷×Ô²»Í¬µÄÓï·¨¹æÔòÀ´Ìí¼Ó×¢ÊÍ¡£Ö÷ģʽ¶¼ÊÇ¿É | ||
| 635 | ÒÔÓà M-x Æô¶¯µÄÀ©Õ¹ÃüÁM-x fundamental-mode ¾Í¿ÉÒÔÇл»µ½ Fundamental | ||
| 636 | ģʽ¡£ | ||
| 637 | |||
| 638 | ±à¼×ÔÈ»ÓïÑÔÎı¾¡ª¡ª±ÈÈçÏÖÔÚ¡ª¡ªÓ¦¸ÃÓà Text ģʽ¡£ | ||
| 639 | |||
| 640 | >> ÊäÈë M-x text mode<Return>¡£ | ||
| 641 | |||
| 642 | ±ðµ£ÐÄ£¬Ê²Ã´¶¼Ã»±ä¡£²»¹ýϸÐÄһЩ¿ÉÒÔ·¢ÏÖ£¬M-f ºÍ M-b ÏÖÔڰѵ¥ÒýºÅ£¨'£© | ||
| 643 | ÊÓΪ´ÊµÄÒ»²¿·ÖÁË¡£¶øÔÚÏÈǰµÄ Fundamental ģʽÖУ¬M-f ºÍ M-b ¶¼½«µ¥ÒýºÅ | ||
| 644 | ÊÓΪ·Ö¸ôµ¥´ÊµÄ·ûºÅ¡£ | ||
| 645 | |||
| 646 | Ö÷ģʽͨ³£¶¼»á¸ãһЩÀàËÆµÄС¶¯×÷£¬ÒòΪºÜ¶àÃüÁîÆäʵÍê³ÉµÄÊÇ¡°ÏàͬµÄ¹¤ | ||
| 647 | ×÷¡±£¬Ö»ÊÇÔÚ²»Í¬»·¾³Ï»áÓв»Í¬µÄ¹¤×÷·½Ê½¶øÒÑ¡£¡¾Ëùν¡°Çóͬ´æÒ족£¬ÔÚ | ||
| 648 | Emacs ÀïµÃµ½Á˺ܺõÄÌåÏÖ¡¿ | ||
| 649 | |||
| 650 | Óà C-h m ¿ÉÒԲ鿴µ±Ç°Ö÷ģʽµÄÎĵµ¡£ | ||
| 651 | |||
| 652 | >> Óà C-u C-v ½«±¾Ðдøµ½ÆÁÄ»µÄ×îÉÏ·½¡£ | ||
| 653 | >> ÊäÈë C-h m£¬¿´¿´ Text ģʽÓë Fundamental ģʽÓÐÄÄЩ²»Í¬¡£ | ||
| 654 | >> ÊäÈë C-x 1 ¹ØµôÎĵµ´°¸ñ¡£ | ||
| 655 | |||
| 656 | Ö÷ģʽ֮ËùÒÔ³ÆÖ®Îª¡°Ö÷£¨major£©¡±Ä£Ê½£¬ÊÇÒòΪͬʱ»¹ÓС°¸¨Ä£Ê½¡±£¨minor | ||
| 657 | mode£©´æÔÚ¡£¸¨Ä£Ê½²¢²»ÄÜÌæ´úÖ÷ģʽ£¬¶øÊÇÌṩһЩ¸¨ÖúµÄ¹¦ÄÜ¡£Ã¿¸ö¸¨Ä£Ê½ | ||
| 658 | ¶¼¿ÉÒÔ¶ÀÁ¢µØ¿ªÆôºÍ¹Ø±Õ£¬¸úÆäËü¸¨Ä£Ê½Î޹أ¬¸úÖ÷ģʽҲÎ޹ء£ËùÒÔÄã¿ÉÒÔ²» | ||
| 659 | ʹÓø¨Ä£Ê½£¬Ò²¿ÉÒÔֻʹÓÃÒ»¸ö»òͬʱʹÓöà¸ö¸¨Ä£Ê½¡£ | ||
| 660 | |||
| 661 | ÓÐÒ»¸ö½Ð×ö×Ô¶¯ÕÛÐУ¨Auto Fill£©µÄ¸¨Ä£Ê½ºÜÓÐÓã¬ÌرðÊÇÔÚ±à¼×ÔÈ»ÓïÑÔÎı¾ | ||
| 662 | µÄʱºò¡£ÆôÓÃ×Ô¶¯ÕÛÐкó£¬Emacs »áÔÚÄã´ò×Ö³¬³öÒ»Ðб߽çʱ×Ô¶¯ÌæÄã»»ÐС£ | ||
| 663 | |||
| 664 | Óà M-x auto fill mode<Return> Æô¶¯×Ô¶¯ÕÛÐÐģʽ¡£ÔÙÓÃÒ»´ÎÕâÌõÃüÁ×Ô¶¯ | ||
| 665 | ÕÛÐÐģʽ»á±»¹Ø±Õ¡£Ò²¾ÍÊÇ˵£¬Èç¹û×Ô¶¯ÕÛÐÐģʽûÓб»¿ªÆô£¬Õâ¸öÃüÁî»á¿ªÆô | ||
| 666 | Ëü£»Èç¹ûÒѾ¿ªÆôÁË£¬Õâ¸öÃüÁî»á¹Ø±ÕËü¡£ËùÒÔÎÒÃÇ˵£¬Õâ¸öÃüÁî¿ÉÒÔÓÃÀ´¡°¿ª | ||
| 667 | ¹Ø£¨toggle£©¡±Ä£Ê½¡£ | ||
| 668 | |||
| 669 | >> ÏÖÔÚÊäÈë M-x auto fill mode<Return>¡£È»ºóËæ±ãÇõãʲô£¬Ö±µ½Äã¿´µ½Ëü | ||
| 670 | ·Ö³ÉÁ½ÐС£Äã±ØÐëÇÃһЩ¿Õ¸ñ£¬ÒòΪ Auto Fill Ö»ÔÚ¿Õ°×´¦½øÐжÏÐС£ | ||
| 671 | ¡¾ÊäÈë¿Õ¸ñ¶ÔÓ¢ÎÄÀ´ËµÊDZØÐëµÄ£¬¶ø¶ÔÖÐÎÄÔò²»±Ø¡£¡¿ | ||
| 672 | |||
| 673 | Ðб߽çͨ³£±»É趨Ϊ 70 ¸ö×Ö·û¡¾ÕâÀïÖ¸Ó¢ÎÄ×Ö·û¡¿£¬Äã¿ÉÒÔÓà C-x f ÃüÁîÅäºÏ | ||
| 674 | Êý×Ö²ÎÊýÀ´ÖØÐÂÉ趨Ëü¡£ | ||
| 675 | |||
| 676 | >> ÊäÈë C-x f ²¢´«µÝ²ÎÊý 20£º C-u 2 0 C-x f¡£ | ||
| 677 | È»ºóÊäÈëһЩÎÄ×Ö£¬¹Û²ì Emacs µÄ×Ô¶¯ÕÛÐж¯×÷ | ||
| 678 | ×îºóÔÙÓà C-x f ½«±ß½çÉè»Ø 70¡£ | ||
| 679 | |||
| 680 | Èç¹ûÄãÔÚ¶ÎÂäµÄÖмä×öÁËһЩÐ޸ģ¬ÄÇô×Ô¶¯ÕÛÐÐģʽ²»»áÌæÄã°ÑÕû¸ö¶ÎÂäÖØÐ | ||
| 681 | ÕÛÐУ¬ÄãÐèÒªÓà M-q ÊÖ¶¯ÕÛÐС£×¢Ò⣬¹â±ê±ØÐëλÓÚÄãÐèÒªÕÛÐеÄÄÇÒ»¶ÎÀï¡£ | ||
| 682 | |||
| 683 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½Ç°Ò»¶ÎÖУ¬È»ºóÊäÈë M-q¡£ | ||
| 684 | |||
| 685 | |||
| 686 | * ËÑË÷£¨SEARCHING£© | ||
| 687 | ------------------- | ||
| 688 | |||
| 689 | Emacs ¿ÉÒÔÏòǰ»òÏòºóËÑË÷×Ö·û´®¡£ËÑË÷ÃüÁîÊÇÒ»¸öÒÆ¶¯¹â±êµÄÃüÁËÑË÷³É¹¦ | ||
| 690 | ºó£¬¹â±ê»áÍ£ÁôÔÚËÑË÷Ä¿±ê³öÏֵĵط½¡£ | ||
| 691 | |||
| 692 | Emacs µÄËÑË÷ÃüÁîµÄ¶ÀÌØÖ®´¦ÔÚÓÚ£¬ËüÊÇ¡°½¥½øµÄ£¨incremental£©¡±¡£Òâ˼ÊÇËÑ | ||
| 693 | Ë÷ÓëÊäÈëͬʱ½øÐУºÄãÔÚ¼üÅÌÉÏÒ»×ÖÒ»¾äµØÊäÈëËÑË÷´ÊµÄ¹ý³ÌÖУ¬Emacs ¾ÍÒѾ | ||
| 694 | ¿ªÊ¼ÌæÄãËÑË÷ÁË¡£ | ||
| 695 | |||
| 696 | C-s ÊÇÏòǰËÑË÷£¬C-r ÊÇÏòºóËÑË÷¡£²»¹ýÊÖ±ðÕâô¿ì£¡±ð׿±ÊÔ¡£ | ||
| 697 | |||
| 698 | ÔÚ°´Ï C-s Ö®ºó£¬»ØÏÔÇøÀï»áÓС°I-search¡±×ÖÑù³öÏÖ£¬±íÃ÷Ŀǰ Emacs Õý´¦ | ||
| 699 | ÓÚ¡°½¥½øËÑË÷¡±×´Ì¬£¬²¢µÈ´ýÄãÊäÈëËÑË÷×Ö´®¡£°´ <Return> ¿ÉÒÔ½áÊøËÑË÷¡£ | ||
| 700 | |||
| 701 | >> ÊäÈë C-s ¿ªÊ¼Ò»¸öËÑË÷¡£×¢ÒâÇÃÂýÒ»µã£¬Ò»´ÎÊäÈëÒ»¸ö×Ö·û¡£ | ||
| 702 | ÂýÂýÊäÈë¡°cursor¡±Õâ¸ö´Ê£¬Ã¿ÇÃÒ»¸ö×Ö¶¼Í£¶Ùһϲ¢¹Û²ì¹â±ê¡£ | ||
| 703 | ÏÖÔÚÄãÓ¦¸ÃÒÑÔø¾ÕÒµ½¡°cursor¡±Õâ¸ö´ÊÁË¡£ | ||
| 704 | >> ÔÙ°´Ò»´Î C-s£¬ËÑË÷ÏÂÒ»¸ö¡°cursor¡±³öÏÖµÄλÖᣠ| ||
| 705 | >> ÏÖÔÚ°´ËÄ´ÎÍ˸ñ¼ü£¬¿´¿´¹â±êÊÇÈçºÎÒÆ¶¯µÄ¡£ | ||
| 706 | >> Çà <Return> ½áÊøËÑË÷¡£ | ||
| 707 | |||
| 708 | ¿´×ÐϸÁËô£¿ÔÚÒ»´Î½¥½øÊ½ËÑË÷ÖУ¬Emacs »á³¢ÊÔÌøµ½ËÑË÷Ä¿±ê³öÏÖµÄλÖá£Òª | ||
| 709 | Ìøµ½ÏÂÒ»¸öÃüÖÐλÖ㬾ÍÔÙ°´Ò»´Î C-s¡£Èç¹ûÕÒ²»µ½Ä¿±ê£¬Emacs »á·¢³ö¡°ßÙ¡± | ||
| 710 | µÄÒ»Éù£¬¸æËßÄãËÑË÷ʧ°Ü¡£ÔÚÕû¸ö¹ý³ÌÖУ¬¶¼¿ÉÒÔÓà C-g À´ÖÕÖ¹ËÑË÷¡£¡¾Äã»á·¢ | ||
| 711 | ÏÖ C-g »áÈùâ±ê»Øµ½ËÑË÷¿ªÊ¼µÄλÖ㬶ø <Return> ÔòÈùâ±êÁôÔÚËÑË÷½á¹ûÉÏ£¬ | ||
| 712 | ÕâÊǺÜÓÐÓõŦÄÜ¡£¡¿ | ||
| 713 | |||
| 714 | ×¢Ò⣺ÔÚijЩÖÕ¶ËÏ£¬ÊäÈë C-x C-s »á¶³½áÆÁÄ»¡¾ÆÁĻûÓÐÈκÎÊä³ö¡¿£¬Ê¹Äã¿´ | ||
| 715 | ²»µ½ Emacs µÄÈκα仯¡£ÆäÔÒòÊDzÙ×÷ϵͳµÄ¡°Á÷Á¿¿ØÖÆ¡±¹¦ÄÜÀ¹½ØÁË C-s ²¢ | ||
| 716 | ¶³½áÁËÆÁÄ»¡£Óà C-q ¿ÉÒÔ½â³ýÆÁÄ»¶³½á¡£Òª½â¾öÕâ¸öÎÊÌ⣬Çë²Î¿¼ Emacs ÊÖ²á | ||
| 717 | ÀïµÄ¡°Spontaneous Entry to Incremental Search¡±Ò»½Ú¡¾Emacs ÊÖ²á¿ÉÄÜ»¹Ã» | ||
| 718 | ÓÐÖÐÎÄ·Òë¡¿£¬ÄÇÀïÌṩÁËһЩÓÐÓõĽ¨Òé¡£ | ||
| 719 | |||
| 720 | ÔÚ½¥½øÊ½ËÑË÷ÖУ¬°´Í˸ñ¼ü»áɾ³ýÄ¿±ê×Ö·û´®µÄ×îºóÒ»¸ö×Ö·û£¬²¢ÇÒ¹â±ê»á»Øµ½ | ||
| 721 | ×î½üÒ»´ÎËÑË÷µÄÃüÖÐλÖᣱÈÈçÄãÒѾÊäÈëÁË¡°c¡±£¬¹â±ê¾ÍÍ£ÔÚ¡°c¡±µÚÒ»´Î³ö | ||
| 722 | ÏÖµÄλÖã¬ÔÙÊäÈë¡°u¡±£¬¹â±êÍ£ÔÚ¡°cu¡±µÚÒ»´Î³öÏÖµÄλÖã¬ÕâʱÔÙ°´Í˸ñ¼ü£¬ | ||
| 723 | ¡°u¡±¾Í´ÓËÑË÷×Ö´®ÖÐÏûʧÁË£¬È»ºó¹â±ê»á»Øµ½¡°c¡±µÚÒ»´Î³öÏÖµÄλÖᣠ| ||
| 724 | |||
| 725 | ÁíÍ⣬Èç¹ûÄãÔÚËÑË÷µÄʱºòÊäÈëÁË CONTROL »òÕß META ×éºÏ¼üµÄ»°£¬ËÑË÷¿ÉÄÜ»á | ||
| 726 | ½áÊø¡££¨Ò²ÓÐÀýÍ⣬±ÈÈç C-s ºÍ M-r ÕâЩÓÃÓÚËÑË÷µÄÃüÁî¡££© | ||
| 727 | |||
| 728 | Ç°ÃæËµµÄ¶¼ÊÇ¡°ÏòÏ¡±ËÑË÷£¬Èç¹ûÏë¡°ÏòÉÏ¡±ËÑË÷£¬¿ÉÒÔÓà C-r¡£C-r Óë C-s | ||
| 729 | Ïà±È³ýÁËËÑË÷·½ÏòÏà·´Ö®Í⣬ÆäÓàµÄ²Ù×÷¶¼Ò»Ñù¡£ | ||
| 730 | |||
| 731 | |||
| 732 | * ¶à´°¸ñ£¨MULTIPLE WINDOWS£© | ||
| 733 | ---------------------------- | ||
| 734 | |||
| 735 | Emacs µÄÃÔÈËÖ®´¦ºÜ¶à£¬Äܹ»ÔÚÆÁÄ»ÉÏͬʱÏÔʾ¶à¸ö´°¸ñ¾ÍÊÇÆäÖÐÖ®Ò»¡£ | ||
| 736 | |||
| 737 | >> ÒÆ¶¯¹â±êµ½ÕâÒ»ÐУ¬È»ºóÊäÈë C-u 0 C-l¡£ | ||
| 738 | |||
| 739 | >> ÏÖÔÚÊäÈë C-x 2£¬Ëü»á½«ÆÁÄ»»®·Ö³ÉÁ½¸ö´°¸ñ¡£ | ||
| 740 | ÕâÁ½¸ö´°¸ñÀïÏÔʾµÄ¶¼ÊDZ¾Æª¿ìËÙÖ¸ÄÏ£¬¶ø¹â±êÔòÍ£ÁôÔÚÉÏ·½µÄ´°¸ñÀï¡£ | ||
| 741 | |||
| 742 | >> ÊÔÊÔÓà C-M-v ¹ö¶¯Ï·½µÄ´°¸ñ¡£ | ||
| 743 | £¨Èç¹ûÄ㲢ûÓÐ META ¼ü£¬Óà ESC C-v Ò²¿ÉÒÔ¡££© | ||
| 744 | ¡¾ÏòÉϹö¶¯ÊÇ C-M-S-v£¬Ò²¾ÍÊÇͬʱ°´×¡ CONTROL¡¢META ºÍ SHIFT ÔÙ°´ v¡¿ | ||
| 745 | |||
| 746 | >> ÊäÈë C-x o£¨¡°o¡±Ö¸µÄÊÇ¡°ÆäËü£¨other£©¡±£©£¬ | ||
| 747 | ½«¹â±ê×ªÒÆµ½Ï·½µÄ´°¸ñ¡£ | ||
| 748 | |||
| 749 | >> ÔÚÏ·½µÄ´°¸ñÖУ¬Óà C-v ºÍ M-v À´¹ö¶¯¡£ | ||
| 750 | ͬʱ¼ÌÐøÔÚÉÏ·½µÄ´°¸ñÀïÔĶÁÕâЩָµ¼¡£ | ||
| 751 | |||
| 752 | >> ÔÙÊäÈë C-x o ½«¹â±êÒÆ»Øµ½ÉÏ·½µÄ´°¸ñÀï¡£ | ||
| 753 | ¹â±ê»á»Øµ½ËüÔÚÉÏ·½´°¸ñÖÐÔ±¾ËùÔÚµÄλÖᣠ| ||
| 754 | |||
| 755 | Á¬ÐøÊ¹Óà C-x o ¿ÉÒÔ±éÀúËùÓд°¸ñ¡£Ã¿Ò»¸ö´°¸ñ¶¼ÓÐËü×Ô¼ºµÄ¹â±êλÖ㬵«ÊÇÖ» | ||
| 756 | ÓÐÒ»¸ö´°¸ñ»áÕæÕýÏÔʾÕâ¸ö¹â±ê¡£¡¾ÆäËü´°¸ñÔÚ¿ØÖÆÌ¨Ï²»»áÏÔʾ¹â±ê£¬ÔÚͼÐÎ | ||
| 757 | ´°¿ÚÏÂȱʡÏÔʾΪïοչâ±ê¡£¡¿Ò»°ãËùÓеıà¼ÃüÁî¶¼×÷ÓÃÓÚÕâ¸ö¹â±êËùÔڵĴ° | ||
| 758 | ¸ñ£¬ÎÒÃdzÆÕâ¸ö´°¸ñΪ¡°±»Ñ¡ÖеĴ°¸ñ¡±¡£ | ||
| 759 | |||
| 760 | µ±ÄãÔÚÒ»¸ö´°¸ñÖб༣¬µ«ÓÃÁíÒ»¸ö´°¸ñ×÷Ϊ²Î¿¼µÄʱºò£¬C-M-v ÊǺÜÓÐÓõÄÃü | ||
| 761 | Áî¡£Äã¿ÉÒÔʼÖÕ´¦Óڱ༴°¸ñÖУ¬È»ºóÓà C-M-v ÃüÁî¹ö¶¯ÁíÍâÒ»¸ö´°¸ñ¡£¡¾±ÈÈç | ||
| 762 | ·ÒëºÍУ¶Ô¾ÍºÜÊʺÏÓÃÕâÖÖ·½Ê½½øÐС£¡¿ | ||
| 763 | |||
| 764 | C-M-v ÊÇÒ»¸ö CONTROL-META ×éºÏ¼ü¡£Èç¹ûÄãÓÐ META ¼üµÄ»°£¬¿ÉÒÔͬʱ°´×¡ | ||
| 765 | CONTROL ºÍ META ¼ü²¢ÊäÈë v¡£CONTROL ºÍ META ¼üÏȰ´Äĸö¶¼¿ÉÒÔ£¬ÒòΪËüÃÇ | ||
| 766 | Ö»ÊÇÓÃÀ´¡°ÐÞÊΣ¨modify£©¡±ÄãÊäÈëµÄ×Ö·ûµÄ¡£ | ||
| 767 | |||
| 768 | Èç¹ûÄ㲢ûÓÐ META ¼ü£¬ÄãÒ²¿ÉÒÔÓà ESC À´´úÌæ£¬²»¹ýÕâÑùµÄ»°¾ÍҪעÒâ°´¼ü˳ | ||
| 769 | ÐòÁË£ºÄã±ØÐëÏÈÊäÈë ESC £¬È»ºóÔÙÊäÈë CONTROL-v¡£CONTROL-ESC v ÊÇûÓõģ¬ | ||
| 770 | ÒòΪ ESC ±¾ÉíÊÇÒ»¸ö×Ö·û¼ü£¬¶ø²»ÊÇÒ»¸öÐÞÊμü£¨modifier key£©¡£ | ||
| 771 | |||
| 772 | >> £¨ÔÚÉÏ·½´°¸ñÀÊäÈë C-x 1 ¹ØµôÏ·½´°¸ñ¡£ | ||
| 773 | |||
| 774 | £¨Èç¹ûÄãÔÚÏ·½µÄ´°¸ñÀïÊäÈë C-x 1£¬ÄÇô¾Í»á¹ØµôÉÏ·½µÄ´°¸ñ¡£Äã¿ÉÒÔ°ÑÕâ¸ö | ||
| 775 | ÃüÁî¿´³ÉÊÇ¡°Ö»±£ÁôÒ»¸ö´°¸ñ¡±¡ª¡ª¾ÍÊÇÎÒÃÇÕýÔڱ༵ÄÕâ¸ö¡££© | ||
| 776 | |||
| 777 | ²»Í¬µÄ´°¸ñ¿ÉÒÔÏÔʾ²»Í¬µÄ»º³åÇø¡£Èç¹ûÄãÔÚÒ»¸ö´°¸ñÀïÓà C-x C-f ´ò¿ªÁËÒ»¸ö | ||
| 778 | Îļþ£¬ÁíÒ»¸ö´°¸ñ²¢²»»á·¢Éúʲô±ä»¯¡£ÈκÎÒ»¸ö´°¸ñÀï¶¼¿ÉÒÔÓÃÀ´´ò¿ªÎļþ¡£ | ||
| 779 | |||
| 780 | ÓÃÏÂÃæµÄ·½·¨¿ÉÒÔÔÚÒ»¸öпª´°¸ñÀï´ò¿ªÎļþ£º | ||
| 781 | |||
| 782 | >> ÊäÈë C-x 4 C-f£¬½ô¸ú×ÅÊäÈëÒ»¸öÎļþÃû£¬ÔÙÓà <Return> ½áÊø¡£ | ||
| 783 | ¿ÉÒÔ¿´µ½ÄãÖ¸¶¨µÄÎļþ³öÏÖÔÚÏ·½µÄ´°¸ñÖУ¬Í¬Ê±¹â±êÒ²Ìøµ½ÁËÄÇÀï¡£ | ||
| 784 | |||
| 785 | >> ÊäÈë C-x o »Øµ½ÉÏ·½µÄ´°¸ñ£¬È»ºóÔÙÓà C-x 1 ¹ØµôÏ·½´°¸ñ¡£ | ||
| 786 | |||
| 787 | |||
| 788 | * µÝ¹é±à¼£¨RECURSIVE EDITING LEVELS£© | ||
| 789 | -------------------------------------- | ||
| 790 | |||
| 791 | ÓÐʱºòÄã»á½øÈëËùνµÄ¡°µÝ¹é±à¼¡±¡£µÝ¹é±à¼×´Ì¬ÓÉλÓÚ״̬À¸µÄ·½À¨ºÅËùÖ¸ | ||
| 792 | ʾ£¬ÆäÖаüº¬ÁËÓÃСÀ¨ºÅÀ´Ö¸Ã÷µÄģʽÃû³Æ¡£±ÈÈç˵£¬ÄãÓÐʱ¿ÉÄܻῴµ½ | ||
| 793 | [(Fundamental)]£¬¶ø²»ÊÇ (Fundamental)¡£¡¾±ÈÈçÔÚÓà M-% ½øÐн»»¥Ê½Ìæ»»µÄ | ||
| 794 | ʱºòÄãÓÖÓÃÁË C-s ½øÐÐËÑË÷£¬ÕâÊ±Ìæ»»Ä£Ê½²¢Ã»ÓнáÊø£¬µ«ÄãÓÖ½øÈëÁËËÑË÷ģʽ£¬ | ||
| 795 | Õâ¾ÍÊÇËùνµÄµÝ¹é±à¼¡£¡¿ | ||
| 796 | |||
| 797 | À뿪µÝ¹é±à¼¿ÉÒÔÓà ESC ESC ESC¡£ÕâÊÇÒ»¸ö×îͨÓõġ°À뿪¡±ÃüÁÄãÉõÖÁ¿É | ||
| 798 | ÒÔʹÓÃËüÀ´¹Øµô¶àÓàµÄ´°¸ñ£¬»òÕßÀ뿪С»º³å¡£ | ||
| 799 | |||
| 800 | >> ÊäÈë M-x ½øÈëС»º³å£»È»ºóÊäÈë ESC ESC ESC À뿪¡£ | ||
| 801 | |||
| 802 | Äã²»ÄÜÓà C-g Í˳öµÝ¹é±à¼£¬ÒòΪ C-g µÄ×÷ÓÃÊÇÈ¡Ïû¡°±¾²ãµÝ¹é±à¼Ö®ÄÚ¡±µÄ | ||
| 803 | ÃüÁîºÍÆä²ÎÊý£¨arguments£©¡£ | ||
| 804 | |||
| 805 | |||
| 806 | * »ñµÃ¸ü¶à°ïÖú£¨GETTING MORE HELP£© | ||
| 807 | ----------------------------------- | ||
| 808 | |||
| 809 | ±¾¿ìËÙÖ¸ÄϵÄÄ¿µÄ½ö½öÊǰïÖúÄãÔÚ Emacs µÄº£ÑóÀïÏÂË®£¬²»ÖÁÓÚÊøÊÖÎÞ²ßÍûÑóÐË | ||
| 810 | ̾¡£ÓÐ¹Ø Emacs µÄ»°Ìâ¿Éνº¹Å£³ä¶°£¬ÕâÀï×ÔÈ»ÊÇÄѾ¡ÍòÒ»¡£²»¹ý Emacs ºÜÀí | ||
| 811 | ½âÄãÇóÖªÈô¿ÊµÄÐÄÇ飬ÒòΪËüÌṩµÄÇ¿´ó¹¦ÄÜʵÔÚÊÇÌ«¶àÁË¡£Îª´Ë£¬Emacs Ìṩ | ||
| 812 | ÁËһЩÃüÁîÀ´²é¿´ Emacs µÄÃüÁîÎĵµ£¬ÕâЩÃüÁî¶¼ÒÔ CONTROL-h ¿ªÍ·£¬Õâ¸ö×Ö | ||
| 813 | ·ûÒ²Òò´Ë±»³ÆÎª¡°°ïÖú£¨Help£©×Ö·û¡±¡£ | ||
| 814 | |||
| 815 | ҪʹÓðïÖú£¨Help£©¹¦ÄÜ£¬ÇëÏÈÊäÈë C-h£¬È»ºóÔÙÊäÈëÒ»¸ö×Ö·ûÒÔ˵Ã÷ÄãÐèҪʲ | ||
| 816 | ô°ïÖú¡£Èç¹ûÄãÁ¬×Ô¼ºµ½µ×ÐèҪʲô°ïÖú¶¼²»ÖªµÀ£¬ÄÇô¾ÍÊäÈë C-h ?£¬Emacs | ||
| 817 | »á¸æËßÄãËüÄÜÌṩÁËÄÄЩ°ïÖú¡£Èç¹ûÄã°´ÁË C-h ÓÖÏë·´»Ú£¬¿ÉÒÔÓà C-g È¡Ïû¡£ | ||
| 818 | |||
| 819 | £¨ÓÐЩÖ÷»ú¸Ä±äÁË C-h µÄÒâÒ壬ÕâÖÖÒÔ¼º¶ÈÈËÍâ¼ÓÒ»µ¶ÇеÄ×ö·¨È·Êµ²»Ì«ºÃ£¬²» | ||
| 820 | ¹ýµ¹ÊÇÈÃÄã¿ÉÒÔÒåÕý´ÇÑϵر§Ô¹ËûÃǵÄϵͳ¹ÜÀíÔ±¡£»°Ëµ»ØÀ´£¬Èç¹ûÄã°´ C-h Ö® | ||
| 821 | ºóûÓÐÈκΰïÖúÐÅÏ¢ÏÔʾ³öÀ´£¬ÄÇôÊÔÊÔ F1 ¼ü»òÕß M-x help <Return> ¡££© | ||
| 822 | |||
| 823 | ×î»ù±¾µÄ°ïÖú¹¦ÄÜÊÇ C-h c¡£ÊäÈë C-h c Ö®ºóÔÙÊäÈëÒ»¸ö×éºÏ¼ü£¬Emacs »á¸ø³ö | ||
| 824 | Õâ¸öÃüÁîµÄ¼òҪ˵Ã÷¡£ | ||
| 825 | |||
| 826 | >> ÊäÈë C-h c C-p¡£ | ||
| 827 | |||
| 828 | ÏÔʾµÄÏûÏ¢Ó¦¸Ã»áÊÇÕâÑù£º | ||
| 829 | |||
| 830 | C-p runs the command previous-line | ||
| 831 | |||
| 832 | ÕâÌõÏûÏ¢ÏÔʾÁË C-p ÃüÁî¶ÔÓ¦µÄº¯ÊýÃû£¬º¯ÊýÃûÖ÷ÒªÓÃÀ´¶¨ÖƺÍÀ©Õ¹ Emacs¡£Ãü | ||
| 833 | ÁîµÄ¹¦ÄÜÓɺ¯ÊýÍê³É£¬ËùÒÔº¯ÊýÃû±¾ÉíÒ²¿ÉÒÔ±»¿´³ÉÊÇ×î¼òµ¥µÄÎĵµ¡ª¡ªÖÁÉÙ¶Ô | ||
| 834 | ÓÚÄãÒѾѧ¹ýµÄÃüÁîÀ´Ëµ£¬ËüÃǵĺ¯ÊýÃû×ãÒÔ½âÊÍËüÃǵŦÄÜÁË¡£ | ||
| 835 | |||
| 836 | ¶à×Ö·ûÃüÁîÒ»Ñù¿ÉÒÔÓà C-h c À´²é¿´¡£ | ||
| 837 | |||
| 838 | ÏëµÃµ½¸ü¶àµÄÐÅÏ¢£¬Çë°Ñ C-h c »»³É C-h k ÊÔÊÔ¿´¡£ | ||
| 839 | |||
| 840 | >> ÊäÈë C-h k C-p¡£ | ||
| 841 | |||
| 842 | ÉÏÃæµÄÃüÁî»áдò¿ªÒ»¸ö Emacs ´°¸ñÒÔÏÔʾº¯ÊýµÄÃû³Æ¼°ÆäÎĵµ¡£Äã¶ÁÍêÖ®ºó¿É | ||
| 843 | ÒÔÓà C-x 1 ¹ØµôÕâ¸ö°ïÖú´°¸ñ¡£µ±È»Äã²¢²»ÐèÒªÁ¢¼´ÕâÑù×ö£¬ÄãÍêÈ«¿ÉÒÔÏÈÔÚ±à | ||
| 844 | ¼´°¸ñÀï×öµã±ðµÄÊÂÇ飬ȻºóÔٹصô°ïÖú´°¸ñ¡£ | ||
| 845 | |||
| 846 | »¹ÓÐһЩÆäËüÓÐÓÃµÄ C-h ÃüÁ | ||
| 847 | |||
| 848 | C-h f ½âÊÍÒ»¸öº¯Êý¡£ÐèÒªÊäÈ뺯ÊýÃû¡£ | ||
| 849 | |||
| 850 | >> ÊÔÊÔ¿´£¬ÊäÈë C-h f previous-line<Return>¡£ | ||
| 851 | Emacs »á¸ø³öËüËùÖªµÀµÄËùÓÐÓйء°ÊµÏÖ C-p ÃüÁÄܵĺ¯Êý¡±µÄÐÅÏ¢¡£ | ||
| 852 | |||
| 853 | C-h v ÓÃÀ´ÏÔʾ Emacs ±äÁ¿µÄÎĵµ¡£Emacs ±äÁ¿¿ÉÒÔ±»ÓÃÀ´¡°¶¨ÖÆ Emacs µÄÐÐ | ||
| 854 | Ϊ¡±¡£Í¬Ñù£¬ÄãÐèÒªÊäÈë±äÁ¿µÄÃû³Æ¡£ | ||
| 855 | |||
| 856 | C-h a Ïà¹ØÃüÁîËÑË÷£¨Command Apropos£©¡£ | ||
| 857 | ÊäÈëÒ»¸ö¹Ø¼ü´ÊÈ»ºó Emacs »áÁгöËùÓÐÃüÁîÃûÖаüº¬´Ë¹Ø¼ü´Ê | ||
| 858 | µÄÃüÁî¡£ÕâЩÃüÁîÈ«¶¼¿ÉÒÔÓà M-x À´Æô¶¯¡£¶ÔÓÚijЩÃüÁîÀ´Ëµ£¬ | ||
| 859 | Ïà¹ØÃüÁîËÑË÷»¹»áÁгöÒ»Á½¸ö×éºÏ¼ü¡£ | ||
| 860 | |||
| 861 | >> ÊäÈë C-h a file<Return>¡£ | ||
| 862 | |||
| 863 | Emacs »áÔÚÁíÒ»¸ö´°¸ñÀïÏÔʾһ¸ö M-x ÃüÁîÁÐ±í£¬Õâ¸öÁбí°üº¬ÁËËùÓÐÃû³ÆÖк¬ | ||
| 864 | ÓС°file¡±µÄÃüÁî¡£Äã¿ÉÒÔ¿´µ½Ïñ¡°C-x C-f¡±ÕâÑùµÄ×éºÏ¼üÏÔʾÔÚ¡°find-file¡± | ||
| 865 | ÕâÑùµÄÃüÁîÃûµÄÅԱߡ£ | ||
| 866 | |||
| 867 | >> Óà C-M-v À´»Ø¹ö¶¯ help ´°¸ñ£¬¶àÊÔ¼¸´Î¡£ | ||
| 868 | |||
| 869 | >> ÊäÈë C-x 1 À´É¾³ý help ´°¸ñ¡£ | ||
| 870 | |||
| 871 | C-h i ÔĶÁÁª»úÊֲᣨҲ¾ÍÊÇͨ³£½²µÄ Info£©¡£ | ||
| 872 | Õâ¸öÃüÁî»á´ò¿ªÒ»¸ö³ÆÎª¡°*info*¡±µÄÌØÊ⻺³åÇø£¬ÔÚÄÇÀ | ||
| 873 | Äã¿ÉÒÔÔĶÁ°²×°ÔÚϵͳÀïµÄÈí¼þ°üʹÓÃÊֲᡣҪ¶Á Emacs µÄʹ | ||
| 874 | ÓÃÊֲᣬ°´ m emacs <Return> ¾Í¿ÉÒÔÁË¡£Èç¹ûÄã֮ǰ´ÓûÓà | ||
| 875 | ¹ý Info ϵͳ£¬ÄÇôÇë°´¡°?¡±£¬Emacs »á´øÄã½øÈë Info µÄʹ | ||
| 876 | ÓÃÖ¸ÄÏ¡£ÔÚ¿´Íê±¾¿ìËÙÖ¸ÄÏÖ®ºó£¬Emacs Info »á³ÉΪÄãµÄÖ÷Òª | ||
| 877 | ²Î¿¼Îĵµ¡£ | ||
| 878 | |||
| 879 | |||
| 880 | * ¸ü¶à¾«²Ê£¨MORE FEATURES£© | ||
| 881 | --------------------------- | ||
| 882 | |||
| 883 | Ïëѧϰ¸ü¶àµÄʹÓü¼ÇÉ£¬Emacs ʹÓÃÊֲᣨmanual£©ÖµµÃÒ»¶Á¡£Äã¿ÉÒÔ¶ÁÖ½°æµÄ | ||
| 884 | Ê飬Ҳ¿ÉÒÔ¿´µç×Ó°æµÄÁª»úÊֲᣨ¿ÉÒÔ´Ó Help ²Ëµ¥½øÈë»òÕß°´ F10 h r£©¡£Ìá | ||
| 885 | Á½¸öÄã¿ÉÄÜ»áºÜ¸ÐÐËȤµÄ¹¦Äܰɣ¬Ò»¸öÊÇ¿ÉÒÔ°ïÄãÉÙÇüüÅÌµÄ completion£¨×Ô¶¯ | ||
| 886 | ²¹È«£©£¬ÁíÒ»¸öÊÇ·½±ãÎļþ´¦ÀíµÄ dired£¨Ä¿Â¼±à¼£©¡£ | ||
| 887 | |||
| 888 | Completion ¿ÉÒÔÌæÄã½ÚÊ¡²»±ØÒªµÄ¼üÅÌÊäÈë¡£±ÈÈç˵ÄãÏëÇл»µ½ *Message* »º | ||
| 889 | ³åÇø£¬Äã¾Í¿ÉÒÔÓà C-x b *M<Tab> À´Íê³É¡£Ö»Òª Emacs Äܹ»¸ù¾ÝÄãÒѾÊäÈëµÄ | ||
| 890 | ÎÄ×ÖÈ·¶¨ÄãÏëÒªÊäÈëµÄÄÚÈÝ£¬Ëü¾Í»á×Ô¶¯°ïÄã²¹Æë¡£ÓÐ¹Ø Completion µÄÏêϸ˵ | ||
| 891 | Ã÷¿ÉÒÔÔÚ Emacs Info Öеġ°Completion¡±Ò»½ÚÀïÕÒµ½¡£ | ||
| 892 | |||
| 893 | Dired Äܹ»ÔÚÒ»¸ö»º³åÇøÀïÁгöÒ»¸öĿ¼ÏµÄËùÓÐÎļþ£¨¿ÉÒÔÑ¡ÔñÊÇ·ñÒ²Áгö×Ó | ||
| 894 | Ŀ¼£©£¬È»ºóÄã¿ÉÒÔÔÚÕâ¸öÎļþÁбíÉÏÍê³É¶ÔÎļþµÄÒÆ¶¯¡¢·ÃÎÊ¡¢ÖØÃüÃû»òɾ³ý | ||
| 895 | µÈµÈ²Ù×÷¡£Dired Ò²ÔÚ Emacs Info ÖÐÓÐÏêϸ½éÉÜ£¬²Î¼û¡°Dired¡±Ò»½Ú¡£ | ||
| 896 | |||
| 897 | Emacs ʹÓÃÊÖ²áÀﻹÓÐÐíÐí¶à¶àµÄ¾«²Ê¹¦ÄܵÈ×ÅÄãÀ´Á˽⡣ | ||
| 898 | |||
| 899 | |||
| 900 | * ×ܽᣨCONCLUSION£© | ||
| 901 | -------------------- | ||
| 902 | |||
| 903 | ¼Çס£¬ÒªÍ˳ö Emacs ÇëÓà C-x C-c¡£ÒªÔÝʱÇл»µ½ shell ²¢ÇÒÉÔºóÔٻص½ | ||
| 904 | Emacs ÀïÀ´£¬ÇëÓà C-z¡£¡¾Çл»µ½ shell ½ö¶Ô¿ØÖÆÌ¨Ï嵀 Emacs ÓÐЧ¡¿ | ||
| 905 | |||
| 906 | ±¾ÎÄÍêÈ«ÊÇΪÁãÆðµãÐÂÊÖËùдµÄÆð²½½Ì³Ì¡£Èç¹ûÄã¾õµÃÄÄÀﻹ¿´²»Ã÷°×£¬Ç§Íò²» | ||
| 907 | Òª»³ÒÉ×Ô¼º£¬ÄÇÒ»¶¨ÊÇÎÒÃÇûÓÐдºÃ¡£ÎÒÃÇÓÀÔ¶»¶ÓÄãµÄ²»ÂúºÍ±§Ô¹¡£ | ||
| 908 | |||
| 909 | |||
| 910 | * ·Ò루TRANSLATION£© | ||
| 911 | --------------------- | ||
| 912 | |||
| 913 | ·Ò룺ËïÒ»½ <sunyijiang@gmail.com> | ||
| 914 | У¶Ô£ºË®Ä¾ÉçÇø£¨www.newsmth.net£©Emacs °åÖÚ¶àÍøÓѼ°ÖÚ¶à Emacs ÖÐÎÄÓû§ | ||
| 915 | |||
| 916 | Emacs ¿ìËÙÖ¸ÄÏ£¨Tutorial£©ÔçÓÐÁ½¸öÁõÕѺêµÄÖÐÎÄÒë±¾£¬·±¼ò¸÷Ò»¡£Æä¼òÌå°æ±¾ | ||
| 917 | £¨TUTORIAL.cn£©»ù±¾ÓÉ·±Ìå°æ±¾£¨TUTORIAL.zh£©¾´ÊÓïÌæ»»¶øµÃ¡£È»¶ø·±¼òÖÐÎÄ | ||
| 918 | ²»½öÔÚÓôÊϰ¹ßÉÏÓÐËù²»Í¬£¬¸üÓÐÖî¶à±í´ï·½Ê½Óë¾ä·¨·½ÃæµÄ²îÒ죬Òò´ËÒ»Ö±ÒÔÀ´ | ||
| 919 | Óû§Ê¹Óà TUTORIAL.cn ¶¼»áÂÔ¾õÉúÓ²ºÍ»Þɬ¡£Õâ´ÎÖØÐ·Òë TUTORIAL.cn µÄ¶¯»ú | ||
| 920 | ÕýÊÇÔ´ÓÚÕâÖÖÌåÑ飬ϣÍûÎÒÃǵŤ×÷Äܹ»Èñ¾ÎĸüºÃµØ·¢»ÓÆä×÷Óá£TUTORIAL.zh | ||
| 921 | µÄÒëÎÄÖÊÁ¿ºÜ¸ß£¬ÔÚ·Òë¹ý³ÌÖиøÓè¹ýÎÒÃÇÐí¶à½è¼øºÍ²Î¿¼£¬Ôڴ˶ÔÁõÕѺêµÄ¹¤×÷ | ||
| 922 | ±íʾ¸Ðл¡£ | ||
| 923 | |||
| 924 | ·Òë¹ý³ÌÖÐ×î´óµÄÌôսιýÓÚÊõÓïÒë´ÊµÄÑ¡ÔñÁË¡£¾¹ýˮľÉçÇø Emacs °åÈÈÐÄÍø | ||
| 925 | ÓÑС·¶Î§ÄÚµÄÌÖÂÛ£¬ÎÒÃÇÑ¡ÔñÁËÏÖÔÚµÄÒë·¨¡£Óû§µÄ¹ã·º²ÎÓëÊÇ×ÔÓÉÈí¼þÉúÃüÁ¦ | ||
| 926 | µÄԴȪ£¬ËùÒÔÈç¹ûÄãÓÐÈκν¨Òé¡¢¿±Îó»òÏë·¨£¬ÇëÓÃÄãϲ»¶µÄ·½Ê½ÏòÎÒÃÇÌá³ö¡£ | ||
| 927 | Äã¿ÉÒÔͨ¹ýµç×ÓÓʼþÖ±½ÓÁªÏµÒëÕߣ¬Ò²¿ÉÒԷŵ½ GNU Emacs µÄ¿ª·¢ÓʼþÁбí»òÕß | ||
| 928 | ˮľÉçÇøµÄ Emacs °åÉϽøÐÐÌÖÂÛ¡£ | ||
| 929 | |||
| 930 | ÏÂÃæÁгöÖ÷ÒªÊõÓïµÄÒë´Ê¶ÔÕÕ£¬²¢¸ø³ö×¢ÊÍ˵Ã÷£º | ||
| 931 | |||
| 932 | command ÃüÁî | ||
| 933 | cursor ¹â±ê | ||
| 934 | scrolling ¹ö¶¯ | ||
| 935 | numeric argument Êý×Ö²ÎÊý | ||
| 936 | window ´°¸ñ [1] | ||
| 937 | insert ²åÈë | ||
| 938 | delete ɾ³ý [2] | ||
| 939 | kill ÒÆ³ý [2] | ||
| 940 | yank ÕÙ»Ø [2] | ||
| 941 | undo ³·Ïú | ||
| 942 | file Îļþ | ||
| 943 | buffer »º³åÇø | ||
| 944 | minibuffer С»º³å | ||
| 945 | echo area »ØÏÔÇø | ||
| 946 | mode line ״̬À¸ | ||
| 947 | search ËÑË÷ | ||
| 948 | incremental search ½¥½øÊ½ËÑË÷ [3] | ||
| 949 | |||
| 950 | [1] ¡°window¡±Ò»´ÊÔÚ¼ÆËã»úÏà¹ØµÄÁìÓòÒ»°ã¶¼±»ÒëΪ¡°´°¿Ú¡±¡£µ«ÊÇÔÚ Emacs | ||
| 951 | ÖУ¬»¹ÓÐÒ»¸ö¡°frame¡±µÄ¸ÅÄî¡£ÔÚ±»¹ã·ºÊ¹ÓÃµÄ X ´°¿ÚϵͳºÍ΢ÈíµÄÊÓ´° | ||
| 952 | £¨Windows£©ÏµÁвÙ×÷ϵͳÖУ¬Emacs µÄÒ»¸ö¡°frame¡±¾ÍÊÇÒ»¸ö¡°´°¿Ú¡±£¬Òò | ||
| 953 | ´Ë°Ñ Emacs Öеġ°frame¡±Òë³É¡°´°¿Ú¡±¸ü¼Ó·ûºÏͨ³£µÄϰ¹ß¡£ÕâÑù£¬Emacs | ||
| 954 | Öеġ°window¡±¾ÍÖ»ÄÜÒë³É¡°´°¸ñ¡±ÁË¡£ÎÒÃÇÈÏΪ Emacs ÖÐ window ºÍ | ||
| 955 | frame µÄ¹ØÏµÓô°¸ñºÍ´°¿ÚÀ´Àà±ÈÊÇÊ®·ÖÐÎÏóµÄ¡£ | ||
| 956 | |||
| 957 | ¡¶Ñ§Ï°GNU Emacs¡·£¨µÚ¶þ°æ£©Ò»Êé¶Ô¡°window¡±ºÍ¡°frame¡±µÄ·ÒëÓë±¾½Ì³Ì | ||
| 958 | ¸ÕºÃÏà·´£¨·Ö±ðÒë×÷¡°´°¿Ú¡±ºÍ¡°´°¸ñ¡±£©¡£ÔÚ´ËÌØ±ð×¢Ã÷£¬ÒÔÏû³ý¿ÉÄܲúÉú | ||
| 959 | µÄÒɻ󡣣¨¸ÐлÀîÐñÕ <lixuzhang@gmail.com> Ö¸³ö£© | ||
| 960 | |||
| 961 | [2] ¶ÔÓÚ¡°delete¡±ºÍ¡°kill¡±µÄÇø±ð£¬ÕýÎÄÒѾ¸ø³öÁËÏêϸµÄ˵Ã÷¡£¡°É¾³ý¡±ºÍ | ||
| 962 | ¡°ÒƳý¡±Ïà±È½ÏÆðÀ´£¬Ç°Õ߸ü¶àµØÒþº¬×Å¡°ÆÆ»µ¡±ºÍ¡°²»¿É»Ö¸´¡±µÄÒâ˼£¬¶ø | ||
| 963 | ºóÕ߸ü¶àµØÒþº¬×Å¡°±»×ªÒÆ¡±ºÍ¡°¿É»Ö¸´¡±µÄÒâ˼¡£Òò´Ë·Ö±ðÑ¡ÔñËüÃÇ×÷ΪÉÏ | ||
| 964 | ÊöÁ½´ÊµÄÒë´Ê£¬Ï£ÍûÄܹ»ÌåÏÖ³öÇø±ð¡£¡°yank¡±ÔÚÖÐÎÄÎĵµÖÐÏÊÓжÔÓ¦Òë´Ê³ö | ||
| 965 | ÏÖ£¬·ÒëµÄÀ§Äѽϴ󡣾¿Æä±¾ÒâÊÇ£º¡°a strong sudden pull¡±£¨²Î¼ûΤÊÏ´Ê | ||
| 966 | µä£©£¬¼´¡°ÃÍÈ»À»Ø¡±¡£ÔÚÔÎĵµÖÐ yank ±»ÒýÉêΪ¡°½«ÏÈÇ°ÒÆ³ýµÄ¶«Î÷ÔÙÒÆ | ||
| 967 | »ØÀ´¡±Õâ¸öÒâ˼£¬ËùÒÔÎÒÃÇÑ¡ÔñÁË¡°Õٻء±Ò»´ÊÓëÆä¶ÔÓ¦¡£ | ||
| 968 | |||
| 969 | [3] ¡°incremental¡±Ò»´ÊÔÚ¼ÆËã»úÖø×÷Öй㷺³öÏÖ£¬±»¹ã·º½ÓÊܵÄÖÐÎÄÒë´ÊÓÐÁ½ | ||
| 970 | ¸ö£º¡°ÔöÁ¿µÄ¡±ºÍ¡°½¥½øµÄ¡±¡£¡°incremental search¡±·Òë³É¡°ÔöÁ¿Ê½ËÑË÷ | ||
| 971 | ¡±»òÕß¡°½¥½øÊ½ËÑË÷¡±¶¼½²µÃͨ£¬ÇÒ¶¼Óи÷×ÔµÄÐÎÏóÖ®´¦¡£»¹ÊDzο¼ÔÎÄ¶ÔÆä | ||
| 972 | µÄ½âÊÍ£º¡°... means that the search happens while you type in the | ||
| 973 | string to search for¡±¡£Òâ˼ÊÇÖ®ËùÒÔ³ÆÆäΪ¡°incremental search¡±£¬ÊÇ | ||
| 974 | ÒòΪ¡°ÔÚÄãÊäÈëËÑË÷×Ö·û´®µÄ¹ý³ÌÖУ¬ËÑË÷¾ÍÒѾÔÚ½øÐÐÁË¡±¡£ÎÒÃÇÈÏΪ¡°Ôö | ||
| 975 | Á¿µÄ¡±¸ü¼ÓÇ¿µ÷ÔÚÏÖÓлù´¡Éϵı仯£¨±ÈÈç¡°ÔöÁ¿±¸·Ý¡±£¬¡°ÔöÁ¿±àÒ롱£©£» | ||
| 976 | ¶ø¡°½¥½øµÄ¡±¸ü¼ÓÇ¿µ÷¹ý³ÌµÄÖð½¥·¢Õ¹£¬Ò²¸ü¼Ó·ûºÏÔÎĵÄÒâ˼¡£Òò´ËÎÒÃÇÑ¡ | ||
| 977 | Ôñ½«¡°incremental search¡±Òë×÷¡°½¥½øÊ½ËÑË÷¡±¡£ | ||
| 978 | |||
| 979 | |||
| 980 | * °æÈ¨ÉùÃ÷£¨COPYING£© | ||
| 981 | --------------------- | ||
| 982 | |||
| 983 | This tutorial descends from a long line of Emacs tutorials | ||
| 984 | starting with the one written by Stuart Cracraft for the original Emacs. | ||
| 985 | |||
| 986 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 987 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 988 | |||
| 989 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 990 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 991 | |||
| 992 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 993 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 994 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 995 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 996 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 997 | |||
| 998 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 999 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1000 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1001 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1002 | |||
| 1003 | The conditions for copying Emacs itself are more complex, but in the | ||
| 1004 | same spirit. Please read the file COPYING and then do give copies of | ||
| 1005 | GNU Emacs to your friends. Help stamp out software obstructionism | ||
| 1006 | ("ownership") by using, writing, and sharing free software! | ||
| 1007 | |||
| 1008 | ¡¾ÏÂÃæÎª°æÈ¨ÉùÃ÷µÄÒëÎÄ£¬½ö¹©²Î¿¼¡£Êµ¼Ê·¨ÂÉЧÁ¦ÒÔÓ¢ÎÄÔÎÄΪ׼¡£¡¿ | ||
| 1009 | |||
| 1010 | ±¾¿ìËÙÖ¸ÄÏÑØÏ®×ÔÀúÊ·ÓÆ¾ÃµÄ Emacs ¿ìËÙÖ¸ÄÏ£¬¿ÉÉÏËÝÖÁ Stuart Cracraft Ϊ×î | ||
| 1011 | ³õµÄ Emacs Ëù×÷µÄ°æ±¾¡£ | ||
| 1012 | |||
| 1013 | ±¾ÆªÎĵµÓë GNU Emacs Ò»ÑùÓµÓаæÈ¨£¬²¢ÔÊÐíÔÚÏÂÁÐÌõ¼þµÄÔ¼ÊøÏ·¢ÐÐÆä¿½±´£º | ||
| 1014 | |||
| 1015 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, | ||
| 1016 | 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | ±¾ÎĵµÔÊÐíÔÚ²»±ä¸üÎĵµÄÚÈݵÄÇé¿öÏÂÓÉÈκÎÈË·¢²¼ÔÚÈκÎýÌåÉÏ£¬Í¬Ê±±ØÐë | ||
| 1019 | ÍêÕû±£Áô°æÈ¨ºÍÐí¿ÉÉùÃ÷£¬ÇÒÐè¸øÓèÊÜÖÚÓë·¢ÐÐÕßÍêÈ«ÏàͬµÄ¡¢Èç±¾ÉùÃ÷ËùÔÊ | ||
| 1020 | ÐíµÄÔٴη¢Ðб¾ÎĵµµÄȨÀû¡£ | ||
| 1021 | |||
| 1022 | ±¾ÉùÃ÷ÔÊÐíÔÚÓëÉÏÊöÌõ¼þÏàͬµÄÇé¿öÏ·¢²¼¾¹ýÐ޸ĵÄÈ«²¿»ò²¿·ÖÎĵµ£¬Í¬Ê± | ||
| 1023 | ±ØÐ븽´øÏÔÒªµÄÎÄ×ÖÒÔÉêÃ÷ÎĵµµÄ×îºóÐÞ¸ÄÕß¡£ | ||
| 1024 | |||
| 1025 | Emacs ×ÔÉíµÄ°æÈ¨ÎÊÌâËä±È±¾ÎĵµÒª¸´ÔÓһЩ£¬µ«Ò²»ùÓÚÏàͬµÄ¾«Éñ¡£¾´ÇëÔĶÁÎÄ | ||
| 1026 | ¼þ¡°COPYING¡±£¬È»ºóÏòÄãµÄÅóÓÑÃÇ·Ö·¢ GNU Emacs ¿½±´¡£ÈÃÎÒÃÇÒÔʹÓᢱàдºÍ | ||
| 1027 | ·ÖÏí×ÔÓÉÈí¼þµÄʵ¼ÊÐж¯À´¹²Í¬ìî³ýÈí¼þÕϰÖ÷Ò壨ËùνµÄ¡°ËùÓÐȨ¡±£©£¡ | ||
| 1028 | |||
| 1029 | ;;; Local Variables: | ||
| 1030 | ;;; coding: chinese-iso-8bit | ||
| 1031 | ;;; End: | ||
| 1032 | |||
| 1033 | ;;; arch-tag: 46a53d82-a85a-46b6-bdc7-583aca063578 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.cs b/etc/tutorials/TUTORIAL.cs new file mode 100644 index 00000000000..fc4650d0fa2 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.cs | |||
| @@ -0,0 +1,1047 @@ | |||
| 1 | Tutoriál k Emacsu. Podmínky viz na konci. | ||
| 2 | Do èe¹tiny pøelo¾il Milan Zamazal <pdm@zamazal.org>. | ||
| 3 | |||
| 4 | Máte pøed sebou tutoriál k Emacsu. | ||
| 5 | |||
| 6 | Pøíkazy Emacsu obecnì vyu¾ívají klávesu CONTROL (obèas oznaèovanou CTRL nebo | ||
| 7 | CTL) nebo klávesu META (obèas oznaèovanou EDIT nebo ALT). Abychom tyto názvy | ||
| 8 | nemuseli stále psát v plném znìní, budeme pou¾ívat následující zkratky: | ||
| 9 | |||
| 10 | C-<chr> znamená pøidr¾et klávesu CONTROL a stisknout znak <chr>. | ||
| 11 | Tedy C-f znamená: pøidr¾te klávesu CONTROL a stisknìte f. | ||
| 12 | M-<chr> znamená pøidr¾et klávesu META, EDIT nebo ALT a stisknout <chr>. | ||
| 13 | Pokud ¾ádnou z kláves META, EDIT ani ALT nemáte, tak místo toho | ||
| 14 | stisknìte a pus»te klávesu ESC a poté <chr>. Klávesu ESC budeme | ||
| 15 | znaèit <ESC>. | ||
| 16 | |||
| 17 | Dùle¾itá poznámka: práci s Emacsem ukonèíte stiskem C-x C-c (dva znaky). | ||
| 18 | Znaky ">>" na levém okraji znaèí místa, kde si máte vyzkou¹et pøíkaz. | ||
| 19 | Napøíklad: | ||
| 20 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 21 | [Prostøední èást obrazovky je prázdná zámìrnì. Text pokraèuje ní¾e.] | ||
| 22 | >> Nyní stisknìte C-v (view next screen) pro posun na dal¹í obrazovku. | ||
| 23 | (Smìle do toho, proveïte to pøidr¾ením klávesy CONTROL a stiskem v.) | ||
| 24 | Od této chvíle byste toto mìli provádìt kdykoliv doètete zobrazenou | ||
| 25 | obrazovku. | ||
| 26 | |||
| 27 | V¹imnìte si, ¾e pøi posuvu obrazovek v¾dy zùstávají zobrazeny dva øádky | ||
| 28 | z pøedchozí obrazovky; to poskytuje urèitou návaznost pøi postupném | ||
| 29 | ètení textu. | ||
| 30 | |||
| 31 | První vìc, kterou potøebujete vìdìt, je jak se v textu pohybovat | ||
| 32 | z jednoho místa na druhé. U¾ víte, jak se posunout o jednu obrazovku | ||
| 33 | vpøed, pomocí C-v. K pøechodu o obrazovku zpìt pou¾ijte M-v | ||
| 34 | (pøidr¾te klávesu META a stisknìte v nebo stisknìte <ESC>v, jestli¾e | ||
| 35 | nemáte ¾ádnou z kláves META, EDIT nebo ALT). | ||
| 36 | |||
| 37 | >> Zkuste stisknout M-v a pak C-v, nìkolikrát to zopakujte. | ||
| 38 | |||
| 39 | |||
| 40 | * SHRNUTÍ | ||
| 41 | --------- | ||
| 42 | |||
| 43 | K prohlí¾ení obrazovkových stránek jsou u¾iteèné následující pøíkazy: | ||
| 44 | |||
| 45 | C-v Posun o obrazovku vpøed | ||
| 46 | M-v Posun o obrazovku zpìt | ||
| 47 | C-l Smazání obrazovky a znovuzobrazení celého textu, | ||
| 48 | pøitom se text pod kurzorem pøesune ke støedu obrazovky. | ||
| 49 | (Jedná se o CONTROL-L a ne CONTROL-1.) | ||
| 50 | |||
| 51 | >> Najdìte kurzor a zapamatujte si, jaký text je kolem nìj. | ||
| 52 | Pak stisknìte C-l. | ||
| 53 | Najdìte kurzor znovu a v¹imnìte si, ¾e je kolem nìj tentý¾ text. | ||
| 54 | |||
| 55 | |||
| 56 | * ZÁKLADNÍ OVLÁDÁNÍ KURZORU | ||
| 57 | --------------------------- | ||
| 58 | |||
| 59 | Pohyb mezi obrazovkami je u¾iteèný, ale jak se pøemístíte na konkrétní | ||
| 60 | místo v textu na obrazovce? | ||
| 61 | |||
| 62 | Je toho mo¾no dosáhnout nìkolika zpùsoby. Nejzákladnìj¹ím zpùsobem je | ||
| 63 | pou¾ití pøíkazù C-p, C-b, C-f a C-n. Ka¾dý z tìchto pøíkazù pøesune | ||
| 64 | kurzor na obrazovce o jeden øádek nebo sloupec v daném smìru. | ||
| 65 | Zde je tabulka znázoròující smìr posuvu kurzoru vyvolaný tìmito ètyømi | ||
| 66 | pøíkazy: | ||
| 67 | |||
| 68 | Pøedchozí øádek, C-p | ||
| 69 | : | ||
| 70 | : | ||
| 71 | Dozadu, C-b .... Momentální pozice kurzoru .... Dopøedu, C-f | ||
| 72 | : | ||
| 73 | : | ||
| 74 | Následující øádek, C-n | ||
| 75 | |||
| 76 | >> Pøesuòte kurzor na prostøední øádek tohoto diagramu pomocí | ||
| 77 | C-n nebo C-p. Potom stisknìte C-l, abyste na obrazovce vidìli celý | ||
| 78 | diagram vycentrován. | ||
| 79 | |||
| 80 | Pravdìpodobnì se vám budou tyto pøíkazy snadno pamatovat podle | ||
| 81 | poèáteèních písmen anglických názvù: P jako previous (pøedchozí), | ||
| 82 | N jako next (následující), B jako backward (zpìt), F jako forward (vpøed). | ||
| 83 | Jsou to základní pøíkazy pro pohyb kurzoru a budete je pou¾ívat | ||
| 84 | neustále, tak¾e by bylo velmi vhodné, kdybyste se je teï nauèili. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Proveïte nìkolikrát C-n, abyste kurzor pøesunuli na tento øádek. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Posuòte kurzor dovnitø øádku pomocí nìkolika C-f a pak nahoru stiskem C-p. | ||
| 89 | Pozorujte, co C-p dìlá, kdy¾ je kurzor uprostøed øádku. | ||
| 90 | |||
| 91 | Ka¾dý øádek textu konèí znakem nového øádku, který jej oddìluje od øádku | ||
| 92 | následujícího. Znakem nového øádku by mìl být ukonèen i poslední øádek | ||
| 93 | souboru (pøesto¾e to Emacs nevy¾aduje). | ||
| 94 | |||
| 95 | >> Vyzkou¹ejte C-b na zaèátku øádku. Kurzor by se mìl pøesunout na konec | ||
| 96 | pøedchozího øádku, nebo» jej tím pøesunete pøes znak nového øádku. | ||
| 97 | |||
| 98 | C-f funguje analogicky jako C-b, tj. na konci øádku dojde k pøesunu na | ||
| 99 | dal¹í øádek. | ||
| 100 | |||
| 101 | >> Proveïte nìkolik C-b, tak¾e uvidíte, kde se nachází kurzor. | ||
| 102 | Pak provádìjte C-f, abyste se vrátili na konec øádku. | ||
| 103 | Pak proveïte je¹tì jednou C-f, abyste se pøesunuli na následující | ||
| 104 | øádek. | ||
| 105 | |||
| 106 | Kdy¾ kurzorem pøejdete pøes horní nebo dolní okraj obrazovky, posune se | ||
| 107 | text za pøíslu¹ným okrajem na obrazovku. Tato vlastnost se nazývá | ||
| 108 | "scrollování". Umo¾òuje pøemístit kurzor na libovolné místo v textu, | ||
| 109 | ani¾ by kurzor opustil obrazovku. | ||
| 110 | |||
| 111 | >> Zkuste posunout kurzor pod dolní okraj obrazovky pomocí C-n a pozorujte, | ||
| 112 | co se stane. | ||
| 113 | |||
| 114 | Jestli¾e je posun po znacích pøíli¹ pomalý, mù¾ete se pohybovat po | ||
| 115 | slovech. M-f (META-f) provádí posun o slovo vpøed a M-b provádí posun | ||
| 116 | o slovo zpìt. | ||
| 117 | |||
| 118 | >> Stisknìte nìkolikrát M-f a M-b. | ||
| 119 | |||
| 120 | Pokud se kurzor nachází uprostøed slova, M-f provede pøesun na konec | ||
| 121 | tohoto slova. Nachází-li se kurzor v mezeøe mezi slovy, M-f provede | ||
| 122 | pøesun na konec následujícího slova. M-b pracuje analogicky v opaèném | ||
| 123 | smìru. | ||
| 124 | |||
| 125 | >> Stisknìte nìkolikrát M-f a M-b prolo¾enì s C-f a C-b, abyste vidìli | ||
| 126 | výsledky pøíkazù M-f a M-b provádìných z rùzných míst uvnitø slov a | ||
| 127 | mezi nimi. | ||
| 128 | |||
| 129 | V¹imnìte si analogie mezi C-f a C-b na jedné stranì a M-f a M-b na | ||
| 130 | stranì druhé. Znaky s klávesou META jsou velmi èasto vyu¾ívány pro operace | ||
| 131 | vztahující se k entitám definovaným jazykem (slova, vìty, odstavce), | ||
| 132 | zatímco znaky s klávesou CONTROL pracují na základních prvcích | ||
| 133 | nezávislých na tom, co zrovna editujete (znaky, øádky, apod.). | ||
| 134 | |||
| 135 | Tato analogie platí také pro øádky a vìty: C-a a C-e provádí pøesun | ||
| 136 | na zaèátek a konec øádku, M-a a M-e provádí pøesun na zaèátek a konec | ||
| 137 | vìty. | ||
| 138 | |||
| 139 | >> Zkuste nìkolikrát C-a a poté nìkolikrát C-e. | ||
| 140 | Zkuste nìkolikrát M-a a poté nìkolikrát M-e. | ||
| 141 | |||
| 142 | V¹imnìte si, ¾e opakované C-a nedìlá nic, zatímco opakované M-a v¾dy | ||
| 143 | provádí posun o dal¹í vìtu. Principu analogie to sice pøíli¹ | ||
| 144 | neodpovídá, ale pøesto je toto chování mo¾no pova¾ovat za pøirozené. | ||
| 145 | |||
| 146 | Pozice kurzoru v textu se také nazývá "bod" ("point"). Abychom to | ||
| 147 | parafrázovali, kurzor je vidìt na obrazovce v místì, kde je bod umístìn | ||
| 148 | v textu. | ||
| 149 | |||
| 150 | Zde je pøehled jednoduchých operací pro pohyb kurzoru vèetnì pøíkazù pro | ||
| 151 | pohyb mezi slovy a vìtami: | ||
| 152 | |||
| 153 | C-f Pøesun o znak vpøed | ||
| 154 | C-b Pøesun o znak zpìt | ||
| 155 | |||
| 156 | M-f Pøesun o slovo vpøed | ||
| 157 | M-b Pøesun o slovo zpìt | ||
| 158 | |||
| 159 | C-n Pøesun na následující øádek | ||
| 160 | C-p Pøesun na pøedchozí øádek | ||
| 161 | |||
| 162 | C-a Pøesun na zaèátek øádku | ||
| 163 | C-e Pøesun na konec øádku | ||
| 164 | |||
| 165 | M-a Pøesun zpìt na zaèátek vìty | ||
| 166 | M-e Pøesun vpøed na konec vìty | ||
| 167 | |||
| 168 | >> Vyzkou¹ejte si teï nìkolikrát v¹echny tyto pøíkazy pro procvièení. | ||
| 169 | Jsou to nejpou¾ívanìj¹í pøíkazy. | ||
| 170 | |||
| 171 | Dal¹í dva dùle¾ité pøíkazy pro pohyb kurzoru jsou M-< (META men¹í-ne¾), | ||
| 172 | který provede pøesun na zaèátek celého textu, a M-> (META vìt¹í-ne¾), | ||
| 173 | který provede pøesun na konec celého textu. | ||
| 174 | |||
| 175 | Na vìt¹inì terminálù je "<" nad èárkou, tak¾e pro vyvolání tohoto znaku | ||
| 176 | musíte pou¾ít klávesu Shift. Na tìchto terminálech je tedy nutno pou¾ít | ||
| 177 | klávesu Shift i v pøípadì pøíkazu M-<; bez klávesy Shift byste provedli | ||
| 178 | M-èárka. | ||
| 179 | |||
| 180 | >> Zkuste teï M-< pro pøesun na zaèátek tutoriálu. | ||
| 181 | Pou¾ijte pak opakovanì C-v, abyste se opìt vrátili sem. | ||
| 182 | |||
| 183 | >> Zkuste teï M-> pro pøesun na konec tutoriálu. | ||
| 184 | Pou¾ijte pak opakovanì M-v, abyste se opìt vrátili sem. | ||
| 185 | |||
| 186 | Kurzor mù¾ete pøesouvat také pomocí kurzorových kláves (klávesy | ||
| 187 | se ¹ipkami), pokud je vá¹ terminál má. My v¹ak doporuèujeme nauèit se | ||
| 188 | C-b, C-f, C-n a C-p, a to ze tøí dùvodù. Za prvé, tyto klávesy fungují | ||
| 189 | na v¹ech typech terminálù. Za druhé, jakmile jednou získáte cvik | ||
| 190 | v pou¾ívání Emacsu, zjistíte, ¾e pou¾ívání tìchto CTRL znakù je | ||
| 191 | rychlej¹í ne¾ pou¾ívání kurzorových kláves (proto¾e nemusíte pøesouvat | ||
| 192 | ruku z psací pozice). Za tøetí, zvyknete-li si pou¾ívat tyto CTRL-znak | ||
| 193 | pøíkazy, snadno se nauèíte pou¾ívat jiné pokroèilé pøíkazy pro pohyb | ||
| 194 | kurzoru. | ||
| 195 | |||
| 196 | Vìt¹ina pøíkazù Emacsu akceptuje numerický argument; ten pro vìt¹inu | ||
| 197 | pøíkazù slou¾í jako opakovaè. Poèet opakování pøíkazu zadáte | ||
| 198 | prostøednictvím stisku C-u následovaného stiskem pøíslu¹ných èíslic pøed | ||
| 199 | vyvoláním pøíkazu. Máte-li META (nebo EDIT èi ALT) klávesu, existuje | ||
| 200 | alternativní mo¾nost zadání numerického argumentu: pøidr¾te klávesu META | ||
| 201 | a stisknìte pøíslu¹né èíslice. Doporuèujeme nauèit se C-u metodu, | ||
| 202 | proto¾e ta funguje na jakémkoliv terminálu. | ||
| 203 | |||
| 204 | Napøíklad C-u 8 C-f provede pøesun o osm znakù vpøed. | ||
| 205 | |||
| 206 | Vìt¹ina pøíkazù pou¾ívá numerický argument jako opakovaè. Jisté | ||
| 207 | výjimeèné pøíkazy jej pou¾ívají jiným zpùsobem. Mezi tyto výjimky patøí | ||
| 208 | C-v a M-v. Dostanou-li numerický argument, posunou obrazovku nahoru | ||
| 209 | nebo dolù o odpovídající poèet øádkù místo obrazovek. Napøíklad | ||
| 210 | C-u 4 C-v posune obrazovku o 4 øádky. | ||
| 211 | |||
| 212 | >> Zkuste teï stisknout C-u 8 C-v. | ||
| 213 | |||
| 214 | To by mìlo posunout obrazovku o 8 øádkù nahoru. Pokud byste ji chtìli | ||
| 215 | posunout zpìt dolù, mù¾ete dát argument pøíkazu M-v. | ||
| 216 | |||
| 217 | Pou¾íváte-li X Window, mìli byste mít na levé stranì emacsového okna | ||
| 218 | vysokou obdélníkovou oblast, nazývanou scrollbar. Mù¾ete pak text | ||
| 219 | posouvat klikáním my¹í na scrollbar. | ||
| 220 | |||
| 221 | >> Zkuste stisknout prostøední tlaèítko na vrcholu zvýraznìné oblasti | ||
| 222 | uvnitø scrollbaru. To by mìlo text posunout na pozici danou tím, jak | ||
| 223 | vysoko nebo nízko jste kliknuli. | ||
| 224 | |||
| 225 | >> Zkuste pøi stisknutém prostøedním tlaèítku posouvat my¹í nahoru a | ||
| 226 | dolù. Uvidíte, jak se text posouvá nahoru a dolù podle toho, jak | ||
| 227 | posouváte my¹í. | ||
| 228 | |||
| 229 | |||
| 230 | * KDY® EMACS NEREAGUJE | ||
| 231 | ---------------------- | ||
| 232 | |||
| 233 | Jestli¾e Emacs pøestane reagovat na va¹e pøíkazy, mù¾ete probíhající | ||
| 234 | èinnost bezpeènì zastavit pomocí C-g. Pomocí C-g mù¾ete zastavit | ||
| 235 | pøíkaz, jeho¾ provádìní trvá pøíli¹ dlouho. | ||
| 236 | |||
| 237 | C-g mù¾ete pou¾ít také pro odstranìní numerického argumentu pøíkazu, | ||
| 238 | který nechcete dokonèit. | ||
| 239 | |||
| 240 | >> Stisknìte C-u 100 pro vytvoøení numerického argumentu 100 a pak | ||
| 241 | stisknìte C-g. Nyní stisknìte C-f. Mìl by být proveden posun | ||
| 242 | o právì jeden znak, proto¾e jste argument zru¹ili prostøednictvím | ||
| 243 | C-g. | ||
| 244 | |||
| 245 | Pokud jste omylem stiskli <ESC>, mù¾ete se jej zbavit pomocí C-g. | ||
| 246 | |||
| 247 | |||
| 248 | * DEAKTIVOVANÉ PØÍKAZY | ||
| 249 | ---------------------- | ||
| 250 | |||
| 251 | Nìkteré pøíkazy Emacsu jsou "deaktivované" ("disabled"), aby je | ||
| 252 | zaèínající u¾ivatelé nemohli vyvolat náhodnì. | ||
| 253 | |||
| 254 | Pokud vyvoláte nìkterý z deaktivovaných pøíkazù, Emacs zobrazí hlá¹ení | ||
| 255 | oznamující, který pøíkaz to byl, s dotazem, zda chcete tento pøíkaz | ||
| 256 | provést. | ||
| 257 | |||
| 258 | Pokud opravdu chcete pøíkaz vyzkou¹et, stisknìte mezerník jako odpovìï | ||
| 259 | na tuto otázku. Obyèejnì, jestli¾e nechcete deaktivovaný pøíkaz | ||
| 260 | provést, odpovìzte na tuto otázku pomocí "n". | ||
| 261 | |||
| 262 | >> Stisknìte C-x C-l (co¾ je deaktivovaný pøíkaz), | ||
| 263 | pak na otázku odpovìzte n. | ||
| 264 | |||
| 265 | |||
| 266 | * OKNA | ||
| 267 | ------ | ||
| 268 | |||
| 269 | Emacs mù¾e mít nìkolik oken (windows), z nich¾ ka¾dé zobrazuje svùj | ||
| 270 | vlastní text. Jak více oken pou¾ívat, objasníme pozdìji. Nyní chceme | ||
| 271 | objasnit, jak se zbavit nadbyteèných oken a vrátit se do základní | ||
| 272 | jednookenní editace. Je to jednoduché: | ||
| 273 | |||
| 274 | C-x 1 Jedno okno (tj. zru¹ení v¹ech ostatních oken) | ||
| 275 | |||
| 276 | Tedy vlo¾ení CONTROL-x následované èíslicí 1. C-x 1 roz¹íøí okno | ||
| 277 | obsahující kurzor pøes celou obrazovku. Zru¹í to v¹echna ostatní okna. | ||
| 278 | |||
| 279 | >> Stisknìte C-h k C-f. | ||
| 280 | Pozorujte, jak se aktuální okno zmen¹í a objeví se nové okno za | ||
| 281 | úèelem zobrazení dokumentace k pøíkazu C-f. | ||
| 282 | |||
| 283 | >> Stisknìte C-x 1 a pozorujte, jak okno s dokumentací zmizí. | ||
| 284 | |||
| 285 | |||
| 286 | * VKLÁDÁNÍ A MAZÁNÍ | ||
| 287 | ------------------- | ||
| 288 | |||
| 289 | Chcete-li vlo¾it text, prostì jej napi¹te. Znaky, které vidíte, | ||
| 290 | jako A, 7, *, atd., jsou Emacsem chápány jako text a vkládány okam¾itì. | ||
| 291 | Pro vlo¾ení znaku nového øádku stisknìte <Return> (klávesu Enter). | ||
| 292 | |||
| 293 | Poslední znak, který jste napsali, mù¾ete smazat stiskem <Delete>. | ||
| 294 | <Delete> je klávesa, která mù¾e být na klávesnici oznaèena "Del". | ||
| 295 | V nìkterých pøípadech jako <Delete> slou¾í klávesa "Backspace", av¹ak ne | ||
| 296 | v¾dy! | ||
| 297 | |||
| 298 | Obecnìji, <Delete> ma¾e znak bezprostøednì pøed momentální pozicí | ||
| 299 | kurzoru. | ||
| 300 | |||
| 301 | >> Proveïte to teï -- napi¹te nìkolik znakù a pak je sma¾te nìkolika | ||
| 302 | stisky <Delete>. Nebojte se zmìn v tomto souboru; originální | ||
| 303 | tutoriál se nezmìní. Toto je va¹e osobní kopie. | ||
| 304 | |||
| 305 | Kdy¾ se øádek textu zvìt¹í natolik, ¾e pøesáhne jeden øádek obrazovky, | ||
| 306 | je zobrazen na více øádcích obrazovky. Øádek textu, který pokraèuje na | ||
| 307 | dal¹ím øádku obrazovky, je indikován zpìtným lomítkem ("\") na pravém | ||
| 308 | okraji obrazovky. | ||
| 309 | |||
| 310 | >> Vkládejte text, a¾ dosáhnete pravého okraje, a pokraèujte ve vkládání. | ||
| 311 | Objeví se vám pokraèovací øádek. | ||
| 312 | |||
| 313 | >> Pou¾ijte <Delete> pro smazání textu, a¾ se øádek textu opìt vejde na | ||
| 314 | jeden øádek obrazovky. Pokraèovací øádek zmizí. | ||
| 315 | |||
| 316 | Znak nového øádku mù¾ete smazat jako kterýkoliv jiný znak. Smazání | ||
| 317 | znaku nového øádku mezi dvìma øádky zpùsobí jejich spojení do jediného | ||
| 318 | øádku. Je-li výsledný øádek pøíli¹ dlouhý na to, aby se ve¹el na ¹íøku | ||
| 319 | obrazovky, bude zobrazen pokraèovacím øádkem. | ||
| 320 | |||
| 321 | >> Pøesuòte kurzor na zaèátek øádku a stisknìte <Delete>. To tento | ||
| 322 | øádek spojí s øádkem pøedchozím. | ||
| 323 | |||
| 324 | >> Stisknìte <Return> pro znovuvlo¾ení smazaného znaku nového øádku. | ||
| 325 | |||
| 326 | Vzpomeòte si, ¾e vìt¹ina pøíkazù Emacsu mù¾e dostat poèet opakování; | ||
| 327 | vèetnì textových znakù. Opakování textových znakù je vlo¾í nìkolikrát. | ||
| 328 | |||
| 329 | >> Vyzkou¹ejte si to teï -- stisknìte C-u 8 * pro vlo¾ení ********. | ||
| 330 | |||
| 331 | Teï u¾ znáte nejzákladnìj¹í zpùsoby, jak nìco v Emacsu napsat a jak | ||
| 332 | opravovat chyby. Mù¾ete ov¹em také mazat po slovech nebo po øádcích. | ||
| 333 | Zde je shrnutí operací pro mazání textu: | ||
| 334 | |||
| 335 | <Delete> Smazání znaku bezprostøednì pøed kurzorem | ||
| 336 | C-d Smazání znaku následujícího za kurzorem | ||
| 337 | |||
| 338 | M-<Delete> Zru¹ení slova bezprostøednì pøed kurzorem | ||
| 339 | M-d Zru¹ení slova následujícího za kurzorem | ||
| 340 | |||
| 341 | C-k Zru¹ení textu od pozice kurzoru do konce øádku | ||
| 342 | M-k Zru¹ení textu do konce aktuální vìty | ||
| 343 | |||
| 344 | V¹imnìte si, ¾e <Delete> a C-d, resp. M-<Delete> a M-d, roz¹iøují | ||
| 345 | paralelu zapoèatou C-f a M-f (pravda, <Delete> opravdu není CONTROL | ||
| 346 | znak, ale netrapme se tím). C-k a M-k jsou jako C-e a M-e ve smyslu | ||
| 347 | vztahu øádkù k vìtám. | ||
| 348 | |||
| 349 | Libovolnou èást bufferu mù¾ete té¾ zru¹it následující metodou. | ||
| 350 | Pøesuòte se na jeden konec této èásti a stisknìte C-@ nebo C-SPC | ||
| 351 | (libovolnou z tìchto kombinací). (SPC oznaèuje mezerník.) Pøesuòte | ||
| 352 | se na druhý konec této èásti a stisknìte C-w. Text mezi tìmito | ||
| 353 | pozicemi bude zru¹en. | ||
| 354 | |||
| 355 | >> Pøesuòte kurzor na písmeno L na zaèátku pøedchozího odstavce. | ||
| 356 | >> Stisknìte C-SPC. Emacs by mìl ve spodním øádku obrazovky | ||
| 357 | zobrazit zprávu "Mark set". | ||
| 358 | >> Pøesuòte kurzor na písmeno c ve slovì "konec" na druhém øádku | ||
| 359 | odstavce. | ||
| 360 | >> Stisknìte C-w. Text zaèínající písmenem L a konèící pøed písmenem | ||
| 361 | c bude zru¹en. | ||
| 362 | |||
| 363 | Uvìdomte si, ¾e rozdíl mezi "ru¹ením" ("killing") a "mazáním" | ||
| 364 | ("deleting") je ten, ¾e "zru¹ené" vìci mohou být zpìt vhozeny, zatímco | ||
| 365 | "smazané" nikoliv. Obecnì pøíkazy, které mohou smazat vìt¹í mno¾ství | ||
| 366 | textu, ukládají text, zatímco pøíkazy, které ma¾ou jediný znak nebo | ||
| 367 | pouze prázdné øádky a mezery, mazaný text neukládají. | ||
| 368 | |||
| 369 | >> Pøesuòte kurzor na zaèátek neprázdného øádku. | ||
| 370 | Pak stisknìte C-k pro zru¹ení textu na tomto øádku. | ||
| 371 | >> Stisknìte C-k podruhé. Uvidíte, ¾e to zru¹í znak nového øádku, který | ||
| 372 | je za tímto øádkem. | ||
| 373 | |||
| 374 | V¹imnìte si, ¾e jedno C-k zru¹í obsah øádku a druhé C-k zru¹í øádek | ||
| 375 | samotný a posune v¹echny dal¹í øádky nahoru. C-k zpracovává numerický | ||
| 376 | argument speciálnì: zru¹í odpovídající poèet øádkù VÈETNÌ jejich | ||
| 377 | obsahu. To u¾ není opakování. C-u 2 C-k zru¹í dva øádky a jejich | ||
| 378 | obsah; dvojitý stisk C-k by toto obvykle neudìlal. | ||
| 379 | |||
| 380 | Vracení textu zpìt se nazývá "vhazování" ("yanking"). (Pøedstavte | ||
| 381 | si opìtovné vhazování, vracení døíve odstranìného textu zpátky.) | ||
| 382 | Zru¹ený text mù¾ete vhodit buï na stejné místo, kde byl zru¹en, | ||
| 383 | nebo na jiné místo v bufferu, nebo dokonce i do jiného souboru. | ||
| 384 | Text mù¾ete vhodit i vícekrát, vytváøíte tak jeho dal¹í kopie. | ||
| 385 | |||
| 386 | Pøíkazem pro vhazování je C-y. Tento pøíkaz vlo¾í poslední smazaný | ||
| 387 | text na pozici, na které se nachází kurzor. | ||
| 388 | |||
| 389 | >> Zkuste to; stisknìte C-y pro vhození textu zpìt. | ||
| 390 | |||
| 391 | Stisknete-li nìkolikrát C-k po sobì, v¹echen smazaný text je ulo¾en | ||
| 392 | spoleènì tak, aby bylo mo¾né vhodit zpìt v¹echny øádky najednou. | ||
| 393 | |||
| 394 | >> Stisknìte nìkolikrát C-k. | ||
| 395 | |||
| 396 | Nyní obnovte poslednì zru¹ený text: | ||
| 397 | |||
| 398 | >> Stisknìte C-y. Pak posuòte kurzor o nìkolik øádkù ní¾e a stisknìte | ||
| 399 | C-y znova. Nyní vidíte, jak lze text kopírovat. | ||
| 400 | |||
| 401 | Co kdy¾ máte nìjaký text, který byste rádi vhodili zpìt a pak zru¹íte | ||
| 402 | nìco jiného? C-y by vlo¾ilo poslední zru¹ený text. Av¹ak pøedchozí | ||
| 403 | text není ztracen. Mù¾ete jej získat zpìt pou¾itím pøíkazu M-y. Poté, | ||
| 404 | co provedete C-y pro získání posledního zru¹eného textu, stisk M-y | ||
| 405 | vymìní tento vhozený text za pøedchozí zru¹ený text. Dal¹ími a | ||
| 406 | dal¹ími stisky M-y dostáváte pøedcházející a pøedcházející zru¹ené | ||
| 407 | texty. Kdy¾ dosáhnete textu, který hledáte, nemusíte s ním pro jeho | ||
| 408 | uchování nic dal¹ího provádìt. Jednodu¹e vhozený text ponechejte, kde | ||
| 409 | je, a pokraèujte v editaci. | ||
| 410 | |||
| 411 | Pokud opakujete M-y dostateènì dlouho, dostanete se zpátky k výchozímu | ||
| 412 | bodu (poslednì zru¹enému textu). | ||
| 413 | |||
| 414 | >> Zru¹te øádek, pøesuòte kurzor nìkam jinam a zru¹te jiný øádek. | ||
| 415 | Pak proveïte C-y pro vrácení druhého zru¹eného øádku. | ||
| 416 | Pak proveïte M-y a vhozený øádek bude nahrazen prvním zru¹eným øádkem. | ||
| 417 | Opakujte M-y a pozorujte, co dostáváte. Pokraèujte v tom, dokud se | ||
| 418 | znovu neobjeví druhý zru¹ený øádek a pak nìkolik dal¹ích. | ||
| 419 | Chcete-li, mù¾ete zkusit pøedat M-y kladné a záporné argumenty. | ||
| 420 | |||
| 421 | |||
| 422 | * UNDO | ||
| 423 | ------ | ||
| 424 | |||
| 425 | Jestli¾e provedete v textu zmìnu a pak zjistíte, ¾e to byl omyl, mù¾ete | ||
| 426 | zmìnu vrátit pøíkazem undo, C-x u. | ||
| 427 | |||
| 428 | C-x u obvykle vrátí zmìny provedené jedním pøíkazem; pokud C-x u | ||
| 429 | zopakujete nìkolikrát za sebou, ka¾dé opakování vrátí jeden dal¹í | ||
| 430 | pøíkaz. | ||
| 431 | |||
| 432 | Jsou ale dvì výjimky: pøíkazy, které nemìní text, se nepoèítají (to | ||
| 433 | zahrnuje pøíkazy pro pohyb kurzoru a scrollování) a znaky vkládající | ||
| 434 | samy sebe jsou obvykle zpracovávány ve skupinách a¾ po 20. (To je kvùli | ||
| 435 | tomu, aby se zredukoval poèet C-x u nutných pro vrácení vkládaného | ||
| 436 | textu.) | ||
| 437 | |||
| 438 | >> Zru¹te tento øádek pomocí C-k, stisknìte pak C-x u a øádek by se mìl | ||
| 439 | znovu objevit. | ||
| 440 | |||
| 441 | Alternativní undo pøíkaz je C-_; pracuje stejnì jako C-x u, je v¹ak | ||
| 442 | ménì pracné jej aplikovat nìkolikrát za sebou. Nevýhodou C-_ je, ¾e | ||
| 443 | na nìkterých klávesnicích není zøejmé, jak jej vyvolat. To je dùvod, | ||
| 444 | proè nabízíme i C-x u. Na nìkterých terminálech mù¾ete C-_ vyvolat | ||
| 445 | stiskem / pøi stisknutém CTRL. | ||
| 446 | |||
| 447 | Numerický argument pro C-_ a C-x u funguje jako poèet opakování. | ||
| 448 | |||
| 449 | Pomocí pøíkazu undo mù¾ete vrátit zru¹ený stejnì jako smazaný text. | ||
| 450 | Rozdíl mezi mazáním a ru¹ením textu ovlivòuje mo¾nost vhození tohoto | ||
| 451 | textu pomocí C-y, neovlivòuje mo¾nosti pøíkazu undo. | ||
| 452 | |||
| 453 | |||
| 454 | * SOUBORY | ||
| 455 | --------- | ||
| 456 | |||
| 457 | Aby text, který editujete, zùstal trvale uchován, musíte jej ulo¾it do | ||
| 458 | souboru. Jinak by byl po ukonèení Emacsu ztracen. Svoji editaci | ||
| 459 | spojíte se souborem "vyhledáním" ("finding") souboru. (Také se to | ||
| 460 | nazývá "nav¹tívení" ("visiting") souboru.) | ||
| 461 | |||
| 462 | Vyhledání souboru znamená, ¾e vidíte jeho obsah v Emacsu. V mnoha | ||
| 463 | ohledech je to, jako byste editovali pøímo ten soubor. Nicménì zmìny, | ||
| 464 | které prostøednictvím Emacsu èiníte, se nestanou trvalými, dokud tyto | ||
| 465 | zmìny do souboru "neulo¾íte" ("save"). Tím se zamezí nechtìnému ponechání | ||
| 466 | èásteènì zmìnìného souboru v systému. Dokonce i kdy¾ soubor ulo¾íte, | ||
| 467 | Emacs uchová pùvodní soubor pod zmìnìným názvem pro pøípad, ¾e byste | ||
| 468 | zjistili, ¾e va¹e úpravy byly chybné. | ||
| 469 | |||
| 470 | Kdy¾ se podíváte do dolní èásti obrazovky, uvidíte øádek, který zaèíná a | ||
| 471 | konèí pomlèkami a na zaèátku má "2J:-- TUTORIAL.cs" nebo nìco podobného. | ||
| 472 | Tato èást obrazovky obvykle obsahuje jméno souboru, který je právì | ||
| 473 | nav¹tíven. Zrovna teï máte nav¹tíven soubor nazvaný "TUTORIAL.cs", | ||
| 474 | který je va¹í osobní èmárací kopií tutoriálu Emacsu. Kdy¾ v Emacsu | ||
| 475 | vyhledáte soubor, jeho jméno se objeví pøesnì na tom místì. | ||
| 476 | |||
| 477 | Pøíkazy pro vyhledávání a ukládání souborù se na rozdíl od ostatních | ||
| 478 | pøíkazù, které jste se zatím nauèili, skládají ze dvou znakù. Oba | ||
| 479 | zaèínají znakem CONTROL-x. Existuje celá øada pøíkazù zaèínajících na | ||
| 480 | CONTROL-x; mnoho z nich pracuje se soubory, buffery a podobnými vìcmi. | ||
| 481 | Tyto pøíkazy jsou dlouhé dva, tøi nebo ètyøi znaky. | ||
| 482 | |||
| 483 | Dal¹í vìcí ohlednì pøíkazu pro vyhledání souboru je to, ¾e musíte øíct, | ||
| 484 | které jméno souboru chcete. Øíkáme, ¾e pøíkaz "ète argument | ||
| 485 | z terminálu" (v tomto pøípadì je argumentem jméno souboru). Poté co | ||
| 486 | vyvoláte pøíkaz | ||
| 487 | |||
| 488 | C-x C-f Vyhledání souboru | ||
| 489 | |||
| 490 | Emacs se vás zeptá na jméno souboru. Jméno souboru, které pí¹ete, se | ||
| 491 | objevuje ve spodním øádku obrazovky, který se v této situaci nazývá | ||
| 492 | minibuffer. Pro editaci jména souboru mù¾ete pou¾ívat obvyklé editaèní | ||
| 493 | pøíkazy Emacsu. | ||
| 494 | |||
| 495 | Zadávání jména souboru (obecnì kterýkoliv vstup z minibufferu) mù¾ete | ||
| 496 | zru¹it pøíkazem C-g. | ||
| 497 | |||
| 498 | >> Stisknìte C-x C-f a pak C-g. To minibuffer zru¹í a takté¾ to zru¹í | ||
| 499 | pøíkaz C-x C-f, který minibuffer pou¾il. Tak¾e nevyhledáte ¾ádný | ||
| 500 | soubor. | ||
| 501 | |||
| 502 | Po napsání jména souboru stisknìte <Return>. | ||
| 503 | Pøíkaz C-x C-f pak zaène pracovat a vyhledá soubor, který jste zvolili. | ||
| 504 | Po skonèení pøíkazu C-x C-f minibuffer zmizí. | ||
| 505 | |||
| 506 | Po malé chvilce se obsah souboru objeví na obrazovce a mù¾ete jej | ||
| 507 | editovat. Kdy¾ chcete zmìny trvale ulo¾it, pou¾ijte pøíkaz | ||
| 508 | |||
| 509 | C-x C-s Ulo¾ení souboru | ||
| 510 | |||
| 511 | To zkopíruje text z Emacsu do souboru. Kdy¾ to provedete poprvé, Emacs | ||
| 512 | pøejmenuje pùvodní soubor na soubor s novým jménem, aby nebyl ztracen. | ||
| 513 | Nové jméno je vytvoøeno pøidáním "~" na konec pùvodního jména souboru. | ||
| 514 | |||
| 515 | Kdy¾ je ukládání dokonèeno, Emacs zobrazí jméno zapsaného souboru. | ||
| 516 | Mìli byste ukládat rozumnì èasto, abyste neztratili pøíli¹ mnoho práce | ||
| 517 | v pøípadì pádu systému. | ||
| 518 | |||
| 519 | >> Stisknìte C-x C-s pro ulo¾ení va¹í kopie tutoriálu. | ||
| 520 | Mìlo by to zobrazit "Wrote ...TUTORIAL.cs" ve spodním øádku obrazovky. | ||
| 521 | |||
| 522 | POZNÁMKA: Na nìkterých systémech zpùsobí stisk C-x C-s ztuhnutí | ||
| 523 | obrazovky a nevidíte ¾ádný dal¹í výstup z Emacsu. To znamená, ¾e | ||
| 524 | "vlastnost" operaèního systému zvaná "flow control" zachycuje C-s a | ||
| 525 | nepropustí jej k Emacsu. Pro odtuhnutí obrazovky stisknìte C-q. Pak | ||
| 526 | v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manuálu Emacsu | ||
| 527 | vyhledejte radu, jak se vypoøádat s touto "vlastností". | ||
| 528 | |||
| 529 | Existující soubor mù¾ete vyhledat, abyste jej mohli prohlí¾et nebo | ||
| 530 | editovat. Mù¾ete také vyhledat soubor, který je¹tì neexistuje. To je | ||
| 531 | zpùsob, jakým lze vytvoøit soubor v Emacsu: vyhledejte soubor, který | ||
| 532 | bude na zaèátku prázdný a pak zaènìte vkládat text urèený pro tento | ||
| 533 | soubor. Kdy¾ po¾ádáte o ulo¾ení, Emacs skuteènì vytvoøí soubor | ||
| 534 | s textem, který jste vlo¾ili. Od té chvíle se pak mù¾ete cítit, jako | ||
| 535 | kdybyste editovali ji¾ existující soubor. | ||
| 536 | |||
| 537 | |||
| 538 | * BUFFERY | ||
| 539 | --------- | ||
| 540 | |||
| 541 | Jestli¾e vyhledáte pomocí C-x C-f druhý soubor, první soubor v Emacsu | ||
| 542 | zùstává. Mù¾ete se do nìj zpìt pøepnout jeho opìtovným vyhledáním | ||
| 543 | pomocí C-x C-f. Tímto zpùsobem mù¾ete do Emacsu dostat pomìrnì hodnì | ||
| 544 | souborù. | ||
| 545 | |||
| 546 | >> Vytvoøte soubor pojmenovaný "foo" stiskem C-x C-f foo <Return>. | ||
| 547 | Potom vlo¾te nìjaký text, zeditujte jej a ulo¾te "foo" stiskem C-x C-s. | ||
| 548 | Nakonec stisknìte C-x C-f TUTORIAL.cs <Return>, èím¾ se vrátíte zpìt do | ||
| 549 | tutoriálu. | ||
| 550 | |||
| 551 | Emacs ukládá text ka¾dého souboru do objektu nazývaného "buffer". | ||
| 552 | Vyhledání souboru vytvoøí v Emacsu nový buffer. Chcete-li vidìt seznam | ||
| 553 | bufferù, které momentálnì existují ve va¹em procesu Emacs, stisknìte: | ||
| 554 | |||
| 555 | C-x C-b Seznam bufferù | ||
| 556 | |||
| 557 | >> Zkuste teï C-x C-b. | ||
| 558 | |||
| 559 | Podívejte se, ¾e ka¾dý buffer má v seznamu jméno a mù¾e tam mít také jméno | ||
| 560 | souboru, jeho¾ text obsahuje. Nìkteré buffery neodpovídají souborùm. | ||
| 561 | Napøíklad buffer pojmenovaný "*Buffer List*" nemá ¾ádný soubor. Je to | ||
| 562 | buffer, který obsahuje seznam bufferù vytvoøený pomocí C-x C-b. | ||
| 563 | JAKÝKOLIV text, který vidíte v emacsovém oknì, je v¾dy souèástí | ||
| 564 | nìjakého bufferu. | ||
| 565 | |||
| 566 | >> Stisknìte C-x 1, abyste se zbavili seznamu bufferù. | ||
| 567 | |||
| 568 | Pokud provedete zmìny textu jednoho souboru a pak vyhledáte jiný soubor, | ||
| 569 | nezpùsobí to ulo¾ení prvního souboru. Jeho zmìny zùstávají v Emacsu | ||
| 570 | uchovány v jemu odpovídajícím bufferu. Vytvoøení a editace druhého | ||
| 571 | souboru nemá ¾ádný vliv na buffer prvního souboru. To je velmi | ||
| 572 | u¾iteèné, ale také to znamená, ¾e potøebujete vhodný zpùsob, jak ulo¾it | ||
| 573 | buffer prvního souboru. Nutnost pøepnout se zpátky pomocí C-x C-f, aby | ||
| 574 | jej bylo mo¾no ulo¾it prostøednictvím C-x C-s, by byla nemístnì | ||
| 575 | obtì¾ující. Tak¾e máme | ||
| 576 | |||
| 577 | C-x s Ulo¾ení nìkterých bufferù | ||
| 578 | |||
| 579 | C-x s se vás zeptá na ka¾dý buffer, který obsahuje zmìny, které jste | ||
| 580 | neulo¾ili. Pro ka¾dý takový buffer se vás zeptá, zda jej má ulo¾it. | ||
| 581 | |||
| 582 | >> Vlo¾te øádek textu a pak stisknìte C-x s. | ||
| 583 | Mìli byste být dotázáni, zda má být ulo¾en buffer nazvaný TUTORIAL.cs. | ||
| 584 | Odpovìzte na tuto otázku ano (yes) stiskem "y". | ||
| 585 | |||
| 586 | |||
| 587 | * ROZ©IØOVÁNÍ SADY PØÍKAZÙ | ||
| 588 | -------------------------- | ||
| 589 | |||
| 590 | Existuje mnohem, mnohem více pøíkazù Emacsu, ne¾ které by vùbec mohly | ||
| 591 | být rozmístìny na v¹echny CONTROL a META znaky. Emacs tento problém | ||
| 592 | obchází prostøednictvím X (eXtend) pøíkazu. Ten vzniká dvìma zpùsoby: | ||
| 593 | |||
| 594 | C-x Znakový eXtend. Následován jedním znakem. | ||
| 595 | M-x Pojmenovaný pøíkaz eXtend. Následován dlouhým názvem. | ||
| 596 | |||
| 597 | To jsou pøíkazy, které jsou obecnì u¾iteèné, av¹ak ménì èasto pou¾ívané | ||
| 598 | ne¾ ty, které jste se ji¾ nauèili. U¾ jste vidìli dva z nich: souborové | ||
| 599 | pøíkazy C-x C-f pro vyhledání a C-x C-s pro ulo¾ení. Jiný pøíklad je | ||
| 600 | pøíkaz pro ukonèení Emacsu -- tj. pøíkaz C-x C-c. (Nemìjte obavy | ||
| 601 | o ztrátu zmìn, které jste provedli; C-x C-c nabídne ulo¾ení ka¾dého | ||
| 602 | zmìnìného souboru, ne¾ Emacs ukonèí.) | ||
| 603 | |||
| 604 | C-z je pøíkaz na *doèasné* opu¹tìní Emacsu -- mù¾ete se po nìm do | ||
| 605 | spu¹tìného Emacsu vrátit. | ||
| 606 | |||
| 607 | Na systémech, které to umo¾òují, C-z Emacs "pozastaví"; tzn. vrátí vás | ||
| 608 | do shellu, av¹ak Emacs neukonèí. V nejbì¾nìj¹ích shellech se mù¾ete do | ||
| 609 | Emacsu vrátit pøíkazem `fg' nebo pomocí `%emacs'. | ||
| 610 | |||
| 611 | Na systémech, které pozastavování procesù nemají implementováno, C-z | ||
| 612 | vytvoøí subshell bì¾ící pod Emacsem, aby vám dal ¹anci spustit jiné | ||
| 613 | programy a pak se do Emacsu vrátit; neprovede tedy pravé opu¹tìní | ||
| 614 | Emacsu. V tom pøípadì je obvyklou cestou návratu ze subshellu do Emacsu | ||
| 615 | shellovský pøíkaz `exit'. | ||
| 616 | |||
| 617 | Chvíle pro pou¾ití C-x C-c nastane, kdy¾ se chystáte odhlásit ze | ||
| 618 | systému. Správné je to také pøi ukonèování Emacsu vyvolaného po¹tovním | ||
| 619 | programem a rùznými jinými utilitami, proto¾e ty nemusí vìdìt, jak si | ||
| 620 | poradit s pozastavením Emacsu. Nicménì za normálních okolností, pokud | ||
| 621 | se nechystáte odlogovat, je lépe Emacs pozastavit pomocí C-z ne¾ jej | ||
| 622 | ukonèit. | ||
| 623 | |||
| 624 | Existuje mnoho C-x pøíkazù. Zde je seznam tìch, které jste se ji¾ nauèili: | ||
| 625 | |||
| 626 | C-x C-f Vyhledání souboru | ||
| 627 | C-x C-s Ulo¾ení soubor | ||
| 628 | C-x C-b Seznam bufferù | ||
| 629 | C-x C-c Ukonèení Emacsu | ||
| 630 | C-x u Undo | ||
| 631 | |||
| 632 | Pojmenované eXtended pøíkazy jsou pøíkazy, které jsou pou¾ívány je¹tì | ||
| 633 | ménì, nebo pøíkazy, které jsou pou¾ívány jenom v jistých módech. | ||
| 634 | Pøíkladem je pøíkaz replace-string, který globálnì nahradí jeden øetìzec | ||
| 635 | jiným. Kdy¾ stisknete M-x, vypí¹e se na spodním øádku obrazovky prompt | ||
| 636 | M-x a vy byste mìli zadat jméno pøíkazu; v tomto pøípadì | ||
| 637 | "replace-string". Jednodu¹e napi¹te "repl s<TAB>" a Emacs název doplní. | ||
| 638 | Dokonèete zadávání jména pøíkazu pomocí <Return>. | ||
| 639 | |||
| 640 | Pøíkaz replace-string vy¾aduje dva argumenty -- øetìzec, který má být | ||
| 641 | nahrazen, a øetìzec, který jej má nahradit. Ka¾dý argument musíte | ||
| 642 | ukonèit pomocí <Return>. | ||
| 643 | |||
| 644 | >> Pøesuòte kurzor na prázdný øádek dva øádky pod tímto. | ||
| 645 | Pak napi¹te M-x repl s<Return>zmìnil<Return>modifikoval<Return>. | ||
| 646 | |||
| 647 | V¹imnìte si, jak se tento øádek zmìnil: nahradili jste slovo | ||
| 648 | z-m-ì-n-i-l slovem "modifikoval", kdekoliv se za aktuální pozicí | ||
| 649 | kurzoru vyskytlo. | ||
| 650 | |||
| 651 | |||
| 652 | * AUTOMATICKÉ UKLÁDÁNÍ | ||
| 653 | ---------------------- | ||
| 654 | |||
| 655 | Jestli¾e jste provedli zmìny v souboru, ale nemáte je je¹tì ulo¾eny, | ||
| 656 | mohou být v pøípadì pádu systému ztraceny. Aby vás Emacs od toho | ||
| 657 | uchránil, periodicky zapisuje "auto save" soubor pro ka¾dý soubor, který | ||
| 658 | editujete. Jméno auto save souboru má na zaèátku a na konci #; | ||
| 659 | napøíklad jestli¾e se vá¹ soubor jmenuje "hello.c", jeho auto save | ||
| 660 | soubor se jmenuje "#hello.c#". Kdy¾ soubor ulo¾íte normálním zpùsobem, | ||
| 661 | Emacs auto save soubor sma¾e. | ||
| 662 | |||
| 663 | Jestli¾e dojde k pádu systému, mù¾ete svoji editaci obnovit z auto-save | ||
| 664 | souboru, a to normálním vyhledáním souboru (toho, který jste editovali, | ||
| 665 | ne auto save souboru) a následnou aplikací M-x recover file<return>. | ||
| 666 | Na ¾ádost o potvrzení odpovìzte zadáním yes<return> pro pokraèování a | ||
| 667 | obnovení auto-save dat. | ||
| 668 | |||
| 669 | |||
| 670 | * ECHO OBLAST | ||
| 671 | ------------- | ||
| 672 | |||
| 673 | Kdy¾ Emacs vidí, ¾e pí¹ete pøíkazy pomalu, ukazuje vám je ve spodní | ||
| 674 | èásti obrazovky v oblasti nazývané "echo oblast". Echo oblast obsahuje | ||
| 675 | dolní øádek obrazovky. | ||
| 676 | |||
| 677 | |||
| 678 | * STAVOVÝ ØÁDEK | ||
| 679 | --------------- | ||
| 680 | |||
| 681 | Øádek bezprostøednì nad echo oblastí se nazývá "stavový øádek" ("mode line"). | ||
| 682 | Stavový øádek øíká nìco jako: | ||
| 683 | |||
| 684 | 2J:** TUTORIAL.cs (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 685 | |||
| 686 | Tento øádek podává u¾iteènou informaci o stavu Emacsu a textu, který | ||
| 687 | editujete. | ||
| 688 | |||
| 689 | U¾ víte, co znamená jméno souboru -- je to soubor, který jste vyhledali. | ||
| 690 | -NN%-- oznaèuje va¹i aktuální pozici v textu; øíká, ¾e NN procent textu | ||
| 691 | je nad horním okrajem obrazovky. Je-li zaèátek souboru na obrazovce, je | ||
| 692 | zde --Top-- a ne --00%--. Je-li konec textu na obrazovce, je zde | ||
| 693 | --Bot--. Jestli¾e se díváte na tak malý text, ¾e se celý vejde na | ||
| 694 | obrazovku, stavový øádek øíká --All--. | ||
| 695 | |||
| 696 | Hvìzdièky poblí¾ zaèátku znamenají, ¾e jste text zmìnili. Tìsnì po | ||
| 697 | vyhledání nebo ulo¾ení souboru v této èásti stavového øádku nejsou ¾ádné | ||
| 698 | hvìzdièky, pouze pomlèky. | ||
| 699 | |||
| 700 | Èást stavového øádku v závorkách øíká, v jakých editaèních módech se | ||
| 701 | nacházíte. Implicitní mód je Fundamental, co¾ je ten, který momentálnì | ||
| 702 | pou¾íváte. Je pøíkladem hlavního módu ("major mode"). | ||
| 703 | |||
| 704 | Emacs má celou øadu hlavních módù. Nìkteré z nich jsou urèeny pro | ||
| 705 | editaci rùzných programovacích jazykù a/nebo textù jako tøeba Lisp mód, | ||
| 706 | Text mód, atd. V libovolném okam¾iku je aktivní právì jeden hlavní mód a | ||
| 707 | jeho jméno lze nalézt ve stavovém øádku na místì, kde je teï | ||
| 708 | "Fundamental". | ||
| 709 | |||
| 710 | Ka¾dý hlavní mód mìní chování nìkterých pøíkazù. Napøíklad existují | ||
| 711 | pøíkazy pro vytváøení komentáøù v programu, a proto¾e ka¾dý programovací | ||
| 712 | programovací jazyk má jinou pøedstavu o tom, jak má komentáø vypadat, | ||
| 713 | musí ka¾dý hlavní mód vkládat komentáøe jinak. Ka¾dý hlavní mód je | ||
| 714 | vlastnì jméno extended pøíkazu, kterým se do tohoto módu mù¾ete | ||
| 715 | pøepnout. Napøíklad M-x fundamental-mode je pøíkaz pro pøepnutí se do | ||
| 716 | Fundamental módu. | ||
| 717 | |||
| 718 | Chystáte-li se editovat èeský text, jako tøeba tento soubor, | ||
| 719 | pravdìpodobnì byste mìli pou¾ít Text mód. | ||
| 720 | >> Napi¹te M-x text-mode<Return>. | ||
| 721 | |||
| 722 | Nebojte se, ¾ádný z pøíkazù, které jste se nauèili, chování Emacsu nijak | ||
| 723 | významnì nezmìní. Mù¾ete si ale v¹imnout, ¾e M-f a M-b nyní pracují | ||
| 724 | s apostrofy jako se souèástmi slov. Pøedtím, ve Fundamental módu, M-f a | ||
| 725 | M-b pracovaly s apostrofy coby oddìlovaèi slov. | ||
| 726 | |||
| 727 | Hlavní módy obvykle dìlají men¹í zmìny, jako byla tato: pøíkazy vìt¹inou | ||
| 728 | dìlají "toté¾", ale v ka¾dém hlavním módu pracují tro¹ku jinak. | ||
| 729 | |||
| 730 | Dokumentaci k aktuálnímu hlavnímu módu si mù¾ete zobrazit stiskem C-h m. | ||
| 731 | |||
| 732 | >> Jednou nebo nìkolikrát pou¾ijte C-u C-v, abyste tento øádek dostali | ||
| 733 | k vrcholu obrazovky. | ||
| 734 | >> Stisknìte C-h m, abyste vidìli, jak se Text mód li¹í od Fundamental | ||
| 735 | módu. | ||
| 736 | >> Stisknìte C-x 1 pro odstranìní dokumentace z obrazovky. | ||
| 737 | |||
| 738 | Hlavní módy se nazývají hlavní proto, ¾e také existují vedlej¹í módy | ||
| 739 | (minor modes). Vedlej¹í módy nejsou alternativou k hlavním módùm, nýbr¾ | ||
| 740 | jejich malé modifikace. Ka¾dý vedlej¹í mód mù¾e být zapnut nebo vypnut | ||
| 741 | sám o sobì nezávisle na v¹ech ostatních vedlej¹ích módech a nezávisle na | ||
| 742 | hlavním módu. Tak¾e nemusíte pou¾ívat ¾ádný vedlej¹í mód nebo mù¾ete | ||
| 743 | pou¾ívat jeden vedlej¹í mód nebo libovolnou kombinaci nìkolika | ||
| 744 | vedlej¹ích módù. | ||
| 745 | |||
| 746 | Jedním z velmi u¾iteèných vedlej¹ích módù, zejména pro editaci èeských | ||
| 747 | textù, je Auto Fill mód. Kdy¾ je tento mód zapnut, Emacs zalomí øádek | ||
| 748 | mezi dvìma slovy, kdykoliv vkládáte text a øádek se stane pøíli¹ | ||
| 749 | dlouhým. | ||
| 750 | |||
| 751 | Auto Fill mód mù¾ete zapnout provedením M-x auto-fill-mode<Return>. | ||
| 752 | Je-li tento mód zapnut, mù¾ete jej vypnout provedením M-x | ||
| 753 | auto-fill-mode<Return>. Je-li mód vypnut, tento pøíkaz jej zapíná, | ||
| 754 | a je-li mód zapnut, tak jej tento pøíkaz vypíná. Øíkáme, ¾e tento | ||
| 755 | pøíkaz pøepíná ("toggles") tento mód. | ||
| 756 | |||
| 757 | >> Napi¹te teï M-x auto-fill-mode<Return>. Pak vkládejte "asdf " stále | ||
| 758 | dokola tak dlouho, a¾ uvidíte, jak se vkládaný øádek rozdìlí na dva | ||
| 759 | øádky. Do textu musíte vkládat mezery proto, ¾e Auto Fill mód | ||
| 760 | zalamuje øádky pouze v mezerách. | ||
| 761 | |||
| 762 | Okraj je obvykle nastaven na 70 znakù, ale mù¾ete to zmìnit pøíkazem | ||
| 763 | C-x f. Hodnotu okraje, kterou si pøejete, byste mìli pøedat jako | ||
| 764 | numerický argument. | ||
| 765 | |||
| 766 | >> Napi¹te C-x f s argumentem 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 767 | Pak pi¹te nìjaký text a pozorujte, jak Emacs vyplòuje øádky po | ||
| 768 | 20 znacích. Pak nastavte okraj zpátky na 70 opìtovným pou¾itím | ||
| 769 | C-x f. | ||
| 770 | |||
| 771 | Jestli¾e provedete zmìny uprostøed odstavce, Auto Fill mód jej | ||
| 772 | nepøeformátuje. | ||
| 773 | Pro pøeformátování odstavce stisknìte M-q (META-q) s kurzorem uvnitø | ||
| 774 | odstavce. | ||
| 775 | |||
| 776 | >> Pøesuòte kurzor do pøedchozího odstavce a stisknìte M-q. | ||
| 777 | |||
| 778 | |||
| 779 | * VYHLEDÁVÁNÍ | ||
| 780 | ------------- | ||
| 781 | |||
| 782 | Emacs umí v textu vyhledávat øetìzce (tj. skupiny spojených znakù nebo | ||
| 783 | slov) smìrem vpøed nebo vzad. Hledání øetìzce je pøíkaz pøesunující | ||
| 784 | kurzor; pøesune kurzor na nejbli¾¹í místo, kde se tento øetìzec nachází. | ||
| 785 | |||
| 786 | Vyhledávací pøíkaz Emacsu se li¹í od vyhledávacích pøíkazù vìt¹iny | ||
| 787 | editorù v tom smyslu, ¾e je "inkrementální". To znamená, ¾e vyhledávání | ||
| 788 | se provádí u¾ v okam¾iku, kdy zadáváte vyhledávací øetìzec. | ||
| 789 | |||
| 790 | Pøíkaz pro zahájení hledání vpøed je C-s a pro hledání vzad C-r. | ||
| 791 | ALE POZOR! Nezkou¹ejte to je¹tì. | ||
| 792 | |||
| 793 | Kdy¾ stisknete C-s, uvidíte v echo oblasti prompt "I-search". To vám | ||
| 794 | øíká, ¾e Emacs se nachází ve stavu, který se nazývá inkrementální hledání, | ||
| 795 | a èeká, a¾ mu zadáte, co chcete hledat. <RET> hledání ukonèí. | ||
| 796 | |||
| 797 | >> Nyní zahajte hledání stiskem C-s. POMALU, písmeno po písmenu, pi¹te | ||
| 798 | slovo 'kurzor'. Po ka¾dém písmenu si v¹imnìte, co se dìje s kurzorem. | ||
| 799 | Teï jste vyhledali "kurzor" poprvé. | ||
| 800 | >> Stisknìte C-s znovu, abyste nalezli dal¹í výskyt "kurzor". | ||
| 801 | >> Nyní ètyøikrát stisknìte <Delete> a pozorujte, jak se kurzor | ||
| 802 | pøesunuje. | ||
| 803 | >> Stisknìte <RET> pro ukonèení hledání. | ||
| 804 | |||
| 805 | Vidìli jste, co se stalo? Emacs se v inkrementálním hledání pokou¹í | ||
| 806 | pøejít na dal¹í výskyt øetìzce, který jste dosud napsali. Chcete-li | ||
| 807 | pøejít na dal¹í výskyt 'kurzor', jednodu¹e stisknìte C-s znovu. | ||
| 808 | Jestli¾e u¾ ¾ádný takový výskyt není, Emacs pípne a øekne vám, ¾e | ||
| 809 | hledání momentálnì "selhává", C-g hledání ukonèí. | ||
| 810 | |||
| 811 | POZNÁMKA: Na nìkterých systémech stisk C-s zpùsobí ztuhnutí | ||
| 812 | obrazovky a nevidíte ¾ádný dal¹í výstup z Emacsu. To znamená, ¾e | ||
| 813 | "vlastnost" operaèního systému zvaná "flow control" zachycuje C-s a | ||
| 814 | nepropustí jej k Emacsu. Pro odtuhnutí obrazovky stisknìte C-q. Pak | ||
| 815 | v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manuálu Emacsu | ||
| 816 | vyhledejte radu, jak se vypoøádat s touto "vlastností". | ||
| 817 | |||
| 818 | Jestli¾e uprostøed inkrementálního hledání stisknete <Delete>, uvidíte, | ||
| 819 | ¾e poslední znak v hledaném øetìzci zmizí a hledání se vrací na poslední | ||
| 820 | místo hledání. Pøedpokládejme napøíklad, ¾e jste napsali "c", abyste | ||
| 821 | na¹li první výskyt "k". Jestli¾e nyní stisknete "u", kurzor se pøesune na | ||
| 822 | první výskyt "ku". Teï stisknìte <Delete>. To vyma¾e "u" z hledaného | ||
| 823 | øetìzce a kurzor se pøesune zpìt na první výskyt "k". | ||
| 824 | |||
| 825 | Jestli¾e uprostøed hledání stisknete CONTROL nebo META znak (s nìkolika | ||
| 826 | výjimkami -- znaky, které jsou speciální v hledání, jako C-s a C-r), | ||
| 827 | hledání se ukonèí. | ||
| 828 | |||
| 829 | C-s zahajuje hledání, které hledá jakýkoliv výskyt hledaného øetìzce ZA | ||
| 830 | aktuální pozicí kurzoru. Chcete-li nìco hledat v pøedcházejícím textu, | ||
| 831 | stisknìte C-r místo C-s. V¹e, co jsme øekli o C-s, platí také o C-r | ||
| 832 | kromì toho, ¾e smìr hledání je opaèný. | ||
| 833 | |||
| 834 | |||
| 835 | * VÍCE OKEN | ||
| 836 | ----------- | ||
| 837 | |||
| 838 | Jednou z pìkných vlastností Emacsu je to, ¾e mù¾e na obrazovce zobrazit | ||
| 839 | více oken souèasnì. | ||
| 840 | |||
| 841 | >> Pøesuòte kurzor na tento øádek a stisknìte C-u 0 C-l. | ||
| 842 | |||
| 843 | >> Teï stisknìte C-x 2, co¾ rozdìlí obrazovku na dvì okna. | ||
| 844 | Obì okna zobrazují tento tutoriál. Kurzor zùstává navrchu okna. | ||
| 845 | |||
| 846 | >> Tisknìte C-M-v pro scrollování spodního okna. | ||
| 847 | (Nemáte-li skuteènou klávesu META, stisknìte ESC C-v.) | ||
| 848 | |||
| 849 | >> Stisknìte C-x o ("o" jako "other") pro pøesun kurzoru do dolního okna. | ||
| 850 | |||
| 851 | >> Pou¾ijte C-v a M-v ve spodním oknì pro jeho scrollování. | ||
| 852 | Pokraèujte ve ètení tìchto instrukcí v horním oknì. | ||
| 853 | |||
| 854 | >> Znovu stisknìte C-x o pro pøesun kurzoru zpìt do horního okna. | ||
| 855 | Kurzor v horním oknì je pøesnì na místì, kde byl pùvodnì. | ||
| 856 | |||
| 857 | Mù¾ete dále pou¾ívat C-x o pro pøepínání mezi okny. Ka¾dé okno má svoji | ||
| 858 | vlastní pozici kurzoru, ale jenom jedno okno kurzor skuteènì zobrazuje. | ||
| 859 | V¹echny obvyklé editaèní pøíkazy platí pro okno, ve kterém se nachází | ||
| 860 | kurzor. Toto okno nazýváme "aktivní okno" ("selected window"). | ||
| 861 | |||
| 862 | Pøíkaz C-M-v je velmi u¾iteèný, jestli¾e v jednom oknì editujete text a | ||
| 863 | druhé okno pou¾íváte pouze pro pøehled. Mù¾ete kurzor nechávat stále | ||
| 864 | v oknì, kde editujete, a postupovat po druhém oknì pomocí C-M-v. | ||
| 865 | |||
| 866 | C-M-v je pøíkladem CONTROL-META znaku. Máte-li skuteènou META klávesu, | ||
| 867 | mù¾ete vyvolat C-M-v pøidr¾ením obou kláves CTRL a META pøi stisku v. | ||
| 868 | Nezále¾í na tom, zda je prvnì stisknuta CTRL nebo META, proto¾e obì tyto | ||
| 869 | klávesy fungují jako modifikátory kláves, které tisknete. | ||
| 870 | |||
| 871 | Pokud nemáte skuteènou META klávesu, mù¾ete místo ní pou¾ít ESC, na | ||
| 872 | poøadí zále¾í: musíte stisknout ESC a následnì CTRL-v; CTRL-ESC v by | ||
| 873 | nefungovalo. To proto, ¾e ESC je samostatný znak, nikoliv modifikátor. | ||
| 874 | |||
| 875 | >> Stisknìte C-x 1 (v horním oknì), abyste se zbavili dolního okna. | ||
| 876 | |||
| 877 | (Kdybyste C-x 1 stiskli v dolním oknì, odstranilo by to horní okno. | ||
| 878 | Chápejte tento pøíkaz jako "ponechej právì jedno okno -- to, ve kterém | ||
| 879 | zrovna jsem".) | ||
| 880 | |||
| 881 | Nemusíte v obou oknech zobrazovat tentý¾ buffer. Jestli¾e pou¾ijete | ||
| 882 | C-x C-f pro vyhledání souboru v jednom z oken, druhé okno se nezmìní. | ||
| 883 | Mù¾ete vyhledávat soubory v obou oknech nezávisle. | ||
| 884 | |||
| 885 | Zde je dal¹í zpùsob, jak vyu¾ít dvì okna ke zobrazení dvou rùzných vìcí: | ||
| 886 | |||
| 887 | >> Stisknìte C-x 4 C-f následované jménem nìkterého z va¹ich souborù. | ||
| 888 | Dokonèete to pomocí <Return>. Vidíte zadaný soubor v dolním oknì. | ||
| 889 | Pøesunul se tam i kurzor. | ||
| 890 | |||
| 891 | >> Stisknìte C-x o pro pøesun zpìt do horního okna a C-x 1 pro smazání | ||
| 892 | dolního okna. | ||
| 893 | |||
| 894 | |||
| 895 | * REKURZIVNÍ EDITAÈNÍ ÚROVNÌ | ||
| 896 | ---------------------------- | ||
| 897 | |||
| 898 | Obèas se dostanete do nìèeho, co se nazývá "rekurzivní editaèní úroveò" | ||
| 899 | ("recursive editing level"). To je indikováno hranatými závorkami ve | ||
| 900 | stavovém øádku obklopujícími závorky okolo jména hlavního módu. | ||
| 901 | Napøíklad mù¾ete vidìt [(Fundamental)] místo (Fundamental). | ||
| 902 | |||
| 903 | Abyste se dostali z rekurzivní editaèní úrovnì, stisknìte ESC ESC ESC. | ||
| 904 | To je obecný "vyskakovací" pøíkaz. Mù¾ete jej pou¾ít té¾ pro odstranìní | ||
| 905 | nìkterých oken a vyskoèení z minibufferu. | ||
| 906 | |||
| 907 | >> Stisknìte M-x, abyste se dostali do minibufferu; pak stisknìte | ||
| 908 | ESC ESC ESC, abyste se z nìj dostali ven. | ||
| 909 | |||
| 910 | Z rekurzivní editaèní úrovnì nemù¾ete vyskoèit pomocí C-g. To proto, ¾e | ||
| 911 | C-g je vyu¾íváno pro ru¹ení pøíkazù a argumentù UVNITØ rekurzivní | ||
| 912 | editaèní vrstvy. | ||
| 913 | |||
| 914 | |||
| 915 | * ZÍSKÁNÍ DAL©Í NÁPOVÌDY | ||
| 916 | ------------------------ | ||
| 917 | |||
| 918 | V tomto tutoriálu jsme se pokusili poskytnout vám dostatek informací, | ||
| 919 | abyste mohli zaèít Emacs pou¾ívat. V Emacsu je toho tolik, ¾e by bylo | ||
| 920 | nemo¾né to zde v¹echno objasnit. Nicménì se o Emacsu mù¾ete nauèit | ||
| 921 | více, proto¾e má mnoho u¾iteèných vlastností. Emacs nabízí pøíkazy pro | ||
| 922 | ètení dokumentace svých pøíkazù. V¹echny tyto "help" pøíkazy | ||
| 923 | zaèínají znakem CONTROL-h, který se nazývá "help znak". | ||
| 924 | |||
| 925 | Pro pou¾ití vlastností nápovìdy stisknìte znak C-h a pak znak øíkající, | ||
| 926 | jaký druh nápovìdy ¾ádáte. Jste-li OPRAVDU ztraceni, stisknìte C-h ? a | ||
| 927 | Emacs vám sdìlí, jaké druhy nápovìdy vám mù¾e poskytnout. Jestli¾e | ||
| 928 | jste stiskli C-h a pak jste se rozhodli, ¾e ¾ádnou nápovìdu nechcete, | ||
| 929 | jednodu¹e to zru¹te stiskem C-g. | ||
| 930 | |||
| 931 | (Na nìkterých poèítaèích je význam znaku C-h zmìnìn. To by opravdu | ||
| 932 | nemìlo být obecným nastavením pro v¹echny u¾ivatele, tak¾e máte právo | ||
| 933 | stì¾ovat si systémovému administrátorovi. Do té doby, jestli¾e C-h | ||
| 934 | nezobrazuje hlá¹ení o nápovìdì v dolní èásti obrazovky, zkuste místo | ||
| 935 | toho pou¾ívat klávesu F1 nebo M-x help RET.) | ||
| 936 | |||
| 937 | Nejzákladnìj¹í help pøíkaz je C-h c. Stisknìte C-h, znak c a klávesový | ||
| 938 | pøíkaz; Emacs pak zobrazí velmi struèný popis pøíkazu. | ||
| 939 | |||
| 940 | >> Stisknìte C-h c C-p. | ||
| 941 | Hlá¹ení by mìlo vypadat asi takto | ||
| 942 | |||
| 943 | C-p runs the command previous-line | ||
| 944 | |||
| 945 | To vám sdìluje "jméno funkce". Jména funkcí jsou pou¾ívána zejména pro | ||
| 946 | konfiguraci a roz¹iøování Emacsu. Ale proto¾e jména funkcí jsou volena | ||
| 947 | tak, aby naznaèovala, co odpovídající pøíkaz dìlá, mohou slou¾it také | ||
| 948 | jako velmi struèná dokumentace -- dostateèná k tomu, aby vám pøipomenula | ||
| 949 | pøíkazy, které jste se ji¾ nauèili. | ||
| 950 | |||
| 951 | Víceznakové pøíkazy jako C-x C-s a (pokud nemáte META, EDIT ani ALT | ||
| 952 | klávesu) <ESC>v jsou po C-h c povoleny také. | ||
| 953 | |||
| 954 | K získání více informací o pøíkazu místo C-h c pou¾ijte C-h k. | ||
| 955 | |||
| 956 | >> Stisknìte C-h k C-p. | ||
| 957 | |||
| 958 | To zobrazí dokumentaci k funkci a její jméno v emacsovém oknì. A¾ | ||
| 959 | výstup pøeètete, stisknìte C-x 1, abyste se textu nápovìdy zbavili. | ||
| 960 | Nemusíte to dìlat hned. Mù¾ete chvíli editovat a nahlí¾et do textu | ||
| 961 | nápovìdy a teprve pak stisknout C-x 1. | ||
| 962 | |||
| 963 | Zde jsou dal¹í u¾iteèné C-h volby: | ||
| 964 | |||
| 965 | C-h f Popis funkce. Zadáváte jméno funkce. | ||
| 966 | |||
| 967 | >> Zkuste napsat C-h f previous-line<Return>. | ||
| 968 | To vypí¹e ve¹keré informace, které Emacs má o funkci implementující | ||
| 969 | pøíkaz C-p. | ||
| 970 | |||
| 971 | Podobný pøíkaz C-h v zobrazí dokumentaci promìnné, její¾ hodnotu | ||
| 972 | mù¾ete nastavit a zmìnit tím chování Emacsu. Jméno promìnné zadáte, a¾ | ||
| 973 | se na nì Emacs zeptá. | ||
| 974 | |||
| 975 | C-h a Pøíkazové apropos. Zadejte klíèové slovo a Emacs vypí¹e | ||
| 976 | v¹echny pøíkazy, jejich¾ jména obsahují toto klíèové | ||
| 977 | slovo. V¹echny tyto pøíkazy mohou být vyvolány pomocí | ||
| 978 | META-x. Pro nìkteré pøíkazy pøíkazové apropos vypí¹e | ||
| 979 | také jedno nebo dvouznakové sekvence, které provádìjí | ||
| 980 | tentý¾ pøíkaz. | ||
| 981 | |||
| 982 | >> Napi¹te C-h a file<Return>. | ||
| 983 | |||
| 984 | To zobrazí v druhém oknì seznam v¹ech M-x pøíkazù obsahujících "file" ve | ||
| 985 | svém názvu. Znakové pøíkazy jako C-x C-f uvidíte vypsané vedle | ||
| 986 | odpovídajících jmen pøíkazù jako find-file. | ||
| 987 | |||
| 988 | >> Stisknìte C-M-v pro posun okna s nápovìdou. Proveïte to nìkolikrát. | ||
| 989 | |||
| 990 | >> Stisknìte C-x 1 pro smazání okna s nápovìdou. | ||
| 991 | |||
| 992 | C-h i Ètení on-line manuálù (té¾ Info). Tento pøíkaz | ||
| 993 | vás pøepne do speciálního bufferu s názvem `*info*', | ||
| 994 | ve kterém mù¾ete èíst on-line manuály pro balíky | ||
| 995 | nainstalované na va¹em systému. Pokud stisknete | ||
| 996 | m emacs <Return> mù¾ete si napøíklad pøeèíst manuál | ||
| 997 | k Emacsu. Pokud jste dosud nikdy nepou¾ívali Info, | ||
| 998 | stisknìte ? a Emacs vám pøedstaví hlavní mo¾nosti | ||
| 999 | módu pro Info. A¾ si tyto mo¾nosti prostudujete, | ||
| 1000 | mìli byste pou¾ívat Info manuál Emacsu jako svoji | ||
| 1001 | primární dokumentaci. | ||
| 1002 | |||
| 1003 | |||
| 1004 | * ZÁVÌR | ||
| 1005 | ------- | ||
| 1006 | |||
| 1007 | Nezapomeòte, Emacs ukonèíte provedením pøíkazu C-x C-c. Pro doèasný | ||
| 1008 | odskok do shellu, ze kterého se do Emacsu mù¾ete opìt vrátit, | ||
| 1009 | pou¾ijte C-z. | ||
| 1010 | |||
| 1011 | Zámìrem tohoto tutoriálu je být srozumitelný v¹em novým u¾ivatelùm, tak¾e | ||
| 1012 | narazíte-li na nìco nejasného, tak neusedejte a neklaïte to za vinu sobì | ||
| 1013 | -- stì¾ujte si! | ||
| 1014 | |||
| 1015 | |||
| 1016 | KOPÍROVÁNÍ | ||
| 1017 | ---------- | ||
| 1018 | |||
| 1019 | Tento tutoriál vychází z dlouhé øady emacsových tutoriálù zahájené | ||
| 1020 | tutoriálem napsaným Stuartem Cracraftem pro pùvodní Emacs. | ||
| 1021 | |||
| 1022 | Tato verze tutoriálu je, podobnì jako GNU Emacs, chránìna copyrightem a | ||
| 1023 | je ¹íøena se svolením distribuovat kopie za jistých podmínek: | ||
| 1024 | |||
| 1025 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1026 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1027 | |||
| 1028 | Ka¾dému je zaruèeno právo vytváøet a distribuovat pøesné kopie tohoto | ||
| 1029 | dokumentu tak, jak jej obdr¾el, na jakémkoliv médiu, s tím, ¾e bude | ||
| 1030 | zachována tato poznámka o autorství a poznámka o svolení a ¾e | ||
| 1031 | distributor zaruèuje pøíjemci právo na dal¹í redistribuci povolenou | ||
| 1032 | touto poznámkou. | ||
| 1033 | |||
| 1034 | Je zaruèeno právo distribuovat modifikované verze tohoto dokumentu | ||
| 1035 | nebo jeho èástí pod vý¹e uvedenými podmínkami za pøedpokladu, ¾e | ||
| 1036 | obsahuje jasné poznámky uvádìjící, kdo provedl poslední modifikace. | ||
| 1037 | |||
| 1038 | Podmínky pro kopírování Emacsu samotného jsou slo¾itìj¹í, av¹ak ve | ||
| 1039 | stejném duchu. Pøeètìte si prosím soubor COPYING a pak pøedávejte kopie | ||
| 1040 | GNU Emacsu svým pøátelùm. Pomáhejte potírat softwarovou obstrukci | ||
| 1041 | ("vlastnictví") pou¾íváním, psaním a sdílením free softwaru! | ||
| 1042 | |||
| 1043 | ;;; Local Variables: | ||
| 1044 | ;;; coding: iso-latin-2 | ||
| 1045 | ;;; End: | ||
| 1046 | |||
| 1047 | ;;; arch-tag: 479ef577-3d4d-4384-aeea-9fe79d5e89ca | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.de b/etc/tutorials/TUTORIAL.de new file mode 100644 index 00000000000..abdc1fec6ab --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.de | |||
| @@ -0,0 +1,1490 @@ | |||
| 1 | Einführung in Emacs. Siehe Dateiende für Vervielfältigungsbedingungen. | ||
| 2 | |||
| 3 | Emacs-Befehle beinhalten im allgemeinen die CONTROL-Taste (manchmal | ||
| 4 | auch als CTRL, CTL oder STRG beschriftet) sowie die META-Taste (auch | ||
| 5 | EDIT oder ALT genannt). Folgende Abkürzungen werden verwendet: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<Zeichen> bedeutet, daß die CONTROL-Taste gedrückt sein muß, | ||
| 8 | während man das Zeichen <Zeichen> eingibt. Beispiel: | ||
| 9 | C-f Halten Sie die CONTROL-Taste gedrückt und drücken | ||
| 10 | Sie dann die f-Taste. | ||
| 11 | M-<Zeichen> bedeutet, daß die META-Taste gedrückt sein muß, | ||
| 12 | während man das Zeichen <Zeichen> eingibt. Statt dessen | ||
| 13 | kann man auch die ESC-Taste und anschließend <Zeichen> | ||
| 14 | drücken (hintereinander, nicht gleichzeitig). Beispiel: | ||
| 15 | M-f Halten Sie die META-Taste gedrückt und geben | ||
| 16 | Sie den Buchstaben (klein) f ein. | ||
| 17 | |||
| 18 | `>>' am linken Rand ist ein Hinweis, einen Befehl auszuprobieren: | ||
| 19 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 20 | [Leerzeilen befinden sich hier aus didaktischen Gründen. Fortsetzung unten.] | ||
| 21 | >> Drücken Sie C-v, um zur nächsten Bildschirmseite vorzublättern. | ||
| 22 | Ab jetzt sollten Sie das stets tun, wenn Sie eine Seite fertig | ||
| 23 | gelesen haben. | ||
| 24 | |||
| 25 | Beachten Sie bitte, daß beim Blättern die untersten zwei Zeilen der | ||
| 26 | vorigen Bildschirmseite als die zwei obersten Zeilen der neuen Seite | ||
| 27 | erscheinen, um eine gewisse Kontinuität während des Lesens zu | ||
| 28 | ermöglichen. | ||
| 29 | |||
| 30 | Wichtig: Sie können Emacs mit der Befehlsfolge C-x C-c beenden. | ||
| 31 | |||
| 32 | Im weiteren wird die ESC-Taste mit <ESC> bezeichnet. | ||
| 33 | |||
| 34 | [Falls die deutschen Umlaute nicht korrekt auf dem Bildschirm | ||
| 35 | erscheinen, lesen Sie bitte den Abschnitt `MULE' kurz vor Ende dieser | ||
| 36 | Einführung.] | ||
| 37 | |||
| 38 | Zunächst müssen Sie wissen, wie man sich innerhalb eines Dokuments | ||
| 39 | bewegen kann. Wie man eine Bildschirmseite vorwärts blättert, wissen | ||
| 40 | Sie schon (C-v). Mit M-v blättern Sie eine Bildschirmseite zurück | ||
| 41 | (halten Sie die META-Taste gedrückt und geben Sie v ein, oder drücken | ||
| 42 | Sie zuerst <ESC> und anschließend v). | ||
| 43 | |||
| 44 | >> Probieren Sie einige Male M-v und C-v aus. | ||
| 45 | |||
| 46 | [Auf den meisten Tastaturen bewirkt die PgUp-Taste (`page up', auch | ||
| 47 | mit `Bild' und einem Aufwärtspfeil beschriftet) dasselbe wie M-v bzw. | ||
| 48 | die PgDn-Taste (`page down', `Bild' mit Abwärtspfeil) dasselbe wie | ||
| 49 | C-v.] | ||
| 50 | |||
| 51 | |||
| 52 | * ZUSAMMENFASSUNG | ||
| 53 | ----------------- | ||
| 54 | |||
| 55 | Die folgenden Befehle sind nützlich, um Text bildschirmweise zu | ||
| 56 | betrachten: | ||
| 57 | |||
| 58 | C-v eine Seite vorwärts blättern | ||
| 59 | M-v eine Seite zurück blättern | ||
| 60 | C-l lösche den Bildschirm und stelle den ganzen Text | ||
| 61 | erneut dar, wobei der Text rund um den Cursor zur | ||
| 62 | Mitte des Bildschirms bewegt wird. | ||
| 63 | (`l' ist der Buchstabe `klein L', nicht die Ziffer 1.) | ||
| 64 | |||
| 65 | |||
| 66 | >> Lokalisieren Sie den Cursor und merken sich den Text in dessen | ||
| 67 | Umgebung. Drücken Sie C-l. Der Cursor ist jetzt ungefähr in der | ||
| 68 | (vertikalen) Bildschirmmitte, und er hat seine Position relativ zum | ||
| 69 | Text nicht geändert. | ||
| 70 | |||
| 71 | |||
| 72 | * KONTROLLE DES CURSORS | ||
| 73 | ----------------------- | ||
| 74 | |||
| 75 | Text bildschirmweise anzuschauen ist sicherlich praktisch, aber wie | ||
| 76 | kommt man zu einer bestimmten Position innerhalb des gerade | ||
| 77 | dargestellten Textes? | ||
| 78 | |||
| 79 | Es gibt verschiedene Möglichkeiten. Die Grundbefehle sind C-p, C-b, | ||
| 80 | C-f und C-n. Dem folgenden Diagramm können Sie entnehmen, welcher | ||
| 81 | Befehl den Cursor wohin bewegt: | ||
| 82 | |||
| 83 | |||
| 84 | vorige Zeile, C-p | ||
| 85 | : | ||
| 86 | : | ||
| 87 | zurück, C-b .... momentane Cursor-Position .... vorwärts, C-f | ||
| 88 | : | ||
| 89 | : | ||
| 90 | nächste Zeile, C-n | ||
| 91 | |||
| 92 | |||
| 93 | [Die Buchstaben p, b, f und n stehen für die englischen Worte | ||
| 94 | `previous', `backward', `forward' und `next'.] | ||
| 95 | |||
| 96 | >> Bewegen Sie den Cursor zur Zeile in der Mitte des Diagramms mittels | ||
| 97 | C-n oder C-p. Geben Sie dann C-l ein, und das ganze Diagramm ist | ||
| 98 | zentriert auf dem Bildschirm. | ||
| 99 | |||
| 100 | Normalerweise sind die vier Pfeiltasten mit den Cursor-Grundbefehlen | ||
| 101 | belegt. Falls nicht, sollten Sie Ihre Terminalkonfiguration | ||
| 102 | überprüfen. Wenn z.B. Ihr Terminalprogramm (mit dem Sie sich über | ||
| 103 | eine Modem-Leitung in Ihrem Rechenzentrum oder Internet-Provider | ||
| 104 | eingewählt haben) ein vt100-Terminal emuliert, sollte die | ||
| 105 | Umgebungsvariable `TERM=vt100' gesetzt sein. Unter dem X Window | ||
| 106 | System sollten die Pfeiltasten immer richtig belegt sein. | ||
| 107 | |||
| 108 | Es ist von großer Wichtigkeit, sich mit obigen Cursor-Befehlen | ||
| 109 | vertraut zu machen, da man sie ständig braucht (besonders wenn man mit | ||
| 110 | Terminal-Emulationen arbeitet, welche die Pfeiltasten nicht | ||
| 111 | unterstützen). | ||
| 112 | |||
| 113 | >> Drücken Sie ein paarmal C-n, um den Cursor zu dieser Zeile zu | ||
| 114 | bewegen. | ||
| 115 | |||
| 116 | >> Bewegen Sie den Cursor vorwärts mittels C-f und nach oben mit C-p. | ||
| 117 | Beobachten Sie, was C-p tut, wenn der Cursor sich in der | ||
| 118 | Zeilenmitte befindet. | ||
| 119 | |||
| 120 | Jede Textzeile endet mit einem Zeilenvorschub-Zeichen (`newline'), das | ||
| 121 | sie von der folgenden Zeile trennt. | ||
| 122 | |||
| 123 | >> Probieren Sie C-b am Anfang einer Zeile. Der Cursor sollte zum | ||
| 124 | Ende der vorigen Zeile springen: C-b überspringt | ||
| 125 | Zeilenvorschub-Zeichen. | ||
| 126 | |||
| 127 | C-f überspringt Zeilenvorschub-Zeichen analog zu C-b. | ||
| 128 | |||
| 129 | >> Drücken Sie noch ein paarmal C-b, um ein Gefühl für den Cursor zu | ||
| 130 | bekommen. Bewegen sie anschließend den Cursor mittels C-f zum Ende | ||
| 131 | der Zeile. Geben Sie jetzt noch einmal C-f ein, um zur nächsten | ||
| 132 | Zeile zu springen. | ||
| 133 | |||
| 134 | >> Falls die Pfeiltasten funktionieren, können Sie mit diesen das | ||
| 135 | gleiche probieren und üben. | ||
| 136 | |||
| 137 | Wenn Sie den Cursor entweder nach oben oder nach unten über den | ||
| 138 | Bildschirmrand hinaus bewegen wollen, dann wird statt dessen Text in | ||
| 139 | den Bildschirm hineingeschoben. Dies nennt man `scrolling'. Auf | ||
| 140 | diese Weise verhindert Emacs, daß der Cursor je den sichtbaren Bereich | ||
| 141 | verläßt. | ||
| 142 | |||
| 143 | >> Versuchen Sie den Cursor über den unteren Bildschirmrand hinaus zu | ||
| 144 | bewegen und beobachten Sie, was geschieht. | ||
| 145 | |||
| 146 | Wenn zeichenweise Cursorbewegung zu langsam ist, dann kann man den | ||
| 147 | Cursor wortweise bewegen. M-f (META-f) bewegt den Cursor ein Wort | ||
| 148 | vor, und M-b ein Wort zurück. | ||
| 149 | |||
| 150 | >> Geben Sie ein paarmal M-f und M-b ein. | ||
| 151 | |||
| 152 | Befinden Sie sich in der Mitte eines Wortes, bewegt M-f den Cursor zum | ||
| 153 | Ende des Wortes. Befinden Sie dagegen sich in einem Wortzwischenraum, | ||
| 154 | bewegt M-f den Cursor zum Ende des nächsten Wortes. M-b arbeitet | ||
| 155 | analog, aber in die entgegengesetzte Richtung. | ||
| 156 | |||
| 157 | >> Kombinieren Sie M-f und M-b mit den Befehlen C-f und C-b, um die | ||
| 158 | Cursorbewegung von verschiedenen Positionen aus innerhalb und | ||
| 159 | zwischen Wörtern zu beobachten. | ||
| 160 | |||
| 161 | Beachten Sie die Parallele zwischen C-f und C-b einerseits und M-f und | ||
| 162 | M-b andererseits. Sehr oft werden mit `META-' beginnende Befehle für | ||
| 163 | Operationen verwendet, die mit Sprache zu tun haben (Wörter, Sätze, | ||
| 164 | Absätze), während CONTROL-Befehle mit den Text-Basiseinheiten | ||
| 165 | operieren, unabhängig davon, was Sie gerade editieren (Zeichen, | ||
| 166 | Buchstaben, Zeilen etc). | ||
| 167 | |||
| 168 | Ein anderes Beispiel: C-a und C-e bewegt den Cursor zum Anfang | ||
| 169 | bzw. zum Ende einer Zeile, wohingegen M-a und M-e den Cursor zum | ||
| 170 | Anfang bzw. zum Ende eines Satzes springen läßt. | ||
| 171 | |||
| 172 | >> Probieren Sie ein paarmal C-a und C-e. | ||
| 173 | Probieren Sie dann ein paarmal M-a und M-e. | ||
| 174 | |||
| 175 | Beachten Sie, daß ein wiederholtes Drücken von C-a nichts bewirkt, | ||
| 176 | dagegen M-a den Cursor satzweise zurücksetzt. Hier endet die | ||
| 177 | Analogie, jedoch ist das Verhalten dieser Befehle leicht | ||
| 178 | nachvollziehbar. | ||
| 179 | |||
| 180 | [Anmerkung 1: Im Deutschen kommt laut Duden nach einem Punkt nur ein | ||
| 181 | Leerzeichen. Falls Sie aber Texte schreiben, die weiter verarbeitet | ||
| 182 | werden (z.B. durch ein Textformatierprogramm wie TeX), dann sollten | ||
| 183 | Sie sich angewöhnen, nach einem Satzende stets ZWEI Leerzeichen zu | ||
| 184 | lassen. Dadurch ermöglichen Sie u.a., daß Emacs zwischen | ||
| 185 | Abkürzungspunkten und dem Satzende unterscheiden kann, was für | ||
| 186 | Textsuche in wissenschaftlichen Texten oft vorteilhaft ist.] | ||
| 187 | |||
| 188 | [Anmerkung 2: Die Tasten `Home' (Pos1) und `End' (Ende) verhalten sich | ||
| 189 | standardmäßig wie C-a und C-e, wie wohl die meisten Benutzer | ||
| 190 | annehmen.] | ||
| 191 | |||
| 192 | Die aktuelle Position des Cursors wird im Englischen auch `point' | ||
| 193 | (Punkt) genannt. Beachten Sie bitte, daß sich `point' stets | ||
| 194 | *zwischen* zwei Zeichen befindet, nämlich genau vor dem | ||
| 195 | Cursor-Kästchen. | ||
| 196 | |||
| 197 | Hier ist eine Zusammenfassung von einfachen Bewegungsbefehlen für den | ||
| 198 | Cursor einschließlich der Wort- und Satzbewegungsbefehle: | ||
| 199 | |||
| 200 | C-f ein Zeichen vorwärts (auch `Pfeil rechts'-Taste) | ||
| 201 | C-b ein Zeichen zurück (auch `Pfeil links'-Taste) | ||
| 202 | |||
| 203 | M-f ein Wort vorwärts | ||
| 204 | M-b ein Wort zurück | ||
| 205 | |||
| 206 | C-n eine Zeile vorwärts (auch `Pfeil hinunter'-Taste) | ||
| 207 | C-p eine Zeile zurück (auch `Pfeil hinauf'-Taste) | ||
| 208 | |||
| 209 | C-a zum Zeilenanfang | ||
| 210 | C-e zum Zeilenende | ||
| 211 | |||
| 212 | M-a zum Satzanfang | ||
| 213 | M-e zum Satzende | ||
| 214 | |||
| 215 | >> Probieren Sie diese Befehle jetzt ein paarmal zur Übung. | ||
| 216 | Es sind die meistverwendeten Befehle innerhalb Emacs. | ||
| 217 | |||
| 218 | Zwei weitere wichtige Befehle für die Cursorbewegung sind M-< (META | ||
| 219 | Kleiner-als) und M-> (META Größer-als), welche zum Anfang bzw. zum | ||
| 220 | Ende des ganzen Textes springen. | ||
| 221 | |||
| 222 | Bei den meisten Terminal-Tastaturen befindet sich `<' über dem Komma, | ||
| 223 | d.h., Sie müssen zusätzlich die SHIFT-Taste verwenden (der Umschalter | ||
| 224 | ist auf deutschen Tastaturen normalerweise mit einem dicken | ||
| 225 | Aufwärtspfeil markiert). Ohne SHIFT-Taste würden Sie M-Komma | ||
| 226 | eingeben. | ||
| 227 | |||
| 228 | >> Testen Sie nun M-<, um an den Anfang der Einführung | ||
| 229 | zu gelangen. Verwenden Sie dann C-v, um wieder hierher zu kommen. | ||
| 230 | |||
| 231 | Ein weiteres, oft benütztes Konzept in Emacs ist die Markierung | ||
| 232 | (`mark'). Der Grundbefehl dazu ist C-SPC (oder gleichwertig C-@, | ||
| 233 | `SPC' bezeichnet die Leertaste, engl. `space key'); mit ihm kann eine | ||
| 234 | Markierung gesetzt werden. Mit C-u C-SPC kommt man zu dieser | ||
| 235 | Markierung zurück, falls man den Cursor inzwischen weiterbewegt hat. | ||
| 236 | Viele Befehle, die große Sprünge in einem Text ausführen (so auch M-> | ||
| 237 | und M-<) setzen eine Markierung implizit, was in der untersten Zeile | ||
| 238 | (dem Echobereich, s.u.) als `Mark set' angezeigt wird. | ||
| 239 | |||
| 240 | >> Verwenden Sie jetzt M->, um zum Ende der Einführung | ||
| 241 | zu springen und benützen Sie C-u C-SPC, um hierher zurückzukehren. | ||
| 242 | |||
| 243 | Markierungen werden in einem Ring gespeichert (d.h., die zuletzt in | ||
| 244 | den Ring eingehängte Markierung wird als erste zurückgeholt und wie | ||
| 245 | bei einem Schlüsselbund am Ende wieder in den Ring eingefügt). Mit | ||
| 246 | C-u C-SPC können Sie Stück für Stück alle Markierungen im | ||
| 247 | Markierungsring ansteuern. | ||
| 248 | |||
| 249 | >> Drücken Sie hier C-SPC, gehen Sie dann zu verschiedenen Positionen | ||
| 250 | innerhalb dieses Dokuments und verwenden Sie C-SPC, um weitere | ||
| 251 | Markierungen zu setzen. Geben Sie anschließend C-u C-SPC so oft | ||
| 252 | ein, bis Sie wieder an dieser Position angelangt sind. | ||
| 253 | |||
| 254 | Die meisten Emacs-Befehle akzeptieren ein numerisches Argument, das in | ||
| 255 | der Regel als Wiederholungszähler dient (d.h., wie oft der Befehl | ||
| 256 | ausgeführt werden soll). Eingegeben wird diese Zahl mit C-u, dann die | ||
| 257 | Ziffern und dann der Befehl selbst. Alternativ können Sie die | ||
| 258 | META-Taste (bzw. EDIT- oder ALT-Taste) gedrückt halten und dann die | ||
| 259 | Ziffern des Wiederholungszählers eingeben. Wir empfehlen allerdings, | ||
| 260 | die C-u-Methode zu lernen, da sie mit jedem Terminal funktioniert. | ||
| 261 | Das numerische Argument wird auch `Präfix-Argument' genannt, da man es | ||
| 262 | vor dem zugehörigen Befehl eingibt. | ||
| 263 | |||
| 264 | Beispiel: C-u 8 C-f bewegt den Cursor acht Zeichen vorwärts. | ||
| 265 | |||
| 266 | >> Versuchen Sie, C-n oder C-p mit einem numerischen Argument zu | ||
| 267 | verwenden und bewegen Sie den Cursor mit nur einem Befehl ungefähr | ||
| 268 | hierher. | ||
| 269 | |||
| 270 | Wie gesagt, die meisten Befehle verwenden das numerische Argument als | ||
| 271 | Wiederholungszähler, jedoch nicht alle. Einige davon, die allerdings | ||
| 272 | noch nicht besprochen wurden, benützen es als Flag (`Flagge'), d.h., | ||
| 273 | allein das Vorhandensein eines Präfix-Arguments, unabhängig von seinem | ||
| 274 | Wert, signalisiert dem Befehl, etwas anderes zu tun. | ||
| 275 | |||
| 276 | C-v und M-v sind weitere Ausnahmen. Gibt man diesen Befehlen einen | ||
| 277 | Parameter n, dann verschieben sie den Bildschirminhalt nicht um eine | ||
| 278 | ganze Bildschirmseite, sondern um n Zeilen. Beispiel: C-u 4 C-v | ||
| 279 | verschiebt den Bildschirminhalt um vier Zeilen. | ||
| 280 | |||
| 281 | >> Versuchen Sie jetzt C-u 8 C-v auszuführen. | ||
| 282 | |||
| 283 | Der Bildschirminhalt sollte jetzt um acht Zeilen nach oben verschoben | ||
| 284 | sein. Wollen Sie ihn nach unten verschieben, dann geben Sie M-v mit | ||
| 285 | einem numerischen Argument ein. | ||
| 286 | |||
| 287 | Wenn Sie eine graphische Oberfläche wie X oder MS-Windows verwenden, | ||
| 288 | dann befindet sich ein schmaler, langgezogener rechteckiger Bereich auf | ||
| 289 | der linken oder rechten Seite des Emacs-Fensters. Dieser Bereich | ||
| 290 | wird Scrollbar genannt (`Verschiebungsbalken'). Sie können Text | ||
| 291 | verschieben, indem Sie mit der Maus auf den Scrollbar klicken. | ||
| 292 | |||
| 293 | >> Drücken Sie die mittlere Taste (oder die linke und rechte Taste | ||
| 294 | gleichzeitig, falls Sie eine Zwei-Tasten-Maus verwenden) innerhalb | ||
| 295 | des Scrollbar-Bereichs. Das sollte den Text zu einer Position | ||
| 296 | verschieben, die davon abhängt, wie weit oben oder unten Sie | ||
| 297 | geklickt haben. | ||
| 298 | |||
| 299 | >> Bewegen Sie nun die Maus auf und ab, während Sie die mittlere Taste | ||
| 300 | gedrückt halten. Sie werden sehen, daß der Text entsprechend der | ||
| 301 | Mausbewegungen nach oben oder unter verschoben wird. | ||
| 302 | |||
| 303 | |||
| 304 | * WENN EMACS NICHT MEHR REAGIERT | ||
| 305 | -------------------------------- | ||
| 306 | |||
| 307 | Wenn Emacs `hängt', also auf keine Ihrer Eingaben reagiert, drücken | ||
| 308 | Sie C-g. Sie können C-g auch dazu benützen, einen Befehl zu stoppen, | ||
| 309 | der zu lange braucht. | ||
| 310 | |||
| 311 | Eine andere Anwendung ist, einen teilweise eingegebenen Befehl zu | ||
| 312 | verwerfen, z.B. ein irrtümlich eingetipptes numerisches Argument zu | ||
| 313 | entfernen. | ||
| 314 | |||
| 315 | >> Geben Sie C-u 100 ein, um ein numerisches Argument 100 zu | ||
| 316 | spezifizieren, und drücken Sie dann C-g. Wenn Sie jetzt C-f | ||
| 317 | ausführen, dann bewegt sich der Cursor genau ein Zeichen vorwärts, | ||
| 318 | da Sie ja das numerische Argument mittels C-g gelöscht haben. | ||
| 319 | |||
| 320 | Wenn Sie aus Versehen <ESC> gedrückt haben, können Sie dies ebenfalls | ||
| 321 | mit C-g rückgängig machen. | ||
| 322 | |||
| 323 | |||
| 324 | * DEAKTIVIERTE BEFEHLE | ||
| 325 | ---------------------- | ||
| 326 | |||
| 327 | Ein paar Befehle von Emacs sind deaktiviert (`disabled'), damit | ||
| 328 | Anfänger sie nicht unabsichtlich benutzen. | ||
| 329 | |||
| 330 | Wenn Sie einen solchen Befehl eingeben, dann gibt Emacs eine Meldung | ||
| 331 | aus und fragt Sie, ob Sie ihn wirklich ausführen wollen. | ||
| 332 | |||
| 333 | Antworten Sie mit y (für `yes') oder drücken Sie die Leertaste, wenn | ||
| 334 | Sie den Befehl ausführen wollen, sonst mit n. | ||
| 335 | |||
| 336 | >> Geben Sie C-x C-l ein (das ist ein deaktivierter Befehl) und | ||
| 337 | drücken Sie n als Antwort auf die Frage. | ||
| 338 | |||
| 339 | |||
| 340 | * FENSTER | ||
| 341 | --------- | ||
| 342 | |||
| 343 | Emacs kann mehrere Fenster (`windows') haben, von denen jedes seinen | ||
| 344 | eigenen Text darstellt. Später erklären wir, wie man mit Fenstern | ||
| 345 | umgeht. Hier wollen wir nur erklären, wie man ein (vielleicht | ||
| 346 | irrtümlich erzeugtes) Fenster wieder entfernt und zum normalen | ||
| 347 | Ein-Fenster-Editieren zurückkommt. Der Befehl ist einfach: | ||
| 348 | |||
| 349 | C-x 1 Ein Fenster (d.h., schließe alle anderen Fenster) | ||
| 350 | |||
| 351 | Das ist C-x gefolgt von der Ziffer 1. C-x 1 expandiert das Fenster, | ||
| 352 | in dem der Cursor sich befindet, sodaß es den ganzen Bildschirm | ||
| 353 | erfaßt. Alle anderen Fenster werden gelöscht. | ||
| 354 | |||
| 355 | [Anmerkung: Emacs verwendet das Wort Fenster (`windows') in einem | ||
| 356 | anderen Sinn, als Sie es vielleicht gewöhnt sind. Wenn Sie einen | ||
| 357 | Textbildschirm vor sich haben, dann ist die Terminologie eindeutig. | ||
| 358 | Wenn Sie allerdings eine graphische Oberfläche benutzen, dann | ||
| 359 | bezeichnet ein Emacs-Fenster einen Teilbereich des Fensters (von Ihrer | ||
| 360 | graphischen Oberfläche erzeugt), in dem Emacs läuft, in völliger | ||
| 361 | Analogie zum Textmodus. Für (graphische) Fenster im herkömmlichen | ||
| 362 | Sinn verwenden die Emacs-Entwickler den Ausdruck Rahmen (`frame').] | ||
| 363 | |||
| 364 | >> Bewegen Sie den Cursor zu dieser Zeile und geben Sie C-u 0 C-l ein. | ||
| 365 | |||
| 366 | >> Drücken Sie jetzt C-h k C-f. | ||
| 367 | Beachten Sie, wie das Fenster schrumpft und ein neues dazukommt, | ||
| 368 | welches die (englische) Dokumentation des C-f Befehls anzeigt. | ||
| 369 | |||
| 370 | >> Geben Sie jetzt C-x 1 ein. Das Dokumentationsfenster verschwindet | ||
| 371 | wieder. | ||
| 372 | |||
| 373 | |||
| 374 | * EINFÜGEN UND LÖSCHEN | ||
| 375 | ---------------------- | ||
| 376 | |||
| 377 | Wenn Sie Text einfügen wollen, dann geben Sie ihn einfach ein. | ||
| 378 | Sichtbare Zeichen, z.B. A, 7, * usw. werden als Text von Emacs sofort | ||
| 379 | eingefügt. Drücken Sie <Return> (die Zeilenvorschubtaste, meistens | ||
| 380 | mit `Enter' oder nur mit einem Rückwärts-Hakenpfeil beschriftet), um | ||
| 381 | ein Zeilenvorschubzeichen einzufügen. | ||
| 382 | |||
| 383 | Sie können das zuletzt eingegebene Zeichen löschen, indem Sie <Delete> | ||
| 384 | drücken. <Delete> ist einer Taste auf der Tastatur zugeordnet, die | ||
| 385 | mit `Del' oder `Entf' beschriftet ist. In manchen Fällen dient die | ||
| 386 | Backspace-Taste (oft auch nur als Rückwärtspfeil beschriftet) als | ||
| 387 | <Delete>, aber nicht immer! | ||
| 388 | |||
| 389 | Allgemein gesprochen löscht <Delete> das Zeichen unmittelbar vor der | ||
| 390 | aktuellen Cursorposition. | ||
| 391 | |||
| 392 | [Beachten Sie, daß <Delete> ein logischer Befehlsname ist, der auf die | ||
| 393 | jeweilige Tastatur abgebildet wird. Lesen Sie im Abschnitt `Rebinding | ||
| 394 | Keys in Your Init File' des Emacs-Handbuches nach, wie Sie | ||
| 395 | gegebenenfalls die Tastaturbelegung verändern können.] | ||
| 396 | |||
| 397 | >> Probieren Sie das jetzt aus: Geben Sie ein paar Zeichen ein und | ||
| 398 | löschen Sie sie wieder mit <Delete>. Sie brauchen sich keine | ||
| 399 | Sorgen zu machen, dieses Dokument zu verändern: Was Sie hier lesen, | ||
| 400 | ist nur eine (persönliche) Kopie des originalen Dokuments. | ||
| 401 | |||
| 402 | Wenn eine Textzeile zu lang wird für eine Bildschirmzeile, dann wird | ||
| 403 | sie auf einer zweiten Bildschirmzeile `fortgesetzt'. Ein | ||
| 404 | `Backslash'-Zeichen (`\') bzw. ein kleiner gebogener Pfeil (bei | ||
| 405 | graphischen Oberflächen) am rechten Rand verdeutlicht das. | ||
| 406 | |||
| 407 | >> Fügen Sie Text ein, bis Sie den rechten Rand erreicht haben. Fügen | ||
| 408 | Sie weiter Text ein. Beobachten Sie, wie eine Fortsetzungszeile | ||
| 409 | erscheint. | ||
| 410 | |||
| 411 | >> Verwenden Sie <Delete> so oft, bis die Textzeile wieder auf eine | ||
| 412 | Bildschirmzeile paßt. Die Fortsetzungszeile verschwindet wieder. | ||
| 413 | |||
| 414 | Sie können das Zeilenvorschubzeichen wie jedes andere Zeichen löschen: | ||
| 415 | Die Zeilen vor und nach ihm werdan dann zu einer zusammengehängt. Ist | ||
| 416 | diese länger als die Bildschirmbreite, erscheint eine | ||
| 417 | Fortsetzungszeile. | ||
| 418 | |||
| 419 | >> Bewegen Sie den Cursor zum Anfang der Zeile und geben Sie <Delete> | ||
| 420 | ein: Die momentane Zeile wird an die vorige angehängt. | ||
| 421 | |||
| 422 | >> Geben Sie <Return> ein, um wieder ein Zeilenvorschubzeichen | ||
| 423 | einzufügen. | ||
| 424 | |||
| 425 | Denken Sie daran, daß die meisten Emacs-Befehle mit einem | ||
| 426 | Wiederholungszähler aufgerufen werden können. Tun Sie das mit einem | ||
| 427 | Textzeichen, dann wird es entsprechend dem numerischen Parameter | ||
| 428 | wiederholt. | ||
| 429 | |||
| 430 | >> Drücken Sie C-u 8 *, und es wird ******** eingefügt. | ||
| 431 | |||
| 432 | Bis jetzt kennen Sie die Grundbefehle, um Text in Emacs einzugeben und | ||
| 433 | Fehler zu korrigieren -- fast analog zu den Bewegungsbefehlen ist es | ||
| 434 | möglich, ganze Wörter, Sätze oder Zeilen zu löschen: | ||
| 435 | |||
| 436 | <Delete> lösche ein Zeichen vor dem Cursor | ||
| 437 | C-d lösche das Zeichen unter dem Cursor | ||
| 438 | |||
| 439 | M-<Delete> lösche bis zum (nächsten) Wortanfang unmittelbar | ||
| 440 | vor dem Cursor | ||
| 441 | M-d lösche bis zum (nächsten) Wortende nach | ||
| 442 | (bzw. unter) dem Cursor | ||
| 443 | |||
| 444 | C-k lösche von momentaner Cursorposition bis zum Ende | ||
| 445 | der Zeile | ||
| 446 | M-k lösche bis zum nächsten Satzende nach | ||
| 447 | (bzw. unter) dem Cursor | ||
| 448 | |||
| 449 | Beachten Sie bitte, daß <Delete> je nach Tastaturbelegung die Del- | ||
| 450 | (Entf-) oder die Backspace- (Rückwärtspfeil-) Taste sein kann. | ||
| 451 | |||
| 452 | Eine andere, einheitliche Methode zum Löschen von Text ist das | ||
| 453 | Befehlspaar C-@ (oder C-SPC) und C-w. Gehen sie zum Anfang des zu | ||
| 454 | löschenden Textes und drücken Sie C-@ oder C-SPC. Gehen Sie dann zum | ||
| 455 | Ende des zu löschenden Textes und drücken Sie C-w, um ihn zu | ||
| 456 | entfernen. | ||
| 457 | |||
| 458 | >> Bewegen Sie den Cursor zum Buchstaben `E' am Anfang des letzten | ||
| 459 | Absatzes. | ||
| 460 | >> Drücken Sie C-SPC. Emacs sollte die Meldung `Mark set' am unteren | ||
| 461 | Bildschirmrand zeigen. | ||
| 462 | >> Bewegen Sie den Cursor zum Buchstaben `A' in der zweiten Zeile des | ||
| 463 | letzten Absatzes. | ||
| 464 | >> Geben Sie C-w ein. Der ganze Text, beginnend mit dem `E' und | ||
| 465 | endend vor dem `A', ist nun gelöscht. | ||
| 466 | |||
| 467 | Löschen Sie mehr als ein Zeichen auf einmal, dann speichert Emacs den | ||
| 468 | gelöschten Text, damit Sie ihn bei Bedarf wieder zurückholen können. | ||
| 469 | Einfügen von bereits gelöschtem Text wird im englischen Dokumentation | ||
| 470 | von Emacs als `yanking' (wörtlich `herausreißen') bezeichnet. Sie | ||
| 471 | können den gelöschten Text an einer beliebigen Stelle wieder | ||
| 472 | einzufügen. Solange Sie nichts neues löschen, steht Ihnen dieser | ||
| 473 | gelöschte Textteil immer wieder zu Verfügung. Der Befehl dazu ist C-y | ||
| 474 | (das Ypsilon steht für `yank'). | ||
| 475 | |||
| 476 | Emacs unterscheidet zwei Klassen von Löschbefehlen (was man im | ||
| 477 | Deutschen leider nicht gut wiedergeben kann): `killing' (umbringen) | ||
| 478 | und `deleting' (löschen). Wenn man sich vorstellt, daß `yanking' den | ||
| 479 | Begriff `von den Toten erwecken' darstellt, dann hat man ungefähr eine | ||
| 480 | Vorstellung von der Metapher -- Von einem `kill'-Befehl gelöschter | ||
| 481 | Text wird gespeichert und kann bei Bedarf mit C-y zurückgeholt | ||
| 482 | werden. Von einem `delete'-Befehl entfernter Text (in der Regel | ||
| 483 | einzelne Zeichen, leere Zeilen und Zwischenräume) wird nicht extra | ||
| 484 | gespeichert und kann daher auch nicht zurückgeholt werden. | ||
| 485 | |||
| 486 | >> Bringen Sie den Cursor an den Anfang einer nicht-leeren Zeile und | ||
| 487 | geben Sie C-k ein, um die Zeile zu löschen. | ||
| 488 | |||
| 489 | >> Geben Sie C-k ein zweites Mal ein. Nun wird der Zeilenvorschub | ||
| 490 | ebenfalls entfernt. | ||
| 491 | |||
| 492 | Das letzte Beispiel zeigt, daß ein einmaliges Ausführen von C-k den | ||
| 493 | Zeileninhalt löscht, und daß ein nochmaliger C-k-Befehl die Zeile | ||
| 494 | selbst löscht. Ein numerisches Argument für C-k wird speziell | ||
| 495 | behandelt: es löscht die angegebene Anzahl von Zeilen UND die | ||
| 496 | Zeilenvorschübe: C-u 2 C-k löscht zwei Zeilen komplett; zweimal C-k | ||
| 497 | löscht dagegen nur eine Zeile. | ||
| 498 | |||
| 499 | Wie schon erwähnt, bringt C-y den zuletzt gelöschten (`gekillten') | ||
| 500 | Text zurück -- man kann diesen Text einfügen, wo man will: an der | ||
| 501 | ursprünglichen Stelle, an einer anderen Stelle, oder sogar in einer | ||
| 502 | anderen Datei. Mehrmaliges Ausführen von C-y fügt den Text mehrmals | ||
| 503 | ein. | ||
| 504 | |||
| 505 | >> Probieren Sie jetzt C-y, um diesen Effekt zu sehen. | ||
| 506 | |||
| 507 | Führen Sie C-k mehrmals hintereinander aus, dann wird der so | ||
| 508 | gelöschte Text auf einmal gespeichert; C-y bringt dann den gesamten | ||
| 509 | Text zurück. | ||
| 510 | |||
| 511 | >> Drücken Sie mehrmals C-k. | ||
| 512 | |||
| 513 | Holen Sie jetzt den Text `von den Toten' zurück: | ||
| 514 | |||
| 515 | >> Drücken Sie C-y. Bewegen Sie dann den Cursor ein paar Zeilen nach | ||
| 516 | unten und drücken Sie C-y erneut. Der eben eingefügte Text wird | ||
| 517 | noch einmal an anderer Stelle kopiert. | ||
| 518 | |||
| 519 | Wie können Sie gelöschten Text wieder einfügen, wenn Sie in der | ||
| 520 | Zwischenzeit noch etwas anderes `gekillt' haben? C-y würde das | ||
| 521 | zuletzt gelöschte Textstück zurückholen, was aber nicht das gewünschte | ||
| 522 | ist. Verwenden Sie nun M-y (unmittelbar nach der erstmaligen | ||
| 523 | Ausführung von C-y), um den gerade mit C-y eingefügten Textteil durch | ||
| 524 | ein früher gelöschtes Textstück zu ersetzen. Durch wiederholtes | ||
| 525 | Betätigen von M-y kommen immer ältere gelöschte Textteile zum | ||
| 526 | Vorschein. Haben Sie das gewünschte gefunden, dann brauchen Sie | ||
| 527 | nichts weiter zu tun. Lassen Sie den eingefügten Text so wie er ist | ||
| 528 | und setzen Sie das Editieren fort. | ||
| 529 | |||
| 530 | Drücken Sie M-y immer weiter, dann kommen Sie irgendwann wieder an den | ||
| 531 | Anfangspunkt zurück (Emacs zeigt Ihnen dann wieder das zuletzt | ||
| 532 | gelöschte Textfragment), haben also den gesamten Löschring | ||
| 533 | durchgesehen. | ||
| 534 | |||
| 535 | >> Löschen Sie eine Zeile, bewegen Sie den Cursor zu einer anderen | ||
| 536 | Position und löschen Sie eine weitere Zeile. | ||
| 537 | Drücken Sie dann C-y, um die zweite gelöschte Zeile zurückzuholen. | ||
| 538 | Drücken Sie jetzt M-y, und die erste gelöschte Zeile erscheint | ||
| 539 | statt der zweiten. | ||
| 540 | Führen Sie nun ein paar weitere M-y-Befehle aus und beobachten Sie | ||
| 541 | das Ergebnis. Wiederholen Sie das solange, bis die zweite Zeile | ||
| 542 | wieder erscheint. | ||
| 543 | Wenn Sie wollen, dann können Sie M-y mit positiven oder negativen | ||
| 544 | Argumenten aufrufen, um direkt zu einem bestimmten Eintrag im | ||
| 545 | Löschring zu kommen. | ||
| 546 | |||
| 547 | Unter dem X Window System besteht auch die Möglichkeit, mit der linken | ||
| 548 | Maustaste einen Textteil zu markieren (er erscheint dann normalerweise | ||
| 549 | grau unterlegt). Der Befehl C-w löscht diesen markierten Textteil (in | ||
| 550 | Emacs auch Region genannt) und fügt ihn in den Löschring ein. | ||
| 551 | |||
| 552 | Dasselbe geht auch ohne Maus: bewegen Sie den Cursor zum Beginn des zu | ||
| 553 | löschenden Textteils, drücken Sie C-SPC, um eine Markierung für den | ||
| 554 | Beginn einer Region zu setzen, gehen Sie dann zum Ende des zu | ||
| 555 | löschenden Textes und drücken Sie C-w. | ||
| 556 | |||
| 557 | Der lange Name für C-w ist kill-region (weiter unten wird erklärt, wie | ||
| 558 | man Befehle mit langen Namen ausführen kann). | ||
| 559 | |||
| 560 | |||
| 561 | * UNDO | ||
| 562 | ------ | ||
| 563 | |||
| 564 | Wenn Sie etwas am Text geändert haben und nachträglich bemerken, daß | ||
| 565 | das ein Fehler war, so können Sie den Fehler mit dem Befehl C-x u | ||
| 566 | ungeschehen machen (`undo'). | ||
| 567 | |||
| 568 | Normalerweise macht C-x u das Verhalten von einem Befehl ungeschehen; | ||
| 569 | führen Sie C-x u mehrmals hintereinander aus, dann werden die | ||
| 570 | jeweiligen vorigen Befehle widerrufen. | ||
| 571 | |||
| 572 | Es gibt jedoch zwei Ausnahmen: Befehle, die den Text nicht ändern, | ||
| 573 | werden nicht gezählt (z.B. Cursorbewegungen und Blättern im Text). | ||
| 574 | Und Befehle, die sich selbst einfügen (`self-inserting': Drücken Sie | ||
| 575 | zum Beispiel die `u'-Taste, dann wird der Buchstabe u eingefügt) | ||
| 576 | werden in Gruppen von bis zu 20 Zeichen wiederhergestellt, um die | ||
| 577 | Anzahl der notwendigen C-x u-Befehle zu reduzieren. | ||
| 578 | |||
| 579 | >> Löschen Sie diese Zeilen mit C-k und drücken Sie anschließend | ||
| 580 | mehrmals C-x u, und die Zeilen erscheinen wieder. | ||
| 581 | |||
| 582 | C-_ ist ein alternativer Undo-Befehl; er arbeitet genauso wie C-x u, | ||
| 583 | ist jedoch einfacher zu tippen, wenn Sie den Befehl mehrmals | ||
| 584 | hintereinander ausführen möchten. Der Nachteil von C-_ ist, daß bei | ||
| 585 | manchen Tastaturen nicht sofort einsichtig ist, wie man das eingibt. | ||
| 586 | |||
| 587 | Eine weitere Eingabemöglichkeit bei vielen Terminals ist C-/. | ||
| 588 | |||
| 589 | Ein numerisches Argument für C-_, C-x u oder C-/ wird als | ||
| 590 | Wiederholungszähler interpretiert. | ||
| 591 | |||
| 592 | Der Unterschied zwischen der Undo-Funktion und dem oben erklärten C-y | ||
| 593 | ist, daß erstere gelöschten Text an exakt der gleichen Position wie | ||
| 594 | vorher wiederherstellt, wohingegen C-y den gelöschten Text an der | ||
| 595 | momentanen Cursorposition einfügt. Im übrigen kann auch `gekillter' | ||
| 596 | Text wieder hergestellt werden; der Unterschied zwischen `killing' und | ||
| 597 | `yanking' betrifft nur C-y, aber nicht die Undo-Funktion. | ||
| 598 | |||
| 599 | |||
| 600 | * DATEIEN | ||
| 601 | --------- | ||
| 602 | |||
| 603 | Um editierten Text zu sichern, muß man ihn in einer Datei (`file') | ||
| 604 | speichern (`save'). Wird Emacs beendet, ohne daß man vorher den Text | ||
| 605 | gespeichert hat, dann ist der Text verloren. | ||
| 606 | |||
| 607 | Will man andererseits bereits gesicherten Text mit Emacs editieren, so | ||
| 608 | muß die entsprechende Datei in Emacs geladen werden (im Englischen | ||
| 609 | wird das als `finding' (finden) bzw. als `visiting' (besuchen) | ||
| 610 | bezeichnet). | ||
| 611 | |||
| 612 | Eine Datei `finden' bedeutet, daß man den Inhalt dieser Datei mit | ||
| 613 | Emacs bearbeitet -- es ist fast so, als ob man die Datei selbst | ||
| 614 | editiert. Jedoch werden Änderungen an dieser Datei erst dann | ||
| 615 | dauerhaft, wenn man sie speichert; auf diese Weise wird vermieden, daß | ||
| 616 | Dateien in einem halb-geänderten Zustand im Betriebssystem bleiben. | ||
| 617 | Es wird sogar die originale, unveränderte Datei unter einem anderen | ||
| 618 | Namen gesichert, falls Sie später entscheiden sollten, daß die | ||
| 619 | Änderungen ein Fehler sind. | ||
| 620 | |||
| 621 | Wenn Sie die untere Bildschirmkante genauer betrachten, dann werden | ||
| 622 | Sie eine Zeile finden, die mit einem oder mehreren Bindestrichen | ||
| 623 | beginnt und endet; sie enthält unter anderem die Zeichenkette | ||
| 624 | `TUTORIAL.de'. An dieser Position befindet sich immer der Name der | ||
| 625 | Datei, die Sie momentan bearbeiten (`visit'). Gerade in diesem | ||
| 626 | Augenblick bearbeiten Sie eine Datei mit dem Namen `TUTORIAL.de' | ||
| 627 | (genauer gesagt, Emacs hat eine identische Kopie geladen). | ||
| 628 | |||
| 629 | Die Befehle für das Laden und Speichern von Dateien bestehen aus zwei | ||
| 630 | Zeichen: Beide beginnen mit CONTROL-x. Es gibt eine ganze Reihe von | ||
| 631 | Kommandos, die mit C-x beginnen; viele von ihnen haben mit Dateien, | ||
| 632 | Puffern (s.u.) und ähnlichem zu tun. All diese Befehle sind zwei, | ||
| 633 | drei oder vier Zeichen lang -- Sie haben bereits C-x u kennengelernt. | ||
| 634 | |||
| 635 | Um eine Datei in Emacs laden zu können, muß man dem Lade-Befehl den | ||
| 636 | Namen der Datei mitteilen. Der Befehl `liest ein Argument vom | ||
| 637 | Terminal' (in diesem Fall ist das der Name der Datei). Nachdem Sie | ||
| 638 | |||
| 639 | C-x C-f (lade Datei) | ||
| 640 | |||
| 641 | eingegeben haben, werden Sie von Emacs nach dem Dateinamen gefragt. | ||
| 642 | Die Zeichen, die Sie eingeben, werden in der untersten Bildschirmzeile | ||
| 643 | dargestellt, dem sogenannten Minipuffer (`minibuffer'). Sie können | ||
| 644 | ganz normale Emacs-Editierfunktionen verwenden, um den Dateinamen zu | ||
| 645 | ändern. | ||
| 646 | |||
| 647 | Sie können jederzeit die Eingabe (auch von anderen Befehlen, die den | ||
| 648 | Minipuffer benutzen) mit C-g abbrechen. | ||
| 649 | |||
| 650 | >> Drücken Sie C-x C-f und dann C-g. Der letzte Befehl verwirft | ||
| 651 | jegliche Eingabe in den Minipuffer und bricht außerdem den | ||
| 652 | Ladebefehl ab (Sie haben also keine Datei geladen). | ||
| 653 | |||
| 654 | Wenn Sie den Dateinamen fertig eingegeben haben, drücken Sie <Return>, | ||
| 655 | um den Befehl abzuschließen; C-x C-f wird ausgeführt und lädt die von | ||
| 656 | Ihnen ausgesuchte Datei. Der Minipuffer verschwindet wieder, sobald | ||
| 657 | C-x C-f beendet ist. | ||
| 658 | |||
| 659 | Ein paar Augenblicke später erscheint der Dateiinhalt auf dem | ||
| 660 | Bildschirm, und Sie können den Text editieren. Wenn Sie Ihre | ||
| 661 | Änderungen permanent speichern wollen, dann drücken Sie | ||
| 662 | |||
| 663 | C-x C-s (sichere Datei) | ||
| 664 | |||
| 665 | und Emacs kopiert den Text in die Datei. Beim ersten Mal benennt | ||
| 666 | Emacs die Originaldatei um, damit sie nicht verloren ist. Der neue | ||
| 667 | Name besteht aus dem Originalnamen plus einer angehängten Tilde `~' | ||
| 668 | [unter einigen Betriebssystemen wird statt dessen die | ||
| 669 | Namenserweiterung durch `.bak' ersetzt]. | ||
| 670 | |||
| 671 | Emacs schreibt den Namen der gesicherten Datei in die unterste Zeile, | ||
| 672 | sobald C-x C-s fertig ausgeführt ist. Sie sollten den editierten Text | ||
| 673 | oft speichern, damit nicht allzuviel bei einem etwaigen Systemabsturz | ||
| 674 | verloren geht. | ||
| 675 | |||
| 676 | >> Geben Sie C-x C-s ein, um Ihre Kopie der Einführung zu sichern. | ||
| 677 | Die Ausgabe am unteren Bildschirmrand sollte `Wrote ...TUTORIAL.de' | ||
| 678 | sein. | ||
| 679 | |||
| 680 | Anmerkung: Bei einigen Systemen scheint es, als ob das Ausführen von | ||
| 681 | C-x C-s Emacs abstürzen ließe (Emacs reagiert mit keinen Meldungen | ||
| 682 | mehr; der Bildschirm scheint eingefroren). Dieser Effekt tritt auf, | ||
| 683 | wenn das Betriebssystem das Zeichen C-s abfängt (es wird für `flow | ||
| 684 | control' verwendet) und nicht an Emacs weiterreicht. Um den | ||
| 685 | Bildschirm wieder zum Leben zu erwecken, geben Sie C-q ein, und lesen | ||
| 686 | Sie dann den Abschnitt `Spontaneous Entry to Incremental Search' im | ||
| 687 | Emacs-Handbuch, was man am besten tun kann. Das Emacs-Handbuch ist | ||
| 688 | übrigens auch online verfügbar mittels C-h i, und zwar im Abschnitt | ||
| 689 | `Emacs' (unter der Voraussetzung natürlich, daß die Info-Dateien von | ||
| 690 | Emacs auch installiert wurden. Wenn nicht, beschweren Sie sich bei | ||
| 691 | Ihrem System-Administrator). | ||
| 692 | |||
| 693 | [Eine erste Abhilfe zur Umschiffung des C-s-Problems schafft die | ||
| 694 | Befehlsfolge `M-x save-buffer', welche exakt das gleiche wie C-x C-s | ||
| 695 | bewirkt.] | ||
| 696 | |||
| 697 | Sie können eine existierende Datei anschauen (`view') oder editieren. | ||
| 698 | Sie können aber auch eine Datei laden, die noch gar nicht existiert, | ||
| 699 | um so eine neue Datei zu erzeugen: Sie öffnen dazu die | ||
| 700 | (nicht-existente) Datei, die natürlich leer ist, und beginnen dann | ||
| 701 | einfach Text einzugeben. Wenn Sie jetzt die Datei speichern, erzeugt | ||
| 702 | Emacs wirklich die Datei und kopiert den editierten Text in sie | ||
| 703 | hinein. | ||
| 704 | |||
| 705 | |||
| 706 | * PUFFER | ||
| 707 | -------- | ||
| 708 | |||
| 709 | Manche Editoren können nicht mehr als eine Datei gleichzeitig | ||
| 710 | bearbeiten. Wenn Sie jedoch eine zweite Datei in Emacs mit C-x C-f | ||
| 711 | laden, dann bleibt die erste in Emacs. Sie können zur ersten | ||
| 712 | zurückschalten, indem Sie noch einmal C-x C-f eingeben. Auf diese | ||
| 713 | Weise lassen sich eine ganze Reihe von Dateien laden und bearbeiten. | ||
| 714 | |||
| 715 | >> Erzeugen Sie eine Datei mit dem Namen `foo', indem Sie | ||
| 716 | |||
| 717 | C-x C-f foo <Return> | ||
| 718 | |||
| 719 | eingeben. Tippen Sie etwas Text ein, editieren Sie ihn und | ||
| 720 | speichern Sie ihn abschließend mit C-x C-s. Kehren Sie | ||
| 721 | anschließend zu dieser Einführung zurück mit | ||
| 722 | |||
| 723 | C-x C-f TUTORIAL.de <Return> | ||
| 724 | |||
| 725 | Emacs speichert jeden Text, der aus einer Datei in Emacs geladen wird, | ||
| 726 | in einem `Puffer'-Objekt. Um eine Liste der momentan existierenden | ||
| 727 | Puffer zu sehen, geben Sie | ||
| 728 | |||
| 729 | C-x C-b (liste Puffer auf) | ||
| 730 | |||
| 731 | ein. | ||
| 732 | |||
| 733 | >> Probieren Sie jetzt C-x C-b. | ||
| 734 | |||
| 735 | Beachten Sie, daß jeder Puffer einen Namen hat und manche auch mit dem | ||
| 736 | Namen einer Datei assoziiert sind, dessen Inhalt sie enthalten. | ||
| 737 | Manche Puffer aber haben keinen zugehörige Datei, z.B. der mit dem | ||
| 738 | Namen `*Buffer List*'. Er wurde von dem Befehl C-x C-b erzeugt, um | ||
| 739 | die Pufferliste darzustellen. JEDER Text, den Sie innerhalb Emacs in | ||
| 740 | einem Fenster sehen, ist immer ein Ausschnitt eines Puffers. | ||
| 741 | |||
| 742 | >> Geben Sie jetzt C-x 1 ein, um die Pufferliste wieder verschwinden | ||
| 743 | zu lassen. | ||
| 744 | |||
| 745 | Wenn Sie Änderungen an einer Datei vornehmen und anschließend eine | ||
| 746 | andere Datei laden, dann wird die erste nicht gespeichert. Die | ||
| 747 | Änderungen bleiben in Emacs, und zwar in dem zur ersten Datei | ||
| 748 | gehörigen Puffer. Das ist sehr praktisch, bedeutet jedoch | ||
| 749 | gleichzeitig, daß man einen Befehl braucht, um den Puffer der ersten | ||
| 750 | Datei permanent abzuspeichern. Es wäre äußerst umständlich, müßte man | ||
| 751 | jedesmal C-x C-f eingeben, um den Puffer dann mit C-x C-s | ||
| 752 | abzuspeichern. Daher gibt es den Befehl | ||
| 753 | |||
| 754 | C-x s (sichere mehrere Puffer) | ||
| 755 | |||
| 756 | Dieser Befehl fragt Sie bei jedem Puffer, der Änderungen enthält, ob | ||
| 757 | Sie ihn speichern wollen. | ||
| 758 | |||
| 759 | >> Fügen Sie eine Textzeile ein und drücken Sie dann C-x s. Emacs | ||
| 760 | fragt Sie jetzt, ob Sie einen Puffer mit dem Namen TUTORIAL.de | ||
| 761 | speichern wollen. Bejahen Sie, indem Sie `y' drücken. | ||
| 762 | |||
| 763 | [Anmerkung: Sie verändern nicht die Originaldatei, sondern eine | ||
| 764 | persönliche Kopie.] | ||
| 765 | |||
| 766 | |||
| 767 | * WEITERE BEFEHLE | ||
| 768 | ----------------- | ||
| 769 | |||
| 770 | Es existieren viel mehr Emacs-Befehle als Tasten auf der Tastatur. Um | ||
| 771 | sie trotzdem alle benutzen zu können, gibt es zwei Erweiterungen: | ||
| 772 | |||
| 773 | C-x Zeichenerweiterung. Gefolgt von einem Zeichen. | ||
| 774 | M-x Befehlserweiterung. Gefolgt von einem (langen) Namen. | ||
| 775 | |||
| 776 | [Das `x' steht für das englische Wort `extension'.] Diese beiden | ||
| 777 | Befehle sind prinzipiell sehr nützlich, werden aber weniger oft | ||
| 778 | benötigt als die bisher vorgestellten. Sie haben bereits zwei Befehle | ||
| 779 | aus der ersten Kategorie kennengelernt: C-x C-f, um eine Datei zu | ||
| 780 | laden, und C-x C-s, um sie zu speichern. Ein weiteres Beispiel ist | ||
| 781 | C-x C-c, um Emacs zu beenden -- Sie brauchen sich keine Gedanken zu | ||
| 782 | machen, ob Sie beim Beenden von Emacs vielleicht vergessen haben, | ||
| 783 | Daten oder Text zu sichern -- Emacs fragt bei jedem geändertem Puffer | ||
| 784 | (bzw. Datei), ob er gespeichert werden soll. | ||
| 785 | |||
| 786 | C-z ist der Befehl um Emacs *zeitweise* zu verlassen; es ist also | ||
| 787 | möglich, später an der unterbrochenen Stelle nahtlos weiterzuarbeiten. | ||
| 788 | |||
| 789 | Auf den meisten Systemen wie Linux oder FreeBSD wird Emacs | ||
| 790 | `suspendiert', wenn Sie C-z drücken, d.h., Sie kehren zurück zur | ||
| 791 | Eingabezeile des Betriebssystems, ohne Emacs zu beenden. In der Regel | ||
| 792 | können Sie dann mittels des Befehls `fg' bzw. `%emacs' wieder zu Emacs | ||
| 793 | umschalten. Unter X Window System bewirkt C-z in der Regel, daß Emacs | ||
| 794 | ikonofiziert wird, also als Ikone (`Icon') darauf wartet, mit einem | ||
| 795 | Mausklick bei Bedarf wieder vergrößert zu werden. | ||
| 796 | |||
| 797 | Bei Betriebssystemen bzw. Shells, die Suspension von Programmen nicht | ||
| 798 | implementiert haben (z.B. MS-DOS), startet C-z einen | ||
| 799 | System-Befehlsinterpreter innerhalb von Emacs (`subshell'). | ||
| 800 | Normalerweise müssen Sie dann `exit' in die Befehlszeile schreiben, um | ||
| 801 | zu Emacs zurückzukehren. | ||
| 802 | |||
| 803 | Der beste Zeitpunkt für C-x C-c ist, wenn Sie sich ausloggen | ||
| 804 | (bzw. Ihren Computer ausschalten); Sie sollten Emacs ebenfalls | ||
| 805 | beenden, wenn Sie Emacs von einem anderen Programm aus aufgerufen | ||
| 806 | haben (z.B. einem Programm, das E-mails liest), da solche Programme | ||
| 807 | oft nicht wissen, wie sie mit Emacs im Suspend-Modus umgehen sollen. | ||
| 808 | In allen anderen Fällen ist es meistens günstiger, C-z zu benutzen und | ||
| 809 | Emacs nicht zu beenden, damit man im Bedarfsfalle sofort an der | ||
| 810 | gleichen Stelle weiterarbeiten kann. | ||
| 811 | |||
| 812 | Hier ist eine Liste aller C-x-Befehle, die Sie bereits kennengelernt | ||
| 813 | haben: | ||
| 814 | |||
| 815 | C-x C-f lade Datei | ||
| 816 | C-x C-s sichere Datei | ||
| 817 | C-x C-b zeige Pufferliste an | ||
| 818 | C-x C-c beende Emacs | ||
| 819 | C-x u widerrufen | ||
| 820 | C-x 1 lösche alle Fenster außer eines | ||
| 821 | |||
| 822 | Ein Beispiel für einen Befehl mit langen Namen ist replace-string, der | ||
| 823 | global (also in der ganzen Datei bzw. Puffer) eine Zeichenkette durch | ||
| 824 | eine andere ersetzt. Wenn Sie M-x drücken, dann fragt Sie Emacs in | ||
| 825 | der untersten Bildschirmzeile nach dem Namen des Befehls (in diesem | ||
| 826 | Fall `replace-string'). Geben Sie jetzt `repl s<TAB>' ein und Emacs | ||
| 827 | vervollständigt den Namen. Schließen Sie die Eingabe mit <Return> ab. | ||
| 828 | [<TAB> bezeichnet die Tabulatortaste.] | ||
| 829 | |||
| 830 | >> Bewegen Sie den Cursor zu der leeren Zeile sechs Zeilen unter | ||
| 831 | dieser. Geben Sie dann | ||
| 832 | |||
| 833 | M-x repl s<Return>Bildschirm<Return>Text<Return> | ||
| 834 | |||
| 835 | ein und kehren Sie mit C-u C-SPC an diese Position zurück. | ||
| 836 | |||
| 837 | Beachten Sie wie diese Bildschirmzeile jetzt aussieht: Sie haben | ||
| 838 | den Wortteil B-i-l-d-s-c-h-i-r-m durch `Text' ersetzt (und zwar im | ||
| 839 | ganzen Dokument beginnend von der Cursorposition). | ||
| 840 | |||
| 841 | >> Drücken Sie jetzt C-x u, um diese Änderungen auf einmal rückgängig | ||
| 842 | zu machen. | ||
| 843 | |||
| 844 | |||
| 845 | * AUTOMATISCHES SPEICHERN | ||
| 846 | ------------------------- | ||
| 847 | |||
| 848 | Haben Sie Änderungen an einem Dokument vorgenommen, sie jedoch nicht | ||
| 849 | gespeichert, dann können sie verloren gehen, falls der Computer | ||
| 850 | abstürzt. Um Sie davor zu schützen, sichert Emacs in bestimmten | ||
| 851 | Zeitintervallen jede von Ihnen editierte Datei in sogenannten | ||
| 852 | `auto-save'-Dateien. Sie sind daran zu erkennen, daß sie mit einem # | ||
| 853 | beginnen und enden; z.B. ist `#hello.c#' der Name der Auto-save-Datei | ||
| 854 | von `hello.c'. Wenn Sie Ihren Text auf normalem Wege speichern, wird | ||
| 855 | die Auto-save-Datei gelöscht. | ||
| 856 | |||
| 857 | Stürzt der Rechner einmal wirklich ab, so können Sie die Änderungen, | ||
| 858 | die beim letzten Auto-Save gespeichert worden sind, folgendermaßen | ||
| 859 | wiederherstellen: Laden Sie die Datei auf normalem Wege (die Datei, | ||
| 860 | die Sie bearbeitet haben, nicht die Auto-save-Datei) und geben Sie | ||
| 861 | dann `M-x recover-file<Return>' ein. Wenn Emacs Sie um Bestätigung | ||
| 862 | fragt, antworten Sie mit `yes<Return>', um den Inhalt der | ||
| 863 | Auto-save-Datei zu übernehmen. | ||
| 864 | |||
| 865 | |||
| 866 | * DER ECHO-BEREICH | ||
| 867 | ------------------ | ||
| 868 | |||
| 869 | Geben Sie Befehle langsam ein, dann zeigt Ihnen Emacs Ihre eigene | ||
| 870 | Eingabe am unteren Bildschirmrand im sogenannten Echo-Bereich (`echo | ||
| 871 | area'). Der Echo-Bereich enthält die unterste Bildschirmzeile. | ||
| 872 | |||
| 873 | [Mini-Puffer und Echo-Bereich fallen normalerweise zusammen, sind aber | ||
| 874 | nicht das gleiche, da innerhalb des Echo-Bereiches nichts eingegeben | ||
| 875 | werden kann.] | ||
| 876 | |||
| 877 | |||
| 878 | * DIE STATUSZEILE | ||
| 879 | ------------------ | ||
| 880 | |||
| 881 | Die Bildschirmzeile unmittelbar über dem Echo-Bereich ist die | ||
| 882 | Statuszeile (`mode line'). Sie schaut ungefähr so aus: | ||
| 883 | |||
| 884 | -1:** TUTORIAL.de 58% L865 (Fundamental)---------------------- | ||
| 885 | |||
| 886 | Diese Zeile gibt nützliche Hinweise über den momentanen Zustand von | ||
| 887 | Emacs und den Text, den Sie gerade editieren. | ||
| 888 | |||
| 889 | Sie wissen bereits, was der Dateiname bedeutet. `--NN%--' zeigt die | ||
| 890 | momentane Position innerhalb des Textes an: NN Prozent davon sind | ||
| 891 | oberhalb des Bildschirms. Ist der Dateianfang zu sehen, dann | ||
| 892 | erscheint `Top' anstelle von `00%'. Analog dazu erscheint `Bot' (für | ||
| 893 | das englische Wort `bottom'), wenn das Dateiende sichtbar ist. Wenn | ||
| 894 | Sie einen Text betrachten, der komplett auf den Bildschirm paßt, dann | ||
| 895 | erscheint `All'. | ||
| 896 | |||
| 897 | Das `L' und die nachfolgenden Ziffern geben die aktuelle Zeilennummer | ||
| 898 | an, in denen sich der Cursor befindet. | ||
| 899 | |||
| 900 | Am Anfang der Zeile sehen Sie `-1:**'. Die Zeichen vor dem | ||
| 901 | Doppelpunkt geben an, in welcher Kodierung der Text ist und welche | ||
| 902 | Eingabemethode verwendet wird. Dazu mehr weiter unten im Abschnitt | ||
| 903 | `MULE'. | ||
| 904 | |||
| 905 | [Anstelle des Doppelpunktes können auch ein `\' und `/' stehen, falls | ||
| 906 | Sie Dateien editieren, die der MS-DOS- bzw. der | ||
| 907 | Macintosh-Textkonvention folgen: MS-DOS verwendet als | ||
| 908 | Zeilenvorschubzeichen CR-LF (Carriage Return gefolgt von Linefeed), | ||
| 909 | während Macintosh nur CR benutzt. Emacs verwendet standardmäßig LF.] | ||
| 910 | |||
| 911 | Die Sterne nach dem Doppelpunkt bedeuten, daß Sie Änderungen am Text | ||
| 912 | vorgenommen haben. Wenn Sie gerade eine Datei in Emacs geladen oder | ||
| 913 | gespeichert haben, dann erscheinen statt der Sterne zwei Bindestriche. | ||
| 914 | Prozentzeichen nach dem Doppelpunkt stehen für eine Datei, die nur | ||
| 915 | gelesen, aber nicht editiert werden kann. | ||
| 916 | |||
| 917 | Der eingeklammerte Teil gibt an, in welchem Editiermodus Sie sich | ||
| 918 | befinden. Der Standardmodus heißt `Fundamental' (Sie verwenden ihn | ||
| 919 | gerade); er ist ein Beispiel für einen Hauptmodus (`major mode'). | ||
| 920 | |||
| 921 | Emacs hat viele Hauptmodi implementiert. Manche davon werden für | ||
| 922 | verschiedene (Computer-)Sprachen und/oder Textarten verwendet, | ||
| 923 | z.B. Lisp-Modus, Text-Modus usw. Es kann immer nur ein Hauptmodus | ||
| 924 | aktiviert sein, und der Name befindet sich dort, wo jetzt gerade | ||
| 925 | `Fundamental' steht. | ||
| 926 | |||
| 927 | Einige Befehle verhalten sich jeweils in verschiedenen Hauptmodi | ||
| 928 | anders. Es gibt zum Beispiel einen Befehl, um einen Kommentar in den | ||
| 929 | Quellcode eines Computerprogramm einzufügen -- die Tastenfolge dafür | ||
| 930 | ist zwar (in der Regel) die gleiche, doch wird ein Kommentar mit der | ||
| 931 | für die aktuelle Programmiersprache gültigen Syntax eingefügt | ||
| 932 | (z.B. `// ...' für ein Programm in C++ oder `; ...' für Lisp). Um in | ||
| 933 | einen Hauptmodus zu schalten, hängen Sie einfach das englische Wort | ||
| 934 | `-mode' an den (kleingeschriebenen) Namen des Modus an und führen den | ||
| 935 | Befehl mittels M-x aus. Beispiel: `M-x fundamental-mode' schaltet in | ||
| 936 | den Fundamental-Modus. Weitere wichtige Modi sind c-mode, perl-mode, | ||
| 937 | lisp-mode, text-mode u.a. Die meisten davon werden automatisch | ||
| 938 | aktiviert, und zwar entsprechend der Namenserweiterung der zu ladenden | ||
| 939 | Datei: So wird z.B. durch das Laden der Datei foo.c automatisch der | ||
| 940 | C-Modus aktiviert. | ||
| 941 | |||
| 942 | Wenn Sie deutschen oder englischen Text bearbeiten, dann sollten Sie | ||
| 943 | den Textmodus verwenden. [Falls Ihre Tastatur keine Umlaut-Tasten | ||
| 944 | hat, müssen Sie noch einen weiteren Nebenmodus aktivieren. Lesen Sie | ||
| 945 | dazu den Abschnitt `MULE' weiter unten.] | ||
| 946 | |||
| 947 | >> Geben Sie `M-x text mode<Return>' ein. | ||
| 948 | |||
| 949 | Sie brauchen keine Angst zu haben, daß sich die bisher dargestellte | ||
| 950 | Tastaturbelegung von Emacs stark ändert. Beobachten Sie z.B. die | ||
| 951 | Befehle M-f und M-b: Apostrophe werden nun als Teil eines Wortes | ||
| 952 | betrachtet (wie man's leicht an diesem Beispiel ausprobieren kann), | ||
| 953 | wohingegen im Fundamentalmodus Apostrophe als Worttrenner | ||
| 954 | (`word-separator') behandelt werden. | ||
| 955 | |||
| 956 | Normalerweise ist das eben genannte Beispiel die Methode von | ||
| 957 | Hauptmodi: Die meisten Befehle tun `das gleiche', arbeiten aber | ||
| 958 | jeweils ein bißchen anders. | ||
| 959 | |||
| 960 | Dokumentation zum derzeit aktuellen Hauptmodus bekommen Sie mit C-h m. | ||
| 961 | |||
| 962 | >> Drücken Sie C-u C-v ein- oder mehrmals, um diese Zeile in die Nähe | ||
| 963 | des oberen Bildschirmrands zu bringen. | ||
| 964 | >> Lesen Sie nun mittels C-h m die englische Dokumentation zum | ||
| 965 | Textmodus. | ||
| 966 | >> Entfernen Sie schließlich das Dokumentationsfenster mit C-x 1. | ||
| 967 | |||
| 968 | Neben den Hauptmodi gibt es auch Nebenmodi (`minor modes'). Nebenmodi | ||
| 969 | sind keine Alternativen zu Hauptmodi, sondern stellen Ergänzungen zur | ||
| 970 | Verfügung, die (normalerweise) in allen Hauptmodi funktionieren | ||
| 971 | (z.B. der Überschreibmodus: Zeichen werden nicht eingefügt, sondern | ||
| 972 | überschreiben den Text). Man kann Nebenmodi ein- und ausschalten | ||
| 973 | unabhängig von anderen Nebenmodi und Hauptmodi; mit anderen Worten, | ||
| 974 | Sie können zu Ihrem Hauptmodus keinen, einen oder sogar mehrere | ||
| 975 | Nebenmodi haben. | ||
| 976 | |||
| 977 | Ein Nebenmodus, welcher äußerst nützlich ist, besonders für das | ||
| 978 | Editieren von Text, ist der automatische Zeilenumbruch (`Auto Fill | ||
| 979 | mode'). Ist dieser Modus aktiviert, dann bricht Emacs die laufende | ||
| 980 | Zeile selbsttätig zwischen Wörtern um, sobald sie zu lang wird. | ||
| 981 | |||
| 982 | Sie können den Zeilenumbruchmodus einschalten mittels `M-x auto fill | ||
| 983 | mode<Return>'. Wenn der Modus aktiviert ist, können Sie ihn mit dem | ||
| 984 | gleichen Befehl wieder ausschalten. Mit anderen Worten, der Befehl | ||
| 985 | verhält sich wie ein Lichttaster, der bei Betätigung entweder das | ||
| 986 | Licht ein- oder ausschaltet, je nachdem, ob das Licht vorher | ||
| 987 | ausgeschaltet bzw. eingeschaltet war. Wir sagen, daß dieser Befehl | ||
| 988 | den Modus umschaltet (`toggle'). | ||
| 989 | |||
| 990 | >> Geben Sie nun M-x auto-fill-mode<Return> ein. Fügen Sie | ||
| 991 | anschließend eine Zeile ein, die aus lauter `asdf ' besteht, und | ||
| 992 | zwar so lange, bis die Zeile automatisch umgebrochen wird. | ||
| 993 | Vergessen Sie nicht, Leerzeichen einzugeben, da nur dort ein | ||
| 994 | Umbruch erfolgt. | ||
| 995 | |||
| 996 | Normalerweise ist die maximale Zeilenlänge 70 Zeichen (d.h., der linke | ||
| 997 | Rand ist ganz links auf Position 1 und der rechte Rand auf | ||
| 998 | Position 70), jedoch können Sie das mit dem Befehl C-x f ändern. | ||
| 999 | Geben Sie den neuen (rechten) Rand als numerischen Parameter ein. | ||
| 1000 | |||
| 1001 | >> Geben Sie C-x mit dem Argument 20 ein (C-u 2 0 C-x f). Schreiben | ||
| 1002 | Sie nun etwas Text und beobachten Sie, wie Emacs die laufende Zeile | ||
| 1003 | an Position 20 umbricht. Setzen Sie anschließend den Rand wieder | ||
| 1004 | zurück auf 70 mit dem gleichen Befehl. | ||
| 1005 | |||
| 1006 | Machen Sie Änderungen in der Mitte eines Absatzes, dann reformatiert | ||
| 1007 | der Zeilenfüllmodus nicht automatisch den Absatz. | ||
| 1008 | Verwenden Sie dafür den Befehl M-q, wobei der Cursor innerhalb des | ||
| 1009 | Absatzes stehen muß. | ||
| 1010 | |||
| 1011 | >> Bewegen Sie den Cursor zurück zum letzten Absatz und drücken Sie | ||
| 1012 | M-q. | ||
| 1013 | |||
| 1014 | |||
| 1015 | * SUCHEN | ||
| 1016 | -------- | ||
| 1017 | |||
| 1018 | Emacs kann Zeichenketten (`strings') entweder in Richtung Pufferende | ||
| 1019 | (vorwärts, `forward') oder in Richtung Pufferanfang (rückwärts, | ||
| 1020 | `backward') suchen. Gleichzeitig wird der Cursor an die nächste | ||
| 1021 | Stelle bewegt, wo diese Zeichenkette erscheint. | ||
| 1022 | |||
| 1023 | Hier unterscheidet sich Emacs von vielen anderen Editoren, da nämlich | ||
| 1024 | die Standard-Suchoperation inkrementelles Suchen ist, d.h., die Suche | ||
| 1025 | beginnt dann, wenn Sie die Zeichen eingeben. | ||
| 1026 | |||
| 1027 | Der Befehl für Vorwärtssuchen ist C-s und C-r für Rückwärtssuchen. | ||
| 1028 | ABER HALT! Probieren Sie bitte diese Befehle noch nicht. | ||
| 1029 | |||
| 1030 | Wenn Sie C-s eingeben, dann erscheint die Zeichenkette `I-search:' als | ||
| 1031 | Eingabeaufforderung im Echobereich. Das bedeutet, daß Emacs jetzt | ||
| 1032 | eine inkrementellen Suche ausführt und darauf wartet, daß Sie die zu | ||
| 1033 | suchende Zeichenkette eingeben. <Return> beendet die Suche. | ||
| 1034 | |||
| 1035 | >> Geben Sie jetzt C-s ein, um einen Suchvorgang zu starten. Schreiben | ||
| 1036 | Sie LANGSAM, einen Buchstaben nach dem anderen, das Wort `Cursor', | ||
| 1037 | und warten Sie jeweils ab, was mit dem Cursor passiert. Sie haben | ||
| 1038 | jetzt das Wort `Cursor' einmal gefunden. | ||
| 1039 | >> Drücken Sie C-s noch einmal, um die nächste Stelle zu suchen, wo das | ||
| 1040 | Wort `Cursor' vorkommt. | ||
| 1041 | >> Drücken Sie nun <Delete> viermal und beobachten Sie, wie der Cursor | ||
| 1042 | zurückspringt. | ||
| 1043 | >> Beenden Sie die Suche mit <Return>. | ||
| 1044 | |||
| 1045 | Verstehen Sie, was gerade vorgegangen ist? Emacs versucht während | ||
| 1046 | einer inkrementellen Suche zu der Stelle zu gehen, wo die Zeichenkette | ||
| 1047 | steht, die Sie bis jetzt eingegeben haben. Um die darauffolgende | ||
| 1048 | Position zu suchen, wo `Cursor' steht, genügt es, noch einmal C-s zu | ||
| 1049 | betätigen. Wenn es keine nächste Position gibt, dann ertönt ein | ||
| 1050 | kurzer Ton, und Emacs sagt Ihnen, daß die Suche im Augenblick | ||
| 1051 | fehlschlägt (`failing'). C-g beendet ebenfalls einen Suchvorgang. | ||
| 1052 | |||
| 1053 | Anmerkung: Wie weiter oben schon einmal erwähnt, scheint es bei | ||
| 1054 | einigen Systemen, als ob das Ausführen von C-s Emacs abstürzen läßt | ||
| 1055 | (Emacs reagiert mit keinen Meldungen mehr; der Bildschirm wirkt | ||
| 1056 | eingefroren). Dieser Effekt tritt auf, wenn das Betriebssystem das | ||
| 1057 | Zeichen C-s abfängt (es wird für `flow control' verwendet) und nicht | ||
| 1058 | an Emacs weiterreicht. Um den Bildschirm wieder zum Leben zu | ||
| 1059 | erwecken, geben Sie C-q ein, und lesen Sie dann den Abschnitt | ||
| 1060 | `Spontaneous Entry to Incremental Search' im Emacs-Handbuch, was man | ||
| 1061 | am besten tun kann. | ||
| 1062 | |||
| 1063 | Wenn Sie sich mitten in einer inkrementellen Suche befinden und | ||
| 1064 | <Delete> drücken, wird das letzte Zeichen im Suchstring gelöscht, und | ||
| 1065 | der Cursor springt zurück auf die letzte Suchposition. Angenommen, | ||
| 1066 | Sie haben `c' eingegeben, um das erste Auftreten von `c' zu suchen. | ||
| 1067 | Geben Sie jetzt `u' ein, dann springt der Cursor zu dem ersten | ||
| 1068 | Auftreten der Zeichenkette `cu'. Wenn Sie jetzt mit <Delete> das `u' | ||
| 1069 | vom Suchstring löschen, dann springt der Cursor zurück zum ersten `c'. | ||
| 1070 | Drücken Sie dagegen ein paar mal C-s, um weitere `cu'-Zeichenketten zu | ||
| 1071 | finden, dann bewirkt <Delete>, daß Sie zum letzten Auftreten von `cu' | ||
| 1072 | zurückspringen, und erst wenn es kein weiteres `cu' mehr gibt, springt | ||
| 1073 | der Cursor zum ersten `c' zurück. | ||
| 1074 | |||
| 1075 | Die Suche wird ebenfalls beendet, wenn Sie ein CONTROL- oder | ||
| 1076 | META-Zeichen eingeben (mit ein paar Ausnahmen -- Zeichen, die | ||
| 1077 | bei einer Suche speziell gehandhabt werden wie C-s oder C-r). | ||
| 1078 | |||
| 1079 | C-s versucht, die Zeichenkette NACH der aktuellen Cursorposition zu | ||
| 1080 | finden. Wollen Sie etwas davor suchen, müssen Sie C-r verwenden. Das | ||
| 1081 | oben Gesagte gilt völlig analog, jedoch in die entgegengesetzte | ||
| 1082 | Suchrichtung. | ||
| 1083 | |||
| 1084 | |||
| 1085 | * MEHRFACHE FENSTER | ||
| 1086 | ------------------- | ||
| 1087 | |||
| 1088 | Eine weitere, nützliche Fähigkeit von Emacs ist die Möglichkeit, mehr | ||
| 1089 | als ein Fenster zur gleichen Zeit auf dem Bildschirm darzustellen. | ||
| 1090 | |||
| 1091 | >> Bewegen Sie den Cursor zu dieser Zeile und geben Sie C-u 0 C-l ein. | ||
| 1092 | |||
| 1093 | >> Drücken Sie nun C-x 2, um den Bildschirm in zwei Fenster zu teilen. | ||
| 1094 | Beide Fenster zeigen diese Einführung an, und der Cursor bleibt im | ||
| 1095 | oberen. | ||
| 1096 | |||
| 1097 | >> Verwenden Sie C-M-v, um im unteren Fenster zu blättern (Sie können | ||
| 1098 | statt dessen auch ESC C-v verwenden, falls Sie keine META-Taste | ||
| 1099 | haben; siehe auch weiter unten). | ||
| 1100 | |||
| 1101 | >> Mittels C-x o (das `o' steht für das englische Wort `other', `das | ||
| 1102 | andere') können Sie den Cursor in das untere Fenster bewegen. | ||
| 1103 | |||
| 1104 | >> Benützen Sie C-v und M-v, um im unteren Fenster zu blättern. Lesen | ||
| 1105 | Sie die Emacs-Einführung jedoch im oberen Fenster weiter. | ||
| 1106 | |||
| 1107 | >> Geben Sie C-x o nochmals ein, und der Cursor ist wieder im oberen | ||
| 1108 | Fenster, genau an der Stelle, wo er vorher war. | ||
| 1109 | |||
| 1110 | C-x o ist der Befehl, um zwischen (Emacs-)Fenstern hin- und | ||
| 1111 | herzuschalten. Jedes Fenster hat eine eigene Cursorposition, aber nur | ||
| 1112 | das aktuelle Fenster zeigt den Cursor an (unter X wird die | ||
| 1113 | nicht-aktuelle Cursorposition durch ein leeres Rechteck dargestellt). | ||
| 1114 | Alle normalen Editierbefehle betreffen das Fenster, in dem sich der | ||
| 1115 | Cursor befindet. Wir nennen dieses Fenster `selektiert' (`selected | ||
| 1116 | window'). | ||
| 1117 | |||
| 1118 | Der Befehl M-C-v ist sehr nützlich, wenn man Text in einem Fenster | ||
| 1119 | editiert und das andere Fenster als Referenz verwendet. Der Cursor | ||
| 1120 | bleibt stets im gleichen Arbeitsfenster, und mit M-C-v kann man bequem | ||
| 1121 | vorwärtsblättern. | ||
| 1122 | |||
| 1123 | M-C-v ist ein Beispiel eines CONTROL-META-Zeichens. Haben Sie eine | ||
| 1124 | META-Taste, dann kann man M-C-v erzeugen, indem man CTRL und META | ||
| 1125 | gleichzeitig niedergedrückt hält, während man v eintippt. Es ist | ||
| 1126 | egal, ob zuerst CTRL oder META niedergedrückt wird, da beide Tasten | ||
| 1127 | gleichberechtigt das jeweils einzugebende Zeichen modifizieren. | ||
| 1128 | |||
| 1129 | Haben Sie keine META-Taste, und Sie verwenden stattdessen ESC, dann | ||
| 1130 | ist die Reihenfolge nicht mehr egal: Sie müssen zuerst ESC drücken, | ||
| 1131 | gefolgt von CTRL-v. CTRL-ESC v funktioniert nicht! Der Grund dafür | ||
| 1132 | ist, daß ESC ein eigenes Zeichen ist und keine Modifizier-Taste wie | ||
| 1133 | META oder CTRL. | ||
| 1134 | |||
| 1135 | Der umgekehrte Befehl zu M-C-v ist M-C-S-v, um im anderen Fenster | ||
| 1136 | rückwärts zu blättern (d.h., Sie müssen die META-Taste sowie die | ||
| 1137 | CONTROL- und SHIFT-Taste zusammen mit `v' betätigen) -- jetzt werden | ||
| 1138 | Sie wahrscheinlich verstehen, warum manche Kritiker das Wort Emacs als | ||
| 1139 | Abkürzung von Escape-Meta-Alt-Control-Shift betrachten. Leider | ||
| 1140 | funktioniert diese Befehlsfolge normalerweise nur mit dem X Window | ||
| 1141 | System, da C-v von C-S-v auf den meisten Textterminals nicht | ||
| 1142 | unterschieden werden kann. | ||
| 1143 | |||
| 1144 | [Unter X kann man außerdem in der Regel mit den bequemeren | ||
| 1145 | Tastenkombinationen META-`Bild mit Aufwärtspfeil' bzw. META-`Bild mit | ||
| 1146 | Abwärtspfeil' ebenfalls im anderen Fenster rück- bzw. vorwärts | ||
| 1147 | blättern.] | ||
| 1148 | |||
| 1149 | >> Entfernen Sie mit C-x 1 (eingegeben im oberen Fenster) das untere | ||
| 1150 | Fenster. | ||
| 1151 | |||
| 1152 | (Hätten Sie C-x 1 im unteren Fenster eingegeben, dann wäre das obere | ||
| 1153 | Fenster geschlossen worden -- eine Eselsbrücke für C-x 1 ist `ich will | ||
| 1154 | nur das *eine* Fenster, in dem ich mich gerade befinde.') | ||
| 1155 | |||
| 1156 | Sie müssen nicht den gleichen Puffer in beiden Fenstern darstellen. | ||
| 1157 | Wenn Sie C-x C-f verwenden, um in einem Fenster eine Datei zu laden, | ||
| 1158 | dann bleibt das andere Fenster unverändert. Sie können in jedem | ||
| 1159 | Fenster eine andere Datei anzeigen lassen, unabhängig vom anderen | ||
| 1160 | Fenster. | ||
| 1161 | |||
| 1162 | Hier eine andere Möglichkeit, in zwei Fenstern zwei verschiedene | ||
| 1163 | Texte darzustellen: | ||
| 1164 | |||
| 1165 | >> Geben Sie C-x 4 C-f ein, gefolgt vom Namen einer Ihrer Dateien. | ||
| 1166 | Schließen Sie ab mit <Return>. Beobachten Sie, wie die | ||
| 1167 | spezifizierte Datei im unteren Fenster erscheint. Der Cursor | ||
| 1168 | springt ebenfalls in das untere Fenster. | ||
| 1169 | |||
| 1170 | >> Bewegen Sie den Cursor mittels C-x o in das obere Fenster und geben | ||
| 1171 | Sie C-x 1 ein, um das untere Fenster zu schließen. | ||
| 1172 | |||
| 1173 | |||
| 1174 | * REKURSIVE EDITIER-EBENEN | ||
| 1175 | -------------------------- | ||
| 1176 | |||
| 1177 | Manchmal kann es passieren, daß Sie in eine sogenannte rekursive | ||
| 1178 | Editier-Ebene geraten (`recursive editing level'). Sie können das an | ||
| 1179 | den eckigen Klammern in der Statuszeile erkennen, welche den | ||
| 1180 | derzeitigen Hauptmodus zusätzlich umschließen, z.B. [(Fundamental)] | ||
| 1181 | anstelle von (Fundamental). | ||
| 1182 | |||
| 1183 | Um eine rekursive Editier-Ebene zu verlassen, geben Sie ESC ESC ESC | ||
| 1184 | ein. Diese Tastenkombination ist ein allgemeiner | ||
| 1185 | Ich-will-hier-raus-Befehl. Sie können ihn auch verwenden, um | ||
| 1186 | unerwünschte Fenster zu schließen und den Minipuffer zu verlassen. | ||
| 1187 | |||
| 1188 | >> Geben Sie M-x ein, um in den Minipuffer zu gelangen, und tippen Sie | ||
| 1189 | dann ESC ESC ESC, um ihn wieder zu verlassen. | ||
| 1190 | |||
| 1191 | Mit C-g kann man eine rekursive Editier-Ebene nicht verlassen, da C-g | ||
| 1192 | Befehle INNERHALB einer rekursiven Editier-Ebene stoppt. | ||
| 1193 | |||
| 1194 | Rekursive Editier-Ebenen sind hier in dieser Einführung nicht weiter | ||
| 1195 | dargestellt. Details finden Sie im Emacs-Handbuch beschrieben. | ||
| 1196 | |||
| 1197 | |||
| 1198 | * MULE | ||
| 1199 | ------ | ||
| 1200 | |||
| 1201 | Mule ist die Abkürzung für `Multi-lingual Enhancement to GNU Emacs'. | ||
| 1202 | Früher wurde damit eine spezielle Emacs-Variante bezeichnet, die | ||
| 1203 | allerdings seit der Version 20 mit Emacs verschmolzen ist. | ||
| 1204 | |||
| 1205 | Emacs unterstützt eine große Anzahl von internationalen Zeichensätzen, | ||
| 1206 | z.B. verschiedene europäische Varianten des lateinischen Alphabets, | ||
| 1207 | Chinesisch, Russisch oder Thai, um nur einige zu nennen. In dieser | ||
| 1208 | Einführung wird jedoch nur auf den deutschen Zeichensatz sowie | ||
| 1209 | Eingabemöglichkeiten für Deutsch näher eingegangen. | ||
| 1210 | |||
| 1211 | Der Standard-Zeichensatz für Deutsch ist Latin-1 (auch bekannt unter | ||
| 1212 | dem Namen ISO-8859-1). Wenn anstelle der deutschen Umlaute | ||
| 1213 | unansehnliche Konstrukte wie `\201ä' dargestellt werden, dann ist die | ||
| 1214 | sogenannte Multibyte-Zeichenunterstützung deaktiviert (intern werden | ||
| 1215 | in Emacs nicht-ASCII Zeichensätze durch mehr als ein Byte | ||
| 1216 | repräsentiert). Durch den Befehl `M-x | ||
| 1217 | toggle-enable-multibyte-characters' wird die | ||
| 1218 | Multibyte-Zeichenunterstützung aktiviert. Denken Sie daran, die | ||
| 1219 | Tabulatortaste zur Vervollständigung von Befehlsnamen zu benützen, | ||
| 1220 | z.B. `M-x toggle-e<TAB><Return>'. | ||
| 1221 | |||
| 1222 | Wenn anstelle der Umlaute `ä', `ö' oder `ü' die Zeichen `d', `v' und | ||
| 1223 | `|' erscheinen (also `kleines D', `kleines V' und ein senkrechter | ||
| 1224 | Strich), dann wird das achte Bit von jedem Byte abgeschnitten, sodaß | ||
| 1225 | nur ASCII-Zeichen dargestellt werden können. In der Regel gibt es | ||
| 1226 | zwei Ursachen für dieses Problem: Sie haben sich nicht `8-bit clean' | ||
| 1227 | (z.B. mittels `telnet -8 ...') eingeloggt oder Ihr | ||
| 1228 | Telekommunikationsprogramm ist nicht für 8-bit konfiguriert. | ||
| 1229 | |||
| 1230 | >> Geben Sie `M-x toggle-enable-multibyte-characters' ein. Die | ||
| 1231 | deutschen Umlaute (so sie von Ihrem Terminal darstellbar sind) | ||
| 1232 | verschwinden und werden durch Zahlenkonstrukte ersetzt. So wird | ||
| 1233 | zum Beispiel Umlaut a (`ä') dargestellt als `\201ä'. | ||
| 1234 | |||
| 1235 | >> Aktivieren Sie wieder die Multibyte-Zeichenunterstützung mittels | ||
| 1236 | `M-x toggle-enable-multibyte-characters'. | ||
| 1237 | |||
| 1238 | Sehen Sie anstelle der Umlaute leere Kästchen (unter X), dann sollten | ||
| 1239 | Sie mit C-x C-c Emacs beenden und folgendermaßen neu starten: | ||
| 1240 | |||
| 1241 | emacs -fn fontset-standard | ||
| 1242 | |||
| 1243 | Bei einem Textterminal gibt es weiter die Möglichkeit, die | ||
| 1244 | Befehlsfolge `M-x standard-display-european' auszuführen, wodurch | ||
| 1245 | Emacs die Multibyte-Zeichenunterstützung deaktiviert und direkt | ||
| 1246 | Latin-1-Zeichen darzustellen versucht. Sie können auch probieren, | ||
| 1247 | Emacs mit der `--unibyte'-Option zu starten, was einen ähnlichen | ||
| 1248 | Effekt bewirkt. | ||
| 1249 | |||
| 1250 | Falls das alles nichts nützt oder Sie Fragezeichen anstelle der | ||
| 1251 | Umlaute auf ihrem Textterminal sehen, sollten Sie sich an Ihren | ||
| 1252 | Systemadministrator wenden und sich beschweren, daß kein | ||
| 1253 | Latin-1-Zeichensatz installiert ist (was heutzutage eigentlich eine | ||
| 1254 | Selbstverständlichkeit sein sollte). Falls statt der Umlaute andere | ||
| 1255 | Zeichen auf ihrem Textterminal erscheinen (z.B. kyrillische | ||
| 1256 | Buchstaben), dann erkundigen Sie sich, wie sie auf Latin-1 umschalten | ||
| 1257 | können. | ||
| 1258 | |||
| 1259 | Lesen Sie im Emacs-Handbuch nach unter dem Stichwort `International', | ||
| 1260 | welche weitere Optionen es bezüglich Zeichensätze gibt. | ||
| 1261 | |||
| 1262 | Es empfiehlt sich, Latin-1 als Standardkodierung zu aktivieren, wenn | ||
| 1263 | Sie primär Deutsch verwenden. Benutzen Sie zu diesem Zweck die | ||
| 1264 | Befehlsfolge | ||
| 1265 | |||
| 1266 | C-x <Return> l latin-1 <Return> | ||
| 1267 | |||
| 1268 | (C-x <Return> l führt die Funktion set-language-environment aus), um | ||
| 1269 | in einer laufenden Emacs-Sitzung auf Latin-1 umzuschalten. Dadurch | ||
| 1270 | wird erreicht, daß Emacs beim Laden einer Datei (und Speichern | ||
| 1271 | derselben) standardmäßig die Latin-1-Zeichenkodierung verwendet. Sie | ||
| 1272 | können an der Ziffer 1 unmittelbar vor dem Doppelpunkt links unten in | ||
| 1273 | der Statuszeile erkennen, daß Sie Latin-1 aktiviert haben. Beachten | ||
| 1274 | Sie allerdings, daß set-language-environment keinen Einfluß auf die | ||
| 1275 | Kodierung bereits existierender Puffer hat! Haben Sie eine Datei mit | ||
| 1276 | deutschem Text in Latin-1-Kodierung irrtümlicherweise in einer | ||
| 1277 | falschen Kodierung geladen, dann müssen Sie diesen Puffer aus Emacs | ||
| 1278 | mit dem Befehl C-x k (kill-buffer) entfernen und die Datei erneut | ||
| 1279 | laden, nachdem Sie mit set-language-environment auf Latin-1 | ||
| 1280 | umgeschaltet haben. | ||
| 1281 | |||
| 1282 | >> Führen Sie jetzt C-x <Return> l latin-1 <Return> aus und öffnen Sie | ||
| 1283 | anschließend eine (neue) Datei mit dem Namen `bar' in einem anderen | ||
| 1284 | Fenster mittels C-x 4 C-f bar <Return>. In der Statuszeile des | ||
| 1285 | zweiten Fensters sehen Sie die Ziffer 1 unmittelbar vor dem | ||
| 1286 | Doppelpunkt. | ||
| 1287 | |||
| 1288 | >> Schließen Sie das soeben geöffnete Fenster mit C-x 1 wieder. | ||
| 1289 | |||
| 1290 | Wie können Sie nun deutsche Umlaute eingeben? Es gibt prinzipiell | ||
| 1291 | zwei unterschiedliche Fälle: Sie besitzen eine deutsche Tastatur mit | ||
| 1292 | Tasten für die Umlaute oder Sie haben eine nicht-deutsche Tastatur. | ||
| 1293 | Im ersteren Fall sollten Sie die Eingabemethode `german' auswählen, | ||
| 1294 | welche direkt die Umlaute auf die entsprechenden Tasten abbildet. Im | ||
| 1295 | letzteren Fall gibt es mehrere Möglichkeiten, wovon zwei hier erklärt | ||
| 1296 | werden sollen, nämlich `latin-1-prefix' und `latin-1-postfix'. Die | ||
| 1297 | Präfix-Methode erwartet zuerst den Akzent und dann den Basisbuchstaben | ||
| 1298 | ('a wird zu á, "s zu ß etc.), während bei der Postfix-Methode zuerst | ||
| 1299 | der Basisbuchstabe und dann der Akzent einzugeben ist (a" wird zu ä, | ||
| 1300 | s/ wird zu ß etc). | ||
| 1301 | |||
| 1302 | Aktiviert wird die jeweilige Eingabe mit dem Befehl | ||
| 1303 | |||
| 1304 | C-u C-\ Eingabemethode <Return> | ||
| 1305 | |||
| 1306 | (z.B. C-u C-\ german <Return>). Durch diese Befehlsfolge wird der | ||
| 1307 | sogenannte Quail-Nebenmodus aktiviert, was sich durch eine kleine | ||
| 1308 | Veränderung in der Statuszeile zeigt: Durch zwei oder drei Zeichen | ||
| 1309 | unmittelbar vor der Pufferkodierung wird die aktuelle Eingabemethode | ||
| 1310 | angezeigt. Ist der Eingabemodus einmal gewählt, kann man mit C-\ ihn | ||
| 1311 | ein- und ausschalten. | ||
| 1312 | |||
| 1313 | >> Geben Sie C-u C-\ latin-1-postfix <Return> ein. Beobachten Sie, | ||
| 1314 | wie links unten in der Statuszeile die Anzeige von `1:**' auf | ||
| 1315 | `1<1:**' springt. Probieren Sie ä einzugeben mittels a". | ||
| 1316 | |||
| 1317 | >> Deaktivieren Sie den Eingabemodus wieder mit C-\. | ||
| 1318 | |||
| 1319 | Folgende Kürzel in der Statuszeile repräsentieren die eben | ||
| 1320 | beschriebenen Eingabemethoden: | ||
| 1321 | |||
| 1322 | DE@ german | ||
| 1323 | 1< latin-1-postfix | ||
| 1324 | 1> latin-1-prefix | ||
| 1325 | |||
| 1326 | So bedeutet die Angabe `DE@1:**', daß Sie die Eingabemethode `german' | ||
| 1327 | in einem Puffer mit Latin-1-Kodierung verwenden, und daß die Datei | ||
| 1328 | bereits modifiziert wurde. | ||
| 1329 | |||
| 1330 | [Arbeitet Emacs in einem Terminal, werden noch zwei zusätzliche | ||
| 1331 | Spalten zwischen Eingabemethode und Pufferkodierung eingefügt, und | ||
| 1332 | zwar für die Tastatur- und Bildschirmkodierung.] | ||
| 1333 | |||
| 1334 | |||
| 1335 | * WEITERE DOKUMENTATION VON EMACS | ||
| 1336 | --------------------------------- | ||
| 1337 | |||
| 1338 | Wir haben uns bemüht, in dieser Einführung genau soviel Information zu | ||
| 1339 | geben, daß Sie beginnen können, mit Emacs zu arbeiten. Emacs ist | ||
| 1340 | jedoch so mächtig und umfangreich, daß es den Rahmen einer Einführung | ||
| 1341 | spränge, an dieser Stelle mehr zu erklären. Um Sie im weiteren | ||
| 1342 | Lernverlauf zu unterstützen, stellt Emacs eine Reihe von | ||
| 1343 | Hilfe-Funktionen zu Verfügung, die alle mit dem Präfix C-h (dem | ||
| 1344 | Hilfe-Zeichen, `Help character') beginnen. | ||
| 1345 | |||
| 1346 | Nach dem Drücken von C-h geben Sie ein weiteres Zeichen ein, um Emacs | ||
| 1347 | zu sagen, worüber Sie mehr Informationen brauchen. Sollten Sie | ||
| 1348 | WIRKLICH verloren sein, geben Sie C-h ? ein, und Emacs sagt Ihnen, | ||
| 1349 | welche Art von Hilfe er Ihnen zu Verfügung stellen kann. Haben Sie | ||
| 1350 | C-h versehentlich gedrückt, können Sie mit C-g sofort abbrechen. | ||
| 1351 | |||
| 1352 | (Es kann vorkommen, daß bei manchen Computern bzw. Terminals C-h etwas | ||
| 1353 | anderes bedeutet. Da erfahrungsgemäß C-h eine der meistbenötigten | ||
| 1354 | Emacs-Befehle ist, haben Sie einen wirklichen Grund, sich in diesem | ||
| 1355 | Fall beim Systemadministrator zu beschweren. Alternativen zu C-h sind | ||
| 1356 | die F1-Taste und der lange Befehl M-x help <Return>.) | ||
| 1357 | |||
| 1358 | Die elementarste Hilfestellung gibt C-h c. Drücken Sie C-h, dann das | ||
| 1359 | Zeichen c, und dann einen Befehl: Emacs zeigt daraufhin eine kurze | ||
| 1360 | Beschreibung des Befehls an. | ||
| 1361 | |||
| 1362 | >> Geben Sie C-h c C-p ein. | ||
| 1363 | Die Antwort darauf (im Echo-Bereich) sollte so ähnlich sein wie | ||
| 1364 | |||
| 1365 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1366 | |||
| 1367 | Somit wissen Sie den `Namen der Funktion'. Funktionsnamen werden | ||
| 1368 | hauptsächlich benutzt, um Emacs anzupassen bzw. zu erweitern. Aber da | ||
| 1369 | Namen in der Regel beschreiben, was die jeweilige Funktion tut, können | ||
| 1370 | sie auch als sehr kurze Beschreibung dienen -- ausreichend, um Sie an | ||
| 1371 | Befehle zu erinnern, die Sie bereits gelernt haben. | ||
| 1372 | |||
| 1373 | Aus mehr als einem Zeichen bestehende Befehle, z.B. C-x C-s oder | ||
| 1374 | <ESC>v, sind ebenfalls erlaubt nach C-h c. | ||
| 1375 | |||
| 1376 | Um eine detaillierte Dokumentation eines Befehls zu erhalten, | ||
| 1377 | verwenden Sie C-h k anstelle von C-h c. | ||
| 1378 | |||
| 1379 | >> Geben Sie C-h k C-p ein. | ||
| 1380 | |||
| 1381 | Diese Befehlsfolge zeigt die komplette Dokumentation des Befehls an | ||
| 1382 | zusammen mit seinem Namen, und zwar in einem eigenem Fenster. Wenn | ||
| 1383 | Sie die Beschreibung gelesen haben, benützen Sie am besten C-x 1, um | ||
| 1384 | das Hilfe-Fenster wieder zu schließen. Sie müssen das nicht sofort | ||
| 1385 | tun -- Sie können weiter Text editieren und das Fenster schließen, | ||
| 1386 | wenn Sie es nicht mehr brauchen. | ||
| 1387 | |||
| 1388 | Hier einige weitere nützliche Optionen von C-h: | ||
| 1389 | |||
| 1390 | C-h f Beschreibt eine Funktion. Sie müssen den Namen der | ||
| 1391 | Funktion eingeben. | ||
| 1392 | |||
| 1393 | >> Probieren Sie C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1394 | Alle Information über den C-p-Befehl wird angezeigt. | ||
| 1395 | |||
| 1396 | Sie können die Tabulator-Taste stets benützen, um den Namen des | ||
| 1397 | jeweiligen Befehls zu vervollständigen. Geben Sie z.B. `C-h f | ||
| 1398 | previous<TAB>' ein, dann werden alle Befehle angezeigt, deren Namen | ||
| 1399 | mit `previous-' beginnen. Ergänzen Sie die Zeichenkette auf | ||
| 1400 | `previous-l' und drücken Sie dann <TAB>, bleibt nur noch der Befehl | ||
| 1401 | `previous-line' übrig, und Sie können mit <Return> abschließen. | ||
| 1402 | |||
| 1403 | Ein ähnlicher Befehl ist C-h v. Er zeigt den Wert und die | ||
| 1404 | Dokumentation von Variablen, deren Werte man ändern kann (um Emacs an | ||
| 1405 | persönliche Bedürfnisse anzupassen). Auch hier kann man die | ||
| 1406 | Tabulator-Taste zur Vervollständigung benutzen. | ||
| 1407 | |||
| 1408 | C-h a Ein Befehls-Apropos. Gibt man ein Schlüsselwort ein, | ||
| 1409 | dann zeigt Emacs alle Befehle, die dieses | ||
| 1410 | Schlüsselwort enthalten. Alle angezeigten Befehle | ||
| 1411 | können mit M-x aufgerufen werden. Für einige | ||
| 1412 | Kommandos wird zusätzlich eine Zeichensequenz | ||
| 1413 | (meistens bestehend aus einem oder zwei Zeichen) | ||
| 1414 | aufgelistet, welche den gleichen Befehl startet. | ||
| 1415 | |||
| 1416 | >> Geben Sie C-h a file<Return> ein. | ||
| 1417 | |||
| 1418 | Alle M-x-Befehle, die das Wort `file' in ihrem Namen enthalten, werden | ||
| 1419 | angezeigt. Beachten Sie, daß auch C-x C-f aufgelistet wird neben dem | ||
| 1420 | zugehörigen langen Namen, find-file. | ||
| 1421 | |||
| 1422 | >> Blättern Sie mit C-M-v, um sich die Liste der Funktionen anzusehen. | ||
| 1423 | |||
| 1424 | >> Schließen Sie das Hilfefenster mit C-x 1. | ||
| 1425 | |||
| 1426 | C-h i Dieser Befehl öffnet einen speziellen Puffer, um | ||
| 1427 | Online-Handbücher zu lesen (im `Info'-Format), die auf | ||
| 1428 | dem verwendeten Computersystem installiert sind. | ||
| 1429 | Geben Sie z.B. m emacs <Return> ein, um das | ||
| 1430 | Emacs-Handbuch zu lesen. Haben Sie `Info' noch nie | ||
| 1431 | benutzt, tippen Sie ?, und Emacs führt Sie Schritt für | ||
| 1432 | Schritt durch die Möglichkeiten des Info-Modus. Wenn | ||
| 1433 | Sie diese Einführung fertiggelesen haben, sollten Sie | ||
| 1434 | das Info-Handbuch für Emacs als primäre Dokumentation | ||
| 1435 | benutzen. | ||
| 1436 | |||
| 1437 | |||
| 1438 | * SCHLUSSBEMERKUNG | ||
| 1439 | ------------------ | ||
| 1440 | |||
| 1441 | Das Wichtigste: Emacs wird mit C-x C-c beendet und mit C-z temporär | ||
| 1442 | unterbrochen. | ||
| 1443 | |||
| 1444 | Diese Einführung soll für alle neuen Benutzer von Emacs verständlich | ||
| 1445 | sein. Wenn daher etwas unklar sein sollte, dann hadern Sie nicht mit | ||
| 1446 | sich selbst. Schreiben Sie an die Free Software Foundation oder an | ||
| 1447 | den Autor und erläutern Sie, was für Sie unklar geblieben ist. Eine | ||
| 1448 | weitere Kontaktadresse ist die Mailing-Liste `de@li.org', in der | ||
| 1449 | Probleme mit der Adaption von GNU-Programmen an das Deutsche | ||
| 1450 | diskutiert werden. | ||
| 1451 | |||
| 1452 | |||
| 1453 | * RECHTLICHES | ||
| 1454 | ------------- | ||
| 1455 | |||
| 1456 | Die englische Version dieser Einführung hat eine lange Vorgeschichte. | ||
| 1457 | Stuart Cracraft hat für die Urversion von Emacs das erste Tutorial | ||
| 1458 | geschrieben. Übersetzer ins Deutsche ist Werner Lemberg (wl@gnu.org). | ||
| 1459 | |||
| 1460 | Beachten Sie bitte, daß im Zweifelsfalle das englische Original dieser | ||
| 1461 | Urheberrechtsnotiz gültig ist (zu finden in der Datei TUTORIAL). | ||
| 1462 | |||
| 1463 | Copyright (C) 1985, 1996, 1997, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1464 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1465 | |||
| 1466 | Hiermit wird für jedermann die Erlaubnis erteilt, wörtliche, | ||
| 1467 | unveränderte Kopien dieses Dokumentes für jegliches Medium zu | ||
| 1468 | erstellen, unter der Voraussetzung, daß die Copyright-Notiz sowie | ||
| 1469 | diese Erlaubnis beibehalten werden. Außerdem muß der Verteiler | ||
| 1470 | dieses Dokuments den Empfängern die gleichen Rechte einräumen, | ||
| 1471 | welche durch diese Erlaubnis gegeben sind. | ||
| 1472 | |||
| 1473 | Zugleich wird die Erlaubnis erteilt, modifizierte Versionen dieses | ||
| 1474 | Dokuments, oder Teile davon, zu verteilen, und zwar zu den oben | ||
| 1475 | gegebenen Bedingungen unter der Voraussetzung, daß eindeutig zu | ||
| 1476 | erkennen ist, wer zuletzt dieses Dokument verändert hat. | ||
| 1477 | |||
| 1478 | Die Vervielfältigungsbedingungen für Emacs selbst sind etwas | ||
| 1479 | komplexer, folgen aber in etwa den gleichen Richtlinien. Lesen Sie | ||
| 1480 | bitte die Datei COPYING und geben Sie Emacs an Ihre Freunde weiter! | ||
| 1481 | Helfen Sie mit, die Idee von freier Software zu propagieren, indem Sie | ||
| 1482 | freie Software verwenden, verteilen, oder sogar selber schreiben. | ||
| 1483 | |||
| 1484 | --- end of TUTORIAL.de --- | ||
| 1485 | |||
| 1486 | ;;; Local Variables: | ||
| 1487 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1488 | ;;; End: | ||
| 1489 | |||
| 1490 | ;;; arch-tag: a8f2fe06-631d-4ae1-887e-446f971b0baa | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.eo b/etc/tutorials/TUTORIAL.eo new file mode 100644 index 00000000000..1f6e2d87880 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.eo | |||
| @@ -0,0 +1,1126 @@ | |||
| 1 | Lernilo pri Emacs. Vidu finon por kondiæoj pri kopii. | ||
| 2 | Mallonga lernilo pri Emakso (Emacs). -- La uzokondiæojn vd æe la fino. | ||
| 3 | |||
| 4 | Emaksaj ordonoj øenerale uzas aý la STIR-klavon (ofte markitan "Ctrl" | ||
| 5 | aý "CTL"), aý la META-klavon (ofte markitan "EDIT" aý "Alt"). Prefere | ||
| 6 | ol plene skribi tion æiufoje, ni uzos la sekvajn mallongigojn: | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<signo> signifas "premante la STIR-klavon tajpu la signon <signo>". | ||
| 9 | Do, C-f estus: premtenu la STIR-klavon kaj tajpu f. | ||
| 10 | |||
| 11 | M-<signo> signifas "premante la META-klavon (aý EDIT- aý Alt-klavon) | ||
| 12 | tajpu <signo>n. Se vi havas nek META- nek EDIT- nek | ||
| 13 | Alt-klavon, anstataýe premu kaj malpremu la Esc-klavon kaj | ||
| 14 | poste tajpu <signo>n. Ni skribas <ESC> por la Esc-klavo. | ||
| 15 | |||
| 16 | GRAVA NOTO: por fini la Emaksan seancon, tajpu C-x C-c. (Du signoj.) | ||
| 17 | En æi tiu lernilo, la signoj ">>" æe la maldekstra marøeno rekomendas | ||
| 18 | al vi tuj provi uzi ordonon. Ekzemple: | ||
| 19 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 20 | [Mezo de paøo malplenas pro instruaj kialoj. La teksto pluas sube.] | ||
| 21 | >> Nun tajpu C-v (Vidu sekvantan ekranplenon) por vidigi la sekvan | ||
| 22 | ekranplenon. (Procedu: tenante premita la STIR-klavon tajpu v). | ||
| 23 | De nun, ripetu æi tion æiun fojon kiam vi finlegos la ekranon. | ||
| 24 | |||
| 25 | Notu ke estas dulinia komuna¼o inter la tujsekvaj ekranplenoj; tio | ||
| 26 | donas kontinuecon por faciligi la legadon. | ||
| 27 | |||
| 28 | Antaý æio vi bezonas scii kiel moviøi de loko al loko en la teksto. | ||
| 29 | Vi jam povas moviøi je unu ekrano antaýen per C-v. Por moviøi | ||
| 30 | malantaýen je unu ekrano, tajpu M-v (premu la META-klavon kaj tajpu v, | ||
| 31 | aý tajpu <ESC>c se vi ne havas META-, EDIT- aý Alt-klavon). | ||
| 32 | |||
| 33 | >> Provu tajpi M-v kaj sekve C-v kelkfoje. | ||
| 34 | |||
| 35 | |||
| 36 | * RESUMO | ||
| 37 | -------- | ||
| 38 | |||
| 39 | La sekvaj ordonoj servas por foliumi ekranplenojn: | ||
| 40 | |||
| 41 | C-v Moviøu antaýen je unu ekranpleno | ||
| 42 | M-v Moviøu malantaýen je unu ekranpleno | ||
| 43 | C-l Viþu la ekranon kaj reeligu la tutan tekston, aranøante | ||
| 44 | øin æirkaý la kursoro lokita centre de la ekrano. | ||
| 45 | (Tiu estas C-L, la stira lo; ne C-1, la stira unu.) | ||
| 46 | |||
| 47 | >> Trovu la kursoron, kaj notu øian kuntekston. Tajpu C-l. Retrovu | ||
| 48 | la kursoron kaj notu ke øi restas en la sama kunteksto. | ||
| 49 | |||
| 50 | |||
| 51 | * BAZAJ RIMEDOJ POR REGI KURSORON | ||
| 52 | --------------------------------- | ||
| 53 | |||
| 54 | Foliumi per ekranplenoj estas utila afero, sed kiel oni moviøu al | ||
| 55 | preciza loko en la teksto sur la ekrano? | ||
| 56 | |||
| 57 | Estas kelkaj metodoj por fari tion. Oni povas uzi la sagoklavojn, sed | ||
| 58 | pli produktive estas teni la manojn en la normala pozicio kaj uzi la | ||
| 59 | ordonojn C-p, C-b, C-f, kaj C-n. Æiu de tiuj ordonoj movas la | ||
| 60 | kursoron je unu vertikalo aý horizontalo en la koncerna direkto sur la | ||
| 61 | ekrano. Æi tiu tabelo montras tiujn kvar ordonojn kaj kien ili movas | ||
| 62 | la kursoron: | ||
| 63 | |||
| 64 | Al la antaýa linio, C-p | ||
| 65 | (angle: Previous line) | ||
| 66 | : | ||
| 67 | : | ||
| 68 | Antaýen, C-b .... Nuna loko de la kursoro .... Sekven, C-f | ||
| 69 | (ang. Backward) : (ang. Forward) | ||
| 70 | : | ||
| 71 | Al la sekva linio, C-n | ||
| 72 | (angle: Next line) | ||
| 73 | |||
| 74 | >> Movu la kursoron al la centra linio de la diagramo per C-n aý C-p. | ||
| 75 | Tajpu C-l por vidi la tutan diagramon vertikale centrigita sur la | ||
| 76 | ekrano. | ||
| 77 | |||
| 78 | La literoj estas elektitaj laý la koncernaj anglaj vortoj: P el | ||
| 79 | "previous", N el "next", B el "backward" kaj F el "forward". Tiuj | ||
| 80 | estas la bazaj ordonoj por movi la kursoron, kaj vi uzos ilin æiam, do | ||
| 81 | utilas al vi lerni ilin nune. | ||
| 82 | |||
| 83 | >> Uzu C-n kelkfoje por mallevi la kursoron al æi tiu linio. | ||
| 84 | |||
| 85 | >> Uzu C-f por avanci en la linion kaj sekve C-p por movi supren. | ||
| 86 | Atentu kion C-p faras kiam la kursoro estas meze de la linio. | ||
| 87 | |||
| 88 | Æiu teksta linio finiøas per novlinia signo, kiu disigas øin disde la | ||
| 89 | sekva linio. La lasta linio en via dosiero devus havi novlinion æe la | ||
| 90 | fino (sed Emacs ne postulas øin). | ||
| 91 | |||
| 92 | >> Provu uzi C-b æe linikomenco. Øi devas movi al la fino de la | ||
| 93 | antaýa linio. Tio okazas æar øi movas reen trans la novlinian | ||
| 94 | signon. | ||
| 95 | |||
| 96 | C-f povas movi trans novlinion analogie kiel C-b | ||
| 97 | |||
| 98 | >> Uzu C-b por vidi kie estas la kursoro. | ||
| 99 | Poste uzu C-f kelkfoje por reveni æe la linifinon. | ||
| 100 | Poste faru unu C-f pli por transiri en la sekvantan linion. | ||
| 101 | |||
| 102 | Kiam vi pasas trans la supron aý malsupron de la ekrano, la teksto | ||
| 103 | transranda þoviøas sur la ekranon. Tio estas nomata "rulumado". Øi | ||
| 104 | ebligas movi la kursoron al specifita loko en la teksto sen perdi øin | ||
| 105 | (la kursoron) de sur la ekrano. | ||
| 106 | |||
| 107 | >> Provu uzi C-n por movi la kursoron de sur la malsupro de la ekrano, | ||
| 108 | kaj vidu kio okazas. | ||
| 109 | |||
| 110 | Se movado per signoj estas tro malrapida, moviøu per vortoj. M-f | ||
| 111 | (Meta-f) movas je unu vorto posten kaj M-b movas je unu vorto reen. | ||
| 112 | |||
| 113 | >> Tajpu kelkfoje M-f kaj M-b. | ||
| 114 | |||
| 115 | Kiam vi estas meze de vorto, M-f movas al la fino de la vorto. Kiam | ||
| 116 | vi estas en intervorta spaco, M-f movas al la fino de la sekva vorto. | ||
| 117 | M-b faras analogie en la mala direkto. | ||
| 118 | |||
| 119 | >> Tajpu M-f kaj M-b kelkfoje, intermiksante kun C-f kaj C-b, por vidi | ||
| 120 | la efikon de M-f kaj M-b el diversaj lokoj ene kaj inter vortoj. | ||
| 121 | |||
| 122 | Rimarku la analogion inter C-f kaj C-b unuflanke, kaj M-f kaj M-b | ||
| 123 | aliflanke. Tre ofte Meta-signoj servas por funkcioj rilataj al unuoj | ||
| 124 | difinitaj lingve (vortoj, frazoj, alineoj), dum la stiraj C-signoj | ||
| 125 | funkcias sur elementaj unuoj sendependaj de la enhavo (signopozicioj, | ||
| 126 | linioj, ktp.). | ||
| 127 | |||
| 128 | Tiu analogio validas ankaý por linioj kaj frazoj: C-a kaj C-e movas al | ||
| 129 | la komenco aý fino de linio, kaj M-a kaj M-e movas al la komenco aý | ||
| 130 | fino de frazo. | ||
| 131 | |||
| 132 | >> Provu kelkajn C-a, poste kelkajn C-e. | ||
| 133 | Provu kelkajn M-a, poste kelkajn M-e. | ||
| 134 | |||
| 135 | Observu kiel ripetaj C-a faras nenion pli ol unufoje, dum ripetaj M-a | ||
| 136 | plu movas je unu frazo pluen. Kvankam la analogio ne estas plena, æiu | ||
| 137 | ordono kondutas nature. | ||
| 138 | |||
| 139 | La loko de la kursoro en la teksto estas nomata "punkto" (angle | ||
| 140 | "point"). Alidire, la kursoro montras sur la ekrano kie "punkto" | ||
| 141 | estas en la teksto. | ||
| 142 | |||
| 143 | Jen resumo de simplaj ordono por movi la kursoron, inklude la ordonojn | ||
| 144 | por moviøi per vortoj kaj frazoj: | ||
| 145 | |||
| 146 | C-f Moviøu sekven je unu signopozicio | ||
| 147 | C-b Moviøu reen je unu signopozicio | ||
| 148 | |||
| 149 | M-f Moviøu sekven je unu vorto | ||
| 150 | M-b Moviøu antaýen je unu vorto | ||
| 151 | |||
| 152 | C-n Moviøu en la malsuran linion | ||
| 153 | C-p Moviøu en la suran linion | ||
| 154 | |||
| 155 | C-a Moviøu al la linikomenco | ||
| 156 | C-e Moviøu al la linifino | ||
| 157 | |||
| 158 | M-a Moviøu al la komenco de la frazo | ||
| 159 | M-e Moviøu al la fino de la frazo | ||
| 160 | |||
| 161 | >> Provu æiujn æi ordonojn, nun po kelkfoje por praktiki. Ili estas | ||
| 162 | la plej ofte uzataj ordonoj. | ||
| 163 | |||
| 164 | Du aliaj kursormovaj ordonoj estas M-< (Meta Malpli-ol), kiu movas al | ||
| 165 | la komenco de la tuta teksto, kaj M-> (Meta Pli-ol), kiu movas al la | ||
| 166 | fino de la tuta teksto. | ||
| 167 | |||
| 168 | Æe la plejmulto de terminaloj, la "<" estas super la komo, do vi devas | ||
| 169 | uzi la majuskligan klavon por tajpi øin. Æe tiuj terminaloj vi ankaý | ||
| 170 | devas uzi la majuskligan klavon por tajpi M-<; sen la majuskliga klavo | ||
| 171 | rezultus "M-," (Meta-komo). | ||
| 172 | |||
| 173 | >> Provu tajpi M-< nune, por moviøi al la komenco de la lernilo. | ||
| 174 | Poste uzu C-v multfoje por reveni æi tien. | ||
| 175 | |||
| 176 | >> Provu tajpi M-> nune, por moviøi al la fino de la lernilo. | ||
| 177 | Poste uzu M-v multfoje por reveni æi tien. | ||
| 178 | |||
| 179 | Vi ankaý povas movi la kursoron per la sagoklavoj, se via terminalo | ||
| 180 | havas ilin. Ni tamen rekomendas ke vi lernu C-b, C-f, C-n kaj C-p pro | ||
| 181 | tri kialoj. Unue, ili funkcias æe æia terminalo. Due, kiam vi | ||
| 182 | kutimiøos al Emakso, vi trovos ke tajpi tiujn stirsignojn estas pli | ||
| 183 | rapida ol tajpi la sagoklavojn (æar vi ne devas formovi viajn manojn | ||
| 184 | de la normala tajpada pozicio). Trie, kiam vi kutimiøos uzi tiujn | ||
| 185 | stirajn ordonojn, vi facile lernos uzi ankaý aliajn kursormovajn | ||
| 186 | ordonojn. | ||
| 187 | |||
| 188 | La plejparto da Emaksaj ordonoj akceptas nombran argumenton; por la | ||
| 189 | plejparto da ordonoj, øi funkcias kiel ripetilo. Por indiki al ordono | ||
| 190 | la nombron de ripetoj, tajpu C-u kaj sekve la ciferojn antaý ol tajpi | ||
| 191 | la ordonon. Se vi havas META-klavon (aý EDIT-, aý Alt-klavon), eblas | ||
| 192 | ankaý alia metodo por doni nombran argumenton: tajpu la ciferojn | ||
| 193 | premtenante la META-klavon. Ni rekomendas lerni la metodon de C-u æar | ||
| 194 | øi funkcias æe æia terminalo. La nombra argumento ankaý estas nomata | ||
| 195 | "prefiksa argumento", æar la argumenton oni tajpas antaý la koncerna | ||
| 196 | ordono. | ||
| 197 | |||
| 198 | Ekzemple, C-u 8 C-f movas vin al la oka signo sekvanta. | ||
| 199 | |||
| 200 | >> Uzu C-n aý C-p kun nombra argumento por movi la kursoron en apudan | ||
| 201 | linion per sola ordono. | ||
| 202 | |||
| 203 | La plejparto da ordonoj uzas la nombran argumenton kiel ripetilon, sed | ||
| 204 | iuj ordonoj øin uzas alicele. Kelkaj ordonoj (tamen neniu el la | ||
| 205 | lernitaj) uzas øin kiel indikilon -- la ekzisto de prefiksa argumento, | ||
| 206 | sendepende de øia valoro, igas la ordonon agi alimaniere. | ||
| 207 | |||
| 208 | C-v kaj M-v estas alispeca escepto. Kiam vi donas al ili argumenton, | ||
| 209 | ili rulumas la ekranon supren aý suben je tiom da linioj, anstataý je | ||
| 210 | ekranplenoj. Ekzemple, C-u 8 C-v rulumas la ekranon je 8 linioj. | ||
| 211 | |||
| 212 | >> Tajpu C-u 8 C-v nun. | ||
| 213 | |||
| 214 | Æi tio devis rulumi la ekranon je 8 linioj supren. Se vi deziras | ||
| 215 | retrorulumi øin suben, vi povas doni argumenton al M-v. | ||
| 216 | |||
| 217 | Se vi uzas Emakson sub grafika fenestrosistemo, ekz-e X11 aý | ||
| 218 | MS-Windows, øi devas havi altan ortograman regionon nomatan rulumskalo | ||
| 219 | æe la (mal)dekstra flanko de la Emaksa fenestro. Vi povas rulumi la | ||
| 220 | tekston klakante per la muso en la rulumskalo. | ||
| 221 | |||
| 222 | >> Provu premi la mezan butonon (de la muso) æe la supro de la | ||
| 223 | emfazata regiono interne de la rulumskalo. Tio devus rulumi la | ||
| 224 | tekston øis pozicio determinita per tio, kiom alte aý malalte vi | ||
| 225 | alklakis. | ||
| 226 | |||
| 227 | >> Provu movi la muson supren kaj suben, tenante premita la mezan | ||
| 228 | musbutonon. Vi vidos ke la teksto rulumas supren kaj suben laý | ||
| 229 | tio, kiel vi movas la muson. | ||
| 230 | |||
| 231 | |||
| 232 | * SE EMAKSO SVENIS | ||
| 233 | ------------------ | ||
| 234 | |||
| 235 | Se Emakso æesis respondi al viaj ordonoj, vi povas sendanøere øin | ||
| 236 | malbloki tajpante C-g. Vi povas uzi C-g por haltigi ordonon kiu | ||
| 237 | plenumiøas tro longe. | ||
| 238 | |||
| 239 | Vi ankaý povas uzi C-g por forigi nombran argumenton aý la komencon de | ||
| 240 | ordono kiun vi ne deziras fini. | ||
| 241 | |||
| 242 | >> Tajpu C-u 100 por fari nombran argumenton 100, sekve tajpu C-g. | ||
| 243 | Nun tajpu C-f. Øi devas movi je nur unu signo, æar vi forigis la | ||
| 244 | argumenton per C-g. | ||
| 245 | |||
| 246 | Se vi erare tajpis <ESC> (la eskapklavon), vi povas vin malembarasi de | ||
| 247 | øi per C-g. | ||
| 248 | |||
| 249 | |||
| 250 | * MALÞALTITAJ ORDONOJ | ||
| 251 | --------------------- | ||
| 252 | |||
| 253 | Iuj Emaksaj ordonoj estas malþaltitaj por ke komencantoj ne uzu ilin | ||
| 254 | akcidente. | ||
| 255 | |||
| 256 | Se vi tajpas iun el la malþaltitaj ordonoj, Emakso eligas mesaøon | ||
| 257 | indikantan la tajpitan ordonon, kaj demandas æu vere vi volas uzi øin. | ||
| 258 | |||
| 259 | Se vi intencas uzi la ordonon, tajpu spaceton responde al la demando. | ||
| 260 | Normale, se vi ne deziras plenumi la malþaltitan ordonon, respondu per | ||
| 261 | "n". | ||
| 262 | |||
| 263 | >> Tajpu C-x C-l (kiu estas malþaltita ordono), kaj tajpu "n" responde | ||
| 264 | al la demando. | ||
| 265 | |||
| 266 | |||
| 267 | * FENESTROJ | ||
| 268 | ----------- | ||
| 269 | |||
| 270 | En Emakso vi povas havi plurajn fenestrojn montrantajn sian propran | ||
| 271 | tekston. Ni klarigos poste kiel uzi plurajn fenestrojn. Sed nun ni | ||
| 272 | klarigu kiel forigi nebezonatajn fenestrojn kaj reveni al la simpla | ||
| 273 | unufenestra redaktado. Tio estas facila: | ||
| 274 | |||
| 275 | C-x 1 Unu fenestro (t.e., forigu æiujn aliajn fenestrojn) | ||
| 276 | |||
| 277 | Tio estas STIR-x kaj poste la cifero 1. "C-x 1" pligrandigas la | ||
| 278 | fenestron enhavantan la kursoron, tiel ke øi okupu la tutan ekranon. | ||
| 279 | Øi malaperigas æiujn aliajn fenestrojn. | ||
| 280 | |||
| 281 | >> Movu la kursoron en æi tiun linion kaj tajpu C-u 0 C-l. | ||
| 282 | >> Tajpu C-h k C-f. | ||
| 283 | Vidu kiel æi tiu fenestro malkreskas, dum nova fenestro aperas por | ||
| 284 | montri instrukcion pri la C-f ordono. | ||
| 285 | |||
| 286 | >> Tajpu C-x 1 kaj vidu la instrukcian fenestron malaperi. | ||
| 287 | |||
| 288 | Tiu ordono malsimilas la aliajn ordonojn kiujn vi lernis antaýe æar øi | ||
| 289 | konsistas el du signoj. Øin komencas la signo STIR-x. Ekzistas tuta | ||
| 290 | serio da ordonoj kiuj komenciøas per STIR-x; multaj el ili koncernas | ||
| 291 | fenestrojn, dosierojn, bufrojn, kaj rilatajn aferojn. Tiuj ordonoj | ||
| 292 | estas du, tri aý kvar signojn longaj. | ||
| 293 | |||
| 294 | |||
| 295 | * ENÞOVO KAJ FORVIÞO | ||
| 296 | -------------------- | ||
| 297 | |||
| 298 | Se vi deziras enþovi tekston, simple øin tajpu. Signojn kiujn oni | ||
| 299 | povas vidi, ekzemple A, 7, *, ktp, Emakso traktas kiel tekston kaj | ||
| 300 | enmetas tuj. Tajpu <Return> (la enigan klavon) por enigi linifinilon. | ||
| 301 | |||
| 302 | Por forviþi la ¼us tajpitan signon tajpu <Retroviþu>. <Retroviþu> | ||
| 303 | estas tiu klavo de la klavaro, kiun oni ankaý ekster Emakso normale | ||
| 304 | uzas por forigi la ¼us tajpitan signon. Kutime øi estas granda klavo | ||
| 305 | unu aý du vicojn super Return-klavo, kaj eble estas markita per | ||
| 306 | "Delete", "Del" aý "Backspace". | ||
| 307 | |||
| 308 | Se tiu klavo estas markita per "Backspace" (retropaþo), tiam øuste øin | ||
| 309 | oni uzu por <Retroviþu>. Se krome estas alia klavo, markita <Delete>, | ||
| 310 | øi ne estas <Retroviþu>. | ||
| 311 | |||
| 312 | Øenerale, <Retroviþu> estas tiu klavo kiu forviþas la signon tuj antaý | ||
| 313 | la nuna kursorloko. | ||
| 314 | |||
| 315 | >> Faru æi tion nun -- tajpu kelkajn signojn, poste forviþu ilin | ||
| 316 | tajpante kelkajn <Retroviþu>. Ne timu difekti æi tiun dosieron; vi | ||
| 317 | ne þanøos la originalan lernilon. Æi tio estas nur ties labora | ||
| 318 | kopio por vi. | ||
| 319 | |||
| 320 | Kiam linio da teksto iøas pli longa ol la ekrana linio, la teksta | ||
| 321 | linio transiras sur la sekvan ekranan linion. Retroklino ("\") -- aý, | ||
| 322 | en grafika fenestrosistemo, kurba sageto -- en la dekstra marøeno | ||
| 323 | indikas tian transiron. | ||
| 324 | |||
| 325 | >> Enigu tekston øis øi atingos la dekstran marøenon, kaj plu enigu. | ||
| 326 | Vi vidos transiron en la sekvan linion. | ||
| 327 | |||
| 328 | >> Ripete <Retroviþu> por remallongigi la tekstan linion øis la longo | ||
| 329 | de unu ekrana linio denove. La transiro malaperas. | ||
| 330 | |||
| 331 | Vi povas forviþi linifinan signon tiel same kiel iun ajn signon. | ||
| 332 | Forviþo de linifinilo inter du linioj kunigas ilin en unu linion. Se | ||
| 333 | la rezulta kunigita linio estas pli longa ol la ekrana larøo, øi | ||
| 334 | aperos kun transiro. | ||
| 335 | |||
| 336 | >> Movu la kursoron al la komenco de linio kaj tajpu <Retroviþu>. La | ||
| 337 | linio kuniøos kun la ¼usa linio. | ||
| 338 | |||
| 339 | >> Tajpu <Return> por reenigi la linifinilon kiun vi ¼us forviþis. | ||
| 340 | |||
| 341 | Memoru ke vi povas doni ripetilon al plejparto da Emaksaj ordonoj; tio | ||
| 342 | koncernas ankaý tekstajn signojn. Ripetilo æe teksta signo enigas øin | ||
| 343 | plurfoje. | ||
| 344 | |||
| 345 | >> Provu tion nun -- tajpu "C-u 8 *" por enigi "********". | ||
| 346 | |||
| 347 | Vi lernis la plej fundamentan metodon por tajpi en Emakso kaj por | ||
| 348 | korekti erarojn. Vi povas forviþi per vortoj aý per linioj. Jen | ||
| 349 | resumo de forviþaj ordonoj: | ||
| 350 | |||
| 351 | <Retroviþu> forviþu la signon ¼us antaý la kursoro | ||
| 352 | C-d forviþu la signon tuj post la kursoro | ||
| 353 | |||
| 354 | M-<Retroviþu> for¼etu la vorton ¼us antaý la kursoro | ||
| 355 | M-d for¼etu la vorton tuj post la kursoro | ||
| 356 | |||
| 357 | C-k for¼etu de la kursorloko øis la linifino | ||
| 358 | M-k for¼etu de la kursorloko øis la frazfino | ||
| 359 | |||
| 360 | Rimarku ke <Retroviþu> kaj C-d rilate al M-<Retroviþu> kaj M-d etendas | ||
| 361 | la analogion komencitan de C-f kaj M-f (nu, <Retroviþu> ne vere estas | ||
| 362 | stirsigno, sed ni ne estu tro pedantaj). C-k kaj M-k iom similas al | ||
| 363 | C-e kaj M-e, sed rilate al linioj anstataý frazoj. | ||
| 364 | |||
| 365 | Vi ankaý povas for¼eti iun ajn parton de la bufro per unu senvaria | ||
| 366 | metodo. Moviøu al unu ekstrema¼o de tiu parto, kaj tajpu "C-@" (aý | ||
| 367 | "C-SPC", "SPC" simbolas spaceton). Moviøu al la alia ekstrema¼o, kaj | ||
| 368 | tajpu C-w. Tio for¼etas la tutan tekston inter la du lokoj. | ||
| 369 | |||
| 370 | >> Movu la kursoron al la V æe la komenco de la antaýa alineo. | ||
| 371 | >> Tajpu C-SPC. Emakso devas montri mesaøon: "Mark set" ("Markite") | ||
| 372 | æe la fundo de la ekrano. | ||
| 373 | >> Movu la kursoron al la o en "ekstrema¼o", en la dua linio de la | ||
| 374 | alineo. | ||
| 375 | >> Tajpu C-w. Tio for¼etos la tekston komenciøantan æe la V, kaj | ||
| 376 | finiøantan ¼us antaý la o. | ||
| 377 | |||
| 378 | La diferenco inter "for¬ETI" kaj "forVIÞI" ion konsistas en tio, ke vi | ||
| 379 | povas re-enþovi "for¼etitajn" a¼ojn, sed ne "forviþitajn" a¼ojn. | ||
| 380 | Re-enþovo de for¼etita teksto nomiøas "en¼eto" (angle "yanking"). | ||
| 381 | Øenerale, la ordonoj por forigi multe da teksto øin "for¼etas" (do, | ||
| 382 | ili ankaý ebligas øin "en¼eti"); male, la ordonoj por forviþi nur unu | ||
| 383 | signon, aý nur blankajn liniojn kaj spacetojn, ne konservas la | ||
| 384 | forigitan tekston (kaj oni ne povas øin en¼eti). | ||
| 385 | |||
| 386 | >> Movu la kursoron al la komenco de nemalplena linio. Poste tajpu | ||
| 387 | C-k por for¼eti la tekston de tiu linio. | ||
| 388 | >> Tajpu C-k duafoje. Vi vidos ke øi for¼etas la linifinilon | ||
| 389 | sekvantan tiun linion. | ||
| 390 | |||
| 391 | Rimarku ke unuopa C-k for¼etas la enhavon de la linio, kaj dua C-k | ||
| 392 | for¼etas la linion mem kaj igas la postajn liniojn þoviøi supren. C-k | ||
| 393 | traktas nombran argumenton speciale: øi for¼etas tiom da linioj KAJ | ||
| 394 | ilian enhava¼on. Æi tio ne estas simpla ripetado. C-u 2 C-k for¼etas | ||
| 395 | du liniojn kaj iliajn linifinojn; tajpi C-k dufoje ne farus tion. | ||
| 396 | |||
| 397 | Reenigi for¼etitan tekston nomiøas "en¼etado". Vi povas en¼eti la | ||
| 398 | for¼etitan tekston aý en la saman lokon de kie øi estis for¼etita, aý | ||
| 399 | en alian lokon de la redaktata teksto, aý eæ en alian dosieron. Vi | ||
| 400 | povas en¼eti la tekston kelkfoje por fari plurajn kopiojn de øi. | ||
| 401 | |||
| 402 | Por repreni la laste for¼etitan tekston kaj enigi øin tien kie la | ||
| 403 | kursoro nune estas, tajpu "C-y" (de la angla vorto "yank"). | ||
| 404 | |||
| 405 | >> Provu øin: tajpu C-y por en¼eti la tekston. | ||
| 406 | |||
| 407 | Atentu ke se vi tujsekve faras plurajn C-k, æiuj for¼etata¼oj | ||
| 408 | konserviøas kune, por ke oni povu en¼eti æiujn æi liniojn per unu C-y. | ||
| 409 | |||
| 410 | >> Faru æi tion nun, tajpu C-k kelkfoje. | ||
| 411 | |||
| 412 | Nun, por repreni tiun for¼etitan tekston: | ||
| 413 | |||
| 414 | >> Tajpu C-y. Poste movu la kursoron je kelkaj linioj suben kaj tajpu | ||
| 415 | C-y denove. Nun vi scias kiel kopii iom da teksto. | ||
| 416 | |||
| 417 | Kion fari se vi, havante iom da teksto en¼etota, for¼etas ion alian? | ||
| 418 | C-y en¼etus la pli ¼usan for¼eta¼on. Sed la antaýa teksto ne estas | ||
| 419 | perdita. Vi povas re-en¼eti øin per la ordono M-y. Farinte C-y por | ||
| 420 | en¼eti la plej ¼usan for¼eta¼on, tajpu M-y por anstataýigi la | ||
| 421 | en¼etitan tekston per pli frua for¼eta¼o. Tajpadu M-y denove, kaj unu | ||
| 422 | post la alia en¼etiøos pli fruaj for¼eta¼oj. Trovinte la seræatan | ||
| 423 | pecon, vi ne bezonas fari ion por konservi øin. Simple daýrigu vian | ||
| 424 | redaktadon, kaj lasu la en¼etitan tekston tie kie øi estas. | ||
| 425 | |||
| 426 | Se vi uzos M-y sufiæe da fojoj, vi revenos al la komenca loko (la plej | ||
| 427 | ¼usa for¼eta¼o). | ||
| 428 | |||
| 429 | >> For¼etu linion, moviøu ien, for¼etu alian linion. | ||
| 430 | Poste uzu C-y por en¼eti reen la duan for¼etitan linion. | ||
| 431 | Poste uzu M-y kaj la unua for¼etita linio anstataýigos øin. | ||
| 432 | Uzu M-y plue kaj rigardu kion vi akiras. Daýrigu øis la reapero de | ||
| 433 | la dua for¼etita linio, kaj poste de kelkaj pli. Se vi deziras, vi | ||
| 434 | povas doni al M-y pozitivajn kaj negativajn argumentojn. | ||
| 435 | |||
| 436 | |||
| 437 | * MALFARADO | ||
| 438 | ----------- | ||
| 439 | |||
| 440 | Se vi þanøis la tekston, kaj sekve decidas ke tio estis eraro, vi | ||
| 441 | povas malfari la þanøon per la "malfaru"-ordono, C-x u (de la angla | ||
| 442 | "undo"). | ||
| 443 | |||
| 444 | Normale, C-x u malfaras la þanøojn faritajn per unu ordono; se vi | ||
| 445 | tujsekve ripetas la ordonon C-x u kelkfoje, æiu ripeto malfaras unu | ||
| 446 | plian ordonon. | ||
| 447 | |||
| 448 | Sed estas du esceptoj: ordonoj kiuj ne þanøas la tekston ne estas | ||
| 449 | atentataj (tiuj inkludas kursormovajn kaj rulumadajn ordonojn), kaj | ||
| 450 | memenigaj signoj kutime ariøas en grupojn po øis 20. (Tio malpliigas | ||
| 451 | la tajpadojn de C-x u necesajn por malfari tekstenigon.) | ||
| 452 | |||
| 453 | >> For¼etu æi-linion per C-k, sekve tajpu C-x u kaj øi devas reaperi. | ||
| 454 | |||
| 455 | C-_ estas alternativa malfara ordono; øi funkcias same kiel C-x u, sed | ||
| 456 | øi estas pli facila por plurfoja tajpado sinsekva. La malavantaøo de | ||
| 457 | C-_ estas ke iuj klavaroj malhavas evidentan metodon por tajpi øin. | ||
| 458 | Tial ni provizas ankaý C-x u. Æe iu klavaroj vi povas ricevi C-_ | ||
| 459 | tajpante / dum vi premtenas STIR-klavon. | ||
| 460 | |||
| 461 | Nombra argumento æe C-_ aý C-x u agas kiel ripetilo. | ||
| 462 | |||
| 463 | Vi povas malfari forviþon de teksto egale bone kiel vi povas malfari | ||
| 464 | for¼eton de teksto. La diferenco inter forviþo kaj for¼eto koncernas | ||
| 465 | la eblon en¼eti per C-y; øi ne ekzistas por malfaro. | ||
| 466 | |||
| 467 | |||
| 468 | * DOSIEROJ | ||
| 469 | ----------- | ||
| 470 | |||
| 471 | Por persistigi la redaktatan tekston, necesas meti øin en dosieron. | ||
| 472 | Alie, øi pereos kiam via Emaksa procezo finiøos. Por meti vian | ||
| 473 | tekston en dosieron, necesas "trovi" la dosieron antaý ol enigi la | ||
| 474 | tekston. (Tio ankaý estas nomata "viziti" la dosieron; angle "find, | ||
| 475 | visit a file".) | ||
| 476 | |||
| 477 | Trovi dosieron signifas ke vi igas la enhavon de la dosiero atingebla | ||
| 478 | per Emakso. Plurrilate, øi estas kvazaý vi redaktus la dosieron mem. | ||
| 479 | Tamen, la þanøoj kiujn vi faras per Emakso ne persistiøas øis kiam vi | ||
| 480 | "konservos" (angle "save") la dosieron. Vi povas konservi la dosieron | ||
| 481 | por ne lasi duonþanøitan dosieron æe la sistemo kiam vi ne deziras | ||
| 482 | tion. Eæ kiam vi konservas, Emakso lasas la originalan dosieron sub | ||
| 483 | þanøita nomo por la eventualo ke vi poste decidos ke viaj þanøoj estis | ||
| 484 | eraraj. | ||
| 485 | |||
| 486 | Se vi rigardos apud la fundon de la ekrano vi vidos linion kiun | ||
| 487 | komencas kaj finas strekoj; komence "--:-- TUTORIAL.eo" aý io simila. | ||
| 488 | Tiu parto de la ekrano normale montras la nomon de la vizitata | ||
| 489 | dosiero. Øuste nun, vi vizitas dosieron nomatan "TUTORIAL.eo" kiu | ||
| 490 | estas via propra kopio de la Emaksa lernilo. Kiam vi trovas dosieron | ||
| 491 | per Emakso, la nomo de tiu dosiero aperas æe tiu sama loko. | ||
| 492 | |||
| 493 | Unu aparta¼o de la dosiertrova ordono estas, ke vi devas indiki kiun | ||
| 494 | dosiernomon vi deziras. Ni diras ke la ordono "legas argumenton de la | ||
| 495 | terminalo" (æi-okaze la argumento estas la dosiernomo). Post kiam vi | ||
| 496 | tajpis la ordonon | ||
| 497 | |||
| 498 | C-x C-f Trovu dosieron | ||
| 499 | |||
| 500 | Emakso petas ke vi tajpu la dosiernomon. La dosiernomo kiun vi tajpas | ||
| 501 | aperas sur la plej malsupra linio de la ekrano. Tiu linio estas | ||
| 502 | nomata "la bufreto" (angle "minibuffer") kiam øi estas uzata por tia | ||
| 503 | speco de enigado. Vi povas uzi ordinarajn Emaksajn redaktajn ordonojn | ||
| 504 | por redakti la dosiernomon. | ||
| 505 | |||
| 506 | Dum vi enigas la dosiernomon (aý iun ajn bufretan enigon), vi povas | ||
| 507 | aboli la ordonon per C-g. | ||
| 508 | |||
| 509 | >> Tajpu C-x C-f, kaj sekve C-g. Æi tio abolas la bufreton, kaj ankaý | ||
| 510 | abolas la ordonon "C-x C-f" kiu uzis la bufreton. Do vi ne trovis | ||
| 511 | dosieron. | ||
| 512 | |||
| 513 | Fininte enigi la dosiernomon, tajpu <Return>. Tiam eklaboros la | ||
| 514 | ordono C-x C-f, kaj trovos la dosieron kiun vi elektis. La bufreto | ||
| 515 | malaperos kiam la C-x C-f ordono finiøos. | ||
| 516 | |||
| 517 | Post eta tempo la enhavo de la dosiero aperas sur la ekrano, kaj vi | ||
| 518 | povas redakti la enhavon. Kiam vi deziras persistigi viajn þanøojn, | ||
| 519 | tajpu la ordonon | ||
| 520 | |||
| 521 | C-x C-s konServu (angle "save") la dosieron | ||
| 522 | |||
| 523 | Tio kopias la tekston el interne de Emakso en la dosieron. Æe la unua | ||
| 524 | konservado, Emakso renomas la originalan dosieron per nova nomo por ke | ||
| 525 | øi ne perdiøu. La nova nomo estas farata per aldono de "~" al la fino | ||
| 526 | de la originala dosiernomo. | ||
| 527 | |||
| 528 | Fininte la konservadon, Emakso montras la nomon de la dosiero | ||
| 529 | skribita. Konservu sufiæe ofte, por ne perdi multe da laboro se la | ||
| 530 | sistemo paneos. | ||
| 531 | |||
| 532 | >> Tajpu C-x C-s, por konservi vian kopion de la lernilo. | ||
| 533 | Emakso devas montri la mesaøon "Wrote ...TUTORIAL.eo" (Skribis | ||
| 534 | ...TUTORIAL.eo) æe la fundo de la ekrano. | ||
| 535 | |||
| 536 | NOTO: Sur iuj sistemoj, C-x C-s senmovigas la ekranon kaj vi vidos | ||
| 537 | nenian pluan eligon de Emakso. Tio indikas ke operaciuma "trajto" | ||
| 538 | nomata "fluregulado" (angle "flow control") interkaptis la ordonon C-s | ||
| 539 | kaj ne lasas øin trapasi al Emakso. Por revivigi la ekranon, tajpu | ||
| 540 | C-q. Poste rigardu la sekcion nomatan "Spontaneous Entry to | ||
| 541 | Incremental Search" en la Emaksa manlibro por konsilo kion fari pri æi | ||
| 542 | tiu "trajto". | ||
| 543 | |||
| 544 | Vi povas trovi ekzistantan dosieron, por vidigi aý redakti øin. Vi | ||
| 545 | ankaý povas trovi dosieron kiu ankoraý ne ekzistas. Æi tio estas la | ||
| 546 | maniero por krei dosieron per Emakso: trovu la dosieron, komence | ||
| 547 | malplenan, kaj sekve ekenigu la tekston por la dosiero. Kiam vi petos | ||
| 548 | "konservi" la dosieron, Emakso vere kreos la dosieron kun la teksto | ||
| 549 | kiun vi enigis. De tiam vi povos opinii ke vi redaktas jam | ||
| 550 | ekzistantan dosieron. | ||
| 551 | |||
| 552 | |||
| 553 | * BUFROJ | ||
| 554 | -------- | ||
| 555 | |||
| 556 | Se vi trovas duan dosieron per C-x C-f, la unua dosiero restas interne | ||
| 557 | de Emakso. Vi povas reiri al øi retrovante øin denove per C-x C-f. | ||
| 558 | Tio ebligas al vi meti plurajn dosierojn en Emakson. | ||
| 559 | |||
| 560 | >> Kreu dosieron nomatan "umo" tajpante "C-x C-f umo <Return>". | ||
| 561 | Poste enigu iom da teksto, redaktu øin, kaj konservu "umo"n | ||
| 562 | tajpante "C-x C-s". | ||
| 563 | Fine, tajpu "C-x C-f TUTORIAL.eo <Return>" por reveni al la | ||
| 564 | lernilo. | ||
| 565 | |||
| 566 | Emakso tenas la tekston de æiu dosiero en objekto nomata "bufro". | ||
| 567 | Trovo de dosiero kreas novan bufron interne de Emakso. Por vidi | ||
| 568 | liston de la bufroj kiuj nune ekzistas en via Emakso-procezo, tajpu | ||
| 569 | |||
| 570 | C-x C-b Listigu bufrojn | ||
| 571 | |||
| 572 | >> Provu C-x C-b nun. | ||
| 573 | |||
| 574 | Vi vidas, ke æiu bufro havas nomon, kaj ke øi ankaý eble havas | ||
| 575 | dosiernomon por la dosiero kies enhavon øi tenas. ÆIU teksto kiun vi | ||
| 576 | vidas en Emaksa fenestro estas æiam parto de iu bufro. | ||
| 577 | |||
| 578 | >> Tajpu C-x 1 por forigi la liston de bufroj. | ||
| 579 | |||
| 580 | Se vi havas plurajn bufrojn, je æiu momento nur nur unu el ili estas | ||
| 581 | "la kuranta": tiu, kiun vi redaktas. Se vi volas redakti alian | ||
| 582 | bufron, vi bezonas "transiri" en øin. Se la celata bufro respondas al | ||
| 583 | dosiero, vi povas transiri per vizito al øi: C-x C-f ... Sed estas | ||
| 584 | pli facila metodo: uzi la ordonon "C-x b", donante al øi la nomon de | ||
| 585 | la celata bufro. | ||
| 586 | |||
| 587 | >> Tajpu "C-x b umo <Return>" por transiri en la bufron "umo", | ||
| 588 | entenantan la tekston de la dosiero "umo". | ||
| 589 | Poste tajpu "C-x b TUTORIAL.eo <Return>" por reveni en la lernilon. | ||
| 590 | |||
| 591 | Plej ofte, la bufronomo estas egala al la nomo de øia dosiero (sen la | ||
| 592 | dosiera parto). Tamen, ne æiam tio estas vera. La listo de bufroj | ||
| 593 | farita per "C-x C-b" æiam vidigas al vi la nomojn de æiuj bufroj. | ||
| 594 | |||
| 595 | ÆIU teksto kiun vi vidas en Emaksa fenestro estas æiam parto de iu | ||
| 596 | bufro. Tamen iuj bufroj ne respondas al dosieroj. Ekzemple, la bufro | ||
| 597 | nomata "*Buffer List*" (Listo de Bufroj) ne havas dosieron. Øi estas | ||
| 598 | la bufro enhavanta la liston de bufroj faritaj per la ordono C-x C-b. | ||
| 599 | Ankaý la bufro "*Messages*" respondas al neniu dosiero; øi entenas la | ||
| 600 | mesaøojn aperintajn en la funda linio dum la Emaksa seanco. | ||
| 601 | |||
| 602 | >> Tajpu "C-x b *Messages* <Return>" por vidigi la bufron de mesaøoj. | ||
| 603 | Poste tajpu "C-x b TUTORIAL.eo <Return>" por reveni en la lernilon. | ||
| 604 | |||
| 605 | Se vi þanøas la tekston de unu dosiero, kaj sekve trovas alian | ||
| 606 | dosieron, æi tio ne konservas la unuan dosieron. Øiaj þanøoj restas | ||
| 607 | interne de Emakso, en la bufro de tiu dosiero. La kreado aý redaktado | ||
| 608 | de la bufro de la dua dosiero ne efikas la bufron de la unua dosiero. | ||
| 609 | Æi tio estas utilega, sed øi ankaý signifas ke vi bezonas oportunan | ||
| 610 | metodon por konservi la bufron de la unua dosiero. Estas øena devi | ||
| 611 | revenadi en øin per C-x C-f nur por konservi øin per C-x C-s. Tial ni | ||
| 612 | havas | ||
| 613 | |||
| 614 | C-x s Konservu iom da bufroj. | ||
| 615 | |||
| 616 | C-x s demandas vin pri æiu þanøita bufro kiun vi ne konservis. Øi | ||
| 617 | demandas vin, pri æiu tia bufro, æu konservi la bufron. | ||
| 618 | |||
| 619 | >> Enigu linion da teksto, kaj sekve tajpu C-x s. | ||
| 620 | Emakso devas demandi vin æu øi konservu la bufron "TUTORIAL.eo". | ||
| 621 | Jesu tajpante "y" (de la angla "yes"). | ||
| 622 | |||
| 623 | |||
| 624 | * ETENDI LA ORDONARON | ||
| 625 | --------------------- | ||
| 626 | |||
| 627 | Ekzistas multege pli da Emaksaj ordonoj ol eblas meti sur æiuj el la | ||
| 628 | stiraj kaj meta-aj signoj. Emakso solvas tiun problemon per la | ||
| 629 | X-ordonoj (de la angla eXtend, "etendo"). Estas du specoj da ili: | ||
| 630 | |||
| 631 | C-x Signa etendo. Sekvata de unu signo. | ||
| 632 | M-x Nomhava ordona etendo. Sekvata de plena nomo. | ||
| 633 | |||
| 634 | Æi tiuj estas la ordonoj ja utilaj, sed malpli oftaj ol la ordonoj | ||
| 635 | kiujn vi jam lernis. Vi jam vidis du el ili: la dosierajn ordonojn | ||
| 636 | C-x C-f por "trovi" kaj C-x C-s por "konservi". Alia ekzemplo estas | ||
| 637 | la ordono por fini Emaksan seancon -- la ordono C-x C-c. (Ne timu | ||
| 638 | perdi faritajn þanøojn; C-x C-c proponas konservi æiun þanøitan | ||
| 639 | dosieron antaý ol æesigi Emakson.) | ||
| 640 | |||
| 641 | C-z estas la ordono por eliri Emakso *provizore* -- tiel ke vi povas | ||
| 642 | reveni en la saman Emaksan seancon poste. | ||
| 643 | |||
| 644 | Sur sistemoj kiuj permesas øin, C-z "provizore æesigas" Emakson; t.e. | ||
| 645 | øi revenas en la þelon sed ne detruas Emakson. Je la plej komunaj | ||
| 646 | þeloj, vi povas reaktivigi Emakson per la ordono "fg" (de la angla | ||
| 647 | "foreground") aý per "%emacs". | ||
| 648 | |||
| 649 | Sur sistemoj kiuj ne permesas provizoran æesigon, C-z kreas sub-þelon | ||
| 650 | sub Emakso por doni al vi þancon lanæi aliajn programojn kaj reiri al | ||
| 651 | Emakso poste; øi ne vere "eliras" el Emakso. Æi-okaze, la þela ordono | ||
| 652 | "exit" (eliru) estas la kutima maniero reiri al Emakso de la sub-þelo. | ||
| 653 | |||
| 654 | La ordonon C-x C-c uzu por adiaýi. Øi estas ankaý la ordono uzenda | ||
| 655 | por eliri Emakson lanæitan per retpoþta programo aý alia simila | ||
| 656 | utila¼o, æar tiuj eble ne scias kiel trakti provizoran æesigon de | ||
| 657 | Emakso. Tamen, ordinare, se vi ne estas tuj adiaýonta, preferindas | ||
| 658 | provizore æesigi Emakson per C-z anstataý eliri Emakson. | ||
| 659 | |||
| 660 | Ekzistas multe da ordonoj C-x. Jen listo de tiuj kiujn vi jam konas: | ||
| 661 | |||
| 662 | C-x C-f Trovu dosieron. | ||
| 663 | C-x C-s Konservu dosieron. | ||
| 664 | C-x C-b Listigu bufrojn. | ||
| 665 | C-x C-c Æesigu Emakson. | ||
| 666 | C-x 1 Forigu æiujn fenestrojn krom unu. | ||
| 667 | C-x u Malfaru. | ||
| 668 | |||
| 669 | Nomhavajn etenditajn ordonojn oni uzas eæ malpli ofte, aý uzas ilin | ||
| 670 | nur en kelkaj reøimoj. Ekzemplo estas la ordono "replace-string" | ||
| 671 | (anstataýigu-æenon), kiu anstataýigas unu æenon je alia tutbufre. | ||
| 672 | Kiam vi tajpas M-x, Emakso demandas de vi æe la fundo de la ekrano la | ||
| 673 | nomon de la ordono; æi-okaze, "replace-string". Simple tajpu | ||
| 674 | "repl s<TAB>" kaj Emakso kompletigos la nomon. Finu la ordonnomon | ||
| 675 | per <Return>. | ||
| 676 | |||
| 677 | La ordono replace-string postulas du argumentojn -- la anstataýigOTan | ||
| 678 | kaj la anstataýigONTan æenojn. Æiun argumenton finu per <Return>. | ||
| 679 | |||
| 680 | >> Movu la kursoron al la blanka linio du liniojn sub æi tiu. | ||
| 681 | Poste tajpu "M-x repl s<Return>linio<Return>peco<Return>". | ||
| 682 | |||
| 683 | Rimarku kiel tiu æi linio þanøiøis: vi anstataýigis la vorton | ||
| 684 | l-i-n-i-o per "peco" kie ajn øi aperis, de post la komenca loko de | ||
| 685 | la kursoro. | ||
| 686 | |||
| 687 | |||
| 688 | * AÝTOMATA KONSERVADO | ||
| 689 | --------------------- | ||
| 690 | |||
| 691 | Kiam vi faris þanøojn en dosiero, sed ankoraý ne konservis ilin, ili | ||
| 692 | povus perdiøi se via komputilo paneos. Por protekti vin de tio, | ||
| 693 | Emakso periode "aýtokonservas" æiujn dosierojn kiun vi redaktas. La | ||
| 694 | nomo de aýtokonservita dosiero havas la signon "#" komence kaj fine; | ||
| 695 | ekzemple, se via dosiero estas nomata "hello.c", øia aýtokonservita | ||
| 696 | dosiero nomiøos "#hello.c#". Kiam vi konservos la dosieron | ||
| 697 | normalmaniere, Emakso malkreos øian aýtokonservitan dosieron. | ||
| 698 | |||
| 699 | Por reakiri vian aýtokonservitajn redakta¼ojn post paneo, | ||
| 700 | normalmaniere "trovu" la dosieron (per la nomo de la dosiero kiun vi | ||
| 701 | redaktis, ne per la nomo de la aýtokonservita dosiero) kaj poste tajpu | ||
| 702 | "yes<Return>" por konfirmi ke vi volas uzi la aýtomate konservitan | ||
| 703 | datumon. | ||
| 704 | |||
| 705 | |||
| 706 | * E¦A AREO | ||
| 707 | ---------- | ||
| 708 | |||
| 709 | Se vi tajpas plursignan ordonon malrapide, Emakso montras øin al vi æe | ||
| 710 | la fundo de la ekrano en areo nomata la "e¶a areo". La e¶a areo | ||
| 711 | enhavas la plej malsupran linion de la ekrano. | ||
| 712 | |||
| 713 | |||
| 714 | * REØIMLINIO | ||
| 715 | ------------- | ||
| 716 | |||
| 717 | La linio tuj super la e¶a areo estas nomata la "reøimlinio". La | ||
| 718 | reøimlinio montras ion similan al æi tio: | ||
| 719 | |||
| 720 | --:** TUTORIAL.eo 63% L749 (Fundamental)----------------------- | ||
| 721 | |||
| 722 | Tiu linio donas al vi utilan informon pri la stato de Emakso kaj la | ||
| 723 | redaktata teksto. | ||
| 724 | |||
| 725 | Vi jam scias kion signifas la dosiernomo -- øi estas la dosiero kiun | ||
| 726 | vi trovis. -NN%-- montras vian nunan lokon en la teksto; øi signifas | ||
| 727 | ke NN elcentoj de la teksto estas supren de la supro de la ekrano. Se | ||
| 728 | la supro de la dosiero estas sur la ekrano, øi montras --Top-- | ||
| 729 | anstataý -- 0%--. Se la malsupro de la teksto estas sur la ekrano, øi | ||
| 730 | montras --Bot--. Se vi rigardas tekston tiom malgrandan ke æiom da øi | ||
| 731 | aperas en la ekrano, la reøimlinio montras --All--. | ||
| 732 | |||
| 733 | La L kun ciferoj indikas la pozicion alimaniere: ili indikas la | ||
| 734 | kurantan lininumeron de "punkto". | ||
| 735 | |||
| 736 | La steloj æe la komenco signifas ke vi þanøis la tekston. Antaý la | ||
| 737 | þanøoj, kiam vi ekvizitas aý konservis dosieron, en tiu parto de la | ||
| 738 | reøimlinio estas neniaj steloj, nur strekoj. | ||
| 739 | |||
| 740 | La enkrampa parto de la reøimlinio montras al vi kiujn redaktadajn | ||
| 741 | reøimojn vi uzas. La defaýlta reøimo estas "Fundamental" (fundamenta) | ||
| 742 | kiun vi uzas nun. Øi estas ekzemplo pri "æefreøimo". | ||
| 743 | |||
| 744 | Emakso havas multajn diversajn reøimojn. Iuj el ili estas por redakti | ||
| 745 | diversajn lingvojn kajaý specojn de teksto, ekzemple Lisp-reøimo, | ||
| 746 | Teksta-reøimo, ktp. Æiam unu kaj nur unu æefreøimo estas aktiva, kaj | ||
| 747 | øia nomo æiam aperas en la reøimlinio øuste kie "Fundamental" estas | ||
| 748 | nun. | ||
| 749 | |||
| 750 | Æiu æefreøimo igas iujn ordonojn agi malsame. Ekzemple, estas ordonoj | ||
| 751 | por krei komentojn en programo, kaj æar æiu programlingvo havas | ||
| 752 | malsaman ideon pri tio, kiel komento aspektu, æiu æefreøimo devas | ||
| 753 | enigi komentojn malsame. Æiu æefreøimo estas la nomo de etenda | ||
| 754 | ordono, per kiu vi povas þalti tiun reøimon. Ekzemple, | ||
| 755 | "M-x fundamental-mode" estas ordono por þalti la Fundamentan reøimon. | ||
| 756 | |||
| 757 | Se vi redaktos tekston (esperantan, anglan ktp), ekzemple æi tiun | ||
| 758 | dosieron, al vi eble konvenos Teksta-reøimo. | ||
| 759 | |||
| 760 | >> Tajpu M-x text-mode<Return>. | ||
| 761 | |||
| 762 | Ne maltrankviliøu, la Emaksaj ordonoj kiujn vi jam lernis malmulte | ||
| 763 | þanøiøas. Sed vi povas observi ke M-f kaj M-b nun traktas apostrofojn | ||
| 764 | kial parton de vortoj. Antaýe, en Fundamenta reøimo, M-f kaj M-b | ||
| 765 | traktis apostrofojn kiel vortajn disigilojn. | ||
| 766 | |||
| 767 | Æefreøimoj kutime faras tiajn subtilajn þanøojn: la plejmulto da | ||
| 768 | ordonoj faras "la saman taskon" en æiu æefreøimo, sed ili funkcias | ||
| 769 | iomete malsame. | ||
| 770 | |||
| 771 | Por vidi dokumentaron pri via nuna æefreøimo, tajpu C-h m. | ||
| 772 | |||
| 773 | >> Per kelkaj C-u C-v loku æi tiun linion æe la supro de la ekrano. | ||
| 774 | >> Tajpu C-h m, por vidi kiel la Teksta reøimo diferencas disde la | ||
| 775 | Fundamenta reøimo. | ||
| 776 | >> Tajpu C-x 1 por forigi la dokumentaron for de la ekrano. | ||
| 777 | |||
| 778 | Æefreøimojn oni nomas æefaj æar ekzistas ankaý "kromreøimoj". | ||
| 779 | Kromreøimoj ne estas alternativoj kontraý la æefreøimoj, nur negravaj | ||
| 780 | modifoj al ili. Æiun kromreøimon oni povas þalti aý malþalti, | ||
| 781 | sendepende de æiuj aliaj kromreøimoj, kaj sendepende de la æefreøimo. | ||
| 782 | Do vi povas uzi neniom da kromreøimoj, aý unu kromreøimon, aý ian ajn | ||
| 783 | kombina¼on de kelkaj kromreøimoj. | ||
| 784 | |||
| 785 | Unu utilega kromreøimo, precipe por redakti homlingvan tekston | ||
| 786 | (esperantan, anglan ktp), estas la reøimo de Aýtomata Linifaldo (Auto | ||
| 787 | Fill mode). Kiam øi estas þaltita, Emakso aýtomate rompas la linion | ||
| 788 | inter vortoj æiufoje kiam la enigata tekstolinio iøas tro larøa. | ||
| 789 | |||
| 790 | Por þalti la reøimon de Aýtomata Linifaldo tajpu | ||
| 791 | "M-x auto fill mode<Return>". Kiam la reøimo estas þaltita, vi povas | ||
| 792 | malþalti øin denove tajpante "M-x auto fill mode<Return>". Se la | ||
| 793 | reøimo estas malþaltita, tiu ordono þaltas øin, kaj se øi estas | ||
| 794 | þaltita, tiu ordono malþaltas øin. Ni diras ke la ordono "transþaltas | ||
| 795 | la reøimon". | ||
| 796 | |||
| 797 | >> Tajpu "M-x auto file mode<Return>". Poste enigi linion el "asdf ", | ||
| 798 | ripete, øis vi vidos øin dividita en du liniojn. Vi devas enigi | ||
| 799 | spacetojn inter "asdf", æar la Aýtomata Linifaldo rompas liniojn | ||
| 800 | nur æe spacetoj. | ||
| 801 | |||
| 802 | Normale la marøeno estas post 70 signoj, sed vi povas þanøi tion per | ||
| 803 | la ordono C-x f. Vi devus doni la marøenon kiu vi deziras por nombra | ||
| 804 | argumento. | ||
| 805 | |||
| 806 | >> Tajpu C-x f kun la argumento 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 807 | Tajpu ia tekston kaj rigardu kiel Emakso faldas liniojn po 20 | ||
| 808 | signoj. Refiksu la marøenon al 70 per C-x f. | ||
| 809 | |||
| 810 | Se vi faras þanøojn meze de alineo, la Aýtomata Linifalda reøimo ne | ||
| 811 | refaldas øin por vi. | ||
| 812 | Por rearanøi la alineon, tajpu M-q (Meta-q) dum la kursoro estas | ||
| 813 | interne de la alineo. | ||
| 814 | |||
| 815 | >> Movu la kursoron en la antaýan alineon kaj tajpu M-q. | ||
| 816 | |||
| 817 | |||
| 818 | * SERÆADO | ||
| 819 | --------- | ||
| 820 | |||
| 821 | Emakso povas seræi aperojn de æenoj (tiuj estas aroj da apudaj signoj | ||
| 822 | aý vortoj), aý antaýen tra la teksto, aý malantaýen. Seræi æenon | ||
| 823 | estas kursormova ordono; øi movas la kursoron al la sekvanta loko kie | ||
| 824 | la æeno aperas. | ||
| 825 | |||
| 826 | La Emaksa seræa ordono diferencas de la seræaj ordonoj de la plimulto | ||
| 827 | da redaktiloj per tio, ke øi estas "dumtajpa". Tio signifas ke la | ||
| 828 | seræo okazas dum vi tajpas la æenon por priseræi. | ||
| 829 | |||
| 830 | La ordono por komenci seræon estas C-s por la seræo antaýen, kaj C-r | ||
| 831 | por la seræo malantaýen. SED ATENDU! Ankoraý ne provu ilin nun. | ||
| 832 | |||
| 833 | Kiam vi tajpos C-s, vi vidos la æenon "I-search" aperi invite en la | ||
| 834 | e¶a areo. Æi tio informas vin, ke Emakso estas en la dumtajpa seræo, | ||
| 835 | atendante ke vi tajpu la æenon kies aperon vi deziras trovi. <Return> | ||
| 836 | finas seræon. | ||
| 837 | |||
| 838 | >> Nun tajpu C-s por komenci seræon. MALRAPIDE, unuliterope, tajpu la | ||
| 839 | vorton "kursoro", paýzante post æiu tajpita signo por vidi, kio | ||
| 840 | okazas al la kursoro. | ||
| 841 | Nun vi estas seræinta por "kursoro", unufoje. | ||
| 842 | >> Tajpu C-s denove, por seræi la sekvan aperon de "kursoro". | ||
| 843 | >> Nun tajpu <Backspace> kvarfoje kaj rigardu kiamaniere la kursoro | ||
| 844 | moviøas. | ||
| 845 | >> Tajpu <Return> por fini la seræon. | ||
| 846 | |||
| 847 | Æu vi vidis, kio okazis? Emakso, en dumtajpa seræo, penas iri al la | ||
| 848 | apero de la æeno kiun vi jam tajpis. Por iri al la sekvanta apero de | ||
| 849 | "kursoro" nur tajpu C-s denove. Se nenia ajn apero ekzistas, Emakso | ||
| 850 | pepas kaj informas vin ke la seræo æi-foje "malsukcesis". Ankaý C-g | ||
| 851 | finus la seræon. | ||
| 852 | |||
| 853 | RIMARKU: Æe iuj sistemoj, C-s senmovigas la ekranon kaj vi vidos ne | ||
| 854 | plu da eligo de Emakso. Æi tio indikas ke operaciuma "trajto" nomata | ||
| 855 | "fluregulado" interkaptis la C-s kaj ne permesas al øi trapasi al | ||
| 856 | Emakso. Por removebligi la ekranon, tajpu C-q. Konsultu la sekcion | ||
| 857 | "Spontaneous Entry to Incremental Search" en la Emaksa manlibro por | ||
| 858 | konsilo pri tio, kiel trakti æi tiun "trajton". | ||
| 859 | |||
| 860 | Se, meze de dumtajpa seræo, vi tajpos <Retroviþu>, vi rimarkos ke la | ||
| 861 | lasta signo en la seræata æeno forviþiøas, kaj la seræo retroiras al | ||
| 862 | la ¼usa loko de la seræo. Ekzemple, supozu ke vi tajpis "k", por | ||
| 863 | seræi la unuan aperon de "k". Nun se vi tajpus "u, la kursoro moviøus | ||
| 864 | al la unua apero de "ku". Nun tajpu <Retroviþu>. Æi tio forigos la | ||
| 865 | "u" de el la seræata æeno, kaj la kursoro moviøos reen al la unua | ||
| 866 | apero de "k". | ||
| 867 | |||
| 868 | Se, meze de dumtajpa seræo, vi tajpos STIRan aý META-signon | ||
| 869 | (esceptante kelkajn signojn, specialajn en la seræo, ekzemple C-s kaj | ||
| 870 | C-r), la seræo iøos finita. | ||
| 871 | |||
| 872 | La C-s komencas seræon kiu celas iun ajn aperon de la seræata æeno | ||
| 873 | POST la nuna kursorloko. Se vi deziras seræi ion supre en la teksto, | ||
| 874 | tajpu C-r anstataýe. Æio dirita pri C-s validas pri C-r, krom ke la | ||
| 875 | direkto de la seræo estas inversa. | ||
| 876 | |||
| 877 | |||
| 878 | * MULTAJ FENESTROJ | ||
| 879 | ------------------ | ||
| 880 | |||
| 881 | Unu el la agrablaj trajtoj de Emakso estas ke vi povas havi plurajn | ||
| 882 | fenestrojn sur la ekrano samtempe. | ||
| 883 | |||
| 884 | >> Movu la kursoron al tiu æi linio kaj tajpu "C-u 0 C-l" (kun Stira | ||
| 885 | lo, ne Stira unu). | ||
| 886 | |||
| 887 | >> Nun tajpu "C-x 2", kio fendos la ekranon en du fenestrojn. | ||
| 888 | Ambaý fenestroj vidigas æi tiun lernilon. La kursoro restas en la | ||
| 889 | supra fenestro. | ||
| 890 | |||
| 891 | >> Tajpu C-M-v por rulumi la malsupran fenestron | ||
| 892 | (Se vi ne havas veran Meta-klavon, tajpu Esc C-v.) | ||
| 893 | |||
| 894 | >> Tajpu "C-x o" ("o" de la angla vorto "other", "alia") por movi la | ||
| 895 | kursoron en la malsupran fenestron. | ||
| 896 | >> Uzu C-v kaj M-v en la malsupra fenestro por rulumi øin. | ||
| 897 | Daýrigu legi æi tiun instrukcion en la supra fenestro. | ||
| 898 | |||
| 899 | >> Tajpu C-x o denove por movi la kursoron reen en la supran fenestron. | ||
| 900 | La kursoro en la supra fenestro estas øuste kie øi estis antaýe. | ||
| 901 | |||
| 902 | Vi povas plu uzi C-x o por moviøi inter fenestroj. Æiu fenestro havas | ||
| 903 | sian propran kursorlokon, sed nur unu fenestro ja montras la kursoron. | ||
| 904 | Æiuj el la ordinaraj redaktaj ordonoj apartenas al la fenestro kiu | ||
| 905 | enhavas la kursoron. Ni nomas tiun la "elektita fenestro". | ||
| 906 | |||
| 907 | La ordono C-M-v estas utilega kiam vi redaktas tekston en unu fenestro | ||
| 908 | kaj uzas la alian fenestron nur por konsulti. Tiel vi æiam povas havi | ||
| 909 | la kursoron en la fenestro kie vi redaktas, kaj laýbezone rulumi tra | ||
| 910 | la alia fenestro per C-M-v. | ||
| 911 | |||
| 912 | C-M-v estas ekzemplo de STIR-META-signo. Se vi havas veran | ||
| 913 | META-klavon, vi povas tajpi C-M-v premante ambaý STIR kaj META, kaj | ||
| 914 | tajpante v. Ne gravas, æu STIR aý META "venas unue," æar ili ambaý | ||
| 915 | funkcias kiel modifiloj de la signo kiun vi tajpas. | ||
| 916 | |||
| 917 | Se vi ne havas veran META-klavon, kaj uzas <ESC> anstataýe, la ordo | ||
| 918 | gravas: vi devas tajpi <ESC> kaj poste C-v, æar "C-ESC v" ne funkcias. | ||
| 919 | Tiel estas æar <ESC> estas ne modifilo, sed memstara signo. | ||
| 920 | |||
| 921 | >> Tajpu "C-x 1" (en la supra fenestro) por forigi la malsupran | ||
| 922 | fenestron. | ||
| 923 | |||
| 924 | (Se vi tajpus C-x 1 en la malsupra fenestro, tio forigus la supran. | ||
| 925 | Pensu pri tiu ordono kiel "restigu nur unu fenestron -- la fenestron | ||
| 926 | en kiu mi jam estas.") | ||
| 927 | |||
| 928 | Ne estas nepra¼o havi la saman bufron en ambaý fenestroj. Se vi uzas | ||
| 929 | "C-x C-f" por trovi dosieron en unu fenestro, la alia fenestro ne | ||
| 930 | þanøiøas. Vi povas trovi dosieron sendepende en æiu fenestro. | ||
| 931 | |||
| 932 | Jen alia maniero uzi du fenestrojn por montri du malsamajn aferojn: | ||
| 933 | |||
| 934 | >> Tajpu "C-x 4 C-f", kaj sekve la nomon de unu el viaj dosieroj. | ||
| 935 | Finu per <Return>. Rimarku ke la elektita dosiero aperas en la | ||
| 936 | malsupra fenestro. Ankaý la kursoro iras tien. | ||
| 937 | |||
| 938 | >> Tajpu "C-x o" por retroiri en la supran fenestron, kaj "C-x 1" por | ||
| 939 | forigi la malsupran fenestron. | ||
| 940 | |||
| 941 | |||
| 942 | * REKURSIAJ REDAKTAJ NIVELOJ | ||
| 943 | ---------------------------- | ||
| 944 | |||
| 945 | Iam vi eniros ion nomatan "rekursia redakta nivelo". Tio estas | ||
| 946 | indikata per ortaj krampoj en la reøimlinio, æirkaý la rondaj krampoj | ||
| 947 | de la nomo de la æefreøimo. Ekzemple, vi eble vidos [(Fundamental)] | ||
| 948 | anstataý (Fundamental). | ||
| 949 | |||
| 950 | Por eliri el la rekursia redakta nivelo, tajpu Esc Esc Esc. Tio estas | ||
| 951 | universala "elira" ordono. Vi ankaý povas uzi øin por forigi kromajn | ||
| 952 | fenestrojn, aý por eliri el la bufreto. | ||
| 953 | |||
| 954 | >> Tajpu "M-x" por eniri la bufreton; kaj poste tajpu "Esc Esc Esc" | ||
| 955 | por eliri. | ||
| 956 | |||
| 957 | Oni ne povas uzi C-g por eliri el rekursia redakta nivelo. Tiel estas | ||
| 958 | æar C-g estas uzata por aboli ordonojn kaj argumentojn INTERNE DE la | ||
| 959 | rekursia redakta nivelo. | ||
| 960 | |||
| 961 | |||
| 962 | * KIEL AKIRI PLUAN HELPON | ||
| 963 | ------------------------- | ||
| 964 | |||
| 965 | En æi tiu lernilo ni penis provizi nur tiom da informo, kiom necesas | ||
| 966 | por ebligi al vi ekuzi Emakson. Emakso disponigas tiom da ebloj, ke | ||
| 967 | oni ne povas prezenti æiom da ili æi tie. Tamen, vi eble dezirus | ||
| 968 | lerni plu pri Emakso, æar øi havas multajn aliajn utilajn trajtojn. | ||
| 969 | Emakso provizas ordonojn por legi dokumenta¼on pri Emaksaj ordonoj. | ||
| 970 | Æiuj el tiuj æi "helpaj" ordonoj komenciøas per la signo C-h, kiu | ||
| 971 | estas nomata "la Help-signo". | ||
| 972 | |||
| 973 | Por uzi la Helpajn ordonojn, tajpu la signon C-h, kaj sekve signon | ||
| 974 | indikantan kian helpon vi deziras. Se vi estas vere perdita, tajpu | ||
| 975 | C-h ? kaj Emakso montros al vi la specojn de helpo kiujn øi povas | ||
| 976 | provizi. Se vi tajpis C-h kaj decidas ke vi ne deziras helpon, simple | ||
| 977 | tajpu C-g por aboli øin. | ||
| 978 | |||
| 979 | (En iuj lokoj oni þanøas la signifon de la signo C-h. Oni prefere ne | ||
| 980 | faru tion por æiuj uzantoj, do vi rajtas plendi al la sistemestro. | ||
| 981 | Dume, se C-h ne montras mesaøon pri helpo æe la fundo de la ekrano, | ||
| 982 | provu tajpi la F1-klavon aý "M-x help <Return>" anstataýe.) | ||
| 983 | |||
| 984 | La plej baza HELPA rimedo estas "C-h c". Tajpu C-h, la signon c, kaj | ||
| 985 | ordonan signon aý sekvencon; sekve de tio Emakso montras koncizegan | ||
| 986 | priskribon pri la ordono. | ||
| 987 | |||
| 988 | >> Tajpu C-h c C-p. | ||
| 989 | En la e¶a areo devas aperi proksimume tia mesaøo: | ||
| 990 | |||
| 991 | C-p runs the command previous-line | ||
| 992 | |||
| 993 | Æi tio diras al vi la "nomon de la funkcio". Funkciaj nomoj servas | ||
| 994 | æefe por agordi kaj etendi Emakson. Sed æar funkciaj nomoj estas | ||
| 995 | elektitaj por indiki kion la ordono faras, ili ankaý servas kiel | ||
| 996 | koncizega priskribo -- sufiæa por rememorigi vin pri ordonoj kiujn vi | ||
| 997 | jam lernis. | ||
| 998 | |||
| 999 | Ankaý la plursignaj ordonoj, ekzemple "C-x C-s" kaj "<ESC>v", estas | ||
| 1000 | egale eblaj post C-h c. | ||
| 1001 | |||
| 1002 | Por akiri pli da informo pri ordono, uzu C-h k anstataý C-h c. | ||
| 1003 | |||
| 1004 | >> Tajpu C-h k C-p. | ||
| 1005 | |||
| 1006 | Æi tio montras la plenan priskribon de la funkcio, aldone al øia nomo, | ||
| 1007 | en Emaksa fenestro. Fininte legi la eliga¼on, tajpu "C-x 1" por | ||
| 1008 | forigi la helptekston. Ne nepras fari tion tuj. Vi povas redakti | ||
| 1009 | konsultante la helptekston, kaj poste tajpi C-x 1. | ||
| 1010 | |||
| 1011 | Jen iom da aliaj utilaj elektoj por C-h: | ||
| 1012 | |||
| 1013 | C-h f Priskribu funkcion. Vi tajpas la nomon de la funkcio. | ||
| 1014 | |||
| 1015 | >> Provu tajpi C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1016 | Æi tio vidigas æiom da la informo kiun Emakso havas pri la funkcio | ||
| 1017 | efektiviganta la C-p ordonon. | ||
| 1018 | |||
| 1019 | C-h a Rilate al Ordono ("à propos"). Tajpu þlosilvorton kaj | ||
| 1020 | Emakso listigos æiujn el la ordonoj kies nomoj enhavas | ||
| 1021 | tiun þlosilvorton. Vi povas alvoki tiajn ordonoj per | ||
| 1022 | META-x. Por iom da ordonoj, Rilate al Ordono ankaý | ||
| 1023 | listigos unu- aý dusignan sekvencon alvokantan la | ||
| 1024 | saman ordonon. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | >> Tajpu C-h a file<Return>. | ||
| 1027 | |||
| 1028 | Sekve de æi tio vi vidos en aparta fenestro liston da æiuj M-x ordonoj | ||
| 1029 | enhavantaj "file" en sia nomo. Vi vidos signajn ordonojn listigitaj | ||
| 1030 | apud la respondaj ordonnomoj, ekzemple "C-x C-f" kaj "C-x C-w" apud | ||
| 1031 | "find-file" kaj "write-file". | ||
| 1032 | |||
| 1033 | >> Tajpu C-M-v por rulumi la helpfenestron. Faru æi tion kelkfoje. | ||
| 1034 | >> Tajpu C-x 1 por forigi la helpfenestron. | ||
| 1035 | |||
| 1036 | C-h i Vidigu dialogan manlibron (t.n. "Info"). Æi tiu | ||
| 1037 | ordono transportos vin en specialan bufron, nomatan | ||
| 1038 | "*info*", kie vi povos legi instrukciojn pri la | ||
| 1039 | paka¼oj instalitaj en via sistemo. Ekzemple, tajpu | ||
| 1040 | "m emacs <Return>" por legi la manlibron pri Emakso. | ||
| 1041 | Se vi neniam antaýe uzis Info, tajpu "?", kaj Emakso | ||
| 1042 | gvidos vin tra la prezento de la ebloj de la informa | ||
| 1043 | reøimo. Finleginte æi tiun lernilon, uzu la | ||
| 1044 | Info-manlibron kiel vian æefan dokumenta¼on. | ||
| 1045 | |||
| 1046 | |||
| 1047 | * KROMAJ FUNKCIOJ | ||
| 1048 | ----------------- | ||
| 1049 | |||
| 1050 | Pluajn informojn pri Emakso vi povas trovi foliumante ties manlibron, | ||
| 1051 | æu paperan (libroforman) aý dialogan (en Info -- uzu la Help-menuon aý | ||
| 1052 | tajpu "F10 h r"). Du funkcioj kiujn vi probable aparte aprezos estas | ||
| 1053 | la kompletigo, þparanta tajpadon, kaj dired, faciliganta manipuladojn | ||
| 1054 | dosierajn. | ||
| 1055 | |||
| 1056 | Kompletigo estas rimedo por eviti redundan tajpadon. Ekzemple, se vi | ||
| 1057 | volas transiri en la bufron *Messages*, sufiæas tajpi "C-x b *M<Tab>" | ||
| 1058 | kaj Emakso kompletigos la bufronomon per tiom da signoj, kiom øi povos | ||
| 1059 | determini surbaze de tio, kion vi jam tajpis. La kompletigo estas | ||
| 1060 | priskribita en la Info-manlibro pri Emakso en la nodo "Completion". | ||
| 1061 | |||
| 1062 | Dired ebligas al vi listigi dosierujon (kaj eventuale, ties | ||
| 1063 | subdosierujojn), kaj moviøi en tiu listo vizitante, alinomante, | ||
| 1064 | forigante kaj alimaniere manipulante la dosierojn. Dired estas | ||
| 1065 | priskribita en la Info-manlibro pri Emakso en la nodo "Dired". | ||
| 1066 | |||
| 1067 | La manlibro priskribas ankaý multajn aliajn aparta¼ojn de Emakso. | ||
| 1068 | |||
| 1069 | |||
| 1070 | * FINO | ||
| 1071 | ------ | ||
| 1072 | |||
| 1073 | Memoru, por definitive eliri el Emakso uzu C-x C-c. Por eliri en la | ||
| 1074 | þelon provizore, tiel ke vi povu reveni en Emakson poste, uzu C-z. | ||
| 1075 | |||
| 1076 | Æi tiu lernilo estas farita kun la intenco esti komprenebla por æiu | ||
| 1077 | nova uzanto, do se vi trovis ion ajn malklara, ne restu kulpigante vin | ||
| 1078 | mem -- plendu! La adreso por la Esperanta Traduka Teamo estas | ||
| 1079 | <translation-team-eo@lists.sourceforge.net>. | ||
| 1080 | |||
| 1081 | |||
| 1082 | * KOPIADO | ||
| 1083 | --------- | ||
| 1084 | |||
| 1085 | Æi tiu lernilo devenas el longa vico da Emaksaj instruaj dosieroj ekde | ||
| 1086 | la dosiero verkita de Stuart Cracraft por la originala Emakso. | ||
| 1087 | |||
| 1088 | Æi tiu versio de la lernilo, same kiel GNU Emakso, estas metita sub | ||
| 1089 | kopirajton, kaj venas kun permeso por disdoni kopiojn se certaj | ||
| 1090 | kondiæoj estas observataj: | ||
| 1091 | |||
| 1092 | Copyright (C) 1985, 1999, 2001, 2002, 2005, | ||
| 1093 | 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1094 | |||
| 1095 | Æi tiu dosiero estas parto de "GNU Emacs". | ||
| 1096 | |||
| 1097 | "GNU Emacs" estas libera programverko; vi povas øin pludistribui | ||
| 1098 | kaj/aý modifi je la kondiæoj de la GNUa Øenerala Publika Permesilo, | ||
| 1099 | eldonita de "Free Software Foundation", laý la versio 3 de tiu | ||
| 1100 | Permesilo aý, se vi preferas, ajna posta versio. | ||
| 1101 | |||
| 1102 | Ni distribuas æi tiun programon esperante ke øi estos utila, tamen | ||
| 1103 | SEN IA AJN GARANTIO, i.a. sen la implica garantio pri | ||
| 1104 | SURMERKATIGEBLO aý TAÝGECO POR IU KONKRETA CELO. Pliajn detalojn | ||
| 1105 | vidu en la GNUa Øenerala Publika Permesilo. | ||
| 1106 | |||
| 1107 | Ekzemplero de la GNUa Øenerala Publika Permesilo devas esti | ||
| 1108 | liverita al vi kun æi tiu programo; se vi øin ne ricevis, turnu vin | ||
| 1109 | al: Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth | ||
| 1110 | Floor, Boston, MA 02110-1301, USA. | ||
| 1111 | |||
| 1112 | Bonvole legu la dosieron COPYING kaj sekve donu kopiojn de GNU Emakso | ||
| 1113 | al viaj amikoj. Helpu ekstermi programaran obstrukcismon | ||
| 1114 | ("proprietigon") per uzado, verkado kaj kunhavigo de libera | ||
| 1115 | programaro! | ||
| 1116 | |||
| 1117 | Æi tiun lernilon esperantigis D. Dale Gulledge; la tradukon reviziis | ||
| 1118 | kaj kompletigis Sergio B. Pokrovskij. | ||
| 1119 | |||
| 1120 | --- end of TUTORIAL.eo --- | ||
| 1121 | |||
| 1122 | ;;; Local Variables: | ||
| 1123 | ;;; coding: latin-3 | ||
| 1124 | ;;; End: | ||
| 1125 | |||
| 1126 | ;; arch-tag: ee436ebb-58b6-4102-9402-1e92c33966e9 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.es b/etc/tutorials/TUTORIAL.es new file mode 100644 index 00000000000..7fdd96811e5 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.es | |||
| @@ -0,0 +1,1216 @@ | |||
| 1 | Tutorial de Emacs. Vea al final las condiciones de copiado. | ||
| 2 | |||
| 3 | Generalmente los comandos de Emacs involucran la tecla CONTROL | ||
| 4 | (algunas veces llamada CTRL O CTL) o la tecla meta (algunas veces | ||
| 5 | llamada EDIT o ALT). En lugar de escribir completamente esto en cada | ||
| 6 | ocasión, usaremos las siguientes abreviaturas. | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<car> significa mantener presionada la tecla CONTROL mientras | ||
| 9 | teclea el carácter <car>. Por lo tanto C-f será: Mantenga | ||
| 10 | presionada la tecla CONTROL y teclee f. | ||
| 11 | M-<car> significa mantener presionada la tecla META o EDIT o ALT | ||
| 12 | mientras teclea <car>. Si no hay teclas META, EDIT o ALT, en | ||
| 13 | su lugar presione y libere la tecla ESC y luego teclee | ||
| 14 | <car>. Escribimos <ESC> para referirnos a la tecla ESC. | ||
| 15 | |||
| 16 | Nota importante: para terminar la sesión de Emacs teclee C-x C-c (dos | ||
| 17 | caracteres). Los caracteres ">>" en el margen izquierdo indican | ||
| 18 | instrucciones para que usted trate de usar un comando. Por ejemplo: | ||
| 19 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 20 | [Mitad de página en blanco para propósitos didácticos. El texto continúa abajo] | ||
| 21 | >> Ahora teclee C-v (ver la próxima pantalla) para desplazarse a la | ||
| 22 | siguiente pantalla (hágalo manteniendo la tecla control | ||
| 23 | oprimida mientras teclea v). Desde ahora debería hacer esto | ||
| 24 | cada vez que termine de leer la pantalla. | ||
| 25 | |||
| 26 | Note que se superponen dos líneas cuando se mueve de pantalla en | ||
| 27 | pantalla; esto provee una continuidad para que pueda seguir leyendo el | ||
| 28 | texto. | ||
| 29 | |||
| 30 | Lo primero que necesita saber es como moverse de un lugar a otro en el | ||
| 31 | texto. Ya sabe como avanzar una pantalla, con C-v. Para retroceder | ||
| 32 | una pantalla teclee M-v (mantenga oprimida la tecla META y teclee v, o | ||
| 33 | teclee <ESC>v si no tiene las teclas META, EDIT o ALT). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> Intente teclear M-v y luego C-v, varias veces. | ||
| 36 | |||
| 37 | |||
| 38 | * RESUMEN | ||
| 39 | --------- | ||
| 40 | |||
| 41 | Los siguientes comandos son útiles para ver pantallas completas: | ||
| 42 | |||
| 43 | C-v Avanzar una pantalla completa | ||
| 44 | M-v Retroceder una pantalla completa | ||
| 45 | C-l Limpiar la pantalla y mostrar todo el texto de nuevo, | ||
| 46 | moviendo el texto alrededor del cursor al centro de la | ||
| 47 | pantalla (Esto es CONTROL-L, no CONTROL-1.) | ||
| 48 | |||
| 49 | >> Encuentre el cursor, y fíjese qué texto hay cerca de éste. | ||
| 50 | Luego teclee C-l. | ||
| 51 | Encuentre el cursor otra vez y note que el mismo texto está cerca | ||
| 52 | del cursor ahora. | ||
| 53 | |||
| 54 | Si su terminal las soporta, también puede usar las teclas AvPág o | ||
| 55 | RegPág para moverse por pantallas completas, pero puede editar más | ||
| 56 | eficientemente si usa C-v y M-v. | ||
| 57 | |||
| 58 | * MOVIMIENTO BÁSICO DE CURSOR | ||
| 59 | ----------------------------- | ||
| 60 | |||
| 61 | Es útil moverse de una pantalla completa a otra pero, ¿cómo moverse a | ||
| 62 | un lugar específico dentro del texto en la pantalla? | ||
| 63 | |||
| 64 | Puede hacerlo de diversas formas. Puede usar las teclas de flechas, | ||
| 65 | pero es mas eficiente mantener las manos en la posición estándar y | ||
| 66 | usar los comandos C-p, C-b, C-f, y C-n. Estos caracteres son | ||
| 67 | equivalentes a las cuatro teclas de flechas, de esta manera: | ||
| 68 | |||
| 69 | Línea anterior, C-P | ||
| 70 | : | ||
| 71 | : | ||
| 72 | Atrás, C-b.... Posición actual del cursor .... Adelante, C-f | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | Línea siguiente, C-n | ||
| 76 | |||
| 77 | >> Mueva el cursor a la línea en la mitad del diagrama | ||
| 78 | usando C-n o C-p. Luego teclee C-l para ver el | ||
| 79 | diagrama completo centrado en la pantalla. | ||
| 80 | |||
| 81 | Le resultará fácil recordar estas letras por las palabras que | ||
| 82 | representan: P de Previous (anterior), N de Next (siguiente), B de | ||
| 83 | Backward (atrás) y F de Forward (adelante). Estará usando estos | ||
| 84 | comandos de posicionamiento básico del cursor todo el tiempo. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Teclee algunos C-n para traer el cursor a esta línea. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Muévase a la línea con C-f y hacia arriba con algunos C-p. Observe | ||
| 89 | lo que hace C-p cuando el cursor está en medio de la línea. | ||
| 90 | |||
| 91 | Cada línea de texto termina con un carácter de nueva línea (Newline), | ||
| 92 | que sirve para separarla de la línea siguiente. La última línea de su | ||
| 93 | archivo debe de tener un carácter de nueva línea al final (pero Emacs | ||
| 94 | no requiere que ésta lo tenga). | ||
| 95 | |||
| 96 | >> Intente usar C-b al comienzo de una línea. Debería moverse al | ||
| 97 | final de la línea previa. Esto sucede porque retrocede a través | ||
| 98 | del carácter de nueva línea. | ||
| 99 | |||
| 100 | C-f puede moverse a través de una nueva línea igual que C-b. | ||
| 101 | |||
| 102 | >> Teclee algunos C-b más para que sienta por donde se encuentra el | ||
| 103 | cursor. | ||
| 104 | Luego teclee C-f para regresar al final de la línea. | ||
| 105 | Luego teclee otro C-f más para moverse a la línea siguiente. | ||
| 106 | |||
| 107 | Cuando pase el tope o el final de la pantalla, se mostrará el texto | ||
| 108 | más allá del borde de la pantalla. Esto recibe el nombre de | ||
| 109 | "desplazamiento". Esto le permite a Emacs mover el cursor al lugar | ||
| 110 | especificado en el texto sin moverlo fuera de la pantalla. | ||
| 111 | |||
| 112 | >> Intente mover el cursor fuera del borde de la pantalla con C-n, y | ||
| 113 | observe lo que sucede. | ||
| 114 | |||
| 115 | Si moverse por caracteres es muy lento, puede moverse por palabras. | ||
| 116 | M-f (META-f) mueve adelante una palabra y M-b mueva atrás una palabra. | ||
| 117 | |||
| 118 | >> Teclee algunos M-f y M-b | ||
| 119 | |||
| 120 | Cuando está en la mitad de una palabra, M-f mueve al final de la | ||
| 121 | palabra. Cuando está en un espacio entre dos palabras, M-f mueve al | ||
| 122 | final de la siguiente palabra. M-b trabaja de la misma forma en la | ||
| 123 | dirección opuesta. | ||
| 124 | |||
| 125 | >> Teclee algunos M-f y M-b, intercaladas con C-f y C-b de tal forma | ||
| 126 | que observe la acción de M-f y M-b desde varios sitios dentro y | ||
| 127 | entre palabras. | ||
| 128 | |||
| 129 | Note el paralelo entre C-f y C-b de un lado y M-f y M-b del otro. Muy | ||
| 130 | frecuentemente los caracteres Meta se usan para operaciones | ||
| 131 | relacionadas, con las unidades definidas por el lenguaje (palabras, | ||
| 132 | oraciones y párrafos), mientras los caracteres Control operan sobre | ||
| 133 | unidades básicas que son independientes de lo que está editando | ||
| 134 | (caracteres, líneas, etc). | ||
| 135 | |||
| 136 | Este paralelo se aplica entre líneas y oraciones: C-a y C-e para | ||
| 137 | moverse al comienzo o al final de la línea; y M-a y M-e para mover al | ||
| 138 | comienzo o al final de una oración. | ||
| 139 | |||
| 140 | >> Intente algunos C-a, y después unos cuantos C-e. | ||
| 141 | >> Intente algunos M-a, y después unos cuantos M-e. | ||
| 142 | |||
| 143 | Vea cómo la repetición de C-a no hace nada, pero la repetición de M-a | ||
| 144 | sigue moviendo una oración más. Aunque no son muy análogas, cada una | ||
| 145 | parece natural. | ||
| 146 | |||
| 147 | La ubicación del cursor en el texto se llama también "punto". En | ||
| 148 | otras palabras, el cursor muestra sobre la pantalla donde está | ||
| 149 | situado el punto dentro del texto. | ||
| 150 | |||
| 151 | Aquí hay un resumen de operaciones simples de movimiento del cursor, | ||
| 152 | incluyendo los comandos de movimiento por palabra y oración: | ||
| 153 | |||
| 154 | C-f Avanzar un carácter | ||
| 155 | C-d Retroceder un carácter | ||
| 156 | |||
| 157 | M-f Avanzar una palabra | ||
| 158 | M-b Retroceder una palabra | ||
| 159 | |||
| 160 | C-n Avanzar a la línea siguiente | ||
| 161 | C-p Retroceder a la línea anterior | ||
| 162 | |||
| 163 | C-a Retroceder al comienzo de la línea | ||
| 164 | C-e Avanzar al final de la línea | ||
| 165 | |||
| 166 | M-a Retroceder al comienzo de la oración | ||
| 167 | M-e Avanzar al final de la oración | ||
| 168 | |||
| 169 | >> Ahora pruebe todos estos comandos algunas veces para practicar. | ||
| 170 | Estos comandos son los más frecuentemente usados. | ||
| 171 | |||
| 172 | Otros dos comandos importantes de movimiento del cursor son M-< (META | ||
| 173 | Menor que), el cual se mueve al comienzo del texto entero, y M-> (META | ||
| 174 | Mayor que), el cual se mueve al final del texto entero. | ||
| 175 | |||
| 176 | En la mayoría de las terminales, el "<" está sobre la coma, por lo | ||
| 177 | tanto tiene que usar la tecla shift para teclearlo. En estas | ||
| 178 | terminales tendrá que usar la tecla shift también al teclear M-<; sin | ||
| 179 | la tecla shift, usted estaría escribiendo M-coma. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> Ahora pruebe M-<, para moverse al comienzo del tutorial. | ||
| 182 | Después use C-v repetidamente para regresar aquí. | ||
| 183 | |||
| 184 | >> Ahora pruebe M->, para moverse al final del tutorial. | ||
| 185 | Después use M-v repetidamente para regresar aquí. | ||
| 186 | |||
| 187 | También puede mover el cursor con las teclas de flecha si su terminal | ||
| 188 | dispone de ellas. Recomendamos aprender C-b, C-f, C-n y C-p por tres | ||
| 189 | razones. Primero, funcionan en todo tipo de terminales. Segundo, una | ||
| 190 | vez que gane práctica usando Emacs, encontrará que teclear estos | ||
| 191 | caracteres Control es más rápido que usar teclas de flecha (porque no | ||
| 192 | tendrá que mover las manos de la posición para mecanografiar). | ||
| 193 | Tercero, una vez tenga el hábito de usar estos comandos Control, | ||
| 194 | también puede aprender a usar otros comandos avanzados de movimiento | ||
| 195 | del cursor fácilmente. | ||
| 196 | |||
| 197 | La mayoría de comandos de Emacs aceptan un argumento numérico; para la | ||
| 198 | mayoría de comandos esto sirve como un factor de repetición. La | ||
| 199 | manera de pasarle un factor de repetición a un comando es tecleando | ||
| 200 | C-u y luego los dígitos antes de introducir los comandos. Si tiene | ||
| 201 | una tecla META (o EDIT o ALT), hay una manera alternativa para | ||
| 202 | ingresar un argumento numérico: teclear los dígitos mientras presiona | ||
| 203 | la tecla META. Recomendamos aprender el método C-u porque este | ||
| 204 | funciona en cualquier terminal. El argumento numérico es también | ||
| 205 | llamado un "argumento prefijo", porque usted teclea el argumento antes | ||
| 206 | del comando al que se aplica. | ||
| 207 | |||
| 208 | Por ejemplo, C-u 8 C-f mueve hacia adelante ocho caracteres. | ||
| 209 | |||
| 210 | >> Pruebe usar C-n o C-p con un argumento numérico, para mover el | ||
| 211 | cursor a una línea cercana a ésta con un solo comando. | ||
| 212 | |||
| 213 | La mayoría de comandos usan el argumento numérico como un factor de | ||
| 214 | repetición, pero algunos comandos le dan otros usos. Varios comandos | ||
| 215 | (pero ninguno de los que ha aprendido hasta ahora) lo usan como una | ||
| 216 | bandera: la presencia de un argumento prefijo, sin tener en cuenta su | ||
| 217 | valor, hace que el comando actúe de forma diferente. | ||
| 218 | |||
| 219 | C-v y M-v son otro tipo de excepción. Cuando se les da un argumento, | ||
| 220 | desplazan la pantalla arriba o abajo esa cantidad de líneas, en vez de | ||
| 221 | una pantalla completa. Por ejemplo, C-u 8 C-v desplaza la pantalla 8 | ||
| 222 | líneas. | ||
| 223 | |||
| 224 | >> Pruebe tecleando C-u 8 C-v ahora. | ||
| 225 | |||
| 226 | Esto debió haber desplazado la pantalla hacia arriba 8 líneas. Si | ||
| 227 | quisiera desplazarla hacia abajo de nuevo, puede dar un argumento a | ||
| 228 | M-v. | ||
| 229 | |||
| 230 | Si está usando un sistema de ventanas, como X11 o MS-Windows, debe | ||
| 231 | haber una larga área rectangular llamada una barra de desplazamiento | ||
| 232 | en el lado izquierdo de la ventana de Emacs. Puede desplazar el texto | ||
| 233 | al oprimir el botón del ratón en la barra de desplazamiento. | ||
| 234 | |||
| 235 | >> Pruebe presionando el botón del medio en la parte superior del área | ||
| 236 | resaltada en la barra de desplazamiento. Éste debe desplazar el | ||
| 237 | texto a una posición determinada según cuan alto o bajo oprima el | ||
| 238 | botón. | ||
| 239 | |||
| 240 | >> Intente mover el ratón arriba y abajo, mientras mantiene el botón | ||
| 241 | del medio presionado. Verá que el texto se desplaza arriba y abajo | ||
| 242 | a medida que mueve el ratón. | ||
| 243 | |||
| 244 | |||
| 245 | |||
| 246 | * CUANDO EMACS ESTÁ BLOQUEADO | ||
| 247 | ----------------------------- | ||
| 248 | |||
| 249 | Si Emacs dejara de responder a sus comandos, puede detenerlo con | ||
| 250 | seguridad al teclear C-g. Puede usar C-g para detener un comando que | ||
| 251 | esté tomando mucho tiempo para ejecutarse. | ||
| 252 | |||
| 253 | También puede usar C-g para descartar un argumento numérico o el | ||
| 254 | comienzo de un comando que no quiere finalizar. | ||
| 255 | |||
| 256 | >> Escriba C-u 100 para hacer un argumento numérico de 100, entonces | ||
| 257 | pruebe C-g. | ||
| 258 | Ahora pruebe C-f. Esto deberá mover sólo un carácter, ya que | ||
| 259 | canceló el argumento con C-g. | ||
| 260 | |||
| 261 | Si ha tecleado <ESC> por error, puede desecharlo con un C-g. | ||
| 262 | |||
| 263 | |||
| 264 | * COMANDOS DESACTIVADOS | ||
| 265 | ----------------------- | ||
| 266 | |||
| 267 | Algunos comandos de Emacs están "desactivados" de manera que los | ||
| 268 | usuarios principiantes no puedan usarlos accidentalmente. | ||
| 269 | |||
| 270 | Si teclea uno de los comandos desactivados, Emacs muestra un mensaje | ||
| 271 | informando acerca de qué comando era, y preguntándole si quiere | ||
| 272 | continuar y ejecutar el comando. | ||
| 273 | |||
| 274 | Si realmente quiere intentar el comando, teclee Espacio como repuesta | ||
| 275 | a la pregunta. Normalmente, si no quiere ejecutar el comando | ||
| 276 | desactivado, conteste la pregunta con "n". | ||
| 277 | |||
| 278 | >> Escriba C-x C-l (que es un comando desactivado), a continuación | ||
| 279 | escriba n para responder la pregunta. | ||
| 280 | |||
| 281 | |||
| 282 | * VENTANAS | ||
| 283 | ---------- | ||
| 284 | |||
| 285 | Emacs puede tener varias ventanas, cada una mostrando su propio texto. | ||
| 286 | Explicaremos después como usar múltiples ventanas. Ahora mismo | ||
| 287 | queremos explicar cómo deshacerse de ventanas adicionales y volver a | ||
| 288 | la edición básica en una ventana. Es sencillo: | ||
| 289 | |||
| 290 | C-x 1 Una ventana (p.ej., elimina todas las otras ventanas). | ||
| 291 | |||
| 292 | Esto es CONTROL-x seguido por el dígito 1. C-x 1 expande la ventana que | ||
| 293 | contiene el cursor, para ocupar toda la pantalla. Esto borra todas las | ||
| 294 | demás ventanas. | ||
| 295 | |||
| 296 | >> Mueva el cursor a esta línea y escriba C-u 0 C-l. | ||
| 297 | >> Escriba Control-h k Control-f. | ||
| 298 | Vea como esta ventana se encoge, mientras una nueva aparece y | ||
| 299 | muestra documentación sobre el comando Control-f. | ||
| 300 | |||
| 301 | >> Escriba C-x 1 y vea que la ventana de listado de documentación | ||
| 302 | desaparece. | ||
| 303 | |||
| 304 | Este comando es diferente a los otros que ha aprendido en que éste | ||
| 305 | consiste de dos caracteres. Comienza con el carácter CONTROL-x. Hay | ||
| 306 | toda una serie de comandos que comienzan con CONTROL-x; muchos de | ||
| 307 | ellos tienen que ver con ventanas, archivos, buffers y cosas | ||
| 308 | relacionadas. Estos comandos son de una longitud de dos, tres o | ||
| 309 | cuatro caracteres. | ||
| 310 | |||
| 311 | |||
| 312 | * INSERTAR Y BORRAR | ||
| 313 | ------------------- | ||
| 314 | |||
| 315 | Si quiere insertar un texto, basta con que lo teclee. Emacs | ||
| 316 | interpreta los caracteres que usted puede ver, tales como A, 7, *, | ||
| 317 | etc. como texto y los inserta inmediatamente. Teclee <Return> (la | ||
| 318 | tecla Enter) para insertar un carácter de nueva línea. | ||
| 319 | |||
| 320 | Puede borrar el último carácter que escribió oprimiendo <Delback>. | ||
| 321 | <Delback> es una tecla en el teclado--la misma que normalmente usa | ||
| 322 | fuera de emacs para borrar el último carácter que escribió. | ||
| 323 | Normalmente es una tecla una o dos filas arriba de la tecla <Return>, | ||
| 324 | y que esta usualmente rotulada como "Backspace", "Del" o simplemente | ||
| 325 | con una flecha en dirección izquierda que no es parte de las teclas de | ||
| 326 | flecha. | ||
| 327 | |||
| 328 | Si la tecla larga esta rotulada "Backspace", entonces esa es la que | ||
| 329 | debe de usar para <Delback>. Puede haber otra tecla llamada "Del" en | ||
| 330 | otra parte, pero esa no es <Delback>. | ||
| 331 | |||
| 332 | Generalmente, <Delback> borra el carácter inmediatamente anterior a la | ||
| 333 | posición actual del cursor. | ||
| 334 | |||
| 335 | >> Haga esto ahora: teclee unos pocos caracteres, después bórrelos | ||
| 336 | tecleando <Delback> varias veces. No se preocupe si este archivo | ||
| 337 | cambia, no alterará el tutorial principal. Ésta es su copia | ||
| 338 | personal de él. | ||
| 339 | |||
| 340 | Cuando una línea de texto se hace muy grande para una sola línea en la | ||
| 341 | pantalla, la línea de texto "continúa" en una segunda línea en la | ||
| 342 | pantalla. Un backslash ("\") (o, si está usando un sistema de | ||
| 343 | ventanas, una pequeña flecha curva) en el margen derecho indica que la | ||
| 344 | línea "continúa". | ||
| 345 | |||
| 346 | >> Inserte texto hasta que llegue al margen derecho, y siga | ||
| 347 | insertando. Verá aparecer una línea de continuación. | ||
| 348 | |||
| 349 | >> Use <Delback> para borrar el texto hasta que la línea de nuevo | ||
| 350 | quepa en la pantalla. La línea de continuación se pierde. | ||
| 351 | |||
| 352 | Puede borrar un carácter de nueva línea como cualquier otro carácter. | ||
| 353 | Al borrar el carácter de nueva línea entre dos líneas las junta en una | ||
| 354 | sola línea. Si el resultado de la combinación de líneas es demasiado | ||
| 355 | largo para caber en el ancho de la pantalla, se mostrará con una línea | ||
| 356 | de continuación. | ||
| 357 | |||
| 358 | >> Mueva el cursor al comienzo de una línea y teclee <Delback>. Esto | ||
| 359 | juntará esa línea con la línea anterior. | ||
| 360 | |||
| 361 | >> Teclee <Return> para reinsertar la nueva línea que borró. | ||
| 362 | |||
| 363 | Recuerde que a la mayoría de los comandos de Emacs se les puede dar un | ||
| 364 | factor de repetición; esto incluye los caracteres de texto. Repetir | ||
| 365 | un carácter de texto lo inserta varias veces. | ||
| 366 | |||
| 367 | >> Inténtelo ahora: teclee C-u 8 * para insertar ********. | ||
| 368 | |||
| 369 | Ya ha aprendido la manera más básica de teclear algo en Emacs y | ||
| 370 | corregir errores. Puede borrar por palabras o por líneas. He aquí un | ||
| 371 | resumen de las operaciones de borrado: | ||
| 372 | |||
| 373 | <Delback> borra el carácter justo antes que el cursor | ||
| 374 | C-d borra el siguiente carácter después del cursor | ||
| 375 | |||
| 376 | M-<Delback> Elimina la palabra inmediatamente antes del | ||
| 377 | cursor | ||
| 378 | M-d Elimina la siguiente palabra después del cursor | ||
| 379 | |||
| 380 | C-k Elimina desde el cursor hasta el fin de la línea | ||
| 381 | M-k Elimina hasta el final de la oración actual | ||
| 382 | |||
| 383 | Note que <Delback> y C-d, comparados con M-<Delback> y M-d, extienden | ||
| 384 | el paralelismo iniciado por C-f y M-f (bien, <Delback> no es realmente | ||
| 385 | una tecla de control, pero no nos preocuparemos de eso ahora). C-k y | ||
| 386 | M-k, en ciertas forma, son como C-e y M-e, en que las líneas son | ||
| 387 | oraciones opuestas. | ||
| 388 | |||
| 389 | También puede eliminar cualquier parte del buffer con un método | ||
| 390 | uniforme. Muévase a un extremo de esa parte, y teclee C-@ o C-SPC | ||
| 391 | (cualquiera de los dos). (SPC es la barra espaciadora.) Muévase al | ||
| 392 | otro extremo de esa parte, y teclee C-w. Eso elimina todo el texto | ||
| 393 | entre las dos posiciones. | ||
| 394 | |||
| 395 | >> Mueva el cursor a la letra T del inicio del párrafo anterior. | ||
| 396 | >> Teclee C-SPC. Emacs debe mostrar el mensaje "Mark set" en la parte | ||
| 397 | de abajo de la pantalla. | ||
| 398 | >> Mueva el cursor a la x en "extremo", en la segunda línea del | ||
| 399 | párrafo. | ||
| 400 | >> Teclee C-w. Esto eliminará el texto que comienza desde la T, y | ||
| 401 | termina justo antes de la x. | ||
| 402 | |||
| 403 | La diferencia entre "eliminar" y "borrar" es que el texto "eliminado" | ||
| 404 | puede ser reinsertado, mientras que las cosas "borradas" no pueden ser | ||
| 405 | reinsertadas. La reinserción de texto eliminado se llama "yanking" o | ||
| 406 | "pegar". Generalmente, los comandos que pueden quitar mucho texto lo | ||
| 407 | eliminan, mientras que los comandos que quitan solo un carácter, o | ||
| 408 | solo lineas en blanco y espacios, borran (para que no pueda pegar ese | ||
| 409 | texto). | ||
| 410 | |||
| 411 | >> Mueva el cursor al comienzo de una línea que no esté vacía. | ||
| 412 | Luego teclee C-k para eliminar el texto de esa línea. | ||
| 413 | >> Teclee C-k por segunda vez. Verá que elimina la nueva línea que | ||
| 414 | sigue a esa línea. | ||
| 415 | |||
| 416 | Note que al teclear C-k una sola vez elimina el contenido de la línea, | ||
| 417 | y un segundo C-k elimina la línea misma, y hace que todas las otras | ||
| 418 | líneas se muevan hacia arriba. C-k trata un argumento numérico | ||
| 419 | especialmente: Elimina ese número de líneas y TAMBIÉN sus | ||
| 420 | contenidos. Esto no es una simple repetición. C-u 2 C-k elimina dos | ||
| 421 | líneas y sus nuevas líneas, tecleando C-k dos veces no hace esto. | ||
| 422 | |||
| 423 | Traer texto eliminado de regreso es llamado "yanking" o "pegar". | ||
| 424 | (Piense en ello como pegar de nuevo, o traer de vuelta, algún texto | ||
| 425 | que le fue quitado.) Puede pegar el texto eliminado en, ya sea el | ||
| 426 | lugar en que fue eliminado, o en otra parte del buffer, o hasta en un | ||
| 427 | archivo diferente. Puede pegar el texto varias veces, lo que hace | ||
| 428 | varias copias de él. | ||
| 429 | |||
| 430 | El comando para pegar es C-y. Reinserta el último texto eliminado, en | ||
| 431 | la posición actual del cursor. | ||
| 432 | |||
| 433 | >> Inténtelo; teclee C-y para pegar de nuevo el texto. | ||
| 434 | |||
| 435 | Si hace varios C-k seguidos, todo el texto eliminado se guarda junto, | ||
| 436 | de manera que un C-y pegará todas las líneas al mismo tiempo. | ||
| 437 | |||
| 438 | >> Haga esto ahora, teclee C-k varias veces. | ||
| 439 | |||
| 440 | Ahora para recuperar ese texto eliminado: | ||
| 441 | |||
| 442 | >> Teclee C-y. Luego baje el cursor unas pocas líneas y teclee C-y de | ||
| 443 | nuevo. De esta forma puede copiar un texto. | ||
| 444 | |||
| 445 | ¿Qué hacer si tiene algún texto que quiere pegar, y entonces elimina | ||
| 446 | otra cosa? C-y pegaría la eliminación más reciente. Pero el texto | ||
| 447 | previo no está perdido. Puede regresar a éste usando el comando M-y. | ||
| 448 | Después de haber tecleado C-y para conseguir la eliminación más | ||
| 449 | reciente, tecleando M-y reemplaza el texto pegado con la eliminación | ||
| 450 | previa. Tecleando M-y una y otra vez traerá las eliminaciones | ||
| 451 | anteriores. Cuando haya encontrado el texto que buscaba, no tiene que | ||
| 452 | hacer nada para conservarlo. Sólo siga con su edición, dejando el | ||
| 453 | texto pegado en donde está. | ||
| 454 | |||
| 455 | Si teclea M-y suficientes veces, regresa al punto inicial (la | ||
| 456 | eliminación más reciente). | ||
| 457 | |||
| 458 | >> Elimine una línea, muévase un poco, elimine otra línea. | ||
| 459 | Luego teclee C-y para recuperar la segunda línea eliminada. | ||
| 460 | Luego teclee M-y y será reemplazado por la primera línea eliminada. | ||
| 461 | Teclee más veces M-y y vea lo que obtiene. Siga haciéndolo hasta | ||
| 462 | que la segunda línea eliminada regrese, y entonces unas pocas | ||
| 463 | más. Si quiere, puede tratar de darle a M-y argumentos positivos y | ||
| 464 | negativos. | ||
| 465 | |||
| 466 | |||
| 467 | * DESHACER | ||
| 468 | ---------- | ||
| 469 | |||
| 470 | Si hace un cambio al texto, y luego decide que fue un error, | ||
| 471 | puede deshacer el cambio con el comando deshacer, C-x u. | ||
| 472 | |||
| 473 | Normalmente, C-x u deshace los cambios hechos por un comando; si repite | ||
| 474 | varias veces seguidas C-x u, cada repetición deshará un comando | ||
| 475 | adicional. | ||
| 476 | |||
| 477 | Pero hay dos excepciones: los comandos que no cambian el texto no | ||
| 478 | cuentan (esto incluye los comandos de movimiento del cursor y el | ||
| 479 | comando de desplazamiento), y los caracteres de autoinserción se | ||
| 480 | manejan usualmente en grupos de hasta 20. (Esto es para reducir el | ||
| 481 | numero de C-x u que tenga que teclear para deshacer una inserción en | ||
| 482 | el texto.) | ||
| 483 | |||
| 484 | >> Elimine esta línea con C-k, después teclee C-x u y debería | ||
| 485 | reaparecer. | ||
| 486 | |||
| 487 | C-_ es un comando alternativo para deshacer; funciona igual que C-x u, | ||
| 488 | pero es más fácil de teclear varias veces seguidas. La desventaja de | ||
| 489 | C-_ es que en algunos teclados no es obvio cómo se teclea. Por esto | ||
| 490 | existe también C-x u. En algunas terminales, puede teclear C-_ al | ||
| 491 | teclear / mientras oprime CONTROL. | ||
| 492 | |||
| 493 | Un argumento numérico para C-_ o C-x u actúa como un factor de | ||
| 494 | repetición. | ||
| 495 | |||
| 496 | Uuede deshacer un texto borrado justo como puede deshacer el texto | ||
| 497 | eliminado. La distinción entre eliminar algo y borrar algo afecta en | ||
| 498 | si puede pegarlo con C-y; no hay diferencia alguna para deshacer. | ||
| 499 | |||
| 500 | |||
| 501 | * ARCHIVOS | ||
| 502 | ---------- | ||
| 503 | |||
| 504 | Para que pueda hacer permanente el texto que edite, lo debe colocar en | ||
| 505 | un archivo. De otra manera, éste se perderá cuando cierre Emacs. | ||
| 506 | Para poder poner su texto en un archivo, debe "encontrar" el archivo | ||
| 507 | antes de ingresar el texto. (Esto se llama también "visitar" el | ||
| 508 | archivo.) | ||
| 509 | |||
| 510 | Encontrar un archivo significa que puede ver su contenido dentro de | ||
| 511 | Emacs. En cierta forma, es como si estuviera editando el archivo | ||
| 512 | mismo. Sin embargo los cambios que haga mediante Emacs no serán | ||
| 513 | permanentes hasta que "guarde" el archivo. Esto es para evitar dejar | ||
| 514 | un archivo a medio cambiar en el sistema cuando no quiera. Incluso | ||
| 515 | cuando guarde, Emacs dejará el archivo original bajo un nombre | ||
| 516 | cambiado en caso de que luego decida que sus cambios fueron un error. | ||
| 517 | |||
| 518 | Si mira cerca del final de la pantalla podrá ver una línea que | ||
| 519 | comienza y termina con guiones, y comienza con "--:-- TUTORIAL.es" o | ||
| 520 | algo así. Esta parte de la pantalla normalmente muestra el nombre del | ||
| 521 | archivo que está visitando. En este momento está visitando un archivo | ||
| 522 | llamado "TUTORIAL.es" que es su borrador personal del tutorial de | ||
| 523 | Emacs. Cuando encuentre un archivo con Emacs, el nombre de ese | ||
| 524 | archivo aparecerá en ese mismo punto. | ||
| 525 | |||
| 526 | Una cosa especial acerca del comando para encontrar un archivo, es que | ||
| 527 | tendrá que decir que nombre de archivo desea. Decimos que el comando | ||
| 528 | "lee un argumento desde la terminal" (en este caso, el argumento es el | ||
| 529 | nombre del archivo). Después de teclear el comando: | ||
| 530 | |||
| 531 | C-x C-f Encontrar un archivo | ||
| 532 | |||
| 533 | Emacs le pide que teclee el nombre del archivo. El nombre de archivo | ||
| 534 | que teclee aparece en la línea final de la pantalla. A la línea final | ||
| 535 | de la pantalla se la denomina minibuffer cuando se utiliza para este | ||
| 536 | tipo de entradas. Puede usar comandos de edición ordinarios de Emacs | ||
| 537 | para editar el nombre del archivo. | ||
| 538 | |||
| 539 | Mientras está ingresando el nombre del archivo (o cualquier otra | ||
| 540 | entrada al minibuffer) puede cancelar el comando con C-g. | ||
| 541 | |||
| 542 | >> Teclee C-x C-f, luego teclee C-g. Esto cancela el minibuffer, y | ||
| 543 | también cancela el comando C-x C-f que estaba usando el minibuffer. | ||
| 544 | Así que no encontrará archivo alguno. | ||
| 545 | |||
| 546 | Cuando haya finalizado de ingresar el nombre del archivo, teclee | ||
| 547 | <Return> para terminarlo. Entonces el comando C-x C-f trabaja, y | ||
| 548 | encuentra el archivo que escogió. El minibuffer desaparece cuando el | ||
| 549 | comando C-x C-f termina. | ||
| 550 | |||
| 551 | Poco tiempo después aparecerá el contenido del archivo en la pantalla, | ||
| 552 | y puede editarlo. Cuando quiera que sus cambios sean permanentes, | ||
| 553 | teclee el comando | ||
| 554 | |||
| 555 | C-x C-s Guardar el archivo | ||
| 556 | |||
| 557 | Esto copia el texto dentro de Emacs al archivo. La primera vez que | ||
| 558 | haga esto, Emacs renombrará el archivo original con un nuevo nombre | ||
| 559 | para que este no se pierda. El nuevo nombre se hace agregando "~" al | ||
| 560 | final del nombre del archivo original. | ||
| 561 | |||
| 562 | Cuando guardar haya terminado, Emacs mostrará el nombre del archivo | ||
| 563 | escrito. Deberá guardar frecuentemente, para que no pierda mucho | ||
| 564 | trabajo si el sistema falla. | ||
| 565 | |||
| 566 | >> Teclee C-x C-s, guardando la copia del tutorial. | ||
| 567 | Esto debería mostrar "Wrote ...TUTORIAL.es" al final de la | ||
| 568 | pantalla. | ||
| 569 | |||
| 570 | NOTA: En algunos sistemas, teclear C-x C-s dejará inmóvil la pantalla | ||
| 571 | y no podrá ver más respuesta de Emacs. Esto indica que una | ||
| 572 | "característica" del sistema operativo llamada "control de flujo" está | ||
| 573 | interceptando el C-s y no permitiéndole llegar hasta Emacs. Para | ||
| 574 | descongelar la pantalla, teclee C-q. Luego consulte la sección | ||
| 575 | "Entrada Espontánea para Búsqueda Incremental" en el manual de Emacs | ||
| 576 | para consejos de cómo tratar con esta "característica". | ||
| 577 | |||
| 578 | Puede encontrar un archivo existente, para verlo o editarlo. También | ||
| 579 | puede hacerlo con un archivo que no exista. Ésta es la forma de crear | ||
| 580 | un archivo en Emacs: encuentre el archivo, que comenzará vacío, luego | ||
| 581 | comience a insertar el texto para ese archivo. Cuando invoque | ||
| 582 | "guardar" el archivo, Emacs creará realmente el archivo con el texto | ||
| 583 | que ha insertado. De ahí en adelante, puede considerarse estar | ||
| 584 | editando un archivo existente. | ||
| 585 | |||
| 586 | |||
| 587 | * BUFFERS | ||
| 588 | --------- | ||
| 589 | |||
| 590 | Si visita un segundo archivo con C-x C-f, el primer archivo permanece | ||
| 591 | dentro de Emacs. Puede volver a el encontrándolo de nuevo con C-x | ||
| 592 | C-f. De esta forma puede mantener un gran número de archivos dentro | ||
| 593 | de Emacs. | ||
| 594 | |||
| 595 | >> Cree un archivo llamado "foo" tecleando C-x C-f foo <Return>. | ||
| 596 | Luego inserte algún texto, edítelo, y guarde "foo" tecleando C-x | ||
| 597 | C-s. | ||
| 598 | Finalmente teclee C-x C-f TUTORIAL.es <Return> | ||
| 599 | para regresar al tutorial. | ||
| 600 | |||
| 601 | Emacs almacena cada texto del archivo dentro de un objeto llamado | ||
| 602 | "buffer". Al encontrar un archivo se crea un nuevo buffer dentro de | ||
| 603 | Emacs. Para mirar la lista de los buffers que existen actualmente en | ||
| 604 | su sesión de Emacs, teclee: | ||
| 605 | |||
| 606 | C-x C-b Lista de Buffers | ||
| 607 | |||
| 608 | >> Pruebe C-x C-b ahora. | ||
| 609 | |||
| 610 | Vea como cada buffer tiene un nombre, y además puede tener un nombre | ||
| 611 | de archivo para el archivo que contiene. CUALQUIER texto que vea en | ||
| 612 | una ventana de Emacs es siempre parte de algún Buffer. | ||
| 613 | |||
| 614 | >> Teclee C-x 1 para deshacerse de la lista de buffers. | ||
| 615 | |||
| 616 | Cuando tenga varios buffers, solo uno de ellos es "actual" en algún | ||
| 617 | momento. Ese buffer es el que actualmente edita. Si quiere editar | ||
| 618 | otro buffer, necesita "cambiar" a él. Si quiere cambiar a un buffer | ||
| 619 | que corresponde a un archivo, puede hacerlo visitando el archivo de | ||
| 620 | nuevo con C-x C-f. Pero existe una manera más rápida: use el comando | ||
| 621 | C-x b. En ese comando, necesita teclear el nombre de buffer. | ||
| 622 | |||
| 623 | >> Teclee C-x b foo <Return> para volver al buffer "foo" que contiene | ||
| 624 | el texto del archivo "foo". Después teclee C-x b TUTORIAL.es | ||
| 625 | <Return> para regresar a este tutorial. | ||
| 626 | |||
| 627 | La mayoría del tiempo el nombre del buffer es el mismo que el nombre | ||
| 628 | del archivo (sin la parte del directorio del archivo). Sin embargo, | ||
| 629 | esto no es así siempre. La lista de buffers que hace con C-x C-b | ||
| 630 | siempre muestra el nombre de todos los buffers. | ||
| 631 | |||
| 632 | CUALQUIER texto que vea en una ventana de Emacs siempre es parte de un | ||
| 633 | buffer. Algunos buffers no corresponden a un archivo. Por ejemplo, | ||
| 634 | el buffer llamado "*Buffer List*" no tiene ningún archivo. Es el | ||
| 635 | buffer que contiene la lista de buffers que ha creado con C-x C-b. El | ||
| 636 | buffer llamado "*Messages*" tampoco tiene un archivo correspondiente; | ||
| 637 | contiene los mensajes que han aparecido en la línea de abajo durante | ||
| 638 | su sesión de Emacs. | ||
| 639 | |||
| 640 | >> Teclee C-x b *Messages* <Return> para ver el buffer de mensajes. | ||
| 641 | Luego teclee C-b TUTORIAL <Return> para regresar a este tutorial. | ||
| 642 | |||
| 643 | Si hace cambios al texto de un archivo, y luego encuentra otro | ||
| 644 | archivo, esto no guarda el primer archivo. Sus cambios permanecerán | ||
| 645 | dentro de Emacs en ese buffer del archivo. La creación o edición del | ||
| 646 | segundo buffer de archivo no afecta al primero. Esto es muy útil, | ||
| 647 | pero también significa que necesita una forma conveniente para guardar | ||
| 648 | el archivo del primer buffer. Sería una molestia tener que volver a | ||
| 649 | este con C-x C-f para guardarlo con C-x C-s. Así tenemos | ||
| 650 | |||
| 651 | C-x s Guardar algunos buffers | ||
| 652 | |||
| 653 | C-x s le pregunta sobre cada buffer que contenga cambios que no haya | ||
| 654 | guardada. Le pregunta, por cada buffer, si quiere guardarlo o no. | ||
| 655 | |||
| 656 | >> Inserte una línea de texto, luego teclee C-x s. | ||
| 657 | Debería preguntarle si desea guardar el buffer llamado TUTORIAL.es. | ||
| 658 | Conteste si a la pregunta tecleando "y". | ||
| 659 | |||
| 660 | |||
| 661 | * EXTENDER EL CONJUNTO DE COMANDOS | ||
| 662 | ---------------------------------- | ||
| 663 | |||
| 664 | Hay muchísimos más comandos de Emacs que los que podrían asignarse a | ||
| 665 | todos los caracteres control y meta. Emacs puede darle la vuelta a | ||
| 666 | esto usando el comando X (eXtendido). Este viene de dos formas: | ||
| 667 | |||
| 668 | C-x Carácter eXtendido. Seguido por un carácter. | ||
| 669 | M-x Comando eXtendido por nombre. Seguido por un nombre | ||
| 670 | largo. | ||
| 671 | |||
| 672 | Estos comandos son generalmente útiles pero menos usados que los | ||
| 673 | comandos que ha aprendido hasta ahora. Ya ha visto dos: los comandos | ||
| 674 | de archivo C-x C-f para Encontrar y C-x C-s para Guardar. Otro | ||
| 675 | ejemplo es el comando para terminar la sesión de Emacs: se trata del | ||
| 676 | comando C-x C-c. (No se preocupe por perder los cambios que haya | ||
| 677 | hecho; C-x C-c ofrece guardar cada archivo alterado antes de finalizar | ||
| 678 | Emacs.) | ||
| 679 | |||
| 680 | C-z es el comando para salir de Emacs *temporalmente*: para que pueda | ||
| 681 | regresar a la misma sesión de Emacs después. | ||
| 682 | |||
| 683 | En sistemas que lo permiten C-z "suspende" Emacs; esto es, se regresa | ||
| 684 | al intérprete de comandos pero no se destruye Emacs. En los | ||
| 685 | intérpretes de comandos más comunes, puede reanudar Emacs con el | ||
| 686 | comando `fg' o con `%emacs'. | ||
| 687 | |||
| 688 | En sistemas que no implementen el suspendido, C-z crea un | ||
| 689 | subintérprete que corre bajo Emacs para darle la opción de correr | ||
| 690 | otros programas y regresar a Emacs después; esto en realidad no "sale" | ||
| 691 | de Emacs. En este caso, el comando `exit' del intérprete es la vía | ||
| 692 | usual para regresar a Emacs desde éste. | ||
| 693 | |||
| 694 | El momento para usar C-x C-c es cuando está listo para salir del | ||
| 695 | sistema. Es además el paso correcto para salir de un Emacs llamado | ||
| 696 | bajo programas de manejo de correo y diversas otras utilidades, puesto | ||
| 697 | que ellos no saben cómo lidiar con la suspensión de Emacs. En | ||
| 698 | circunstancias normales, si no va a salir, es mejor suspender | ||
| 699 | Emacs con C-z en lugar de salir de él. | ||
| 700 | |||
| 701 | Existen varios comandos C-x. Aquí hay una lista de los que ha | ||
| 702 | aprendido: | ||
| 703 | |||
| 704 | C-x C-f Encontrar archivo. | ||
| 705 | C-x C-s Guardar archivo. | ||
| 706 | C-x C-b Lista de buffers. | ||
| 707 | C-x C-c Salir de Emacs. | ||
| 708 | C-x 1 Borrar todo menos una ventana. | ||
| 709 | C-x u Deshacer. | ||
| 710 | |||
| 711 | Los comandos eXtendidos por nombre son comandos que se utilizan aún | ||
| 712 | con menos frecuencia, o únicamente en ciertos modos. Un ejemplo es el | ||
| 713 | comando replace-string, el cual globalmente substituye una cadena de | ||
| 714 | caracteres por otra. Cuando teclea M-x, Emacs le pregunta al | ||
| 715 | final de la pantalla con M-x y debe escribir el nombre del | ||
| 716 | comando; en este caso "replace-string". Solo teclee "repl s<TAB>" y | ||
| 717 | Emacs completará el nombre. Finalice el nombre del comando con | ||
| 718 | <Return>. | ||
| 719 | |||
| 720 | El comando replace-string requiere dos argumentos: la cadena de | ||
| 721 | caracteres a reemplazar, y la cadena de caracteres para reemplazarla. | ||
| 722 | Debe terminar cada argumento con <Return>. | ||
| 723 | |||
| 724 | >> Mueva el cursor hacia la línea en blanco dos líneas abajo de esta. | ||
| 725 | A continuación escriba | ||
| 726 | M-x repl s<Return>cambiado<Return>alterado<Return>. | ||
| 727 | |||
| 728 | Note cómo esta línea ha cambiado: ha substituido la palabra | ||
| 729 | c-a-m-b-i-a-d-o por "alterado" en cada ocurrencia, después de la | ||
| 730 | posición inicial del cursor. | ||
| 731 | |||
| 732 | |||
| 733 | * AUTO GUARDADO | ||
| 734 | --------------- | ||
| 735 | |||
| 736 | Si ha hecho cambios en un archivo, pero no los ha guardado, éstos | ||
| 737 | podrían perderse si su computadora falla. Para protegerlo de esto, | ||
| 738 | Emacs periódicamente escribe un archivo "auto guardado" para cada | ||
| 739 | archivo que está editando. El nombre del archivo auto guardado tiene | ||
| 740 | un # al principio y al final; por ejemplo, si su archivo se llama | ||
| 741 | "hola.c", su archivo auto guardado es "#hola.c#". Cuando guarda por | ||
| 742 | la vía normal, Emacs borra su archivo de auto guardado. | ||
| 743 | |||
| 744 | Si la computadora falla, puede recuperar su edición de auto | ||
| 745 | guardado encontrando el archivo normal (el archivo que estuvo | ||
| 746 | editando, no el archivo de auto guardar) y entonces tecleando M-x | ||
| 747 | recover file<Return>. Cuando le pregunte por la confirmación, teclee | ||
| 748 | yes<Return> para ir y recuperar la información del auto guardado. | ||
| 749 | |||
| 750 | |||
| 751 | * ÁREA DE ECO | ||
| 752 | ------------- | ||
| 753 | |||
| 754 | Si Emacs ve que usted está tecleando comandos de multicaracteres | ||
| 755 | lentamente, se los muestra al final de la pantalla en un área llamada | ||
| 756 | "área de eco". El área de eco contiene la línea final de la pantalla. | ||
| 757 | |||
| 758 | |||
| 759 | * LÍNEA DE MODO | ||
| 760 | --------------- | ||
| 761 | |||
| 762 | La línea inmediatamente encima del área de eco recibe el nombre de | ||
| 763 | "línea de modo" o "mode line". La línea de modo dice algo así: | ||
| 764 | |||
| 765 | --:** TUTORIAL.es (Fundamental)--l765--65%--------- | ||
| 766 | |||
| 767 | Esta línea da información útil acerca del estado de Emacs y del texto | ||
| 768 | que está editando. | ||
| 769 | |||
| 770 | Ya sabe qué significa el nombre del archivo: es el archivo que usted | ||
| 771 | ha encontrado. -NN%-- indica su posición actual en el texto; esto | ||
| 772 | significa que NN por ciento del texto está encima de la parte superior | ||
| 773 | de la pantalla. Si el principio del archivo está en la pantalla, este | ||
| 774 | dirá --Top-- en vez de --00%--. Si el final del texto está en la | ||
| 775 | pantalla, dirá --Bot--. Si está mirando un texto tan pequeño que cabe | ||
| 776 | en la pantalla, el modo de línea dirá --All--. | ||
| 777 | |||
| 778 | La L y los dígitos indican la posición de otra forma: ellos dan el | ||
| 779 | número de línea actual del punto. | ||
| 780 | |||
| 781 | Los asteriscos cerca del frente significan que usted ha hecho cambios | ||
| 782 | al texto. Inmediatamente después que visite o guarde un archivo, esa | ||
| 783 | parte de la línea de modo no muestra asteriscos, solo guiones. | ||
| 784 | |||
| 785 | La parte de la línea de modo dentro de los paréntesis es para | ||
| 786 | indicarle en qué modo de edición está. El modo por omisión es | ||
| 787 | Fundamental, el cual está usando ahora. Este es un ejemplo de un | ||
| 788 | "modo mayor". | ||
| 789 | |||
| 790 | Emacs tiene diferentes modos mayores. Algunos están hechos para | ||
| 791 | editar diferentes lenguajes y/o clases de texto, tales como modo de | ||
| 792 | Lisp, modo de Texto, etc. En cualquier momento uno y solo un modo | ||
| 793 | mayor está activo, y su nombre siempre se puede encontrar en la línea | ||
| 794 | de modo, justo en donde "Fundamental" está ahora. | ||
| 795 | |||
| 796 | Cada modo mayor hace que algunos comandos actúen diferente. Por | ||
| 797 | ejemplo, hay comandos para crear comentarios en un programa, y como | ||
| 798 | cada lenguaje de programación tiene una idea diferente de cómo debe | ||
| 799 | verse un comentario, cada modo mayor tiene que insertar comentarios de | ||
| 800 | forma distinta. Cada modo mayor es el nombre de un comando extendido, | ||
| 801 | que es como puede cambiar a ese modo. Por ejemplo, M-x | ||
| 802 | fundamental-mode es un comando para cambiar al modo fundamental. | ||
| 803 | |||
| 804 | Si va a editar un texto de algún lenguaje humano, como este archivo, | ||
| 805 | debería usar el modo de texto. | ||
| 806 | >> Teclee M-x text mode<Return>. | ||
| 807 | |||
| 808 | No se preocupe, ninguno de los comandos de Emacs que ha aprendido | ||
| 809 | cambia de manera significativa. Pero puede observar que M-f y M-b | ||
| 810 | tratan los apóstrofes como parte de las palabras. Previamente, en | ||
| 811 | modo Fundamental, M-f y M-b trataban los apóstrofes como separadores | ||
| 812 | de palabras. | ||
| 813 | |||
| 814 | Los modos mayores normalmente hacen cambios sutiles como el anterior: | ||
| 815 | la mayoría de comandos hacen "el mismo trabajo" en cada modo mayor, | ||
| 816 | pero funcionan un poco diferente. | ||
| 817 | |||
| 818 | Para ver documentación en el modo mayor actual, teclee C-h m. | ||
| 819 | |||
| 820 | >> Use C-u C-v una o más veces para traer esta línea cerca de la | ||
| 821 | parte superior de la pantalla. | ||
| 822 | |||
| 823 | >> Teclee C-h m, para ver como el modo de Texto difiere del modo | ||
| 824 | Fundamental. | ||
| 825 | |||
| 826 | >> Teclee C-x 1 para eliminar la documentación de la pantalla. | ||
| 827 | |||
| 828 | Los modos mayores son llamados así porque también hay modos menores. | ||
| 829 | Los modos menores no son alternativas para los modos mayores, solo | ||
| 830 | modificaciones menores de éstos. Cada modo menor puede ser activado o | ||
| 831 | desactivado por sí mismo, independiente de todos los otros modos | ||
| 832 | menores, e independiente de su modo mayor. Por tanto, puede no usar | ||
| 833 | modos menores, o solamente uno, o cualquier combinación de varios | ||
| 834 | modos menores. | ||
| 835 | |||
| 836 | Un modo menor que es muy útil, especialmente para editar textos en | ||
| 837 | español, es el modo Auto Fill. Cuando este modo está activado, Emacs | ||
| 838 | rompe la línea entre palabras automáticamente siempre que inserte | ||
| 839 | texto y la línea sea demasiado ancha. | ||
| 840 | |||
| 841 | Puede activar el modo Auto Fill al hacer M-x auto fill mode<Return>. | ||
| 842 | Cuando el modo esté activado, puede desactivarlo nuevamente usando M-x | ||
| 843 | auto fill mode<Return>. Si el modo está desactivado, este comando lo | ||
| 844 | activa, y si el modo está activado, este comando lo desactiva. | ||
| 845 | Decimos que el comando "cambia el modo". | ||
| 846 | |||
| 847 | >> teclee M-x auto fill mode<Return> ahora. Luego inserte una línea | ||
| 848 | de "asdf " repetidas veces hasta que la vea dividida en dos líneas. | ||
| 849 | Debe intercalar espacios porque Auto Fill sólo rompe líneas en los | ||
| 850 | espacios. | ||
| 851 | |||
| 852 | El margen esta normalmente puesto en 70 caracteres, pero puede | ||
| 853 | cambiarlo con el comando C-x f. Debe indicar el margen deseado como | ||
| 854 | un argumento numérico. | ||
| 855 | |||
| 856 | >> Teclee C-x f con un argumento de 20. (C-u 2 0 C-x f). Luego | ||
| 857 | teclee algún texto y vea como Emacs lo parte en líneas de 20 | ||
| 858 | caracteres. A continuación ponga de nuevo el margen a 70 usando | ||
| 859 | otra vez C-x f. | ||
| 860 | |||
| 861 | Si hace cambios en el medio de un párrafo, el modo Auto Fill no lo | ||
| 862 | rellenará por usted. | ||
| 863 | Para rellenar el párrafo, teclee M-q (META-q) con el cursor dentro de | ||
| 864 | ese párrafo. | ||
| 865 | |||
| 866 | >> Mueva el cursor al párrafo anterior y teclee M-q. | ||
| 867 | |||
| 868 | |||
| 869 | * BUSCAR | ||
| 870 | -------- | ||
| 871 | |||
| 872 | Emacs puede hacer búsquedas de cadenas (grupos de caracteres o | ||
| 873 | palabras contiguos) hacia adelante a través del texto o hacia atrás en | ||
| 874 | el mismo. La búsqueda de una cadena es un comando de movimiento de | ||
| 875 | cursor; mueve el cursor al próximo lugar donde esa cadena aparece. | ||
| 876 | |||
| 877 | El comando de búsqueda de Emacs es diferente a los comandos de | ||
| 878 | búsqueda de los demás editores, en que es "incremental". Esto | ||
| 879 | significa que la búsqueda ocurre mientras teclea la cadena para | ||
| 880 | buscarla. | ||
| 881 | |||
| 882 | El comando para iniciar una búsqueda es C-s para búsqueda hacia | ||
| 883 | adelante, y C-r para la búsqueda hacia atrás. ¡PERO ESPERE! No los | ||
| 884 | intente aún. | ||
| 885 | |||
| 886 | Cuando teclee C-s verá que la cadena "I-search" aparece como una | ||
| 887 | petición en el área de eco. Esto le indica que Emacs está en lo que | ||
| 888 | se conoce como búsqueda incremental, esperando que teclee lo que | ||
| 889 | quiere buscar. <Return> termina una búsqueda. | ||
| 890 | |||
| 891 | >> Ahora teclee C-s para comenzar la búsqueda. LENTAMENTE, una letra | ||
| 892 | a la vez, teclee la palabra 'cursor', haciendo pausa después de | ||
| 893 | cada carácter para notar lo que pasa con el cursor. | ||
| 894 | Ahora ha buscado "cursor", una vez. | ||
| 895 | >> Teclee C-s de nuevo, para buscar la siguiente ocurrencia de | ||
| 896 | "cursor". | ||
| 897 | >> Ahora teclee <Delback> cuatro veces y vea como se mueve el cursor. | ||
| 898 | >> Teclee <Return> para terminar la búsqueda. | ||
| 899 | |||
| 900 | ¿Vió lo que ocurrió? Emacs, en una búsqueda incremental, trata de ir | ||
| 901 | a la ocurrencia de la cadena que ha tecleado hasta el momento. Para | ||
| 902 | ir a la próxima ocurrencia de 'cursor' solo teclee C-s de nuevo. Si | ||
| 903 | tal ocurrencia no existe, Emacs pita y le dice que la búsqueda actual | ||
| 904 | está fallando ("failing"). C-g también termina la búsqueda. | ||
| 905 | |||
| 906 | NOTA: En algunos sistemas, teclear C-s dejará inmóvil la pantalla y no | ||
| 907 | podrá ver más respuesta de Emacs. Esto indica que una | ||
| 908 | "característica" del sistema operativo llamada "control de flujo" está | ||
| 909 | interceptando el C-s y no permitiéndole llegar hasta Emacs. Para | ||
| 910 | descongelar la pantalla, teclee C-q. Luego consulte la sección | ||
| 911 | "Entrada Espontánea para Búsqueda Incremental" en el manual de Emacs | ||
| 912 | para consejos de cómo tratar con esta "característica". | ||
| 913 | |||
| 914 | Si se encuentra en medio de una búsqueda incremental y teclea | ||
| 915 | <Delback>, notará que el último carácter de la cadena buscada se borra | ||
| 916 | y la búsqueda vuelve al sitio anterior de la búsqueda. Por ejemplo, | ||
| 917 | suponga que ha tecleado "c", para buscar la primera ocurrencia de "c". | ||
| 918 | Ahora, si teclea "u", el cursor se moverá a la primera ocurrencia de | ||
| 919 | "cu". Ahora teclee <Delback>. Esto borra la "u" de la cadena | ||
| 920 | buscada, y el cursor vuelve a la primera ocurrencia de "c". | ||
| 921 | |||
| 922 | Si está en medio de una búsqueda y teclea un carácter control o meta | ||
| 923 | (con algunas pocas excepciones: los caracteres que son especiales en | ||
| 924 | una búsqueda, tales como C-s y C-r), la búsqueda termina. | ||
| 925 | |||
| 926 | El C-s inicia una exploración que busca alguna ocurrencia de la cadena | ||
| 927 | buscada DESPUÉS de la posición actual del cursor. Si quiere buscar | ||
| 928 | algo anterior en el texto, teclee en cambio C-r. Todo lo que hemos | ||
| 929 | dicho sobre C-s también se aplica a C-r, excepto que la dirección de | ||
| 930 | la búsqueda se invierte. | ||
| 931 | |||
| 932 | |||
| 933 | * MÚLTIPLES VENTANAS | ||
| 934 | -------------------- | ||
| 935 | |||
| 936 | Una de las características agradables de Emacs es que se puede mostrar | ||
| 937 | más de una ventana en la pantalla al mismo tiempo. | ||
| 938 | |||
| 939 | >> Mueva el cursor a esta línea y teclee C-u 0 C-l (eso es CONTROL-L, | ||
| 940 | no CONTROL-1). | ||
| 941 | |||
| 942 | >> Ahora teclee C-x 2 que divide la pantalla en dos ventanas. Ambas | ||
| 943 | ventanas muestran este tutorial. El cursor permanece en la ventana | ||
| 944 | superior. | ||
| 945 | |||
| 946 | >> Teclee C-M-v para desplazar la ventana inferior. | ||
| 947 | (Si no tiene una tecla META real, teclee ESC C-v.) | ||
| 948 | |||
| 949 | >> Teclee C-x o ("o" para "otro") para mover el cursor a la ventana | ||
| 950 | inferior. | ||
| 951 | >> Use C-v y M-v en la ventana inferior para desplazarla. | ||
| 952 | Siga leyendo estas direcciones en la ventana superior. | ||
| 953 | |||
| 954 | >> Teclee C-x o de nuevo para mover el cursor de vuelta a la ventana | ||
| 955 | superior. | ||
| 956 | El cursor en la ventana superior está justo donde estaba antes. | ||
| 957 | |||
| 958 | Puede continuar usando C-x o para cambiar entre las ventanas. Cada | ||
| 959 | ventana tiene su propia posición del cursor, pero únicamente una | ||
| 960 | ventana actual muestra el cursor. Todos los comandos de edición | ||
| 961 | comunes se aplican a la ventana en que está el cursor. Llamaremos | ||
| 962 | esto la "ventana seleccionada". | ||
| 963 | |||
| 964 | El comando C-M-v es muy útil cuando está editando un texto en una | ||
| 965 | ventana y usando la otra ventana como referencia. Puede mantener el | ||
| 966 | cursor siempre en la ventana donde está editando, y avanzar a la otra | ||
| 967 | ventana secuencialmente con C-M-v. | ||
| 968 | |||
| 969 | C-M-v es un ejemplo de un carácter CONTROL-META. Si tiene una tecla | ||
| 970 | META real, puede teclear C-M-v pulsando a la vez CONTROL y META | ||
| 971 | mientras teclea v. No importa qué tecla "vaya primero", CONTROL o | ||
| 972 | META, porque las dos teclas actúan modificando los caracteres que | ||
| 973 | teclea. | ||
| 974 | |||
| 975 | Si no tiene una tecla META real, y en vez de eso usa ESC, el orden sí | ||
| 976 | importa: debe teclear ESC seguido de Control-v, porque Control-ESC v | ||
| 977 | no funcionará. Esto es porque ESC es un carácter que tiene valor por | ||
| 978 | sí mismo, no es una tecla modificadora. | ||
| 979 | |||
| 980 | >> Teclee C-x 1 (en la ventana de arriba) para deshacerse de la | ||
| 981 | ventana de abajo. | ||
| 982 | |||
| 983 | (Si hubiera tecleado C-x 1 en la ventana inferior, esto eliminaría la | ||
| 984 | superior. Piense en este comando como "mantener sólo una | ||
| 985 | ventana--aquella en la cual estoy.") | ||
| 986 | |||
| 987 | No tiene por qué mostrarse el mismo buffer en ambas ventanas. Si usa | ||
| 988 | C-x C-f para encontrar un archivo en una ventana, la otra ventana no | ||
| 989 | cambia. Puede encontrar un archivo en cada ventana | ||
| 990 | independientemente. | ||
| 991 | |||
| 992 | Aquí hay otra forma para usar dos ventanas para mostrar dos cosas | ||
| 993 | diferentes: | ||
| 994 | |||
| 995 | >> Teclee C-x 4 C-f seguido del nombre de uno de sus archivos. | ||
| 996 | Finalice con <Return>. Vea que el archivo especificado aparece en | ||
| 997 | la ventana inferior. El cursor vá allá también. | ||
| 998 | |||
| 999 | >> Teclee C-x o para regresar a la ventana superior, y C-x 1 para | ||
| 1000 | borrar la ventana inferior. | ||
| 1001 | |||
| 1002 | |||
| 1003 | * NIVELES RECURSIVOS DE EDICIÓN | ||
| 1004 | -------------------------------- | ||
| 1005 | |||
| 1006 | Algunas veces entrará a lo que es llamado un "nivel recursivo de | ||
| 1007 | edición". Esto se indica en la línea de modo mediante corchetes en la | ||
| 1008 | línea de modo, rodeando los paréntesis del nombre del modo mayor. Por | ||
| 1009 | ejemplo, probablemente vea [(Fundamental)] en vez de (Fundamental). | ||
| 1010 | |||
| 1011 | Para salir de los niveles recursivos de edición, teclee ESC ESC ESC. | ||
| 1012 | Éste es un comando de "salida" para todo propósito. También lo puede | ||
| 1013 | usar para eliminar ventanas extras, y salir del minibuffer. | ||
| 1014 | |||
| 1015 | >> Teclee M-x para entrar a un minibuffer; luego teclee ESC ESC ESC | ||
| 1016 | para salir. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | No se puede usar C-g para salir de los "niveles recursivos de | ||
| 1019 | edición". Esto es porque C-g es usado para cancelar comandos y | ||
| 1020 | argumentos DENTRO del nivel recursivo de edición. | ||
| 1021 | |||
| 1022 | |||
| 1023 | * CONSEGUIR MAS AYUDA | ||
| 1024 | --------------------- | ||
| 1025 | |||
| 1026 | En este tutorial hemos tratado de ofrecer suficiente información para | ||
| 1027 | que empiece a usar Emacs. Hay tanto disponible en Emacs que sería | ||
| 1028 | imposible explicar todo aquí. Sin embargo, quizá desee aprender más | ||
| 1029 | sobre Emacs, ya que tiene muchas otras características útiles. Emacs | ||
| 1030 | provee comandos para leer documentación acerca de los comandos de | ||
| 1031 | Emacs. Todos estos comandos de "ayuda" comienzan con el carácter | ||
| 1032 | Control-h, que es llamado "el carácter de Ayuda (Help)". | ||
| 1033 | |||
| 1034 | Para usar las funciones de ayuda, teclee el carácter C-h, y luego un | ||
| 1035 | carácter decidiendo qué tipo de ayuda quiere. Si está REALMENTE | ||
| 1036 | perdido teclee C-h ? y Emacs le dirá qué tipo de ayuda puede | ||
| 1037 | ofrecerle. Si ha tecleado C-h y decide que no quiere ninguna ayuda, | ||
| 1038 | teclee C-g para cancelarlo. | ||
| 1039 | |||
| 1040 | (En algunas instalaciones cambian el significado del carácter C-h. | ||
| 1041 | Realmente no deberían hacer esto como una política para todos los | ||
| 1042 | usuarios, así que tiene argumentos para quejarse al administrador del | ||
| 1043 | sistema. Mientras tanto, si C-h no muestra un mensaje de ayuda en el | ||
| 1044 | final de la pantalla, intente teclear la tecla F1 o, en su lugar, M-x | ||
| 1045 | help <Return>). | ||
| 1046 | |||
| 1047 | La función de AYUDA más básica es C-h c. Teclee C-h, el carácter c y | ||
| 1048 | un carácter de comando o secuencia de comando; Emacs le mostrará | ||
| 1049 | una descripción muy breve del comando. | ||
| 1050 | |||
| 1051 | >> Teclee C-h c C-p. | ||
| 1052 | El mensaje debe ser algo como | ||
| 1053 | |||
| 1054 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1055 | |||
| 1056 | Esto le dice el "nombre de la función". Los nombres de función se | ||
| 1057 | usan principalmente para adecuar y extender Emacs. Pero ya que los | ||
| 1058 | nombres de las funciones se eligen para indicar lo que el comando | ||
| 1059 | hace, también pueden servir como una breve documentación: suficiente | ||
| 1060 | para recordarle los comandos que ha aprendido. | ||
| 1061 | |||
| 1062 | Los comandos de múltiples caracteres tales como C-x C-s y (sí no tiene | ||
| 1063 | las teclas META o EDIT o ALT) <ESC>v también están permitidos después | ||
| 1064 | de C-h c. | ||
| 1065 | |||
| 1066 | Para conseguir más información sobre un comando use C-h k en vez de | ||
| 1067 | C-h c. | ||
| 1068 | |||
| 1069 | >> Teclee C-h k C-p. | ||
| 1070 | |||
| 1071 | Esto muestra la documentación de la función, al igual que el nombre, | ||
| 1072 | en una ventana de Emacs. Cuando haya terminado de leer el resultado, | ||
| 1073 | teclee C-x 1 para deshacerse del texto de ayuda. No tiene que hacer | ||
| 1074 | esto ahora. Puede hacer algunas ediciones mientras se refiere | ||
| 1075 | al texto de ayuda, y entonces teclear C-x 1. | ||
| 1076 | |||
| 1077 | Aquí hay algunas otras opciones útiles de C-h: | ||
| 1078 | |||
| 1079 | C-h f Describe una función. Usted teclea el nombre de la | ||
| 1080 | función. | ||
| 1081 | |||
| 1082 | >> Intente teclear C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1083 | Esto muestra toda la información que Emacs tiene sobre la función | ||
| 1084 | que implementa el comando C-p | ||
| 1085 | |||
| 1086 | Un comando similar, C-h v, muestra la documentación de variables cuyos | ||
| 1087 | valores pueda poner para adecuar el comportamiento de Emacs. Necesita | ||
| 1088 | teclear el nombre de la variable cuando Emacs pregunte por ella. | ||
| 1089 | |||
| 1090 | C-h a Comando Apropos. Teclee una palabra y Emacs hará una | ||
| 1091 | lista de todos los comandos que contengan esa palabra. | ||
| 1092 | Todos estos comandos pueden ser invocados con META-x. | ||
| 1093 | Para algunos comandos, el Comando Apropos también | ||
| 1094 | listará una secuencia de uno o dos caracteres la cual | ||
| 1095 | ejecutará el mismo comando. | ||
| 1096 | |||
| 1097 | >> Teclee C-h a file<Return>. | ||
| 1098 | |||
| 1099 | Esto muestra en otra ventana una lista de todos los comandos M-x con | ||
| 1100 | la palabra "file" en sus nombres. Verá comandos de caracteres como | ||
| 1101 | C-x C-f listados además de los nombres de los comandos | ||
| 1102 | correspondientes tales como find-file. | ||
| 1103 | |||
| 1104 | >> Teclee C-M-v para desplazar la ventana de ayuda. Haga esto unas | ||
| 1105 | cuantas veces. | ||
| 1106 | |||
| 1107 | >> Teclee C-x 1 para borrar la ventana de ayuda. | ||
| 1108 | |||
| 1109 | C-h i Leer los Manuales En-Línea (alias Info). Este comando | ||
| 1110 | lo pone en un buffer especial llamado `*info*' donde | ||
| 1111 | puede leer manuales en línea de los paquetes | ||
| 1112 | instalados en su sistema. Teclee m Emacs <Return> | ||
| 1113 | para leer el manual de Emacs. Sí nunca ha usado Info | ||
| 1114 | antes, teclee ? y Emacs lo llevará en una visita | ||
| 1115 | guiada de los servicios del modo de Info. Una vez que | ||
| 1116 | haya terminado este tutorial, debería considerar el | ||
| 1117 | manual Info de Emacs como su documentación primaria. | ||
| 1118 | |||
| 1119 | |||
| 1120 | * MÁS CARACTERÍSTICAS | ||
| 1121 | --------------------- | ||
| 1122 | |||
| 1123 | Puede aprender más de Emacs leyendo su manual, ya sea como libro o en | ||
| 1124 | línea en el Info (use el menú Ayuda--"Help"--o teclee F10 h r). Dos | ||
| 1125 | características que pueden gustarle son la completación, que ahorra | ||
| 1126 | teclear, y dired, que simplifica el manejo de archivos. | ||
| 1127 | |||
| 1128 | La completación es una manera de ahorrar teclear innecesariamente. | ||
| 1129 | Por ejemplo, si quiere cambiarse al buffer "*Messages*", puede teclear | ||
| 1130 | C-x b *M<Tab> y emacs encontrará el resto del nombre del buffer tan | ||
| 1131 | lejos como pueda determinar de lo que ya haya tecleado. La | ||
| 1132 | completación es descrita en el Info del manual de Emacs en el nodo | ||
| 1133 | llamado "Completation". | ||
| 1134 | |||
| 1135 | Dired le permite listar los archivos en un directorio (y opcionalmente | ||
| 1136 | sus subdirectorios), moverse alrededor de esa lista, visitar, | ||
| 1137 | renombrar, borrar y aparte de eso operar en los archivos. Dired esta | ||
| 1138 | descrito en el Info en el manual de Emacs en el nodo llamado "Dired". | ||
| 1139 | |||
| 1140 | El manual también describe otras características de Emacs. | ||
| 1141 | |||
| 1142 | |||
| 1143 | * CONCLUSIÓN | ||
| 1144 | ------------ | ||
| 1145 | |||
| 1146 | Recuerde, para salir permanentemente de Emacs use C-x C-c. Para salir | ||
| 1147 | temporalmente a un intérprete de comandos, de forma que puede volver a | ||
| 1148 | Emacs después, use C-z. | ||
| 1149 | |||
| 1150 | Este tutorial intenta ser comprensible para todos los usuarios nuevos, | ||
| 1151 | así que si encuentra algo que no esté claro, no se siente y se culpe a | ||
| 1152 | sí mismo: ¡Quéjese! | ||
| 1153 | |||
| 1154 | |||
| 1155 | * COPIA | ||
| 1156 | ------- | ||
| 1157 | |||
| 1158 | Este tutorial desciende de una larga línea de tutoriales de Emacs | ||
| 1159 | comenzando con el escrito por Stuart Cracraft para el Emacs original. | ||
| 1160 | |||
| 1161 | La versión en español fue originalmente traducida por estudiantes del | ||
| 1162 | Gimnasio Fidel Cano (un colegio en Santafé de Bogotá, Colombia): | ||
| 1163 | |||
| 1164 | Carlos Alberto López Troncoso | ||
| 1165 | Andrés Felipe Mancipe Galvis | ||
| 1166 | Lina Fernanda Pinto García | ||
| 1167 | Liliana Carolina Quitián Cedeño | ||
| 1168 | Leonardo Ramírez Vargas <leonardoramirez@latinmail.com> | ||
| 1169 | Juan David Vargas Botero <cyberbob1164@hotmail.com> | ||
| 1170 | Juan Pablo Yela Gallón | ||
| 1171 | Jorge Enrique Cárdenas Carrillo <platypus_life@hotmail.com> | ||
| 1172 | |||
| 1173 | La versión en español ha sido revisada y corregida por: | ||
| 1174 | |||
| 1175 | Pablo Reyes <reyes_pablo@hotmail.com> | ||
| 1176 | Igor Támara <ikks@bigfoot.com> | ||
| 1177 | Melissa Giraldo de Támara <melagira@yahoo.com> | ||
| 1178 | Vladimir Támara <vtamara@gnu.org> | ||
| 1179 | Rafael Sepúlveda <drs@gnulinux.org.mx> | ||
| 1180 | Juanma Barranquero <lektu@terra.es> | ||
| 1181 | |||
| 1182 | La versión en español ha sido actualizada por: | ||
| 1183 | |||
| 1184 | Rafael Sepúlveda <drs@gnulinux.org.mx> | ||
| 1185 | |||
| 1186 | Por favor, en caso de duda, sólo es válido el original en inglés de la | ||
| 1187 | siguiente nota de derechos de reproducción (que puede encontrar en el | ||
| 1188 | archivo TUTORIAL). | ||
| 1189 | |||
| 1190 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1191 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1192 | |||
| 1193 | Se permite a cualquiera hacer o distribuir copias literales de este | ||
| 1194 | documento como se recibe, en cualquier medio, siempre que la nota | ||
| 1195 | de derechos de reproducción y la nota de permiso se preserven, y | ||
| 1196 | que el distribuidor permita que el que la recibe hacer distribución | ||
| 1197 | posterior como lo permite esta nota. | ||
| 1198 | |||
| 1199 | Se permite distribuir versiones modificadas de este documento, o | ||
| 1200 | porciones de este, bajo las condiciones anteriores, siempre que | ||
| 1201 | ellas tengan nota visible especificando quién fue el último en | ||
| 1202 | alterarlas. | ||
| 1203 | |||
| 1204 | Las condiciones para copiar Emacs mismo son más complejas, pero con el | ||
| 1205 | mismo espíritu. Por favor lea el archivo COPYING y luego distribuya | ||
| 1206 | copias de GNU Emacs a sus amigos. ¡Ayude a erradicar el | ||
| 1207 | obstruccionismo del software ("propietariedad") usando, escribiendo, y | ||
| 1208 | compartiendo software libre! | ||
| 1209 | |||
| 1210 | --- end of TUTORIAL.es --- | ||
| 1211 | |||
| 1212 | ;;; Local Variables: | ||
| 1213 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1214 | ;;; End: | ||
| 1215 | |||
| 1216 | ;;; arch-tag: 66aae86e-6f86-4a3e-b82a-44a783f774fd | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.fr b/etc/tutorials/TUTORIAL.fr new file mode 100644 index 00000000000..88dc98a088c --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.fr | |||
| @@ -0,0 +1,1203 @@ | |||
| 1 | Didacticiel d'Emacs. Voir la fin de ce document pour les conditions. | ||
| 2 | |||
| 3 | Les commandes Emacs utilisent généralement la touche CONTROLE (souvent | ||
| 4 | désignée par CTRL ou CTL) ou la touche META (souvent désignée par EDIT | ||
| 5 | ou ALT). Pour ces touches, nous utiliserons les abréviations suivantes : | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<car> signifie qu'il faut maintenir la touche CONTROLE appuyée tout | ||
| 8 | en tapant le caractère <car>. Ainsi, C-f signifie : presser | ||
| 9 | sur la touche CONTROLE tout en pressant la touche f. | ||
| 10 | M-<car> signifie qu'il faut maintenir la touche META ou EDIT ou ALT | ||
| 11 | appuyée tout en tapant le caractère <car>. Si aucune de ces | ||
| 12 | touches n'existe, pressez puis relâchez la touche ESC et | ||
| 13 | tapez <car>. Nous écrirons <ESC> pour désigner la touche ESC. | ||
| 14 | |||
| 15 | Tapez C-x C-c (deux caractères) pour terminer une session Emacs. | ||
| 16 | Dans ce didacticiel, les caractères ">>" en marge gauche indiquent les | ||
| 17 | directions à suivre pour essayer une commande. Ainsi : | ||
| 18 | <<Lignes blanches insérées après cette ligne par help-with-tutorial>> | ||
| 19 | [Centre de page delibérément vide. Le texte continue ci-dessous.] | ||
| 20 | >> Tapez C-v (Voir l'écran suivant) pour passer à l'écran suivant | ||
| 21 | (faites-le, pressez la touche CTRL tout en pressant la touche v). | ||
| 22 | À partir de maintenant, vous devrez le faire à chaque fois que | ||
| 23 | vous avez fini de lire l'écran. | ||
| 24 | |||
| 25 | Vous remarquerez qu'il y a un recouvrement de deux lignes lorsque l'on | ||
| 26 | passe d'un écran à un autre : cela permet une certaine continuité dans | ||
| 27 | la lecture du texte. | ||
| 28 | |||
| 29 | La première chose que vous devez savoir est comment vous déplacer à | ||
| 30 | travers le texte. Vous savez déjà comment avancer d'un écran avec | ||
| 31 | C-v. Pour revenir un écran en arrière, tapez M-v (pressez la touche | ||
| 32 | META tout en appuyant sur v ou faites <ESC>v si vous n'avez pas de | ||
| 33 | touche META, EDIT ou ALT). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> Faites M-v, puis C-v plusieurs fois. | ||
| 36 | |||
| 37 | Si votre terminal en dispose, vous pouvez également utiliser les | ||
| 38 | touches PgUp et PgDn pour monter ou descendre d'un écran, bien que les | ||
| 39 | combinaisons C-v et M-v soient plus efficaces. | ||
| 40 | |||
| 41 | * RÉSUMÉ | ||
| 42 | -------- | ||
| 43 | |||
| 44 | Les commandes suivantes servent à manipuler des écrans : | ||
| 45 | |||
| 46 | C-v Avance d'un écran | ||
| 47 | M-v Recule d'un écran | ||
| 48 | C-l Efface l'écran et réaffiche tout le texte autour du | ||
| 49 | curseur, qui est placé au milieu de l'écran | ||
| 50 | (il s'agit de CTRL-L, pas de CTRL-1). | ||
| 51 | |||
| 52 | |||
| 53 | >> Notez le texte situé à côté du curseur, puis faites C-l. | ||
| 54 | Recherchez l'emplacement du curseur et vous remarquerez que | ||
| 55 | c'est le même texte qui est à côté de lui. | ||
| 56 | |||
| 57 | |||
| 58 | * GESTION DU CURSEUR | ||
| 59 | -------------------- | ||
| 60 | |||
| 61 | Passer d'un écran à l'autre est pratique, mais comment se déplacer à | ||
| 62 | un endroit précis du texte dans un écran ? | ||
| 63 | |||
| 64 | Il existe plusieurs façons de faire. Vous pouvez utiliser les touches | ||
| 65 | du curseur, mais il est plus efficace de garder vos mains dans la même | ||
| 66 | position et d'utiliser les commandes C-p, C-b, C-f, et C-n. Ces | ||
| 67 | combinaisons sont équivalentes aux quatre touches du curseur : | ||
| 68 | |||
| 69 | Ligne précédente, C-p | ||
| 70 | : | ||
| 71 | : | ||
| 72 | En arrière, C-b .... Position courante .... Vers l'avant, C-f | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | Ligne suivante, C-n | ||
| 76 | |||
| 77 | >> Déplacez le curseur sur la ligne située au milieu de ce schéma en | ||
| 78 | utilisant C-n ou C-p. Puis, faites C-l pour placer le schéma au | ||
| 79 | centre de l'écran. | ||
| 80 | |||
| 81 | Si vous connaissez un peu l'anglais, vous aurez sûrement constaté | ||
| 82 | qu'il était facile de se rappeler que P signifiait Previous | ||
| 83 | (précédent), N Next (suivant), B Backward (en arrière) et F Forward | ||
| 84 | (vers l'avant). | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Faites quelques C-n pour amener le curseur sur cette ligne. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Déplacez-vous le long de la ligne avec des C-f, puis au-dessus avec | ||
| 89 | des C-p. Notez ce que fait C-p lorsque le curseur est au milieu de | ||
| 90 | la ligne. | ||
| 91 | |||
| 92 | |||
| 93 | Chaque ligne de texte se termine par un caractère Newline, qui sert à | ||
| 94 | la séparer de la ligne suivante. La dernière ligne de votre fichier | ||
| 95 | devrait se terminer par un Newline (mais Emacs n'exige pas qu'il y en | ||
| 96 | ait un). | ||
| 97 | |||
| 98 | >> Essayez de faire C-b au début d'une ligne. Cela devrait déplacer le | ||
| 99 | curseur à la fin de la ligne précédente car il passe au-dessus du | ||
| 100 | caractère Newline. | ||
| 101 | |||
| 102 | C-f peut passer au-dessus d'un Newline, tout comme C-b. | ||
| 103 | |||
| 104 | >> Faites encore quelques C-b afin de bien sentir où est le curseur. | ||
| 105 | Puis, faites des C-f pour revenir à la fin de la ligne. | ||
| 106 | Enfin, faites quelques C-f supplémentaires pour passer à la ligne | ||
| 107 | suivante. | ||
| 108 | |||
| 109 | Lorsque vous dépassez le haut ou le bas de l'écran, le texte au-delà | ||
| 110 | de ces limites est décalé pour passer dans l'écran : c'est ce qu'on | ||
| 111 | appelle le « scrolling ». Cela permet à Emacs de placer le curseur à | ||
| 112 | l'emplacement spécifié dans le texte sans devoir le placer en dehors | ||
| 113 | de l'écran. | ||
| 114 | |||
| 115 | >> Essayez de placer le curseur au-delà du bas de l'écran avec C-n et | ||
| 116 | constatez ce qui se passe. | ||
| 117 | |||
| 118 | Si le déplacement caractère par caractère est trop lent, vous pouvez | ||
| 119 | vous déplacer mot par mot. M-f (Meta-f) avance d'un mot et M-b recule | ||
| 120 | d'un mot. | ||
| 121 | |||
| 122 | >> Faites quelques M-f et M-b. | ||
| 123 | |||
| 124 | Lorsque vous êtes au milieu d'un mot, M-f place le curseur à la fin du | ||
| 125 | mot. Lorsque vous êtes entre deux mots, M-f place le curseur à la fin | ||
| 126 | du mot suivant. M-b fonctionne de la même façon dans la direction | ||
| 127 | opposée. | ||
| 128 | |||
| 129 | >> Faites plusieurs fois M-f et M-b, espacés de C-f et C-b afin | ||
| 130 | d'observer l'action de M-f et M-b aux différents emplacements à | ||
| 131 | l'intérieur et à l'extérieur des mots. | ||
| 132 | |||
| 133 | Notez le parallèle entre C-f et C-b d'un côté et M-f et M-b de | ||
| 134 | l'autre. Très souvent, les caractères Meta servent à des opérations | ||
| 135 | sur des unités définies par le langage (mots, phrases, paragraphe) | ||
| 136 | alors que les caractères de contrôle opèrent sur les unités de base | ||
| 137 | indépendantes de ce que l'on édite (caractères, lignes, etc.). | ||
| 138 | |||
| 139 | Ce parallèle s'applique entre les lignes et les phrases : C-a et C-e | ||
| 140 | déplacent le curseur au début ou à la fin d'une ligne, tandis que M-a | ||
| 141 | et M-e le placent au début ou à la fin d'une phrase. | ||
| 142 | |||
| 143 | >> Faites quelques C-a, puis quelques C-e. | ||
| 144 | Faites quelques M-a, puis quelques M-e. | ||
| 145 | |||
| 146 | Vous constaterez que la répétition d'un C-a ne fait rien, mais que | ||
| 147 | celle d'un M-a vous déplace d'une phrase de plus. Bien que ces deux | ||
| 148 | commandes ne soient pas tout à fait analogues, chacune d'elle semble | ||
| 149 | naturelle. | ||
| 150 | |||
| 151 | L'emplacement du curseur dans le texte est également appelé « point ». | ||
| 152 | Pour paraphraser, le curseur apparaît à l'écran à l'endroit où le | ||
| 153 | point est situé dans le texte. | ||
| 154 | |||
| 155 | Voici un résumé des opérations de déplacements simples du curseur, | ||
| 156 | ainsi que les commandes de déplacement par mots et par phrases. | ||
| 157 | |||
| 158 | C-f Avance d'un caractère | ||
| 159 | C-b Recule d'un caractère | ||
| 160 | |||
| 161 | M-f Avance d'un mot | ||
| 162 | M-b Recule d'un mot | ||
| 163 | |||
| 164 | C-n Avance d'une ligne | ||
| 165 | C-p Recule d'une ligne | ||
| 166 | |||
| 167 | C-a Va au début de la ligne | ||
| 168 | C-e Va à la fin de la ligne | ||
| 169 | |||
| 170 | M-a Va au début de la phrase | ||
| 171 | M-e Va à la fin de la phrase | ||
| 172 | |||
| 173 | >> Essayez toutes ces commandes plusieurs fois afin de vous entraîner. | ||
| 174 | Ce sont celles qui sont utilisées le plus souvent. | ||
| 175 | |||
| 176 | M-< (Meta inférieur à) et M-> (Meta supérieur à) sont deux autres | ||
| 177 | commandes importantes de déplacement du curseur. La première renvoie | ||
| 178 | au tout début du texte, la seconde à la fin de celui-ci. | ||
| 179 | |||
| 180 | Sur certains claviers, le "<" se trouve sous la virgule, vous devez | ||
| 181 | donc utiliser la touche <Maj> pour y avoir accès. Sur ces terminaux, | ||
| 182 | vous devez utiliser également la touche <Maj> pour faire M-<, sinon | ||
| 183 | vous taperiez M-virgule. | ||
| 184 | |||
| 185 | >> Faites M-< afin de vous déplacer au début du didacticiel. | ||
| 186 | Puis, faites plusieurs fois C-v pour revenir ici. | ||
| 187 | |||
| 188 | >> Faites M-> afin de vous déplacer à la fin du didacticiel. | ||
| 189 | Puis, faites plusieurs fois M-v pour revenir ici. | ||
| 190 | |||
| 191 | Vous pouvez également déplacer le curseur à l'aide des touches de | ||
| 192 | curseur, si votre terminal en dispose. Nous vous conseillons | ||
| 193 | d'apprendre à utiliser C-b, C-f, C-n et C-p pour trois raisons. Tout | ||
| 194 | d'abord, ces commandes fonctionnent sur tous les types de | ||
| 195 | terminaux. Ensuite, lorsque vous aurez un peu pratiqué Emacs, vous | ||
| 196 | vous rendrez compte qu'il est plus rapide de taper ces caractères de | ||
| 197 | contrôle que d'utiliser les touches de curseur (car vous n'avez pas | ||
| 198 | besoin de déplacer vos mains pour atteindre ces touches). Enfin, | ||
| 199 | lorsque vous aurez l'habitude d'utiliser ces commandes, vous | ||
| 200 | apprendrez plus facilement les autres commandes de déplacement plus | ||
| 201 | puissantes. | ||
| 202 | |||
| 203 | La plupart des commandes Emacs acceptent un paramètre numérique qui, | ||
| 204 | la plupart du temps, indique un nombre de répétitions. Pour indiquer à | ||
| 205 | une commande le nombre de fois que l'on souhaite la répéter, on | ||
| 206 | utilise C-u suivi du nombre avant de taper la commande. Si vous avez | ||
| 207 | une touche META (ou EDIT ou ALT), il existe une autre façon d'entrer | ||
| 208 | un paramètre numérique : tapez le nombre tout en pressant la touche | ||
| 209 | META. Nous vous conseillons d'apprendre à utiliser la méthode C-u car | ||
| 210 | elle fonctionne sur tous les types de terminaux. Le paramètre | ||
| 211 | numérique est également appelé « paramètre préfixe » car on le précise | ||
| 212 | avant la commande sur laquelle il s'applique. | ||
| 213 | |||
| 214 | C-u 8 C-f, par exemple, avance le curseur de huit caractères. | ||
| 215 | |||
| 216 | >> Utilisez C-n ou C-p avec un paramètre numérique afin de déplacer, | ||
| 217 | en une seule commande, le curseur sur une ligne proche de celle-ci. | ||
| 218 | |||
| 219 | La plupart des commandes utilisent le paramètre numérique pour | ||
| 220 | indiquer un nombre de répétitions, mais d'autres s'en servent | ||
| 221 | autrement. Plusieurs commandes (mais aucune de celles que nous avons | ||
| 222 | vues jusqu'à maintenant) l'utilisent comme indicateur -- la présence | ||
| 223 | d'un paramètre préfixe, quelle que soit sa valeur, force la commande à | ||
| 224 | agir différemment. | ||
| 225 | |||
| 226 | C-v et M-v constituent un autre type d'exception. Lorsqu'on leur | ||
| 227 | donne un paramètre, elles font défiler l'écran vers le haut ou vers le | ||
| 228 | bas du nombre de lignes indiqué au lieu de passer d'un écran complet à | ||
| 229 | l'autre. C-u 8 C-v, par exemple, fait défiler l'écran de 8 lignes. | ||
| 230 | |||
| 231 | >> Faites C-u 8 C-v. | ||
| 232 | |||
| 233 | Cela a dû déplacer l'écran de 8 lignes vers le haut. Si vous voulez | ||
| 234 | redescendre de 8 lignes, il suffit de passer ce nombre comme paramètre | ||
| 235 | de M-v. | ||
| 236 | |||
| 237 | Si vous utilisez un environnement graphique, comme X11 ou MS-Windows, | ||
| 238 | il devrait y avoir une zone rectangulaire appelée barre de défilement, | ||
| 239 | ou « scrollbar » sur le bord gauche de la fenêtre d'Emacs. Vous pouvez | ||
| 240 | faire défiler le texte en cliquant avec la souris dans cette barre de | ||
| 241 | défilement. | ||
| 242 | |||
| 243 | >> Cliquez avec le bouton du milieu en haut de la zone mise en | ||
| 244 | évidence dans la barre de défilement. Cela devrait déplacer le | ||
| 245 | texte jusqu'à une position dépendant de la hauteur où vous avez | ||
| 246 | cliqué. | ||
| 247 | |||
| 248 | >> Déplacez la souris de bas en haut tout en maintenant son bouton du | ||
| 249 | milieu pressé. Vous constaterez que le texte défile vers le haut et | ||
| 250 | vers le bas en fonction du déplacement de la souris. | ||
| 251 | |||
| 252 | |||
| 253 | * QUAND EMACS EST MUET | ||
| 254 | ---------------------- | ||
| 255 | |||
| 256 | Si Emacs cesse de répondre à vos commandes, vous pouvez le débloquer | ||
| 257 | en toute sécurité avec C-g. Cette commande fait stopper une commande | ||
| 258 | qui met trop de temps à s'exécuter. | ||
| 259 | |||
| 260 | C-g peut également servir à annuler un paramètre numérique, ou le | ||
| 261 | début d'une commande que vous ne souhaitez pas terminer. | ||
| 262 | |||
| 263 | >> Faites C-u 100 pour former un paramètre numérique de 100, puis | ||
| 264 | tapez C-g. | ||
| 265 | Faites maintenant C-f. Le déplacement ne sera que d'un caractère | ||
| 266 | car vous avez annulé le paramètre avec C-g. | ||
| 267 | |||
| 268 | Si vous avez tapé <ESC> par erreur, vous pouvez vous en débarrasser | ||
| 269 | avec un C-g. | ||
| 270 | |||
| 271 | |||
| 272 | * COMMANDES DÉSACTIVÉES | ||
| 273 | ------------------------ | ||
| 274 | |||
| 275 | Certaines commandes d'Emacs sont « désactivées » afin que les | ||
| 276 | utilisateurs débutants ne puissent les utiliser par accident. | ||
| 277 | |||
| 278 | Si vous tapez l'une de ces commandes, Emacs affiche un message | ||
| 279 | indiquant quelle était la commande et vous demande si vous souhaitez | ||
| 280 | continuer et l'exécuter. | ||
| 281 | |||
| 282 | Si vous souhaitez vraiment essayer la commande, tapez <Espace> en | ||
| 283 | réponse à la question. Si vous ne voulez pas exécuter la commande | ||
| 284 | désactivée, il suffit normalement de répondre « n ». | ||
| 285 | |||
| 286 | >> Faites C-x C-l (qui est une commande désactivée), | ||
| 287 | puis répondez n à la question. | ||
| 288 | |||
| 289 | * FENÊTRES | ||
| 290 | ---------- | ||
| 291 | |||
| 292 | Emacs peut avoir plusieurs fenêtres, chacune affichant son propre | ||
| 293 | texte. Nous expliquerons plus tard comment utiliser plusieurs fenêtres ; | ||
| 294 | pour l'instant, nous expliquerons comment se débarrasser des | ||
| 295 | fenêtres supplémentaires pour revenir à une édition mono-fenêtre. | ||
| 296 | C'est très simple : | ||
| 297 | |||
| 298 | C-x 1 Une seule fenêtre (i.e., supprime toutes les autres) | ||
| 299 | |||
| 300 | Il s'agit de CTRL-x suivi du chiffre 1. C-x 1 étend la fenêtre | ||
| 301 | contenant le curseur pour qu'elle occupe tout l'écran. Cette commande | ||
| 302 | supprime toutes les autres fenêtres. | ||
| 303 | |||
| 304 | >> Déplacez le curseur sur cette ligne et faites C-u 0 C-l. | ||
| 305 | >> Faites CONTROLE-h k CONTROLE-f. | ||
| 306 | Vous constatez que cette fenêtre est réduite alors qu'une nouvelle | ||
| 307 | apparaît pour afficher la documentation sur la commande CONTROLE-f. | ||
| 308 | |||
| 309 | >> Faites C-x 1 et la fenêtre de documentation disparaît. | ||
| 310 | |||
| 311 | Cette commande est différente de celles que nous avons déjà vues car | ||
| 312 | elle est formée de deux caractères. Elle commence par le caractère | ||
| 313 | CONTROLE-x, comme le font de nombreuses commandes de manipulation de | ||
| 314 | fenêtres, fichiers, tampons et autres entités associées. Ces commandes | ||
| 315 | font deux, trois ou quatre caractères. | ||
| 316 | |||
| 317 | |||
| 318 | * INSERTION ET SUPPRESSION | ||
| 319 | -------------------------- | ||
| 320 | |||
| 321 | Si vous voulez insérer du texte, il vous suffit de le taper. Les | ||
| 322 | caractères que vous pouvez lire, comme A, 7, *, etc. sont considérés | ||
| 323 | comme du texte par Emacs et insérés immédiatement. Tapez <Entrée> (la | ||
| 324 | touche de retour chariot) pour insérer un caractère Newline. | ||
| 325 | |||
| 326 | Vous pouvez effacer le dernier caractère que vous avez tapé en faisant | ||
| 327 | <Delback>. <Delback> est une touche du clavier -- la même que vous | ||
| 328 | utilisez habituellement en dehors d'Emacs, pour supprimer le dernier | ||
| 329 | caractère saisi. Il s'agit généralement de la grande touche située | ||
| 330 | quelques lignes au-dessus de la touche « Entrée ». Elle est | ||
| 331 | habituellement nommée « Delete », « Del », « Suppr » ou « Backspace ». | ||
| 332 | |||
| 333 | Si cette grande touche s'appelle « Backspace », c'est celle-là qui | ||
| 334 | représente <Delback>. Votre clavier peut également comporter une autre | ||
| 335 | touche, nommée « Delete », « Del » ou « Suppr », mais ce n'est pas | ||
| 336 | <Delback>. | ||
| 337 | |||
| 338 | Plus généralement, <Delback> efface le caractère situé immédiatement | ||
| 339 | avant la position courante du curseur. | ||
| 340 | |||
| 341 | >> Tapez quelques caractères puis effacez-les en faisant plusieurs | ||
| 342 | fois <Delback>. Ne vous inquiétez pas de modifier ce fichier ; vous | ||
| 343 | ne modifierez pas le didacticiel principal mais uniquement votre | ||
| 344 | copie personnelle de celui-ci. | ||
| 345 | |||
| 346 | Lorsqu'une ligne de texte devient trop longue pour tenir sur une seule | ||
| 347 | ligne de l'écran, elle se « continue » sur une deuxième ligne | ||
| 348 | d'écran. Une barre de fraction inverse (« \ ») ou, si vous utilisez un | ||
| 349 | environnement graphique, une petite flèche recourbée, sur la marge | ||
| 350 | droite indique une ligne qui se poursuit sur la ligne suivante. | ||
| 351 | |||
| 352 | >> Insérez du texte jusqu'à atteindre la marge droite et continuez | ||
| 353 | d'en insérer. Vous verrez apparaître une ligne de continuation. | ||
| 354 | |||
| 355 | >> Faites des <Delback> pour effacer le texte jusqu'à ce que la ligne | ||
| 356 | tienne à nouveau sur une seule ligne d'écran. La ligne de | ||
| 357 | continuation disparaît. | ||
| 358 | |||
| 359 | Vous pouvez effacer un caractère Newline comme n'importe quel autre | ||
| 360 | caractère. La suppression d'un Newline entre deux lignes les fusionne | ||
| 361 | en une seule ligne. Si la ligne résultante est trop longue pour tenir | ||
| 362 | dans la largeur de l'écran, elle s'affichera avec une ligne de | ||
| 363 | continuation. | ||
| 364 | |||
| 365 | >> Placez le curseur au début d'une ligne et faites <Delback>. | ||
| 366 | Cela fusionne cette ligne avec la ligne précédente. | ||
| 367 | |||
| 368 | >> Faites <Entrée> pour remettre le Newline que vous avez supprimé. | ||
| 369 | |||
| 370 | Rappelez-vous que la plupart des commandes Emacs peuvent utiliser un | ||
| 371 | nombre de répétitions ; les caractères de texte font de même. La | ||
| 372 | répétition d'un caractère de texte l'insère plusieurs fois. | ||
| 373 | |||
| 374 | >> Faites C-u 8 * pour insérer ********. | ||
| 375 | |||
| 376 | Vous connaissez maintenant la méthode la plus simple pour taper du | ||
| 377 | texte dans Emacs et pour corriger les erreurs. Vous pouvez également | ||
| 378 | effacer des mots ou des lignes entières. Voici un résumé des | ||
| 379 | opérations de suppression : | ||
| 380 | |||
| 381 | <Delback> Efface le caractère situé avant le curseur | ||
| 382 | C-d Efface le caractère situé après le curseur | ||
| 383 | |||
| 384 | M-<Delback> Supprime le mot situé avant le curseur | ||
| 385 | M-d Supprime le mot situé après le curseur | ||
| 386 | |||
| 387 | C-k Supprime du curseur à la fin de la ligne | ||
| 388 | M-k Supprime jusqu'à la fin de la phrase courante | ||
| 389 | |||
| 390 | Vous noterez que <Delback> et C-d, par rapport à M-<Delback> et M-d, | ||
| 391 | ont la même relation que C-f et M-f (en fait, <Delback> n'est pas | ||
| 392 | vraiment un caractère de contrôle, mais ne nous soucions pas de cela) | ||
| 393 | C-k et M-k sont un peu comme C-e et M-e. | ||
| 394 | |||
| 395 | Vous pouvez aussi supprimer n'importe quelle zone du tampon en | ||
| 396 | utilisant une méthode unique et générale. Placez-vous à une extrémité | ||
| 397 | de cette zone et tapez soit C-@, soit C-SPC (SPC désigne la barre | ||
| 398 | espace). Puis, allez à l'autre extrémité et faites C-w. Cela supprime | ||
| 399 | tout le texte compris entre ces deux positions. | ||
| 400 | |||
| 401 | >> Placez le curseur sur le V au début du paragraphe précédent. | ||
| 402 | >> Faites C-SPC. Emacs devrait afficher un message "Mark set" | ||
| 403 | en bas de l'écran. | ||
| 404 | >> Déplacez le curseur sur le x d'« extrémité », sur la seconde ligne | ||
| 405 | du paragraphe. | ||
| 406 | >> Faites C-w. Cela supprimera le texte allant du V jusqu'au | ||
| 407 | caractère situé juste avant le x. | ||
| 408 | |||
| 409 | La différence entre « effacer » et « supprimer » est que vous pouvez | ||
| 410 | réinsérer le texte « supprimé », alors que c'est impossible avec ce | ||
| 411 | qui a été « effacé ». La réinsertion d'un texte supprimé s'appelle le | ||
| 412 | « yanking ». Généralement, les commandes qui ôtent beaucoup de texte | ||
| 413 | le suppriment (afin que vous puissiez le récupérer), tandis que celles | ||
| 414 | qui ne font qu'ôter un seul caractère, des lignes blanches ou des | ||
| 415 | espaces, les effacent (vous ne pouvez donc pas récupérer ce texte). | ||
| 416 | |||
| 417 | >> Placez le curseur au début d'une ligne non vide puis faites | ||
| 418 | C-k pour supprimer le texte de celle-ci. | ||
| 419 | >> Refaites C-k : vous verrez que cela supprime le Newline qui suit | ||
| 420 | cette ligne. | ||
| 421 | |||
| 422 | Notez qu'un simple C-k supprime le contenu de la ligne et qu'un second | ||
| 423 | détruit la ligne elle-même, ce qui fait remonter toutes les lignes | ||
| 424 | suivantes. C-k traite son paramètre numérique d'une façon spéciale : | ||
| 425 | il détruit ce nombre de lignes ET leur contenu. Ce n'est pas une | ||
| 426 | simple répétition : C-u 2 C-k détruit deux lignes et leurs Newlines | ||
| 427 | alors que taper deux fois C-k n'aurait pas le même effet. | ||
| 428 | |||
| 429 | Vous pouvez ramener le texte supprimé à la place qu'il occupait ou à | ||
| 430 | n'importe quel autre emplacement du texte. Vous pouvez récupérer | ||
| 431 | plusieurs fois ce texte afin d'en créer plusieurs copies. | ||
| 432 | |||
| 433 | La commande de récupération est C-y. Elle réinsère le dernier texte | ||
| 434 | supprimé à la position courante du curseur. | ||
| 435 | |||
| 436 | >> Essayez : faites C-y pour récupérer le texte. | ||
| 437 | |||
| 438 | Si vous faites plusieurs C-k à la suite, tout le texte supprimé est | ||
| 439 | sauvegardé en même temps, de sorte qu'un seul C-y ramènera toutes les | ||
| 440 | lignes d'un seul coup. | ||
| 441 | |||
| 442 | >> Faites plusieurs fois C-k. | ||
| 443 | |||
| 444 | Maintenant, pour récupérer le texte détruit : | ||
| 445 | |||
| 446 | >> Faites C-y, puis descendez le curseur de quelques lignes et refaites | ||
| 447 | C-y. Vous savez maintenant comment copier du texte. | ||
| 448 | |||
| 449 | Que faire si vous avez du texte que vous voulez récupérer et, | ||
| 450 | qu'ensuite, vous supprimez autre chose ? C-y récupérerait la | ||
| 451 | suppression la plus récente mais le texte précédent n'est pas pour | ||
| 452 | autant perdu : vous pouvez le rappeler en utilisant la commande | ||
| 453 | M-y. Après avoir fait C-y pour récupérer la suppression la plus | ||
| 454 | récente, M-y remplacera ce texte récupéré par le texte supprimé | ||
| 455 | précédemment. En répétant les M-y, vous ramenez les suppressions de | ||
| 456 | plus en plus anciennes. Lorsque vous avez atteint le texte que vous | ||
| 457 | recherchez, vous n'avez rien besoin de faire pour le | ||
| 458 | conserver. Continuez simplement à éditer votre texte et laissez le | ||
| 459 | texte récupéré où il est. | ||
| 460 | |||
| 461 | Si vous faites M-y suffisamment de fois, vous reviendrez à votre point | ||
| 462 | de départ (la suppression la plus récente). | ||
| 463 | |||
| 464 | >> Supprimez une ligne, déplacez vous et supprimez une autre ligne. | ||
| 465 | Puis, faites C-y pour récupérer cette dernière. | ||
| 466 | Faites alors M-y et elle sera remplacée par la première ligne détruite. | ||
| 467 | Faites d'autres M-y et notez ce que vous obtenez, continuez jusqu'à | ||
| 468 | ce que la seconde ligne supprimée réapparaisse, et faites-en encore | ||
| 469 | quelques-uns de plus. | ||
| 470 | Si vous le souhaitez, vous pouvez essayer de passer des paramètres | ||
| 471 | positifs et négatifs à M-y. | ||
| 472 | |||
| 473 | |||
| 474 | * ANNULATION | ||
| 475 | ------------ | ||
| 476 | |||
| 477 | Si vous modifiez le texte, puis que vous décidez que c'était une | ||
| 478 | erreur, vous pouvez annuler cette modification avec la commande C-x u | ||
| 479 | (comme Undo, défaire). | ||
| 480 | |||
| 481 | Normalement C-x u annule les modifications d'une seule commande ; si | ||
| 482 | vous répétez plusieurs fois C-x u dans une ligne, chaque répétition | ||
| 483 | annulera une commande supplémentaire. | ||
| 484 | |||
| 485 | Il y a quand même deux exceptions : les commandes qui ne modifient pas | ||
| 486 | le texte ne comptent pas (cela inclut les commandes de déplacement du | ||
| 487 | curseur et les commandes de défilement du texte) et les caractères | ||
| 488 | auto-insérés sont habituellement gérés par groupes allant jusqu'à 20 | ||
| 489 | (ceci afin de réduire le nombre de C-x u que vous devriez taper pour | ||
| 490 | annuler l'insertion de texte). | ||
| 491 | |||
| 492 | >> Supprimez cette ligne avec C-k, puis faites C-x u pour la voir | ||
| 493 | réapparaître. | ||
| 494 | |||
| 495 | C-_ est une autre commande d'annulation ; elle fonctionne exactement | ||
| 496 | comme C-x u mais est plus facile à taper plusieurs fois dans une | ||
| 497 | ligne. Son inconvénient est qu'elle n'est pas facile à taper sur | ||
| 498 | certains claviers, c'est pourquoi C-x u existe aussi. Sur certains | ||
| 499 | terminaux, vous pouvez taper C-_ en tapant / tout en pressant la | ||
| 500 | touche CTRL. | ||
| 501 | |||
| 502 | Un paramètre numérique passé à C-_ ou C-x u agit comme un nombre de | ||
| 503 | répétitions. | ||
| 504 | |||
| 505 | |||
| 506 | * FICHIERS | ||
| 507 | ---------- | ||
| 508 | |||
| 509 | Afin de rendre permanent le texte que vous éditez, vous devez le | ||
| 510 | placer dans un fichier. Sinon, il disparaîtra en même temps que votre | ||
| 511 | session Emacs. Pour placer un texte dans un fichier, vous devez | ||
| 512 | « trouver » le fichier avant d'entrer le texte (c'est ce que l'on | ||
| 513 | désigne également par « visiter » le fichier). | ||
| 514 | |||
| 515 | Trouver un fichier signifie que vous voyez le contenu de ce fichier | ||
| 516 | dans Emacs. Par de nombreux aspects, c'est comme si vous éditiez le | ||
| 517 | fichier lui-même. Cependant, les modifications que vous faites avec | ||
| 518 | Emacs ne deviendront permanentes qu'après avoir « sauvegardé » le | ||
| 519 | fichier : cela évite d'avoir un fichier à moitié modifié sur le | ||
| 520 | système alors que vous ne le vouliez pas. Même lorsque vous | ||
| 521 | sauvegardez, Emacs garde le fichier original sous un nom modifié au | ||
| 522 | cas où vous décideriez ensuite d'annuler vos modifications. | ||
| 523 | |||
| 524 | Si vous examinez le bas de l'écran, vous verrez une ligne qui commence | ||
| 525 | et finit par des tirets et débute par « -1:-- TUTORIAL.fr » ou quelque | ||
| 526 | chose comme ça. Cette partie de l'écran montre normalement le nom du | ||
| 527 | fichier que vous êtes en train de visiter. Pour l'instant, vous | ||
| 528 | visitez un fichier appelé « TUTORIAL.fr », qui est votre copie | ||
| 529 | personnelle du didacticiel Emacs. Lorsque vous trouvez un fichier avec | ||
| 530 | Emacs, son nom apparaît à cet endroit précis. | ||
| 531 | |||
| 532 | Une particularité de la commande permettant de trouver un fichier est | ||
| 533 | que vous devez donner le nom du fichier voulu. On dit que la commande | ||
| 534 | « lit un paramètre à partir du terminal » (ici, le paramètre est le | ||
| 535 | nom du fichier). Après avoir fait la commande | ||
| 536 | |||
| 537 | C-x C-f Trouve un fichier | ||
| 538 | |||
| 539 | Emacs vous demande d'entrer le nom du fichier. Ce que vous tapez | ||
| 540 | s'inscrit dans la ligne située en bas de l'écran : cette ligne | ||
| 541 | s'appelle le mini-tampon lorsqu'elle sert à ce type de saisie. Vous | ||
| 542 | pouvez utiliser les commandes d'édition habituelles d'Emacs pour | ||
| 543 | éditer le nom du fichier. | ||
| 544 | |||
| 545 | Pendant que vous entrez le nom du fichier (ou pendant n'importe quelle | ||
| 546 | saisie dans le mini-tampon), vous pouvez annuler la commande par C-g. | ||
| 547 | |||
| 548 | >> Faites C-x C-f, puis C-g. Cela annule le mini-tampon et la commande | ||
| 549 | C-x C-f qui utilisait celui-ci : vous ne trouvez donc aucun fichier. | ||
| 550 | |||
| 551 | Lorsque vous avez fini d'entrer le nom du fichier, tapez <Entrée> pour | ||
| 552 | terminer la saisie. La commande C-x C-f effectue son travail et trouve | ||
| 553 | le fichier choisi. Le mini-tampon disparaît lorsque C-x C-f a terminé. | ||
| 554 | |||
| 555 | Au bout d'un court instant, le contenu du fichier apparaît à l'écran | ||
| 556 | et vous pouvez l'éditer. Lorsque vous voulez que vos modifications | ||
| 557 | deviennent permanentes, faites : | ||
| 558 | |||
| 559 | C-x C-s Sauvegarde le fichier | ||
| 560 | |||
| 561 | Cette commande copie dans le fichier le texte qui est dans Emacs. La | ||
| 562 | première fois, Emacs renomme le fichier original afin qu'il ne soit | ||
| 563 | pas perdu. Le nom de cette sauvegarde est construit en ajoutant « ~ » | ||
| 564 | à la fin du nom initial. | ||
| 565 | |||
| 566 | Lorsque la sauvegarde est finie, Emacs affiche le nom du fichier | ||
| 567 | écrit. Sauvegardez à intervalles réguliers afin de perdre le moins | ||
| 568 | possible de travail au cas où votre système se planterait. | ||
| 569 | |||
| 570 | >> Faites C-x C-s pour sauvegarder votre copie du didacticiel. | ||
| 571 | Cela devrait écrire "Wrote ...TUTORIAL.fr" en bas de l'écran. | ||
| 572 | |||
| 573 | REMARQUE : Sur certains systèmes, C-x C-s gèlera l'écran et vous ne | ||
| 574 | verrez plus rien se produire dans Emacs. Cela indique qu'une | ||
| 575 | « fonctionnalité » du système d'exploitation, appelée « contrôle de flux », | ||
| 576 | a intercepté le C-s et ne lui permet pas de parvenir à Emacs. Pour | ||
| 577 | décoincer l'écran, faites C-q puis consultez la section « Spontaneous | ||
| 578 | Entry to Incremental Search » dans le manuel d'Emacs pour avoir des | ||
| 579 | avis sur la gestion de cette « fonctionnalité ». | ||
| 580 | |||
| 581 | Vous pouvez trouver un fichier existant pour le visualiser ou | ||
| 582 | l'éditer. Vous pouvez également trouver un fichier qui n'existe pas | ||
| 583 | encore. C'est ainsi que l'on crée un fichier avec Emacs : on trouve le | ||
| 584 | fichier, qui démarre vide, puis on insère du texte. Lorsque l'on | ||
| 585 | demande à « sauvegarder » le fichier, Emacs crée alors vraiment le | ||
| 586 | fichier avec le texte que l'on a inséré. À partir de ce moment-là, | ||
| 587 | vous pouvez considérer que vous éditez un fichier déjà existant. | ||
| 588 | |||
| 589 | |||
| 590 | * TAMPONS | ||
| 591 | --------- | ||
| 592 | |||
| 593 | Si vous trouvez un second fichier avec C-x C-f, le premier reste dans | ||
| 594 | Emacs. Vous pouvez y revenir en le retrouvant avec C-x C-f. Il est | ||
| 595 | ainsi possible d'avoir un nombre assez important de fichiers dans | ||
| 596 | Emacs. | ||
| 597 | |||
| 598 | >> Créez un fichier nommé « truc » en faisant C-x C-f truc <Entrée>. | ||
| 599 | Puis, insérez du texte, éditez-le et sauvegardez « truc » en | ||
| 600 | faisant C-x C-s. | ||
| 601 | Enfin, faites C-x C-f TUTORIAL.fr <Entrée> pour revenir au didacticiel. | ||
| 602 | |||
| 603 | Emacs stocke le texte de chaque fichier dans un objet appelé « tampon ». | ||
| 604 | Trouver un fichier crée un nouveau tampon dans Emacs. Pour voir la | ||
| 605 | liste des tampons existants dans votre session Emacs, faites | ||
| 606 | |||
| 607 | C-x C-b Liste des tampons | ||
| 608 | |||
| 609 | >> Faites C-x C-b | ||
| 610 | |||
| 611 | Vous noterez que chaque tampon a un nom et qu'il peut également avoir | ||
| 612 | un nom de fichier pour le fichier qu'il contient. TOUT texte que vous | ||
| 613 | pouvez voir dans une fenêtre Emacs fait toujours partie d'un tampon. | ||
| 614 | |||
| 615 | >> Faites C-x 1 pour faire disparaître la liste des tampons. | ||
| 616 | |||
| 617 | Lorsque vous avez plusieurs tampons, seul l'un d'entre eux est le | ||
| 618 | tampon "courant" à un instant donné : c'est celui que vous éditez. Si | ||
| 619 | vous souhaitez éditer un autre tampon, vous devez "basculer" vers | ||
| 620 | lui. Pour basculer vers un tampon correspondant à un fichier, vous | ||
| 621 | pouvez le recharger avec C-x C-f mais il y a plus simple : utilisez la | ||
| 622 | commande C-x b en lui passant le nom du tampon. | ||
| 623 | |||
| 624 | >> Faites C-x b truc <Entrée> pour revenir au tampon "truc", qui | ||
| 625 | contient le texte du fichier "truc". | ||
| 626 | Puis, faites C-x b TUTORIAL <Entrée> pour revenir à ce didacticiel. | ||
| 627 | |||
| 628 | La plupart du temps, le nom d'un tampon est le même que celui du | ||
| 629 | fichier qu'il contient (sans le chemin), mais ce n'est pas toujours | ||
| 630 | vrai. La liste obtenue lorsque vous faites C-x C-b montre toujours les | ||
| 631 | noms de tous les tampons. | ||
| 632 | |||
| 633 | TOUT texte que vous visualisez dans une fenêtre Emacs fait toujours | ||
| 634 | partie d'un tampon, mais certains tampons ne correspondent pas à des | ||
| 635 | fichiers : le tampon "*Buffer List*", par exemple, ne contient pas de | ||
| 636 | fichiers mais la liste obtenue par C-x C-b. Le tampon "*Messages*" ne | ||
| 637 | correspond pas non plus à un fichier ; il contient la liste des | ||
| 638 | messages apparus dans la ligne d'état pendant votre session Emacs. | ||
| 639 | |||
| 640 | >> Faites C-x b *Messages* <Entrée> pour visualiser le tampon des | ||
| 641 | messages. | ||
| 642 | Puis, faites C-x b TUTORIAL <Entrée> pour revenir à ce didacticiel. | ||
| 643 | |||
| 644 | Si vous modifiez le texte d'un fichier, puis que vous chargez un autre | ||
| 645 | fichier, le premier ne sera pas sauvegardé. Ses modifications restent | ||
| 646 | dans Emacs, dans le tampon qui lui est associé. La création ou | ||
| 647 | l'édition du tampon du second fichier n'a aucun effet sur le tampon du | ||
| 648 | premier. C'est très pratique, mais cela signifie aussi que vous avez | ||
| 649 | besoin d'une méthode simple pour sauvegarder le tampon du premier | ||
| 650 | fichier. Ce serait ennuyeux de devoir y revenir avec C-x C-f juste | ||
| 651 | pour le sauvegarder avec C-x C-s. On a donc : | ||
| 652 | |||
| 653 | C-x s Sauvegarde certains tampons | ||
| 654 | |||
| 655 | C-x s vous demande confirmation pour savoir s'il doit sauvegarder | ||
| 656 | chaque tampon contenant des modifications non encore sauvegardées. Il | ||
| 657 | vous demande, pour chacun de ces tampons, s'il doit le sauvegarder ou | ||
| 658 | non. | ||
| 659 | |||
| 660 | >> Insérez une ligne de texte et faites C-x s. | ||
| 661 | Cela devrait vous demander si vous souhaitez sauvegarder le tampon | ||
| 662 | nommé TUTORIAL.fr. Répondez par l'affirmative en tapant « y ». | ||
| 663 | |||
| 664 | |||
| 665 | * EXTENSION DU JEU DE COMMANDES | ||
| 666 | ------------------------------- | ||
| 667 | |||
| 668 | Il y a bien plus de commandes Emacs qu'il ne serait possible d'en | ||
| 669 | créer avec tous les caractères de contrôle et Meta. Emacs contourne ce | ||
| 670 | problème à l'aide de la commande X (eXtension). Celle-ci se présente | ||
| 671 | sous deux déclinaisons : | ||
| 672 | |||
| 673 | C-x eXtension caractère, suivie d'un seul caractère. | ||
| 674 | M-x eXtension d'une commande nommée, suivie d'un nom long. | ||
| 675 | |||
| 676 | Ces commandes sont généralement des commandes utiles, mais elles sont | ||
| 677 | moins souvent utilisées que celles que vous avez déjà apprises. Vous | ||
| 678 | en avez déjà rencontré deux : les commandes de fichiers C-x C-f pour | ||
| 679 | trouver un fichier et C-x C-s pour sauvegarder. Un autre exemple est | ||
| 680 | la commande qui met fin à la session Emacs : C-x C-c (ne vous | ||
| 681 | inquiétez pour les modifications que vous avez faites, C-x C-c vous | ||
| 682 | proposera de sauvegarder tous les fichiers modifiés avant de quitter | ||
| 683 | Emacs). | ||
| 684 | |||
| 685 | C-z est la commande permettant de quitter *temporairement* Emacs -- | ||
| 686 | afin de pouvoir revenir à la même session plus tard. | ||
| 687 | |||
| 688 | Sur les systèmes qui le permettent, C-z « suspend » Emacs ; | ||
| 689 | c'est-à-dire qu'il revient au shell mais ne détruit pas Emacs. Avec | ||
| 690 | les shells les plus courants, vous pouvez revenir à Emacs en faisant | ||
| 691 | la commande 'fg' ou '%emacs'. | ||
| 692 | |||
| 693 | Sur les systèmes qui n'implémentent pas ce mécanisme, C-z crée un | ||
| 694 | sous-shell qui s'exécute sous Emacs afin que vous puissiez lancer | ||
| 695 | d'autres programmes et revenir à Emacs ensuite : vous ne « sortez » | ||
| 696 | pas vraiment d'Emacs. Dans ce cas, la commande shell 'exit' est le | ||
| 697 | moyen habituel pour revenir à Emacs à partir de ce sous-shell. | ||
| 698 | |||
| 699 | Le moment idéal pour utiliser C-x C-c est lorsque l'on se | ||
| 700 | déconnecte. C'est aussi la commande adaptée pour sortir d'un Emacs | ||
| 701 | invoqué par un programme de courrier ou tout autre utilitaire car | ||
| 702 | ceux-ci peuvent ne pas savoir comment gérer la suspension d'Emacs. Dans | ||
| 703 | des situations normales, si vous ne devez pas vous déconnecter, il est | ||
| 704 | préférable de suspendre Emacs avec C-z au lieu de le quitter. | ||
| 705 | |||
| 706 | Il existe de nombreuses commandes C-x. Voici une liste de celles que | ||
| 707 | vous avez apprises : | ||
| 708 | |||
| 709 | C-x C-f Trouve un fichier. | ||
| 710 | C-x C-s Sauvegarde un fichier. | ||
| 711 | C-x C-b Liste des tampons. | ||
| 712 | C-x C-c Quitte Emacs. | ||
| 713 | C-x 1 Détruit toutes les fenêtres, sauf une. | ||
| 714 | C-x u Annulation. | ||
| 715 | |||
| 716 | Les eXtensions de commandes nommées sont des commandes utilisées | ||
| 717 | encore moins souvent, ou des commandes qui ne servent que dans | ||
| 718 | certains modes. Un exemple est la commande replace-string, qui | ||
| 719 | remplace globalement une chaîne par une autre. Lorsque vous faites | ||
| 720 | M-x, Emacs affiche M-x en bas de l'écran et vous demande de taper le | ||
| 721 | nom de la commande, « replace-string » ici. Contentez-vous de faire | ||
| 722 | «repl s<TAB> » et Emacs complétera le nom (<TAB> représente la touche | ||
| 723 | de tabulation, qui se trouve habituellement au-dessus de la touche de | ||
| 724 | verrouillage des majuscules, à gauche du clavier). Terminez la | ||
| 725 | commande en pressant <Entrée>. | ||
| 726 | |||
| 727 | La commande replace-string nécessite deux paramètres -- la chaîne à | ||
| 728 | remplacer et la chaîne de remplacement. Vous devez terminer chaque | ||
| 729 | paramètre par <Entrée>. | ||
| 730 | |||
| 731 | >> Déplacez le curseur sur la ligne blanche deux lignes plus bas. | ||
| 732 | Puis, faites M-x repl s<Entrée>changée<Entrée>modifiée<Entrée>. | ||
| 733 | |||
| 734 | Notez comment cette ligne a été changée : vous avez remplacé le mot | ||
| 735 | c-h-a-n-g-é-e par « modifiée » à chaque fois qu'il apparaissait après | ||
| 736 | la position initiale du curseur. | ||
| 737 | |||
| 738 | |||
| 739 | * SAUVEGARDE AUTOMATIQUE | ||
| 740 | ------------------------ | ||
| 741 | |||
| 742 | Lorsque vous avez modifié un fichier, mais que vous ne l'avez pas | ||
| 743 | encore sauvegardé, ces modifications pourraient être perdues si votre | ||
| 744 | système se plantait. Pour vous protéger de ce problème, Emacs écrit | ||
| 745 | périodiquement un fichier de « sauvegarde automatique » pour chaque | ||
| 746 | fichier en cours d'édition. Le nom de ce fichier commence et se | ||
| 747 | termine par un # : si, par exemple, votre fichier s'appelle | ||
| 748 | « hello.c », son fichier de sauvegarde automatique s'appellera | ||
| 749 | « #hello.c# ». Lorsque vous sauvegardez le fichier de la façon | ||
| 750 | habituelle, Emacs détruit son fichier de sauvegarde automatique. | ||
| 751 | |||
| 752 | Si l'ordinateur se plante, vous pouvez récupérer ce qui a été | ||
| 753 | sauvegardé automatiquement en ouvrant normalement le fichier (celui | ||
| 754 | que vous éditiez, pas la sauvegarde automatique), puis en faisant | ||
| 755 | M-x recover file<Entrée>. Lorsqu'Emacs vous demande de confirmer, | ||
| 756 | tapez yes<Entrée> pour continuer et récupérer ainsi les données | ||
| 757 | sauvées par la sauvegarde automatique. | ||
| 758 | |||
| 759 | |||
| 760 | * ZONE D'ECHO | ||
| 761 | ------------- | ||
| 762 | |||
| 763 | Si Emacs constate que vous tapez les commandes multi-caractères | ||
| 764 | lentement, il les affiche en bas de l'écran dans une zone nommée « | ||
| 765 | zone d'écho ». La zone d'écho contient la dernière ligne de l'écran. | ||
| 766 | |||
| 767 | |||
| 768 | * LIGNE DE MODE | ||
| 769 | --------------- | ||
| 770 | |||
| 771 | La ligne placée immédiatement au dessus de la zone d'écho s'appelle la | ||
| 772 | « ligne de mode ». Elle affiche quelque chose comme ça : | ||
| 773 | |||
| 774 | -1:** TUTORIAL.fr (Fundamental)--L752--67%---------------- | ||
| 775 | |||
| 776 | Cette ligne donne des informations sur l'état d'Emacs et sur le texte | ||
| 777 | que vous êtes en train d'éditer. | ||
| 778 | |||
| 779 | Vous savez déjà ce que signifie le nom de fichier -- c'est celui que | ||
| 780 | vous avez chargé. -NN%-- indique votre position actuelle dans le | ||
| 781 | texte ; cela signifie que NN pour cent du texte se trouve au dessus du | ||
| 782 | sommet de l'écran. Si le début du fichier est sur l'écran, il | ||
| 783 | s'affichera --Top-- et non --00%--. Si le bas du texte est sur | ||
| 784 | l'écran, il s'affichera --Bot--. Si tout le texte tient dans l'écran, | ||
| 785 | il s'affichera --All--. | ||
| 786 | |||
| 787 | Le L et les chiffres qui le suivent indiquent une position d'une façon | ||
| 788 | différente : ils indiquent le numéro de la ligne courante du point. | ||
| 789 | |||
| 790 | Les astérisques au début signifient que vous avez modifié le | ||
| 791 | texte. Lorsque vous venez de visiter ou sauvegarder un fichier, cette | ||
| 792 | partie de la ligne de mode n'affichera pas d'astérisques mais | ||
| 793 | simplement des tirets. | ||
| 794 | |||
| 795 | La partie de la ligne de mode située entre parenthèses indique les | ||
| 796 | modes d'édition dans lesquels vous vous trouvez. Le mode par défaut | ||
| 797 | est « Fundamental » et c'est celui que vous êtes en train | ||
| 798 | d'utiliser. C'est un exemple de « mode majeur ». | ||
| 799 | |||
| 800 | Emacs possède de nombreux modes majeurs différents. Certains sont | ||
| 801 | prévus pour éditer différents langages et/ou types de texte (mode | ||
| 802 | Lisp, mode Text, etc). À tout instant, il n'y a qu'un seul mode majeur | ||
| 803 | actif et son nom se trouve toujours dans la ligne de mode, à l'endroit | ||
| 804 | où « Fundamental » se trouve actuellement. | ||
| 805 | |||
| 806 | Chaque mode majeur modifie le comportement de quelques commandes. Il | ||
| 807 | existe, par exemple, des commandes pour créer des commentaires dans un | ||
| 808 | programme et, comme chaque langage de programmation a sa propre | ||
| 809 | syntaxe pour les commentaires, chaque mode majeur doit insérer ceux-ci | ||
| 810 | de façon différente. Un mode majeur est le nom d'une commande étendue, | ||
| 811 | qui vous permet de basculer dans ce mode. M-x fundamental-mode, par | ||
| 812 | exemple, est une commande pour basculer dans le mode Fundamental. | ||
| 813 | |||
| 814 | Si vous devez éditer du texte en langage naturel, comme ce fichier, | ||
| 815 | vous utiliserez probablement le mode Text. | ||
| 816 | |||
| 817 | >> Faites M-x text mode<Entrée>. | ||
| 818 | |||
| 819 | Ne vous inquiétez pas, aucune des commandes Emacs que vous avez | ||
| 820 | apprises ne change beaucoup mais vous pouvez constater que M-f et M-b | ||
| 821 | traitent maintenant les apostrophes comme des parties de mots. Avant, | ||
| 822 | dans le mode Fundamental, M-f et M-b les considéraient comme des | ||
| 823 | séparateurs de mots. | ||
| 824 | |||
| 825 | Les modes majeurs font généralement des modifications subtiles comme | ||
| 826 | celle-ci : la plupart des commandes font « la même chose » dans tous | ||
| 827 | les modes majeurs, mais fonctionnent un peu différemment. | ||
| 828 | |||
| 829 | Pour lire la documentation sur votre mode majeur actuel, faites C-h m. | ||
| 830 | |||
| 831 | >> Faites une fois C-u C-v pour amener cette ligne près du haut de l'écran. | ||
| 832 | >> Faites C-h m pour voir comment le mode Text diffère du mode Fundamental. | ||
| 833 | >> Faites C-x 1 pour supprimer la documentation de l'écran. | ||
| 834 | |||
| 835 | Les modes majeurs sont appelés ainsi parce qu'il existe aussi des modes | ||
| 836 | mineurs. Ces derniers ne sont pas des alternatives aux modes majeurs, | ||
| 837 | mais simplement des modifications de ceux-ci. Tout mode mineur peut | ||
| 838 | être activé ou désactivé indépendamment de tous les autres modes | ||
| 839 | mineurs et de votre mode majeur. Vous pouvez donc n'utiliser aucun | ||
| 840 | mode mineur, un seul, ou toute combinaison de plusieurs modes mineurs. | ||
| 841 | |||
| 842 | Un mode mineur très utile, surtout lorsque l'on édite du langage | ||
| 843 | naturel, est le mode Auto Fill. Lorsqu'il est activé, Emacs coupe | ||
| 844 | automatiquement la ligne entre les mots lorsque vous insérez du texte | ||
| 845 | et que la ligne est trop longue. | ||
| 846 | |||
| 847 | Vous pouvez activer le mode Auto Fill en faisant M-x auto fill | ||
| 848 | mode<Entrée>. Lorsqu'il est activé, vous pouvez le désactiver en | ||
| 849 | faisant à nouveau M-x auto fill mode<Entrée>. Si le mode est | ||
| 850 | désactivé, cette commande l'active et, s'il est activé, elle le | ||
| 851 | désactive : on dit que la commande « fait basculer le mode ». | ||
| 852 | |||
| 853 | >> Faites M-x auto fill mode<Entrée> puis insérez une ligne de | ||
| 854 | plusieurs « azer » jusqu'à ce qu'elle se divise en deux lignes. | ||
| 855 | Vous devez mettre des espaces entre eux car le mode Auto Fill ne | ||
| 856 | coupe les lignes que sur les espaces. | ||
| 857 | |||
| 858 | La marge est habituellement fixée à 70 caractères, mais pouvez | ||
| 859 | modifier cette valeur avec la commande C-x f. Vous devez fournir la | ||
| 860 | nouvelle valeur de la marge sous la forme d'un paramètre numérique. | ||
| 861 | |||
| 862 | >> Faites C-x f avec un paramètre de 20 (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 863 | Puis, tapez du texte et vous verrez qu'Emacs fait des lignes de 20 | ||
| 864 | caractères. Remettez la marge à 70 en refaisant C-x f. | ||
| 865 | |||
| 866 | Si vous faites des modifications au milieu d'un paragraphe, le mode | ||
| 867 | Auto Fill ne reformatera pas ce paragraphe. | ||
| 868 | Pour cela, faites M-q (META-q) lorsque le curseur est placé dans ce | ||
| 869 | paragraphe. | ||
| 870 | |||
| 871 | >> Placez le curseur dans le paragraphe précédent et faites M-q. | ||
| 872 | |||
| 873 | |||
| 874 | * RECHERCHE | ||
| 875 | ----------- | ||
| 876 | |||
| 877 | Emacs peut rechercher des chaînes de caractères (ce sont des groupes | ||
| 878 | de caractères contigus ou mots) soit vers l'avant, soit vers | ||
| 879 | l'arrière. La recherche d'une chaîne est une commande de déplacement | ||
| 880 | du curseur : elle déplace le curseur à l'emplacement où la chaîne | ||
| 881 | apparaît. | ||
| 882 | |||
| 883 | La commande de recherche d'Emacs est différente de celle que l'on | ||
| 884 | trouve sur la plupart des éditeurs car elle est « incrémentale ». Cela | ||
| 885 | signifie que la recherche a lieu pendant que l'on tape la chaîne que | ||
| 886 | l'on recherche. | ||
| 887 | |||
| 888 | La commande pour débuter une recherche est C-s pour rechercher vers | ||
| 889 | l'avant et C-r pour rechercher vers l'arrière. MAIS ATTENDEZ ! | ||
| 890 | N'essayez pas encore. | ||
| 891 | |||
| 892 | Lorsque vous faites C-s la chaîne « I-search » apparaît comme invite | ||
| 893 | dans la zone d'écho. Cela vous indique qu'Emacs est dans ce que l'on | ||
| 894 | appelle une recherche incrémentale et qu'il attend que vous tapiez ce | ||
| 895 | que vous recherchez. <Entrée> termine une recherche. | ||
| 896 | |||
| 897 | >> Faites C-s pour lancer une recherche. LENTEMENT, une lettre à la | ||
| 898 | fois, tapez le mot « curseur », en attendant entre chaque caractère | ||
| 899 | pour constater ce que fait le curseur. Vous avez maintenant atteint | ||
| 900 | « curseur » une première fois. | ||
| 901 | >> Tapez C-s à nouveau pour trouver l'occurrence suivante de « curseur ». | ||
| 902 | >> Faites maintenant <Delback> quatre fois et étudiez les mouvements du | ||
| 903 | curseur. | ||
| 904 | >> Faites <Entrée> pour mettre fin à la recherche. | ||
| 905 | |||
| 906 | Avez-vous vu ce qui se passait ? Emacs, dans une recherche | ||
| 907 | incrémentale, essaie d'aller sur l'occurrence de la chaîne que vous | ||
| 908 | avec tapée jusqu'à cet instant. Pour aller sur l'occurrence suivante de | ||
| 909 | « curseur », il suffit de refaire C-s : s'il ne trouve rien, Emacs | ||
| 910 | bippe et vous indique que la recherche a échoué. C-g permet également | ||
| 911 | de mettre fin à la recherche. | ||
| 912 | |||
| 913 | REMARQUE : Sur certains systèmes, C-s gèlera l'écran et vous ne verrez | ||
| 914 | plus rien se produire dans Emacs. Cela indique qu'une | ||
| 915 | « fonctionnalité » du système d'exploitation, appelée « contrôle de | ||
| 916 | flux », a intercepté le C-s et ne lui permet pas de parvenir à | ||
| 917 | Emacs. Pour décoincer l'écran, faites C-q puis consultez la section | ||
| 918 | « Spontaneous Entry to Incremental Search » dans le manuel d'Emacs | ||
| 919 | pour avoir des avis sur la gestion de cette « fonctionnalité ». | ||
| 920 | |||
| 921 | Si vous vous trouvez au milieu d'une recherche incrémentale et que | ||
| 922 | vous tapez <Delback>, vous remarquerez que cela supprime le dernier | ||
| 923 | caractère de la chaîne recherchée et que la recherche reprend à | ||
| 924 | l'endroit où elle se trouvait précédemment. Supposons, par exemple, | ||
| 925 | que vous ayiez tapé « c » pour trouver la première occurrence de | ||
| 926 | « c ». Si vous tapez maintenant « u », le curseur ira sur la première | ||
| 927 | occurrence de « cu ». Faites <Delback> : cela supprime le « u » de la | ||
| 928 | chaîne de recherche et le curseur revient à la première occurrence de | ||
| 929 | « c ». | ||
| 930 | |||
| 931 | Si vous êtes au milieu d'une recherche et que vous tapez un caractère | ||
| 932 | de contrôle ou un meta-caractère (sauf quelques exceptions -- les | ||
| 933 | caractères considérés comme spéciaux pour les recherches, tels que C-s | ||
| 934 | et C-r), cela met fin à la recherche. | ||
| 935 | |||
| 936 | C-s lance une recherche de toutes les occurrences de la chaîne APRÈS la | ||
| 937 | position courante du curseur. Si vous voulez faire une recherche plus | ||
| 938 | haut dans le texte, faites plutôt C-r. Tout ce que nous avons dit sur | ||
| 939 | C-s s'applique également à C-r, sauf que la direction de la recherche | ||
| 940 | est inversée. | ||
| 941 | |||
| 942 | * FENÊTRES MULTIPLES | ||
| 943 | -------------------- | ||
| 944 | |||
| 945 | L'une des caractéristiques les plus agréables d'Emacs est que vous | ||
| 946 | pouvez afficher plusieurs fenêtres en même temps à l'écran. | ||
| 947 | |||
| 948 | >> Placez le curseur sur cette ligne et faites C-u 0 C-l (CTRL-L, pas | ||
| 949 | CTRL-1). | ||
| 950 | |||
| 951 | >> Faites maintenant C-x 2 pour diviser l'écran en deux | ||
| 952 | fenêtres. Toutes les deux affichent ce didacticiel et le curseur | ||
| 953 | reste dans celle du haut. | ||
| 954 | |||
| 955 | >> Faites C-M-v pour faire défiler la fenêtre du bas | ||
| 956 | (Si vous n'avez pas de touche Meta, faites <ESC>C-V). | ||
| 957 | |||
| 958 | >> Tapez C-x o (« o » pour « other ») afin de placer le curseur dans | ||
| 959 | la fenêtre du bas. | ||
| 960 | >> Utilisez C-v et M-v pour la faire défiler. | ||
| 961 | Conservez ces instructions dans la fenêtre du haut. | ||
| 962 | |||
| 963 | >> Faites à nouveau C-x o pour replacer le curseur dans la fenêtre du | ||
| 964 | haut. Le curseur est exactement où il était avant. | ||
| 965 | |||
| 966 | Vous pouvez continuer à utiliser C-x o pour passer d'une fenêtre à | ||
| 967 | l'autre. Chaque fenêtre a sa propre position du curseur, mais une | ||
| 968 | seule le montre vraiment. Toutes les commandes d'édition habituelles | ||
| 969 | s'appliquent à la fenêtre dans laquelle se trouve le curseur : on | ||
| 970 | l'appelle la « fenêtre sélectionnée ». | ||
| 971 | |||
| 972 | La commande C-M-v est très utile lorsque l'on édite du texte dans une | ||
| 973 | fenêtre et que l'on utilise l'autre uniquement comme référence. Vous | ||
| 974 | pouvez conserver le curseur dans la fenêtre où vous éditez et | ||
| 975 | parcourir l'autre fenêtre avec C-M-v. | ||
| 976 | |||
| 977 | C-M-v est un exemple de caractère CONTROLE-META. Si vous disposez | ||
| 978 | d'une touche META, vous pouvez faire C-M-v en pressant à la fois | ||
| 979 | CONTROLE et META tout en tapant v. Peu importe qui, de CONTROLE ou | ||
| 980 | META est pressée en premier car ces deux touches agissent en modifiant | ||
| 981 | les caractères que vous tapez. | ||
| 982 | |||
| 983 | Si vous n'avez pas de touche META et que vous utilisez <ESC> à la | ||
| 984 | place, l'ordre a son importance : vous devez taper <ESC> puis C-v car | ||
| 985 | C-ESC v ne fonctionnera pas. En effet, <ESC> est un caractère en | ||
| 986 | lui-même, ce n'est pas un modificateur de touches. | ||
| 987 | |||
| 988 | >> Faites C-x 1 (dans la fenêtre du haut) pour supprimer la fenêtre du | ||
| 989 | bas. | ||
| 990 | |||
| 991 | (Si vous aviez fait C-x 1 dans la fenêtre du bas, vous auriez supprimé | ||
| 992 | celle du haut. Pensez à cette commande comme signifiant « ne garde | ||
| 993 | qu'une fenêtre, celle dans laquelle je suis »). | ||
| 994 | |||
| 995 | Vous n'êtes pas obligé d'afficher le même tampon dans les deux | ||
| 996 | fenêtres. Si vous faites C-x C-f pour trouver un fichier dans une | ||
| 997 | fenêtre, l'autre n'est pas modifiée. Chaque fenêtre peut contenir un | ||
| 998 | fichier indépendamment de l'autre. | ||
| 999 | |||
| 1000 | Voici une autre façon d'utiliser deux fenêtres pour afficher deux | ||
| 1001 | choses différentes : | ||
| 1002 | |||
| 1003 | >> Faites C-x 4 C-f suivi du nom d'un de vos fichiers puis faites | ||
| 1004 | <Entrée>. Le fichier indiqué apparaît dans la fenêtre du bas et le | ||
| 1005 | curseur s'y rend également. | ||
| 1006 | |||
| 1007 | >> Faites C-x o pour revenir à la fenêtre du haut, puis C-x 1 pour | ||
| 1008 | supprimer celle du bas. | ||
| 1009 | |||
| 1010 | |||
| 1011 | * NIVEAUX D'ÉDITION RÉCURSIVE | ||
| 1012 | ----------------------------- | ||
| 1013 | |||
| 1014 | Parfois, vous vous trouverez dans ce qui s'appelle un « niveau | ||
| 1015 | d'édition récursive ». Cela est indiqué par des crochets dans la ligne | ||
| 1016 | de mode, entourant les parenthèses situées autour du nom du mode | ||
| 1017 | majeur. Vous verrez, par exemple [(Fundamental)] au lieu de (Fundamental). | ||
| 1018 | |||
| 1019 | Pour sortir du niveau d'édition récursive, faites ESC ESC ESC. C'est | ||
| 1020 | une commande de sortie à tout faire. Vous pouvez également l'utiliser | ||
| 1021 | pour supprimer les fenêtres supplémentaires et pour sortir du | ||
| 1022 | mini-tampon. | ||
| 1023 | |||
| 1024 | >> Faites M-x pour aller dans le mini-tampon, puis faites ESC ESC ESC | ||
| 1025 | pour en sortir. | ||
| 1026 | |||
| 1027 | Vous ne pouvez pas utiliser C-g pour sortir d'un niveau d'édition | ||
| 1028 | récursive car cette commande sert à annuler des commandes et des | ||
| 1029 | paramètres DANS le niveau d'édition récursive. | ||
| 1030 | |||
| 1031 | * OBTENIR DE L'AIDE SUPPLÉMENTAIRE | ||
| 1032 | ---------------------------------- | ||
| 1033 | |||
| 1034 | Nous avons essayé, dans ce didacticiel, de ne fournir que les | ||
| 1035 | informations suffisantes pour commencer à utiliser Emacs. Il y a tant | ||
| 1036 | de possibilités avec Emacs qu'il serait impossible de tout expliquer | ||
| 1037 | ici. Cependant, vous pouvez vouloir en apprendre plus, car il a bien | ||
| 1038 | d'autres fonctionnalités utiles. Emacs dispose de commandes pour lire | ||
| 1039 | la documentation sur ses commandes. Ces commandes d'« aide » | ||
| 1040 | commencent toutes par le caractère C-h, le « caractère d'aide ». | ||
| 1041 | |||
| 1042 | Pour utiliser l'aide, tapez C-h suivi d'un caractère indiquant le type | ||
| 1043 | d'aide que vous souhaitez. Si vous êtes VRAIMENT perdu, faites C-h ? | ||
| 1044 | et Emacs vous indiquera les types d'aide qu'il peut fournir. Si vous | ||
| 1045 | avez tapé C-h et que vous vous ravisez, il vous suffit de faire C-g | ||
| 1046 | pour annuler. | ||
| 1047 | |||
| 1048 | Certains sites changent la signification du caractère C-h. Ils ne | ||
| 1049 | devraient pas le faire à la légère pour tous les utilisateurs et vous | ||
| 1050 | êtes donc en droit de vous plaindre auprès de l'administrateur | ||
| 1051 | système. Cependant, si C-h n'affiche pas de message d'aide en bas de | ||
| 1052 | l'écran, essayez à la place la touche F1 ou M-x help <Entrée>. | ||
| 1053 | |||
| 1054 | La commande d'aide la plus simple est C-h c. Faites C-h, le caractère | ||
| 1055 | c, puis un caractère ou une séquence de commande : Emacs affichera une | ||
| 1056 | description très courte de cette commande. | ||
| 1057 | |||
| 1058 | >> Faites C-h c C-p. | ||
| 1059 | Le message devrait être quelque chose comme : | ||
| 1060 | |||
| 1061 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1062 | |||
| 1063 | Cela vous donne le « nom de la fonction ». Les noms de fonction | ||
| 1064 | servent principalement à la personnalisation et à l'extension d'Emacs, | ||
| 1065 | mais comme ils sont choisis de façon à indiquer ce que fait la | ||
| 1066 | commande, ils servent également de documentation rapide -- c'est | ||
| 1067 | suffisant pour vous rappeler les commandes que vous avez déjà | ||
| 1068 | apprises. | ||
| 1069 | |||
| 1070 | Les commandes multi-caractères, comme C-x C-s et (si vous n'avez ni | ||
| 1071 | touche META, ni touche EDIT, ni touche ALT) <ESC>v sont également | ||
| 1072 | possibles après C-h c. | ||
| 1073 | |||
| 1074 | Pour obtenir plus d'informations sur une commande, faites C-h k au | ||
| 1075 | lieu de C-h c. | ||
| 1076 | |||
| 1077 | >> Faites C-h k C-p. | ||
| 1078 | |||
| 1079 | Cela affiche la documentation de la fonction, ainsi que son nom, dans | ||
| 1080 | une fenêtre Emacs. Lorsque vous avez fini de lire, faites C-x 1 pour | ||
| 1081 | supprimer le texte de l'aide. Vous n'êtes pas obligé de le faire tout | ||
| 1082 | de suite ; vous pouvez continuer à travailler tout en vous référant à | ||
| 1083 | l'aide, puis taper C-x 1 lorsque vous n'avez plus besoin de celle-ci. | ||
| 1084 | |||
| 1085 | Voici d'autres options utiles de C-h : | ||
| 1086 | |||
| 1087 | C-h f Décrit une fonction. Vous tapez le nom de la fonction. | ||
| 1088 | |||
| 1089 | >> Faites C-h f previous-line<Entrée>. | ||
| 1090 | Cela affiche toutes les informations dont dispose Emacs sur la | ||
| 1091 | fonction qui implémente la commande C-p. | ||
| 1092 | |||
| 1093 | C-h a Commande Apropos. Tapez un mot-clé et Emacs affichera | ||
| 1094 | toutes les commandes dont les noms contiennent ce | ||
| 1095 | mot-clé. Ces commandes peuvent toutes être invoquées | ||
| 1096 | avec M-x. Pour certaines, la commande Apropos | ||
| 1097 | affichera également une séquence d'un ou deux | ||
| 1098 | caractères exécutant la même commande. | ||
| 1099 | |||
| 1100 | >> Faites C-h a file<Entrée>. | ||
| 1101 | |||
| 1102 | Cela affiche dans une autre fenêtre une liste de toutes les commandes | ||
| 1103 | M-x ayant « file » dans leurs noms. Vous verrez des commandes | ||
| 1104 | caractères, comme C-x C-f, apparaître à côté des noms de commandes qui | ||
| 1105 | leur correspondent, comme find-file. | ||
| 1106 | |||
| 1107 | >> Faites C-M-v pour faire défiler la fenêtre d'aide. Faites-le | ||
| 1108 | plusieurs fois. | ||
| 1109 | |||
| 1110 | >> Faites C-x 1 pour supprimer la fenêtre d'aide. | ||
| 1111 | |||
| 1112 | C-h i Manuels en ligne (alias Info). Cette commande vous place dans | ||
| 1113 | un tampon spéciale, appelé « *info* », où vous pouvez | ||
| 1114 | lire les manuels en ligne des paquetages installés sur | ||
| 1115 | votre système. Faites m emacs <Entrée> pour lire le | ||
| 1116 | manuel d'Emacs. Si vous n'avez jamais utilisé Info | ||
| 1117 | auparavant, tapez ? et Emacs vous fera faire une visite | ||
| 1118 | guidée des fonctionnalités du mode Info. Lorsque vous | ||
| 1119 | en aurez fini avec ce didacticiel, le manuel Info | ||
| 1120 | d'Emacs devrait être votre source de documentation | ||
| 1121 | essentielle. | ||
| 1122 | |||
| 1123 | |||
| 1124 | * FONCTIONNALITÉS SUPPLÉMENTAIRES | ||
| 1125 | --------------------------------- | ||
| 1126 | |||
| 1127 | Vous pouvez en apprendre plus en lisant le manuel d'Emacs, qu'il soit | ||
| 1128 | imprimé ou en ligne avec le système Info (utilisez le menu Help, ou | ||
| 1129 | faites F10 h r). Les deux fonctionnalités que vous apprécierez | ||
| 1130 | particulièrement sont la complétion, qui permet d'économiser la | ||
| 1131 | frappe, et dired, qui simplifie la manipulation des fichiers. | ||
| 1132 | |||
| 1133 | La complétion permet d'éviter les frappes inutiles. Si, par exemple, | ||
| 1134 | vous voulez basculer vers le tampon *Messages*, tapez simplement | ||
| 1135 | C-x b *M<Tab> et Emacs complètera le nom du tampon s'il peut le | ||
| 1136 | déterminer à partir de ce que vous avez saisi avant la tabulation. La | ||
| 1137 | complétion est décrite dans la version Info du manuel Emacs, à la | ||
| 1138 | rubrique "Completion". | ||
| 1139 | |||
| 1140 | Dired vous permet de consulter la liste des fichiers d'un répertoire | ||
| 1141 | (et, éventuellement, de ses sous-répertoires), de vous déplacer dans | ||
| 1142 | cette liste, d'ouvrir, de renommer, de supprimer et, de façon | ||
| 1143 | générale, de manipuler ces fichiers. Dired est décrit dans la version | ||
| 1144 | Info du manuel Emacs, à la rubrique "Dired". | ||
| 1145 | |||
| 1146 | Le manuel décrit également les nombreuses autres fonctionnalités | ||
| 1147 | d'Emacs. | ||
| 1148 | |||
| 1149 | * CONCLUSION | ||
| 1150 | ------------ | ||
| 1151 | |||
| 1152 | Rappelez-vous, pour quitter définitivement Emacs, faites C-x C-c. Pour | ||
| 1153 | lancer temporairement un shell et pouvoir ensuite revenir à Emacs, | ||
| 1154 | faites C-z. | ||
| 1155 | |||
| 1156 | Ce didacticiel est destiné à être compréhensible par tous les nouveaux | ||
| 1157 | utilisateurs. Si vous avez trouvé que quelque chose n'était pas clair, | ||
| 1158 | ne restez pas les bras croisés à vous accuser de tous les maux -- | ||
| 1159 | plaignez-vous ! | ||
| 1160 | |||
| 1161 | |||
| 1162 | * COPIE | ||
| 1163 | --------- | ||
| 1164 | |||
| 1165 | Ce didacticiel descend d'une longue lignée de didacticiels Emacs, | ||
| 1166 | débutée par celui qui fut écrit par Stuart Cracraft pour le premier | ||
| 1167 | Emacs. | ||
| 1168 | |||
| 1169 | Cette version du didacticiel, comme GNU Emacs, est placée sous | ||
| 1170 | copyright, et vous pouvez en distribuer des copies sous certaines | ||
| 1171 | conditions : | ||
| 1172 | |||
| 1173 | Copyright (C) 1985, 1996, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1174 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1175 | |||
| 1176 | Chacun peut créer ou distribuer des copies de ce document tel qu'il | ||
| 1177 | l'a reçu, sur n'importe quel support, pourvu que la note de | ||
| 1178 | copyright et cette note de permission soient préservées et que le | ||
| 1179 | distributeur garantisse au destinataire la permission d'une | ||
| 1180 | redistribution ultérieure telle qu'elle est permise par cette note. | ||
| 1181 | |||
| 1182 | Vous pouvez distribuer des versions modifiées de ce document, ou | ||
| 1183 | de parties modifiées de celui-ci sous les conditions citées plus haut, | ||
| 1184 | pourvu qu'il soit clairement indiqué qui les a modifié pour la | ||
| 1185 | dernière fois. | ||
| 1186 | |||
| 1187 | Les conditions de copie d'Emacs lui-même sont plus complexes, mais | ||
| 1188 | dans le même esprit. Lisez le fichier COPYING et donnez ensuite des | ||
| 1189 | copies de GNU Emacs à vos amis. Participez à l'éradication de | ||
| 1190 | l'obstructionnisme du logiciel (sa « propriétarisation ») en | ||
| 1191 | utilisant, écrivant et partagent des logiciels libres ! | ||
| 1192 | |||
| 1193 | Cette traduction française a été effectuée par Éric Jacoboni | ||
| 1194 | <jaco@teaser.fr>. | ||
| 1195 | |||
| 1196 | --- end of TUTORIAL.fr --- | ||
| 1197 | |||
| 1198 | ;;; Local Variables: | ||
| 1199 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1200 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1201 | ;;; End: | ||
| 1202 | |||
| 1203 | ;;; arch-tag: f6c5c2ff-bf24-477c-bd18-32f76f51ba65 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.it b/etc/tutorials/TUTORIAL.it new file mode 100644 index 00000000000..74beb63f018 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.it | |||
| @@ -0,0 +1,1120 @@ | |||
| 1 | Esercitazione di Emacs. Condizioni d'uso alla fine del file. | ||
| 2 | |||
| 3 | I comandi di Emacs comportano generalmente l'uso del tasto CONTROL (a | ||
| 4 | volte indicato con CTRL o CTL) o del tasto META (a volte indicato con EDIT | ||
| 5 | o ALT). Piuttosto che indicarli per esteso ogni volta, useremo le | ||
| 6 | seguenti abbreviazioni: | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<car> significa che bisogna tenere abbassato il tasto CONTROL mentre si | ||
| 9 | preme il carattere <car>. Quindi C-f significa: tieni premuto | ||
| 10 | CONTROL e batti f. | ||
| 11 | |||
| 12 | M-<car> significa che bisogna tenere abbassato il tasto META o EDIT o ALT | ||
| 13 | mentre si preme il carattere <car>. Se non ci sono tasti META, | ||
| 14 | EDIT o ALT, al loro posto si può premere e poi rilasciare il | ||
| 15 | tasto ESC e quindi premere <car>. Useremo <ESC> per indicare il | ||
| 16 | tasto ESC. | ||
| 17 | |||
| 18 | Nota importante: per chiudere una sessione di lavoro di Emacs usa C-x | ||
| 19 | C-c. (Due caratteri.) I caratteri ">>" posti al margine sinistro | ||
| 20 | indicano le direttive per provare a usare un comando. Per esempio: | ||
| 21 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 22 | >> Adesso premi C-v (Vedi schermata successiva) per spostarti | ||
| 23 | alla prossima schermata. (Vai avanti, tieni premuto il tasto | ||
| 24 | CONTROL mentre premi v). D'ora in poi dovrai fare così ogni volta | ||
| 25 | che finisci di leggere lo schermo. | ||
| 26 | |||
| 27 | Si noti che le ultime due righe di ogni schermata appaiono in cima alla | ||
| 28 | schermata successiva, favorendo così la continuità di lettura. | ||
| 29 | |||
| 30 | La prima cosa che bisogna imparare è come raggiungere un certo punto del | ||
| 31 | testo. Sai già come andare avanti di una schermata, con C-v. Per | ||
| 32 | andare indietro di una schermata, premi M-v (tieni premuto il tasto META | ||
| 33 | e poi premi v, oppure usa <ESC>v se non c'è un tasto META, EDIT o ALT). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> Ora prova: premi M-v e quindi C-v alcune volte. | ||
| 36 | |||
| 37 | |||
| 38 | * SOMMARIO | ||
| 39 | ---------- | ||
| 40 | |||
| 41 | I comandi seguenti sono utili per visualizzare le varie parti del testo: | ||
| 42 | |||
| 43 | C-v Vai avanti di una schermata | ||
| 44 | M-v Vai indietro di una schermata | ||
| 45 | C-l Cancella lo schermo e riscrivi tutto il testo, muovendo | ||
| 46 | il testo che si trova vicino al cursore al centro dello | ||
| 47 | schermo. (Il tasto è CONTROL-L, non CONTROL-1.) | ||
| 48 | |||
| 49 | >> Trova il cursore, osserva quale parte di testo gli è vicina. Premi | ||
| 50 | C-l. Trova di nuovo il cursore e osserva che si trova sullo stesso | ||
| 51 | punto del testo. | ||
| 52 | |||
| 53 | |||
| 54 | * CONTROLLO DEL CURSORE | ||
| 55 | ----------------------- | ||
| 56 | |||
| 57 | Spostarsi da una schermata all'altra è utile, ma come ci si può spostare | ||
| 58 | fino ad un certo preciso punto del testo? | ||
| 59 | |||
| 60 | Ci sono diversi modi per farlo. Il più elementare consiste nell'usare i | ||
| 61 | comandi C-p, C-b, C-f, C-n. Ognuno di essi muove il cursore di una riga o | ||
| 62 | di una colonna in una data direzione sullo schermo. La tabella seguente | ||
| 63 | mostra le direzioni in cui operano questi quattro comandi: | ||
| 64 | |||
| 65 | Riga precedente, C-p | ||
| 66 | : | ||
| 67 | : | ||
| 68 | Indietro, C-b .... Posizione attuale cursore .... Avanti, C-f | ||
| 69 | : | ||
| 70 | : | ||
| 71 | Riga successiva, C-n | ||
| 72 | |||
| 73 | >> Sposta il cursore sulla riga centrale del diagramma qui sopra usando | ||
| 74 | C-n o C-p. Poi usa C-l per portare il diagramma al centro dello | ||
| 75 | schermo. | ||
| 76 | |||
| 77 | Le quattro lettere dei comandi sono mnemoniche in inglese: P per | ||
| 78 | precedente (previous), N per successivo (next), B per indietro (backward) | ||
| 79 | e F per avanti (forward). Questi sono tutti i comandi elementari per | ||
| 80 | posizionare il cursore, li userai IN CONTINUAZIONE e conviene perciò | ||
| 81 | impararli subito. | ||
| 82 | |||
| 83 | >> Usa alcuni C-n per portare il cursore su questa riga. | ||
| 84 | >> Muovi il cursore sulla riga con C-f e poi in alto con C-p. Osserva | ||
| 85 | l'effetto di un C-p quando il cursore si trova a metà della riga. | ||
| 86 | |||
| 87 | Ogni riga di testo termina con un carattere Newline, che serve a separarla | ||
| 88 | dalla successiva. È bene che l'ultima riga del tuo file termini con un | ||
| 89 | carattere Newline, benché Emacs non lo richieda. | ||
| 90 | |||
| 91 | >> Prova a usare C-b all'inizio di una riga. Sposterà il cursore | ||
| 92 | alla fine della precedente. Questo avviene perché il cursore ha | ||
| 93 | superato all'indietro il carattere Newline. | ||
| 94 | |||
| 95 | C-f sposta il cursore avanti attravero il carattere Newline proprio come | ||
| 96 | C-b. | ||
| 97 | |||
| 98 | >> Premi alcune volte C-b per vedere dove si trova il cursore. Poi usa | ||
| 99 | C-f per tornare alla fine della riga. Usa quindi C-f per andare alla | ||
| 100 | riga successiva. | ||
| 101 | |||
| 102 | Quando ci si sposta oltre l'inizio o la fine della schermata, il testo che | ||
| 103 | si trova oltre si sposta sullo schermo, ottenendo uno "scorrimento" | ||
| 104 | (scrolling). In questo modo Emacs posiziona il cursore sulla parte di | ||
| 105 | testo desiderata senza doverlo portare fuori dallo schermo visibile. | ||
| 106 | |||
| 107 | >> Prova a muovere il cursore al di là della fine dello schermo con C-n e | ||
| 108 | osserva cosa succede. | ||
| 109 | |||
| 110 | Se lo spostamento di un solo carattere alla volta è troppo lento allora ci | ||
| 111 | si può muovere di un'intera parola alla volta. M-f (META-f) e M-b | ||
| 112 | spostano il cursore rispettivamente in avanti e indietro di una parola. | ||
| 113 | |||
| 114 | >> Prova alcune volte M-f e M-b. | ||
| 115 | |||
| 116 | Quando il cursore è a metà di una parola, M-f lo sposta alla fine della | ||
| 117 | stessa. Quando è sullo spazio bianco tra due parole, M-f lo sposta alla | ||
| 118 | fine della parola successiva. M-b funziona in modo simile ma in direzione | ||
| 119 | opposta. | ||
| 120 | |||
| 121 | >> Ora prova M-f e M-b alcune volte, alternandoli con C-f e C-b così da | ||
| 122 | poter osservare l'azione di M-f e M-b da vari punti tra le parole e | ||
| 123 | sulle stesse. | ||
| 124 | |||
| 125 | Osserva il parallelo tra C-f e C-b da una parte e M-f e M-b dall'altra. | ||
| 126 | Molto spesso i caratteri con Meta sono usati per operazioni relative alle | ||
| 127 | unità definite dal linguaggio (parole, frasi, paragrafi), mentre i | ||
| 128 | caratteri con Control operano su unità base indipendenti da ciò che si | ||
| 129 | scrive (caratteri, righe, ecc.). | ||
| 130 | |||
| 131 | Questo parallelo funziona anche tra righe e frasi: C-a e C-e spostano | ||
| 132 | all'inizio o alla fine di una riga, e M-a e M-e all'inizio o alla fine di | ||
| 133 | una frase. | ||
| 134 | |||
| 135 | >> Prova due C-a e poi due C-e. Prova due M-a e poi due M-e. | ||
| 136 | |||
| 137 | Osserva come un C-a ripetuto non abbia effetto, mentre M-a ripetuti | ||
| 138 | continuano a spostare il cursore all'inizio di frasi precendenti. Sebbene | ||
| 139 | questi due ultimi comandi non siano perfettamente analoghi, riteniamo che | ||
| 140 | il loro comportamento sia ragionevole. | ||
| 141 | |||
| 142 | La posizione del cursore nel testo è anche chiamata "punto". Per meglio | ||
| 143 | dire, il cursore mostra sullo schermo dove si trova, al momento, il punto | ||
| 144 | nel testo. | ||
| 145 | |||
| 146 | Ecco un sommario delle più semplici operazioni di spostamento del cursore, | ||
| 147 | compresi i comandi di spostamento di parola in parola o di frase in frase: | ||
| 148 | |||
| 149 | C-f Sposta avanti di un carattere | ||
| 150 | C-b Sposta indietro di un carattere | ||
| 151 | |||
| 152 | M-f Sposta avanti di una parola | ||
| 153 | M-b Sposta indietro di una parola | ||
| 154 | |||
| 155 | C-n Sposta alla riga successiva | ||
| 156 | C-p Sposta alla riga precedente | ||
| 157 | |||
| 158 | C-a Sposta all'inizio della riga | ||
| 159 | C-e Sposta alla fine della riga | ||
| 160 | |||
| 161 | M-a Sposta all'inizio della frase | ||
| 162 | M-e Sposta alla fine della frase | ||
| 163 | |||
| 164 | >> Prova tutti questi comandi alcune volte per fare pratica. Questi sono | ||
| 165 | i comandi più usati. | ||
| 166 | |||
| 167 | Altri due importanti comandi di spostamento del cursore sono M-< (META | ||
| 168 | Minore-di), che sposta all'inizio dell'intero testo, e M-> (META | ||
| 169 | Maggiore-di), che sposta alla fine dell'intero testo. | ||
| 170 | |||
| 171 | Su molte tastiere il carattere ">" si raggiunge premendo il tasto SHIFT. | ||
| 172 | Su queste tastiere bisogna usare il tasto SHIFT assieme a quello META; | ||
| 173 | senza il tasto SHIFT si otterrebbe un carattere diverso. | ||
| 174 | |||
| 175 | >> Prova M-< adesso per andare all'inizio del tutorial. Poi usa C-v | ||
| 176 | ripetutamente per tornare a questo punto. | ||
| 177 | >> Prova M-> adesso, per andare alla fine del tutorial. Quindi usa M-v | ||
| 178 | ripetutamente per tornare a questo punto. | ||
| 179 | |||
| 180 | Il cursore si può anche spostare con i tasti freccia, se il terminale li | ||
| 181 | ha. Noi raccomandiamo di imparare C-b, C-f, C-n e C-p per tre motivi: | ||
| 182 | primo, funzionano su tutti i terminali; secondo, una volta acquisita | ||
| 183 | pratica nell'uso di Emacs, ci si accorgerà che raggiungere questi | ||
| 184 | caratteri di controllo è più rapido che usare i tasti freccia perché non | ||
| 185 | bisogna spostare le mani dalla posizione di scrittura sulla tastiera; | ||
| 186 | terzo, una volta acquisita l'abitudine ad usare questi comandi con il | ||
| 187 | carattere Control, si può allo stesso modo imparare ad usare altri comandi | ||
| 188 | avanzati di spostamento del cursore. | ||
| 189 | |||
| 190 | Molti comandi di Emacs accettano un argomento numerico che spesso serve a | ||
| 191 | conteggiare per quante volte vanno ripetuti. Il modo in cui si può | ||
| 192 | fornire ad un comando il numero di ripetizioni è il seguente: si usa C-u e | ||
| 193 | quindi si indicano le cifre prima di impartire il comando stesso. Se | ||
| 194 | esiste un tasto META (o EDIT o ALT) c'è un modo alternativo: si battono le | ||
| 195 | cifre tenendo premuto il tasto META. Noi consigliamo di imparare il | ||
| 196 | metodo con C-u perché funziona su tutti i terminali. L'argomento numerico | ||
| 197 | è anche chiamato "argomento prefisso", perché viene indicato prima del | ||
| 198 | comando a cui si riferisce. | ||
| 199 | |||
| 200 | Per esempio, C-u 8 C-f sposta il cursore in avanti di otto caratteri. | ||
| 201 | |||
| 202 | >> Prova ad usare C-n, o C-p, con un argomento numerico per spostare il | ||
| 203 | cursore su una riga vicina a questa con un solo comando. | ||
| 204 | |||
| 205 | La maggior parte dei comandi usa l'argomento numerico come numero delle | ||
| 206 | ripetizioni da effettuare, tuttavia alcuni lo usano in modo diverso. | ||
| 207 | Altri comandi (ma nessuno di quelli imparati fino ad ora) lo usano come | ||
| 208 | indicatore di alternativa: la presenza di un argomento prefisso, | ||
| 209 | indipendentemente dal suo valore, modifica il comportamento del comando. | ||
| 210 | |||
| 211 | C-v e M-v sono un'altra eccezione. Quando gli si fornisce un argomento | ||
| 212 | spostano l'area di testo visualizzato in alto o in basso del numero di | ||
| 213 | righe indicato invece che del numero di schermate. Per esempio, C-u 8 C-v | ||
| 214 | fa scorrere lo schermo di 8 righe. | ||
| 215 | |||
| 216 | >> Ora prova con C-u 8 C-v. | ||
| 217 | |||
| 218 | La schermata si sposta di 8 righe verso l'alto. Se vuoi tornare di nuovo | ||
| 219 | in basso puoi usare un argomento numerico con M-v. | ||
| 220 | |||
| 221 | Quando si usa un sistema a finestre, come X11 o MS-Windows, ci dovrebbe | ||
| 222 | essere un'area rettangolare allungata chiamata barra di scorrimento a | ||
| 223 | un lato della finestra di Emacs. Si può far scorrere il testo con un | ||
| 224 | click del mouse nella barra di scorrimento. | ||
| 225 | |||
| 226 | >> Prova a premere il pulsante centrale del mouse sopra all'area | ||
| 227 | evidenziata nella barra di scorrimento. Verrà visualizzata una parte | ||
| 228 | del testo, più verso l'inizio o la fine, a seconda del punto della | ||
| 229 | barra che il puntatore indicava mentre premevi il pulsante del mouse. | ||
| 230 | >> Prova a spostare il mouse in su e in giù mentre tieni premuto il | ||
| 231 | pulsante centrale. Osserva come il testo scorre in su e in giù mentre | ||
| 232 | muovi il mouse. | ||
| 233 | |||
| 234 | |||
| 235 | * QUANDO EMACS SI BLOCCA | ||
| 236 | ------------------------ | ||
| 237 | |||
| 238 | Se Emacs smette di rispondere ai comandi può essere fermato in modo sicuro | ||
| 239 | premendo C-g. Si può usare C-g per fermare un comando che sta impiegando | ||
| 240 | troppo tempo per l'esecuzione. | ||
| 241 | |||
| 242 | Si può anche usare C-g per annullare un argomento numerico o l'esecuzione | ||
| 243 | di un comando che non si vuole più portare a termine. | ||
| 244 | |||
| 245 | >> Batti C-u 100 per indicare un argomento numerico di 100, quindi premi | ||
| 246 | C-g. Ora premi C-f. Il cursore si sposta in avanti di un solo | ||
| 247 | carattere perché hai annullato l'argomento numerico con C-g. | ||
| 248 | |||
| 249 | Se hai premuto <ESC> per errore puoi annullare con C-g. | ||
| 250 | |||
| 251 | |||
| 252 | * COMANDI DISATTIVATI | ||
| 253 | --------------------- | ||
| 254 | |||
| 255 | Alcuni comandi di Emacs sono "disattivati", così da evitare che utenti | ||
| 256 | principianti possano usarli per errore. | ||
| 257 | |||
| 258 | Se si inserisce uno dei comandi disattivati Emacs mostra un messaggio in | ||
| 259 | cui dice quale sia il comando e chiede se davvero si vuole procedere con | ||
| 260 | l'esecuzione. | ||
| 261 | |||
| 262 | Se effettivamente si vuole provare il comando bisogna premere la barra | ||
| 263 | spaziatrice come risposta a questa domanda. Normalmente, se non si vuole | ||
| 264 | eseguire il comando disattivato, bisogna rispondere alla domanda con "n". | ||
| 265 | |||
| 266 | >> Prova C-x C-l (che è un comando disattivato), poi rispondi con "n" alla | ||
| 267 | domanda. | ||
| 268 | |||
| 269 | |||
| 270 | * FINESTRE | ||
| 271 | ---------- | ||
| 272 | |||
| 273 | Emacs può avere diverse finestre, ognuna contenente il suo testo. | ||
| 274 | Spiegheremo dopo come usare finestre multiple. Adesso ci occupiamo di | ||
| 275 | come eliminare le finestre in più e tornare alla scrittura con una sola | ||
| 276 | finestra. È semplice: | ||
| 277 | |||
| 278 | C-x 1 Una finestra (cioè, elimina tutte le altre finestre). | ||
| 279 | |||
| 280 | È un CONTROL-x seguito dalla cifra 1. C-x 1 espande la finestra che | ||
| 281 | continene il cursore su tutto lo schermo ed elimina tutte le altre | ||
| 282 | finestre. | ||
| 283 | |||
| 284 | >> Sposta il cursore su questa riga e poi batti C-u 0 C-l. | ||
| 285 | >> Batti C-h k C-f. Osserva come questa finestra viene rimpicciolita | ||
| 286 | mentre ne appare un'altra che contiene la spiegazione del comando | ||
| 287 | CONTROL-f. | ||
| 288 | >> Batti C-x 1 e guarda come la finestra contenente la spiegazione | ||
| 289 | scompare. | ||
| 290 | |||
| 291 | Questo comando è diverso da tutti quelli imparati finora perché contiene | ||
| 292 | due caratteri. Inizia con il carattere CONTROL-x. C'è un'ampia serie di | ||
| 293 | comandi che iniziano con CONTROL-x; molti di essi riguardano finestre, | ||
| 294 | file, buffer, e cose simili. Questi comandi possono essere lunghi due, | ||
| 295 | tre o quattro caratteri. | ||
| 296 | |||
| 297 | |||
| 298 | * INSERIMENTO E CANCELLAZIONE | ||
| 299 | ----------------------------- | ||
| 300 | |||
| 301 | Per inserire del testo basta premere i tasti corrispondenti alle varie | ||
| 302 | lettere che lo compongono. I caratteri visibili, come A, 7, *, ecc., sono | ||
| 303 | considerati testo e inseriti immediatamente. Si usa <Return> (il tasto | ||
| 304 | Invio) per inserire un carattere Newline. | ||
| 305 | |||
| 306 | L'ultimo carattere inserito si cancella usando <Delete>. <Delete> è un | ||
| 307 | tasto che si trova sulla tastiera e che potrebbe essere etichettato come | ||
| 308 | "Del" o "Canc". Spesso il tasto "Backspace" (quello con la freccia | ||
| 309 | rivolta verso sinistra sopra il tasto Invio) serve da <Delete>, ma non | ||
| 310 | sempre! | ||
| 311 | |||
| 312 | Più in generale <Delete> cancella il carattere posto immediatamente prima | ||
| 313 | della posizione attuale del cursore. | ||
| 314 | |||
| 315 | >> Prova questo adesso - batti alcuni caratteri e poi cancellali con | ||
| 316 | <Delete> ripetuto alcune volte. Non preoccuparti delle modifiche fatte | ||
| 317 | a questo file: l'esercitazione principale rimarrà intatta, quella che | ||
| 318 | stai usando ne è una tua copia personale. | ||
| 319 | |||
| 320 | Quando una riga di testo diventa troppo lunga per essere visualizzata su | ||
| 321 | una riga di schermo essa viene "continuata" su una seconda riga dello | ||
| 322 | schermo. Un carattere barra retroversa ("\") posto accanto al margine | ||
| 323 | sinistro indica la prosecuzione della riga precedente. Quando si usa un | ||
| 324 | sistema a finestre grafico, invece della barra retroversa comparirà una | ||
| 325 | piccola freccia ricurva. | ||
| 326 | |||
| 327 | >> Inserisci del testo fino a raggiungere il margine destro e poi | ||
| 328 | continua. Vedrai apparire la prosecuzione della riga. | ||
| 329 | >> Usa <Delete> per cancellare il testo fino a quando la riga di testo è | ||
| 330 | di nuovo tutta contenuta in una sola riga dello schermo. La | ||
| 331 | prosecuzione alla riga successiva scompare. | ||
| 332 | |||
| 333 | Si può cancellare un carattere Newline ("a capo", è un carattere che ha un | ||
| 334 | effetto ma non viene visualizzato esplicitamente) proprio come ogni altro. | ||
| 335 | Quando si cancella il carattere Newline che separa due righe queste | ||
| 336 | vengono unite in una riga sola. Se la riga risultante è troppo lunga per | ||
| 337 | essere contenuta dallo schermo allora sarà continuata nella riga | ||
| 338 | successiva. | ||
| 339 | |||
| 340 | >> Muovi il cursore all'inizio di una riga e poi premi <Delete>. Questo | ||
| 341 | unisce la riga alla precedente. | ||
| 342 | >> Premi <Invio> per inserire di nuovo il carattere Newline che hai | ||
| 343 | cancellato. | ||
| 344 | |||
| 345 | Si ricordi che la maggior parte dei comandi di Emacs può ricevere un | ||
| 346 | argomento numerico, compresi i caratteri per inserire il testo. Quando si | ||
| 347 | ripete un carattere di testo questo viene inserito un certo numero di | ||
| 348 | volte. | ||
| 349 | |||
| 350 | >> Prova adesso - inserisci C-u 8 * per ottenere ********. | ||
| 351 | |||
| 352 | Fino ad ora si è visto il modo più semplice di inserire testo in Emacs e | ||
| 353 | di correggere gli errori. In modo analogo è possibile cancellare parola | ||
| 354 | per parola o riga per riga. Ecco un sommario delle operazioni di | ||
| 355 | cancellazione: | ||
| 356 | |||
| 357 | <Delete> cancella il carattere posto subito prima del cursore | ||
| 358 | C-d cancella il carattere posto subito dopo il cursore | ||
| 359 | |||
| 360 | M-<Delete> elimina la parola posta prima del cursore | ||
| 361 | M-d elimina la parola posta subito dopo il cursore | ||
| 362 | |||
| 363 | C-k cancella dalla posizione del cursore fino a fine riga | ||
| 364 | M-k cancella fino alla fine della frase corrente. | ||
| 365 | |||
| 366 | Si osservi che <Delete> e C-d da una parte e M-<Delete> e M-d dall'altra | ||
| 367 | estendono il parallelo tra C-f e M-f (a dire il vero, <Delete> non è un | ||
| 368 | vero e proprio carattere di controllo, ma non preoccupiamoci di questo). | ||
| 369 | C-k è simile a C-e e M-k è simile a M-e, nel senso che i primi operano su | ||
| 370 | righe e i secondi su frasi. | ||
| 371 | |||
| 372 | Si può anche cancellare una qualsiasi parte del buffer in modo uniforme: | ||
| 373 | si sposta il cursore alla fine di quella parte e poi si usa C-@ o C-SPC | ||
| 374 | (uno o l'altro, SPC è la Barra Spaziatrice), poi si muove il cursore | ||
| 375 | all'altro estremo della zona e si preme C-w. Questo cancella tutto il | ||
| 376 | testo posto tra i due estremi. | ||
| 377 | |||
| 378 | >> Sposta il cursore sulla P all'inizio del paragrafo precedente. Premi | ||
| 379 | C-SPC. Emacs dovrebbe mostrarti il messaggio "Mark set" nella parte | ||
| 380 | bassa dello schermo. Muovi il cursore sulla s di "estremi" del | ||
| 381 | paragrafo precedente. Premi C-w. Questo cancellerà il testo a partire | ||
| 382 | dalla `P' e fino alla lettera che precede `s'. | ||
| 383 | |||
| 384 | La differenza tra "killing" (eliminazione) e "deleting" (cancellazione) è | ||
| 385 | che il testo "eliminato" può essere inserito di nuovo, mentre quello che | ||
| 386 | viene cancellato non si può recuperare. L'operazione di reinserimento del | ||
| 387 | testo soppresso si chiama "yanking". In genere i comandi che possono | ||
| 388 | rimuovere molto testo fanno un'operazione di eliminazione (così da poterlo | ||
| 389 | eventualmente reinserire), mentre i comandi che rimuovono un solo | ||
| 390 | carattere o solo righe vuote e spazi effettuano una cancellazione (quindi | ||
| 391 | non è possibile recuperare quel testo). | ||
| 392 | |||
| 393 | >> Muovi il cursore all'inizio di una riga non vuota. Usa C-k per | ||
| 394 | eliminare il testo di quella riga. Premi C-k una seconda volta. Ti | ||
| 395 | accorgerai di come viene cancellato il carattere Newline posto dopo la | ||
| 396 | riga stessa. | ||
| 397 | |||
| 398 | Si noti che un singolo C-k elimina il contenuto di una sola riga, un | ||
| 399 | secondo C-k cancella la riga stessa, e fa spostare in alto tutte le righe | ||
| 400 | successive. C-k usa un eventuale argomento numerico in modo speciale: | ||
| 401 | elimina quel numero di righe ed il loro contenuto. Non è una semplice | ||
| 402 | ripetizione del comando. C-u 2 C-k elimina due righe e i rispettivi | ||
| 403 | caratteri Newline; battere due volte C-k sarebbe diverso. | ||
| 404 | |||
| 405 | Recuperare il testo eliminato è un'operazione chiamata "yanking". | ||
| 406 | (Significa "strappare", si deve pensare di riprendere del testo che era | ||
| 407 | stato portato via). Si può recuperare il testo che è stato eliminato sia | ||
| 408 | nella sua posizione originaria che in un altro punto del buffer o anche in | ||
| 409 | un diverso file. Si può reinserire diverse volte, facendone copie | ||
| 410 | multiple. | ||
| 411 | |||
| 412 | Il comando per fare "yanking" è C-y. Inserisce il testo eliminato per | ||
| 413 | ultimo nel punto in cui si trova attualmente il cursore. | ||
| 414 | |||
| 415 | >> Prova: premi C-y per recuperare il testo di prima. | ||
| 416 | |||
| 417 | Se si eseguono operazioni di eliminazione immediatamente successive il | ||
| 418 | testo eliminato è considerato un tutt'uno e quindi un solo C-y inserirà | ||
| 419 | quelle righe tutte assieme. | ||
| 420 | |||
| 421 | >> Prova adesso, premi C-k alcune volte. | ||
| 422 | |||
| 423 | Adesso, per recuperare il testo eliminato: | ||
| 424 | |||
| 425 | >> Premi C-y. Sposta il cursore alcune righe più in basso e premi di | ||
| 426 | nuovo C-y. Hai appena visto come copiare una parte di testo. | ||
| 427 | |||
| 428 | Cosa succede se c'è del testo da recuperare tra quello eliminato ma è | ||
| 429 | stato eliminato altro testo dopo di esso? C-y restituirebbe il testo | ||
| 430 | dell'ultima eliminazione, tuttavia il testo eliminato in precedenza non è | ||
| 431 | perso. Si recupera con il comando M-y. Dopo aver usato C-y per | ||
| 432 | recuperare il testo più recentemente eliminato, un M-y sostituisce quel | ||
| 433 | testo con quello dell'eliminazione precedente. Premere M-y altre volte | ||
| 434 | recupera il testo delle eliminazioni via via precedenti. Quando è stato | ||
| 435 | trovato il testo cercato non si deve fare altro per tenerlo. Si può | ||
| 436 | andare avanti con la scrittura lasciando il testo recuperato dove si | ||
| 437 | trova. | ||
| 438 | |||
| 439 | Quando si usa M-y un certo numero di volte si arriva di nuovo al testo di | ||
| 440 | partenza (quello eliminato per ultimo). | ||
| 441 | |||
| 442 | >> Elimina una riga, sposta il cursore, elimina un'altra riga. Usa C-y per | ||
| 443 | recuperare la seconda riga eliminata. Premi M-y e verrà sostituita | ||
| 444 | dalla riga eliminata prima. Usa di nuovo M-y e osserva cosa succede. | ||
| 445 | Continua fino a quando non ritrovi la riga che avevi eliminato per | ||
| 446 | seconda. Se vuoi puoi usare un argomento numerico sia positivo che | ||
| 447 | negativo per M-y. | ||
| 448 | |||
| 449 | |||
| 450 | * ANNULLAMENTO | ||
| 451 | -------------- | ||
| 452 | |||
| 453 | Se si modifica il testo e subito dopo ci si accorge di aver fatto un | ||
| 454 | errore si può annullare la modifica con il comando di annullamento C-x u. | ||
| 455 | |||
| 456 | Normalmente C-x u annulla le modifiche fatte da un solo comando; se si usa | ||
| 457 | C-x u alcune volte di seguito ogni ripetizione annulla un comando | ||
| 458 | precedente. | ||
| 459 | |||
| 460 | Ci sono due eccezioni: i comandi che non modificano il testo non contano, | ||
| 461 | tra questi i comandi di spostamento del cursore e quelli di scorrimento | ||
| 462 | del testo; i caratteri inseriti nel testo sono gestiti in gruppi, fino a | ||
| 463 | 20 elementi, ciò per ridurre il numero di C-x u da usare per annullare | ||
| 464 | l'inserimento del testo. | ||
| 465 | |||
| 466 | >> Elimina questa riga con C-k poi usa C-x u e guardala ricomparire. | ||
| 467 | |||
| 468 | C-_ è un comando di annullamento alternativo; funziona come C-x u ma è più | ||
| 469 | semplice da inserire più volte di seguito. Lo svantaggio di C-_ è che su | ||
| 470 | alcune tastiere non è di inserimento immediato. Ecco perché abbiamo | ||
| 471 | previsto anche C-x u. Su alcuni terminali si può ottenere C-_ dal simbolo | ||
| 472 | / mentre si tiene premuto il tasto CONTROL. | ||
| 473 | |||
| 474 | Un argomento numerico per C-x u o C-_ agisce come numero delle ripetizioni | ||
| 475 | da effettuare. | ||
| 476 | |||
| 477 | Si può annullare la cancellazione del testo proprio come se ne annulla | ||
| 478 | l'eliminazione. La distinzione tra l'eliminazione e la cancellazione | ||
| 479 | riguarda solo la possibilità di recuperare il testo con C-y; non c'è | ||
| 480 | differenza rispetto all'operazione di annullamento. | ||
| 481 | |||
| 482 | |||
| 483 | * FILE | ||
| 484 | ------ | ||
| 485 | |||
| 486 | Per conservare in modo permanente il testo inserito biaogna conservarlo in | ||
| 487 | un file, altrimenti sarà perso al termine dell'esecuzione di Emacs. Per | ||
| 488 | inserire il testo in un file bisogna aprire quel file prima di comporre il | ||
| 489 | testo. (Questa operazione si chiama anche "visita" del file.) | ||
| 490 | |||
| 491 | Aprire un file significa osservarne il contenuto all'interno di Emacs. | ||
| 492 | Per molti versi è come se si operasse sul file stesso, tuttavia le | ||
| 493 | modifiche apportate al contenuto non sono definitive fino a quando non si | ||
| 494 | "salva" il file. Tutto questo avviene in modo tale da evitare di lasciare | ||
| 495 | un file su disco quando è modificato solo in parte. Persino quando si | ||
| 496 | salva il file Emacs conserva il contenuto originale dello stesso in un | ||
| 497 | file con un altro nome, nel caso in cui si capisca più tardi che le | ||
| 498 | modifiche sono state un errore. | ||
| 499 | |||
| 500 | Osservando la parte bassa dello schermo si noti che c'è una riga che | ||
| 501 | inizia e finisce con dei trattini e che all'inizio contiene questo testo | ||
| 502 | "--:-- TUTORIAL.it" o qualcosa di simile. Questa parte dello schermo | ||
| 503 | normalmente mostra il nome del file che si sta "visitando". In questo | ||
| 504 | momento si "visita" un file che si chiama "TUTORIAL.it" che è poi una | ||
| 505 | copia dell'esercitazione di Emacs. Quando si apre un file con Emacs il | ||
| 506 | suo nome apparirà sempre in quel punto preciso. | ||
| 507 | |||
| 508 | Una caratteristica particolare del comando per aprire i file è che bisogna | ||
| 509 | fornirgli il nome del file. Diciamo in questo caso che il comando "legge | ||
| 510 | un argomento dal terminale" (l'argomento è proprio il nome del file). | ||
| 511 | Dopo aver scritto il comando | ||
| 512 | |||
| 513 | C-x C-f Trova un file | ||
| 514 | |||
| 515 | Emacs chiede il nome del file. Il nome che si inserisce compare nella | ||
| 516 | riga più in basso sullo schermo. La riga di fondo è chiamata "minibuffer" | ||
| 517 | quando viene usato per questo genere di operazioni di inserimento. Si | ||
| 518 | possono usare i consueti comandi di Emacs per operare sul nome del file. | ||
| 519 | |||
| 520 | Mentre si inserisce il nome del file (oppure ogni altro testo nel | ||
| 521 | minibuffer), si può annullare il comando con un C-g. | ||
| 522 | |||
| 523 | >> Premi C-x C-f, poi premi C-g. Questo vuota il "minibuffer" e | ||
| 524 | interrompe l'esecuzione del comando C-x C-f che stava usando il | ||
| 525 | "minibuffer". Quindi non sarà aperto alcun file. | ||
| 526 | |||
| 527 | Quando si finisce di indicare il nome del file bisogna premere <Invio> per | ||
| 528 | portare a termine il comando. Il comando C-x C-f inizia il suo lavoro e | ||
| 529 | trova il file che è stato scelto. Il "minibuffer" scompare quando il | ||
| 530 | comando C-x C-f ha terminato l'esecuzione. | ||
| 531 | |||
| 532 | Subito dopo, il contenuto del file compare sullo schermo e si può | ||
| 533 | modificare a piacere. Quando si desidera rendere permanenti le modifiche | ||
| 534 | si usa il comando | ||
| 535 | |||
| 536 | C-x C-s Salva il file | ||
| 537 | |||
| 538 | Questo copia il testo contenuto in Emacs nel file su disco. La prima | ||
| 539 | volta che si effetta questa operazione Emacs dà un nuovo nome al file | ||
| 540 | originale in modo da conservarlo. Il nuovo nome è ottenuto aggiungendo un | ||
| 541 | carattere "~" alla fine del nome originale. | ||
| 542 | |||
| 543 | Quando il salvataggio è terminato Emacs mostra il nome del file appena | ||
| 544 | scritto. Si dovrebbero salvare le modifiche piuttosto spesso in modo da | ||
| 545 | non perdere troppo lavoro se per caso il sistema dovesse bloccarsi. | ||
| 546 | |||
| 547 | >> Usa C-x C-f per salvare la tua copia di questa esercitazione. Questo | ||
| 548 | dovrebbe mostrare il messaggio "Wrote ...TUTORIAL.it" nella parte bassa | ||
| 549 | dello schermo. | ||
| 550 | |||
| 551 | NOTA: su alcuni sistemi il comando C-x C-s bloccherà lo schermo e poi non | ||
| 552 | si vedrà più alcun altro messaggio da Emacs. Questo significa che una | ||
| 553 | caratteristica del sistema operativo chiamata "controllo di flusso" sta | ||
| 554 | intercettando il carattere C-s e non gli permette di arrivare fino ad | ||
| 555 | Emacs. Per sbloccare lo schermo si può usare C-q. Poi si legga la | ||
| 556 | sezione "Spontaneous Entry to Incremental Search" nel manuale di Emacs per | ||
| 557 | suggerimenti su come gestire questa caratteristica del proprio sistema. | ||
| 558 | |||
| 559 | Si può aprire un file già esistente per leggerlo o modificarlo. Si può | ||
| 560 | anche "visitare" un file che ancora non esiste. Questo è un modo per | ||
| 561 | creare un nuovo file con Emacs: si apre il file che sarà inizialmente | ||
| 562 | vuoto e quindi si inizia ad inserire il testo. Quando si chiederà di | ||
| 563 | salvare il file Emacs lo creerà ed esso conterrà tutto il testo che è | ||
| 564 | stato inserito. Da quel punto in poi si potrà pensare di operare su un | ||
| 565 | file già esistente. | ||
| 566 | |||
| 567 | |||
| 568 | * BUFFER | ||
| 569 | -------- | ||
| 570 | |||
| 571 | Se si apre un secondo file con C-x C-f il primo rimane aperto all'interno | ||
| 572 | di Emacs. Si può tornare a visualizzarlo "visitandolo" di nuovo con il | ||
| 573 | comando C-x C-f. In questo modo si possono aprire quanti file si vogliono | ||
| 574 | all'interno di Emacs. | ||
| 575 | |||
| 576 | >> Crea un file chiamato "pippo" usando C-x C-f pippo <Invio>. Inserisci | ||
| 577 | del testo e poi salva "pippo" con C-x C-s. Poi usa C-x C-f TUTORIAL.it | ||
| 578 | <Invio> per tornare all'esercitazione. | ||
| 579 | |||
| 580 | Emacs conserva il testo di ogni file all'interno di un oggetto chiamato | ||
| 581 | "buffer". La "visita" di un file produce un nuovo buffer all'interno di | ||
| 582 | Emacs. Per guardare una lista dei buffer che esistono attualmente nella | ||
| 583 | tua sessione di Emacs si usa | ||
| 584 | |||
| 585 | C-x C-b Elenca buffer | ||
| 586 | |||
| 587 | >> Prova C-x C-b adesso. | ||
| 588 | |||
| 589 | Si osservi come ogni buffer abbia un nome e come possa avere anche il nome | ||
| 590 | di un file del quale conserva il contenuto. Alcuni buffer non | ||
| 591 | corrispondono ad alcun file. Per esempio il buffer che ha nome "*Buffer | ||
| 592 | List*" non ha un file corrispondente, è quello che contiene la lista che è | ||
| 593 | stata creata da C-x C-b. OGNI testo che si legge all'interno di Emacs è | ||
| 594 | sempre parte di un buffer. | ||
| 595 | |||
| 596 | >> Usa C-x 1 per eliminare la lista dei buffer. | ||
| 597 | |||
| 598 | Se si modifica in qualche modo il testo di un file e poi si visita un altro | ||
| 599 | file questo non comporta un salvataggio del primo. Le modifiche rimangono | ||
| 600 | solo all'interno di Emacs, nel buffer relativo a quel file. La creazione | ||
| 601 | o la modifica del buffer del secondo file non ha alcun effetto sul buffer | ||
| 602 | del primo. Sarebbe fastidioso dover tornare al primo file con C-x C-f per | ||
| 603 | salvarlo con C-x C-s. Così c'è il comando | ||
| 604 | |||
| 605 | C-x s Salva alcuni buffer | ||
| 606 | |||
| 607 | C-x s chiede conferma del salvataggio per ogni buffer che contiene testo | ||
| 608 | modificato e non ancora salvato. Chiede, per ognuno di quei buffer, se si | ||
| 609 | voglia salvarne il contenuto nel file corrispondente. | ||
| 610 | |||
| 611 | >> Inserisci una riga di testo e poi premi C-x s. Dovrebbe chiederti se | ||
| 612 | vuoi salvare il buffer chiamato TUTORIAL.it. Rispondi di sì battendo | ||
| 613 | "y". | ||
| 614 | |||
| 615 | |||
| 616 | * ESTENDERE L'INSIEME DEI COMANDI | ||
| 617 | --------------------------------- | ||
| 618 | |||
| 619 | Emacs ha molti comandi in più rispetto a quelli che potrebbero trovare | ||
| 620 | posto su tutti i caratteri CONTROL e META. Emacs risolve questo problema | ||
| 621 | usando il comando "estendi" (eXtend). Ce ne sono di due tipi: | ||
| 622 | |||
| 623 | C-x Comando esteso carattere. Seguito da un carattere. | ||
| 624 | M-x Comando esteso con nome. Seguito da un nome di comando. | ||
| 625 | |||
| 626 | Si tratta di comandi utili ma meno utilizzati di quelli che già osservati. | ||
| 627 | Se ne sono visti due: il comando C-x C-f per visitare un file e quello C-x | ||
| 628 | C-s per salvarlo. Un altro esempio è quello che serve per chiudere la | ||
| 629 | sessione Emacs - cioè il comando C-x C-c. Non bisogna temere di perdere | ||
| 630 | le modifiche fatte: C-x C-c propone infatti di salvare ogni file | ||
| 631 | modificato prima di chiudere Emacs. | ||
| 632 | |||
| 633 | C-z è il comando che serve per uscire da Emacs *temporaneamente* - così da | ||
| 634 | poter tornare alla stessa sessione di Emacs in un momento successivo. | ||
| 635 | |||
| 636 | Su sistemi che lo permettono C-z "sospende" Emacs, cioè riporta alla shell | ||
| 637 | che lo aveva invocato senza però porre termine alla sessione attuale. | ||
| 638 | Nelle shell più comuni si può riaprire la sessione in corso con il comando | ||
| 639 | `fg' oppure con `%emacs'. | ||
| 640 | |||
| 641 | Su sistemi che non prevedono la possibilità di "sospensione", C-z crea una | ||
| 642 | subshell che funziona all'interno di Emacs per dare la possibilità di | ||
| 643 | usare altri programmi e poi tornare a Emacs successivamente; in pratica | ||
| 644 | non fa "uscire" veramente da Emacs. In questo caso il comando di shell | ||
| 645 | `exit' è il modo comune per tornare ad Emacs dalla subshell. | ||
| 646 | |||
| 647 | Il momento di usare C-x C-c è quando si sta per effettuare il log-out dal | ||
| 648 | sistema. È anche il comando giusto quando si deve chiudere Emacs che è | ||
| 649 | stato invocato da un programma che gestisce la posta o da altri programmi | ||
| 650 | simili, dal momento che essi potrebbero non riuscire a gestire la | ||
| 651 | sospensione di Emacs. In circostanze normali, invece, se non si è sul | ||
| 652 | punto di fare un log-out è meglio sospendere l'esecuzione di Emacs | ||
| 653 | piuttosto che interromperla. | ||
| 654 | |||
| 655 | Ci sono molti comandi che usano C-x. Ecco una lista di quelli già | ||
| 656 | conosciuti: | ||
| 657 | |||
| 658 | C-x C-f Apri un file. | ||
| 659 | C-x C-s Salva un file. | ||
| 660 | C-x C-b Elenca buffer. | ||
| 661 | C-x C-c Chiudi Emacs. | ||
| 662 | C-x 1 Elimina tutte le finestre tranne una. | ||
| 663 | C-x u Annulla. | ||
| 664 | |||
| 665 | I comandi estesi con nome sono usati ancora meno spesso, oppure sono usati | ||
| 666 | solo in certi "modi" di esecuzione. Un esempio è il comando | ||
| 667 | replace-string per sostituire in tutto il testo una stringa di caratteri | ||
| 668 | con un'altra. Quando si usa M-x Emacs visualizza "M-x" nella parte bassa | ||
| 669 | dello schermo, quindi si deve inserire per esteso il nome del comando; in | ||
| 670 | questo caso "replace-string". Inserisci solo "repl s<TAB>" ed Emacs | ||
| 671 | completerà da solo il nome. (<TAB> è il tasto di tabulazione, che si | ||
| 672 | trova di solito sul lato sinistro della tastiera sopra al tasto Blocca | ||
| 673 | Maiuscole). Concludi l'inserimento del comando con il tasto <Invio>. | ||
| 674 | |||
| 675 | Il comando replace-string richiede due argomenti: la stringa da sostituire | ||
| 676 | e quella con cui sostituirla. Bisogna indicare la fine di ogni argomento | ||
| 677 | con <Invio>. | ||
| 678 | |||
| 679 | >> Muovi il cursore sulla riga bianca qui sotto, quindi batti M-x repl s | ||
| 680 | <Invio> cambiata <Invio> modificata <Invio>. | ||
| 681 | |||
| 682 | Osserva come questa riga è cambiata: hai sostituito la parola cam-bia-ta | ||
| 683 | con "modificata" tutte le volte che quella compariva nel testo, a partire | ||
| 684 | dalla posizione iniziale del cursore. | ||
| 685 | |||
| 686 | |||
| 687 | * SALVATAGGIO AUTOMATICO | ||
| 688 | ------------------------ | ||
| 689 | |||
| 690 | Quando si apportano delle modifiche ad un file ma non sono ancora state | ||
| 691 | salvate potrebbero essere perse se per caso il sistema si bloccasse. Per | ||
| 692 | proteggerti da questa eventualità Emacs scrive periodicamente un file di | ||
| 693 | "salvataggio automatico" per ogni file che si sta scrivendo. Il nome del | ||
| 694 | file di salvataggio automatico ha un carattere # all'inizio e alla fine; | ||
| 695 | per esempio se il file si chiama "ciao.c" il nome del file di salvataggio | ||
| 696 | automatico sarà "#ciao.c#". Quando si salva il file nel modo consueto | ||
| 697 | Emacs cancella il file di salvataggio automatico. | ||
| 698 | |||
| 699 | Se il computer si blocca si può recuperare il file salvato automaticamente | ||
| 700 | aprendo il file in modo normale (il file che si stava scrivendo, non | ||
| 701 | quello di salvataggio automatico) e usando poi M-x recover file<Invio>. | ||
| 702 | Quando viene chiesta la conferma si risponda con yes<Invio> per andare | ||
| 703 | avanti nel recupero dei dati salvati automaticamente. | ||
| 704 | |||
| 705 | |||
| 706 | * AREA DI ECO | ||
| 707 | ------------- | ||
| 708 | |||
| 709 | Se Emacs si accorge che si inseriscono comandi multicarattere in modo | ||
| 710 | troppo lento allora mostra la sequenza nella parte bassa dello schermo in | ||
| 711 | un'area chiamata "area di eco". L'area in questione contiene l'ultima riga | ||
| 712 | dello schermo. | ||
| 713 | |||
| 714 | |||
| 715 | * MODE LINE | ||
| 716 | ----------- | ||
| 717 | |||
| 718 | La riga immediatamente sopra all'area di eco è chiamata "mode line" (riga | ||
| 719 | di modo). La "mode line" si presenta più o meno così: | ||
| 720 | |||
| 721 | --:** TUTORIAL.it (Fundamental)--L720--64%--------------- | ||
| 722 | |||
| 723 | Questa riga fornisce informazioni utili sullo stato di Emacs e sul testo | ||
| 724 | che si inserisce. | ||
| 725 | |||
| 726 | Abbiamo già visto cosa significa il nome del file - è il file che si sta | ||
| 727 | visitando. --NN%-- (due cifre e il segno %) indica la posizione attuale | ||
| 728 | nel testo: significa che NN percento del testo si trova sopra al margine | ||
| 729 | superiore dello schermo. Se si visualizza l'inizio del file ci sarà | ||
| 730 | scritto --Top-- (inizio) invece che --00%--. Se invece ci si trova alla | ||
| 731 | fine del file ci sarà scritto --Bot-- (fine). Se si osserva un file | ||
| 732 | talmente piccolo da essere visualizzato per intero sullo schermo allora la | ||
| 733 | "mode line" indicherà --All-- (tutto). | ||
| 734 | |||
| 735 | La lettera L e le cifre indicano il numero di riga (Line) del punto | ||
| 736 | indicato dal cursore in quel momento. | ||
| 737 | |||
| 738 | I due asterischi vicino all'inizio indicano che sono state fatte delle | ||
| 739 | modifiche al testo. Se il file è stato appena aperto o appena salvato | ||
| 740 | quella parte della "mode line" non mostra alcun asterisco, solo trattini. | ||
| 741 | |||
| 742 | La parte di "mode line" racchiusa tra parentesi serve ad indicare in quale | ||
| 743 | modo di scrittura ci si trovi. Il modo standard è "Fundamental" ed è | ||
| 744 | quello che probabilmente è attivo adesso. È un esempio di "modalità | ||
| 745 | primaria" (major mode). | ||
| 746 | |||
| 747 | Emacs ha tanti diversi tipi di "modalità primarie". Alcuni di questi | ||
| 748 | servono per la scrittura di diversi linguaggi di programmazione e/o tipi | ||
| 749 | di testo, come la modalità Lisp, la modalità Testo, ecc. In un | ||
| 750 | determinato momento una sola "modalità primaria" alla volta può essere | ||
| 751 | attiva, e il suo nome è visualizzato sulla "mode line", proprio come | ||
| 752 | "Fundamental" lo è adesso. | ||
| 753 | |||
| 754 | Ogni "modalità primaria" condiziona il comportamento di alcuni comandi. | ||
| 755 | Per esempio ci sono comandi per creare commenti in un programma e, dal | ||
| 756 | momento che ogni linguaggio di programmazione ha un diverso tipo di | ||
| 757 | commento, ogni "modalità primaria" deve inserire i commenti in modo | ||
| 758 | diverso. Ogni "modalità primaria" è anche il nome di un comando esteso | ||
| 759 | con nome che serve per attivare quella "modalità primaria". Per esempio | ||
| 760 | M-x fundamental-mode è il comando per attivare la modalità primaria | ||
| 761 | "Fundamental". | ||
| 762 | |||
| 763 | Se si vuole inserire del testo in italiano, come questo file, serve | ||
| 764 | probabilmente la modalità testo ("text-mode"). | ||
| 765 | |||
| 766 | >> Inserisci M-x text mode<Invio>. | ||
| 767 | |||
| 768 | Non preoccuparti, nessuno dei comandi che hai imparato verrà modificato in | ||
| 769 | modo sostanziale. Tuttavia adesso puoi osservare come M-f e M-b | ||
| 770 | considerino gli apostrofi come parti di parole. Al contrario, nella | ||
| 771 | modalità "Fundamental", M-f e M-b consideravano gli apostrofi dei | ||
| 772 | separatori di parole. | ||
| 773 | |||
| 774 | Le "modalità primarie" di solito producono nei comandi piccoli cambiamenti | ||
| 775 | come questo: la maggior parte di essi "fa lo stesso lavoro" ma in maniera | ||
| 776 | appena diversa. | ||
| 777 | |||
| 778 | Per leggere la documentazione sulla "modalità primaria" attuale si usa | ||
| 779 | C-h m. | ||
| 780 | |||
| 781 | >> Usa C-u C-v una o più volte per portare questa riga vicino all'inizio | ||
| 782 | dello schermo. Usa C-h m per leggere come il "text-mode" (modo testo) | ||
| 783 | differisce dalla modalità "Fundamental". Premi C-x 1 per eliminare la | ||
| 784 | finestra contenente la documentazione. | ||
| 785 | |||
| 786 | Le "modalità primarie" sono chiamate così perché ci sono anche delle | ||
| 787 | "modalità secondarie" (minor modes). Le "modalità secondarie" non sono | ||
| 788 | alternative alle "modalità primarie" ma solo piccole varianti di esse. | ||
| 789 | Ogni "modalità secondaria" può essere attivata o disattivata | ||
| 790 | indipendentemente da tutte le altre "modalità secondarie" e | ||
| 791 | indipendentemente dalla "modalità primaria" attiva in quel momento. Si | ||
| 792 | può quindi usare nessuna "modalità secondaria", una soltanto oppure ogni | ||
| 793 | altra combinazione di modalità secondarie. | ||
| 794 | |||
| 795 | Una "modalità secondaria" molto utile, specialmente per il testo italiano, | ||
| 796 | è la modalità "Auto Fill". Quando questa modalità è attiva, Emacs | ||
| 797 | interrompe la riga tra due parole ogni volta che, nel corso | ||
| 798 | dell'inserimento, essa diventa troppo lunga. | ||
| 799 | |||
| 800 | Si può attivare il modo "Auto Fill" con: M-x auto fill mode<Invio>. | ||
| 801 | Quando la modalità suddetta è attiva può essere disattivata con M-x auto | ||
| 802 | fill mode<Invio>. Se la modalità è disattivata questo comando la attiva, | ||
| 803 | viceversa se è già attiva. Un comando che funziona così si comporta come | ||
| 804 | un interruttore, attiva o disattiva qualcosa ogni volta che viene premuto. | ||
| 805 | |||
| 806 | >> Usa M-x auto fill mode<Invio> adesso. Inserisci una riga di "asdf" | ||
| 807 | ripetuti fino a quando non la vedi dividersi in due righe. Devi | ||
| 808 | interporre degli spazi perché la modalità "Auto Fill" spezza le righe | ||
| 809 | solo in corrispondenza di uno spazio. | ||
| 810 | |||
| 811 | Il margine di solito è predisposto a 70 caratteri ma può essere spostato | ||
| 812 | con il comando C-x f. Bisogna fornire al comando l'argomento numerico del | ||
| 813 | margine che si desidera. | ||
| 814 | |||
| 815 | >> Usa C-x f con un argomento di 20 (C-u 2 0 C-x f), poi inserisci del | ||
| 816 | testo e osserva come Emacs interrompe le righe a 20 caratteri. Infine | ||
| 817 | torna di nuovo a un margine di 70 caratteri con C-x f. | ||
| 818 | |||
| 819 | Se si modifica il testo all'interno di un paragrafo la modalità | ||
| 820 | "Auto Fill" non | ||
| 821 | lo risistema. | ||
| 822 | Per risistemare i margini di un paragrafo | ||
| 823 | si usa M-q (META-q) | ||
| 824 | quando il cursore si trova in quel paragrafo. | ||
| 825 | |||
| 826 | >> Muovi il cursore sul paragrafo precedente e premi M-q. | ||
| 827 | |||
| 828 | |||
| 829 | * CERCARE DEL TESTO | ||
| 830 | ------------------- | ||
| 831 | |||
| 832 | Emacs può effettuare la ricerca di stringhe (che sono gruppi di caratteri | ||
| 833 | contigui o parole) in posizione sia successiva che precedente nel testo. | ||
| 834 | Cercare una stringa è un comando che provoca lo spostamento del cursore: | ||
| 835 | lo porta lì dove la stringa compare. | ||
| 836 | |||
| 837 | Il comando di ricerca di Emacs è diverso da quello di molti altri editor | ||
| 838 | perché è "incrementale". Ciò significa che la ricerca avviene proprio | ||
| 839 | mentre si inserisce la stringa da cercare. | ||
| 840 | |||
| 841 | I comandi per iniziare la ricerca sono C-s per quella in avanti e C-r per | ||
| 842 | quella all'indietro nel testo. ASPETTA! Non provarli ora. | ||
| 843 | |||
| 844 | Quando si preme C-s si vede comparire il messaggio "I-search" nell'"area | ||
| 845 | di eco", ciò significa che Emacs aspetta che si indichi ciò che deve | ||
| 846 | cercare. <Invio> serve a concludere la ricerca. | ||
| 847 | |||
| 848 | >> Adesso usa C-s per inziare la ricerca. LENTAMENTE, una lettera alla | ||
| 849 | volta, inserisci la parola `cursore', facendo una pausa dopo ogni | ||
| 850 | carattere scritto per vedere cosa succede al cursore. Hai cercato | ||
| 851 | "cursore" una volta sola. | ||
| 852 | >> Usa C-s un'altra volta per trovare il punto in cui la parola "cursore" | ||
| 853 | compare successivamente. | ||
| 854 | >> Adesso premi <Delete> quattro volte e osserva come si muove il cursore. | ||
| 855 | >> Premi <Invio> per concludere la ricerca. | ||
| 856 | |||
| 857 | Hai visto cos'è successo? Durante una ricerca incrementale Emacs prova ad | ||
| 858 | andare al punto successivo in cui compare la stringa indicata fino a quel | ||
| 859 | momento. Per raggiungere il punto successivo in cui compare di nuovo | ||
| 860 | `cursore' basta solo premere C-s ancora una volta. Se la stringa cercata | ||
| 861 | non compare in alcun punto successivo Emacs emette un "beep" e informa che | ||
| 862 | la ricerca non è andata a buon fine ("failing"). C-g è un modo | ||
| 863 | alternativo per concludere la ricerca. | ||
| 864 | |||
| 865 | NOTA: su alcuni sistemi il comando C-s bloccherà lo schermo e poi non si | ||
| 866 | vedrà alcun altro messaggio da Emacs. Questo significa che una | ||
| 867 | caratteristica del sistema operativo chiamata "controllo di flusso" sta | ||
| 868 | intercettando il carattere C-s e non gli permette di arrivare fino ad | ||
| 869 | Emacs. Per sbloccare lo schermo si può usare C-q. Poi si legga la | ||
| 870 | sezione "Spontaneous Entry to Incremental Search" nel manuale di Emacs per | ||
| 871 | suggerimenti su come gestire questa caratteristica del proprio sistema. | ||
| 872 | |||
| 873 | Se durante una ricerca incrementale si preme il tasto <Delete> ci si | ||
| 874 | accorgerà che l'ultimo carattere della stringa da cercare scompare e la | ||
| 875 | ricerca torna all'ultimo risultato trovato prima che fosse stato scritto. | ||
| 876 | Per esempio, supponiamo di aver battuto una "c" e di aver trovato la prima | ||
| 877 | "c" che compare nel testo. Se poi aggiungiamo una "u" il cursore si | ||
| 878 | sposta alla prima stringa "cu" che trova. Ora se si preme <Delete> la "u" | ||
| 879 | viene cancellata dalla stringa da cercare e il cursore torna sulla "c" che | ||
| 880 | era stata trovata in precedenza. | ||
| 881 | |||
| 882 | Se ci si trova nel mezzo di una operazione di ricerca e si usa un | ||
| 883 | carattere control o meta (con poche eccezioni - i caratteri che hanno | ||
| 884 | significato particolare durante la ricerca sono C-s e C-r) allora la | ||
| 885 | ricerca viene conclusa. | ||
| 886 | |||
| 887 | Il comando C-s inizia la ricerca di ogni presenza della stringa in | ||
| 888 | posizione SUCCESSIVA a quella attuale del cursore. Se si vuole cercare | ||
| 889 | qualcosa che nel testo precede il cursore allora bisogna usare il comando | ||
| 890 | C-r. Tutto quello che abbiamo detto su C-s si applica allo stesso modo | ||
| 891 | per C-r, invertendo ovviamente la direzione di ricerca. | ||
| 892 | |||
| 893 | |||
| 894 | * FINESTRE MULTIPLE | ||
| 895 | ------------------- | ||
| 896 | |||
| 897 | Una delle caratteristiche interessanti di Emacs è che si possono | ||
| 898 | visualizzare più finestre sullo schermo nello stesso momento. | ||
| 899 | |||
| 900 | >> Muovi il cursore su questa riga e inserisci C-u 0 C-l (è CONTROL-L, non | ||
| 901 | CONTROL-1). | ||
| 902 | >> Adesso usa C-x 2 che divide lo schermo in due parti. Entrambe le | ||
| 903 | finestre visualizzano questo tutorial. Il cursore si trova nella | ||
| 904 | finestra superiore. | ||
| 905 | >> Premi C-M-v per far scorrere la finestra inferiore. (Se non hai un | ||
| 906 | tasto META usa <ESC> C-v.) | ||
| 907 | >> Usa C-x o per muovere il cursore nella finestra inferiore. | ||
| 908 | >> Usa C-v e M-v nella finestra inferiore per farvi scorrere il testo. | ||
| 909 | Continua a leggere queste indicazioni nella finestra superiore. | ||
| 910 | >> Premi C-x o di nuovo per muovere il cursore nella finestra superiore. | ||
| 911 | Il cursore si trova sul punto che occupava in precedenza. | ||
| 912 | |||
| 913 | Si può continuare a usare C-x o per andare da una finestra all'altra. Ogni | ||
| 914 | finestra ha la sua posizione per il cursore ma solo una alla volta lo | ||
| 915 | visualizza. Tutti i comandi impartiti funzionano sulla finestra in cui si | ||
| 916 | trova il cursore. Noi la chiamiamo la "finestra selezionata". | ||
| 917 | |||
| 918 | Il comando C-M-v è molto utile quando si inserisce del testo in una | ||
| 919 | finestra mentre si usa l'altra solo come riferimento. Si può tenere il | ||
| 920 | cursore sempre nella finestra in cui si lavora e portare avanti | ||
| 921 | sequenzialmente il testo contenuto nell'altra con C-M-v. | ||
| 922 | |||
| 923 | C-M-v è un esempio di carattere CONTROL-META. Se c'è un vero e proprio | ||
| 924 | tasto META si può ottenere C-M-v tenendo premuti contemporaneamente | ||
| 925 | CONTROL e META mentre si batte v. Non importa quale tra CONTROL e META | ||
| 926 | viene premuto per primo perché essi agiscono assieme modificando i | ||
| 927 | caratteri inseriti dopo. | ||
| 928 | |||
| 929 | Se non c'è un tasto META e si usa il tasto ESC l'ordine diventa | ||
| 930 | importante: bisogna premere prima <ESC> e poi farlo seguire da CONTROL-v | ||
| 931 | perché CONTROL-ESC-v non funziona. Questo perché <ESC> è un carattere a | ||
| 932 | sé stante e non uno che ne modifica altri. | ||
| 933 | |||
| 934 | >> Usa C-x 1 (nella finestra superiore) per eliminare la finestra | ||
| 935 | inferiore. | ||
| 936 | |||
| 937 | (Se usi C-x 1 nella finestra inferiore allora viene eliminata quella | ||
| 938 | superiore. Questo comando conserva una sola finestra, quella in cui si | ||
| 939 | trova il cursore.) | ||
| 940 | |||
| 941 | Due finestre aperte contemporaneamente non devono necessariamente | ||
| 942 | contenere lo stesso buffer. Quando si usa C-x C-f per visitare un file in | ||
| 943 | una finestra il contenuto dell'altra non cambia. Si può "visitare" in | ||
| 944 | modo indipendente un file diverso in ogni finestra. | ||
| 945 | |||
| 946 | Ecco un altro modo per usare due finestre per visualizzare cose diverse: | ||
| 947 | |||
| 948 | >> Inserisci C-x 4 C-f seguito dal nome di uno dei tuoi file. Premi | ||
| 949 | <Invio>. Osserva come il file viene aperto nella finestra inferiore. | ||
| 950 | Il cursore si posiziona in quella. | ||
| 951 | >> Usa C-x o per tornare alla finestra superiore e C-x 1 per eliminare | ||
| 952 | quella inferiore. | ||
| 953 | |||
| 954 | |||
| 955 | * LIVELLI DI EDITING RICORSIVO | ||
| 956 | ------------------------------ | ||
| 957 | |||
| 958 | A volte ci si può trovare in quello che si chiama un "livello di editing | ||
| 959 | ricorsivo", ciò è indicato dalla presenza di parentesi quadre nella "mode | ||
| 960 | line", attorno alle parentesi della "modalità primaria" attualmente in | ||
| 961 | uso. Per esempio si potrebbe leggere [(Fundamental)] invece che | ||
| 962 | (Fundamental). | ||
| 963 | |||
| 964 | Per uscire dal livello di editing ricorsivo si usa <ESC> <ESC> <ESC>. È | ||
| 965 | un comando di uscita di uso piuttosto generale, si può anche usare per | ||
| 966 | eliminare finestre in più e per uscire dal "minibuffer". | ||
| 967 | |||
| 968 | >> Usa M-x per entrare nel "minibuffer": poi usa <ESC> <ESC> <ESC> per | ||
| 969 | uscirne. | ||
| 970 | |||
| 971 | Non è possibile usare C-g per uscire da un livello di editing ricorsivo, | ||
| 972 | ciò avviene perché C-g è usato per annullare i comandi all'INTERNO del | ||
| 973 | livello di editing ricorsivo. | ||
| 974 | |||
| 975 | |||
| 976 | * COME IMPARARE ALTRO | ||
| 977 | --------------------- | ||
| 978 | |||
| 979 | In questo tutorial abbiamo provato a fornire le informazioni sufficienti | ||
| 980 | per iniziare ad usare Emacs. Ci sono così tante opzioni in Emacs che | ||
| 981 | sarebbe impossibile spiegarle tutte qui, ma è possibile imparare tutte le | ||
| 982 | altre caratteristiche di Emacs utili per il proprio lavoro. Ci sono | ||
| 983 | comandi per leggere la documentazione dei comandi disponibili in Emacs. | ||
| 984 | Questi comandi di aiuto iniziano tutti con il carattere C-h, che infatti è | ||
| 985 | chiamato "carattere di aiuto (help)". | ||
| 986 | |||
| 987 | Per raggiungere le voci di Aiuto si usa il carattere C-h e poi un altro | ||
| 988 | carattere che specifica la richiesta. Quando davvero non si sa cosa fare | ||
| 989 | si può provare con C-h ? ed Emacs indicherà tutti i tipi di aiuto che può | ||
| 990 | fornire. Se si è attivato l'aiuto con C-h e si decide che non serve più | ||
| 991 | si può annullare la richiesta con C-g. | ||
| 992 | |||
| 993 | Alcuni sistemi fanno un diverso uso del carattere C-h perché questo viene | ||
| 994 | indebitamente modificato dall'amministratore di sistema. A parte | ||
| 995 | rivolgerti allo stesso perché risolva il problema puoi provare ad accedere | ||
| 996 | alla funzione aiuto di Emacs con il tasto F1 oppure con M-x help<Invio>. | ||
| 997 | |||
| 998 | La forma base di aiuto è data da C-h c. Si inserisce C-h, il carattere c | ||
| 999 | e poi un carattere o una sequenza di caratteri; Emacs mostrerà una breve | ||
| 1000 | descrizione del comando stesso. | ||
| 1001 | |||
| 1002 | >> Prova C-h c C-p. Dovresti leggere un messaggio del tipo | ||
| 1003 | |||
| 1004 | C-p runs the command previous-line (purtroppo in inglese!) | ||
| 1005 | |||
| 1006 | Questo messaggio indica il "nome della funzione". I nomi di funzione sono | ||
| 1007 | usati principalmente per personalizzare ed estendere Emacs e sono scelti | ||
| 1008 | anche in modo da indicare che cosa il comando fa. Servono quindi anche da | ||
| 1009 | breve descrizione, sufficiente per ricordarsi di comandi già imparati. | ||
| 1010 | |||
| 1011 | I comandi con più caratteri come ad esempio C-x C-s e (se non c'è il tasto | ||
| 1012 | META o EDIT o ALT) <ESC>v sono permessi allo stesso modo dopo una | ||
| 1013 | richiesta di aiuto fatta con C-h c. | ||
| 1014 | |||
| 1015 | Per avere ulteriori informazioni su un comando si usa C-h k invece che C-h | ||
| 1016 | c. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | >> Prova C-h k C-p. | ||
| 1019 | |||
| 1020 | Questo mostrerà la documentazione della funzione, così come il suo nome, | ||
| 1021 | all'interno di una finestra di Emacs. Quando hai finito di leggere usa | ||
| 1022 | C-x 1 per eliminare la finestra con il testo di aiuto. Non sei obbligato | ||
| 1023 | a farlo subito. Puoi anche lavorare sul tuo testo mentre fai riferimento | ||
| 1024 | al testo di aiuto e poi usare un C-x 1. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | Ecco altre utili opzioni di C-h: | ||
| 1027 | |||
| 1028 | C-h f Descrive una funzione. Inserisci il nome della funzione. | ||
| 1029 | |||
| 1030 | >> Prova con C-h f previous-line<Invio>. Avrai tutte le informazioni che | ||
| 1031 | Emacs possiede sulla funzione che implementa il comando C-p. | ||
| 1032 | |||
| 1033 | Un comando simile è C-h v che mostra la documentazione di variabili i cui | ||
| 1034 | valori sono utilizzati per personalizzare il comportamento di Emacs. Devi | ||
| 1035 | inserire il nome della variabile quando Emacs lo richiede. | ||
| 1036 | |||
| 1037 | C-h a "Apropos" comando. Inserisci una parola ed Emacs ti | ||
| 1038 | elencherà tutti i comandi il cui nome contiene quella | ||
| 1039 | parola. Questi comandi possono tutti essere eseguiti con | ||
| 1040 | META-x. Per alcuni comandi ti sarà mostrata anche una | ||
| 1041 | sequenza di uno o due caratteri che serve a far partire il | ||
| 1042 | comando senza doverlo inserire per esteso. | ||
| 1043 | |||
| 1044 | >> Prova C-h a file<Invio> | ||
| 1045 | |||
| 1046 | Questo mostrerà in un'altra finestra una lista di tutti i comandi che | ||
| 1047 | contengono la parola "file" nel nome. Nella lista si vedranno | ||
| 1048 | comandi-carattere, come C-x C-f, assieme ai corrispondenti nomi per esteso | ||
| 1049 | come "find-file". | ||
| 1050 | |||
| 1051 | >> Usa C-M-v per far scorrere il testo nella finestra di aiuto. Ripeti | ||
| 1052 | per alcune volte. | ||
| 1053 | >> Usa C-x 1 per eliminare la finestra di aiuto. | ||
| 1054 | |||
| 1055 | C-h i Leggi la documentazione. Questo comando apre un buffer | ||
| 1056 | speciale chiamato `*info*' in cui puoi leggere i manuali | ||
| 1057 | on-line dei pacchetti installati sul tuo sistema. Batti m | ||
| 1058 | emacs <Invio> per leggere il manuale di Emacs. Se non hai | ||
| 1059 | mai usato il sistema Info prima d'ora premi ? ed Emacs ti | ||
| 1060 | guiderà nell'uso delle opzioni del modo Info. Una volta | ||
| 1061 | terminata questa esercitazione il manuale di Emacs contenuto | ||
| 1062 | nel sistema Info dovrebbe diventare la tua principale fonte | ||
| 1063 | di documentazione. | ||
| 1064 | |||
| 1065 | |||
| 1066 | * CONCLUSIONI | ||
| 1067 | ------------- | ||
| 1068 | |||
| 1069 | Ricorda che per chiudere una sessione di Emacs si usa C-x C-c. Per | ||
| 1070 | tornare temporaneamente alla shell, così da poter rientrare in Emacs | ||
| 1071 | successivamente, si usa C-z. | ||
| 1072 | |||
| 1073 | Questo documento è stato creato per essere utile a tutti i nuovi utenti, | ||
| 1074 | se qualcosa per te è stato poco chiaro non dare la colpa a te stesso - | ||
| 1075 | lamentati! | ||
| 1076 | |||
| 1077 | |||
| 1078 | * COPIA | ||
| 1079 | ------- | ||
| 1080 | |||
| 1081 | La versione inglese di questo testo (disponibile nel file "TUTORIAL") | ||
| 1082 | deriva da una lunga serie di tutorial di Emacs che iniziò con quello | ||
| 1083 | scritto da Stuart Cracraft per il primo Emacs. La versione italiana è a | ||
| 1084 | cura di Alfredo Finelli (alfredofnl@tiscali.it). | ||
| 1085 | |||
| 1086 | Questo documento, come GNU Emacs, è coperto da copyright e viene | ||
| 1087 | distribuito con il permesso di farne copie a determinate condizioni: | ||
| 1088 | |||
| 1089 | NOTA BENE: la licenza che definisce a tutti gli effetti i termini | ||
| 1090 | secondo i quali è possibile la copia e la distribuzione di questo | ||
| 1091 | documento è quella originale in lingua inglese contenuta nel file | ||
| 1092 | "TUTORIAL". Qui di seguito se ne riporta una traduzione a scopo | ||
| 1093 | indicativo, restando comunque inteso il fatto che è quella originale a | ||
| 1094 | fare fede. | ||
| 1095 | |||
| 1096 | Copyright (C) 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1097 | |||
| 1098 | È permesso a chiunque copiare e distribuire attraverso ogni mezzo copie | ||
| 1099 | fedeli di questo documento così come viene ricevuto, a condizione che | ||
| 1100 | le informazioni sul copyright e sui permessi garantiti siano conservate | ||
| 1101 | intatte e che il distributore riconosca a colui che riceve la copia il | ||
| 1102 | diritto ad un'ulteriore distribuzione, che deve avvenire così come | ||
| 1103 | definito in questa clausola. | ||
| 1104 | |||
| 1105 | È permesso distribuire versioni modificate di questo documento, o di | ||
| 1106 | ogni sua parte, alle condizioni indicate precedentemente, purché esse | ||
| 1107 | portino chiaramente indicato il nome di colui che le ha modificate per | ||
| 1108 | ultimo. | ||
| 1109 | |||
| 1110 | Le condizioni per copiare Emacs sono più complesse ma definite con lo | ||
| 1111 | stesso spirito. Per favore, leggete il file COPYING e poi distribuite | ||
| 1112 | copie di GNU Emacs ai vostri amici. Aiutateci a combattere | ||
| 1113 | l'ostruzionismo al software ("la proprietà") usando, scrivendo e | ||
| 1114 | condividendo software libero! | ||
| 1115 | |||
| 1116 | ;;; Local Variables: | ||
| 1117 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1118 | ;;; End: | ||
| 1119 | |||
| 1120 | ;;; arch-tag: c6f7079d-8032-473d-91d4-36754af15719 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.ja b/etc/tutorials/TUTORIAL.ja new file mode 100644 index 00000000000..3452c02f0f8 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.ja | |||
| @@ -0,0 +1,1073 @@ | |||
| 1 | Emacs $BF~Lg%,%$%I(B. $BK\%U%!%$%k$NCx:n8"$K$D$$$F$O:G8e$r8fMw2<$5$$!#(B | ||
| 2 | |||
| 3 | Emacs $B$N%3%^%s%I$rF~NO$9$k$K$O!"0lHL$K%3%s%H%m!<%k%-!<!J%-!<%H%C%W$K(B | ||
| 4 | CONTROL $B$H$+(B CTRL $B$H$+(B CTL $B$H=q$$$F$"$k!K$d%a%?%-!<!J%-!<%H%C%W$K(B META | ||
| 5 | $B$H$+(B ALT $B$H$+(B EDIT $B$H=q$$$F$"$k!K$r;H$$$^$9!#$=$3$G!"(BCONTROL $B$H$+(B META | ||
| 6 | $B$H$+$r=q$/Be$o$j$K!"<!$N$h$&$J5-K!$r;H$&$3$H$K$7$^$9!#(B | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<$BJ8;z(B> $B%3%s%H%m!<%k%-!<$r2!$7$?$^$^!"(B<$BJ8;z(B>$B%-!<$r2!$7$^$9!#Nc$($P!"(B | ||
| 9 | C-f $B$O%3%s%H%m!<%k%-!<$r2!$7$J$,$i(B f $B$N%-!<$r2!$9$3$H$G$9!#(B | ||
| 10 | M-<$BJ8;z(B> $B%a%?%-!<$r2!$7$?$^$^!"(B<$BJ8;z(B>$B%-!<$r2!$7$^$9!#$b$7%a%?%-!<$,$J(B | ||
| 11 | $B$$>l9g$O!"%(%9%1!<%W%-!<$r2!$7$F$+$iN%$7!"$=$l$+$i(B<$BJ8;z(B>$B%-!<(B | ||
| 12 | $B$r2!$7$^$9!#0J9_%(%9%1!<%W%-!<$N$3$H$r(B <ESC> $B$H=q$-$^$9!#(B | ||
| 13 | |||
| 14 | $B!*=EMW!*(B: Emacs$B$r=*N;$9$k$K$O!"(BC-x C-c $B$r%?%$%W$7$^$9!#(B | ||
| 15 | ">>" $B$G;O$^$k9T$O!"$=$N;~2?$r$9$Y$-$+$r;X<($7$F$$$^$9!#Nc$($P!"(B | ||
| 16 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 17 | [$B$3$N%Z!<%8$NESCf$N6uGr9T$O$o$6$HF~$l$F$"$j$^$9!#%,%$%I$O2<$KB3$-$^$9!#(B] | ||
| 18 | >> $B$G$O(B C-v $B!J<!$N2hLL$r8+$k!K$r%?%$%W$7$F<!$N2hLL$K?J$s$G2<$5$$!#(B | ||
| 19 | $B!J$5$"!"$d$C$F$_$^$7$g$&!#%3%s%H%m!<%k%-!<$r2!$7$J$,$i(B v $B$G$9!K(B | ||
| 20 | $B0J9_!"0l2hLL$rFI$_=*$($k$?$S$KF1MM$K$7$F<!$N2hLL$KFI$_?J$s$G2<$5$$!#(B | ||
| 21 | |||
| 22 | $BA0$N2hLL$H<!$N2hLL$H$G$O!"I=<($5$l$kFbMF$K2?9T$+$N=E$J$j$,$"$j$^$9!#$3(B | ||
| 23 | $B$l$O!"I=<($5$l$F$$$kFbMF$,O"B3$7$F$$$k$3$H$,$9$0H=$k$h$&$K$9$k$?$a$G$9!#(B | ||
| 24 | |||
| 25 | $B$^$:$O!"%U%!%$%k$NCf$r0\F0$7$F9T$/J}K!$rCN$kI,MW$,$"$j$^$9!#(BC-v $B$K$h$C(B | ||
| 26 | $B$F<!$N2hLL$K?J$`$3$H$O$b$&H=$j$^$7$?!#A0$N2hLL$KLa$k$K$O!"(BM-v $B!J%a%?%-!<(B | ||
| 27 | $B$r2!$7$J$,$i(B v$B!"$b$7$/$O(B <ESC> $B$r2!$7$FN%$7$F(B v$B!K$G$9!#(B | ||
| 28 | |||
| 29 | >> $B2?EY$+(B M-v $B$H(B C-v $B$r;n$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 30 | |||
| 31 | |||
| 32 | $B!v$3$3$^$G$NMWLs(B | ||
| 33 | ================ | ||
| 34 | |||
| 35 | $B%U%!%$%k$r2hLLKh$K8+$F9T$/$K$O!"<!$N%3%^%s%I$r;H$$$^$9!#(B | ||
| 36 | |||
| 37 | C-v $B<!$N2hLL$K?J$`(B | ||
| 38 | M-v $BA0$N2hLL$KLa$k(B | ||
| 39 | C-l $B2hLL$r=q$-D>$9!#$3$N$H$-!"%+!<%=%k$N$"$k9T$,2hLL$NCf1{$K(B | ||
| 40 | $B$/$k$h$&$K$9$k!#!J(BC-1 $B$8$c$J$/$C$F(B C-L $B$G$9$h!*!K(B | ||
| 41 | |||
| 42 | >> $B%+!<%=%k$r8+$D$1!"$=$N6a$/$K$I$s$JJ8>O$,=q$+$l$F$$$k$+$r3P$(!"(B | ||
| 43 | $B$=$l$+$i(B C-l $B$r%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 44 | $B%+!<%=%k$,$I$3$K0\F0$7$?$+!"$=$N6a$/$NJ8>O$O$I$&$J$C$?$+$rD4$Y(B | ||
| 45 | $B$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 46 | |||
| 47 | $B$b$7$"$J$?$N%-!<%\!<%I$K(B PageUp $B$d(B PageDn $B%-!<$,$"$k$J$i!"$=$l$i$b2hLL(B | ||
| 48 | $B$r0\F0$9$k$N$K;H$($^$9!#$G$b!"(BC-v $B$d(B M-v $B$r;H$&J}$,8zN(E*$G$9!#(B | ||
| 49 | |||
| 50 | |||
| 51 | $B!v%+!<%=%k0\F0$N4pK\(B | ||
| 52 | ======================== | ||
| 53 | |||
| 54 | $B2hLLKh$N0\F0$O$G$-$k$h$&$K$J$j$^$7$?!#:#EY$O!"2hLL$NCf$G!"FCDj$N>l=j$K(B | ||
| 55 | $B0\F0$9$k$?$a$NJ}K!$r21$($^$7$g$&!#(B | ||
| 56 | |||
| 57 | $B$3$l$K$O$$$/$D$+$N$d$jJ}$,$"$j$^$9!#Lp0u%-!<$r;H$&$3$H$b$G$-$^$9$,!"<j(B | ||
| 58 | $B$r%-!<%\!<%I>e$NI8=`0LCV$+$iBg$-$/F0$+$5$:$K!"(B C-p$B!"(BC-b$B!"(BC-f$B!"(BC-n $B$r;H(B | ||
| 59 | $B$&J}$,8zN(E*$G$9!#$3$l$i$O#4$D$NLp0u%-!<$HF1$8F/$-$r$7$^$9!#?^$G=q$1$P!"(B | ||
| 60 | $B<!$N$h$&$K$J$j$^$9!#(B | ||
| 61 | |||
| 62 | $BA0$N9T!$(BC-p | ||
| 63 | : | ||
| 64 | : | ||
| 65 | $BA0$NJ8;z!$(BC-b .... $B8=:_$N%+!<%=%k0LCV(B .... $B<!$NJ8;z!$(BC-f | ||
| 66 | : | ||
| 67 | : | ||
| 68 | $B<!$N9T!$(BC-n | ||
| 69 | |||
| 70 | >> C-n $B$H(B C-p $B$G%+!<%=%k$r>e?^$N??Cf$N9T$KF0$+$7$F2<$5$$!#$=$l$+$i(B C-l | ||
| 71 | $B$r%?%$%W$7$F?^$NA4BN$,2hLLCf1{$K$/$k$h$&$K$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 72 | |||
| 73 | |||
| 74 | $B$3$l$i$N%3%^%s%I$O$=$l$>$l!"(BPrevious, Next, Backward, Forward $B$NF,J8;z(B | ||
| 75 | $B$K$J$C$F$$$k$N$G!"21$($d$9$$$G$7$g$&!#$3$l$i$O!"%+!<%=%k0\F0$N4pK\%3%^(B | ||
| 76 | $B%s%I$G$"$j!"IQHK$K;H$&$b$N$G$9!#(B | ||
| 77 | |||
| 78 | >> C-n $B$r2?2s$+%?%$%W$7!"$3$N9T$^$G%+!<%=%k$r0\F0$5$;$^$7$g$&!#(B | ||
| 79 | |||
| 80 | >> C-f $B$r;H$C$F9T$NCf$[$I$K0\F0$7!"(BC-p $B$G2?9T$+>e$K0\F0$5$;$^$7$g$&!#(B | ||
| 81 | $B%+!<%=%k$N0LCV$NJQ2=$KCm0U$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 82 | |||
| 83 | $B3F9T$N:G8e$K$O!JL\$K$O8+$($J$$!K(B Newline $BJ8;z$,$"$j$^$9!#$3$l$O<!$N9T(B | ||
| 84 | $B$H$N6h@Z$j$r<($9$?$a$G$9!#%U%!%$%k$N:G8e$b(B Newline $B$rIU$1$k$Y$-$G$9(B | ||
| 85 | $B!J$b$C$H$b(B Emacs $B$O$=$l$r6/@)$O$7$^$;$s$,!K!#(B | ||
| 86 | |||
| 87 | >> $B9T$N@hF,$G(B C-b $B$r%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!#%+!<%=%k$OA0$N9T$NKvHx$K0\F0(B | ||
| 88 | $B$9$k$O$:$G$9!#$3$l$O(B C-b $B$,A0$N(B Newline $BJ8;z$r1[$($FLa$C$?$+$i$G$9!#(B | ||
| 89 | |||
| 90 | $BF1MM$K(B C-f $B$O%+!<%=%k$r(B Newline $BJ8;z$r1[$($F<!$K?J$a$k$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 91 | |||
| 92 | >> $B$5$i$K$b$&>/$7(B C-b $B$r%?%$%W$7$F%+!<%=%k0\F0$N46$8$rGD$s$G2<$5$$!#(B | ||
| 93 | $B:#EY$O(B C-f $B$G9TKv$^$G?J$s$G2<$5$$!#(B | ||
| 94 | $B$5$i$K$b$&0lEY(B C-f $B$r%?%$%W$7$F<!$N9T$K?J$s$G2<$5$$!#(B | ||
| 95 | |||
| 96 | $B2hLL$N@hF,$dKvHx$r1[$($F%+!<%=%k$r0\F0$5$;$h$&$H$9$k$H!"$=$NJ}8~$K$"$k(B | ||
| 97 | $BJ8>O$,2hLL$NCf$K0\F0$7$FMh$F$^$9!#$3$l$r!V%9%/%m!<%k!W$H8F$S$^$9!#2hLL(B | ||
| 98 | $B$,%9%/%m!<%k$9$k$3$H$K$h$C$F!"%+!<%=%k$r0\F0$5$;$F$b!"%+!<%=%k$O>o$K2h(B | ||
| 99 | $BLLFb$K$"$k$h$&$K$5$l$^$9!#(B | ||
| 100 | |||
| 101 | >> C-n $B$r;H$C$F!"%+!<%=%k$r2hLL$N2<C<$h$j2<$K0\F0$5$;$F$_$J$5$$!#2?(B | ||
| 102 | $B$,5/$3$j$^$7$?$+!)(B | ||
| 103 | |||
| 104 | $B0lJ8;zC10L$N0\F0$G$O$^$I$m$C$3$7$$$J$i!"C18lC10L$G0\F0$9$k$3$H$b$G$-$^(B | ||
| 105 | $B$9!#(BM-f (<ESC> f) $B$G0lC18l@h$X!"(BM-b (<ESC> b) $B$G0lC18lA0$X0\F0$7$^$9!#(B | ||
| 106 | |||
| 107 | $BCm0U!'(B $BF|K\8l$K$D$$$F$O!"C18l$N@Z$lL\$rG'<1$9$k$3$H$O$G$-$^$;$s$,!"5?(B | ||
| 108 | $B;wE*$JJ8@a$rC18l$N@Z$lL\$H$7$F$$$^$9!#(B | ||
| 109 | |||
| 110 | >> M-f $B$d(B M-b $B$r2?2s$+;n$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 111 | |||
| 112 | $BC18l$NCfDx$K$$$k;~$O!"(BM-f $B$O$=$NC18l$N=*$o$j$^$G?J$_$^$9!#$b$7C18l4V$N(B | ||
| 113 | $B6uGr$K$$$k;~$K$O(B M-f $B$O<!$NC18l$N=*$o$j$^$G?J$_$^$9!#(BM-b $B$bF1MM$G$9!"(B | ||
| 114 | $BJ}8~$O5U$G$9$,!#(B | ||
| 115 | |||
| 116 | >> M-f $B$H(B M-b $B$r(B C-f $B$H(B C-b $B$r8r$($J$,$i?t2s;n$7!"%+!<%=%k$,C18lCf$K$"(B | ||
| 117 | $B$k;~$H!"C18l$HC18l$N4V$K$"$k;~$NF0$-$rD4$Y$F2<$5$$!#(B | ||
| 118 | |||
| 119 | C-f $B$H(B C-b $B$KBP$9$k!"(BM-f $B$H(B M-b $B$NN`;w@-$KCmL\$7$^$7$g$&!#B?$/$N>l9g!"(B | ||
| 120 | $B%a%?%-!<$OJ8=q$r9=@.$9$k%f%K%C%H!JC18l!"J8!"CJMn!K$KBP$9$kA`:n$K;H$$!"(B | ||
| 121 | $B%3%s%H%m!<%k%-!<$O$=$l$h$j$b$b$C$H4pK\E*$JBP>]!JJ8;z$H$+9TEy!K$KBP$9$k(B | ||
| 122 | $BA`:n$K;H$$$^$9!#(B | ||
| 123 | |||
| 124 | $B$3$NN`;w@-$O9T$HJ8$N4X78$K$b$"$j$^$9!#(BC-a $B$H(B C-e $B$O$=$l$>$l9TF,$H9TKv(B | ||
| 125 | $B$K0\F0$7!"(BM-a $B$H(B M-e $B$O$=$l$>$lJ8F,$HJ8Kv$K0\F0$7$^$9!#(B | ||
| 126 | |||
| 127 | >> C-a $B$r#22s!"$=$l$+$i(B C-e $B$r#22s;n$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 128 | M-a $B$r#22s!"$=$l$+$i(B M-e $B$r#22s;n$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 129 | |||
| 130 | C-a $B$r7+JV$7$F$b$=$l0J>e0\F0$7$^$;$s$,!"(BM-a $B$r7+$jJV$9$H$I$s$I$sA0$NJ8(B | ||
| 131 | $BF,$KLa$C$F$$$-$^$9!#$3$NItJ,$G$ON`;w@-$,GK$l$F$$$^$9$,!"$^$"$3$l$,<+A3(B | ||
| 132 | $B$JF0:n$G$O$J$$$G$7$g$&$+!#(B | ||
| 133 | |||
| 134 | $BJ8>OCf$G%+!<%=%k$,$"$k0LCV$r!V%]%$%s%H!W$H8F$S$^$9!#8@$$$+$($l$P!"%+!<(B | ||
| 135 | $B%=%k$O!"J8>O$N$I$3$K%]%$%s%H$,$"$k$+$r2hLL>e$G<($7$F$$$k$N$G$9!#(B | ||
| 136 | |||
| 137 | $B0J2<$KC1=c$J%+!<%=%k0\F0A`:n$K$D$$$FMWLs$7$^$9!#$3$N$J$+$K$O!"C18l$d9T(B | ||
| 138 | $BC10L$G$N0\F0%3%^%s%I$b4^$^$l$F$$$^$9!#(B | ||
| 139 | |||
| 140 | C-f $B0lJ8;z<!$K?J$`(B | ||
| 141 | C-b $B0lJ8;zA0$KLa$k(B | ||
| 142 | |||
| 143 | M-f $B0lC18l<!$K?J$`(B | ||
| 144 | M-b $B0lC18lA0$KLa$k(B | ||
| 145 | |||
| 146 | C-n $B<!$N9T$K0\F0(B | ||
| 147 | C-p $BA0$N9T$K0\F0(B | ||
| 148 | |||
| 149 | C-a $B9TF,$K0\F0(B | ||
| 150 | C-e $B9TKv$K0\F0(B | ||
| 151 | |||
| 152 | M-a $BJ8F,$K0\F0(B | ||
| 153 | M-e $BJ8Kv$K0\F0(B | ||
| 154 | |||
| 155 | >> $B$3$l$iA4It$r2?EY$+;n$7$FN}=,$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 156 | $B$I$l$bIQHK$K;H$&%3%^%s%I$G$9!#(B | ||
| 157 | |||
| 158 | $B$"$HFs$D!"=EMW$J%+!<%=%k0\F0%3%^%s%I$,$"$j$^$9!#%U%!%$%k$N@hF,$K0\F0$9(B | ||
| 159 | $B$k(B M-< $B$H!"%U%!%$%k$NKvHx$K0\F0$9$k(B M-> $B$G$9!#(B | ||
| 160 | |||
| 161 | $BBgDq$NC<Kv$G$O(B "<" $B%-!<$O(B "," $B%-!<!J%3%s%^!K$N>e$K$"$j!"$=$l$r%?%$%W$9(B | ||
| 162 | $B$k$K$O%7%U%H%-!<$r;H$&I,MW$,$"$j$^$9!#$7$?$,$C$F(B M-< $B$r%?%$%W$9$k$K$O!"(B | ||
| 163 | $B%a%?%-!<$H%7%U%H%-!<$H%3%s%^%-!<$rF1;~$K2!$5$M$P$J$j$^$;$s!#(B | ||
| 164 | |||
| 165 | >> M-< $B$r;n$7$F!"$3$NF~Lg%,%$%I$N@hF,$K0\F0$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 166 | $B$=$l$+$i!"(BC-v $B$r2?EY$+;H$C$F$3$3$^$G5"$C$F$-$F$/$@$5$$!#(B | ||
| 167 | |||
| 168 | >> M-> $B$r;n$7$F!"$3$NF~Lg%,%$%I$NKvHx$K0\F0$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 169 | $B$=$l$+$i!"(BM-v $B$r2?EY$+;H$C$F$3$3$^$G5"$C$F$-$F$/$@$5$$!#(B | ||
| 170 | |||
| 171 | $B$b$7C<Kv$KLp0u%-!<$,$"$l$P!"$=$l$r;H$C$F%+!<%=%k$rF0$+$9$3$H$b$G$-$^$9!#(B | ||
| 172 | $B$1$l$I!"<!$N#3$D$NM}M3$+$i(B C-b, C-f, C-n, C-p $B$r3P$($k$3$H$r4+$a$^$9!#(B | ||
| 173 | $BBh0l$K!"$3$l$i$O$I$s$JC<Kv$G$b;H$($^$9!#BhFs$K!"(BEmacs $B$r;H$&$N$,>eC#$7(B | ||
| 174 | $B$F$/$l$P!"$3$l$i$N%3%s%H%m!<%kJ8;z$rBG$DJ}$,!"Lp0u%-!<$rBG$D$h$j$:$C$H(B | ||
| 175 | $BB.$$$3$H$,J,$k$G$7$g$&!J<j$rDL>o$N0LCV$+$iBg$-$/F0$+$5$J$$$G$h$$$N$G!K!#(B | ||
| 176 | $B:G8e$K!"0lEY$3$l$i$N%3%s%H%m!<%kJ8;z$rBG$D=,47$rIU$1$?$i!"$b$C$H?J$s$@(B | ||
| 177 | $B%+!<%=%k0\F0%3%^%s%I$b4JC1$K3P$($k$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 178 | |||
| 179 | Emacs$B$NBgDq$N%3%^%s%I$K$O?tCM0z?t$rM?$($k$3$H$,$G$-$^$9!#BgDq$N>l9g$3(B | ||
| 180 | $B$N?tCM$G7+$jJV$72s?t$r;X<($9$k$3$H$K$J$j$^$9!#?tCM0z?t$rM?$($k$K$O!"%3(B | ||
| 181 | $B%^%s%I$rF~NO$9$kA0$K(B C-u $B$KB3$$$F?t;z$r2?7e$+%?%$%W$7$^$9!#$b$7%a%?%-!<(B | ||
| 182 | $B$,;H$($k$J$i!"%a%?%-!<$r2!$7$J$,$i?t;z$r%?%$%W$9$k$3$H$b$G$-$^$9!#$G$b(B | ||
| 183 | $B$d$O$j(B C-u $B$r3P$($k$3$H$r4+$a$^$9!#$=$l$O$I$s$JC<Kv$G$b;H$($k$+$i$G$9!#(B | ||
| 184 | $B?tCM0z?t$O!VA0CV0z?t!W$H$b8F$S$^$9!#<B9T$7$?$$%3%^%s%I$NA0$K%?%$%W$9$k(B | ||
| 185 | $B$+$i$G$9!#(B | ||
| 186 | |||
| 187 | $BNc$($P(B C-u 8 C-f $B$H%?%$%W$9$k$H#8J8;zJ,@h$K0\F0$7$^$9!#(B | ||
| 188 | |||
| 189 | >> $BE,Ev$J?tCM0z?t$r(B C-n $B$"$k$$$O(B C-p $B$KM?$(!"0l2s$N%3%^%s%I$G$J$k$Y$/(B | ||
| 190 | $B$3$N9T$N6a$/$KMh$k$h$&$K$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 191 | |||
| 192 | $BBgDq$N%3%^%s%I$O?tCM0z?t$r7+$jJV$72s?t$H2r<a$7$^$9$,!"Cf$K$ONc30$b$"$j(B | ||
| 193 | $B$^$9!#$?$H$($P!"%3%^%s%I$K$h$C$F$O!J$3$l$^$G$K3X$s$@%3%^%s%I$O$I$l$b0c(B | ||
| 194 | $B$$$^$9$,!K!"A0CV0z?t$,$"$k$+$J$$$+$@$1$,LdBj$G!"$=$l$,$"$k$H$-$O!"<B:](B | ||
| 195 | $B$KM?$($??tCM$K$O4X78$J$/!"DL>o$H$O0[$J$kF/$-$r$7$^$9!#(B | ||
| 196 | |||
| 197 | C-v $B$d(B M-v $B$O$^$?0c$C$?%?%$%W$NNc30$G$9!#$3$N>l9g!";XDj$5$l$??t$N9T$@(B | ||
| 198 | $B$12hLL$r%9%/%m!<%k$5$;$k$3$H$K$J$j$^$9!#Nc$($P(B C-u 8 C-v $B$O2hLL$r#89T(B | ||
| 199 | $B>e$K%9%/%m!<%k$5$;$^$9!#(B | ||
| 200 | |||
| 201 | >> C-u 8 C-v $B$r;n$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 202 | |||
| 203 | $B2hLL$,>e$K#89T%9%/%m!<%k$7$?$O$:$G$9!#$^$?2hLL$r2<$K%9%/%m!<%k$5$;$k$K$O(B | ||
| 204 | M-v $B$K0z?t$rM?$($l$P$h$$$N$G$9!#(B | ||
| 205 | |||
| 206 | $B$b$7(B X $B$d(B MS-Windows $B$N%&%#%s%I%&%7%9%F%`$r;H$C$F$$$k$N$J$i!"%9%/%m!<(B | ||
| 207 | $B%k%P!<$H8F$P$l$k=DD9$N;M3Q$$%(%j%"$,(B Emacs $B$N%&%#%s%I%&$N:8C<$K$"$k$O(B | ||
| 208 | $B$:$G$9!#$=$3$r%^%&%9$G%/%j%C%/$7$F2hLL$r%9%/%m!<%k$5$;$k$3$H$b$G$-$^$9!#(B | ||
| 209 | |||
| 210 | >> $B%9%/%m!<%k%P!<$NCf$G%^%&%9$N??Cf$N%\%?%s$r2!$7$F$_$^$7$g$&!#%\%?%s(B | ||
| 211 | $B$r2!$7$?0LCV$G7h$^$kJ8>O$N0LCV$^$G2hLL$,%9%/%m!<%k$7$^$9!#(B | ||
| 212 | |||
| 213 | >> $B%9%/%m!<%k%P!<$NCf$G??Cf$N%\%?%s$r2!$7$?$^$^%^%&%9$r>e2<$KF0$+$7$F(B | ||
| 214 | $B$_$^$7$g$&!#$=$l$K9g$;$F2hLL$,%9%/%m!<%k$9$k$N$,J,$k$O$:$G$9!#(B | ||
| 215 | |||
| 216 | |||
| 217 | $B!v(B Emacs $B$,%O%s%0$7$?;~!JF0$+$J$/$J$C$?;~!K(B | ||
| 218 | ========================================== | ||
| 219 | |||
| 220 | $B$b$7(B Emacs $B$,%3%^%s%I$KH?1~$7$J$/$J$C$?$i!"(BC-g $B$r%?%$%W$9$k$3$H$G(BEmacs | ||
| 221 | $B$r0BA4$K;_$a$k$3$H$,$G$-$^$9!#(BC-g $B$G$H$F$b;~4V$N$+$+$k%3%^%s%I$r;_$a$k(B | ||
| 222 | $B$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 223 | |||
| 224 | C-g $B$O$^$?!"?tCM0z?t$r<h$j;_$a$?$j!"#2$D0J>e$N%-!<F~NO$rI,MW$H$9$k(B | ||
| 225 | $B%3%^%s%I$rF~NO$7$F$$$k:GCf$K$=$l$r<h$j;_$a$?$j$9$k$N$K$b;H$($^$9!#(B | ||
| 226 | |||
| 227 | >> C-u 100 $B$H%?%$%W$7$F0z?t#1#0#0$r@_Dj$7$F$+$i(B C-g $B$rBG$C$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 228 | $B$=$l$+$i(B C-f $B$rBG$C$F2<$5$$!#0lJ8;z$7$+?J$^$J$$$O$:$G$9!#$J$<$J$i!"(B | ||
| 229 | C-g $B$,?tCM0z?t$r%-%c%s%;%k$7$?$+$i$G$9!#(B | ||
| 230 | |||
| 231 | $B4V0c$C$F(B <ESC> $B$r%?%$%W$7$F$7$^$C$?;~$b!"(BC-g $B$G$=$l$r<h$j>C$;$^$9!#(B | ||
| 232 | |||
| 233 | |||
| 234 | $B!v;HMQIT2D(B (disabled) $B%3%^%s%I(B | ||
| 235 | ================================== | ||
| 236 | |||
| 237 | $B$$$/$D$+$N%3%^%s%I$O=i?4<T$,4V0c$C$F;H$o$J$$$h$&;HMQIT2D$K$J$C$F$$$^$9!#(B | ||
| 238 | |||
| 239 | $B$b$72?$l$+$N;HMQIT2D%3%^%s%I$r%?%$%W$7$?$i!"$=$l$O$I$&$$$&%3%^%s%I$+$,(B | ||
| 240 | $BI=<($5$l!"K\Ev$K$=$l$r<B9T$7$?$$$N$+$I$&$+?V$M$i$l$^$9!#(B | ||
| 241 | |||
| 242 | $B$b$7K\Ev$K<B9T$7$?$$$N$J$i%9%Z!<%9%-!<$r%?%$%W$7$F2<$5$$!#$b$7<B9T$7$?(B | ||
| 243 | $B$/$J$1$l$P(B n $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 244 | |||
| 245 | >> C-x C-l $B$H%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!J$3$l$O;HMQIT2D%3%^%s%I$G$9!K!#(B | ||
| 246 | $B$=$l$+$i(B n $B$H%?%$%W$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 247 | |||
| 248 | |||
| 249 | $B!v%&%#%s%I%&(B | ||
| 250 | ============ | ||
| 251 | |||
| 252 | Emacs $B$O4v$D$b$N%&%#%s%I%&$K!"$=$l$>$l8DJL$NJ8>O$rI=<($9$k$3$H$,$G$-$^(B | ||
| 253 | $B$9!#$I$&$d$C$FJ#?t$N%&%#%s%I%&$rA`:n$9$k$+$O8eDx@bL@$7$^$9$,!"$3$3$G$O!"(B | ||
| 254 | $B$I$&$d$C$FM>J,$J%&%#%s%I%&$r>C$7$F!"85$N0l$D$N%&%#%s%I%&$N>uBV$KLa$k$+(B | ||
| 255 | $B$r@bL@$7$^$9!#$=$l$O4JC1$G$9!#(B | ||
| 256 | |||
| 257 | C-x 1 $B%&%#%s%I%&$r#1$D$K$9$k!J$D$^$jB>$N%&%#%s%I%&$rA4It>C$9!K(B | ||
| 258 | |||
| 259 | $B$D$^$j(B C-x $B$rBG$C$F$+$i$5$i$K(B 1 $B$rBG$D$N$G$9!#$3$N%3%^%s%I$O%+!<%=%k$N(B | ||
| 260 | $B$"$k%&%#%s%I%&$r2hLLA4BN$K9-$2$^$9!#B>$N%&%#%s%I%&$OA4It>C$($^$9!#(B | ||
| 261 | |||
| 262 | >> $B%+!<%=%k$r$3$N9T$K;}$C$F$-$F!"(BC-u 0 C-l $B$H%?%$%W$7$F$_$F2<$5$$!#(B | ||
| 263 | >> $BB3$$$F(B C-h k C-f $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 264 | $B?7$7$$%&%#%s%I%&$,(B C-f $B%3%^%s%I$N@bL@J8$rI=<($9$k$?$a$K8=$l$k$H$H$b(B | ||
| 265 | $B$K!"$3$N%&%#%s%I%&$,$I$N$h$&$K=L$`$+$r8+$F2<$5$$!#(B | ||
| 266 | |||
| 267 | >> C-x 1 $B$H%?%$%W$7$F!"@bL@J8$rI=<($7$F$$$?%&%#%s%I%&$,>C$($k$N$r8+$F2<$5$$!#(B | ||
| 268 | |||
| 269 | $B$3$N%3%^%s%I(B (C-x 1) $B$O$3$l$^$G$K3P$($?%3%^%s%I$H$O0[$J$j!"#2$D$N%-!<(B | ||
| 270 | $B$+$i$J$j$^$9!#:G=i$N%-!<$,(B Control-x $B$G$9!#$3$N%-!<$O!"B?$/$N%3%^%s%I(B | ||
| 271 | $B$r;O$a$k$?$a$N:G=i$N%-!<$G$9!#$=$l$i$N%3%^%s%I$NB?$/$O%&%#%s%I%&!"%U%!(B | ||
| 272 | $B%$%k!"%P%C%U%!!"$=$l$i$K4X78$9$k$b$N$rA`:n$9$k$?$a$N$b$N$G!"#2$"$k$$$O(B | ||
| 273 | $B#3!"#48D$N%-!<$rI,MW$H$9$k$b$N$,$"$j$^$9!#(B | ||
| 274 | |||
| 275 | |||
| 276 | $B!vA^F~$H:o=|(B | ||
| 277 | ============ | ||
| 278 | |||
| 279 | $BJ8>O$rF~NO$7$?$1$l$P!"C1$K$=$l$r%?%$%W$7$F2<$5$$!#(BEmacs $B$O!"L\$K8+$($k(B | ||
| 280 | $BJ8;z!J(BA, 7, * $BEy!K$rJ8>O$G$"$k$H$_$J$9$N$G!"$=$l$i$O$=$N$^$^A^F~$5$l$^(B | ||
| 281 | $B$9!#(B<Return>$B!J2~9T%-!<!K$r%?%$%W$9$l$P2~9TJ8;z$,A^F~$5$l$^$9!#(B | ||
| 282 | |||
| 283 | $BD>A0$KF~NO$7$?J8;z$r:o=|$9$k$K$O!"(B<Delback> $B$r%?%$%W$7$^$9!#(B<Delback> | ||
| 284 | $B$O!"(BEmacs $B0J30$G!":G8e$K%?%$%W$7$?J8;z$r:o=|$9$k$?$a$K;H$&%-!<%\!<%I>e(B | ||
| 285 | $B$N%-!<$G$9!#DL>o$O!"(B <Return> $B%-!<$N>eJ}$K$"$kBg$-$a$N%-!<$G!"(B | ||
| 286 | "Delete" $B$H$+(B "Del" $B$H$+(B "Backspace" $B$H=q$$$"$j$^$9!#(B | ||
| 287 | |||
| 288 | $B$b$7!"$=$N$=$l$,(B "Backspace" $B$H=q$$$F$"$k$J$i!"$=$l$,(B <Delback> $B%-!<$G$9!#(B | ||
| 289 | $B$=$N>l9g!"B>$N>l=j$K(B "Delete" $B$H=q$$$F$"$k%-!<$,$"$k$+$b$7$l$^$;$s$,!"(B | ||
| 290 | $B$=$l$O(B <Delback> $B%-!<$G$O$"$j$^$;$s!#(B | ||
| 291 | |||
| 292 | $B$h$j0lHLE*$K8@$&$J$i!"(B<Delback> $B$O8=:_%+!<%=%k$N$"$k0LCV$ND>A0$NJ8;z$r(B | ||
| 293 | $B:o=|$7$^$9!#(B | ||
| 294 | |||
| 295 | >> $BJ8;z$r$$$/$D$+%?%$%W$7!"$=$l$+$i$=$l$i$r(B <Delback> $B$r;H$C$F:o=|$7(B | ||
| 296 | $B$F2<$5$$!#$3$N%U%!%$%k$rJQ99$9$k$3$H$r5$$K$9$kI,MW$O$"$j$^$;$s!#%*(B | ||
| 297 | $B%j%8%J%k$NF~Lg%,%$%I%U%!%$%k$OJQ99$5$l$^$;$s$+$i!#:#8+$F$$$k%U%!%$(B | ||
| 298 | $B%k$O$"$J$?$N$?$a$N%3%T!<$G$9!#(B | ||
| 299 | |||
| 300 | $BJ8>O$N0l9T$,2hLL$K<}$^$i$J$$DxD9$/$J$C$?>l9g!"$=$N9T$O2hLL>e$N<!$N9T$X(B | ||
| 301 | $B$H7QB3!J(Bcontinued$B!K$5$l$^$9!#2hLL$N1&C<$N(B backslash $BJ8;z(B "\" $B!J$"$k$$(B | ||
| 302 | $B$O!"$b$7%&%#%s%I%&%7%9%F%`$r;H$C$F$$$k$J$i!">.$5$J6J$C$?Lp0u!K$O!"$=$N(B | ||
| 303 | $B9T$,7QB3$5$l$F$$$k$3$H$rI=$7$F$$$^$9!#(B | ||
| 304 | |||
| 305 | >> $B2hLL$N1&C<$^$GJ8>O$rF~NO$7!"$5$i$KF~NO$rB3$1$F2<$5$$!#(B | ||
| 306 | $B7QB39T$,$G$-$k$N$,J,$k$G$7$g$&!#(B | ||
| 307 | |||
| 308 | >> <Delback> $B$r;H$C$F#19T$K<}$^$k$H$3$m$^$G8=:_$N9T$rC;$/$7$F$_$F$/$@$5(B | ||
| 309 | $B$$!#7QB39T$O>C$($^$9!#(B | ||
| 310 | |||
| 311 | $B2~9TJ8;z$bB>$NJ8;z$HF1$8$h$&$K:o=|$G$-$^$9!##2$D$N9T$N4V$N2~9TJ8;z$r>C(B | ||
| 312 | $B$9$H$=$l$i$N9T$,9g$o$5$j#1$D$N9T$K$J$j$^$9!#$b$7$=$N9g$o$5$C$?9T$,2hLL(B | ||
| 313 | $B$NI}$h$j$bD9$$>l9g$O!"7QB39T$H$J$C$FI=<($5$l$^$9!#(B | ||
| 314 | |||
| 315 | >> $B%+!<%=%k$r9T$N@hF,$K0\F0$7!"(B<Delback> $B$r%?%$%W$7$F2<$5$$!#8=:_$N9T$,(B | ||
| 316 | $B$=$NA0$N9T$H$D$J$,$j$^$9!#(B | ||
| 317 | |||
| 318 | >> <Return> $B$r%?%$%W$7$F!":#:o=|$7$?2~9TJ8;z$r$^$?A^F~$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 319 | |||
| 320 | Emacs $B$N$[$H$s$I$N%3%^%s%I$O!"7+$jJV$7$N2s?t;XDj$G$-$k$3$H$r;W$$=P$7$F(B | ||
| 321 | $B2<$5$$!#$3$l$O!"J8;z$NA^F~$K$D$$$F$bEv$F$O$^$j$^$9!#(B | ||
| 322 | |||
| 323 | >> C-u 8 * $B$H%?%$%W$9$k$H(B ******** $B$,A^F~$5$l$^$9!#;n$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 324 | |||
| 325 | $B$3$l$G!"(BEmacs $B$GJ8>O$rF~NO$7!"$^$?4V0c$$$r=$@5$9$k$b$C$H$b4pK\E*$JJ}K!(B | ||
| 326 | $B$r3X$s$@$3$H$K$J$j$^$9!#J8;z$HF1$8MM$K!"C18l$d9T$b:o=|$9$k$3$H$,$G$-$^(B | ||
| 327 | $B$9!#:o=|A`:n$K$D$$$FMWLs$9$k$H<!$N$h$&$K$J$j$^$9!#(B | ||
| 328 | |||
| 329 | <Delback> $B%+!<%=%k$ND>A0$NJ8;z$r:o=|!J(Bdelete$B!K(B | ||
| 330 | C-d $B%+!<%=%k$N$"$kJ8;z$r:o=|!J(Bdelete$B!K(B | ||
| 331 | |||
| 332 | M-<Delback> $B%+!<%=%k$ND>A0$NC18l$r>C5n!J(Bkill$B!K(B | ||
| 333 | M-d $B%+!<%=%k0LCV$N8e$m$K$"$kC18l$r>C5n!J(Bkill$B!K(B | ||
| 334 | |||
| 335 | C-k $B%+!<%=%k0LCV$+$i9TKv$^$G$r>C5n!J(Bkill$B!K(B | ||
| 336 | M-k $B%+!<%=%k0LCV$+$iJ8Kv$^$G$r>C5n!J(Bkill$B!K(B | ||
| 337 | |||
| 338 | <Delback> $B$H(B C-d $B$KBP$9$k(B M-<Delback> $B$H(B M-d $B$O!"(BC-f $B$H(B M-f $B$G;O$^$C$?N`(B | ||
| 339 | $B;w@-$r$^$?3HD%$7$^$9!#$3$3$G(B <Delback> $B$O%3%s%H%m!<%kJ8;z$G$O$"$j$^$;$s(B | ||
| 340 | $B$,!"$^$"!"$=$l$O5$$K$7$J$$$G2<$5$$!#(BC-k $B$H(B M-k $B$N4X78$O(B C-e $B$H(B M-e $B$N(B | ||
| 341 | $B4X78!J9T$HJ8$NBPHf!K$HF1$8$G$9!#(B | ||
| 342 | |||
| 343 | $B%P%C%U%!$N$I$NItJ,$G$b>C5n!J(Bkill$B!K$G$-$kC10l$NJ}K!$,$"$j$^$9!#>C5n$7$?(B | ||
| 344 | $B$$ItJ,$N;O$a$+=*$j$K0\F0$7!"(B C-@ $B$b$7$/$O(B C-SPC $B$r%?%$%W$7$^$9(B (SPC $B$O(B | ||
| 345 | $B%9%Z!<%9%P!<$N$3$H$3$G$9!K!#$=$l$+$i>C5n$7$?$$ItJ,$NH?BP$NC<$K0\F0$7!"(B | ||
| 346 | C-w $B$r%?%$%W$7$^$9!#$3$l$G$=$NItJ,$,>C5n$5$l$^$9!#(B | ||
| 347 | |||
| 348 | >> $B%+!<%=%k$rA0$N%Q%i%0%i%U$N:G=i$NJ8;z!V%P!W$K0\F0$5$;$^$7$g$&!#(B | ||
| 349 | >> $B$=$l$+$i(B C-SPC $B$r%?%$%W$7$^$9!#(B"Mark set" $B$H$$$&%a%C%;!<%8$,2hLL$N(B | ||
| 350 | $B2<C<$K=P$k$O$:$G$9!#(B | ||
| 351 | >> $B$5$i$K%+!<%=%k$r<!$N9T$N!V=*!W$K0\F0$5$;$^$9!#(B | ||
| 352 | >> C-w $B$r%?%$%W$7$^$7$g$&!#!V%P!W$+$i!V=*!W$ND>A0$^$G$,>C5n$5$l$^$9!#(B | ||
| 353 | |||
| 354 | $B!V>C5n!J(Bkill$B!K!W$H!V:o=|!J(Bdelete$B!K!W$N0c$$$K5$$r$D$1$F2<$5$$!#>C5n$7$?(B | ||
| 355 | $BJ8>O$O:FEYA^F~$G$-$^$9$,!":o=|$7$?$b$N$O:FEYA^F~$9$k$3$H$O$G$-$^$;$s!#(B | ||
| 356 | $B0lC6>C5n$7$?$b$N$r:FEYA^F~$9$k$3$H$r:FF~!J(Byanking$B!K$H8F$S$^$9!#0lHL$K!"(B | ||
| 357 | $BBgNL$NJ8>O$r>C$9%3%^%s%I$O!"$=$NJ8>O$r>C5n$7$^$9$,!J$@$+$i8e$G:FF~$G$-(B | ||
| 358 | $B$^$9!K!"0lJ8;z$H$+6uGr9T$d6uGrJ8;z$N$_$r>C$9%3%^%s%I$O!"$=$l$i$r:o=|$7(B | ||
| 359 | $B$^$9!J$@$+$i$=$l$i$O:FF~$G$-$^$;$s!K!#(B | ||
| 360 | |||
| 361 | >> $B6u9T$G$J$$9T$N@hF,$K%+!<%=%k$r0\F0$5$;$F2<$5$$!#(B | ||
| 362 | $B$=$l$+$i(B C-k $B$G$=$N9T$NJ8>O$r>C5n$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 363 | >> $B$b$&0lEY(B C-k $B$r%?%$%W$7$F$/$@$5$$!#$=$N9T$KB3$/2~9TJ8;z$,>C$5$l$k$N(B | ||
| 364 | $B$,J,$j$^$7$?$+!#(B | ||
| 365 | |||
| 366 | $B0l2sL\$N(B C-k $B$O$=$N9T$NJ8>O$r>C$7!"#22sL\$N(B C-k $B$O$=$N9T<+?H$r>C$7$F$=(B | ||
| 367 | $B$N@h$N9T$r>e$2$F$-$^$9!#(BC-k $B$N?tCM0z?t$N07$$$OFC<l$G$9!#0z?tJ,$N9T!J9T(B | ||
| 368 | $B$NFbMF$H9T<+?H!K$r>C$7$^$9!#$3$l$OC1$J$k7+$jJV$7$G$O$"$j$^$;$s!#(BC-u 2 | ||
| 369 | C-k $B$O#2$D$N9T$H$=$l$>$l$KB3$/2~9TJ8;z$r>C$7$^$9$,!"(BC-k $B$r#2EY%?%$%W$7(B | ||
| 370 | $B$F$b$=$&$O$J$j$^$;$s!#(B | ||
| 371 | |||
| 372 | $B>C5n$7$?J8>O$rI|3h$5$;$kA`:n$r:FF~!J(Byanking$B!K$H8F$S$^$9!#>C$7$?J8>O$O!"(B | ||
| 373 | $B85$HF1$8>l=j$K$G$b85$H$O0c$&>l=j$K$G$b!"$5$i$K$OJL$N%U%!%$%k$K$b:FF~$G(B | ||
| 374 | $B$-$^$9!#$^$?!"2?EY$b:FF~$9$k$3$H$GJ8>O$N%3%T!<$rJ#?t:n$k$3$H$b$G$-$^$9!#(B | ||
| 375 | |||
| 376 | $B:FF~$N$?$a$N%3%^%s%I$O(B C-y $B$G$9!#$3$l$O!":G8e$K>C5n$7$?J8>O$r8=:_%+!<(B | ||
| 377 | $B%=%k$,$"$k0LCV$K:FF~$7$^$9!#(B | ||
| 378 | |||
| 379 | >> $B;n$7$F2<$5$$!#(BC-y $B$r%?%$%W$7$F:G8e$K>C5n$7$?J8>O$r:FF~$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 380 | |||
| 381 | C-k $B$rB3$1$F<B9T$9$k$H!">C5n$7$?3F9T$OA4It$^$H$a$FJ]B8$5$l$k$N$G!"0l2s(B | ||
| 382 | $B$N(B C-y $B$G$=$l$i$N9T$,A4It:FF~$5$l$^$9!#(B | ||
| 383 | |||
| 384 | >> C-k $B$r2?EY$+B3$1$F%?%$%W$7$F$_$F2<$5$$!#(B | ||
| 385 | |||
| 386 | $B$5$"!">C5n$7$?J8>O$r:FF~$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 387 | |||
| 388 | >> C-y $B$r%?%$%W$7$F2<$5$$!#<!$K%+!<%=%k$r?t9T2<$K0\F0$5$;!"$^$?(B C-y $B$r(B | ||
| 389 | $B%?%$%W$7$F2<$5$$!#$I$&$d$C$FJ8>O$r%3%T!<$9$k$+J,$j$^$7$?$M!#(B | ||
| 390 | |||
| 391 | $B2a5n$K>C5n$7$?J8>O$r:FF~$7$?$$$N$K!"JL$NJ8>O$r$=$N8e>C5n$7$?;~$O$I$&$9(B | ||
| 392 | $B$l$P$h$$$G$7$g$&!)(B C-y $B$O:G8e$K>C5n$7$?$b$N$r:FF~$7$^$9!#$G$b$=$l$G$h(B | ||
| 393 | $B$j0JA0$K>C5n$7$?J8>O$,$J$/$J$k$o$1$G$O$"$j$^$;$s!#$=$&$$$&J8>O$O(B M-y | ||
| 394 | $B$G:FF~$G$-$^$9!#(BC-y $B$G:G8e$K>C5n$7$?J8>O$r:FF~$7$?D>8e$K(BM-y $B$r%?%$%W$9(B | ||
| 395 | $B$k$H!"$=$N:FF~$5$l$?J8>O$O$=$l0JA0$K>C5n$7$?$b$N$KJQ99$5$l$^$9!#2?EY$b(B | ||
| 396 | $BB3$1$F(B M-y $B$r%?%$%W$9$k$H!"$5$i$KA0$K>C5n$7$?J8>O$r8F$SLa$;$^$9!#K>$_(B | ||
| 397 | $B$NJ8>O$K9T$-Ev$C$?$i!"$=$l$O$=$N$^$^$K$7$FJT=8:n6H$rB3$1$l$P$h$$$N$G$9!#(B | ||
| 398 | |||
| 399 | $B$"$k2s?t$@$1(B M-y $B$r7+$jJV$7$?$i!"$^$?:G=i!J$D$^$j:G8e$K>C5n$7$?J8>O!K(B | ||
| 400 | $B$KLa$j$^$9!#(B | ||
| 401 | |||
| 402 | >> $B0l9T>C5n$7!"JL$N9T$K9T$C$F$=$N9T$r>C5n$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 403 | $B$=$l$+$i(B C-y $B$G#2HVL\!J:G8e!K$K>C5n$7$?9T$r:FF~$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 404 | $BB3$$$F(B M-y $B$G$=$N9T$r:G=i$K>C5n$7$?9T$KJQ$($F2<$5$$!#(B | ||
| 405 | M-y $B$rB3$1$I$&$J$k$+8+$F$_$^$7$g$&!##2HVL\$K>C5n$7$?9T$,La$C$FMh$k(B | ||
| 406 | $B$^$G(B M-y $B$r7+$jJV$7!"$5$i$K$b$&2?EY$+(B M-y $B$r$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 407 | $B$b$7K>$_$J$i(B M-y $B$K@5$b$7$/$OIi$N?tCM0z?t$rM?$($F$bNI$$$G$7$g$&!#(B | ||
| 408 | |||
| 409 | |||
| 410 | $B!v<h$j>C$7(B(UNDO) | ||
| 411 | ================ | ||
| 412 | |||
| 413 | $B$b$7!"J8>O$rJQ99$7$?8e$G$=$NJQ99$O4V0c$$$@$C$?$H;W$C$?$i!"<h$j>C$7(B | ||
| 414 | $B!J(Bundo$B!K%3%^%s%I(B C-x u $B$G$=$NJQ99$r<h$j>C$9$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 415 | |||
| 416 | $BDL>o!"(BC-x u $B$O0l$D$N%3%^%s%I$K$h$kJQ99$r<h$j>C$7$^$9!#B3$1$F2?EY$b(B C-x | ||
| 417 | u $B$r9T$($P$=$N$?$S$K0l$DA0$N%3%^%s%I$,<h$j>C$7$K$J$j$^$9!#(B | ||
| 418 | |||
| 419 | $B$?$@$7$3$l$K$ONc30$,Fs$D$"$j$^$9!#$^$:!"J8>O$rJQ99$7$J$$%3%^%s%I$O<h$j(B | ||
| 420 | $B>C$7$K$J$j$^$;$s!#%+!<%=%k0\F0$d%9%/%m!<%k$N%3%^%s%I$,$=$l$KEv$?$j$^$9!#(B | ||
| 421 | $B$=$l$+$i!"J8;z$NA^F~!J<+8JA^F~%3%^%s%I!K$O(B 20 $B8D0l$^$H$a$G07$o$l$^$9!#(B | ||
| 422 | $B$3$l$OJ8;z$NA^F~$r<h$j>C$9$?$a$N(B C-x u $B$N2s?t$r8:$i$9$?$a$G$9!#(B | ||
| 423 | |||
| 424 | >> $B$3$N9T$r(BC-k$B$G>C$7$F2<$5$$!#$=$7$F!"(BC-x u $B$GLa$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 425 | |||
| 426 | C-_ $B$b<h$j>C$7!J(Bundo$B!K$r9T$J$&%3%^%s%I$G$9!#5!G=$O!"(BC-x u $B$HF1$8$G$9$,!"(B | ||
| 427 | $BB3$1$F2?EY$b%?%$%W$9$k>l9g$O$h$jJXMx$G$9!#(BC-_ $B$NLdBj$O!"%-!<%\!<%I$K$h$C(B | ||
| 428 | $B$F$O$I$&$d$C$F%?%$%W$9$k$N$+J,$j$E$i$$;v$G$9!#$@$+$i(B C-x u $B$,$"$k$N$G(B | ||
| 429 | $B$9!#C<Kv$K$h$C$F$O!"%3%s%H%m!<%k%-!<$r2!$7$?$^$^(B / $B$r%?%$%W$9$k$H(B C-_ | ||
| 430 | $B$r%?%$%W$7$?$3$H$K$J$j$^$9!#(B | ||
| 431 | |||
| 432 | C-_ $B$d(B C-x u $B$O?tCM0z?t$r7+$jJV$72s?t$H2r<a$7$^$9!#(B | ||
| 433 | |||
| 434 | $BJ8>O$N:o=|$bJ8>O$N>C5n$HF1MM$K<h$j>C$;$^$9!#:o=|$H>C5n$N0c$$$O:FF~$G$-(B | ||
| 435 | $B$k$+$I$&$+$N0c$$$@$1$G!"<h$j>C$7$K$O4X78$"$j$^$;$s!#(B | ||
| 436 | |||
| 437 | |||
| 438 | $B!v%U%!%$%k(B | ||
| 439 | ========== | ||
| 440 | |||
| 441 | $BJT=8$7$F$$$kJ8>O$r915WE*$JJ*$K$9$k$K$O!"$=$l$r%U%!%$%k$KJ]B8$7$J$1$l$P(B | ||
| 442 | $B$J$j$^$;$s!#$5$b$J$$$H!"(BEmacs $B$N=*N;$HF1;~$K$=$l$O$J$/$J$C$F$7$^$$$^$9!#(B | ||
| 443 | $BJ8>O$r%U%!%$%k$K%;!<%V!JJ]B8!K$9$k$K$O!"J8>O$rF~NO$9$kA0$K!"$^$:%U%!%$(B | ||
| 444 | $B%k$r3+$+$J$1$l$P$J$j$^$;$s!J%U%!%$%k$r(B "visit" $B$9$k$H$b8@$$$^$9!K!#(B | ||
| 445 | |||
| 446 | $B%U%!%$%k$r3+$/(B (find) $B$H$O!"$=$N%U%!%$%k$NCf?H$r(B Emacs $B$G8+$k$3$H$r0U(B | ||
| 447 | $BL#$7$^$9!#?'!9$J0UL#$G!"$=$l$O$"$J$?$,%U%!%$%k<+?H$rJT=8$7$F$$$k$+$NMM(B | ||
| 448 | $B$G$9!#$7$+$7!"(BEmacs $B$G9T$&JQ99$O%U%!%$%k$r%;!<%V$9$kKx$O915WE*$J$b$N$H(B | ||
| 449 | $B$J$j$^$;$s!#$3$l$O!"$=$l$rK>$^$J$$$N$K!"ESCf$^$GJQ99$7$?%U%!%$%k$,;D$k(B | ||
| 450 | $B$N$rHr$1$k$?$a$G$9!#%;!<%V$7$?8e$G$5$(!"JQ99$7$?$b$N$,4V0c$C$F$$$?;~$N(B | ||
| 451 | $B$?$a$K!"85$N%U%!%$%k$OL>A0$rJQ$($F;D$5$l$^$9!#(B | ||
| 452 | |||
| 453 | $B2hLL$N0lHV2<6a$/$K!"(B"-J:-- TUTORIAL.ja" $B$NMM$JJ8;zNs$G;O$^$j(B "----" $B$G(B | ||
| 454 | $B=*$C$F$$$k9T$,$"$k$O$:$G$9!#DL>o$O2hLL$N$3$NItJ,$K8=:_3+$$$F$$$k%U%!%$(B | ||
| 455 | $B%k$NL>A0$,I=<($5$l$F$$$^$9!#:#$O(B "TUTORIAL.ja" $B$H$$$&L>$N%U%!%$%k!J$3(B | ||
| 456 | $B$l$O(B Emacs $BF~Lg%,%$%I$N$"$J$?MQ$N%3%T!<$G$9!K$r3+$$$F$$$^$9!#(BEmacs $B$G(B | ||
| 457 | $B%U%!%$%k$r3+$/$H$=$N%U%!%$%k$NL>A0$,$3$NItJ,$K8=$l$^$9!#(B | ||
| 458 | |||
| 459 | $B%U%!%$%k$r3+$/$?$a$N%3%^%s%I$O$3$l$^$G3X$s$@$b$N$H$O0c$$!"%U%!%$%k$NL>(B | ||
| 460 | $BA0$r;XDj$7$J$1$l$P$J$j$^$;$s!#$3$l$r!"%3%^%s%I$,!VC<Kv$+$i0z?t$rFI$_9~(B | ||
| 461 | $B$`!W$H8@$$$^$9!#:#$N>l9g$O0z?t$O%U%!%$%kL>$G$9!#<!$N%3%^%s%I(B | ||
| 462 | |||
| 463 | C-x C-f $B%U%!%$%k$r3+$/(B (find) | ||
| 464 | |||
| 465 | $B$r%?%$%W$9$k$H!"(BEmacs $B$O%U%!%$%kL>$rJ9$$$F$-$^$9!#%?%$%W$7$?%U%!%$%kL>(B | ||
| 466 | $B$O2hLL$N:G2<9T$KI=<($5$l$^$9!#$3$N:G2<9T$O!"$3$&$$$&F~NO$N$?$a$K;H$C$F(B | ||
| 467 | $B$$$k;~$O!"%_%K%P%C%U%!$H8F$S$^$9!#DL>o$NJT=8%3%^%s%I$G%U%!%$%kL>$rJT=8(B | ||
| 468 | $B$9$k$3$H$b$G$-$^$9!#(B | ||
| 469 | |||
| 470 | $B%U%!%$%kL>$NF~NOCf!J$"$k$$$O$=$NB>$N%_%K%P%C%U%!F~NOCf!K$K(B C-g $B$K$h$C(B | ||
| 471 | $B$F%3%^%s%I$r%-%c%s%;%k$G$-$^$9!#(B | ||
| 472 | |||
| 473 | >> C-x C-f $B$r%?%$%W$7$F$+$i(B C-g $B$r%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!#%_%K%P%C%U%!$,(B | ||
| 474 | $B<h$j>C$5$l!"$=$l$r;H$C$F$$$?%3%^%s%I(B C-x C-f $B<+BN$b<h$j>C$5$l$^$9!#(B | ||
| 475 | $B$@$+$i!"%U%!%$%k$O2?$b3+$+$l$^$;$s!#(B | ||
| 476 | |||
| 477 | $B%U%!%$%kL>$rF~NO$7$?$i!"(B<Return>$B%-!<$r%?%$%W$7F~NO$r40N;$5$;$^$9!#$=$&(B | ||
| 478 | $B$9$k$H!"(BC-x C-f $B%3%^%s%I$,Av$j;O$a;XDj$7$?%U%!%$%k$r3+$-$^$9!#%_%K%P%C(B | ||
| 479 | $B%U%!$O(B C-x C-f $B%3%^%s%I$N=*N;$H$H$b$K>C$($^$9!#(B | ||
| 480 | |||
| 481 | $B%U%!%$%k$NFbMF$,2hLL$KI=<($5$l$k$H!"$=$NFbMF$rJQ99$9$k$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 482 | $B2C$($?JQ99$r915WE*$J$b$N$K$7$?$1$l$P!"<!$N%3%^%s%I$r%?%$%W$7$^$9!#(B | ||
| 483 | |||
| 484 | C-x C-s $B%U%!%$%k$r%;!<%V$9$k(B | ||
| 485 | |||
| 486 | $B$3$l$O(B Emacs $B$,J];}$7$F$$$kJ8>O$r%U%!%$%k$K%3%T!<$7$^$9!#=i$a$F$3$l$r(B | ||
| 487 | $B<B9T$9$k$H$-$O!"85$N%U%!%$%k$r?7$7$$L>A0$KIU$1BX$($k$N$G!"$=$NFbMF$O<:(B | ||
| 488 | $B$o$l$^$;$s!#$=$N?7$7$$L>A0$O85$N%U%!%$%k$NL>A0$N:G8e$K(B "~" $B$r$D$1$?$b(B | ||
| 489 | $B$N$G$9!#(B | ||
| 490 | |||
| 491 | $B%;!<%V$7=*$o$k$H!"%;!<%V$7$?%U%!%$%k$NL>A0$,I=<($5$l$^$9!#3d$HIQHK$K%;!<(B | ||
| 492 | $B%V$7$?J}$,NI$$$G$7$g$&!#%7%9%F%`$,Mn$A$F$b$;$C$+$/$N:n6H$,%Q%"$K$J$i$J(B | ||
| 493 | $B$$$h$&$K!#(B | ||
| 494 | |||
| 495 | >> C-x C-s $B$H%?%$%W$7$F$3$NF~Lg%,%$%I$N%3%T!<$r%;!<%V$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 496 | $B2hLL:G2<CJ$K(B "Wrote ...TUTORIAL.ja" $B$HI=<($5$l$^$9!#(B | ||
| 497 | |||
| 498 | $BCm0U!'%7%9%F%`$K$h$C$F$O(B C-x C-s $B$H%?%$%W$9$k$H2hLL$,F0$+$J$/$J$j(B | ||
| 499 | Emacs $B$,I=<($7$h$&$H$9$k$b$N$,2?$b2hLL$K=P$J$/$J$j$^$9!#$3$l$O!"%U%m!<(B | ||
| 500 | $B%3%s%H%m!<%k$H8F$P$l$k#O#S$N5!G=$,(B C-s $B$rB*$(!"(BEmacs $B$KEO$5$J$$$h$&$K(B | ||
| 501 | $B$7$F$$$k$N$G$9!#$3$l$r2r=|$9$k$K$O(B C-q $B$r%?%$%W$7$^$9!#$=$l$+$i(B Emacs | ||
| 502 | $B%^%K%e%"%k$N(B "Spontaneous Entry to Incremental Search ($BCN$i$L4V$K%$%s(B | ||
| 503 | $B%/%j%a%s%?%k%5!<%A$K$J$k(B)" $B$N@a$rFI$s$G$/$@$5$$!#$3$N$d$C$+$$$J#O#S$N(B | ||
| 504 | $B5!G=$K$I$&BP=h$9$l$PNI$$$+$,:\$C$F$$$^$9!#(B | ||
| 505 | |||
| 506 | $B4{B8$N%U%!%$%k$r3+$-!"FbMF$r8+!"JT=8$9$k$3$H$,$G$-$^$9!#B8:_$7$J$$%U%!(B | ||
| 507 | $B%$%k$r3+$/$3$H$b$G$-$^$9!#(BEmacs $B$G?7$7$$%U%!%$%k$r:n$k$K$O<!$N$h$&$K$7(B | ||
| 508 | $B$^$9!#%U%!%$%k$r3+$-$^$9!#:G=i$O6u$C$]$G$9$M!#J8>O$rF~NO$7$F$$$-$^$9!#(B | ||
| 509 | $B%U%!%$%k$r%;!<%V$7$h$&$H$7$?;~$K=i$a$F?7$7$$%U%!%$%k$,:n$i$l!":#$^$GF~(B | ||
| 510 | $BNO$7$?FbMF$,$=$l$K=q$-9~$^$l$^$9!#$=$l0J9_$O!"$"$J$?$O4{B8$N%U%!%$%k(B | ||
| 511 | $B!J$?$C$?:#:n$i$l$?%U%!%$%k!K$rJT=8$7$F$$$k$H;W$C$F2<$5$$!#(B | ||
| 512 | |||
| 513 | |||
| 514 | $B!v%P%C%U%!(B | ||
| 515 | ========== | ||
| 516 | |||
| 517 | $B#2$DL\$N%U%!%$%k$r(B C-x C-f $B$G3+$$$F$b!":G=i$N%U%!%$%k$O(B Emacs $BFbIt$K;D$C(B | ||
| 518 | $B$?$^$^$G$9!#$=$C$A$N%U%!%$%k$KLa$k$K$O$b$&0lEY(B C-x C-f $B$G$=$N%U%!%$%k(B | ||
| 519 | $B$r3+$1$P$h$$$N$G$9!#$3$&$d$C$F!"4v$D$b$N%U%!%$%k$r(B Emacs $B$G3+$/$3$H$,(B | ||
| 520 | $B$G$-$^$9!#(B | ||
| 521 | |||
| 522 | >> "foo" $B$H$$$&L>$N%U%!%$%k$r:n$j$^$7$g$&!#(BC-x C-f foo <Return> $B$G$9!#(B | ||
| 523 | $B2?$+J8>O$rF~$l!"JT=8$7!"(BC-x C-s $B$G(B "foo" $B$r%;!<%V$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 524 | $B:G8e$K(B C-x C-f TUTORIAL.ja <Retrun> $B$H%?%$%W$7(B | ||
| 525 | $BF~Lg%,%$%I$KLa$j$^$7$g$&!#(B | ||
| 526 | |||
| 527 | Emacs $B$O%U%!%$%k$NFbMF$r%P%C%U%!!J(Bbuffer$B!K$H8F$P$l$k$b$N$NCf$K3JG<$7$F(B | ||
| 528 | $B$$$^$9!#%U%!%$%k$r3+$/$H?7$7$$%P%C%U%!$,$G$-$^$9!#(BEmacs $B$,8=:_;}$C$F$$(B | ||
| 529 | $B$k%P%C%U%!$N%j%9%H$r8+$k$K$O!"<!$N$h$&$K%?%$%W$7$^$9!#(B | ||
| 530 | |||
| 531 | C-x C-b $B%P%C%U%!$N%j%9%H$r8+$k(B | ||
| 532 | |||
| 533 | >> C-x C-b $B$r;n$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 534 | |||
| 535 | $B3F%P%C%U%!$,$I$s$JL>A0$K$J$C$F$$$k$+!"$=$l$,3+$$$F$$$k%U%!%$%k$NL>A0$,(B | ||
| 536 | $B$I$&$J$C$F$$$k$+8+$F2<$5$$!#(BEmacs $B$N%&%#%s%I%&Fb$K$"$kJ8>O$O$I$l$b!"$$(B | ||
| 537 | $B$:$l$+$N%P%C%U%!$N0lIt$G$9!#(B | ||
| 538 | |||
| 539 | >> C-x 1 $B$H%?%$%W$7$F%P%C%U%!%j%9%H$r>C$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 540 | |||
| 541 | $B%P%C%U%!$,J#?t$"$C$F$b!"$"$k;~E@$G$O$=$N0l$D$@$1$,!V8=:_!W$N%P%C%U%!$G(B | ||
| 542 | $B$9!#$=$l$O$"$J$?$,JT=8Cf$N%P%C%U%!$G$9!#$b$7B>$N%P%C%U%!$rJT=8$7$?$1$l(B | ||
| 543 | $B$P!"$=$N%P%C%U%!$K@ZBX$($J$1$l$P$J$j$^$;$s!#%U%!%$%k$r3+$$$F$$$k%P%C%U%!(B | ||
| 544 | $B$K@ZBX$($k$K$O!"$^$?(B C-x C-f $B$G$=$N%U%!%$%k$r3+$1$PNI$$$G$7$g$&!#$G$b!"(B | ||
| 545 | $B$b$C$H4JC1$JJ}K!$b$"$j$^$9!#(BC-x b $B%3%^%s%I$G$9!#$3$N%3%^%s%I$r%?%$%W$7(B | ||
| 546 | $B$F!"%P%C%U%!$NL>A0$rF~NO$9$l$PNI$$$N$G$9!#(B | ||
| 547 | |||
| 548 | >> C-x b foo <Return> $B$H%?%$%W$7$F!"(B "foo" $B$H$$$&%U%!%$%k$r3+$$$F$$$k(B | ||
| 549 | "foo" $B%P%C%U%!$KLa$C$F$_$^$7$g$&!#$=$l$+$i(B C-x b TUTORIAL.ja | ||
| 550 | <Return> $B$H%?%$%W$7$F!"$3$N%,%$%I$KLa$j$^$7$g$&!#(B | ||
| 551 | |||
| 552 | $BIaDL$O!"%P%C%U%!$NL>A0$H$=$l$,3+$$$F$$$k%U%!%$%k$NL>A0!J%G%#%l%/%H%jL>(B | ||
| 553 | $B$NItJ,$r=|$$$F!K$OF1$8$G$9!#Nc30$b$"$j$^$9!#(BC-x C-b $B$G:n$C$?%P%C%U%!%j(B | ||
| 554 | $B%9%H$O>o$K3F%P%C%U%!$NL>A0$rI=<($7$^$9!#(B | ||
| 555 | |||
| 556 | $B$"$J$?$,(B Emacs $B$N%&%#%s%I%&$G8+$kJ8>O$O$I$l$b!"$$$:$l$+$N%P%C%U%!$N0l(B | ||
| 557 | $BIt$G$9!#%P%C%U%!$K$h$C$F$OBP1~$9$k%U%!%$%k$,L5$$$b$N$b$"$j$^$9!#Nc$($P(B | ||
| 558 | "*Buffer List*" $B$H$$$&L>A0$N%P%C%U%!$K$O%U%!%$%k$,$"$j$^$;$s!#$3$N%P%C(B | ||
| 559 | $B%U%!$O$"$J$?$,(B C-x C-b $B$G:n$C$?%P%C%U%!%j%9%H$rJ];}$7$F$$$k%P%C%U%!$G(B | ||
| 560 | $B$9!#(B"*Messages*" $B$H$$$&%P%C%U%!$b%U%!%$%k$r;}$A$^$;$s!#$3$N%P%C%U%!$O!"(B | ||
| 561 | Emacs $B$,:G2<9T$KI=<($9$k%a%C%;!<%8$rJ];}$7$F$$$^$9!#(B | ||
| 562 | |||
| 563 | >> C-x b *Messages* <Return> $B$H%?%$%W$7$F%a%C%;!<%8$N%P%C%U%!$r8+$F$_(B | ||
| 564 | $B$^$7$g$&!#$=$l$+$i(B C-x b TUTORIAL.ja <Return> $B$G$3$N%,%$%I$KLa$C$F(B | ||
| 565 | $B2<$5$$!#(B | ||
| 566 | |||
| 567 | $B$"$k%U%!%$%k$NFbMF$K$J$s$i$+$NJQ99$r2C$(!"$=$l$+$iB>$N%U%!%$%k$r3+$$$F(B | ||
| 568 | $B$b!":G=i$N%U%!%$%k$O$^$@%;!<%V$5$l$^$;$s!#JQ99$O(B Emacs $B$NFbIt!"$=$N%U%!(B | ||
| 569 | $B%$%k$KBP1~$9$k%P%C%U%!$NCf$K;D$C$?$^$^$G$9!##2HVL\$N%U%!%$%k$N%P%C%U%!(B | ||
| 570 | $B$r:n$C$?$j!"JT=8$7$?$j$7$F$b!":G=i$N%U%!%$%k$N%P%C%U%!$K$O2?$N1F6A$b$"(B | ||
| 571 | $B$j$^$;$s!#$3$l$O$H$F$bLr$KN)$A$^$9$,!":G=i$N%U%!%$%k$N%P%C%U%!$r%;!<%V(B | ||
| 572 | $B$9$k2?$+JXMx$JJ}K!$,I,MW$@$H$$$&$3$H$G$b$"$j$^$9!#(B C-x C-s $B$G%;!<%V$9(B | ||
| 573 | $B$k$?$a$K(B C-x C-f $B$G85$N%P%C%U%!$KLa$k$N$OLq2p$G$9!#$=$3$G<!$N%3%^%s%I(B | ||
| 574 | $B$r;H$$$^$9!#(B | ||
| 575 | |||
| 576 | C-x s $B2?$l$+$N%P%C%U%!$r%;!<%V$9$k(B | ||
| 577 | |||
| 578 | C-x s $B$O!"$^$@%;!<%V$7$F$$$J$$JQ99$,$"$k%P%C%U%!$=$l$>$l$K$D$$$F!"$=$l(B | ||
| 579 | $B$r%;!<%V$9$k$+$I$&$+$rJ9$$$F$-$^$9!#(B | ||
| 580 | |||
| 581 | >> $B0l9TJ8>O$rF~NO$7$F$+$i(B C-x s $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 582 | TUTORIAL.ja $B$H$$$&%P%C%U%!$r%;!<%V$9$k$+$I$&$+J9$$$F$/$k$O$:$G$9!#(B | ||
| 583 | $B!V$O$$!W$HEz$($k$?$a$K(B "y" $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 584 | |||
| 585 | |||
| 586 | $B!v%3%^%s%I$N3HD%(B | ||
| 587 | ================ | ||
| 588 | |||
| 589 | Emacs $B$K$O!"%3%s%H%m!<%kJ8;z$d%a%?J8;z$K3dEv$F$i$l$k$h$j$b$:$C$H$:$C$H(B | ||
| 590 | $BB?$/$N%3%^%s%I$,$"$j$^$9!#$3$l$i$r07$&$?$a$K!"3HD%!J(BeXtend$B!K%3%^%s%I$r(B | ||
| 591 | $B;H$$$^$9!#$=$l$K$O!"0J2<$N#2$D$N<oN`$,$"$j$^$9!#(B | ||
| 592 | |||
| 593 | C-x $BJ8;z$K$h$k3HD%!#B3$1$F0lJ8;z$rF~NO$7$^$9!#(B | ||
| 594 | M-x $BL>A0$K$h$k3HD%!#B3$1$F%3%^%s%I$NL>A0$rF~NO$7$^$9!#(B | ||
| 595 | |||
| 596 | $B$3$l$i$O!"0lHLE*$K$OJXMx$@$1$l$I$b!"$3$l$^$G8+$F$-$?$b$N$[$I$OIQHK$KMQ(B | ||
| 597 | $B$$$i$l$J$$%3%^%s%I$G$9!#(BC-x C-f $B!J%U%!%$%k$r3+$/!K$d(B C-x C-s$B!J%U%!%$%k(B | ||
| 598 | $B$r%;!<%V!K$O$3$NCg4V$G$9!#B>$K!"(BC-x C-c$B!J(BEmacs $B$r=*N;!K$b$=$&$G$9!#(BC-x | ||
| 599 | C-c $B$K4X$7$F$O!"$=$l$^$G$K2C$($?JQ99$,L5$/$J$k$N$r?4G[$9$kI,MW$O$"$j$^(B | ||
| 600 | $B$;$s!#(BEmacs $B$r=*N;$5$;$kA0$K!"JQ99$5$l$?3F%U%!%$%k$r%;!<%V$9$k$+$I$&$+(B | ||
| 601 | $BJ9$$$F$-$^$9$+$i!#(B | ||
| 602 | |||
| 603 | C-z $B$O!V0l;~E*$K!W(B Emacs $B$rH4$1$k%3%^%s%I$G$9!#$^$?F1$8(B Emacs $B%;%C%7%g(B | ||
| 604 | $B%s$KLa$k$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 605 | |||
| 606 | $B$=$l$,$G$-$k%7%9%F%`>e$J$i!"(BC-z $B$O(B Emacs $B$r!VCfCG!W$5$;$^$9!#$D$^$j(B | ||
| 607 | Emacs $B$r=*N;$9$k$3$H$J$/!"%3%^%s%I%7%'%k$KLa$k$3$H$,$G$-$^$9!#BgJ}$NI8(B | ||
| 608 | $B=`E*$J%7%'%k$J$i!"(B`fg' $B%3%^%s%I$b$7$/$O(B `%emacs' $B$K$h$C$F(B Emacs $B$r:F3+(B | ||
| 609 | $B$G$-$^$9!#(B | ||
| 610 | |||
| 611 | $B!VCfCG!W5!G=$r<BAu$7$F$$$J$$%7%9%F%`$G$O!"(BC-z $B$O(B Emacs $B$N2<$GAv$k%5%V(B | ||
| 612 | $B%7%'%k$r:n$j!"B>$N%W%m%0%i%`$rAv$i$;$F$+$i$^$?(B Emacs $B$KLa$k$3$H$,$G$-(B | ||
| 613 | $B$k$h$&$K$7$^$9!#$3$N>l9gK\Ev$K(B Emacs $B$+$iH4$1=P$k$o$1$G$O$"$j$^$;$s$N(B | ||
| 614 | $B$G!"%7%'%k%3%^%s%I$N(B `exit' $B$,$=$N%5%V%7%'%k$+$i(B Emacs $B$KLa$kIaDL$N$d(B | ||
| 615 | $B$jJ}$G$9!#(B | ||
| 616 | |||
| 617 | C-x C-c $B$O%m%0%"%&%H$7$h$&$H;W$&;~$K;H$&$b$N$G$9!#%a!<%k%D!<%k!J(Bmail | ||
| 618 | $B%3%^%s%IEy!K$d$=$NB>$NMM!9$J%"%W%j%1!<%7%g%s%W%m%0%i%`$,5/F0$7$?(B Emacs | ||
| 619 | $B$+$iH4$1=P$k>l9g$K;H$&$N$b@5$7$$$d$jJ}$G$9!#$3$l$i$N%W%m%0%i%`$O(B Emacs | ||
| 620 | $B$NCfCG$K$I$&BP=h$7$FNI$$$+CN$i$J$$$G$7$g$&$+$i!#$7$+$7$J$,$i!"IaDL$N>l(B | ||
| 621 | $B9g$O!"%m%0%"%&%H$7$h$&$H$7$J$$8B$j$O(B Emacs $B$r=*N;$5$;$k$h$j$O(B C-z $B$GCf(B | ||
| 622 | $BCG$5$;$kJ}$,NI$$$G$7$g$&!#(B | ||
| 623 | |||
| 624 | C-x $B%3%^%s%I$O$?$/$5$s$"$j$^$9!#$3$l$^$G$K!"0J2<$r3X$S$^$7$?!#(B | ||
| 625 | |||
| 626 | C-x C-f $B%U%!%$%k$r3+$/!J(BFind$B!K(B | ||
| 627 | C-x C-s $B%U%!%$%k$N%;!<%V!J(BSave$B!K(B | ||
| 628 | C-x C-b $B%P%C%U%!$N%j%9%H%"%C%W(B | ||
| 629 | C-x C-c Emacs $B$r=*N;(B | ||
| 630 | C-x 1 $B%&%#%s%I%&$r#1$D$K$9$k!J$D$^$jB>$N%&%#%s%I%&$rA4It>C$9!K(B | ||
| 631 | C-x u $B<h$j>C$7(B | ||
| 632 | |||
| 633 | $BL>A0$K$h$k3HD%%3%^%s%I$K$O!"$"$^$j;H$o$J$$$b$N$d!"FCDj$N%b!<%I$G$7$+;H(B | ||
| 634 | $B$o$J$$$b$N$,$"$j$^$9!#$?$H$($P(B replace-string $B$G$9$,!"$3$l$OJ8;zNs$rCV(B | ||
| 635 | $B49$9$k$b$N$G$9!#(BM-x $B$r%?%$%W$9$k$H!"(BEmacs $B$O2hLL$N:G2<9T$K(B M-x $B$HI=<((B | ||
| 636 | $B$7F~NO$rB%$9$N$G!"$=$3$K%3%^%s%I$NL>A0!J$3$N>l9g(B "replace-string"$B!K$r(B | ||
| 637 | $BF~$l$J$1$l$P$J$j$^$;$s!#(B"repl s<TAB>" $B$H$@$1%?%$%W$9$k$H(B Emacs $B$,%3%^(B | ||
| 638 | $B%s%IL>$rJd40$7$F$/$l$^$9!#!J(B<TAB> $B$O%?%V%-!<$G$9!#IaDL$O!"%-!<%\!<%I$N(B | ||
| 639 | $B:8C<!"(BCapsLock $B$b$7$/$O(B Shift $B%-!<$N6a$/$K$"$j$^$9!#!K%3%^%s%IL>$rF~$l(B | ||
| 640 | $B$?$i(B <Return> $B$rBG$C$F2<$5$$!#(B | ||
| 641 | |||
| 642 | "Replace string" $B%3%^%s%I$K$O0z?t$,Fs$DI,MW$G$9!#$I$NJ8;zNs$r$I$&CV49(B | ||
| 643 | $B$9$k$+$G$9!#3F0z?t$rF~NO$9$k$?$S$K(B <Return> $B$rBG$C$F2<$5$$!#(B | ||
| 644 | |||
| 645 | >> $B%+!<%=%k$r$3$3$+$i#29T2<$N6u9T$K0\F0$5$;$F2<$5$$!#(B | ||
| 646 | M-x repl s<Return>changed<Return>Altered<Return> $B$H%?%$%W$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 647 | |||
| 648 | $B$3$N9T$,$I$&JQ$o$k$+(B(changed)$B8+$^$7$g$&!#$"$J$?$O%+!<%=%k0J9_A4It$N(B | ||
| 649 | c-h-a-n-g-e-d $B$H$$$&8l$r(B "altered" $B$KJQ$($?$N$G$9!#(B | ||
| 650 | |||
| 651 | |||
| 652 | $B!v<+F0%;!<%V(B | ||
| 653 | ============ | ||
| 654 | |||
| 655 | $B%U%!%$%k$KJQ99$r2C$($F$^$@%;!<%V$7$F$$$J$$>l9g!"$=$l$i$NJQ99$O7W;;5!$,(B | ||
| 656 | $B%/%i%C%7%e$9$k$H<:$o$l$F$7$^$&2DG=@-$,$"$j$^$9!#$=$&$$$&;vBV$rHr$1$k$?(B | ||
| 657 | $B$a!"JT=8Cf$N3F%U%!%$%k$K$D$$$F<+F0%;!<%V%U%!%$%k$,Dj4|E*$K=q$+$l$^$9!#(B | ||
| 658 | $B<+F0%;!<%V%U%!%$%k$OF,$H$*?,$K(B # $B$,IU$$$F$$$^$9!#Nc$($P(B "hello.c" $B$H$$(B | ||
| 659 | $B$&%U%!%$%k$N<+F0%;!<%V%U%!%$%k$O(B "#hello.c#" $B$G$9!#DL>o$NJ}K!$G%U%!%$(B | ||
| 660 | $B%k$r%;!<%V$7$?$H$-$K!"$=$&$$$&<+F0%;!<%V%U%!%$%k$O>C$5$l$^$9!#(B | ||
| 661 | |||
| 662 | $B7W;;5!$,%/%i%C%7%e$7$?>l9g!"<+F0%;!<%V$5$l$?JT=8$r2sI|$5$;$k$3$H$,$G$-(B | ||
| 663 | $B$^$9!#IaDL$K%U%!%$%k!JJT=8$7$F$$$?$b$N$G!"<+F0%;!<%V%U%!%$%k$8$c$"$j$^(B | ||
| 664 | $B$;$s!K$r3+$-!"$=$l$+$i(B M-x recover file<Return> $B$H%?%$%W$9$k$N$G$9!#3N(B | ||
| 665 | $BG'$r5a$a$F$-$^$9$N$G!"(Byes<Return> $B$H%?%$%W$7<+F0%;!<%V$5$l$?%G!<%?$r2s(B | ||
| 666 | $BI|$7$^$9!#(B | ||
| 667 | |||
| 668 | |||
| 669 | $B!v%(%3!<%(%j%"(B | ||
| 670 | ============== | ||
| 671 | |||
| 672 | $B$b$7$f$C$/$j$H%3%^%s%I$rBG$C$?$J$i$P!"2hLL$N2<$N%(%3!<%(%j%"$H8F$P$l(B | ||
| 673 | $B$k>l=j$KBG$C$?$b$N$,I=<($5$l$^$9!#%(%3!<%(%j%"$O2hLL$N:G2<9T$G$9!#(B | ||
| 674 | |||
| 675 | |||
| 676 | $B!v%b!<%I%i%$%s(B | ||
| 677 | ============== | ||
| 678 | |||
| 679 | $B%(%3!<%(%j%"$N$9$0>e$N9T$O!"%b!<%I%i%$%s$H8F$S$^$9!#%b!<%I%i%$%s$O$3$s(B | ||
| 680 | $B$JIw$K8+$($k$G$7$g$&!#(B | ||
| 681 | |||
| 682 | -J:** TUTORIAL.ja (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 683 | |||
| 684 | $B$3$N9T$O(B Emacs $B$N>uBV5Z$SJT=8Cf$NJ8>O$K$D$$$FM-1W$J>pJs$rM?$($F$/$l$^(B | ||
| 685 | $B$9!#(B | ||
| 686 | |||
| 687 | $B%U%!%$%kL>$K$D$$$F$O$b$&J,$C$F$$$^$9$M!#$=$l$O$"$J$?$,3+$$$?%U%!%$%k$G(B | ||
| 688 | $B$9!#(B-NN%-- $B$OJ8>OCf$N8=:_0LCV$r<($7$F$$$^$9!#J8>O$N(B NN% $B$,2hLL:G>eCJ$h(B | ||
| 689 | $B$jA0$K$"$k$H$$$&$3$H$G$9!#$b$7J8>O$N:G=i$N9T$,2hLL$K$"$k;~$K$O(B --00%-- | ||
| 690 | $B$NBe$j$K(B --Top-- $B$HI=<($7$^$9!#$b$7J8>O$N:G8e$N9T$,2hLL$K$"$k;~$K$O(B | ||
| 691 | --Bot-- $B$HI=<($7$^$9!#$b$72hLL$KA4It<}$^$C$F$7$^$&$h$&$JC;$$J8>O$r8+$F(B | ||
| 692 | $B$$$k$H$-$K$O(B --All-- $B$HI=<($7$^$9!#(B | ||
| 693 | |||
| 694 | L $B$H$=$l$KB3$/?t;z$O8=:_$N9THV9f$r<($7$F$$$^$9!#(B | ||
| 695 | |||
| 696 | $B@hF,6a$/$N@10u$O!"$"$J$?$,J8>O$rJQ99$7$?$3$H$r<($7$F$$$^$9!#%U%!%$%k$r(B | ||
| 697 | $B3+$$$?D>8e$d!"%;!<%V$7$?D>8e$O!"$=$NItJ,$K$O@10u$NBe$o$j$K%@%C%7%e(B `-' | ||
| 698 | $B$,I=<($5$l$^$9!#(B | ||
| 699 | |||
| 700 | $B3g8L$K0O$^$l$?ItJ,$O$I$s$JJT=8%b!<%I$K$$$k$+$r<($7$^$9!#%G%U%)%k%H$O(B | ||
| 701 | "Fundamental" $B$H$$$&%b!<%I!"$3$l$,8=:_$N%b!<%I$G$9!#$3$l$O!V%a%8%c!<%b!<(B | ||
| 702 | $B%I!J(Bmajor mode$B!K!W$N0lNc$G$9!#(B | ||
| 703 | |||
| 704 | Emacs $B$K$OB?$/$N<oN`$N%a%8%c!<%b!<%I$,$"$j$^$9!#(BLisp mode $B$d(BText mode | ||
| 705 | $B$N$h$&$K!"$I$s$J%W%m%0%i%`8@8l$d$I$s$J<oN`$NJ8>O$rJT=8Cf$+$r0UL#$9$k$b(B | ||
| 706 | $B$N$b$"$j$^$9!#$$$D$G$bI,$:$$$:$l$+$N%a%8%c!<%b!<%I$N>uBV$K$J$C$F$$$^$9!#(B | ||
| 707 | $B$I$N%a%8%c!<%b!<%I$K$$$k$N$+$O!"%b!<%I%i%$%s$N8=:_$O(B "Fundamental" $B$H(B | ||
| 708 | $BI=<($7$F$$$kItJ,$r8+$l$PJ,$j$^$9!#(B | ||
| 709 | |||
| 710 | $B3F%a%8%c!<%b!<%I$O4v$D$+$N%3%^%s%I$K0[$J$k?6$kIq$$$r$5$;$^$9!#Nc$($P!"(B | ||
| 711 | $B%W%m%0%i%`%j%9%HCf$K%3%a%s%H$rF~$l$k$?$a$N%3%^%s%I$,$"$j$^$9!#%3%a%s%H(B | ||
| 712 | $B$N7A<0!J%7%s%?%C%/%9!K$O!"%W%m%0%i%`8@8l$K$h$C$F0[$J$j!"%a%8%c!<%b!<%I(B | ||
| 713 | $B$O!"$=$l$KBP1~$9$k8@8l$K9g$C$?7A<0$G%3%a%s%H$rA^F~$7$^$9!#3F%a%8%c!<%b!<(B | ||
| 714 | $B%I$O3HD%%3%^%s%I$NL>A0$K$J$C$F$$$^$9!#$D$^$j$=$N3HD%%3%^%s%I$r;H$C$F%a(B | ||
| 715 | $B%8%c!<%b!<%I$r@Z$j49$($k$N$G$9!#Nc$($P!"(BM-x fundamental-mode $B$H$$$&$N(B | ||
| 716 | $B$O(B Fundamental $B%b!<%I$K@Z$j49$($k$?$a$N%3%^%s%I$G$9!#(B | ||
| 717 | |||
| 718 | $B$b$7!"DL>o$N1Q8l$dF|K\8l$NJ8>O!J$3$N%U%!%$%k$N$h$&$J!K$rJT=8$9$k$N$J$i(B | ||
| 719 | $B$P!"(BText mode $B$r;H$$$^$7$g$&!#(B | ||
| 720 | >> M-x text-mode <Retuen> $B$H%?%$%W$7$F$_$F2<$5$$!#(B | ||
| 721 | |||
| 722 | $B?4G[$7$J$$$G!#$3$l$^$G3X$s$@%3%^%s%I$O$?$$$7$FJQ$o$j$^$;$s$+$i!#$@$1$I!"(B | ||
| 723 | M-f $B$d(B M-b $B$,%"%]%9%H%m%U%#(B "'" $B$rC18l$N0lIt$@$H2r<a$9$k$h$&$K$J$C$?$N(B | ||
| 724 | $B$,J,$k$G$7$g$&!#0JA0$N(B Fundamental $B%b!<%I$G$O(B M-f $B$d(B M-b $B$O(B "'" $B$rC18l(B | ||
| 725 | $B$N6h@Z$j$H8+$J$7$F$$$^$7$?!#(B | ||
| 726 | |||
| 727 | $B%a%8%c!<%b!<%I$O$3$N$h$&$K:3:Y$J0c$$$r@8$_$^$9!#Bg35$N%3%^%s%I$O$I$N%a(B | ||
| 728 | $B%8%c!<%b!<%I$G$bF1$8F/$-$r$7$^$9$,!"<B:]$NF0$-$O>/$7$@$1$3$H$J$k$N$G$9!#(B | ||
| 729 | |||
| 730 | $B8=:_$N%a%8%c!<%b!<%I$K$D$$$F$N@bL@J8$r8+$k$K$O(B C-h m $B$H%?%$%W$7$^$9!#(B | ||
| 731 | |||
| 732 | >> C-u C-v $B$r0lFsEY$d$C$F$3$N9T$r2hLL$N>e$NJ}$K;}$C$F$$$-$^$7$g$&!#(B | ||
| 733 | >> C-h m $B$H%?%$%W$7!"(BText mode $B$H(B Fundamental mode $B$N0c$$$r$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 734 | >> C-x 1 $B$G(B Text mode $B$N@bL@J8$r2hLL$+$i>C$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 735 | |||
| 736 | $B%a%8%c!<%b!<%I$,!V%a%8%c!<!W$H$$$&$+$i$K$O!V%^%$%J!<%b!<%I!W$b$"$j$^$9!#(B | ||
| 737 | $B%^%$%J!<%b!<%I$O%a%8%c!<%b!<%I$NBe$o$j$K$J$k$b$N$G$O$J$/!"$=$l$r$A$g$C(B | ||
| 738 | $B$H$@$1=$@5$9$k$b$N$G$9!#3F%^%$%J!<%b!<%I$O!"%a%8%c!<%b!<%I$dB>$N%^%$%J!<(B | ||
| 739 | $B%b!<%I$K1F6A$rM?$($:$K!"$=$l$@$1$r%*%s%*%U$G$-$^$9!#$D$^$j!"%^%$%J!<%b!<(B | ||
| 740 | $B%I$rA4$/;H$o$J$+$C$?$j!"0l8D$@$1;H$C$?$j!"$$$/$D$+$rF1;~$K;H$C$?$j$G$-(B | ||
| 741 | $B$k$N$G$9!#(B | ||
| 742 | |||
| 743 | $BDL>o$NJ8>O$rJT=8$7$F$$$k;~$K$H$F$bJXMx$J%^%$%J!<%b!<%I$N0l$D$K%*!<%H%U%#(B | ||
| 744 | $B%k!J(BAuto Fill$B!K%b!<%I$H$$$&$N$,$"$j$^$9!#$3$N%b!<%I$,%*%s$N;~$KJ8>O$r(B | ||
| 745 | $BF~NO$7$F$$$C$F9T$rD9$/$7$9$.$?>l9g!"<+F0E*$KC18l$HC18l$N4V$G9T$,J,3d$5(B | ||
| 746 | $B$l$^$9!JF|K\8l$N>l9g$O$I$NJ8;z$N4V$G$b!#6XB'=hM}$b$J$5$l$^$9!K!#(B | ||
| 747 | |||
| 748 | Auto Fill $B%b!<%I$O(B M-x auto-fill-mode<Return> $B$H$d$l$P%*%s$K$G$-$^$9!#(B | ||
| 749 | $B$=$l$,%*%s$N>uBV$G(B M-x auto-fill-mode<Return> $B$H$d$l$,%*%U$K$G$-$^$9!#(B | ||
| 750 | $B$3$N%3%^%s%I$O!"%b!<%I$,%*%U$J$i%*%s$K!"%*%s$J$i%*%U$K$9$k$N$G$9!#$3$&(B | ||
| 751 | $B$$$&$N$r!V%b!<%I$r%H%0%k$9$k!W$H8@$$$^$9!#(B | ||
| 752 | |||
| 753 | >> M-x auto-fill-mode<Return> $B$H%?%$%W$7$F!"(B "asdf " $B$G;O$^$k9T$rF~NO(B | ||
| 754 | $B$7$F2<$5$$!#9T$,J,3d$5$l$k$^$G2?EY$b(B "asdf " $B$H%?%$%W$7$^$7$g$&!#%9(B | ||
| 755 | $B%Z!<%9$rK:$l$:$K!#(BAuto Fill $B$O%9%Z!<%9$,F~NO$5$l$?;~$N$_F/$-$^$9!#(B | ||
| 756 | |||
| 757 | $B1&%^!<%8%s$ODL>o(B 70 $BJ8;z!J%+%i%`!K$G$9$,!"(BC-x f $B%3%^%s%I$G$3$l$rJQ99$9(B | ||
| 758 | $B$k$3$H$,$G$-$^$9!#;XDj$NJ8;z?t$r?tCM0z?t$H$7$FM?$($^$9!#(B | ||
| 759 | |||
| 760 | >> $B?tCM0z?t(B 20 $B$G(B C-x f $B$r$d$j$^$7$g$&!#(B (C-u 2 0 C-x f)$B!#(B | ||
| 761 | $B$=$l$+$iE,Ev$JJ8>O!J1Q8l!K$rF~NO$7!"(B20 $BJ8;z$G9T$,J,3d$5$l$k$N$r8+$F(B | ||
| 762 | $B$_$^$7$g$&!#$=$l$+$i(B C-x f $B%3%^%s%I$G$^$?%^!<%8%s$r(B 70 $BJ8;z$KLa$7$F(B | ||
| 763 | $B2<$5$$!#(B | ||
| 764 | |||
| 765 | $B%Q%i%0%i%U$NESCf$rJQ99$7$F$b(B Auto Fill $B%b!<%I$O$=$l$r<+F0E*$K%U%#%k$7(B | ||
| 766 | $BD>$7$O$7$^$;$s!#(B | ||
| 767 | $B%Q%i%0%i%U$r%U%#%k$7D>$9$K$O%+!<%=%k$r$=$N%Q%i%0%i%U$NCf$KCV$$$F$+$i(B | ||
| 768 | M-q $B$r%?%$%W$7$^$9!#(B | ||
| 769 | |||
| 770 | >> $B%+!<%=%k$r$3$N9TD>A0$N%Q%i%0%i%U$K0\F0$5$;(B M-q $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 771 | |||
| 772 | |||
| 773 | $B!v8!:w(B | ||
| 774 | ====== | ||
| 775 | |||
| 776 | $BJ8>OCf$NFCDj$NJ8;zNs$r!"A08~$-$K$b8e8~$-$K$bC5$9;v$,$G$-$^$9!#J8;zNs$r(B | ||
| 777 | $BC5$9$H$$$&$N$O%+!<%=%k0\F0%3%^%s%I$G$9!#$D$^$j!"<!$K$=$NJ8;zNs$,8=$l$k(B | ||
| 778 | $B>l=j$^$G%+!<%=%k$r0\F0$5$;$k$N$G$9!#(B | ||
| 779 | |||
| 780 | Emacs $B$N8!:w%3%^%s%I$OB>$NBg35$N%(%G%#%?$N8!:w%3%^%s%I$H$O0[$j!V%$%s%/(B | ||
| 781 | $B%j%a%s%?%k!W$G$9!#8!:w$9$kJ8;zNs$r%?%$%W$7$F$$$k$=$P$+$i8!:w$,5/$k$N$G(B | ||
| 782 | $B$9!#(B | ||
| 783 | |||
| 784 | $B8!:w$r;O$a$k$?$a$N%3%^%s%I$O!"A08~$-$K8!:w$9$k$J$i$P(B C-s$B!"8e8~$-$J$i(B | ||
| 785 | C-r $B$G$9!#$^$@$G$9!*!*:#$O$^$@;n$5$J$$$G2<$5$$!#(B | ||
| 786 | |||
| 787 | C-s $B$rBG$D$H(B "I-search" $B$H$$$&J8;zNs$,%(%3!<%(%j%"$KI=<($5$l$k$N$,8+$((B | ||
| 788 | $B$k$G$7$g$&!#$3$l$O(B Emacs $B$,%$%s%/%j%a%s%?%k8!:w$H$$$&>uBV$K$$$F!"$"$J(B | ||
| 789 | $B$?$,C5$7$?$$J8;zNs$rF~NO$9$k$N$rBT$C$F$$$k$N$G$9!#(B<Return> $B$rBG$F$P8!(B | ||
| 790 | $B:w$r=*$o$l$^$9!#(B | ||
| 791 | |||
| 792 | >> $B$5$F(B C-s $B$H%?%$%W$7$F8!:w$r;O$a$^$7$g$&!#$f$C$/$j$H#1J8;z$:$D(B | ||
| 793 | "cursor" $B$H$$$&C18l$rF~NO$7$^$9!##1J8;zBG$DKh$K%+!<%=%k$,$I$&F0$/$+(B | ||
| 794 | $B8+$^$7$g$&!#(B | ||
| 795 | $B$5$"!"(B"cursor" $B$,#12s8+$D$+$j$^$7$?!#(B | ||
| 796 | >> $B$b$&0lEY(B C-s $B$HBG$C$F<!$N(B "cursor" $B$r8+$D$1$^$7$g$&!#(B | ||
| 797 | >> $B:#EY$O(B <Delback> $B$r#42sBG$C$F!"%+!<%=%k$NF0$-$r8+$F2<$5$$!#(B | ||
| 798 | >> <Return> $B$HBG$C$F8!:w$r=*N;$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 799 | |||
| 800 | $B2?$,5/$C$?$+J,$j$^$9$+!)%$%s%/%j%a%s%?%k8!:w$G$O!"$"$J$?$,$=$l$^$G$KBG$C(B | ||
| 801 | $B$?J8;zNs$,8=$l$k$H$3$m$K9T$3$&$H$7$^$9!#<!$N(B "cursor" $B$K9T$/$K$O$b$&0l(B | ||
| 802 | $BEY(B C-s $B$HBG$A$^$9!#$b$7$b$&$=$&$$$&J8;zNs$,L5$+$C$?$i!"%Y%k$r$J$i$7$F(B | ||
| 803 | $B8!:w$,8=:_$O<:GT$7$F$$$k$3$H$rCN$i$;$^$9!#(BC-g $B$rBG$F$P8!:w$r=*$o$l$^$9!#(B | ||
| 804 | |||
| 805 | $BCm0U!'%7%9%F%`$K$h$C$F$O(B C-s $B$H%?%$%W$9$k$H2hLL$,F0$+$J$/$J$j(B Emacs $B$,(B | ||
| 806 | $BI=<($7$h$&$H$9$k$b$N$,2?$b2hLL$K=P$J$/$J$j$^$9!#$3$l$O!"%U%m!<%3%s%H%m!<(B | ||
| 807 | $B%k$H8F$P$l$k#O#S$N5!G=$,(B C-s $B$rB*$(!"(BEmacs $B$KEO$5$J$$$h$&$K$7$F$$$k$N(B | ||
| 808 | $B$G$9!#$3$l$r2r=|$9$k$K$O(B C-q $B$r%?%$%W$7$^$9!#$=$l$+$i(B Emacs $B%^%K%e%"%k(B | ||
| 809 | $B$N(B "Spontaneous Entry to Incremental Search ($BCN$i$L4V$K%$%s%/%j%a%s%?(B | ||
| 810 | $B%k%5!<%A$K$J$k(B)" $B$N@a$rFI$s$G$/$@$5$$!#$3$N$d$C$+$$$J#O#S$N5!G=$K$I$&(B | ||
| 811 | $BBP=h$9$l$PNI$$$+$,:\$C$F$$$^$9!#(B | ||
| 812 | |||
| 813 | $B%$%s%/%j%a%s%?%k8!:w$NESCf$G(B <Delback> $B$rBG$D$H8!:wJ8;zNsCf$N#1HV:G8e(B | ||
| 814 | $B$NJ8;z$,>C$($^$9!#$=$7$F!"%+!<%=%k$O!"A02s$N0LCV$KLa$j$^$9!#$?$H$($P!"(B | ||
| 815 | "c" $B$H%?%$%W$7$F:G=i$N(B "c" $B$rC5$7$^$9!#$=$l$+$i(B "u" $B$rBG$D$H:G=i$N(B"cu" | ||
| 816 | $B$N>l=j$K%+!<%=%k$,F0$-$^$9!#$=$3$G(B <Delback> $B$rBG$D$H(B "u" $B$r8!:wJ8;zNs(B | ||
| 817 | $B$+$i>C$7$F!"%+!<%9%k$O:G=i$K(B "c" $B$,8=$l$?>l=j$KLa$j$^$9!#(B | ||
| 818 | |||
| 819 | C-s $B$O!"8=:_$N%+!<%=%k0LCV0J9_$K=P$F$/$k8!:wJ8;zNs$rC5$7;O$a$^$9!#$b$7!"(B | ||
| 820 | $BJ8>O$NA0$NJ}$rC5$7$?$+$C$?$i!"(BC-r $B$r%?%$%W$7$^$9!#$3$l$^$G$N(B C-s $B$K$D(B | ||
| 821 | $B$$$F$N@bL@$O$9$Y$F(B C-r $B$K$bEv$F$O$^$j$^$9!#8!:w$NJ}8~$,H?BP$J$@$1$G$9!#(B | ||
| 822 | |||
| 823 | |||
| 824 | $B!vJ#?t$N%&%#%s%I%&(B | ||
| 825 | ================== | ||
| 826 | |||
| 827 | Emacs $B$NAGE($J5!G=$N0l$D$H$7$F!"0l$D$N2hLL$KF1;~$K$$$/$D$b$N%&%#%s%I%&(B | ||
| 828 | $B$rI=<($9$k$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 829 | |||
| 830 | >> $B%+!<%=%k$r$3$N9T$K;}$C$F$-$F(B C-u 0 C-l $B$H%?%$%W$7$F2<$5$$!J:G8e$N$O(B | ||
| 831 | CONTROL-L $B$G$9$h!"(BCONTROL-1 $B$8$c$"$j$^$;$s!K!#(B | ||
| 832 | |||
| 833 | >> $B$=$l$+$i(B C-x 2 $B$G2hLL$r#2$D$N%&%#%s%I%&$KJ,3d$7$^$7$g$&!#$I$A$i$N%&%#(B | ||
| 834 | $B%s%I%&$b$3$N%,%$%I$rI=<($7$F$$$^$9!#%+!<%=%k$O>e$N%&%#%s%I%&Fb$G$9!#(B | ||
| 835 | |||
| 836 | >> C-M-v $B$H%?%$%W$72<$N%&%#%s%I%&$r%9%/%m!<%k$5$;$^$7$g$&!#(B | ||
| 837 | $B!J%a%?%-!<$,$J$$>l9g$O(B ESC C-v $B$H%?%$%W$7$^$9!#!K(B | ||
| 838 | |||
| 839 | >> C-x o $B!J(B"o" $B$O(B "other$B!JB>J}!K(B" $B$r0UL#$7$^$9!K$r%?%$%W$72<$N%&%#%s%I(B | ||
| 840 | $B%&$K%+!<%=%k$r0\$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 841 | >> $B2<$N%&%#%s%I%&$G(B C-v $B$d(B M-v $B$r;H$C$F%9%/%m!<%k$5$;$^$7$g$&!#(B | ||
| 842 | $B$3$3$K=q$$$F$"$k;X<($O>e$N%&%#%s%I%&$GFI$_?J$s$G$/$@$5$$!#(B | ||
| 843 | |||
| 844 | >> $B$b$&0lEY(B C-x o $B$H%?%$%W$7!"%+!<%=%k$r>e$N%&%#%s%I%&$KLa$7$^$9!#(B | ||
| 845 | $B%+!<%=%k$O>e$N%&%#%s%I%&$N85$"$C$?0LCV$KLa$j$^$9!#(B | ||
| 846 | |||
| 847 | C-x o $B$r;H$C$F%&%#%s%I%&4V$r9T$C$?$jMh$?$j$G$-$^$9!#3F%&%#%s%I%&$O$=$l(B | ||
| 848 | $B<+?H$N%+!<%=%k0LCV$rJ];}$7$F$$$^$9$,!"0lEY$K$O0l$D$N%&%#%s%I%&$@$1$,%+!<(B | ||
| 849 | $B%=%k$rI=<($7$^$9!#DL>o$NJT=8%3%^%s%I$O3'%+!<%=%k$,$"$k%&%#%s%I%&$KBP$7(B | ||
| 850 | $B$FF/$-$^$9!#$=$N%&%#%s%I%&$r(B "selected window ($BA*BrCf$N%&%#%s%I%&(B)" $B$H(B | ||
| 851 | $B8F$S$^$9!#(B | ||
| 852 | |||
| 853 | C-M-v $B%3%^%s%I$O!"0l$D$N%&%#%s%I%&$GJ8>O$rJT=8Cf$KB>$N%&%#%s%I%&$r;2>H(B | ||
| 854 | $B$7$F$$$k;~$KLrN)$A$^$9!#JT=8Cf$N>l=j$K%+!<%=%k$rJ]$C$?$^$^!"(BC-M-v $B$GB>(B | ||
| 855 | $B$N%&%#%s%I%&$rFI$_?J$a$F9T$/$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 856 | |||
| 857 | C-M-v $B$O%3%s%H%m!<%k%a%?J8;z$N0lNc$G$9!#%a%?%-!<$,$"$k>l9g$O!"%3%s%H%m!<(B | ||
| 858 | $B%k%-!<$H%a%?%-!<$r2!$7$J$,$i(B v $B$r%?%$%W$7$^$9!#%3%s%H%m!<%k%-!<$H%a%?(B | ||
| 859 | $B%-!<$O$I$A$i$r@h$K2!$7$F$b9=$$$^$;$s!#$I$A$i$b$=$N8e$K%?%$%W$5$l$kJ8;z(B | ||
| 860 | $B$KBP$9$k=$>~%-!<(B (modifier key) $B$H$7$FF/$/$+$i$G$9!#(B | ||
| 861 | |||
| 862 | $B%a%?%-!<$,L5$$>l9g!"(BESC $B%-!<$r;H$$$^$9$,!"$3$N>l9g$O=gHV$,Bg;v$G$9!#$^(B | ||
| 863 | $B$:(BESC $B$r2!$7$F$+$iN%$7$F(B C-v $B$rBG$A$^$9!#(BC-ESC v $B$G$OBLL\$G$9!#$3$l$O(B | ||
| 864 | ESC $B$O$=$l<+BN$,0l$D$NJ8;z$G=$>~%-!<$G$O$J$$$+$i$G$9!#(B | ||
| 865 | |||
| 866 | >> $B>e$N%&%#%s%I%&$G(B C-x 1 $B$H%?%$%W$72<$N%&%#%s%I%&$r>C$7$^$7$g$&(B | ||
| 867 | |||
| 868 | $B!J$b$72<$N%&%#%s%I%&$G(B C-x 1 $B$H%?%$%W$9$k$H>e$N%&%#%s%I%&$,>C$($^$9!#(B | ||
| 869 | $B$3$N%3%^%s%I$O!V8=:_<+J,$,$$$k%&%#%s%I%&$@$1$K$7$J$5$$!W$H$$$&$b$N$@$H(B | ||
| 870 | $B;W$C$F2<$5$$!#!K(B | ||
| 871 | |||
| 872 | $BN>J}$N%&%#%s%I%&$KF1$8%P%C%U%!$rI=<($9$kI,MW$O$"$j$^$;$s!#0lJ}$N%&%#%s(B | ||
| 873 | $B%I%&$G(B C-x C-f $B$G%U%!%$%k$r3+$$$F$bB>J}$N%&%#%s%I%&$OJQ2=$7$^$;$s!#3F(B | ||
| 874 | $B%&%#%s%I%&$K$*$$$FJL!9$N%U%!%$%k$r3+$/$3$H$,$G$-$k$N$G$9!#(B | ||
| 875 | |||
| 876 | >> C-x 4 C-f $B$H%?%$%W$7B3$1$F2?$+<+J,$N%U%!%$%kL>$rF~NO$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 877 | <Return> $B$GF~NO$r=*$o$i$;$F2<$5$$!#:#;XDj$7$?%U%!%$%k$,2<$N%&%#%s%I(B | ||
| 878 | $B%&$K8=$l$^$9!#%+!<%=%k$b$=$C$A$K0\$j$^$9!#(B | ||
| 879 | |||
| 880 | >> C-x o $B$H%?%$%W$7>e$N%&%#%s%I%&$KLa$C$F2<$5$$!#$=$l$+$i(B C-x 1 $B$G2<$N(B | ||
| 881 | $B%&%#%s%I%&$r>C$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 882 | |||
| 883 | |||
| 884 | $B!v:F5"JT=8%l%Y%k(B (RECURSIVE EDITING LEVELS) | ||
| 885 | |||
| 886 | $B;~!9!JITK\0U$K!K:F5"JT=8%l%Y%k$H8F$P$l$k>uBV$KF~$k$3$H$,$"$j$^$9!#%b!<(B | ||
| 887 | $B%I%i%$%s$N%a%8%c!<%b!<%IL>$r0O$`4]3g8L(B "()" $B$,$5$i$Knl3g8L(B "[]" $B$G0O$^(B | ||
| 888 | $B$l$^$9!#Nc$($P!"(B(Fundamental) $B$HI=<($5$l$kBe$o$j$K(B [(Fundamental)] $B$N(B | ||
| 889 | $B$h$&$K$J$j$^$9!#(B | ||
| 890 | |||
| 891 | $B:F5"JT=8%l%Y%k$+$iH4$1=P$9$K$O(B ESC ESC ESC $B$H%?%$%W$7$^$9!#$3$l$OHFMQ(B | ||
| 892 | $B!VH4$1=P$7!W%3%^%s%I$G$9!#M>J,$J%&%#%s%I%&$r>C$7$?$j!"%_%K%P%C%U%!$+$i(B | ||
| 893 | $BH4$1$?$j$9$k$N$K$b;H$($^$9!#(B | ||
| 894 | |||
| 895 | |||
| 896 | >> M-x $B$H%?%$%W$7%_%K%P%C%U%!$KF~$C$F2<$5$$!#$=$l$+$i(B ESC ESC ESC $B$H%?(B | ||
| 897 | $B%$%W$7H4$1=P$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 898 | |||
| 899 | C-g $B$G$O:F5"JT=8%l%Y%k$+$i$OH4$1=P$;$^$;$s!#$3$l$O!"(BC-g $B$,:F5"JT=8%l%Y(B | ||
| 900 | $B%kFb$G$N%3%^%s%I$d0z?t$r<h$j>C$9$N$K;H$o$l$F$$$k$+$i$G$9!#(B | ||
| 901 | |||
| 902 | |||
| 903 | $B!v$b$C$H$b$C$H%X%k%W(B | ||
| 904 | ==================== | ||
| 905 | |||
| 906 | $B$3$NF~Lg%,%$%I$G$O(B Emacs $B$r;H$$;O$a$k$N$K==J,$J>pJs$rDs6!$7$?$D$b$j$G(B | ||
| 907 | $B$9!#(BEmacs $B$K$O$"$^$j$K$bB?$/$N5!G=$,$"$k$N$G!"$3$3$G$9$Y$F$r@bL@$9$k$N(B | ||
| 908 | $B$OL5M}$G$9!#Lr$KN)$D5!G=$r$b$C$HB?$/3X$S$?$$$H;W$&?M$N$?$a$K$O!"(BEmacs | ||
| 909 | $B$N%3%^%s%I$N@bL@$rFI$`$?$a$N%3%^%s%I$,$"$j$^$9!#$3$l$i$N!V%X%k%W!W%3%^(B | ||
| 910 | $B%s%I$O3'(B Control-h $BJ8;z!J%X%k%WJ8;z$H8F$S$^$9!K$G;O$^$j$^$9!#(B | ||
| 911 | |||
| 912 | $B%X%k%W5!G=$r;H$&$K$O!"(BC-h $B$KB3$$$F$I$s$J<oN`$N%X%k%W$,I,MW$+$r<($9#1J8(B | ||
| 913 | $B;z$r%?%$%W$7$^$9!#$b$7$=$l$9$iJ,$i$J$$>l9g$O(B C-h ? $B$H%?%$%W$7$^$7$g$&!#(B | ||
| 914 | $B$I$s$J<oN`$N%X%k%W$rDs6!$G$-$k$+$,<($5$l$^$9!#$b$7!"(BC-h $B$r%?%$%W$7$F$+(B | ||
| 915 | $B$i5$$,JQ$o$C$?$i!"(BC-g $B$r%?%$%W$7$F<h$j>C$9$3$H$,$G$-$^$9!#(B | ||
| 916 | |||
| 917 | $B!J%5%$%H$K$h$C$F$O(B C-h $BJ8;z$N0UL#$rJQ99$7$F$$$k$+$b$7$l$^$;$s!#%f!<%6(B | ||
| 918 | $BA40w$KBP$9$kAm3gE*$J<jCJ$H$7$F$=$s$J$3$H$r$9$k$Y$-$G$O$"$j$^$;$s!#$=$&(B | ||
| 919 | $B$$$&>l9g$O%7%9%F%`4IM}<T$KJ86g$r8@$$$^$7$g$&!#$^!"$H$b$+$/!"$b$7(B C-h | ||
| 920 | $B$,2hLL$N2<$NJ}$K%X%k%W$N%a%C%;!<%8$r=P$5$J$1$l$P!"(BF1 $B%-!<$+(B M-x help | ||
| 921 | <Return> $B$r;n$7$F$_$F2<$5$$!#!K(B | ||
| 922 | |||
| 923 | $B:G$b4pK\E*$J%X%k%W5!G=$O(B C-h c $B$G$9!#(BC-h$B!"$=$l$+$i(B c$B!"$=$7$F%3%^%s%I$N(B | ||
| 924 | $B%-!<<c$7$/$O$=$N%7!<%1%s%9$r%?%$%W$9$k$H!"$=$N%3%^%s%I$K$D$$$F$NC;$$@b(B | ||
| 925 | $BL@$rI=<($7$^$9!#(B | ||
| 926 | |||
| 927 | >> C-h c C-p $B$H%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 928 | $B0J2<$N$h$&$J%a%C%;!<%8$,I=<($5$l$k$O$:$G$9!#(B | ||
| 929 | |||
| 930 | C-p runs the command previous-line | ||
| 931 | |||
| 932 | $B$3$l$O!V%U%!%s%/%7%g%s$NL>A0!W$rI=<($7$?$N$G$9!#%U%!%s%/%7%g%sL>$O<g$K(B | ||
| 933 | Emacs $B$r%+%9%?%^%$%:$7$?$j3HD%$7$?$j$9$k$N$K;H$o$l$^$9!#$7$+$7!"%U%!%s(B | ||
| 934 | $B%/%7%g%sL>$O$=$N%3%^%s%I$,2?$r$9$k$b$N$J$N$+$,J,$k$h$&$KIU$1$i$l$^$9$N(B | ||
| 935 | $B$G!"4JC1$J@bL@$H$7$F$b$=$N$^$^Lr$KN)$A$^$9!#0lEY3X$s$@%3%^%s%I$K$D$$$F(B | ||
| 936 | $B;W$$=P$9$K$O==J,$G$9!#(B | ||
| 937 | |||
| 938 | C-x C-s $B$d!J%a%?%-!<$d%"%k%H%-!<$,$J$$>l9g$N!K(B <ESC> v $B$J$I$NJ#?tJ8;z(B | ||
| 939 | $B$N%3%^%s%I$r(B C-h c $B$N8e$K%?%$%W$9$k$3$H$b$G$-$^$9!#(B | ||
| 940 | |||
| 941 | $B%3%^%s%I$K$D$$$F$b$C$HB?$/$N>pJs$,M_$7$1$l$P(B C-h c $B$NBe$o$j$K(B C-h k $B$r(B | ||
| 942 | $B;H$$$^$9!#(B | ||
| 943 | |||
| 944 | >> C-h k C-p $B$H%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 945 | |||
| 946 | Emacs$B$N%&%#%s%I%&$K!"%3%^%s%I$NL>A0$HF1;~$K$=$N5!G=$N@bL@$,I=<($5$l$^(B | ||
| 947 | $B$9!#FI$_=*$($?$i!"(BC-x 1 $B$H%?%$%W$7$F%X%k%W$NJ8>O$r>C$7$^$7$g$&!#I,$:$7(B | ||
| 948 | $B$b$9$0$K$=$&$9$kI,MW$O$"$j$^$;$s!#%X%k%W$NJ8>O$r8+$J$,$iJT=8$rB3$1!"$=(B | ||
| 949 | $B$l$+$i(B C-x 1 $B$H%?%$%W$7$F$b9=$$$^$;$s!#(B | ||
| 950 | |||
| 951 | C-h $B$K$OB>$K$bLr$KN)$D%*%W%7%g%s$,$"$j$^$9!#(B | ||
| 952 | |||
| 953 | C-h f $B%U%!%s%/%7%g%s$N@bL@!#%U%!%s%/%7%g%sL>$rF~NO$7$^$9!#(B | ||
| 954 | |||
| 955 | >> C-h f previous-line<Return> $B$H%?%$%W$7$F$_$^$7$g$&!#(B | ||
| 956 | C-p $B%3%^%s%I$r<B9T$9$k%U%!%s%/%7%g%s$K$D$$$F$N$9$Y$F$N>pJs$rI=<($7(B | ||
| 957 | $B$^$9!#(B | ||
| 958 | |||
| 959 | $B$3$l$K;w$?%3%^%s%I(B C-h v $B$O$=$NCM$r%;%C%H$9$k$H$3$K$h$C$F(B Emacs $B$N?6Iq(B | ||
| 960 | $B$$$r%+%9%?%^%$%:$G$-$kJQ?t$N@bL@$rI=<($7$^$9!#JQ?tL>$NF~NO$r%W%m%s%W%H(B | ||
| 961 | $B$K$7$?$,$C$FF~NO$7$^$9!#(B | ||
| 962 | |||
| 963 | C-h a $B%3%^%s%I%"%W%m%]%9(B (command apropos)$B!#%-!<%o!<%I$rF~NO(B | ||
| 964 | $B$9$k$H!"$=$N%-!<%o!<%I$rL>A0$K4^$`A4$F$N%3%^%s%I$r%j%9(B | ||
| 965 | $B%H%"%C%W$7$^$9!#$3$l$i$N%3%^%s%I$OA4$F(B M-x $B$G<B9T$G$-(B | ||
| 966 | $B$^$9!#%3%^%s%I$K$h$C$F$O!"$=$l$rAv$i$;$k$?$a$N#1J8;z$+(B | ||
| 967 | $B#2J8;z$N%7!<%1!<%s%9$bI=<($5$l$^$9!#(B | ||
| 968 | |||
| 969 | >> C-h a file<Return> $B$H%?%$%W$7$F$_$F2<$5$$!#(B | ||
| 970 | |||
| 971 | "file"$B$H$$$&J8;zNs$rL>A0$N0lIt$K;}$DA4$F$N(B M-x $B%3%^%s%I!J3HD%%3%^%s%I!K(B | ||
| 972 | $B$rJL$N%&%#%s%I%&$KI=<($7$^$9!#(B C-x C-f $B$N$h$&$JJ8;z%3%^%s%I$bBP1~$9$k(B | ||
| 973 | $BL>A0!J(Bfind-file $B$N$h$&$K!K$KJB$s$GI=<($5$l$^$9!#(B | ||
| 974 | |||
| 975 | >> C-M-v $B$H%?%$%W$7%X%k%W$N%&%#%s%I%&$r%9%/%m!<%k$5$;$^$7$g$&!#2?EY$+(B | ||
| 976 | $B$d$C$F2<$5$$!#(B | ||
| 977 | |||
| 978 | >> C-x 1 $B$G%X%k%W%&%#%s%I%&$r>C$7$F2<$5$$!#(B | ||
| 979 | |||
| 980 | C-h i $B%*%s%i%$%s%^%K%e%"%k!J(BInfo$B!K$rFI$`!#$3$N%3%^%s%I$r;H$&(B | ||
| 981 | $B$H!"$"$J$?$O(B `*info*' $B$H$$$&L>$NFC<l$J%P%C%U%!$K0\$5$l(B | ||
| 982 | $B$^$9!#$=$3$G!"%7%9%F%`$K%$%s%9%H!<%k$5$l$F$$$k%Q%C%1!<(B | ||
| 983 | $B%8$N%*%s%i%$%s%^%K%e%"%k$,FI$a$^$9!#(B m emacs <Return> | ||
| 984 | $B$H%?%$%W$9$l$P(B Emacs $B$N%^%K%e%"%k$,FI$a$^$9!#$b$7(B Info | ||
| 985 | $B$r;H$&$N$,=i$a$F$J$i!"(B? $B$H%?%$%W$7$^$7$g$&!#(BInfo $B%b!<(B | ||
| 986 | $B%I$N%,%$%I%D%"!<$,;O$^$j$^$9!#$3$NF~Lg%,%$%I$rFI$_=*$((B | ||
| 987 | $B$?8e$O!"(BEmacs $B$N(B Info $B%^%K%e%"%k$r$"$J$?$N65K\$K$7$F2<(B | ||
| 988 | $B$5$$!#(B | ||
| 989 | |||
| 990 | |||
| 991 | $B!v$b$C$HB?$/$N5!G=(B | ||
| 992 | ================== | ||
| 993 | |||
| 994 | $BK\$N%^%K%e%"%k$G$"$m$&$H%*%s%i%$%s%^%K%e%"%k!J(BHelp $B%a%K%e!<$r;H$&$+(B | ||
| 995 | F10 h r$B!K$G$"$m$&$H!"$=$l$rFI$a$P(B Emacs $B$K$D$$$F$b$C$HB?$/$r3X$Y$^$9!#(B | ||
| 996 | $B$"$J$?$,FC$K$*5$$K>$$9$G$"$m$&5!G=$K!"%?%$%W?t$r8:$i$7$F$/$l$kJd40(B | ||
| 997 | $B!J(Bcompletion$B!K$H!"%U%!%$%k$N07$$$rC1=c2=$7$F$/$l$k%G%#%l%/%H%jJT=8(B | ||
| 998 | (dired) $B$N#2$D$N$,$"$j$^$9!#(B | ||
| 999 | |||
| 1000 | $BJd40!J(Bcompletion$B!K$O!"ITI,MQ$J%?%$%W$r>J$/$?$a$N$b$N$G$9!#$?$H$($P!"$b(B | ||
| 1001 | $B$7(B *Message* $B%P%C%U%!$K@ZBX$($?$1$l$P!"(BC-x b *M<TAB> $B$H%?%$%W$9$k$@$1(B | ||
| 1002 | $B$G!"(BEmacs $B$O;D$j$N%P%C%U%!L>$r!"4{$K%?%$%W$7$?ItJ,$+$i7hDj$G$-$k8B$j!"(B | ||
| 1003 | $BKd$a$F$/$l$^$9!#Jd40$O(B Info $B$N(B Emacs $B%^%K%e%"%k$N(B "Completion" $B$H$$$&(B | ||
| 1004 | $B%N!<%I$G!"@bL@$5$l$F$$$^$9!#(B | ||
| 1005 | |||
| 1006 | $B%G%#%l%/%H%jJT=8!J(Bdired$B!K$O!"%G%#%l%/%H%j$d$=$N%5%V%G%#%l%/%H%jCf$N%U%!(B | ||
| 1007 | $B%$%k$r%j%9%H%"%C%W$7!"%j%9%HCf$r0\F0$7$J$,$i!"%U%!%$%k$r3+$/!"L>A0$rJQ(B | ||
| 1008 | $B99$9$k!":o=|$9$k!"$=$NB>$NA`:n$r9T$&!"$J$I$,$G$-$^$9!#%G%#%l%/%H%jJT=8(B | ||
| 1009 | $B$O!"(BInfo $B$N(B Emacs $B%^%K%e%"%k$N(B "Dired" $B$H$$$&%N!<%I$G!"@bL@$5$l$F$$$^(B | ||
| 1010 | $B$9!#(B | ||
| 1011 | |||
| 1012 | $B%^%K%e%"%k$O!"(BEmacs $B$N$=$NB>$NB?$/$N5!G=$K$D$$$F@bL@$7$F$$$^$9!#(B | ||
| 1013 | |||
| 1014 | |||
| 1015 | $B!v$*$o$j$K(B | ||
| 1016 | ========== | ||
| 1017 | |||
| 1018 | $BK:$l$J$$$G!*(BEmacs $B$r=*N;$9$k$K$O!"(BC-x C-c $B$G$9!#$^$?(B Emacs $B$KLa$C$FMh(B | ||
| 1019 | $B$i$l$k$h$&$K0l;~E*$K%7%'%k$KLa$k$@$1$J$i(B C-z $B$G$9!#(B | ||
| 1020 | |||
| 1021 | $B$3$NF~Lg%,%$%I$O!"$^$C$?$/$N=i?4<T$K$b$o$+$j$d$9$$$h$&$K$H0U?^$7$F$$$^(B | ||
| 1022 | $B$9!#$G$9$+$i!"$b$72?$+$o$+$j$K$/$$E@$,$"$C$?$J$i!"<+J,$r@U$a$J$$$G!";d(B | ||
| 1023 | $BC#$KJ86g$r$D$1$F2<$5$$!#(B | ||
| 1024 | |||
| 1025 | |||
| 1026 | $B!v$3$NK]LuHG$K$D$$$F$N<U<-(B | ||
| 1027 | ========================== | ||
| 1028 | |||
| 1029 | $B$3$NJ8=q$O(B Emacs Ver.22 $BIUB0$N1Q8lHG$NF~Lg%,%$%I$rF|K\8l$KK]Lu$7$?$b$N(B | ||
| 1030 | $B$G$9!#$=$N:]!"(BEmacs Ver. 20 $BImB0$NF|K\8lHGF~Lg%,%$%I$r%Y!<%9$K$7$^$7$?!#(B | ||
| 1031 | Emacs Ver. 20 $BImB0$NF|K\8lHGF~Lg%,%$%I$O!"(BMule $BIUB0$NF|K\8l%,%$%I$r;2(B | ||
| 1032 | $B9M$K$7$?$b$N$G!"$=$N85$O(B SANETO Takanori $B;a$,F|K\8l(B MicroEmacs(kemacs) | ||
| 1033 | $BF~LgJT$H$7$FK]Lu$5$l!"$=$l$rNkLZM5?.;a(B <hironobu@sra.co.jp> $B$,(B | ||
| 1034 | Nemacs/Mule $BMQ$KJQ99!"$5$i$K5HEDLP<y;a$,=$@5$5$l$?$b$N$G$9!#$3$l$i$NJ}!9(B | ||
| 1035 | $B$K?<$/46<U$7$^$9!#(B | ||
| 1036 | |||
| 1037 | |||
| 1038 | $B!vCx:n8"I=<((B | ||
| 1039 | ============ | ||
| 1040 | |||
| 1041 | $B$3$3$K85$N1Q8lHG$NCx:n8"I=<($r$=$N$^$^IU$1$^$9!#$3$NK]LuHG$b$3$l$K=>$$(B | ||
| 1042 | $B$^$9!#(B | ||
| 1043 | |||
| 1044 | This tutorial descends from a long line of Emacs tutorials | ||
| 1045 | starting with the one written by Stuart Cracraft for the original Emacs. | ||
| 1046 | |||
| 1047 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 1048 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1049 | |||
| 1050 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1051 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1052 | |||
| 1053 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1054 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1055 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1056 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1057 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1058 | |||
| 1059 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1060 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1061 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1062 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1063 | |||
| 1064 | The conditions for copying Emacs itself are more complex, but in the | ||
| 1065 | same spirit. Please read the file COPYING and then do give copies of | ||
| 1066 | GNU Emacs to your friends. Help stamp out software obstructionism | ||
| 1067 | ("ownership") by using, writing, and sharing free software! | ||
| 1068 | |||
| 1069 | ;;; Local Variables: | ||
| 1070 | ;;; coding: iso-2022-jp | ||
| 1071 | ;;; End: | ||
| 1072 | |||
| 1073 | ;;; arch-tag: 7136abc2-eb97-4f51-80a2-fa690ba4cfe8 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.ko b/etc/tutorials/TUTORIAL.ko new file mode 100644 index 00000000000..9f3d66a48af --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.ko | |||
| @@ -0,0 +1,1009 @@ | |||
| 1 | $(C@L8F=:(B(Emacs) $(CAvD'<-@T4O4Y(B. | ||
| 2 | $(C3!?!4B(B $(C:9;g(B $(CA60G@L(B | ||
| 3 | $(C@V=@4O4Y(B. $(CAv1](B $(C@P0m(B $(C@V4B(B $(C@L(B $(C1[@:(B $(C@L8F=:(B(Emacs) $(CAvD'<-@T4O4Y(B. | ||
| 4 | |||
| 5 | $(C@L8F=:(B $(C8m7I5i@:(B $(C4k03(B $(CA&>n<h(B (CTRL$(C@L3*(B CTL$(C@L6s0m55(B $(CG%=C(B) $(CH$@:(B | ||
| 6 | META$(C<h(B (EDIT$(C@L3*(B ALT$(C6s0m55(B $(CG%=C(B)$(C8&(B $(C;g?kGU4O4Y(B. $(C@L71(B $(C1[<h8&(B $(C8E9x(B $(C4Y(B | ||
| 7 | $(C>21b(B $(C:84Y4B(B $(C?l8.4B(B $(C4Y@=0z(B $(C00@:(B $(C>`=D(B $(CG%Gv@;(B $(C>21b7N(B $(CGU=C4Y(B: | ||
| 8 | |||
| 9 | C-<$(C9.@Z(B> $(CA&>n<h8&(B $(C4)8%(B $(CC$(B <$(C9.@Z(B> $(C1[<h8&(B $(CD(4O4Y(B. $(CAo(B, C-f$(C4B(B $(CA&>n<h8&(B | ||
| 10 | $(C4)8%(B $(C;sEB?!<-(B f $(C1[<h8&(B $(CD!4B(B $(C0M@;(B $(C8;GU4O4Y(B. | ||
| 11 | M-<$(C9.@Z(B> META$(C<h3*(B EDIT$(C<h(B $(CH$@:(B $(C13C<<h(B(ALT)$(C8&(B $(C4)8%(B $(CC$(B <$(C9.@Z(B> $(C1[<h8&(B | ||
| 12 | $(CD(4O4Y(B. META$(C<h(B, EDIT$(C<h(B $(CH$@:(B $(C13C<<h0!(B $(C>x@88i(B $(C3*?H<h(B(ESC)$(C8&(B | ||
| 13 | $(C4-764Y(B $(C3u@:(B $(CHD(B <$(C9.@Z(B> $(C1[<h8&(B $(CD(4O4Y(B. $(C3*?H<h4B(B <ESC>$(C@L6s0m(B | ||
| 14 | $(C>21b7N(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 15 | |||
| 16 | $(C@/@G(B: C-x C-c$(C8&(B $(CD!8i(B $(C@L8F=:8&(B $(CA>7aGR(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. ($(C5N(B $(C9.@Z(B.) | ||
| 17 | $(C?^BJ(B $(C0!@e@Z8.?!(B $(C@V4B(B $(C9.@Z(B ">>"$(C4B(B $(C56@Z0!(B $(C8m7I@;(B $(C=GG`GX(B $(C:8557O(B | ||
| 18 | $(CGO0m@Z(B $(CGT@;(B $(CAv=CGU4O4Y(B. $(C?98&(B $(C5i>n(B: | ||
| 19 | <<help-with-tutorial$(C@L(B $(C=C@[GO8i<-(B $(C?)1b?!(B $(C:s(B $(CAY@L(B $(C3"?vA3@=(B>> | ||
| 20 | >> $(C4Y@=(B $(CH-8i@87N(B $(C?rAw@L1b(B $(C@'GX<-4B(B C-v ($(C4Y@=(B $(CH-8i(B $(C:81b(B)$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 21 | ($(CGX(B $(C:8=J=C?@(B. $(CA&>n<h8&(B $(C4)8%(B $(CC$(B v $(C1[<h8&(B $(CD!8i(B $(C5K4O4Y(B.) | ||
| 22 | $(CAv1]:NEM4B(B $(CGQ(B $(CH-8i@;(B $(C4Y(B $(C@P>z@;(B $(C6'864Y(B $(C@L780T(B $(CGX>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 23 | |||
| 24 | $(CGQ(B $(CH-8i?!<-(B $(C4Y8%(B $(CH-8i@87N(B $(C?rAw@O(B $(C6'(B $(C5N(B $(CAY@L(B $(C0cD#4Y4B(B $(C0M@;(B | ||
| 25 | $(C@/@GGO=J=C?@(B; $(C@L4B(B $(CGQ(B $(C9.@e@;(B $(C0h<SGX<-(B $(C@P@;(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(CGO1b(B | ||
| 26 | $(C@'GT@T4O4Y(B. | ||
| 27 | |||
| 28 | $(CC99xB07N(B $(C@MGt>_(B $(CGO4B(B $(C0M@:(B $(C9.@e@G(B $(CGQ(B $(C0w?!<-(B $(C4Y8%(B $(C0w@87N(B $(C?rAw@L4B(B | ||
| 29 | $(C0M@T4O4Y(B. C-v$(C7N(B $(CGQ(B $(CH-8i@;(B $(C>UBJ@87N(B $(C?rAw@L4B(B $(C0M@:(B $(C@L9L(B $(C>K0m(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 30 | $(C5^BJ@87N(B $(CGQ(B $(CH-8i@;(B $(C?rAw@L1b(B $(C@'GX<-4B(B M-v$(C8&(B (META$(C<h8&(B $(C4)8%C$(B v $(C1[<h8&(B | ||
| 31 | $(CD!0E3*(B, META$(C<h3*(B EDIT$(C<h(B, $(CH$@:(B $(C13C<<h0!(B $(C>x@;(B $(C0f?l(B <ESC>v$(C8&(B $(CD(4O4Y(B). | ||
| 32 | |||
| 33 | >> $(C8n(B $(C9x(B M-v$(C?M(B C-v$(C8&(B $(C9x0%>F(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 34 | |||
| 35 | |||
| 36 | * $(C?d>`(B | ||
| 37 | ------ | ||
| 38 | |||
| 39 | $(C4Y@=@:(B $(C@|C<H-8i@;(B $(C:84B5%(B $(C@/?kGQ(B $(C8m7I5i@T4O4Y(B: | ||
| 40 | |||
| 41 | C-v $(CGQ(B $(C@|C<(B $(CH-8i@;(B $(C>UBJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 42 | ESC v $(CGQ(B $(C@|C<(B $(CH-8i@;(B $(C5^BJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 43 | C-l $(CH-8i@;(B $(CAv?l0m(B $(C8p5g(B $(C1[?y@;(B $(C4Y=C(B $(CH-8i(B $(CG%=CGO8i<-(B | ||
| 44 | $(C1t:}@L0!(B $(C@V4B(B $(C1[?y@;(B $(CH-8i@G(B $(CA_>S?!(B $(C?@0T(B $(CGQ4Y(B. | ||
| 45 | ($(CA&>n<h(B-1$(C@L(B $(C>F4O6s(B $(CA&>n<h(B-L$(C@T4O4Y(B.) | ||
| 46 | |||
| 47 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(CC#>F<-(B $(C1W(B $(C0w@G(B $(C1[?y@;(B $(C1b>oGO=J=C?@(B. | ||
| 48 | $(C1W8.0m4B(B C-l$(C@;(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 49 | $(C1t9Z@L8&(B $(C4Y=C(B $(CC#>F<-(B $(C00@:(B $(C1[?y@L(B $(C1t9Z@L@G(B $(C1YC3?!(B $(C@V4B0!8&(B | ||
| 50 | $(CH.@NGO=J=C?@(B. | ||
| 51 | |||
| 52 | |||
| 53 | * $(C1b:;@{@N(B $(C1t9Z@L@G(B $(CA&>n(B | ||
| 54 | ------------------------ | ||
| 55 | |||
| 56 | $(CGQ(B $(CH-8i@;(B $(C?rAw@L4B(B $(C0M@:(B $(C@/?kGU4O4Y88(B $(CH-8i@G(B $(CGQ(B $(C1[?y3;?!<-(B $(C>n6;0T(B | ||
| 57 | $(CA$GXAx(B $(C@e<R7N(B $(C?rAw@O(B $(C<v(B $(C@V0Z=@4O1n(B? | ||
| 58 | |||
| 59 | $(C@L?!4B(B $(C8n0!Av(B $(C9f9}@L(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C0!@e(B $(C1Y:;@{@N(B $(C9f9}@:(B C-p, C-b, C-f | ||
| 60 | $(C1W8.0m(B C-n $(C8m7I@;(B $(C;g?kGO4B(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C0"0"@:(B $(CH-8i?!<-(B $(CA$GXAx(B $(C9fGb@87N(B | ||
| 61 | $(CGO3*@G(B $(C0!7ND-@L3*(B $(CGO3*@G(B $(C<<7ND->?(B $(C1t9Z@L8&(B $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 62 | $(C?)1b?!(B $(C@L(B $(C3W0!Av(B $(C8m7I5i0z(B $(C1W(B $(C?rAw@L4B(B $(C9fGb@;(B $(C:8?)AV4B(B $(CG%0!(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 63 | |||
| 64 | $(C5^(B $(CAY(B, C-p | ||
| 65 | : | ||
| 66 | : | ||
| 67 | $(C5^BJ@87N(B, C-b .... $(CGv@g@G(B $(C1t9Z@L(B $(C@'D!(B .... $(C>UBJ@87N(B, C-f | ||
| 68 | : | ||
| 69 | : | ||
| 70 | $(C>U(B $(CAY(B, C-n | ||
| 71 | |||
| 72 | >> C-n$(C@L3*(B C-p$(C8&(B $(C=a<-(B $(C1t9Z@L8&(B $(C@'(B $(C55G%@G(B $(C0!?n5%(B $(CAY7N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 73 | $(C1W8.0m4B(B C-l$(C@;(B $(CCD<-(B $(C@L(B $(C55G%0!(B $(CH-8i@G(B $(CA_>S?!(B $(C@'D!GO4BAv8&(B | ||
| 74 | $(CH.@NGO=J=C?@(B. | ||
| 75 | |||
| 76 | $(C@L(B $(C8m7I5i@:(B $(C1[@Z7N(B $(C1b>oGO4B(B $(C0M@L(B $(C=,?o(B $(C0M@T4O4Y(B: P$(C4B(B previous, N$(C@:(B | ||
| 77 | next, B$(C4B(B backward, F$(C4B(B forward. $(C@L5i@:(B $(C1b:;@{@N(B $(C1t9Z@L(B $(C@L5?(B | ||
| 78 | $(C8m7I@87N<-(B, $(CGW;s(B $(C;g?kGO0T(B $(C5I(B $(C0M@L9G7N(B $(CAv1](B $(C4g@e(B $(C8S8.(B $(C<S?!(B $(C@MGt(B $(C5N4B(B | ||
| 79 | $(C0M@L(B $(CAA=@4O4Y(B. | ||
| 80 | |||
| 81 | >> C-n$(C@;(B $(C?)7/9x(B $(CCD<-(B $(C1t9Z@L8&(B $(C@L(B $(CAY7N(B $(C0!A.(B $(C?@=J=C?@(B. | ||
| 82 | |||
| 83 | >> C-f$(C8&(B $(CCD<-(B $(CAY(B $(C>H?!<-(B $(C@L5?GX(B $(C:80m(B C-p$(C7N(B $(C5^(B $(CAY7N(B $(C0!=J=C?@(B. | ||
| 84 | $(C1t9Z@L0!(B $(CAY@G(B $(CA_0#?!(B $(C@V@;(B $(C6'(B C-p$(C0!(B $(C>n62(B $(C@[?k@;(B $(CGO4B0!(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 85 | |||
| 86 | $(C0"0"@G(B $(CAY@:(B $(C4Y@=?!(B $(C@L>nAv4B(B $(CAY0z(B $(C:P8.GO4B(B $(C;uAY(B $(C9.@Z7N(B $(C3!334O4Y(B. | ||
| 87 | $(CFD@O@G(B $(C86Av87(B $(CAY@:(B $(C3!?!(B $(C;uAY(B $(C9.@Z0!(B $(C@V>n>_(B $(CGU4O4Y(B ($(C1W7/3*(B $(C@L8F=:4B(B $(C@L8&(B | ||
| 88 | $(C?d18GOAv(B $(C>J=@4O4Y(B). | ||
| 89 | |||
| 90 | >> $(CAY@L(B $(C=C@[GO4B(B $(C0w?!<-(B C-b$(C8&(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. $(C1t9Z@L0!(B $(C5^(B $(CAY@G(B $(C3!@87N(B | ||
| 91 | $(C?rAw?)>_(B $(CGU4O4Y(B. $(C1W(B $(C@L@/4B(B $(C1t9Z@L0!(B $(C;uAY(B $(C9.@Z8&(B $(C3Q>n<-(B $(C5^BJ@87N(B | ||
| 92 | $(C?rAw@L1b(B $(C6'9.@T4O4Y(B. | ||
| 93 | |||
| 94 | C-f$(C55(B C-b$(CC373(B $(C;uAY(B $(C9.@Z8&(B $(C3Q>n<-(B $(C@L5?GR(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 95 | |||
| 96 | >> C-b$(C8&(B $(C8n(B $(C9x(B $(C4u(B $(CCD<-(B $(C1t9Z@L0!(B $(C>n5p(B $(C@V4B0!8&(B $(C:80m(B C-f$(C7N(B $(C4Y=C(B $(CAY@G(B | ||
| 97 | $(C3!1nAv(B $(C@L5?GO=J=C?@(B. | ||
| 98 | $(C1W(B $(C4Y@=?!(B C-f$(C7N(B $(C4Y@=(B $(CAY7N(B $(C@L5?GO=J=C?@(B. | ||
| 99 | |||
| 100 | $(CH-8i@G(B $(C2@4k1b3*(B $(C9X9Y4Z@;(B $(CAv3*CD<-(B $(C@L5?GO8i(B $(C0!@e@Z8.8&(B $(C9~>n3-(B $(C1[?y@:(B | ||
| 101 | $(CH-8i(B $(C>H@87N(B $(C9P7A(B $(C5i>n(B $(C?I4O4Y(B. $(C@L0M@;(B "$(C5N7g8;1b(B(scrolling)"$(C6s0m(B | ||
| 102 | $(CGU4O4Y(B. $(C@L4B(B $(C@L8F=:0!(B $(C1t9Z@L8&(B $(CH-8i(B $(C9[@87N(B $(C3;:83;Av(B $(C>J0m(B $(C1[?y@G(B $(CA$GXAx(B | ||
| 103 | $(C@e<R7N(B $(C?rAw@O(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 104 | |||
| 105 | >> C-n$(C@87N(B $(C1t9Z@L8&(B $(CH-8i@G(B $(C9X9Y4Z(B $(C>F7!7N(B $(C?rAw?)<-(B, $(C>n62(B $(C@O@L(B | ||
| 106 | $(C9_;}GO4B0!8&(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 107 | |||
| 108 | $(CGQ(B $(C9.@Z>?(B $(C@L5?GO4B(B $(C0M@L(B $(C4@8.8i(B, $(CGQ(B $(C398;>?(B $(C?rAw@O(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. M-f | ||
| 109 | (Meta-f)$(C4B(B $(CGQ(B $(C398;>?(B $(C>UBJ@87N(B, M-b$(C4B(B $(CGQ(B $(C398;>?(B $(C5^BJ@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 110 | |||
| 111 | >> M-f$(C3*(B M-b$(C8&(B $(C8n(B $(C9x(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 112 | |||
| 113 | $(C398;@G(B $(CA_0#?!<-4B(B $(C398;@G(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. $(C398;(B $(C;g@L@G(B $(C0x0#(B | ||
| 114 | $(C9.@Z?!<-4B(B M-f$(C0!(B $(C4Y@=(B $(C398;@G(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. M-b$(C4B(B $(C9]4k(B $(C9fGb@87N(B | ||
| 115 | $(C00@:(B $(C@[?k@;(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 116 | |||
| 117 | >> $(CA_0#(B $(CA_0#?!(B C-f$(C?M(B C-b$(C8&(B $(CD!8i<-(B M-f$(C?M(B M-b$(C8&(B $(C8n(B $(C9x(B | ||
| 118 | $(C?,=@GO=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(C398;@G(B $(C3;:N3*(B $(CA_0#?!<-(B M-f$(C?M(B M-b$(C0!(B $(C>n62(B | ||
| 119 | $(C@[?k@;(B $(CGO4B0!8&(B $(C:<(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 120 | |||
| 121 | C-f$(C?M(B C-b, M-f$(C?M(B M-b$(C@G(B $(C@/;g<:?!(B $(C@/@GGO=J=C?@(B. $(C4k:N:P(B Meta $(C9.@Z4B(B | ||
| 122 | $(C>p>n0!(B $(CA$@GGO4B(B $(C4\@'(B($(C398;(B, $(C9.@e(B, $(C4\6t(B)$(C@G(B $(C@[5??!(B $(C;g?k5G0m(B $(CA&>n(B | ||
| 123 | $(C9.@Z4B(B $(CFmA}GO4B(B $(C0M0z4B(B $(C0|0h>x4B(B $(C1b:;(B $(C4\@'(B($(C9.@Z(B, $(CAY(B $(C5n5n(B)$(C?!(B | ||
| 124 | $(C;g?k5K4O4Y(B. | ||
| 125 | |||
| 126 | $(C4Y@=@:(B $(CAY0z(B $(C9.@e(B $(C;g@L?!(B $(C@{?k5G4B(B $(C@/;g<:@T4O4Y(B: C-a$(C?M(B C-e$(C4B(B $(CAY@G(B | ||
| 127 | $(C=C@[@L3*(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@L0m(B, M-a$(C?M(B M-e$(C4B(B $(C9.@e@G(B $(C=C@[@L3*(B $(C3!@87N(B | ||
| 128 | $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 129 | |||
| 130 | >> C-a$(C8&(B $(C5N<<9x(B $(CD#(B $(CHD(B C-e$(C8&(B $(C5N<<9x(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 131 | M-a$(C8&(B $(C5N<<9x(B $(CD#(B $(CHD(B M-e$(C8&(B $(C5N<<9x(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 132 | |||
| 133 | C-a$(C4B(B $(C5N(B $(C9x(B $(C@L;s(B $(C9]:9GX55(B $(C>F9+71(B $(C@[?k@;(B $(CGOAv(B $(C>JAv88(B M-a$(C4B(B $(CGQ(B $(C9.@e@;(B | ||
| 134 | $(C4u(B $(C5Z7N(B $(C?rAw@L4B(B $(C0M?!(B $(C@/@GGO=J=C?@(B. $(C@L4B(B $(C:q7O(B $(C@/;g<:@:(B $(C>F4OAv88(B | ||
| 135 | $(C4g?,GQ(B $(C;g=G7N(B $(C?)0\A}4O4Y(B. | ||
| 136 | |||
| 137 | $(C9.<-?!(B $(C@V4B(B $(C1t9Z@L@G(B $(C@'D!4B(B "$(CA!(B(point)"$(C@L6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. $(C:N?,GO@Z8i(B, | ||
| 138 | $(C1t9Z@L4B(B $(CH-8i;s?!<-(B, $(C9.<-(B $(C3;?!(B $(CA!@L(B $(C>n5p?!(B $(C@'D!GO0m(B $(C@V4B0!8&(B | ||
| 139 | $(C:8?)A]4O4Y(B. | ||
| 140 | |||
| 141 | $(C4Y@=@:(B $(C398;0z(B $(C9.@e(B $(C4\@'@G(B $(C@L5?@;(B $(CFwGTGQ(B $(C4\<xGQ(B $(C1t9Z@L(B $(C@L5?(B $(C@[5?@;(B | ||
| 142 | $(C?d>`GO?4=@4O4Y(B. | ||
| 143 | |||
| 144 | C-f $(CGQ(B $(C9.@Z(B $(C>UBJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 145 | C-b $(CGQ(B $(C9.@Z(B $(C5^BJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 146 | |||
| 147 | M-f $(CGQ(B $(C4\>n(B $(C>UBJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 148 | M-b $(CGQ(B $(C4\>n(B $(C5^BJ@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 149 | |||
| 150 | C-n $(C>U(B $(CAY7N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 151 | C-p $(C5^(B $(CAY7N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 152 | |||
| 153 | C-a $(CAY@G(B $(C=C@[@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 154 | C-e $(CAY@G(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 155 | |||
| 156 | M-a $(C9.@e@G(B $(C=C@[@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 157 | M-e $(C9.@e@G(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@N4Y(B | ||
| 158 | |||
| 159 | >> $(C@L(B $(C8p5g(B $(C8m7I@;(B $(C8n(B $(C9x(B $(C?,=@GX(B $(C:8=J=C?@(B. $(C@L(B $(C8m7I5i@:(B $(C0!@e(B $(C@ZAV(B | ||
| 160 | $(C;g?k5G4B(B $(C8m7I5i@T4O4Y(B. | ||
| 161 | |||
| 162 | $(C1t9Z@L8&(B $(C?rAw@L4B(B $(C4Y8%(B $(C5N0!Av(B $(CA_?dGQ(B $(C8m7I@:(B $(C@|(B $(C9.<-@G(B $(C=C@[@87N(B | ||
| 163 | $(C?rAw@L4B(B M-< (Meta$(C<h(B $(C4u@[@=(B $(C1[<h(B)$(C?M(B $(C@|(B $(C9.<-@G(B $(C3!@87N(B $(C?rAw@L4B(B M-> | ||
| 164 | (Meta$(C<h(B $(C4uE-(B $(C1[<h(B)$(C@T4O4Y(B. | ||
| 165 | |||
| 166 | >> M-<$(C8&(B $(CAv1](B $(CCD<-(B $(CAvD'<-@G(B $(C=C@[@87N(B $(C?rAw?)(B $(C:8=J=C?@(B. $(C1W8.0m4B(B C-v$(C8&(B | ||
| 167 | $(C9]:9GX<-(B $(C4Y=C(B $(C?)1b7N(B $(C59>F(B $(C?@=J=C?@(B. | ||
| 168 | |||
| 169 | >> M->$(C8&(B $(CCD<-(B $(CAvD'<-@G(B $(C3!@87N(B $(C0!=J=C?@(B. $(C1W8.0m4B(B M-v$(C8&(B $(C9]:9GX<-(B $(C4Y=C(B | ||
| 170 | $(C?)1b7N(B $(C59>F(B $(C?@=J=C?@(B. | ||
| 171 | |||
| 172 | $(C4\8;1b?!(B $(CH-;lG%(B $(C1[<h0!(B $(C@V@88i(B $(CH-;lG%(B $(C1[<h8&(B $(C=a<-(B $(C1t9Z@L8&(B $(C?rAw@O(B $(C<v55(B | ||
| 173 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C4Y@=0z(B $(C00@:(B $(C<<0!Av(B $(C@L@/7N(B C-b, C-f, C-n $(C1W8.0m(B C-p$(C8&(B $(C>24B(B | ||
| 174 | $(C0M@;(B $(C1G@eGU4O4Y(B. $(CC9B07N(B, $(C@L5i@:(B $(C8p5g(B $(CA>7y@G(B $(C4\8;1b?!<-(B $(C;g?kGR(B $(C<v(B | ||
| 175 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C5QB07N(B, $(C@O4\(B $(C@L8F=:8&(B $(C>24B(B $(C0M?!(B $(C@M<wGX(B $(CAv8i(B, $(C@L71(B $(CA&>n(B | ||
| 176 | $(C9.@Z@;(B $(CD!4B(B $(C0M@L(B $(CH-;lG%(B $(C1[<h8&(B $(CD!4B(B $(C0M:84Y(B $(CHN>@(B $(C:|8#4Y4B(B $(C0M@;(B $(C>K0T(B $(C5I(B | ||
| 177 | $(C0M@T4O4Y(B ($(CE8@Z(B $(C@'D!?!<-(B $(C<U@;(B $(C8V8.(B $(C?rAw@O(B $(CGJ?d0!(B $(C>x1b(B $(C6'9.?!(B). $(C<BB07N(B, | ||
| 178 | $(C@O4\(B $(C@L71(B $(CA&>n(B $(C9.@Z(B $(C8m7I@;(B $(C>24B(B $(C=@0|@L(B $(C5i8i(B $(C1t9Z@L8&(B $(C?rAw@L4B(B $(C4Y8%(B | ||
| 179 | $(C0m1^(B $(C8m7I5i55(B $(C=10T(B $(C9h?o(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 180 | |||
| 181 | $(C4k:N:P@G(B $(C@L8F=:(B $(C8m7I?!4B(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B $(CA$GXAY(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B; $(C@L4B(B $(C4k:N:P(B, | ||
| 182 | $(C8m7I@G(B $(C9]:9(B $(CH=<v8&(B $(CA$GX(B $(CA]4O4Y(B. $(C@L780T(B $(C8m7I?!(B $(C9]:9(B $(CH=<v8&(B $(CA$GXAV4B(B | ||
| 183 | $(C9f9}@:(B $(C8m7I@;(B $(CD!1b(B $(C@|?!(B C-u$(C?M(B $(C<}@Z8&(B $(CD!4B(B $(C0M@87N(B $(C@L7g>nA}4O4Y(B. META$(C<h(B | ||
| 184 | ($(CH$@:(B EDIT$(C<h3*(B $(C13C<<h(B)$(C0!(B $(C@V@88i(B $(C4Y8%(B $(C9f9}@87N(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B $(C@T7BGR(B $(C<v(B | ||
| 185 | $(C@V=@4O4Y(B: MEAT$(C<h8&(B $(C4)8%(B $(CC$(B $(C<}@Z8&(B $(CD!=J=C?@(B. C-u $(C9f9}@:(B $(C>n62(B | ||
| 186 | $(C4\8;1b?!<-55(B $(C;g?kGR(B $(C<v(B $(C@V1b(B $(C6'9.?!(B $(C@L8&(B $(C;g?kGO1b(B $(C9Y6x4O4Y(B. | ||
| 187 | |||
| 188 | $(C?98&(B $(C5i>n(B, C-u 8 C-f$(C4B(B $(C9.@Z(B $(C?)4|03@G(B $(C>UBJ@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 189 | |||
| 190 | >> $(CGQ(B $(C9x@G(B $(C8m7I@87N(B $(C1t9Z@L0!(B $(C@L(B $(CAY(B $(C1YC3?!(B $(C?@557O(B, $(C<}@Z(B $(C@N<v0!(B $(CAV>nAx(B | ||
| 191 | C-n $(CH$@:(B C-p$(C8&(B $(C=C55GX(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 192 | |||
| 193 | $(C4k:N:P@G(B $(C8m7I5i@:(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B $(C9]:9(B $(CH=<v7N(B $(C;g?kGOAv88(B $(C0f?l?!(B $(C5{6s<-4B(B | ||
| 194 | $(C?9?\@{@N(B $(C8m7I5i@L(B $(C4Y8%(B $(C?k557N(B $(C>5(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. C-v$(C?M(B M-v$(C4B(B $(C@L71(B $(C?9?\?!(B | ||
| 195 | $(C<SGU4O4Y(B. $(C@N<v8&(B $(CAV8i(B $(C1W(B $(C88E-@G(B $(CH-8i(B $(C<v8&(B $(C5N7g8;1b(B $(CGOAv(B $(C>J0m(B $(C1W(B | ||
| 196 | $(C88E-@G(B $(CAY@;(B $(CH-8i@G(B $(C@'3*(B $(C>F7!7N(B $(C5N7g8;1b(B $(CGU4O4Y(B. $(CAo(B, C-u 4 C-v$(C4B(B | ||
| 197 | $(CH-8i@;(B 4 $(CAY(B $(C88E-(B $(C5N7g8;1b(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 198 | |||
| 199 | >> $(C@LA&(B C-u 8 C-v$(C8&(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 200 | |||
| 201 | $(C@L7N<-(B $(CH-8i@:(B 8 $(CAY@L(B $(C@'7N(B $(C5N7g8;1b(B $(C5F@;(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C4Y=C(B $(C9X@87N(B | ||
| 202 | $(C5N7g8;1b(B $(CGO1b(B $(C@'GX<-4B(B $(C@N<v8&(B M-v$(C?!(B $(CA]4O4Y(B. | ||
| 203 | |||
| 204 | X11$(C3*(B MS-Windows$(C?M(B $(C00@:(B $(CC"(B $(C1b4I(B $(CH-8i(B $(CG%=C8&(B $(C>5(B $(C0f?l?!4B(B $(C@L8F=:(B $(CC"@G(B | ||
| 205 | $(C?^Fm?!(B $(C5N7g8;1b(B $(C874k6s0m(B $(C:R8.?l4B(B $(C1b4Y6u(B $(C;g0"G|(B $(C8p>g@G(B $(CEM0!(B $(C@V@;(B | ||
| 206 | $(C0M@T4O4Y(B. $(C@L(B $(C5N7g8;1b(B $(C874k?!(B $(C4Y6wAc8&(B $(C5~1oGT@87N=a(B $(C1[?y@;(B $(C5N7g8;1b(B $(CGR(B | ||
| 207 | $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 208 | |||
| 209 | >> $(C5N7g8;1b(B $(C874k(B $(C3;?!<-(B $(C4+?!(B $(C6g4B(B $(C:N:P@G(B $(C2@4k1b8&(B $(CA_0#(B $(C4\C_7N(B $(C4-7/(B | ||
| 210 | $(C:8=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(C1[?y@:(B $(C4Y6wAc7N(B $(C4)8%(B $(C@'D!?!(B $(C5{8%(B $(C>g(B $(C88E-@G(B $(C@'D!8&(B | ||
| 211 | $(C@'3*(B $(C>F7!7N(B $(C5N7g8;1b(B $(C5I(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 212 | |||
| 213 | >> $(C4Y6wAc8&(B $(CA_0#(B $(C4\C_0!(B $(C4-7/Ax(B $(C;sEB?!<-(B $(C@'3*(B $(C>F7!7N(B $(C?rAw?)(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 214 | $(C1W7/8i(B $(C1[?y@L(B $(C4Y6wAc0!(B $(C?rAw@L4B4k7N(B $(C@'3*(B $(C>F7!7N(B $(C5N7g8;1b(B $(C5I(B | ||
| 215 | $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 216 | |||
| 217 | |||
| 218 | * $(C@L8F=:@G(B $(C@[5?@L(B $(C4\@}5I(B $(C6'(B | ||
| 219 | --------------------------- | ||
| 220 | |||
| 221 | $(C8m7I@;(B $(CAV>n55(B $(C@L8F=:0!(B $(C9]@@@;(B $(CGOAv(B $(C>J@;(B $(C6'4B(B C-g$(C8&(B $(CCD<-(B $(C@L8F=:@G(B $(C@[5?@;(B | ||
| 222 | $(C>H@|GO0T(B $(CA$Av=CE3(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. C-g$(C4B(B $(C=GG`GO4B5%(B $(C3J9+(B $(C?@7#(B $(C=C0#@L(B | ||
| 223 | $(C0I8.4B(B $(C8m7I@;(B $(CA_Av=CE3(B $(C6'?!(B $(C;g?k5I(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 224 | |||
| 225 | C-g$(C4B(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B $(C9+=CGX(B $(C9v81(B $(C6'3*(B $(C>n62(B $(C8m7I@;(B $(C=C@[GO?4Av88(B $(C=GG`=CE00m(B | ||
| 226 | $(C=MAv(B $(C>J@;(B $(C6'?!55(B $(C;g?k5I(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 227 | |||
| 228 | >> C-u 100$(C@;(B $(CCD<-(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B 100$(C@87N(B $(CGO0m(B $(C3-(B $(CHD(B C-g$(C8&(B $(CCD(B | ||
| 229 | $(C:8=J=C?@(B. $(C1W8.0m(B $(C3*<-(B C-f$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. $(C@N<v4B(B C-g$(C7N=a(B $(C>x>]@=@87N(B $(CGQ(B | ||
| 230 | $(C9.@Z88(B $(C>U@87N(B $(C?rAw?)>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 231 | |||
| 232 | |||
| 233 | * $(C9+4I(B $(C8m7I(B | ||
| 234 | ----------- | ||
| 235 | |||
| 236 | $(C>n62(B $(C@L8F=:(B $(C8m7I@:(B "$(CGc?k5GAv(B $(C>J>F<-(B"(disabled) $(CCJ:8@Z0!(B $(C@_8x(B $(C;g?kGOAv(B | ||
| 237 | $(C>J557O(B $(C5G>n(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 238 | |||
| 239 | $(C@L71(B $(C9+4I(B $(C8m7I@;(B $(C>28i(B, $(C@L8F=:4B(B $(C@L(B $(C8m7I@L(B $(C9+>y@L>z@88g(B, $(C@L(B $(C8m7I@;(B $(C1W3I(B | ||
| 240 | $(C1W4k7N(B $(C=GG`GR(B $(C0M@NAv8&(B $(C90>n(B $(C:84B(B $(C>K828;@;(B $(CH-8i(B $(CG%=CGU4O4Y(B. | ||
| 241 | |||
| 242 | $(C?x7!0!(B $(C@L(B $(C8m7I@;(B $(C>20m@Z(B $(CGO?44Y8i(B, $(C90@=?!(B $(C4kGX(B $(C;g@L(B $(C9.@Z(B(Space)$(C8&(B $(CCD<-(B | ||
| 243 | $(C4dGO=J=C?@(B. $(C:8Ek@:(B $(C9+4I(B $(C8m7I@;(B $(C=GG`=CE0Av(B $(C>J1b(B $(C@'GX(B $(C90@=?!(B "n"$(C@87N(B | ||
| 244 | $(C4dGU4O4Y(B. | ||
| 245 | |||
| 246 | >> C-x C-l ($(C9+4I(B $(C8m7I@G(B $(CGO3*(B)$(C@;(B $(CD#(B $(CHD(B n$(C@87N(B $(C90@=?!(B $(C4dGO=J=C?@(B. | ||
| 247 | |||
| 248 | |||
| 249 | * $(CC"(B | ||
| 250 | ---- | ||
| 251 | |||
| 252 | $(C@L8F=:4B(B $(C?)7/(B $(CC"@;(B $(C0!Az(B $(C<v(B $(C@V@88g(B $(C0"0"@:(B $(C5{7N(B $(C9.<-8&(B $(CH-8i(B $(CG%=CGU4O4Y(B. | ||
| 253 | $(C4YA_(B $(CC"@;(B $(C>24B(B $(C9f9}?!(B $(C4kGX<-4B(B $(C3*A_?!(B $(C<38mGO1b7N(B $(CGU4O4Y(B. $(CAv1]@:(B | ||
| 254 | $(C4Y8%(B $(CC"@;(B $(C>x>V0m(B $(C?x7!?!(B $(C@V4x(B $(CC"(B $(CGO3*7N(B $(C59>F0!(B $(CFmA}@;(B $(C0h<SGO4B(B $(C9f9}88@;(B | ||
| 255 | $(C<38mGU4O4Y(B. $(C0#4\GU4O4Y(B: | ||
| 256 | |||
| 257 | C-x 1 $(CC"@;(B $(CGO3*7N(B $(C885i1b(B ($(CAo(B, $(C4Y8%(B $(CC"5i@;(B $(C>x>[4O4Y(B). | ||
| 258 | |||
| 259 | $(C@L0M@:(B $(CA&>n<h(B-x $(C4Y@=?!(B $(C<}@Z(B $(C1[<h(B 1$(C@T4O4Y(B. C-x 1$(C@:(B $(C1t9Z@L0!(B $(C@V4B(B | ||
| 260 | $(CC"@;(B $(CH.@eGX<-(B $(C@|C<(B $(CH-8i@;(B $(C>2557O(B $(CGU4O4Y(B. $(C4Y8%(B $(CC"5i@:(B $(CAv?vA}4O4Y(B. | ||
| 261 | |||
| 262 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(C@L(B $(CAY7N(B $(C?rAw@N(B $(CHD(B C-u 0 C-l$(C@;(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 263 | >> $(CA&>n<h(B-h k $(CA&>n<h(B-f$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 264 | $(CA&>n<h(B-f $(C8m7I?!(B $(C4kGQ(B $(C9.<-H-8&(B $(CH-8i(B $(CG%=CGO1b(B $(C@'GX(B $(C;u(B $(CC"@L(B | ||
| 265 | $(C3*E83*8i<-(B $(C@L(B $(CC"@L(B $(C>n6;0T(B $(CAY>n(B $(C5e4B0!8&(B $(C0|B{GO=J=C?@(B. | ||
| 266 | |||
| 267 | >> C-x 1$(C@;(B $(CCD<-(B $(C9.<-H-(B $(C8q7O(B $(C@[<:(B $(CC"@L(B $(C>n6;0T(B $(C;g6sAv4B0!8&(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 268 | |||
| 269 | $(C@L(B $(C8m7I@:(B $(C5N(B $(C9.@Z7N(B $(C18<:5G>n(B $(C@V4Y4B(B $(CA!?!<-(B $(CAv1]1nAv(B $(C9h?n(B $(C4Y8%(B $(C8m7I5i0z(B | ||
| 270 | $(C4Y8(4O4Y(B. $(C=C@[@:(B $(CA&>n<h(B-x$(C7N(B $(CGU4O4Y(B. $(CA&>n<h(B-x$(C7N(B $(C=C@[GO4B(B $(C8m7I5i@:(B | ||
| 271 | $(C9+C4(B $(C89=@4O4Y(B; $(C1W71(B $(C89@:(B $(C8m7I5i@:(B $(CC"@L3*(B $(CFD@O(B, $(C;g@LD-(B(buffer) $(C3;Av4B(B | ||
| 272 | $(C1W71(B $(C0M0z(B $(C?,0|<:@L(B $(C@V4B(B $(C8m7I5i@T4O4Y(B. $(C@L71(B $(C8m7I5i@:(B $(C5Q(B, $(C<B(B $(CH$@:(B | ||
| 273 | $(C3W03@G(B $(C9.@Z8&(B $(C>94O4Y(B. | ||
| 274 | |||
| 275 | |||
| 276 | * $(C3"?l1b?M(B $(CAv?l1b(B | ||
| 277 | ----------------- | ||
| 278 | |||
| 279 | $(C1[?y@;(B $(C3"?l1b(B $(C@'GX<-4B(B $(C1W(B $(C1[?y@;(B $(CE8@ZD!8i(B $(C5K4O4Y(B. A, 7, *, $(C5n5n0z(B | ||
| 280 | $(C00@L(B, $(C:<(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C9.@Z5i@:(B $(C@L8F=:0!(B $(C1[?y7N(B $(C@N=DGO?)(B $(CAo0"(B $(C3"?s4O4Y(B. | ||
| 281 | <Return>($(C:91M<h(B)$(C8&(B $(CD!8i(B $(C;uAY(B $(C9.@Z0!(B $(C3"?vA}4O4Y(B. | ||
| 282 | |||
| 283 | <Delete>$(C8&(B $(CD!8i(B $(C86Av87@87N(B $(C@T7B5H(B $(C9.@Z0!(B $(CAv?vA}4O4Y(B. <Delete>$(C4B(B | ||
| 284 | $(C1[<hFG?!(B "Del"$(C@L6s0m55(B $(C@L8'G%0!(B $(C4^7A(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C>n62(B $(C0f?l?!4B(B | ||
| 285 | "Backspace" $(C1[<h0!(B <Delete>$(C@G(B $(C?*GR@;(B $(CGO1b55(B $(CGOAv88(B $(CGW;s(B $(C1W78Av4B(B | ||
| 286 | $(C>J=@4O4Y(B! | ||
| 287 | |||
| 288 | $(CA;(B $(C4u(B $(C@O9]@{@87N(B, <Delete>$(C4B(B $(C1t9Z@L(B $(CGv@'D!@G(B $(C9Y7N(B $(C@|?!(B $(C@V4B(B $(C9.@Z8&(B | ||
| 289 | $(CAv?s4O4Y(B. | ||
| 290 | |||
| 291 | >> $(C1W(B $(C0M@;(B $(CGX(B $(C:8=J=C?@(B--$(C8n8n(B $(C9.@Z8&(B $(CD#(B $(CHD(B <Delete>$(C8&(B $(CCD<-(B | ||
| 292 | $(CAv?v:8=J=C?@(B. $(C@L(B $(CFD@O@L(B $(C:/0f5G4B(B $(C0M?!(B $(C4kGQ(B $(C0FA$@:(B $(CGOAv(B $(C>J>F55(B | ||
| 293 | $(C5K4O4Y(B; $(C@86d(B $(CAvD'<-4B(B $(C:/0f5GAv(B $(C>J=@4O4Y(B. $(C@L(B $(CFD@O@:(B $(C@86d(B $(CAvD'<-@G(B | ||
| 294 | $(C03@N?k(B $(C:9;g:;@T4O4Y(B. | ||
| 295 | |||
| 296 | $(C1[?y@L(B $(CH-8i@G(B $(CGQ(B $(CAY?!(B $(C4Y(B $(C5i>n0!Av(B $(C8xGR(B $(CA$557N(B $(CD?Av8i(B $(C1[?y@G(B $(CAY@:(B | ||
| 297 | $(CH-8i@G(B $(C5N9xB0(B $(CAY?!<-(B "$(C0h<S(B"$(C5K4O4Y(B. $(C?@8%BJ(B $(CGQ0h?!(B $(C@V4B(B $(C?*;g<1(B $(C9.@Z(B | ||
| 298 | ("\")$(C4B(B $(CAY@L(B $(C4Y@=(B $(CAY7N(B $(C@L>nAv4B(B $(C0M@;(B $(C0!8.E54O4Y(B. | ||
| 299 | |||
| 300 | >> $(C1[?y@;(B $(C0h<S(B $(C3"?v<-(B $(C?@8%BJ(B $(CGQ0h8&(B $(C3Q>n<-557O(B $(CGO=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(CAY(B | ||
| 301 | $(C0h<S(B $(CG%=C0!(B $(C3*E83/(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 302 | |||
| 303 | >> <Delete>$(C8&(B $(C=a<-(B $(C1[?y@G(B $(CAY@L(B $(CGQ(B $(CH-8i(B $(CAY?!(B $(C2K(B $(CBw557O(B $(C4Y=C(B | ||
| 304 | $(CAv?l=J=C?@(B. $(CAY(B $(C0h<S(B $(CG%=C4B(B $(C>x>nA}4O4Y(B. | ||
| 305 | |||
| 306 | $(C;uAY(B $(C9.@Z55(B $(C4Y8%(B $(C9.@ZC373(B $(CAv?o(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(CAY@;(B $(C5Q7N(B $(C3*4)4B(B $(C;uAY(B | ||
| 307 | $(C9.@Z8&(B $(CAv?l8i(B $(C5N(B $(CAY@L(B $(CGO3*7N(B $(CGUD!0T(B $(C5K4O4Y(B. $(C@L(B $(CGUD#(B $(CAY@L(B $(C3J9+(B $(C1f>n<-(B | ||
| 308 | $(CH-8i@G(B $(C3J:q8&(B $(C3Q>n<-8i(B $(C1W(B $(CAY@:(B $(CAY(B $(C0h<S(B $(C9.@Z0!(B $(CG%=C5G8i<-(B $(C4Y@=(B $(CAY?!(B | ||
| 309 | $(C0h<S(B $(CH-8i(B $(CG%=C5I(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 310 | |||
| 311 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(CAY@G(B $(C=C@[@87N(B $(C?rAw?)<-(B <Delete>$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(C1W(B | ||
| 312 | $(CAY@L(B $(C@L@|(B $(CAY0z(B $(CGUCDAz(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 313 | |||
| 314 | >> $(C4Y=C(B <Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(CAv?vAx(B $(C;uAY(B $(C9.@Z8&(B $(C3"?l=J=C?@(B. | ||
| 315 | |||
| 316 | $(C4k:N:P@G(B $(C@L8F=:(B $(C8m7I?!4B(B $(C9]:9(B $(CH=<v8&(B $(CAY(B $(C<v(B $(C@V4Y4B(B $(C0M@;(B $(C1b>oGO=J=C?@(B; | ||
| 317 | $(C1[?y(B $(C9.@Z55(B $(CGX4g5K4O4Y(B. $(C1[?y(B $(C9.@Z8&(B $(C9]:9GO4B(B $(C0M@:(B $(C1W(B $(C0M@;(B $(C?)7/9x(B | ||
| 318 | $(C3"?l4B(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 319 | |||
| 320 | >> $(C1W(B $(C0M@;(B $(CAv1](B $(CGX(B $(C:>4O4Y(B -- C-u 8 *$(C@;(B $(CCD<-(B ********$(C@;(B $(C3"?l=J=C?@(B. | ||
| 321 | |||
| 322 | $(C@LA&(B $(C@L8F=:?!<-(B $(C9+>p0!8&(B $(CD!0m(B $(CBx?@8&(B $(C13A$GO4B(B $(C0!@e(B $(C1b:;@{@N(B $(C9f9}@;(B | ||
| 323 | $(C9h?|=@4O4Y(B. $(C398;@L3*(B $(CAY55(B $(CGQ9x?!(B $(CAv?o(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C?)1b?!(B $(CAv?l4B(B | ||
| 324 | $(C@[5?@;(B $(C?d>`GU4O4Y(B. | ||
| 325 | |||
| 326 | <Delete> $(C1t9Z@L(B $(CAw@|@G(B $(C9.@Z(B $(CAv?l1b(B | ||
| 327 | C-d $(C1t9Z@L(B $(C4Y@=@G(B $(C9.@Z(B $(CAv?l1b(B | ||
| 328 | |||
| 329 | M-<Delete> $(C1t9Z@L(B $(CAw@|@G(B $(C398;(B $(CAW@L1b(B | ||
| 330 | M-d $(C1t9Z@L(B $(C4Y@=@G(B $(C398;(B $(CAW@L1b(B | ||
| 331 | |||
| 332 | C-k $(C1t9Z@L(B $(C@'D!7N:NEM(B $(CAY(B $(C3!1nAv(B $(CAW@L1b(B | ||
| 333 | M-k $(CGv@g(B $(C9.@e@G(B $(C3!1nAv(B $(CAW@L1b(B | ||
| 334 | |||
| 335 | C-f$(C?M(B M-f$(C?!<-(B $(C=C@[GQ(B $(C@/;g<:@L(B <Delete>$(C?M(B C-d $(C1W8.0m(B M-<Delete>$(C?M(B M-d$(C7N(B | ||
| 336 | $(C@L>nAv4B(B $(C0M@;(B $(C@/@GGO=J=C?@(B (<Delete>$(C4B(B $(CAxA$GQ(B $(CA&>n(B $(C9.@Z4B(B $(C>F4OAv88(B | ||
| 337 | $(C1W715%?!(B $(C;s3dGOAv(B $(C>J557O(B $(CGU=C4Y(B). $(CAY0z(B $(C9.@e@L(B $(C4Y8#5m@L(B C-k$(C?M(B M-k$(C4B(B | ||
| 338 | C-e$(C?M(B M-e$(C?M(B $(C4Y8(4O4Y(B. | ||
| 339 | |||
| 340 | $(C@O7|@{@N(B $(C9f9}(B $(CGO3*7N(B $(C;g@LD-@G(B $(C>n62(B $(C:N:P55(B $(CAW@O(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 341 | $(C8U@z(B $(C1W(B $(C:N:P@G(B $(CGQBJ(B $(C3!@87N(B $(C@L5?GX<-(B C-@$(C@L3*(B C-SPC ($(C5Q(B $(CA_(B $(CGO3*(B)$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 342 | $(C1W(B $(C:N:P@G(B $(C4Y8%BJ(B $(C3!@87N(B $(C@L5?GX<-(B C-w$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. $(C1W7/8i(B $(C1W(B $(C5N(B | ||
| 343 | $(C@'D!;g@L@G(B $(C8p5g(B $(C1[?y@:(B $(CAW?)A}4O4Y(B. | ||
| 344 | |||
| 345 | >> $(C1t:}@L8&(B $(C@|(B $(C9.4\@G(B $(C=C@[@N(B `$(C@O(B'$(C@Z7N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 346 | >> C-SPC$(C8&(B $(CD!=C?@(B. $(C@L8F=:4B(B $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z?!(B "Mark set"$(C@L6s4B(B $(C>K828;@;(B | ||
| 347 | $(C:8?)AY(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 348 | >> $(C1t:}@L8&(B $(C@'(B $(C9.4\@G(B $(C5N9xB0(B $(CAY?!(B $(C@V4B(B `$(C3!(B'$(C@Z7N(B $(C?rAw@L=C?@(B. | ||
| 349 | >> C-w$(C8&(B $(CD!=C?@(B. $(C1W7/8i(B `$(C@O(B'$(C@Z7N(B $(C=C@[GX<-(B `$(C3!(B'$(C@Z1nAv@G(B $(C1[?y@L(B $(CAW?)Az(B | ||
| 350 | $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 351 | |||
| 352 | "$(CAW@L1b(B"$(C?M(B "$(CAv?l1b(B"$(C@G(B $(C4Y8%(B $(CA!@:(B "$(CAW?)Ax(B" $(C1[?y@:(B $(C@gBw(B $(C3"?v3V@;(B $(C<v(B $(C@V4B(B | ||
| 353 | $(C9]8i(B "$(CAv?vAx(B" $(C0M5i@:(B $(C4Y=C(B $(C3"?v3V@;(B $(C<v(B $(C>x4Y4B(B $(C0M@T4O4Y(B. $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@;(B | ||
| 354 | $(C4Y=C(B $(C;g?kGO4B(B $(C0M@;(B "$(C@b>F4g1b1b(B(yanking)"$(C6s0m(B $(CGU4O4Y(B. $(C@O9]@{@87N(B $(C89@:(B | ||
| 355 | $(C1[?y@;(B $(CA&0EGO4B(B $(C8m7I@:(B $(C1[?y@;(B $(CAW@L3*(B ($(C1W71(B $(C8m7I5i@:(B $(C1W(B $(C1[?y5i@;(B $(C4Y=C(B | ||
| 356 | $(C@b>F4g1f(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(C1W780T(B $(C<3A$5G>nA.(B $(C@V=@4O4Y(B), $(CGQ(B $(C9.@Z8&(B $(CA&0EGO0E3*(B | ||
| 357 | $(C:s(B $(CAY(B $(CH$@:(B $(C0x0#9.@Z8&(B $(CA&0EGO4B(B $(C8m7I5i@:(B $(CAv?r@[?k@;(B $(CGU4O4Y(B ($(C1W7!<-(B $(C1W(B | ||
| 358 | $(C1[?y5i@:(B $(C4Y=C(B $(C@b>F(B $(C4g1f(B $(C<v(B $(C>x=@4O4Y(B). | ||
| 359 | |||
| 360 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(C:q>nA.(B $(C@VAv(B $(C>J@:(B $(CAY@G(B $(C=C@[@87N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. $(C1W8.0m4B(B | ||
| 361 | C-k$(C8&(B $(CCD<-(B $(C1W(B $(CAY@G(B $(C1[?y@;(B $(CAW@L=J=C?@(B. | ||
| 362 | >> C-k$(C8&(B $(C4Y=C(B $(CD!=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(C1W(B $(CAY(B $(C4Y@=?!(B $(C@V4B(B $(C;uAY(B $(C9.@Z0!(B $(CAW?)Av4B(B | ||
| 363 | $(C0M@;(B $(C:<(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 364 | |||
| 365 | C-k$(C8&(B $(CGQ(B $(C9x(B $(CD!8i(B $(C1W(B $(CAY@G(B $(C3;?k@;(B $(CAW@L0m(B $(C5N9xB0?!4B(B $(C1W(B $(CAY(B $(C@ZC<8&(B | ||
| 366 | $(CAW@S@87N<-(B $(C@L>nAv4B(B $(C8p5g(B $(CAY@;(B $(C@'7N(B $(C?C834O4Y(B. C-k$(C4B(B $(C<}@Z(B $(C@N<v8&(B $(CF/:0Hw(B | ||
| 367 | $(CCk1^GU4O4Y(B: $(C1W(B $(C<}@Z88E-@G(B $(CAY0z(B $(C1W(B $(CAY@G(B $(C3;?k@;(B $(CGT22(B $(CAW@T4O4Y(B. $(C@L0M@:(B | ||
| 368 | $(C4\<xGQ(B $(C9]:9@L(B $(C>F4U4O4Y(B. C-u 2 C-k$(C4B(B $(C5N(B $(CAY0z(B $(C1W(B $(CAY@G(B $(C;uAY(B $(C9.@Z8&(B | ||
| 369 | $(CAW@T4O4Y(B; C-k$(C8&(B $(C5N(B $(C9x(B $(CD!8i(B $(C1W78Av(B $(C>J=@4O4Y(B. | ||
| 370 | |||
| 371 | $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@;(B $(C4Y=C(B $(CH8<vGO4B(B $(C0M@;(B "$(C@b>F4g1b1b(B"$(C6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. ($(C4)1:0!0!(B | ||
| 372 | $(C;/>F0#(B $(C0M@;(B $(C4Y=C(B $(C@b>F(B $(C4g1b4B(B $(C0MC373(B $(C;}0"GO=J=C?@(B.) $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@:(B | ||
| 373 | $(CAW?)Ax(B $(C1W(B $(C0w?!(B $(C4Y=C(B $(C@b>F(B $(C4g0\Az(B $(C<v55(B $(C@VAv88(B $(C;g@LD-@G(B $(C4Y8%(B $(C@e<R?!<-55(B | ||
| 374 | $(CH$@:(B $(C4Y8%(B $(CFD@O?!<-A6Bw55(B $(C@b>F4g0\Az(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C1W(B $(C1[?y@:(B $(C?)7/9x?!(B | ||
| 375 | $(C0ICD(B $(C@b>F4g0\A|@87N=a(B $(C?)7/(B $(C:9;g:;@;(B $(C885i0T(B $(C5I(B $(C<v55(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 376 | |||
| 377 | $(C@b>F4g1b1b(B $(C8m7I@:(B C-y$(C@T4O4Y(B. $(C1W7/8i(B $(C0!@e(B $(C86Av87@87N(B $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@;(B | ||
| 378 | $(CGv@g@G(B $(C1t:}@L(B $(C@'D!?!(B $(CH8<v=CE54O4Y(B. | ||
| 379 | |||
| 380 | >> $(CGX(B $(C:8=J=C?@(B; C-y$(C8&(B $(CCD<-(B $(C1[?y@;(B $(C4Y=C(B $(C@b>F4g1b=J=C?@(B. | ||
| 381 | |||
| 382 | $(CGQ(B $(C0!7ND-?!<-(B C-k$(C8&(B $(C?)7/9x(B $(C>28i(B $(CAW?)Ax(B $(C1[?y5i@L(B $(CGT22(B $(C0%9+8.5G>n(B $(C1W(B $(CAY(B | ||
| 383 | $(C8p5N8&(B C-y $(CGQ(B $(C9x@87N(B $(C@b>F4g1f(B $(C<v(B $(C@V4Y4B(B $(C0M?!(B $(C@/@GGO=J=C?@(B. | ||
| 384 | |||
| 385 | >> C-k$(C8&(B $(C?)7/9x(B $(CCD<-(B $(C1W(B $(C0M@;(B $(CGX(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 386 | |||
| 387 | $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@;(B $(CH8<vGO1b(B $(C@'GX<-4B(B: | ||
| 388 | |||
| 389 | >> C-y$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. $(C1W8.0m4B(B $(C1t9Z@L8&(B $(C8n(B $(CAY(B $(C>F7!7N(B $(C?rAw?)<-(B C-y$(C8&(B $(C4Y=C(B | ||
| 390 | $(CD!=J=C?@(B. $(C1[?y@L(B $(C>n6;0T(B $(C:9;g5G4B0!8&(B $(C>K(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 391 | |||
| 392 | $(C4Y=C(B $(C@b>F4g1f(B $(C1[?y@L(B $(C@V4B5%(B $(C4Y8%(B $(C0M@;(B $(C6G(B $(CAW@L8i(B $(C>n6;0T(B $(C5G0Z=@4O1n(B? | ||
| 393 | C-y$(C4B(B $(C4u(B $(CCV1Y?!(B $(CAW?)Ax(B $(C0M@;(B $(C@b>F4g1f(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C1W7/3*(B $(C1W(B $(C@|@G(B $(C1[?y@:(B | ||
| 394 | $(C@R>n9v80(B $(C0M@L(B $(C>F4U4O4Y(B. $(C1W(B $(C0M@:(B M-y $(C8m7I@;(B $(C=a<-(B $(CH8<vGR(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 395 | $(C0!@e(B $(CCV=E?!(B $(CAW?)Ax(B $(C1[?y@;(B C-y$(C7N(B $(CH8<vGQ(B $(CHD(B M-y$(C8&(B $(CD!8i(B $(C1W(B $(C@b>F4g0\A34x(B | ||
| 396 | $(C1[?y@L(B $(C1W(B $(C@|?!(B $(CAW?)Ax(B $(C0M@87N(B $(C;u7N9Y2n>nA}4O4Y(B(replace). M-y$(C8&(B $(CC$Bw(B | ||
| 397 | $(C?,0EG*(B $(CD!8i(B $(C@L@|?!(B $(CAW?)Ax(B $(C0M5i@L(B $(CBw7J7N(B $(C3*?I4O4Y(B. $(CC#0m@Z(B $(CGO4B(B $(C1[?y@L(B | ||
| 398 | $(C3*?@8i(B $(C4Y8%(B $(C@O@;(B $(CGR(B $(CGJ?d0!(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C4\<xHw(B $(CFmA}@;(B $(C0h<SGO8i(B | ||
| 399 | $(C@b>F4g0\Ax(B $(C1[?y@L(B $(C1W0w?!(B $(C32>F(B $(C@V0T(B $(C5K4O4Y(B. | ||
| 400 | |||
| 401 | M-y$(C8&(B $(C0h<S(B $(CD!8i(B $(CCb9_A!(B ($(C0!@e(B $(CCV1Y?!(B $(CAW?)Ax(B $(C0M(B)$(C@87N(B $(C5G59>F(B $(C?I4O4Y(B. | ||
| 402 | |||
| 403 | >> $(CGQ(B $(CAY@;(B $(CAW@L0m(B $(CAV@'7N(B $(C?rAw@N(B $(CHD(B $(C4Y8%(B $(CAY@;(B $(CAW@L=J=C?@(B. | ||
| 404 | $(C1W8.0m4B(B C-y$(C7N(B $(C5N9xB0(B $(CAW?)Ax(B $(CAY@;(B $(CH8<vGO=J=C?@(B. | ||
| 405 | $(C1W71(B $(C4Y@=?!(B M-y$(C8&(B $(CD!8i(B $(CC99xB0?!(B $(CAW?)Ax(B $(CAY7N(B $(C;u7N9Y2n0T(B $(C5K4O4Y(B. | ||
| 406 | M-y$(C8&(B $(C4u(B $(CCD<-(B $(C9+>y@L(B $(C3*?@4B0!8&(B $(C:8=J=C?@(B. $(C5N9xB0(B $(CAW?)Ax(B $(CAY@L(B $(C3*?C(B | ||
| 407 | $(C6'1n4O(B $(C1W780T(B $(C0h<S(B $(CGQ(B $(CHD(B $(C8n(B $(C9x(B $(C4u(B $(CGO=J=C?@(B. | ||
| 408 | $(C?xGO8i(B, M-y$(C?!(B $(C>g<v3*(B $(C@=<v@G(B $(C@N<v8&(B $(CAY(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 409 | |||
| 410 | |||
| 411 | * $(C9+8#1b(B | ||
| 412 | -------- | ||
| 413 | |||
| 414 | $(C1[?y@;(B $(C:/0fGO0m<-(B $(C1W(B $(C0M@L(B $(C=G<v?4@=@;(B $(C>K0T(B $(C5G8i(B $(C9+8#1b(B(undo) $(C8m7I(B, C-x | ||
| 415 | u$(C7N(B $(C:/0f;gGW@;(B $(C9+8&(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 416 | |||
| 417 | $(C:8Ek(B, C-x u$(C4B(B $(CGO3*@G(B $(C8m7I?!(B $(C@GGX(B $(C:/0f5H(B $(C;gGW@;(B $(C9+8(4O4Y(B; $(CGQ(B $(C0!7ND-?!<-(B | ||
| 418 | C-x u$(C8&(B $(C?)7/9x(B $(C9]:9GO8i(B $(C0"0"@G(B $(C9]:9@:(B $(CC_0!@{@87N(B $(C8m7I@;(B $(C9+8(4O4Y(B. | ||
| 419 | |||
| 420 | $(C1W7/3*(B $(C5N0!Av(B $(C?9?\0!(B $(C@V=@4O4Y(B: $(C1[?y@;(B $(C:/0fGOAv(B $(C>J4B(B $(C8m7I@:(B $(C0m7A(B | ||
| 421 | $(C4k;s?!<-(B $(CA&?\5K4O4Y(B ($(C?)1b?!4B(B $(C1t9Z@L8&(B $(C?rAw@L4B(B $(C8m7I0z(B $(CH-8i(B $(C5N7g8;1b(B | ||
| 422 | $(C8m7I@L(B $(C@V=@4O4Y(B). $(C1W8.0m(B $(C@ZC<3"?l1b(B(self-inserting) $(C9.@Z5i@:(B | ||
| 423 | $(CFr;s@{@87N(B 20$(C031nAv@G(B $(CA}4\@87N(B $(CC38.5K4O4Y(B. ($(C@L4B(B $(C1[?y(B $(C3"?l1b8&(B $(C9+8#1b(B | ||
| 424 | $(C@'GX<-(B $(CE8@ZGX>_(B $(CGO4B(B C-x u$(C@G(B $(C<v8&(B $(CAY@L1b(B $(C@'GT@T4O4Y(B.) | ||
| 425 | |||
| 426 | >> $(C@L(B $(CAY@;(B C-k$(C7N(B $(CAW@N(B $(CHD(B C-x u$(C8&(B $(CD!8i(B $(CAY@L(B $(C4Y=C(B $(C3*E83/(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 427 | |||
| 428 | C-_$(C4B(B $(C9+8#1b(B $(C8m7I@G(B $(C4Y8%(B $(CG|EB@T4O4Y(B; C-x u$(C?M(B $(C00@:(B $(C@[?k@;(B $(CGOAv88(B $(CGQ(B | ||
| 429 | $(C0!7ND-?!<-(B $(C?)7/9x(B $(CE8@ZGO1b?!(B $(CFmGU4O4Y(B. C-_$(C@G(B $(C4\A!@:(B, $(C>n62(B | ||
| 430 | $(C1[<hFG?!<-4B(B $(C@L(B $(C0M@;(B $(C>n6;0T(B $(CE8@ZGX>_(B $(C5G4B0!0!(B $(C:R8m7aGO4Y4B(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 431 | $(C1W7!<-(B C-x u$(C55(B $(C;g?kGR(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(C5G>n(B $(C@V4B(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C>n62(B | ||
| 432 | $(C4\8;1b?!<-4B(B, CONTROL$(C<h8&(B $(C4)8%(B $(C;sEB?!<-(B /$(C8&(B $(CD'@87N=a(B C-_$(C8&(B $(CD%(B $(C<v(B | ||
| 433 | $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 434 | |||
| 435 | C-_$(C3*(B C-x u$(C@G(B $(C<}@Z(B $(C@N<v4B(B $(C9]:9(B $(CH=<v7N(B $(C;g?k5K4O4Y(B. | ||
| 436 | |||
| 437 | $(C1[?y@G(B $(CAv?l1b8&(B $(C9+8#4B(B $(C0M@:(B $(C1[?y(B $(CAW@L1b8&(B $(C9+8#4B(B $(C0M0z(B $(C00@:(B $(C=D@87N(B | ||
| 438 | $(CGU4O4Y(B. $(C>n62(B $(C0M@;(B $(CAW@L4B(B $(C0M0z(B $(CAv?l4B(B $(C0M@G(B $(CBw@LA!@:(B C-y$(C7N(B $(C@b>F4g1f(B $(C<v(B | ||
| 439 | $(C@V4@3D4B(B $(C;g=G?!(B $(C@V=@4O4Y(B; $(C9+8#1b?!4B(B $(CBw@LA!@L(B $(C>x=@4O4Y(B. | ||
| 440 | |||
| 441 | * $(CFD@O(B | ||
| 442 | ------ | ||
| 443 | |||
| 444 | $(CFmA}GQ(B $(C1[?y@;(B $(C?518@{@87N(B $(CGO1b(B $(C@'GX<-4B(B $(CFD@O?!(B $(C3V>n(B $(C5N>n>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 445 | $(C1W780T(B $(CGOAv(B $(C>J@88i(B, $(C@L8F=:0!(B $(C>x>nA|0z(B $(CGT22(B $(C1[?y55(B $(C;g6sA}4O4Y(B. $(C1[?y@;(B | ||
| 446 | $(CFD@O?!(B $(C3V1b(B $(C@'GX<-4B(B $(C1W7/1b(B $(C@|?!(B $(C1W(B $(CFD@O@;(B "$(CC#>F>_(B" $(CGU4O4Y(B. ($(C@L4B(B | ||
| 447 | $(CFD@O@;(B "$(C9f9.GO4B(B $(C0M(B"$(C@L6s0m55(B $(CGU4O4Y(B.) | ||
| 448 | |||
| 449 | $(CFD@O@;(B $(CC#4B4Y4B(B $(C0M@:(B $(C@L8F=:(B $(C>H?!<-(B $(C1W(B $(CFD@O@G(B $(C3;?k@;(B $(C:;4Y4B(B $(C0M@;(B | ||
| 450 | $(C@G9LGU4O4Y(B. $(C?)7/0!Av(B $(C8i?!<-(B, $(C1W0M@:(B $(C1W(B $(CFD@O(B $(C@ZC<8&(B $(CFmA}GO7A4B(B $(C0M0z(B | ||
| 451 | $(C4Y8'>x=@4O4Y(B. $(C1W7/3*(B, $(C@L8F=:7N(B $(C:/0fGQ(B $(C;gGW@:(B $(C1W(B $(CFD@O@;(B "$(C0%9+8.(B"$(CGO1b(B | ||
| 452 | $(C@|1nAv4B(B $(C?518@{@LAv(B $(C8xGU4O4Y(B. $(C@L4B(B $(C@}9]Bk(B $(C:/0f5H(B $(CFD@O@;(B $(C?xD!(B $(C>J0T(B | ||
| 453 | $(C?n?5(B $(CC<0h?!(B $(C320\(B $(C5N4B(B $(C0M@;(B $(CGGGO1b(B $(C@'GX<-(B $(C1W78=@4O4Y(B. $(C0%9+8.8&(B $(CGX55(B | ||
| 454 | $(C@L8F=:4B(B $(C:/0f(B $(C;gGW@L(B $(C3*A_?!(B $(C=G<v?44Y0m(B $(C0aA$5G4B(B $(C0f?l8&(B $(C0(>HGX(B $(C1Y?x(B | ||
| 455 | $(CFD@O@;(B $(C:/0f5H(B $(C@L8'@87N(B $(C320\5S4O4Y(B. | ||
| 456 | |||
| 457 | $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z(B $(C0!1n@L8&(B $(C:88i(B "--:-- TUTORIAL.ko"$(C?M(B $(C00@:(B $(C=D@87N(B $(C=C@[GO4B(B, | ||
| 458 | $(C4k=C(B $(C9.@Z7N(B $(C=C@[GX<-(B $(C4k=C(B $(C9.@Z7N(B $(C3!3*4B(B $(CAY@L(B $(C@V@;(B $(C0M@T4O4Y(B. $(CH-8i@G(B $(C@L(B | ||
| 459 | $(C:N:P@:(B $(C:8Ek(B, $(C9f9.GO0m(B $(C@V4B(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@;(B $(C:8?)(B $(CA]4O4Y(B. $(CAv1]@:(B $(C@L8F=:(B | ||
| 460 | $(CAvD'<-@G(B $(C:9;g:;@N(B "TUTORIAL.ko"$(C6s4B(B $(CFD@O@;(B $(C9f9.GO0m(B $(C@V4B(B $(CA_@T4O4Y(B. | ||
| 461 | $(C@L8F=:7N(B $(CFD@O(B $(CC#1b8&(B $(CGO8i(B $(CA$H.Hw(B $(C1W(B $(C0w?!(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@L(B $(C3*E8334O4Y(B. | ||
| 462 | |||
| 463 | $(CFD@O(B $(CC#1b(B $(C8m7I@G(B $(CF/:0GQ(B $(CA!@:(B $(C?xGO4B(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@;(B $(C8;GX>_(B $(CGO4B(B | ||
| 464 | $(C0M@T4O4Y(B. $(C8m7I@L(B "$(C4\8;1b7N:NEM(B $(C@N<v8&(B $(C@P4B4Y(B"$(C6s0m(B $(CGU4O4Y(B ($(C@L(B $(C0f?l(B, | ||
| 465 | $(C@N<v4B(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@T4O4Y(B). $(C>F7!@G(B $(C8m7I@;(B $(CD!0m(B $(C3*8i(B | ||
| 466 | |||
| 467 | C-x C-f $(CFD@O(B $(CC#1b(B | ||
| 468 | |||
| 469 | $(C@L8F=:4B(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@;(B $(CD!6s0m(B $(C?d18GU4O4Y(B. $(CFD@O(B $(C@L8'@;(B $(CD!8i(B $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z(B | ||
| 470 | $(CAY?!(B $(C@L8'@L(B $(C3*E8334O4Y(B. $(C@L71(B $(CA>7y@G(B $(C@T7B?!(B $(C>2@O(B $(C6'?!4B(B $(C9Y4Z(B $(CAY@;(B $(C@[@:(B | ||
| 471 | $(C;g@LD-(B(minibuffer)$(C@L6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. $(CFr;s=C?!(B $(C>24B(B $(C@L8F=:@G(B $(CFmA}(B | ||
| 472 | $(C8m7I@87N(B $(CFD@O(B $(C@L8'@;(B $(CFmA}GR(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 473 | |||
| 474 | $(CFD@O(B $(C@L8'@;(B ($(CH$@:(B $(C8p5g(B $(CA>7y@G(B $(C@[@:(B $(C;g@LD-(B $(C@T7B@;(B) $(C3V@;(B $(C6'(B, $(C8m7I@G(B | ||
| 475 | $(CCk<R4B(B C-g$(C7N(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 476 | |||
| 477 | >> C-x C-f$(C8&(B $(CD!0m(B C-g$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. $(C@L4B(B $(C@[@:(B $(C;g@LD-@;(B $(CCk<RGO0m(B $(C6G(B, | ||
| 478 | $(C@[@:(B $(C;g@LD-@;(B $(C>20m(B $(C@V4B(B C-x C-f $(C8m7I55(B $(CCk<RGU4O4Y(B. $(C1W7/9G7N(B $(C>F9+(B | ||
| 479 | $(CFD@O55(B $(CC#Av(B $(C>J4B(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 480 | |||
| 481 | $(CFD@O(B $(C@L8'@;(B $(C4Y(B $(C1b@TG_@88i(B <Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(CA>7aGO=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B C-x | ||
| 482 | C-f $(C8m7I@L(B $(C@[5?5G>n(B $(C<1EC5H(B $(CFD@O@;(B $(CC#1b(B $(C=C@[GU4O4Y(B. C-x C-f $(C8m7I@L(B | ||
| 483 | $(C3!3*8i(B $(C@[@:(B $(C;g@LD-@:(B $(C;g6sA}4O4Y(B. | ||
| 484 | |||
| 485 | $(C@a=C(B $(CHD?!4B(B $(CFD@O@G(B $(C3;?k@L(B $(CH-8i?!(B $(C3*E83*0m(B $(C1W(B $(C3;?k@;(B $(CFmA}GR(B $(C<v(B $(C@V0T(B | ||
| 486 | $(C5K4O4Y(B. $(C:/0f(B $(C;gGW@;(B $(C?518@{@87N(B $(CGO0m(B $(C=M@88i(B $(C4Y@=@G(B $(C8m7I@;(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 487 | |||
| 488 | C-x C-s $(CFD@O(B $(C0%9+8.(B | ||
| 489 | |||
| 490 | $(C@L(B $(C8m7I@:(B $(C@L8F=:(B $(C3;@G(B $(C1[?y@;(B $(CFD@O?!(B $(C:9;gGU4O4Y(B. $(C@L(B $(C8m7I@L(B $(CC99xB07N(B | ||
| 491 | $(C<vG`5I(B $(C6'4B(B $(C@L8F=:0!(B $(C1Y?x(B $(CFD@O@;(B $(C;u(B $(C@L8'@87N(B $(C9Y2Y>n(B $(C3u@=@87N=a(B $(C@R>n9v81(B | ||
| 492 | $(C?l7A8&(B $(C9fAvGU4O4Y(B. $(C;u(B $(C@L8'@:(B $(C1Y?x(B $(CFD@O(B $(C@L8'@G(B $(C3!?!(B "~"$(C@;(B $(C4uGT@87N=a(B | ||
| 493 | $(C885i>nA}4O4Y(B. | ||
| 494 | |||
| 495 | $(C0%9+8.0!(B $(C3!3*8i(B $(C@L8F=:4B(B $(C>2?)Ax(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@;(B $(C@N<bGU4O4Y(B. $(CFD@O@:(B $(C>FAV(B | ||
| 496 | $(C@ZAV(B $(C0%9+8.GT@87N=a(B $(C?n?5(B $(CC<0h0!(B $(C?M8#8#(B $(C9+3JA.55(B $(C89@:(B $(C@[>w@L(B $(C<U=G5GAv(B | ||
| 497 | $(C>J557O(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 498 | |||
| 499 | >> C-x C-s$(C8&(B $(CCD<-(B $(CAvD'<-@G(B $(C:9;g:;@;(B $(C0%9+8.(B $(CGO=J=C?@(B. | ||
| 500 | $(C1W7/8i(B "Wrote ...TUTORIAL.ko"$(C6s0m(B $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z?!(B $(C@N<b5I(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 501 | |||
| 502 | $(C@/@G(B: $(C>n62(B $(C?n?5(B $(CC<0h?!<-4B(B C-x C-s$(C8&(B $(CD!8i(B $(CH-8i@;(B $(C5?0a=CDQ<-(B, $(C@L8F=:0!(B | ||
| 503 | $(C>F9+(B $(CCb7B55(B $(CGOAv(B $(C>J4B(B $(C0M@;(B $(C:<(B $(C0f?l0!(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L0M@:(B "$(CHe8'(B $(CA&>n(B"$(C6s0m(B | ||
| 504 | $(C:R8.?l4B(B $(C?n?5(B $(CC<0h@G(B "$(CF/B!(B"$(C@L(B C-s$(C8&(B $(C0!7NC$<-(B $(C@L8F=:8&(B $(CEkGX(B $(C@|4^5GAv(B | ||
| 505 | $(C>J557O(B $(CGO1b(B $(C6'9.@T4O4Y(B. C-q$(C8&(B $(C4)8#8i(B $(CH-8i@L(B $(CGXA&5K4O4Y(B. $(C1W8.0m(B $(C3*<-(B | ||
| 506 | $(C@L8F=:(B $(C<38m<-@G(B "Spontaneous Entry to Incremental Search"$(C6s4B(B $(C4\?x@;(B | ||
| 507 | $(C:88i(B $(C@L71(B "$(CF/B!(B"$(C@;(B $(C>n6;0T(B $(CCk1^GR(B $(C<v(B $(C@V4B0!?!(B $(C4kGQ(B $(CA6>p@;(B $(C@P@;(B $(C<v(B | ||
| 508 | $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 509 | |||
| 510 | $(C:80E3*(B $(CFmA}GO1b(B $(C@'GX(B, $(CA8@gGO4B(B $(CFD@O@;(B $(CC#@;(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C6GGQ(B $(CA8@gGOAv(B | ||
| 511 | $(C>J4B(B $(CFD@O55(B $(CC#@;(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L780T(B $(CGO8i(B $(C@L8F=:7N(B $(CFD@O@;(B $(C885i0T(B | ||
| 512 | $(C5K4O4Y(B: $(C:s(B $(C3;?k@87N(B $(C=C@[5G4B(B $(CFD@O@;(B $(CC#>F<-(B $(C1[?y@;(B $(C3"?l1b(B $(C=C@[GU4O4Y(B. | ||
| 513 | $(CFD@O@;(B "$(C0%9+8.(B"$(CGO557O(B $(C?dC;GO8i(B $(C@L8F=:4B(B $(C3"?vAx(B $(C1[?y@;(B $(C3;?k@87N(B $(CGO4B(B | ||
| 514 | $(CFD@O@;(B $(C=GA&7N(B $(C885i>n(B $(C3@4O4Y(B. $(C1W71(B $(CHD?!4B(B $(C@L(B $(CFD@O@:(B $(C@L9L(B $(CA8@gGO4B(B | ||
| 515 | $(CFD@O@L(B $(C5K4O4Y(B. | ||
| 516 | |||
| 517 | |||
| 518 | * $(C;g@LD-(B | ||
| 519 | -------- | ||
| 520 | |||
| 521 | $(C5N9xB0(B $(CFD@O@;(B C-x C-f$(C7N(B $(CC#@88i(B, $(CC99xB0(B $(CFD@O@:(B $(C@L8F=:@G(B $(C3;:N?!(B $(C32>F(B | ||
| 522 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C1W(B $(CFD@O@:(B C-x C-f$(C7N(B $(C@gBw(B $(CC#@=@87N<-(B $(C4Y=C(B $(C>y9Y2\(B $(C<v(B | ||
| 523 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L71(B $(C=D@87N(B $(C8E?l(B $(C89@:(B $(C<v@G(B $(CFD@O5i@;(B $(C@L8F=:(B $(C3;:N?!(B $(C:R7/(B $(C5i@O(B | ||
| 524 | $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 525 | |||
| 526 | >> C-x C-f foo <Return>$(C@;(B $(CCD<-(B "foo"$(C6s4B(B $(C@L8'@G(B $(CFD@O@;(B $(C885e=J=C?@(B. | ||
| 527 | $(C1W8.0m4B(B $(C1[?y@;(B $(C3"?l0m(B $(CFmA}GO?)(B C-x C-s$(C7N(B "foo"$(C8&(B $(C0%9+8.GO=J=C?@(B. | ||
| 528 | $(C86Av87@87N(B, C-x C-f TUTORIAL.ko <Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(CAvD'<-7N(B $(C4Y=C(B $(C59>F(B | ||
| 529 | $(C?@=J=C?@(B. | ||
| 530 | |||
| 531 | $(C@L8F=:4B(B $(C0"(B $(CFD@O@G(B $(C1[?y@;(B "$(C;g@LD-(B"$(C@L6s0m(B $(C:R8.?l4B(B $(C0M(B $(C>H?!(B $(C@z@eGU4O4Y(B. | ||
| 532 | $(CFD@O@;(B $(CC#4B(B $(C0M@:(B $(C@L8F=:@G(B $(C3;:N?!(B $(C;u(B $(C;g@LD-@;(B $(C885e4B(B $(C0M0z(B $(C00=@4O4Y(B. | ||
| 533 | $(C@L8F=:@G(B $(C@O7N(B $(CGvA8GO0m(B $(C@V4B(B $(C;g@LD-@G(B $(C8q7O@;(B $(C:81b(B $(C@'GX<-4B(B $(C4Y@=0z(B $(C00@L(B | ||
| 534 | $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 535 | |||
| 536 | C-x C-b $(C;g@LD-(B $(C8q7O(B | ||
| 537 | |||
| 538 | >> C-x C-b$(C8&(B $(CAv1](B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 539 | |||
| 540 | $(C0"(B $(C;g@LD-@L(B $(C>n62(B $(C@L8'@;(B $(C0.0m(B $(C@V4B0!(B $(C:8=J=C?@(B. $(C;g@LD-@:(B $(C0#AwGO0m(B $(C@V4B(B | ||
| 541 | $(C1[?y@G(B $(C8pC<0!(B $(C5G4B(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@;(B $(C0.0m(B $(C@V@;(B $(C<v55(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C>n62(B | ||
| 542 | $(C;g@LD-5i@:(B $(CFD@O0z(B $(C9+0|GU4O4Y(B. $(C?98&(B $(C5i>n(B, "*Buffer List*"$(C6s4B(B $(C;g@LD-@:(B | ||
| 543 | $(C>F9+(B $(CFD@O55(B $(C0.0m(B $(C@VAv(B $(C>J=@4O4Y(B. $(C@L(B $(C;g@LD-@:(B C-x C-b$(C7N(B $(C885i>nAx(B $(C;g@LD-(B | ||
| 544 | $(C8q7O@;(B $(C4c0m(B $(C@V@;(B $(C;S@T4O4Y(B. $(C@L8F=:(B $(CC"(B $(C>H?!<-(B $(C:<(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C8p5g(B $(C1[?y@:(B | ||
| 545 | $(C>n62(B $(C;g@LD-@G(B $(C@O:N:P(B $(C@T4O4Y(B. | ||
| 546 | |||
| 547 | >> C-x 1$(C@;(B $(CCD<-(B $(C;g@LD-(B $(C8q7O@;(B $(C>x>V=J=C?@(B. | ||
| 548 | |||
| 549 | $(CGQ(B $(CFD@O@G(B $(C1[?y@;(B $(C:/0fGQ(B $(CHD(B $(C4Y8%(B $(CFD@O@;(B $(CC#@88i(B $(CC99xB0(B $(CFD@O@:(B $(C0%9+8.5GAv(B | ||
| 550 | $(C>J@:(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C1W(B $(C:/0f(B $(C;gGW@:(B $(C@L8F=:(B $(C3;:N@G(B $(CFD@O(B $(C;g@LD-?!88(B $(C32>F(B | ||
| 551 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C5N9xB0(B $(CFD@O@G(B $(C;g@LD-@;(B $(C885i0E3*(B $(CFmA}GO4B(B $(C0M@:(B $(CC99xB0(B $(CFD@O@G(B | ||
| 552 | $(C;g@LD-?!(B $(C@|Gt(B $(C?5Gb@;(B $(CAVAv(B $(C>J=@4O4Y(B. $(C@L4B(B $(C8E?l(B $(C@/?kGO1b4B(B $(CGO3*(B $(C4Y8%(B | ||
| 553 | $(C8i?!<-4B(B $(CC99xB0(B $(CFD@O@G(B $(C;g@LD-@;(B $(C0%9+8.GR(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C0#FmGQ(B $(C4Y8%(B $(C9f9}@L(B | ||
| 554 | $(CGJ?dGO4Y4B(B $(C0M@;(B $(C@G9LGU4O4Y(B. C-x C-f$(C8&(B $(CCD<-(B $(C1W(B $(C;g@LD-@87N(B $(C>y9Y2[(B $(CHD(B | ||
| 555 | C-x C-s$(C7N(B $(C0%9+8.GO4B(B $(C0M@:(B $(C1MBz@:(B $(C@O@T4O4Y(B. $(C1W7!<-(B $(C4Y@=0z(B $(C00@:(B $(C8m7I@L(B | ||
| 556 | $(C@V=@4O4Y(B | ||
| 557 | |||
| 558 | C-x s $(C8n8n(B $(C;g@LD-(B $(C0%9+8.(B | ||
| 559 | |||
| 560 | C-x s$(C4B(B, $(C:/0f5G>zAv88(B $(C0%9+8.5GAv(B $(C>J@:(B $(C;g@LD-@L(B $(C@V3*(B $(CA6;gGX(B $(C:>4O4Y(B. | ||
| 561 | $(C1W8.0m4B(B $(C1W71(B $(C;g@LD-5i?!(B $(C4kGX<-(B $(C1W(B $(C0M@;(B $(C0%9+8.GR(B $(C0M@N0!8&(B $(C90>n(B | ||
| 562 | $(C:>4O4Y(B. | ||
| 563 | |||
| 564 | >> $(CGQ(B $(CAY@G(B $(C1[?y@;(B $(C3"?n(B $(CHD(B C-x s$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 565 | $(C1W7/8i(B TUTORIAL.ko$(C6s4B(B $(C@L8'@G(B $(C;g@LD-@;(B $(C0%9+8.GR(B $(C0M@NAv(B $(C90>n(B $(C:<(B | ||
| 566 | $(C0M@T4O4Y(B. "y"$(C8&(B $(CCD<-(B $(C90@=?!(B $(C?96s0m(B $(C4dGO=J=C?@(B. | ||
| 567 | |||
| 568 | * $(C8m7I>n@G(B $(CH.@e(B | ||
| 569 | --------------- | ||
| 570 | |||
| 571 | $(C@L8F=:@G(B $(C8m7I>n4B(B $(C3J9+(B $(C89>F<-(B $(C@L(B $(C8p5g(B $(C8m7I@;(B $(CA&>n<h3*(B meta$(C<h?!(B $(CGR4gGR(B | ||
| 572 | $(C<v(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C@L8F=:4B(B $(C@L71(B $(C9.A&8&(B X (eXtend) $(C8m7I@87N(B $(CGX0aGU4O4Y(B. | ||
| 573 | $(C@L?!4B(B $(C5N0!Av(B $(CA>7y0!(B $(C@V=@4O4Y(B: | ||
| 574 | |||
| 575 | C-x $(C9.@Z(B $(CH.@e(B. $(C9.@Z(B $(CGO3*0!(B $(C5Z5{8'(B. | ||
| 576 | M-x $(C@L8'(B $(C8m7I@G(B $(CH.@e(B. $(C1d(B $(C@L8'@L(B $(C5Z5{8'(B. | ||
| 577 | |||
| 578 | $(C@L(B $(C8m7I5i@:(B $(C4k03(B $(C@/?kGOAv88(B, $(CAv1]1nAv(B $(C9h?v(B $(C?B(B $(C8m7I5i:84Y4B(B $(C4z(B $(C:s9xGO0T(B | ||
| 579 | $(C;g?k5K4O4Y(B. $(C@L71(B $(CA>7y@G(B $(C8m7I@;(B $(C@L9L(B $(C5N(B $(C03(B $(C>K0m(B $(C@V=@4O4Y(B: $(CFD@O(B | ||
| 580 | $(C8m7I(B $(CA_?!(B C-x C-f$(C7N(B $(CC#1b?M(B C-x C-s$(C7N(B $(C0%9+8.GO1b(B. $(C4Y8%(B $(C?94B(B $(C@L8F=:(B $(C@[>w(B | ||
| 581 | $(C=C0#@;(B $(C86D!4B(B $(C8m7I@T4O4Y(B--$(C@L4B(B C-x C-c $(C8m7I(B. ($(C:/0f(B $(C;gGW@;(B | ||
| 582 | $(C@R>n9v8.Av3*(B $(C>J@;1n(B $(CGO4B(B $(C0FA$@:(B $(C>J(B $(CGX55(B $(C5K4O4Y(B; C-x C-c$(C4B(B $(C@L8F=:8&(B | ||
| 583 | $(CAW@L1b(B $(C@|?!(B $(C0"0"@G(B $(C:/0f5H(B $(CFD@O@;(B $(C0%9+8.GR(B $(C1bH88&(B $(CA]4O4Y(B.) | ||
| 584 | |||
| 585 | C-z$(C4B(B $(C@L8F=:8&(B *$(C@S=C7N(B* $(C3*?@1b(B $(C@'GQ(B $(C8m7I@T4O4Y(B--$(C1W7!<-(B $(C4Y@=?!(B, $(CGO4x(B | ||
| 586 | $(CA_@G(B $(C@L8F=:(B $(C@[>w(B $(C=C0#@87N(B $(C4Y=C(B $(C5G59>F(B $(C0%(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 587 | |||
| 588 | $(C?n?5(B $(CC<0h0!(B $(CGc?kGO8i(B C-z$(C4B(B $(C@L8F=:8&(B "$(CA_Av(B"$(C=CE54O4Y(B(suspend); $(CAo(B, $(C@L(B | ||
| 589 | $(C8m7I@:(B $(CA60!:q(B(shell)$(C7N(B $(C59>F(B $(C0!557O(B $(CGOAv88(B $(C@L8F=:8&(B $(CFD1+GO4B(B $(C0M@:(B | ||
| 590 | $(C>F4U4O4Y(B. $(C4k:N:P@G(B $(CA60!:q?!<-4B(B `fg'$(C3*(B `%emacs'$(C8m7I@87N(B $(C@L8F=:8&(B $(C0h<SGR(B | ||
| 591 | $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 592 | |||
| 593 | $(CA_AvGO4B(B $(C0M@;(B $(CA&0xGOAv(B $(C>J4B(B $(C?n?5(B $(CC<0h?!<-4B(B C-z$(C?!(B $(C@GGX(B, $(C@L8F=:(B $(C9X?!<-(B | ||
| 594 | $(C=GG`5G4B(B $(C>F7'A60!:q0!(B $(C885i>n(B $(CAv0T(B $(C5G4B5%(B $(C?)1b<-(B $(C4Y8%(B $(CGA7N1W7%5i@;(B | ||
| 595 | $(C=GG`GQ(B $(CHD(B $(C@L8F=:7N(B $(C59>F(B $(C?C(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C1bH80!(B $(C@V=@4O4Y(B; $(C;g=G;s(B $(C@L8F=:7N:NEM(B | ||
| 596 | "$(C3*0!4B(B" $(C0M@:(B $(C>F4U4O4Y(B. $(C@L(B $(C0f?l(B $(C:8Ek(B, $(CA60!:q(B $(C8m7I@N(B `exit'$(C@87N(B | ||
| 597 | $(C>F7'A60!:q?!<-(B $(C@L8F=:?!(B $(C5G59>F(B $(C?I4O4Y(B. | ||
| 598 | |||
| 599 | C-x C-c$(C4B(B $(C@|;j1b?!<-(B $(C9~>n3*1b(B $(CGR(B $(C6'3*(B $(C;g?kGU4O4Y(B. $(CFmAv8&(B $(CCk1^GO4B(B | ||
| 600 | $(CGA7N1W7%@L3*(B $(C4Y8%(B $(C@b4YGQ(B $(C55?r8p(B(utilities)$(C5i@L(B $(C>_1bGQ(B $(C@L8F=:4B(B | ||
| 601 | $(CA_Av=CE24Y4B(B $(C0M@;(B $(C8p8#1b(B $(C6'9.?!(B $(C3*0!1b8&(B $(CGX>_(B $(CGU4O4Y(B. $(CGOAv88(B, $(C:8Ek@G(B | ||
| 602 | $(C0f?l(B, $(C9~>n3*1b8&(B $(CGOAv(B $(C>J4B(B $(CGQ(B, $(C@L8F=:8&(B $(C3*0!1b:84Y4B(B $(CA_AvGO4B(B $(C0M@L(B | ||
| 603 | $(CAA=@4O4Y(B. | ||
| 604 | |||
| 605 | C-x $(C8m7I>n4B(B $(C89@L(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L9L(B $(C9h?n(B $(C0M@;(B $(C>F7!?!(B $(CAW:8@T4O4Y(B. | ||
| 606 | |||
| 607 | C-x C-f $(CFD@O(B $(CC#1b(B. | ||
| 608 | C-x C-s $(CFD@O(B $(C0%9+8.(B. | ||
| 609 | C-x C-b $(C;g@LD-(B $(C8q7O(B. | ||
| 610 | C-x C-c $(C@L8F=:(B $(C3!3;1b(B. | ||
| 611 | C-x u $(C9+8#1b(B. | ||
| 612 | |||
| 613 | $(C@L8'(B $(CH.@e(B $(C8m7I@:(B $(C@ZAV(B $(C;g?k5GAv(B $(C>J0E3*(B $(CF/:0GQ(B $(C9f=D?!<-3*(B $(C>2@L4B(B | ||
| 614 | $(C8m7I@T4O4Y(B. $(CGQ0!Av(B $(C?94B(B replace-string $(C8m7I@N5%(B $(C@L4B(B $(C@|?*@{@87N(B $(CGQ(B | ||
| 615 | $(C9.@Z?-@;(B $(C4Y8%(B $(C9.@Z?-7N(B $(C;u7N9Y2_4O4Y(B. M-x$(C8&(B $(CD!8i(B $(C@L8F=:4B(B $(CH-8i@G(B | ||
| 616 | $(C9Y4Z?!<-(B M-x$(C6s0m(B $(C1f@b@LGO?)(B $(C8m7I@G(B $(C@L8'@;(B $(CD!557O(B $(CGU4O4Y(B; $(C@L(B $(C0f?l4B(B | ||
| 617 | "replace-string". "repl s<TAB>"$(C88(B $(CCD55(B $(C@L8F=:4B(B $(C@L8'@;(B $(C?O<:=CE3(B | ||
| 618 | $(C0M@T4O4Y(B. $(C8m7I(B $(C@L8'@:(B <Return>$(C@87N(B $(C3!334O4Y(B. | ||
| 619 | |||
| 620 | replace-string $(C8m7I@:(B $(C5N03@G(B $(C@N<v8&(B $(C?d18GU4O4Y(B--$(C9Y2n>nA.>_(B $(CGR(B $(C9.@Z?-0z(B | ||
| 621 | $(C;u7N9Y2n>nAz(B $(C9.@Z?-(B. $(C0"0"@G(B $(C@N<v4B(B <Return>$(C@87N(B $(C3!3;>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 622 | |||
| 623 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(C@L(B $(CAY?!<-(B $(C5N(B $(CAY(B $(C>F7!@G(B $(C:s(B $(CAY7N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 624 | $(C1W(B $(CHD(B M-x repl s<Return>$(C:/H-5G(B<Return>$(C9Y2n(B<Return>$(C@;(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 625 | |||
| 626 | $(C@L(B $(CAY@L(B $(C>n6;0T(B $(C:/H-5G>z4B0!8&(B $(C@/@GGO=J=C?@(B: $(C1t9Z@L0!(B $(C@V4B(B $(CCJ1b(B $(C@'D!(B | ||
| 627 | $(C4Y@=?!(B $(C:/(B-$(CH-(B-$(C5G(B $(C6s4B(B $(C398;@L(B $(C3*?C(B $(C6'864Y(B "$(C9Y2n(B"$(C6s0m(B | ||
| 628 | $(C;u7N9Y2n>z=@4O4Y(B. | ||
| 629 | |||
| 630 | |||
| 631 | * $(C@Z5?(B $(C0%9+8.(B | ||
| 632 | ------------- | ||
| 633 | |||
| 634 | $(CFD@O@;(B $(C:/0fGQ(B $(CHD?!(B $(C>FAw(B $(C0%9+8.8&(B $(CGOAv(B $(C>J>R@88i(B $(C@|;j1b0!(B $(C?M8#8#(B | ||
| 635 | $(C9+3JA|@87N=a(B $(C:/0f(B $(C;gGW@;(B $(C@R>n(B $(C9v81(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L71(B $(C@g>S@;(B $(C9fAvGO1b(B | ||
| 636 | $(C@'GX(B, $(C@L8F=:4B(B $(CFmA}GO0m(B $(C@V4B(B $(C0"0"@G(B $(CFD@O@;(B $(CAV1b@{@87N(B "$(C@Z5?(B $(C0%9+8.(B" | ||
| 637 | $(CFD@O?!(B $(C>94O4Y(B. $(C@Z5?(B $(C0%9+8.5H(B $(CFD@O@G(B $(C@L8'@:(B $(C>U5Z7N(B # $(C9.@Z0!(B $(C@V=@4O4Y(B; | ||
| 638 | $(C?98&(B $(C5i>n(B, "hello.c"$(C6s4B(B $(C@L8'@G(B $(CFD@O@:(B "#hello.c#"$(C6s4B(B $(C@L8'@G(B $(C@Z5?(B | ||
| 639 | $(C0%9+8.(B $(CFD@O@;(B $(C0.0T(B $(C5K4O4Y(B. $(CA$;s@{@87N(B $(CFD@O@;(B $(C0%9+8.GO8i(B $(C@L8F=:4B(B $(C@Z5?(B | ||
| 640 | $(C0%9+8.(B $(CFD@O@;(B $(CAv?s4O4Y(B. | ||
| 641 | |||
| 642 | $(C@|;j1b0!(B $(C?M8#8#(B $(C9+3JAv8i(B $(C1W(B $(CFD@O@;(B ($(C@Z5?(B $(C0%9+8.5H(B $(CFD@O@L(B $(C>F4O6s(B | ||
| 643 | $(CFmA}GO4x(B $(CFD@O(B) $(CFr;s=CC373(B $(CC#@:(B $(CHD(B M-x recover-file<Return>$(C@;(B $(CD'@87N=a(B | ||
| 644 | $(C@Z5?(B $(C0%9+8.5H(B $(CFmA}90@;(B $(CH8:9=CE3(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(CH.@NGR(B $(C0M@;(B $(C?d18GO8i(B | ||
| 645 | yes<Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(C0h<S(B $(CAxG`GO?)(B $(C@Z5?(B $(C0%9+8.5H(B $(C@Z7a8&(B $(CH8:9=CE0=J=C?@(B. | ||
| 646 | |||
| 647 | |||
| 648 | * $(C8^>F8.(B $(CEM(B | ||
| 649 | ----------- | ||
| 650 | |||
| 651 | $(C@L8F=:0!(B, $(C8m7I@;(B $(CD!4B(B $(C<S550!(B $(C4@8.4Y0m(B $(C@N=DGO8i(B $(CH-8i(B $(C9Y4Z@G(B "$(C8^>F8.(B | ||
| 652 | $(CEM(B"$(C6s0m(B $(C:R8.4B(B $(C:s(B $(CEM?!(B $(CD#(B $(C8m7I@;(B $(C:8?)A]4O4Y(B. $(C8^>F8.(B $(CEM4B(B $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z(B | ||
| 653 | $(CAY@T4O4Y(B. | ||
| 654 | |||
| 655 | |||
| 656 | * $(C9f=D(B $(CAY(B | ||
| 657 | --------- | ||
| 658 | |||
| 659 | $(C8^>F8.(B $(CEM@G(B $(C9Y7N(B $(C@-(B $(CAY@:(B "$(C9f=D(B $(CAY(B"$(C@L6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. $(C9f=D(B $(CAY@:(B $(C4Y@=0z(B | ||
| 660 | $(C00@:(B $(C=D@87N(B $(CG%=C5G>n(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 661 | |||
| 662 | --:** TUTORIAL.ko (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 663 | |||
| 664 | $(C@L(B $(CAY?!4B(B $(C@L8F=:3*(B $(CFmA}GO0m(B $(C@V4B(B $(C1[?y@G(B $(C;sH2?!(B $(C4kGQ(B $(C@/?kGQ(B $(CA$:80!(B | ||
| 665 | $(C0#Aw5G>n(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 666 | |||
| 667 | $(CFD@O(B $(C@L8'@L(B $(C9+>y@;(B $(C@G9LGO4BAv4B(B $(C@L9L(B $(C>K0m(B $(C@V=@4O4Y(B--$(C1W(B $(C0M@:(B $(CC#>R4x(B | ||
| 668 | $(CFD@O@T4O4Y(B. -NN%--$(C4B(B $(C1[?y?!<-@G(B $(CGv@g(B $(C@'D!8&(B $(C0!8.E54O4Y(B; $(C@L4B(B $(CH-8i(B | ||
| 669 | $(C2@4k1b(B $(C@'7N(B NN $(CF[<>F.@G(B $(C1[?y@L(B $(C@V@=@;(B $(C@G9LGU4O4Y(B. $(CFD@O@G(B $(C2@4k1b0!(B | ||
| 670 | $(CH-8i?!(B $(C@V@88i(B --00%-- $(C4k=E?!(B --Top--$(C@L6s0m(B $(CG%=C5K4O4Y(B. $(C1[?y@G(B | ||
| 671 | $(C9X9Y4Z@L(B $(CH-8i?!(B $(C@V@88i(B --Bot--$(C@L6s0m(B $(CG%=C5K4O4Y(B. $(C1[?y@L(B $(C>FAV(B $(C@[>F<-(B | ||
| 672 | $(C8p5g(B $(C3;?k@L(B $(CH-8i?!(B $(C4Y(B $(C3*E83*8i(B $(C9f=D(B $(CAY?!4B(B --All--$(C@L6s0m(B $(CG%=C5K4O4Y(B. | ||
| 673 | |||
| 674 | $(C0E@G(B $(C>U:N:P?!(B $(C@V4B(B $(C:0(B $(C9.@Z5i@:(B $(C1[?y@L(B $(C:/0f5G>z@=@;(B $(C@G9LGU4O4Y(B. $(CFD@O(B | ||
| 675 | $(C9f9.(B $(CAwHD3*(B $(C0%9+8.(B $(CAwHD?!4B(B $(C1W(B $(C0w?!(B $(C:0(B $(C9.@Z0!(B $(C>x0m(B $(C4k=C(B $(C9.@Z88(B | ||
| 676 | $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 677 | |||
| 678 | $(C9f=D(B $(CAY@G(B $(C0}H#(B $(C9.@Z>H@:(B $(C>n62(B $(CFmA}(B $(C9f=D@;(B $(C;g?kGO0m(B $(C@V4B0!8&(B | ||
| 679 | $(C>K7AA]4O4Y(B. $(C>VCJ(B $(C9f=D@:(B Fundamental$(C7N<-(B $(CAv1](B $(C;g?k5G0m(B $(C@V4B(B | ||
| 680 | $(C9f=D@T4O4Y(B. $(C@L4B(B "$(CAV(B $(C9f=D(B"$(C@G(B $(CGQ(B $(C?9@T4O4Y(B. | ||
| 681 | |||
| 682 | $(C@L8F=:?!4B(B $(CAV(B $(C9f=D@L(B $(C89@L(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C1W(B $(CA_(B $(C8n0!Av4B(B $(C4Y8%(B $(C>p>n(B $(C6G(B/$(C6G4B(B | ||
| 683 | $(C4Y8%(B $(CA>7y@G(B $(C1[?y@;(B $(CFmA}GO557O(B $(CGO4B5%(B $(C>2@L8g(B, Lisp $(C9f=D(B, Text $(C9f=D(B | ||
| 684 | $(C5n5n@L(B $(C@V=@4O4Y(B. $(CGW;s(B $(CGQ(B $(C0!Av(B $(CAV(B $(C9f=D88@L(B $(C@{?k5G8g(B $(CAv1](B | ||
| 685 | "Fundamental"$(C@L6s0m(B $(C@{Gt(B $(C@V4B(B $(C0w?!(B $(CG%=C5K4O4Y(B. | ||
| 686 | |||
| 687 | $(C0"0"@G(B $(CAV(B $(C9f=D@:(B $(C8n8n(B $(C8m7I5i@L(B $(C@[5?@;(B $(C4^8.GO557O(B $(C5G>n(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C?98&(B | ||
| 688 | $(C5i>n(B, $(CGA7N1W7%?!4B(B $(C<38m9.@;(B $(C885e4B(B $(C8m7I@L(B $(C@V4B5%(B, $(CGA7N1W7%(B $(C>p>n5i@:(B | ||
| 689 | $(C<38m9.@G(B $(CG|EB@;(B $(C0"0"(B $(C4^8.(B $(CGO1b(B $(C6'9.?!(B $(C0"0"@G(B $(CAV(B $(C9f=D@:(B $(C<38m9.@;(B $(C<-7N(B | ||
| 690 | $(C4Y8#0T(B $(C3"?v(B $(C3V557O(B $(C5G>n(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C8p5g(B $(CAV(B $(C9f=D@:(B $(CH.@e(B $(C8m7I@G(B $(C@L8'@;(B | ||
| 691 | $(C;g?kGO9G7N<-(B $(C1W(B $(C9f=D@87N(B $(C>y9Y2Y4B(B $(C0M@L(B $(C=10T(B $(C@N=D5I(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(CGQ(B | ||
| 692 | $(C?97N(B M-x fundamental-mode$(C4B(B Fundamental $(C9f=D@87N(B $(C>y9Y2Y4B(B $(C8m7I@T4O4Y(B. | ||
| 693 | |||
| 694 | $(C@L(B $(CFD@O0z(B $(C00@:(B $(CGQ1[(B $(C1[?y@;(B $(CFmA}GO7A0m(B $(CGQ4Y8i(B Text $(C9f=D@;(B $(C>24B(B $(C0M@L(B | ||
| 695 | $(CAA@;(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 696 | >> M-x text mode<Return>$(C@;(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 697 | |||
| 698 | $(CAv1]1nAv(B $(C9h?n(B $(C@L8F=:(B $(C8m7I5i@:(B $(C89@L(B $(C4^6sAvAv(B $(C>J@84O(B $(C0FA$GOAv(B $(C>J>F55(B | ||
| 699 | $(C5K4O4Y(B. $(C1W7/3*(B M-f$(C?M(B M-b$(C0!(B $(C>U@[@:5{?HG%8&(B $(C398;@G(B $(C@O:N7N(B $(CC38.GT@;(B | ||
| 700 | $(C0|B{GR(B $(C<v(B $(C@V@;(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C@|?!(B Fundamental $(C9f=D?!<-4B(B M-f$(C?M(B M-b$(C0!(B | ||
| 701 | $(C>U@[@:5{?HG%8&(B $(C398;(B $(C:P8.(B $(C9.@Z7N(B $(CCk1^GO?4=@4O4Y(B. | ||
| 702 | |||
| 703 | $(CAV(B $(C9f=D@:(B $(C:8Ek(B $(C4Y@=0z(B $(C00@:(B $(C9L9&GQ(B $(C:/H-8&(B $(CCJ7!GU4O4Y(B: $(C4k:N:P@G(B $(C8m7I5i@:(B | ||
| 704 | $(C0"0"@G(B $(CAV(B $(C9f=D?!<-(B "$(C00@:(B $(C@O(B"$(C@;(B $(CGOAv88(B $(C>`0#(B $(C4Y8#0T(B $(C@[5?GQ4Y(B. | ||
| 705 | |||
| 706 | $(CGv@g@G(B $(CAV(B $(C9f=D?!(B $(C4kGQ(B $(C9.<-H-8&(B $(C:80m@Z(B $(CGO8i(B C-h m$(C@;(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 707 | |||
| 708 | >> C-u C-v$(C8&(B $(C8n(B $(C9x(B $(CCD<-(B $(C@L(B $(CAY@;(B $(CH-8i@G(B $(C2@4k1bBk@87N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 709 | >> C-h m$(C@;(B $(CCD<-(B Text $(C9f=D0z(B Fundamental $(C9f=D@G(B $(CBw@LA!@;(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 710 | >> C-x 1$(C@;(B $(CCD<-(B $(C9.<-H-8&(B $(CH-8i?!<-(B $(C>x>V=J=C?@(B. | ||
| 711 | |||
| 712 | $(CAV(B $(C9f=D@:(B $(C:N(B $(C9f=D@L(B $(C@V1b(B $(C6'9.?!(B $(CAV(B $(C9f=D@L6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. $(C:N(B $(C9f=D@:(B $(CAV(B | ||
| 713 | $(C9f=D@;(B $(C13C<GR(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C0M@L(B $(C>F4O6s(B $(CAV(B $(C9f=D@;(B $(C:NBw@{@87N(B $(C<vA$GQ(B | ||
| 714 | $(C9f=D@T4O4Y(B. $(C0"0"@G(B $(C:N(B $(C9f=D@:(B $(C4Y8%(B $(C:N(B $(C9f=D0z(B $(C5683@{@87N(B, $(C1W8.0m(B $(CAV(B | ||
| 715 | $(C9f=D0z55(B $(C5683@{@87N(B, $(C1W(B $(C@ZC<7N<-(B $(C2t0m(B $(CDS(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C1W7/9G7N(B $(C:N(B | ||
| 716 | $(C9f=D@:(B $(C>2Av(B $(C>J@;(B $(C<v55(B $(C@V0m(B $(CGO3*88(B $(C>5(B $(C<v55(B $(C@V@88i(B $(C?)7/(B $(C:N(B $(C9f=D@;(B | ||
| 717 | $(CB%8BCg<-(B $(C>5(B $(C<v55(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 718 | |||
| 719 | $(C>FAV(B $(C@/?kGQ(B $(C:N(B $(C9f=DA_(B, $(CGQ1[(B $(C1[?y@;(B $(CFmA}GR(B $(C6'(B $(C@ZAV(B $(C;g?k5G4B(B Auto Fill | ||
| 720 | $(C9f=D@L(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L(B $(C9f=D@L(B $(CDQA.(B $(C@V@;(B $(C6'(B $(C@L8F=:4B(B, $(CAY@L(B $(C3J9+(B $(C3P>nAv8i(B | ||
| 721 | $(C1[?y@L(B $(C3"?vA|?!(B $(C5{6s(B $(C398;;g@L?!<-(B $(C@Z5?@87N(B $(CAY9Y2^@;(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 722 | |||
| 723 | Auto Fill $(C9f=D@;(B $(CDQ1b(B $(C@'GX<-4B(B M-x auto-fill-mode<Return>$(C@;(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 724 | $(C@L(B $(C9f=D@L(B $(CDQA.(B $(C@V@88i(B M-x auto-fill-mode<Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(C2x(B $(C<v(B | ||
| 725 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L(B $(C9f=D@L(B $(C2(A.(B $(C@V@88i(B $(C@L(B $(C8m7I@:(B $(C1W(B $(C9f=D@;(B $(CDQ0m(B, $(C9]4k7N(B $(CDQA.(B | ||
| 726 | $(C@V@;(B $(C6'4B(B $(C@L(B $(C9f=D@;(B $(C2|4O4Y(B. $(C?l8.4B(B $(C@L(B $(C8m7I@L(B "$(C9f=D@;(B $(C6H5|(B"$(CGQ4Y0m(B | ||
| 727 | (toggle) $(CGU4O4Y(B. | ||
| 728 | |||
| 729 | >> M-x auto fill mode<Return>$(C@;(B $(CAv1](B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. $(C1W8.0m(B "asdf "$(C6s4B(B | ||
| 730 | $(CAY@;(B $(C0h<S(B $(C3"?v(B $(C3V>n<-(B $(C1W(B $(CAY@L(B $(C5Q7N(B $(C3*45557O(B $(CGO=J=C?@(B. Auto Fill | ||
| 731 | $(C9f=D@:(B $(C0x0#(B $(C9.@Z?!<-88(B $(CAY9Y2^@;(B $(CGO1b(B $(C6'9.?!(B $(C2@(B $(C0x0#(B $(C9.@Z0!(B $(C5i>n(B | ||
| 732 | $(C@V>n>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 733 | |||
| 734 | $(CGQ0h4B(B $(C:8Ek(B 70$(C03@G(B $(C9.@Z7N(B $(CA$GXA.(B $(C@VAv88(B C-x f $(C8m7I@87N(B $(C1W(B $(C0M@;(B $(C:/0fGR(B | ||
| 735 | $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C?xGO4B(B $(CGQ0h(B $(C<3A$@:(B $(C<}@Z(B $(C@N<v7N(B $(CGO?)>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 736 | |||
| 737 | >> 20$(C@L6s4B(B $(C@N<v7N(B C-x f$(C8&(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 738 | $(C1W8.0m(B $(C1[?y@;(B $(C9:0!(B $(CCD<-(B $(C@L8F=:0!(B 20$(C03@G(B $(C9.@Z7N(B $(CGQ(B $(CAY@;(B $(CC$?l4BAv8&(B | ||
| 739 | $(C:8=J=C?@(B. $(C1W71(B $(C4Y@=?!(B C-x f$(C8&(B $(C4Y=C(B $(C=a<-(B $(CGQ0h8&(B 70$(C@87N(B $(C@g(B | ||
| 740 | $(C<3A$GO=J=C?@(B. | ||
| 741 | |||
| 742 | $(C4\6t@G(B $(CA_0#?!<-(B $(C:/0fGO8i(B Auto Fill $(C9f=D@:(B $(CC$?r@;(B $(C4Y=C(B $(CGOAv(B | ||
| 743 | $(C>J=@4O4Y(B. $(C1W(B $(C4\6t@;(B $(C4Y=C(B $(CC$?l1b(B $(C@'GX<-4B(B $(C1t9Z@L0!(B $(C4\6t(B $(C>H?!(B $(C@V4B(B | ||
| 744 | $(C;sEB?!<-(B M-q (Meta$(C<h(B-q)$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 745 | |||
| 746 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(C@L@|(B $(C4\6t@87N(B $(C?rAw@N(B $(CHD(B M-q$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 747 | |||
| 748 | * $(CC#1b(B | ||
| 749 | ------ | ||
| 750 | |||
| 751 | $(C@L8F=:4B(B $(C1[?y@G(B $(C>UBJ@L3*(B $(C5^BJ@87N(B $(C9.@Z?-@;(B ($(C9.@Z?-@:(B $(C?,<S5H(B $(C9.@Z3*(B | ||
| 752 | $(C?,<S5H(B $(C398;@T4O4Y(B) $(CC#@;(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C9.@Z?-@;(B $(CC#4B(B $(C0M@:(B $(C1t9Z@L8&(B | ||
| 753 | $(C?rAw@L4B(B $(C8m7I@T4O4Y(B; $(C1t9Z@L0!(B $(C1W(B $(C9.@Z?-@L(B $(C3*E83*4B(B $(C0w@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 754 | |||
| 755 | $(C@L8F=:@G(B $(CC#1b(B $(C8m7I@:(B "$(CAu0!@{(B"$(C@L6s4B(B $(CA!?!<-(B $(C@O9](B $(CFmA}1b@G(B $(CC#1b(B $(C8m7I0z(B | ||
| 756 | $(C4Y8(4O4Y(B. $(C@L4B(B $(CC#0m@Z(B $(CGO4B(B $(C9.@Z?-@;(B $(CE8@ZGO0m(B $(C@V4B(B $(C5?>H?!(B $(CC#1b0!(B | ||
| 757 | $(C@L7g>nAv0m(B $(C@V4Y4B(B $(C0M@;(B $(C@G9LGU4O4Y(B. | ||
| 758 | |||
| 759 | $(CC#1b8&(B $(C=C@[=CE04B(B $(C8m7I@:(B $(C>UBJ@87N(B $(CC#1b0!(B C-s$(C@L0m(B $(C5^BJ@87N(B $(CC#1b0!(B | ||
| 760 | C-r$(C@T4O4Y(B. $(C1W7/3*(B $(C@a1q(B $(C1b4Y8.=J=C?@(B! $(CAv1](B $(C@L0M@;(B $(C=C55GX(B $(C:8Av(B | ||
| 761 | $(C86=J=C?@(B. | ||
| 762 | |||
| 763 | C-s$(C8&(B $(CD!8i(B $(C8^>F8.(B $(CEM?!(B, $(C1f@b@L7N(B "I-search"$(C6s4B(B $(C9.@Z?-@L(B $(C3*E83*4B(B $(C0M@;(B | ||
| 764 | $(C:<(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L4B(B $(CC#0m@Z(B $(CGO4B(B $(C9.@Z?-@L(B $(CE8@Z5G1b8&(B $(C1b4Y6s8i<-(B | ||
| 765 | $(C@L8F=:0!(B $(CAu0!@{(B $(CC#1b(B $(CA_?!(B $(C@V4Y4B(B $(C0M@;(B $(C8;GX(B $(CA]4O4Y(B. <Return>$(C@:(B $(CC#1b8&(B | ||
| 766 | $(C86D(4O4Y(B. | ||
| 767 | |||
| 768 | >> $(C@LA&(B C-s$(C8&(B $(CCD<-(B $(CC#1b8&(B $(C=C@[GO=J=C?@(B. $(CC5C5Hw(B, $(CGQ(B $(C9x?!(B $(CGQ(B $(C1[@Z>?(B | ||
| 769 | 'cursor'$(C6s0m(B $(CD!8i<-(B $(C0"0"@G(B $(C9.@Z8&(B $(CD#(B $(CHD(B $(C1t9Z@L?!(B $(C>n62(B $(C@O@L(B $(C@O>n(B | ||
| 770 | $(C3*4B0!8&(B $(C@/@GGO=J=C?@(B. | ||
| 771 | $(C@LA&(B "cursor"$(C8&(B $(CGQ(B $(C9x(B $(CC#@:(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 772 | >> C-s$(C8&(B $(C4Y=C(B $(CCD<-(B $(C4Y@=?!(B $(C3*E83*4B(B "cursor"$(C8&(B $(CC#@8=J=C?@(B. | ||
| 773 | >> $(C@Z(B, $(C@LA&4B(B <Delete>$(C8&(B $(C3W(B $(C9x(B $(CCD<-(B $(C1t9Z@L0!(B $(C>n6;0T(B $(C?rAw@L4B0!8&(B | ||
| 774 | $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 775 | >> <Return>$(C@;(B $(CCD<-(B $(CC#1b8&(B $(C3!3;=J=C?@(B. | ||
| 776 | |||
| 777 | $(C>n62(B $(CGv;s@L(B $(C@O>n3*4BAv8&(B $(C:8>R=@4O1n(B? $(CAu0!@{(B $(CC#1b?!<-(B $(C@L8F=:4B(B $(C1W6'1nAv(B | ||
| 778 | $(CE8@ZGQ(B $(C9.@Z?-@;(B $(CC#@87A0m(B $(CGU4O4Y(B. '$(C1t9Z@L(B'$(C0!(B $(C@V4B(B $(C4Y@=(B $(C@e<R7N(B $(C0!7A8i(B | ||
| 779 | C-s$(C8&(B $(C4Y=C(B $(CD(4O4Y(B. $(C1W71(B $(C0w@L(B $(C>x@88i(B $(C@L8F=:4B(B $(C;`<R8.8&(B $(C3;0m(B $(CC#1b0!(B $(CGv@g(B | ||
| 780 | "$(C=GFP(B"$(CG_@=@;(B $(C>K7A(B $(CAV8g(B C-g$(C7N55(B $(CC#1b8&(B $(C3!3>(B $(C<v(B $(C@V0T(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 781 | |||
| 782 | $(C@/@G(B: $(C>n62(B $(C?n?5(B $(CC<0h?!<-4B(B C-s$(C8&(B $(CD!8i(B $(CH-8i@;(B $(C5?0a=CDQ<-(B, $(C@L8F=:0!(B $(C>F9+(B | ||
| 783 | $(CCb7B55(B $(CGOAv(B $(C>J4B(B $(C0M@;(B $(C:<(B $(C0f?l0!(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C@L0M@:(B "$(CHe8'(B $(CA&>n(B"$(C6s0m(B | ||
| 784 | $(C:R8.?l4B(B $(C?n?5(B $(CC<0h@G(B "$(CF/B!(B"$(C@L(B C-s$(C8&(B $(C0!7NC$<-(B $(C@L8F=:8&(B $(CEkGX(B $(C@|4^5GAv(B | ||
| 785 | $(C>J557O(B $(CGO1b(B $(C6'9.@T4O4Y(B. C-q$(C8&(B $(C4)8#8i(B $(CH-8i@L(B $(CGXA&5K4O4Y(B. $(C1W8.0m(B $(C3*<-(B | ||
| 786 | $(C@L8F=:(B $(C<38m<-@G(B "Spontaneous Entry to Incremental Search"$(C6s4B(B $(C4\?x@;(B | ||
| 787 | $(C:88i(B $(C@L71(B "$(CF/B!(B"$(C@;(B $(C>n6;0T(B $(CCk1^GR(B $(C<v(B $(C@V4B0!?!(B $(C4kGQ(B $(CA6>p@;(B $(C@P@;(B $(C<v(B | ||
| 788 | $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 789 | |||
| 790 | $(CAu0!@{(B $(CC#1b(B $(C55A_?!(B <Delete>$(C8&(B $(CD!8i(B $(CC#1b(B $(C9.@Z?-@G(B $(C86Av87(B $(C9.@Z0!(B | ||
| 791 | $(CAv?vAv0m(B $(CC#1b4B(B $(C86Av87@87N(B $(CC#>R4x(B $(C0w?!(B $(C5G59>F(B $(C0!4B(B $(C0M@;(B $(C:<(B $(C<v(B | ||
| 792 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C?98&(B $(C5i>n(B, "c"$(C0!(B $(C>n5p?!(B $(CC3@=@87N(B $(C3*?@4BAv8&(B $(C:81b(B $(C@'GX<-(B | ||
| 793 | "c"$(C8&(B $(CCF4Y0m(B $(CGU=C4Y(B. $(C@LA&(B "u"$(C8&(B $(CD!8i(B $(C1t9Z@L4B(B "cu"$(C0!(B $(CC3@=@87N(B $(C3*?@4B(B | ||
| 794 | $(C0w@87N(B $(C?rAw@O(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C@LA&(B <Delete>$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B $(CC#1b(B | ||
| 795 | $(C9.@Z?-?!<-(B "u"$(C0!(B $(CAv?vAv0m(B $(C1t9Z@L4B(B "c"$(C0!(B $(CC3@=(B $(C3*?B(B $(C0w@87N(B $(C5G59>F(B | ||
| 796 | $(C0)4O4Y(B. | ||
| 797 | |||
| 798 | $(CC#1bA_?!(B $(CA&>n(B $(C9.@Z3*(B meta $(C9.@Z8&(B $(CD!8i(B ($(C?9?\0!(B $(C@VAv88(B--$(CC#1b?!<-(B $(CF/:0GQ(B | ||
| 799 | $(C@G9L8&(B $(C0.4B(B C-s$(C3*(B C-r$(C0z(B $(C00@:(B $(C9.@Z5i(B) $(CC#1b4B(B $(C3!3*9v834O4Y(B. | ||
| 800 | |||
| 801 | C-s$(C4B(B $(C1t9Z@L@G(B $(CGv@g(B $(C@'D!(B $(C4Y@=?!(B $(C9_0_5G4B(B $(CC#1b(B $(C9.@Z?-@;(B $(CC#557O(B | ||
| 802 | $(C=C@[=CE54O4Y(B. $(C@L@|?!(B $(C3*?B(B $(C1[?y?!<-(B $(C9+>p0!8&(B $(CC#@87A8i(B C-r$(C8&(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 803 | C-s$(C?!(B $(C@{?k5G4B(B $(C8p5g(B $(C;gGW@:(B $(C9fGb88(B $(C9Y2n>z@;(B $(C;S(B $(C8p5N(B C-r$(C?!(B $(C@{?k5K4O4Y(B. | ||
| 804 | |||
| 805 | * $(C4YA_(B $(CC"(B | ||
| 806 | --------- | ||
| 807 | |||
| 808 | $(C@L8F=:@G(B $(C1&Bz@:(B $(CF/B!(B $(CA_@G(B $(CGO3*7N(B $(CGQ(B $(C03(B $(C@L;s@G(B $(CC"@;(B $(C5?=C?!(B $(CH-8i?!(B $(CG%=CGR(B | ||
| 809 | $(C<v(B $(C@V4Y4B(B $(C0M@;(B $(C5i(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 810 | |||
| 811 | >> $(C1t9Z@L8&(B $(C@L(B $(CAY7N(B $(C?rAw?)<-(B C-u 0 C-l$(C@;(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 812 | |||
| 813 | >> C-x 2$(C8&(B $(CCD<-(B $(CH-8i@;(B $(C5N(B $(CC"@87N(B $(C3*4)=J=C?@(B. | ||
| 814 | $(C5N(B $(CC"@:(B $(C@L(B $(CAvD'<-8&(B $(CH-8i(B $(CG%=CGU4O4Y(B. $(C1t9Z@L4B(B $(C@-(B $(CC"?!(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 815 | |||
| 816 | >> C-M-v$(C8&(B $(CCD<-(B $(C9Y4Z(B $(CC"@;(B $(C5N7g8;1b(B $(CGO=J=C?@(B. | ||
| 817 | (Meta$(C<h0!(B $(C>x@88i(B ESC C-v$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B.) | ||
| 818 | |||
| 819 | >> C-x o ("o"$(C4B(B "other"$(C@G(B $(CC9(B $(C1[@Z(B)$(C8&(B $(CCD<-(B $(C1t9Z@L8&(B $(C9Y4Z(B $(CC"@87N(B | ||
| 820 | $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 821 | >> $(C9Y4Z(B $(CC"?!<-(B C-v$(C?M(B M-v$(C8&(B $(C=a<-(B $(C5N7g8;1b(B $(CGO=J=C?@(B. | ||
| 822 | $(C@L(B $(CAv=C8&(B $(C@P4B(B $(C0M@:(B $(C2@4k1b(B $(CC"?!<-(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 823 | |||
| 824 | >> C-x o$(C8&(B $(C4Y=C(B $(CCD<-(B $(C1t9Z@L8&(B $(C4Y=C(B $(C2@4k1b(B $(CC"@87N(B $(C?rAw@L=J=C?@(B. | ||
| 825 | $(C2@4k1b(B $(CC"?!<-(B, $(C1t9Z@L4B(B $(C@|?!(B $(C@V4x(B $(C0w@87N(B $(C0%(B $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 826 | |||
| 827 | C-x o$(C8&(B $(C0h<S(B $(C;g?kGO?)(B $(CC"5i(B $(C;g@L?!<-(B $(C>y9Y2Y1b8&(B $(CGR(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C0"0"@G(B | ||
| 828 | $(CC"@:(B $(C@ZC<@G(B $(C1t9Z@L(B $(C@'D!8&(B $(C0.0m(B $(C@VAv88(B $(CGQ(B $(CC"88@L(B $(C1t9Z@L8&(B $(C:8?)(B $(CA]4O4Y(B. | ||
| 829 | $(C8p5g(B $(CA$;s@{@N(B $(CFmA}(B $(C8m7I@:(B $(C1t9Z@L0!(B $(C@V4B(B $(CC"?!(B $(C@{?k5K4O4Y(B. $(C@L0M@;(B | ||
| 830 | "$(C<1EC5H(B $(CC"(B"$(C@L6s0m(B $(C:N8(4O4Y(B. | ||
| 831 | |||
| 832 | C-M-v $(C8m7I@:(B $(C4Y8%(B $(CC"@;(B $(CB|A6GO8i<-(B $(C1[?y@;(B $(CFmA}GR(B $(C6'(B $(C@/?kGU4O4Y(B. | ||
| 833 | $(C1t9Z@L8&(B $(CFmA}GO0m(B $(C@V4B(B $(CC"?!(B $(C5N0m(B $(C4Y8%(B $(CC"@;(B C-M-v$(C7N(B $(C@|Ax=CE3(B $(C<v(B | ||
| 834 | $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 835 | |||
| 836 | C-M-v$(C4B(B CONTROL-META $(C9.@Z@G(B $(CGQ(B $(C?9@T4O4Y(B. META$(C<h0!(B $(C@V@88i(B CONTROL$(C<h?M(B | ||
| 837 | META$(C<h8&(B $(C4)8%(B $(CC$(B v $(C1[<h8&(B $(CD!9G7N=a(B C-M-v$(C8&(B $(CD%(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. CONTROL$(C<h3*(B | ||
| 838 | META$(C<h4B(B $(CE8@ZGO4B(B $(C9.@Z8&(B $(C:/0fGO4B(B $(C?*GR@;(B $(CGO1b(B $(C6'9.?!(B $(C1W(B $(C5Q(B $(CA_(B $(C9+>y@L(B | ||
| 839 | $(CC3@=?!(B $(C?@4B0!0!(B $(C9.A&5GAv(B $(C>J=@4O4Y(B. | ||
| 840 | |||
| 841 | META$(C<h0!(B $(C>x>n<-(B ESC$(C<h7N(B $(C4k?kGR(B $(C6'4B(B $(C<x<-0!(B $(C9.A&5K4O4Y(B: ESC$(C<h8&(B $(C8U@z(B | ||
| 842 | $(CD!0m(B $(CA&>n<h(B-v$(C8&(B $(CCD>_(B $(CGO8g(B $(CA&>n<h(B-ESC v$(C4B(B $(C@[5?GOAv(B $(C>J=@4O4Y(B. $(C1W(B | ||
| 843 | $(C@L@/4B(B ESC$(C@L(B $(C:/0f<h0!(B $(C>F4O6s(B $(C@ZC<7N<-(B $(C1b4I@;(B $(C0!Ax(B $(C9.@Z@L1b(B $(C6'9.@T4O4Y(B. | ||
| 844 | |||
| 845 | >> C-x 1$(C@;(B ($(C@L(B $(C2@4k1b(B $(CC"?!<-(B) $(CCD<-(B $(C9Y4Z(B $(CC"@;(B $(C>x>V=J=C?@(B. | ||
| 846 | |||
| 847 | ($(C9Y4Z(B $(CC"?!<-(B C-x 1$(C@;(B $(CD!8i(B $(C2@4k1b(B $(CC"@L(B $(C>x>nAz(B $(C0M@T4O4Y(B. $(C@L(B $(C8m7I@;(B "$(CGQ(B | ||
| 848 | $(CC"88(B $(C:8A8GO=C?@(B--$(CAv1](B $(C@[>wA_@N(B $(CC"88(B"$(C@L6s0m(B $(C;}0"GO=J=C?@(B.) | ||
| 849 | |||
| 850 | $(C>gBJ(B $(CC"?!(B $(C00@:(B $(C;g@LD-@;(B $(CH-8i(B $(CG%=CGR(B $(CGJ?d4B(B $(C>x=@4O4Y(B. $(CGQ(B $(CC"?!<-(B C-x | ||
| 851 | C-f$(C7N(B $(CFD@O@;(B $(CC#@88i(B $(C4Y8%(B $(CC"@:(B $(C:/H-0!(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C0"0"@G(B $(CC"?!<-(B $(CFD@O@;(B | ||
| 852 | $(C5683@{@87N(B $(CC#@;(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 853 | |||
| 854 | $(C5N(B $(CC"@;(B $(C;g?kGO?)(B $(C4Y8%(B $(C3;?k@;(B $(CH-8i(B $(CG%=CGO4B(B $(C6G(B $(C4Y8%(B $(C9f9}@L(B $(C@V=@4O4Y(B: | ||
| 855 | |||
| 856 | >> C-x 4 C-f$(C8&(B $(CD!0m(B $(CFD@O(B $(C@L8'(B $(CGO3*8&(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 857 | <Return>$(C@87N(B $(C3!3;=J=C?@(B. $(C1W(B $(CFD@O@L(B $(C9Y4Z(B $(CC"?!(B $(C3*E83*4B(B $(C0M@;(B | ||
| 858 | $(C:8=J=C?@(B. $(C1t9Z@L55(B $(C1W(B $(C0w@87N(B $(C?rAw@T4O4Y(B. | ||
| 859 | |||
| 860 | >> C-x o$(C8&(B $(CCD<-(B $(C4Y=C(B $(C2@4k1b(B $(CC"@87N(B $(C59>F(B $(C0!<-(B C-x 1$(C7N(B $(C9Y4Z(B $(CC"@;(B | ||
| 861 | $(CAv?l=J=C?@(B. | ||
| 862 | |||
| 863 | |||
| 864 | * $(CH81M@{(B $(CFmA}(B $(C<vAX(B | ||
| 865 | ------------------ | ||
| 866 | |||
| 867 | $(C0#H$(B "$(CH81M@{(B $(CFmA}(B $(C<vAX(B"$(C@L6s0m(B (recursive editing level) $(C:R8.?l4B(B $(C0M?!(B | ||
| 868 | $(C:@BxGO0T(B $(C5K4O4Y(B. $(C9f=D(B $(CAY?!<-(B $(CAV(B $(C9f=D(B $(C@L8'@G(B $(C>U5Z?!(B $(C@V4B(B $(C<R0}H#(B $(C9.@Z8&(B | ||
| 869 | $(C4k0}H#(B $(C9.@Z0!(B $(C5Q7/(B $(C=N0m(B $(C@V@88i(B $(C@L8&(B $(C>K(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. $(C?98&(B $(C5i>n(B, | ||
| 870 | (Fundamental) $(C4k=E?!(B [(Fundamental)]$(C@L6s0m(B $(CG%=C5I(B $(C6'(B $(C@T4O4Y(B. | ||
| 871 | |||
| 872 | $(C@L(B $(CH81M@{(B $(CFmA}(B $(C<vAX?!<-(B $(C9~>n(B $(C3*1b(B $(C@'GX<-4B(B ESC ESC ESC$(C@;(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 873 | $(C@L(B $(C0M@:(B $(C4Y8q@{(B "$(C9~>n3*1b(B" $(C8m7I@T4O4Y(B. $(CC_0!5H(B $(CC"@;(B $(C>x>V0E3*(B $(C@[@:(B | ||
| 874 | $(C;g@LD-?!<-(B $(C3*?@1b(B $(C@'GX<-55(B $(C;g?k5I(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 875 | |||
| 876 | >> M-x$(C8&(B $(CCD<-(B $(C@[@:(B $(C;g@LD-@87N(B $(C5i>n(B $(C0!=J=C?@(B; $(C1W8.0m4B(B ESC ESC ESC$(C@;(B | ||
| 877 | $(CCD<-(B $(C:|A.(B $(C3*?@=J=C?@(B. | ||
| 878 | |||
| 879 | C-g$(C8&(B $(C=a<-4B(B $(CH81M@{(B $(CFmA}(B $(C<vAX?!<-(B $(C9~>n3/(B $(C<v(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C1W(B $(C@L@/4B(B C-g$(C0!(B | ||
| 880 | $(CH81M@{(B $(CFmA}(B $(C<vAX(B $(C@L3;?!<-(B $(C8m7I@L3*(B $(C@N<v8&(B $(CCk<RGO1b(B $(C@'GX(B $(C;g?k5G1b(B | ||
| 881 | $(C6'9.@T4O4Y(B. | ||
| 882 | |||
| 883 | |||
| 884 | * $(C4u(B $(C89@:(B $(C55?r8;(B $(C>r1b(B | ||
| 885 | --------------------- | ||
| 886 | |||
| 887 | $(C@L(B $(CAvD'<-?!<-4B(B $(C@L8F=:(B $(C;g?k@;(B $(C=C@[GO1b?!(B $(CCf:PGQ(B $(CA$:88&(B $(CA&0xGO7A0m(B | ||
| 888 | $(C3k7BGO?4=@4O4Y(B. $(C@L8F=:?!4B(B $(C3J9+3*(B $(C89@:(B $(C1b4I@L(B $(C@V>n<-(B $(C?)1b<-4B(B $(C8p5N(B $(C4Y(B | ||
| 889 | $(C<38mGR(B $(C<v(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C1W7/3*(B, $(C@L8F=:?!4B(B $(C4Y8%(B $(C89@:(B $(C@/?kGQ(B $(CF/B!5i@L(B | ||
| 890 | $(C@V>n<-(B $(C@L8F=:?!(B $(C4kGX<-(B $(C4u(B $(C89@L(B $(C9h?l0m(B $(C=M@;(B $(C0M(B $(C@T4O4Y(B. $(C@L8F=:4B(B $(C@L8F=:(B | ||
| 891 | $(C8m7I?!(B $(C4kGQ(B $(C9.<-H-8&(B $(C@P@;(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(C8m7I@;(B $(CA&0xGU4O4Y(B. $(C@L(B "$(C55?r8;(B" | ||
| 892 | $(C8m7I5i@:(B $(C8p5N(B $(CA&>n<h(B-h$(C7N(B $(C=C@[GO8g(B $(C@L(B $(C9.@Z8&(B "$(C55?r8;(B $(C9.@Z(B"$(C6s0m(B | ||
| 893 | $(C:N8(4O4Y(B. | ||
| 894 | |||
| 895 | $(C55?r8;(B $(CF/B!@;(B $(C;g?kGO7A8i(B C-h $(C9.@Z8&(B $(CD!0m(B $(C?xGO4B(B $(CA>7y@G(B $(C55?r8;@;(B | ||
| 896 | $(C0!8#E04B(B $(C9.@Z8&(B $(CD(4O4Y(B. $(C@|Gt(B $(C;}0"@L(B $(C>J3*8i(B C-h ?$(C8&(B $(CCD<-(B, $(C@L8F=:0!(B | ||
| 897 | $(C>n62(B $(CA>7y@G(B $(C55?r8;@;(B $(CA&0xGR(B $(C<v(B $(C@V4B0!8&(B $(C:8?)(B $(CAV557O(B $(CGO=J=C?@(B. C-h$(C8&(B | ||
| 898 | $(CD#(B $(CHD(B $(C>F9+71(B $(C55?r8;@L(B $(CGJ?d>x4Y0m(B $(CFG4\5G8i(B C-g$(C8&(B $(CCD<-(B $(CCk<RGO=J=C?@(B. | ||
| 899 | |||
| 900 | ($(C>n62(B $(C0w?!<-4B(B C-h$(C@G(B $(C@G9L8&(B $(C:/0f=CDQ(B $(C3u=@4O4Y(B. $(C1W5i@L(B $(C8p5g(B $(C;g?k@Z?!0T(B | ||
| 901 | $(C@L785m(B $(C@O0}@{@N(B $(CA6C38&(B $(CCkGX<-4B(B $(C>J5G4B(B $(C0M@L9G7N(B $(C@L0M@:(B $(C?n?5(B $(CC<0h(B | ||
| 902 | $(C0|8.@Z?!0T(B $(C:RFrGR(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(CCf:PGQ(B $(C1Y0E0!(B $(C5K4O4Y(B. C-h$(C0!(B $(CH-8i@G(B $(C9Y4Z?!(B | ||
| 903 | $(C55?r(B $(C>K828;@;(B $(CH-8i(B $(CG%=CGOAv(B $(C>J@88i(B $(C:RFr@L(B $(CGX0a5I(B $(C6'1nAv4B(B F1 $(C1[<h3*(B | ||
| 904 | M-x help <Return>$(C@;(B $(C4k=E(B $(C;g?kGO557O(B $(CGO=J=C?@(B.) | ||
| 905 | |||
| 906 | $(C0!@e(B $(C1b:;@{@N(B $(C55?r8;(B $(CF/B!@:(B C-h c $(C@T4O4Y(B. C-h$(C8&(B $(CD!0m(B $(C9.@Z(B c$(C8&(B $(CD#(B $(CHD(B | ||
| 907 | $(C8m7I(B $(C9.@Z3*(B $(C8m7I(B $(C<xBw(B(sequence)$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B; $(C1W7/8i(B $(C@L8F=:4B(B $(C1W(B $(C8m7I?!(B | ||
| 908 | $(C4kGQ(B $(C>FAV(B $(C0#4\GQ(B $(C<38m@;(B $(CH-8i(B $(CG%=CGU4O4Y(B. | ||
| 909 | |||
| 910 | >> C-h c $(CA&>n<h(B-p$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. | ||
| 911 | $(C>K828;@:(B $(C4Y@=0z(B $(C00@:(B $(C=D@L>n>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 912 | |||
| 913 | C-p runs the command previous-line | ||
| 914 | |||
| 915 | $(C@L4B(B "$(C1b4I@G(B $(C@L8'(B"$(C@;(B $(C8;GX(B $(CA]4O4Y(B. $(C1b4I(B $(C@L8'@:(B $(C@L8F=:8&(B $(C@Z1b(B $(CCkGb?!(B | ||
| 916 | $(C8B0T(B $(C>20E3*(B $(CH.@eGR(B $(C6'(B $(CAV7N(B $(C;g?k5K4O4Y(B. $(C1W7/3*(B $(C1b4I(B $(C@L8'5i@:(B $(C1W(B $(C8m7I@L(B | ||
| 917 | $(C>n62(B $(C@O@;(B $(CGO4BAv8&(B $(C>K(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(CA$GXAv1b(B $(C6'9.?!(B $(C1W5i@:(B $(C>FAV(B $(C0#4\GQ(B | ||
| 918 | $(C9.<-H-7N55(B -- $(C?)EB1nAv(B $(C9h?n(B $(C8m7I5i@;(B $(C1b>oGO4B5%(B $(CCf:PGR(B $(CA$557N(B -- | ||
| 919 | $(C;g?k5I(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 920 | |||
| 921 | C-x C-s$(C?M(B (META$(C<h3*(B EDIT$(C<h(B $(CH$@:(B $(C13C<<h0!(B $(C@V@88i(B) <ESC>v$(C?M(B $(C00@:(B $(C4YA_(B | ||
| 922 | $(C9.@Z(B $(C8m7I5i55(B C-h c$(C@G(B $(C4Y@=?!(B $(C?C(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 923 | |||
| 924 | $(CGQ(B $(C8m7I?!(B $(C4kGX(B $(C4u(B $(C@Z<<GQ(B $(CA$:88&(B $(C>r1b(B $(C@'GX<-4B(B C-h c $(C4k=E?!(B C-h k$(C8&(B | ||
| 925 | $(C;g?kGO=J=C?@(B. | ||
| 926 | |||
| 927 | >> C-h k $(CA&>n<h(B-p$(C8&(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 928 | |||
| 929 | $(C@L4B(B $(C1W(B $(C1b4I@G(B $(C@L8'0z(B $(CGT22(B $(C1W(B $(C9.<-H-8&(B $(C@L8F=:(B $(CC"?!(B $(CH-8i(B $(CG%=CGU4O4Y(B. | ||
| 930 | $(CCb7B5H(B $(C0M@;(B $(C4Y(B $(C@P>z@88i(B C-x 1$(C7N(B $(C55?r8;(B $(C1[?y@;(B $(C>x>[4O4Y(B. $(C4g@e?!(B $(C>x>Y(B | ||
| 931 | $(CGJ?d4B(B $(C>x=@4O4Y(B. $(C55?r8;(B $(C1[?y@;(B $(CB|A6GO8i<-(B $(CFmA}@;(B $(CGO4Y0!(B C-x 1$(C@;(B $(CCD55(B | ||
| 932 | $(C5K4O4Y(B. | ||
| 933 | |||
| 934 | $(C?)1b?!(B $(C6G4Y8%(B $(C@/?kGQ(B C-h$(C@G(B $(CC_0!(B $(C<1EC@L(B $(C@V=@4O4Y(B: | ||
| 935 | |||
| 936 | C-h f $(C1b4I(B $(C1b<zGO1b(B. $(C1b4I(B $(C@L8'@;(B $(CD(4O4Y(B. | ||
| 937 | |||
| 938 | >> C-h f previous-line<Return>$(C@;(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 939 | $(C1W7/8i(B $(C@L8F=:0!(B C-p $(C8m7I@L(B $(CA&0xGO4B(B $(C1b4I?!(B $(C4kGQ(B $(C8p5g(B $(CA$:88&(B $(C@N<bGR(B | ||
| 940 | $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 941 | |||
| 942 | $(C@/;gGQ(B $(C8m7I@87N(B C-h v $(C0!(B $(C@V@88g(B $(C@L4B(B $(C@L8F=:@G(B $(CG`5?@;(B $(C@{@}GO0T(B $(CGO4B5%(B | ||
| 943 | $(C;g?k5G4B(B $(C:/<v0*?!(B $(C4kGQ(B $(C9.<-H-8&(B $(C:8?)AX4Y(B. | ||
| 944 | |||
| 945 | C-h a $(C8m7I(B $(CGY=I>n(B(apropos). $(CGY=I>n8&(B $(CD!8i(B $(C@L8F=:0!(B $(C@L(B | ||
| 946 | $(CGY=I>n0!(B $(C5i>n(B $(C@V4B(B $(C8p5g(B $(C8m7I5i@G(B $(C8q7O@;(B $(C@[<:GR(B | ||
| 947 | $(C0M@T4O4Y(B. $(C@L(B $(C8m7I5i@:(B $(C8p5N(B Meta$(C<h(B-x$(C7N(B $(C:N8&(B $(C<v(B | ||
| 948 | $(C@V=@4O4Y(B. $(C>n62(B $(C8m7I5i?!(B $(C4kGX<-4B(B $(C00@:(B $(C8m7I@;(B $(C=GG`GO4B(B, | ||
| 949 | $(CGQ5N03@G(B $(C9.@Z7N(B $(C5H(B $(C<xBw?!(B $(C4kGQ(B $(C8q7O55(B $(C8m7I(B $(CGY=I>n0!(B | ||
| 950 | $(C@[<:GU4O4Y(B. | ||
| 951 | |||
| 952 | >> C-h a file<Return>$(C@;(B $(CCD(B $(C:8=J=C?@(B. | ||
| 953 | |||
| 954 | $(C1W7/8i(B $(C@L8'?!(B "file"$(C@L(B $(C5i>n(B $(C@V4B(B $(C8p5g(B M-x $(C8m7I5i@G(B $(C8q7O@L(B $(C@[<:5G?)(B | ||
| 955 | $(C4Y8%(B $(CC"?!(B $(CH-8i(B $(CG%=C5K4O4Y(B. find-file$(C0z(B $(C00@:(B $(C8m7I5i?!4B(B C-x C-f$(C?M(B $(C00@:(B | ||
| 956 | $(C9.@Z(B $(C8m7I@G(B $(C8q7O@L(B $(CGX4gGO4B(B $(C8m7I@G(B $(C?7?!(B $(C@[<:5G>n(B $(C@V4B(B $(C0M@;(B $(C:<(B $(C<v(B $(C@V@;(B | ||
| 957 | $(C0M@T4O4Y(B. | ||
| 958 | |||
| 959 | >> C-M-v$(C8&(B $(CCD<-(B $(C55?r8;(B $(CC"@;(B $(C5N7g8;1b(B $(CGO=J=C?@(B. $(C@L8&(B $(C8n(B $(C9x(B $(CGO=J=C?@(B. | ||
| 960 | |||
| 961 | >> C-x 1$(C@;(B $(CCD<-(B $(C55?r8;(B $(CC"@;(B $(CAv?l=J=C?@(B. | ||
| 962 | |||
| 963 | C-h i $(C?B6s@N(B $(C<38m<-8&(B $(C@P1b(B ($(CAo(B Info). $(C@L(B $(C8m7I@:(B | ||
| 964 | `*info*'$(C6s4B(B $(CF/:0GQ(B $(C;g@LD-?!<-(B $(C=C=:E[?!(B $(C<3D!5H(B | ||
| 965 | $(C2Y7/9L@G(B $(C?B6s@N(B $(C<38m<-8&(B $(C:8?)A]4O4Y(B. m emacs | ||
| 966 | <$(C:91M<h(B>$(C8&(B $(CD!8i(B $(C@L8F=:(B $(C<38m<-8&(B $(C@P@;(B $(C<v(B $(C@V=@4O4Y(B. | ||
| 967 | $(C@|?!(B Info$(C8&(B $(C@P>n(B $(C:;(B $(C@{@L(B $(C>x@88i(B ?$(C8&(B $(CD!=J=C?@(B. $(C1W7/8i(B | ||
| 968 | $(C@L8F=:0!(B Info $(C9f=D@L(B $(C>n62(B $(C1b4I@L(B $(C@V4B(B $(CAv8&(B $(C>H3;GO4B(B | ||
| 969 | $(C?)G`@L(B $(C=C@[5K4O4Y(B. $(C@L(B $(CAvD'<-8&(B $(C@|:N(B $(C86D!8i(B $(C@L8F=:@G(B | ||
| 970 | Info $(C<38m<-8&(B $(CAV5H(B $(C9.<-H-7N(B $(C;}0"GX<-(B $(C@P>n>_(B $(CGU4O4Y(B. | ||
| 971 | |||
| 972 | * $(C0a7P(B | ||
| 973 | ------ | ||
| 974 | |||
| 975 | $(C@L8F=:8&(B $(C?O@|Hw(B $(C3*0!1b(B $(C@'GX<-4B(B C-x C-c$(C8&(B $(C>44Y4B(B $(C;g=G@;(B $(C1b>oGO=J=C?@(B. | ||
| 976 | $(C@O=C@{@87N(B $(CA60!:q7N(B $(C3*0!<-(B $(CHD?!(B $(C4Y=C(B $(C@L8F=:?!(B $(C5G59>F(B $(C?C(B $(C<v(B $(C@V1b(B | ||
| 977 | $(C@'GX<-4B(B C-z$(C8&(B $(C;g?kGO=J=C?@(B. | ||
| 978 | |||
| 979 | $(C@L(B $(CAvD'<-4B(B $(C;u7N?n(B $(C;g?k@Z5i(B $(C8p5N0!(B $(C@LGXGR(B $(C<v(B $(C@V557O(B $(C885i>nA3@89G7N(B | ||
| 980 | $(C:R:P8mGQ(B $(C;gGW@L(B $(C9_0_5G8i(B $(C>I>F<-(B $(C@Z1b(B $(C@Z=E@;(B $(CE?GOAv(B $(C8;0m(B $(C:RFrGO=J=C?@(B! | ||
| 981 | |||
| 982 | |||
| 983 | $(C:9;g(B $(CA60G(B | ||
| 984 | --------- | ||
| 985 | |||
| 986 | $(C@L(B $(CAvD'<-4B(B Stuart Cracraft$(C>>0!(B $(C@L8F=:(B $(C1Y?x(B $(C@Z7a8&(B $(C@'GX(B $(C>4(B, $(C1d(B $(C@L8F=:(B | ||
| 987 | $(CAvD'<-8&(B $(C8pC<7N(B $(CGO?)(B $(C@[<:5H(B $(C0M@L4Y(B. | ||
| 988 | |||
| 989 | GNU $(C@L8F=:?M(B $(C00@L(B $(C@L(B $(CAvD'<-(B $(CFG@:(B $(C@z@[1G@L(B $(C@V@88g(B $(CF/A$GQ(B $(CA60G@;(B $(C88A7GR(B | ||
| 990 | $(C6'?!(B $(C:9;g:;@;(B $(C9hFwGR(B $(C<v(B $(C@V4B(B $(CGc0!8&(B $(C0.0m(B $(C3*?B(B $(C0M@L4Y(B: | ||
| 991 | |||
| 992 | Copyright (C) 1985, 1996, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 993 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 994 | |||
| 995 | $(C@L(B $(C9.<-4B(B $(C@L(B $(C@z@[1G(B $(C0x0m?M(B $(CGc?k(B $(C0x0m0!(B $(C1W4k7N(B $(C@/Av5G0m(B, $(C9hFw@Z0!(B | ||
| 996 | $(C<vCk@Z?!0T(B $(C@L(B $(C0x0m?!(B $(C5{6s(B $(CGc?k5G4B(B $(C0MC373(B $(C6G(B $(C@g:P9hGO4B(B $(C0M@;(B | ||
| 997 | $(CGc?kGO4B(B $(CA60G@87N(B, $(C>n62(B $(C8EC<7N5gAv(B $(C9^@:(B $(C1W4k7N8&(B $(C:9;gGO0E3*(B | ||
| 998 | $(C:9;g:;@L(B $(C4Y8%(B $(C@L?!0T(B $(C9hFw5G4B(B $(C0M@L(B $(CGc?k5H4Y(B. | ||
| 999 | |||
| 1000 | $(C@L(B $(C9.<-@G(B $(C<vA$FG@L3*(B $(C<vA$FG@G(B $(C@O:N:P@:(B $(C@'@G(B $(CA60G0z(B $(CGT22(B, $(C6GGQ(B $(C4)0!(B | ||
| 1001 | $(C86Av87@87N(B $(C:/0fG_4BAv8&(B $(C4+?!(B $(C6g0T(B $(C3*E83=4Y4B(B $(CA60G@87N(B $(C9hFw5G4B(B $(C0M@L(B | ||
| 1002 | $(CGc?k5H4Y(B. | ||
| 1003 | |||
| 1004 | $(C@L8F=:(B $(C@ZC<8&(B $(C:9;gGO4B(B $(C0M@:(B $(CA;(B $(C4u(B $(C:9@bGOAv88(B $(C00@:(B $(C3;?k@T4O4Y(B. | ||
| 1005 | COPYING$(C@L6s4B(B $(CFD@O@;(B $(C@P0m(B $(C3-(B $(CHD?!(B GNU $(C@L8F=:@G(B $(C:9;g:;@;(B $(CD#18?!0T(B | ||
| 1006 | $(CAV=J=C?@(B. $(C@Z@/(B $(C<RGAF.?~>n8&(B $(C>20m(B $(C885i0m(B $(C0x@/GT@87N=a(B $(C<RGAF.?~>n(B | ||
| 1007 | $(C9fGX8&(B ("$(C<R@/1G(B") $(C1Y@}GO4B5%(B $(C55?s=C4Y(B. | ||
| 1008 | |||
| 1009 | ;;; arch-tag: 44503bc5-b2c1-4169-962d-9d33157221a9 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.nl b/etc/tutorials/TUTORIAL.nl new file mode 100644 index 00000000000..f86d0b40b69 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.nl | |||
| @@ -0,0 +1,1255 @@ | |||
| 1 | Emacs-inleiding. De kopieervoorwaarden staan onderaan. | ||
| 2 | |||
| 3 | De meeste Emacs-commando's gebruiken de CONTROL-toets (soms CTRL of CTL | ||
| 4 | genaamd) en/of de META-toets (soms genaamd EDIT of ALT). In plaats van | ||
| 5 | steeds de volledige naam te noemen, gebruiken we de volgende afkortingen: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<ltr> betekent: houd de CONTROL-toets ingedrukt en tik de toets <ltr> | ||
| 8 | Dus C-f wordt: houd de CONTROL-toets ingedrukt en tik f. | ||
| 9 | M-<ltr> betekent: houd de META-, EDIT- of ALT-toets ingedrukt en tik | ||
| 10 | de toets <ltr>. Als er geen toets META, EDIT of ALT is, kun | ||
| 11 | je ook eerst de ESC-toets tikken, gevolgd door <ltr>. We | ||
| 12 | verwijzen naar de ESC-toets als <ESC>. | ||
| 13 | |||
| 14 | BELANGRIJK: om Emacs te verlaten, tik C-x C-c (twee tekens). | ||
| 15 | De tekens ">>" tegen de linkerkantlijn nodigen je uit om een bepaald | ||
| 16 | commando te proberen. Bijvoorbeeld: | ||
| 17 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 18 | [Lege regels om didactische redenen. Hieronder gaat het verder.] | ||
| 19 | >> Tik nu C-v (volgend scherm) om naar het volgende scherm te gaan. | ||
| 20 | (Geef nu het commando door de CONTROL-toets ingedrukt te | ||
| 21 | houden terwijl je de v tikt.) Vanaf nu moet je dit steeds | ||
| 22 | herhalen als je klaar bent met het lezen van een scherm. | ||
| 23 | |||
| 24 | Merk op dat er een overlapping van twee regels is als je van een | ||
| 25 | scherm naar het volgende gaat; dat zorgt voor continuïteit bij het | ||
| 26 | lezen van de tekst. | ||
| 27 | |||
| 28 | Het eerste wat je moet weten, is hoe je je naar verschillende plaatsen | ||
| 29 | in de tekst kan bewegen. Je weet al hoe je een scherm vooruit moet | ||
| 30 | gaan: met C-v. Om een scherm terug te gaan, tik je M-v (houd de | ||
| 31 | META-toets ingedrukt en tik v, of tik <ESC> v als je geen META-, EDIT- | ||
| 32 | of ALT-toets hebt). | ||
| 33 | |||
| 34 | >> Probeer nu een paar keer M-v, steeds gevolgd door C-v. | ||
| 35 | |||
| 36 | |||
| 37 | * SAMENVATTING | ||
| 38 | -------------- | ||
| 39 | |||
| 40 | De volgende commando's zijn handig om volledige schermen te bekijken: | ||
| 41 | |||
| 42 | C-v Ga een scherm vooruit | ||
| 43 | M-v Ga een scherm terug | ||
| 44 | C-l Maak het scherm schoon en teken alle tekst opnieuw, | ||
| 45 | waarbij de regel waarop de cursor staat, op het | ||
| 46 | midden van het scherm terecht komt. (C-l is | ||
| 47 | CONTROL-L, niet CONTROL-1.) | ||
| 48 | |||
| 49 | >> Kijk waar de cursor staat, en onthoud de tekst er omheen. Tik C-l. | ||
| 50 | Zoek de cursor en merk op dat hij nog steeds bij dezelfde tekst | ||
| 51 | staat. | ||
| 52 | |||
| 53 | Als je toetsenbord PageUp- en PageDn-toetsen heeft dan kun je deze ook | ||
| 54 | gebruiken om een scherm terug dan wel vooruit te gaan, maar het werken | ||
| 55 | met C-v en M-v is efficiënter. | ||
| 56 | |||
| 57 | |||
| 58 | * BASISCOMMANDO'S CURSORBEWEGINGEN | ||
| 59 | ---------------------------------- | ||
| 60 | |||
| 61 | Het is handig om je per scherm te bewegen, maar hoe beweeg je je nu | ||
| 62 | naar een specifieke plaats op het scherm? | ||
| 63 | |||
| 64 | Er is een aantal manieren waarop je dit kan doen. Je kan de | ||
| 65 | pijltjestoetsen gebruiken, maar het is efficiënter om je handen in de | ||
| 66 | standaardhouding te laten, en de commando's C-p, C-b, C-f en C-n te | ||
| 67 | gebruiken. Elk van deze commando's verplaatst de cursor precies een | ||
| 68 | regel of teken in een bepaalde richting op het scherm. Hier volgt een | ||
| 69 | figuur met de vier commando's en de richting waarin ze de cursor | ||
| 70 | bewegen: | ||
| 71 | |||
| 72 | vorige regel, C-p | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | achteruit, C-b .... huidige cursorpositie .... vooruit, C-f | ||
| 76 | : | ||
| 77 | : | ||
| 78 | volgende regel, C-n | ||
| 79 | |||
| 80 | >> Verplaats, met C-n of C-p, de cursor naar de middelste regel van de | ||
| 81 | figuur. Tik dan C-l om de hele figuur in het midden van het | ||
| 82 | centrum te plaatsen. | ||
| 83 | |||
| 84 | Met een beetje kennis van het Engels zijn deze commando's gemakkelijk | ||
| 85 | te onthouden: de p komt van "previous" (vorige), de n van "next" | ||
| 86 | (volgende), de b van "backward" (achteruit) en de f van "forward" | ||
| 87 | (vooruit). Dit zijn de basiscommando's om de cursor te bewegen, dus | ||
| 88 | je zult ze VOORTDUREND gebruiken: het is vooruitziend als je ze nu | ||
| 89 | leert te gebruiken. | ||
| 90 | |||
| 91 | >> Tik een paar keer C-n om de cursor op deze regel te krijgen. | ||
| 92 | |||
| 93 | >> Beweeg je binnen de regel met C-f (herhaaldelijk) en terug omhoog | ||
| 94 | met C-p. Let op wat C-p doet als de cursor midden in een regel | ||
| 95 | staat. | ||
| 96 | |||
| 97 | Elke regel eindigt met een Newline-teken (het Engelse "new line" | ||
| 98 | betekent "nieuwe regel"); dit teken scheidt elke regel van de | ||
| 99 | volgende. De laatste regel in een bestand zou eigenlijk ook met een | ||
| 100 | Newline moeten eindigen (maar dat is niet noodzakelijk voor Emacs). | ||
| 101 | |||
| 102 | >> Probeer C-b aan het begin van een regel. De cursor zal zich naar | ||
| 103 | het eind van de vorige regel bewegen, omdat je achteruit over het | ||
| 104 | Newline teken gaat. | ||
| 105 | |||
| 106 | Net als C-b kan ook C-f zich over Newline-tekens heen bewegen. | ||
| 107 | |||
| 108 | >> Tik nog een aantal keren het commando C-b, zodat je een gevoel | ||
| 109 | krijgt waar de cursor is. Tik dan enkele keren C-f om de cursor | ||
| 110 | terug naar het einde van de regel te bewegen. Een verder C-f | ||
| 111 | commando beweegt de cursor dan naar de volgende regel. | ||
| 112 | |||
| 113 | Wanneer je de cursor voorbij het begin of het einde van het scherm | ||
| 114 | beweegt, zal de tekst over het scherm heen schuiven. Dit heet | ||
| 115 | "scrollen", of "schuiven" in goed Nederlands. Door te scrollen zorgt | ||
| 116 | Emacs ervoor dat de cursor de gewenste beweging kan maken zonder dat | ||
| 117 | de cursor van het scherm af beweegt. | ||
| 118 | |||
| 119 | >> Probeer de cursor voorbij de onderkant van het scherm te bewegen | ||
| 120 | met C-n en zie wat er gebeurt. | ||
| 121 | |||
| 122 | Als de beweging per teken te langzaam gaat, kan je de cursor ook per | ||
| 123 | woord bewegen. M-f (META-f) beweegt de cursor een woord vooruit en | ||
| 124 | M-b een woord achteruit. | ||
| 125 | |||
| 126 | >> Tik enkele keren M-f en M-b. | ||
| 127 | |||
| 128 | Als je midden in een woord staat, beweegt M-f de cursor naar het eind | ||
| 129 | van het woord. Als je op een witte ruimte tussen twee woorden staat, | ||
| 130 | beweegt M-f de cursor naar het eind van het volgende woord. Het | ||
| 131 | commando M-b beweegt de cursor analoog de andere kant op. | ||
| 132 | |||
| 133 | >> Tik enkele keren M-f en M-b en daar tussendoor een paar maal C-f en | ||
| 134 | C-b, zodat je ziet wat M-f en M-b doen vanaf bepaalde plaatsen in | ||
| 135 | een woord en tussen twee woorden. | ||
| 136 | |||
| 137 | Merk op dat er een analogie bestaat tussen enerzijds C-f en C-b en | ||
| 138 | anderzijds M-f en M-b. Het is bij veel commando's zo dat META-tekens | ||
| 139 | gebruikt worden om iets te doen in eenheden van de taal (woorden, | ||
| 140 | zinnen, alinea's) terwijl CONTROL-tekens te maken hebben met dingen | ||
| 141 | die los staan van wat je aan het bewerken bent (tekens, regels, enz.). | ||
| 142 | |||
| 143 | Deze analogie gaat ook op voor regels en zinnen: C-a en C-e bewegen de | ||
| 144 | cursor naar het begin of eind van een regel, terwijl met M-a, | ||
| 145 | respectievelijk M-e, de cursor naar het begin, respectievelijk het | ||
| 146 | eind, van een zin gaat. | ||
| 147 | |||
| 148 | >> Tik enkele keren C-a, en dan een enkele keren C-e. | ||
| 149 | Tik een paar maal M-a, en dan enkele keren M-e. | ||
| 150 | |||
| 151 | Bemerk hoe herhaalde C-a commando's niets doen, terwijl herhaalde M-a | ||
| 152 | commando's de cursor steeds een zin achteruit bewegen. Alhoewel ze | ||
| 153 | niet volledig overeenkomen, is het gedrag van beide heel natuurlijk. | ||
| 154 | |||
| 155 | De plaats van de cursor in de tekst wordt "punt" genoemd (zonder | ||
| 156 | lidwoord, "point" in het Engels). Anders gezegd: de cursor laat op | ||
| 157 | het scherm de plek zien waar punt in de tekst staat. | ||
| 158 | |||
| 159 | Nu volgt een samenvatting van eenvoudige cursorbewegingen, met | ||
| 160 | inbegrip van de commando's die de cursor per woord of zin bewegen: | ||
| 161 | |||
| 162 | C-f Ga een teken vooruit | ||
| 163 | C-b Ga een teken achteruit | ||
| 164 | |||
| 165 | M-f Ga een woord vooruit | ||
| 166 | M-b Ga een woord achteruit | ||
| 167 | |||
| 168 | C-n Ga naar de volgende regel | ||
| 169 | C-p Ga naar de vorige regel | ||
| 170 | |||
| 171 | C-a Ga naar het begin van de regel | ||
| 172 | C-e Ga naar het eind van de regel | ||
| 173 | |||
| 174 | M-a Ga terug naar het begin van de zin | ||
| 175 | M-e Ga vooruit naar het eind van de zin | ||
| 176 | |||
| 177 | >> Probeer al deze commando's een paar keer als oefening. Deze | ||
| 178 | commando's worden het vaakst gebruikt. | ||
| 179 | |||
| 180 | Er zijn nog twee belangrijke cursorbewegingen: M-< (META kleiner-dan) | ||
| 181 | beweegt de cursor naar het begin van het bestand, en M-> (META | ||
| 182 | groter-dan) beweegt hem naar het eind. | ||
| 183 | |||
| 184 | Op de meeste toetsenborden zit de '<' boven de komma, zodat je de | ||
| 185 | Shift-toets (ook wel bekend als de hoofdlettertoets) moet gebruiken om | ||
| 186 | het '<'-teken in te tikken. Op deze toetsenborden moet je ook de | ||
| 187 | shift gebruiken om M-< in te tikken: zonder shift zou je M-, (META | ||
| 188 | komma) tikken. | ||
| 189 | |||
| 190 | >> Tik nu M-< om naar het begin van dit bestand te gaan. | ||
| 191 | Gebruik daarna C-v om hier weer terug te komen. | ||
| 192 | |||
| 193 | >> Tik nu M-> om naar het eind van het bestand te springen. | ||
| 194 | Gebruik daarna M-v om hier weer terug te komen. | ||
| 195 | |||
| 196 | Als je toetsenbord pijltjestoetsen heeft, kan je die ook gebruiken om | ||
| 197 | de cursor te verplaatsen. We raden je aan om C-b, C-f, C-n en C-p te | ||
| 198 | leren, om drie redenen. Ten eerste werken ze op alle toetsenborden, | ||
| 199 | ook die zonder pijltjestoetsen. Ten tweede zul je merken dat wanneer | ||
| 200 | je eenmaal wat ervaring hebt opgedaan in de omgang met Emacs, het | ||
| 201 | gebruik van de CONTROL-tekens sneller is dan werken met de | ||
| 202 | pijltjestoetsen (omdat je handen in de normale tikpositie kunnen | ||
| 203 | blijven). Ten derde, als je eenmaal gewend bent aan deze commando's | ||
| 204 | met CONTROL-tekens, kan je makkelijk andere gevorderde | ||
| 205 | cursorbewegingscommando's leren. | ||
| 206 | |||
| 207 | De meeste Emacs-commando's accepteren een numeriek argument. Voor de | ||
| 208 | meeste commando's is dit argument het aantal keren dat het commando | ||
| 209 | herhaald moet worden. Je geeft dit numerieke argument aan met C-u en | ||
| 210 | vervolgens de cijfers van het getal, vóór het commando. Als je | ||
| 211 | toetsenbord een META- (of EDIT- of ALT-) toets heeft, is er ook een | ||
| 212 | andere manier om het getal aan te geven: tik de cijfers terwijl je de | ||
| 213 | META toets ingedrukt houdt. We raden je aan de C-u manier te leren | ||
| 214 | omdat die beschikbaar is op elke terminal. | ||
| 215 | |||
| 216 | Bijvoorbeeld, C-u 8 C-f beweegt de cursor 8 plaatsen naar voren. | ||
| 217 | |||
| 218 | >> Probeer eens om met C-n of C-p en een numeriek argument de cursor | ||
| 219 | met slechts een commando naar een regel in de buurt van deze zin te | ||
| 220 | bewegen. | ||
| 221 | |||
| 222 | Voor de meeste commando's is het numerieke argument het aantal keren | ||
| 223 | dat het commando herhaald moet worden. Voor sommige commando's | ||
| 224 | betekent het echter iets anders. Verschillende commando's (die je | ||
| 225 | totnogtoe niet geleerd hebt) gebruiken het als een vlag -- de | ||
| 226 | aanwezigheid van een prefix-argument, ongeacht zijn waarde, maakt dat | ||
| 227 | het commando iets anders doet. | ||
| 228 | |||
| 229 | C-v en M-v vormen een andere uitzondering. Met een numeriek argument | ||
| 230 | verschuiven deze commando's de tekst het aangegeven aantal regels in | ||
| 231 | plaats van (bijna) een heel scherm. Bijvoorbeeld, C-u 4 C-v | ||
| 232 | verschuift de tekst 4 regels. | ||
| 233 | |||
| 234 | >> Probeer nu C-u 8 C-v. | ||
| 235 | |||
| 236 | Daarmee zou je tekst 8 regels opgeschoven moeten zijn. Als je terug | ||
| 237 | omlaag wil scrollen, kan je M-v een argument geven. | ||
| 238 | |||
| 239 | Als je een scherm met vensters gebruikt, zoals X Windows of | ||
| 240 | MS-Windows, zou je een grote rechthoek moeten zien aan de linkerkant | ||
| 241 | van het Emacs-venster. Deze rechthoek heet een schuifbalk | ||
| 242 | ("scrollbar"). Je kan de tekst scrollen door met de muis in de | ||
| 243 | schuifbalk te klikken. | ||
| 244 | |||
| 245 | >> Klik met de middelste muisknop bovenaan het heldere gebied in de | ||
| 246 | schuifbalk. Dit zou de tekst moeten verschuiven naar een positie | ||
| 247 | die afhankelijk is van hoe hoog of laag je klikt. | ||
| 248 | |||
| 249 | >> Beweeg de muis op en neer terwijl je de middelste muisknop | ||
| 250 | ingedrukt houdt. Je zal zien dat de tekst met de muis mee heen en | ||
| 251 | weer scrollt. | ||
| 252 | |||
| 253 | |||
| 254 | * ALS EMACS HANGT | ||
| 255 | ----------------- | ||
| 256 | |||
| 257 | Als Emacs niet meer op commando's reageert, kan je het veilig | ||
| 258 | onderbreken door C-g te tikken. Je kan C-g gebruiken om een commando | ||
| 259 | te stoppen als het te lang duurt om uit te voeren. | ||
| 260 | |||
| 261 | Je kan C-g ook gebruiken om een numeriek argument te verwijderen of om | ||
| 262 | het begin van een commando dat je niet wilt afmaken, te verwijderen. | ||
| 263 | |||
| 264 | >> Tik nu C-u 100 om een numeriek argument te maken met de waarde 100, | ||
| 265 | en tik dan C-g. Tik vervolgens C-f. Het zou de cursor maar één | ||
| 266 | positie mogen verplaatsen, omdat je het argument verwijderd hebt | ||
| 267 | met C-g. | ||
| 268 | |||
| 269 | Als je per ongeluk een <ESC> tikt, kan je dat ongedaan maken met het | ||
| 270 | commando C-g. | ||
| 271 | |||
| 272 | |||
| 273 | * UITGESCHAKELDE COMMANDO'S | ||
| 274 | --------------------------- | ||
| 275 | |||
| 276 | Sommige Emacs-commando's zijn uitgeschakeld zodat beginnende | ||
| 277 | gebruikers ze niet per ongeluk kunnen uitvoeren. | ||
| 278 | |||
| 279 | Als je een van de uitgeschakelde commando's intikt, laat Emacs uitleg | ||
| 280 | zien over het commando dat je gegeven hebt, en vraagt of je het | ||
| 281 | werkelijk wil uitvoeren. | ||
| 282 | |||
| 283 | Wanneer je het commando echt wil uitvoeren, tik dan <SPC> (de | ||
| 284 | spatiebalk) als antwoord op de vraag. Normaal wil je het commando | ||
| 285 | niet uitvoeren en beantwoord je de vraag met "n" (van "no" of "nee"). | ||
| 286 | |||
| 287 | >> Tik C-x C-l (een uitgeschakeld commando), en tik dan n als antwoord | ||
| 288 | op de vraag. | ||
| 289 | |||
| 290 | |||
| 291 | * VENSTERS | ||
| 292 | ---------- | ||
| 293 | |||
| 294 | Emacs kan meerdere vensters laten zien, elk venster met zijn eigen | ||
| 295 | tekst. We zullen later uitleggen hoe je met meerdere vensters om kan | ||
| 296 | gaan. Op dit moment willen we slechts uitleggen hoe je van extra | ||
| 297 | vensters af kunt komen en terug kan keren naar het werken met één | ||
| 298 | venster. Het is eenvoudig: | ||
| 299 | |||
| 300 | C-x 1 Een enkel venster (dat wil zeggen: verwijder alle | ||
| 301 | andere vensters). | ||
| 302 | |||
| 303 | Het commando is CONTROL-x gevolgd door het cijfer 1. C-x 1 vergroot | ||
| 304 | het venster waar de cursor in staat tot het hele scherm. Alle andere | ||
| 305 | vensters worden verwijderd. | ||
| 306 | |||
| 307 | >> Zet de cursor op deze regel en tik C-u 0 C-l. | ||
| 308 | >> Tik nu C-h k C-f. | ||
| 309 | Zie hoe dit venster kleiner is geworden, terwijl een nieuw venster | ||
| 310 | verschijnt om de documentatie van het C-f commando te laten zien. | ||
| 311 | |||
| 312 | >> Tik nu C-x 1 en zie het documentatievenster verdwijnen. | ||
| 313 | |||
| 314 | Dit commando is anders dan de commando's die je tot nu toe geleerd | ||
| 315 | hebt aangezien het uit twee tekens bestaat. Het begint met het teken | ||
| 316 | CONTROL-x. Er zijn een heleboel commando's die met CONTROL-x | ||
| 317 | beginnen. Veel van die commando's hebben te maken met vensters, | ||
| 318 | bestanden, buffers, en gelijkaardige dingen. Dergelijke commando's | ||
| 319 | bestaan uit twee, drie of vier tekens. | ||
| 320 | |||
| 321 | |||
| 322 | * TOEVOEGEN EN WEGHALEN | ||
| 323 | ----------------------- | ||
| 324 | |||
| 325 | Als je tekst toe wil voegen, tik je die eenvoudigweg in. Tekens die | ||
| 326 | je kan zien, zoals A, 7, * en dergelijke, worden door Emacs als tekst | ||
| 327 | geïnterpreteerd en meteen aan de tekst toegevoegd. Tik <Return> (de | ||
| 328 | "volgende regel"-toets) om een Newline toe te voegen en dus een nieuwe | ||
| 329 | regel te beginnen. | ||
| 330 | |||
| 331 | Je kan het laatste teken dat je hebt ingetikt weghalen door <Delback> | ||
| 332 | te tikken. <Delback> is een toets op het toetsenbord -- dezelfde | ||
| 333 | toets die je normaal gesproken gebruikt, buiten Emacs, om het laatst | ||
| 334 | ingetikte teken te wissen. Het is meestal een grote toets, een paar | ||
| 335 | rijen boven de <Return>-toets, waar "Delete", "Del" of "Backspace" op | ||
| 336 | staat. | ||
| 337 | |||
| 338 | Als er op die grote toets "Backspace" staat, dan is dat degene die je | ||
| 339 | gebruikt voor <Delback>. Er kan op een andere plaats ook nog een | ||
| 340 | andere toets zijn waarop "Delete" staat, maar dat is niet <Delback>. | ||
| 341 | |||
| 342 | In het algemeen haalt <Delback> het teken weg dat juist voor de | ||
| 343 | cursorpositie staat. | ||
| 344 | |||
| 345 | >> Probeer dit nu: tik een paar letters en haal ze weer weg door een | ||
| 346 | paar keer op <Delback> te drukken. Maak je niet druk over het feit | ||
| 347 | dat dit bestand verandert; je zal niets veranderen aan de originele | ||
| 348 | versie van deze inleiding. Je zit slechts je eigen kopie te | ||
| 349 | wijzigen. | ||
| 350 | |||
| 351 | Als een regel tekst te lang wordt om helemaal op het scherm getoond te | ||
| 352 | worden, dan gaat hij verder op de volgende schermregel. Een backslash | ||
| 353 | ("\") in de rechtermarge (of, als je een scherm met vensters gebruikt, | ||
| 354 | een kleine gebogen pijl) laat dan zien dat de regel op de volgende | ||
| 355 | schermregel verder gaat. | ||
| 356 | |||
| 357 | >> Voeg nu tekst toe totdat je de rechter kantlijn raakt, en blijf | ||
| 358 | toevoegen. Je zal zien dat er een vervolgregel verschijnt. | ||
| 359 | |||
| 360 | >> Tik weer enkele keren <Delback> om zoveel tekens weg te halen tot | ||
| 361 | de regel weer op een schermregel past. De vervolgregel zal | ||
| 362 | verdwijnen. | ||
| 363 | |||
| 364 | Je kan een Newline zoals elk ander teken verwijderen. Als je een | ||
| 365 | Newline verwijdert, voeg je de twee regels waar de Newline tussen | ||
| 366 | staat samen tot een enkele regel. Als de regel die het resultaat is | ||
| 367 | van deze operatie niet op een schermregel past, zal hij getoond worden | ||
| 368 | met een vervolgregel. | ||
| 369 | |||
| 370 | >> Beweeg de cursor naar het begin van een regel en tik <Delback>. | ||
| 371 | Dit voegt de huidige en vorige regel samen. | ||
| 372 | |||
| 373 | >> Tik <Return> om de Newline die je net verwijderd hebt weer toe te | ||
| 374 | voegen. | ||
| 375 | |||
| 376 | Je herinnert je dat je bij de meeste Emacs-commando's het aantal keren | ||
| 377 | op kan geven, dat ze herhaald moeten worden. Dit geldt ook voor | ||
| 378 | gewone tekens. Als je een gewoon teken herhaalt, wordt dat teken | ||
| 379 | herhaaldelijk toegevoegd. | ||
| 380 | |||
| 381 | >> Probeer dat nu: tik C-u 8 * om ******** toe te voegen. | ||
| 382 | |||
| 383 | Je hebt nu de eenvoudigste manier geleerd om iets in Emacs te tikken | ||
| 384 | en fouten te verbeteren. Je kan tekst ook per woord of regel | ||
| 385 | verwijderen. Hier volgt een samenvatting van de commando's om tekst | ||
| 386 | te verwijderen: | ||
| 387 | |||
| 388 | <Delback> Haal het teken weg dat voor de cursor staat | ||
| 389 | C-d Haal het teken weg dat achter de cursor staat | ||
| 390 | |||
| 391 | M-<Delback> Verwijder het woord dat voor de cursor staat | ||
| 392 | M-d Verwijder het woord dat achter de cursor staat | ||
| 393 | |||
| 394 | C-k Verwijder alles van de cursor tot het eind van de regel | ||
| 395 | M-k Verwijder alles van de cursor tot het eind van de zin | ||
| 396 | |||
| 397 | Merk op dat <Delback> en C-d, met M-<Delback> en M-d de analogie | ||
| 398 | verder trekken, die begon met C-f en M-f (waarbij we voor het gemak | ||
| 399 | even vergeten dat <Delback> niet echt een CONTROL-teken is). C-k en | ||
| 400 | M-k lijken enigzins op C-e en M-e in hun relatie tot regels en zinnen. | ||
| 401 | |||
| 402 | Je kunt ook op één uniforme manier een willekeurig deel van de tekst | ||
| 403 | verwijderen. Beweeg daartoe naar één kant van het gedeelte dat je | ||
| 404 | wilt verwijderen en tik C-@ of C-<SPC>. (<SPC> is de spatiebalk.) | ||
| 405 | Beweeg daarna naar de andere kant en tik C-w. Dat verwijdert alle | ||
| 406 | tekst tussen de twee posities. | ||
| 407 | |||
| 408 | >> Beweeg de cursor naar de J aan het begin van de vorige alinea. | ||
| 409 | >> Tik C-<SPC>. Emacs toont nu de mededeling "Mark set" ("Markering | ||
| 410 | geplaatst") onderaan het scherm. | ||
| 411 | >> Plaats de cursor op de n van "kant" op de tweede regel van de | ||
| 412 | alinea. | ||
| 413 | >> Tik C-w. Dit zal de tekst vanaf de J tot vlak voor de n | ||
| 414 | verwijderen. | ||
| 415 | |||
| 416 | Er is een verschil tussen iets weghalen en iets verwijderen: iets dat | ||
| 417 | je hebt verwijderd, kan je terugbrengen, maar iets dat je hebt | ||
| 418 | weggehaald niet. (In het Engels is het verschil tussen "killing" en | ||
| 419 | "deleting" duidelijker dan tussen de Nederlandse vertalingen | ||
| 420 | "verwijderen" en "weghalen".) Verwijderde tekst terughalen heet | ||
| 421 | "yanken". In het algemeen geldt dat de commando's die meer tekst dan | ||
| 422 | een enkel teken, Newline of spatie verwijderen, deze tekst bewaren | ||
| 423 | zodat hij geyankt kan worden, terwijl dat niet geldt voor commando's | ||
| 424 | die slechts een enkel teken weghalen. | ||
| 425 | |||
| 426 | >> Zet de cursor op het begin van een regel die niet leeg is. | ||
| 427 | Tik C-k om de tekst op die regel te verwijderen. | ||
| 428 | >> Tik C-k een tweede keer. Nu verwijdert dit commando het | ||
| 429 | Newline-teken. | ||
| 430 | |||
| 431 | Merk op hoe een enkel C-k commando de inhoud van een regel verwijdert, | ||
| 432 | een tweede C-k commando de regel zelf zodat alle volgende regels een | ||
| 433 | regel omhoog komen. Het numerieke argument is voor C-k bijzonder: het | ||
| 434 | aangegeven aantal regels zal worden verwijderd, inclusief de inhoud. | ||
| 435 | Dit is meer dan simpelweg herhaling: C-u 2 C-k verwijdert twee regels, | ||
| 436 | terwijl tweemaal C-k tikken dat niet doet. | ||
| 437 | |||
| 438 | Om de laatst verwijderde tekst terug te halen naar de plaats waar de | ||
| 439 | cursor nu op staat (te yanken), tik C-y. | ||
| 440 | |||
| 441 | >> Probeer het nu: tik C-y om de tekst te yanken. | ||
| 442 | |||
| 443 | Het is alsof je met C-y iets uit de prullenbak haalt wat je net had | ||
| 444 | verwijderd. Merk op dat verschillende C-k's achter elkaar alle regels | ||
| 445 | die verwijderd worden, bij elkaar bewaart zodat een enkele C-y die | ||
| 446 | regels in een keer terugbrengt. | ||
| 447 | |||
| 448 | >> Probeer het nu: tik C-k een paar keer. | ||
| 449 | |||
| 450 | Om de verwijderde tekst terug te halen: | ||
| 451 | |||
| 452 | >> Tik C-y. Beweeg de cursor enkele regels naar beneden en tik weer | ||
| 453 | C-y. Je ziet nu hoe je tekst kan kopiëren. | ||
| 454 | |||
| 455 | Wat moet je doen als je wat tekst terug wilt brengen, maar je intussen | ||
| 456 | al iets anders verwijderd hebt? C-y zou datgene terugbrengen wat je | ||
| 457 | het recentst hebt verwijderd. Gelukkig is de voorgaande tekst niet | ||
| 458 | verloren gegaan. Je kunt die tekst terughalen met M-y. Nadat je C-y | ||
| 459 | hebt getikt om de recentst weggegooide tekst terug te halen, vervangt | ||
| 460 | M-y die tekst met de tekst die je daarvoor had weggegooid. Je kunt | ||
| 461 | M-y herhalen om tekst terug te halen die je al langer geleden hebt | ||
| 462 | weggegooid. Als je de tekst te pakken hebt die je zocht, hoef je | ||
| 463 | niets te doen om die daar te houden. Je kan gewoon verder werken en | ||
| 464 | de teruggehaalde tekst met rust laten. | ||
| 465 | |||
| 466 | Als je M-y vaak genoeg tikt kom je terug waar je begon, bij de laatst | ||
| 467 | verwijderde tekst. | ||
| 468 | |||
| 469 | >> Verwijder een regel, beweeg de cursor wat, en verwijder nog een | ||
| 470 | regel. Tik C-y om de tweede regel die je verwijderde, terug te | ||
| 471 | halen. Tik nog een M-y en die regel wordt vervangen door de eerste | ||
| 472 | regel die je verwijderde. Tik nog enkele keren M-y en zie wat er | ||
| 473 | langs komt. Herhaal dit tot de tweede regel weer langs komt, en | ||
| 474 | dan nog een paar keer. Je kan ook experimenteren met positieve en | ||
| 475 | negatieve argumenten bij M-y. | ||
| 476 | |||
| 477 | |||
| 478 | * HERSTELLEN | ||
| 479 | ------------ | ||
| 480 | |||
| 481 | Als je de tekst veranderd hebt en je daar toch niet tevreden mee bent, | ||
| 482 | dan kan je de verandering ongedaan maken met het herstelcommando, C-x | ||
| 483 | u. | ||
| 484 | |||
| 485 | Normaal gesproken herstelt C-x u de veranderingen die het gevolg zijn | ||
| 486 | van een enkel commando; door herhaaldelijk C-x u te tikken, worden | ||
| 487 | steeds eerdere commando's hersteld. | ||
| 488 | |||
| 489 | Er zijn echter twee uitzonderingen: commando's die de tekst niet | ||
| 490 | wijzigen, zoals cursorbewegingen, worden overgeslagen, en commando's | ||
| 491 | die simpelweg het ingetikte teken aan de tekst toevoegen, worden | ||
| 492 | meestal gegroepeerd in groepjes van maximaal 20 tekens, zodat je | ||
| 493 | minder vaak het commando C-x u hoeft te tikken om teksttoevoegingen te | ||
| 494 | herstellen. | ||
| 495 | |||
| 496 | >> Gooi deze regel weg met C-k; met C-x u zou hij weer moeten | ||
| 497 | verschijnen. | ||
| 498 | |||
| 499 | C-_ is een alternatief voor C-x u. Het levert exact hetzelfde | ||
| 500 | resultaat op, maar is makkelijker om een paar keer achter elkaar te | ||
| 501 | tikken. Een nadeel van C-_ is dat op sommige toetsenborden het | ||
| 502 | intikken ervan niet gebruiksvriendelijk is. Dat is ook de reden voor | ||
| 503 | het alternatief, C-x u. Op sommige terminals kan je C-_ tikken door | ||
| 504 | "/" te tikken terwijl je de CONTROL-toets ingedrukt houdt. | ||
| 505 | |||
| 506 | Een numeriek argument bij C-_ of C-x u duidt het aantal herhalingen | ||
| 507 | aan. | ||
| 508 | |||
| 509 | |||
| 510 | * BESTANDEN | ||
| 511 | ----------- | ||
| 512 | |||
| 513 | Om een tekst die je gemaakt of veranderd hebt op te slaan, moet je de | ||
| 514 | tekst in een bestand stoppen ("to save a file" in het Engels). Als je | ||
| 515 | dat niet doet, ben je die veranderingen kwijt op het moment dat je | ||
| 516 | Emacs verlaat. Je kan een bestand veranderen door het bestand te | ||
| 517 | "bezoeken". (Ook wel "vinden"; "finding" of "visiting" in het | ||
| 518 | Engels.) | ||
| 519 | |||
| 520 | Een bestand bezoeken betekent dat je de inhoud van dat bestand in | ||
| 521 | Emacs ziet. Het lijkt er dan op alsof je het bestand aan het | ||
| 522 | veranderen bent. Deze veranderingen zijn echter slechts tijdelijk | ||
| 523 | zolang je het bestand niet opslaat. Op deze manier kan je nooit per | ||
| 524 | ongeluk een half gewijzigd bestand op het systeem achterlaten. Zelfs | ||
| 525 | als je het bestand opslaat, zorgt Emacs ervoor dat het originele | ||
| 526 | bestand onder een gewijzigde naam nog steeds beschikbaar is, voor het | ||
| 527 | geval je later besluit dat de veranderingen toch niet zo goed waren. | ||
| 528 | |||
| 529 | Bij de onderkant van het scherm zie je een regel die begint en eindigt | ||
| 530 | met streepjes, met aan het begin "-1:-- TUTORIAL.nl" of iets | ||
| 531 | dergelijks. Dit deel van het scherm laat normaal de naam van het | ||
| 532 | bestand zien dat je op dat moment bezoekt. Op dit moment bezoek je | ||
| 533 | een bestand dat "TUTORIAL.nl" heet; het is je eigen kopie van de | ||
| 534 | Nederlandstalige Emacs-inleiding ("tutorial" in het Engels). Als je | ||
| 535 | in Emacs een bestand bezoekt dan staat de naam van het bestand altijd | ||
| 536 | op deze plaats. | ||
| 537 | |||
| 538 | Iets bijzonders aan het commando om een bestand te bezoeken, is dat je | ||
| 539 | aan moet geven welk bestand je wil. Dit heet dat het commando "een | ||
| 540 | argument van de gebruiker vraagt"; in dit geval de naam van het | ||
| 541 | bestand. Nadat je het commando | ||
| 542 | |||
| 543 | C-x C-f Bezoek bestand (met de f van "find file"). | ||
| 544 | |||
| 545 | hebt getikt vraagt Emacs om de naam van het bestand. De naam die je | ||
| 546 | intikt verschijnt op de onderste regel van het scherm. Wanneer die | ||
| 547 | regel voor dit soort invoer gebruikt wordt, heet hij de minibuffer. | ||
| 548 | Je kan gewone Emacs commando's gebruiken om de bestandsnaam te | ||
| 549 | veranderen. | ||
| 550 | |||
| 551 | Tijdens het invoeren van de bestandsnaam (of om het even welke invoer | ||
| 552 | in de minibuffer) kan je het commando afbreken met C-g. | ||
| 553 | |||
| 554 | >> Tik C-x C-f gevolgd door C-g. Dit commando breekt de minibuffer af | ||
| 555 | en ook het C-x C-f commando dat van de minibuffer gebruik maakte. | ||
| 556 | Het resultaat is dat je geen bestand bezoekt. | ||
| 557 | |||
| 558 | Als je de naam van een bestand hebt ingevoerd, tik dan <Return> om het | ||
| 559 | commando af te sluiten. Hierna gaat het C-x C-f commando aan het werk | ||
| 560 | en haalt het bestand op dat je aangegeven hebt. Als het C-x C-f | ||
| 561 | commando daarmee klaar is, verdwijnt de minibuffer. | ||
| 562 | |||
| 563 | Na korte tijd verschijnt de inhoud van het bestand op het scherm en | ||
| 564 | kan je de inhoud wijzigen. Als je de wijzigingen op wilt slaan, tik | ||
| 565 | dan het commando | ||
| 566 | |||
| 567 | C-x C-s Sla bestand op (met de s van "save file"). | ||
| 568 | |||
| 569 | Dit commando slaat de tekst zoals Emacs die nu heeft in het bestand | ||
| 570 | op. De eerste keer dat je dit doet, slaat Emacs het originele bestand | ||
| 571 | onder een andere naam op, zodat het niet verloren gaat. De nieuwe | ||
| 572 | naam bestaat uit de oude bestandsnaam gevolgd door een "~". | ||
| 573 | |||
| 574 | Als Emacs het bestand heeft opgeslagen, laat het de naam van het | ||
| 575 | bestand zien. Het is een goede gewoonte een bestand regelmatig op te | ||
| 576 | slaan zodat er niet teveel werk verloren gaat als het systeem hangt of | ||
| 577 | crasht. | ||
| 578 | |||
| 579 | >> Tik C-x C-s, om je kopie van deze inleiding op te slaan. Als het | ||
| 580 | goed is verschijnt "Wrote ...TUTORIAL.nl" op de onderste | ||
| 581 | schermregel. | ||
| 582 | |||
| 583 | OPMERKING: Op sommige systemen gebeurt er helemaal niets als je C-x | ||
| 584 | C-s tikt, en daarna ook niets meer. Dit komt door een eigenschap van | ||
| 585 | de machine waarop je werkt die te maken heeft met "flow control". Met | ||
| 586 | C-s stopt de "flow" en komt niets meer van wat je tikt bij Emacs | ||
| 587 | terecht. Om deze situatie te herstellen, tik C-q. Lees daarna het | ||
| 588 | hoofdstuk "Spontaneous Entry to Incremental Search" in het | ||
| 589 | Emacs-handboek over hoe je moet omgaan met deze situatie. | ||
| 590 | |||
| 591 | Je kan een bestaand bestand bezoeken om het te bekijken of het te | ||
| 592 | wijzigen. Je kan ook een bestand bezoeken dat nog niet bestaat. Dit | ||
| 593 | is de manier om met Emacs een nieuw bestand te maken: bezoek het | ||
| 594 | bestand, dat eerst leeg zal zijn, en voeg tekst toe. Zodra je de | ||
| 595 | tekst opslaat, wordt het bestand werkelijk gecreëerd, met de tekst als | ||
| 596 | inhoud. Vanaf dat moment ben je dus bezig met een bestaand bestand. | ||
| 597 | |||
| 598 | |||
| 599 | * BUFFERS | ||
| 600 | --------- | ||
| 601 | |||
| 602 | Als je een tweede bestand bezoekt met C-x C-f, blijft het eerste | ||
| 603 | bestand gewoon in Emacs. Je kan naar dat bestand terug door het | ||
| 604 | gewoon nog een keer te bezoeken met C-x C-f. Op deze manier kan je | ||
| 605 | een behoorlijk aantal bestanden in Emacs krijgen. | ||
| 606 | |||
| 607 | >> Creëer een bestand dat "foo" heet door te tikken: C-x C-f foo | ||
| 608 | <Return>. Voeg hieraan wat tekst toe, wijzig hem, en sla "foo" op | ||
| 609 | door C-x C-s te tikken. Tik hierna C-x C-f TUTORIAL <Return> om | ||
| 610 | weer hier, in de inleiding, terug te komen. | ||
| 611 | |||
| 612 | Emacs bewaart intern de tekst van elk bestand in een ding dat een | ||
| 613 | "buffer" genoemd wordt. Als je een bestand bezoekt wordt er een | ||
| 614 | nieuwe buffer gemaakt. Om een lijst van de huidige buffers te zien, | ||
| 615 | tik | ||
| 616 | |||
| 617 | C-x C-b Laat de bufferlijst zien | ||
| 618 | |||
| 619 | >> Probeer C-x C-b nu. | ||
| 620 | |||
| 621 | Bemerk dat elke buffer een naam heeft en mogelijk ook een | ||
| 622 | bestandsnaam; dit is de naam van het bestand waarmee de buffer | ||
| 623 | overeenkomt. ALLE tekst die je in een Emacs venster ziet is altijd | ||
| 624 | onderdeel van een of andere buffer. | ||
| 625 | |||
| 626 | >> Tik C-x 1 om de bufferlijst te verwijderen. | ||
| 627 | |||
| 628 | Wanneer je met meerdere buffers werkt, dan is op elk moment slechts | ||
| 629 | één van die buffers "actueel". De actuele buffer is degene die je aan | ||
| 630 | het bewerken bent. Als je een andere buffer wilt bewerken, dan moet | ||
| 631 | je daarnaar "omschakelen". Als je wilt omschakelen naar een buffer | ||
| 632 | die overeenkomt met een bestand, dan kun je dit doen door dat bestand | ||
| 633 | opnieuw te bezoeken met C-x C-f. Er is ook een makkelijkere manier: | ||
| 634 | gebruik het commando C-x b. Dit commando vraagt je naar de naam van | ||
| 635 | de buffer. | ||
| 636 | |||
| 637 | >> Tik C-x b foo <Return> om terug te gaan naar de buffer "foo" die de | ||
| 638 | tekst van het bestand "foo" bevat. Tik vervolgens C-x b TUTORIAL | ||
| 639 | <Return> om terug te komen naar deze Emacs-inleiding. | ||
| 640 | |||
| 641 | Meestal is de naam van de buffer gelijk aan de naam van het bestand | ||
| 642 | (minus de naam van de directory). Dit klopt echter niet altijd. De | ||
| 643 | lijst met buffers die je maakt met C-x C-b laat je altijd de naam van | ||
| 644 | elke buffer zien. | ||
| 645 | |||
| 646 | ALLE tekst die je ziet in een venster van Emacs is altijd onderdeel | ||
| 647 | van een of andere buffer. Sommige buffers komen niet overeen met een | ||
| 648 | bestand. De buffer genaamd "*Buffer List*" heeft bijvoorbeeld geen | ||
| 649 | bijbehorend bestand. Deze buffer bevat de lijst met buffers die je | ||
| 650 | gemaakt hebt met C-x C-b. Ook de buffer "*Messages*" heeft geen | ||
| 651 | geassocieerd bestand; deze buffer bevat de mededelingen die Emacs je | ||
| 652 | op de onderste regel toonde. | ||
| 653 | |||
| 654 | >> Tik C-x b *Messages* <Return> om de buffer met mededelingen te | ||
| 655 | bekijken. Tik daarna weer C-x b TUTORIAL <Return> om terug te | ||
| 656 | keren naar deze buffer met de Emacs-inleiding | ||
| 657 | |||
| 658 | Als je de tekst van het ene bestand verandert en dan een ander bestand | ||
| 659 | bezoekt, wordt het eerste bestand niet opgeslagen. De wijzigingen | ||
| 660 | blijven in Emacs, in de buffer die bij het bestand hoort. Het creëren | ||
| 661 | of veranderen van de buffer van het tweede bestand heeft geen effect | ||
| 662 | op de eerste buffer. Dit is erg nuttig, maar betekent ook dat er een | ||
| 663 | eenvoudige manier nodig is om het eerste bestand te bewaren. Het zou | ||
| 664 | erg vervelend zijn om er eerst naar terug te moeten gaan met C-x C-f | ||
| 665 | om het dan te kunnen bewaren met C-x C-s. Dus hebben we het commando: | ||
| 666 | |||
| 667 | C-x s Sla een paar buffers op | ||
| 668 | |||
| 669 | C-x s vraagt voor elke buffer die veranderingen heeft die nog niet | ||
| 670 | opgeslagen zijn, of je de buffer wilt bewaren. | ||
| 671 | |||
| 672 | >> Voeg wat tekst toe en tik C-x s. | ||
| 673 | Emacs vraagt nu of je de buffer die TUTORIAL.nl heet wilt bewaren. | ||
| 674 | Beantwoord deze vraag positief door een "y" in te tikken (de y van | ||
| 675 | "yes", Engels voor "ja"). | ||
| 676 | |||
| 677 | |||
| 678 | * UITGEBREIDE COMMANDO'S | ||
| 679 | ------------------------ | ||
| 680 | |||
| 681 | Er zijn veel meer Emacs commando's dan er op de toetsen van het | ||
| 682 | toetsenbord passen, zelfs als we hun aantal kunnen vergroten door de | ||
| 683 | CONTROL- of META-toets te gebruiken. Emacs lost dit probleem op met | ||
| 684 | het X commando (met de X van eXtensie of uitbreiding). Het X commando | ||
| 685 | komt voor in twee smaken: | ||
| 686 | |||
| 687 | C-x Tekenuitbreiding. Gevolgd door een teken. | ||
| 688 | M-x Commando-naam-uitbreiding. Wordt gevolgd door een naam. | ||
| 689 | |||
| 690 | Deze commando's zijn in het algemeen nuttig, maar worden minder | ||
| 691 | gebruikt dan de commando's die je tot nu toe al geleerd hebt. Je hebt | ||
| 692 | al enkele van deze commando's gezien: C-x C-f om een bestand te | ||
| 693 | bezoeken en C-x C-s om het te bewaren, bijvoorbeeld. Een ander | ||
| 694 | voorbeeld is het commando om Emacs te verlaten: dit is C-x C-c. (Maak | ||
| 695 | je geen zorgen over het verloren gaan van veranderingen die niet | ||
| 696 | opgeslagen zijn; C-x C-c vraagt of je veranderde buffers wilt bewaren | ||
| 697 | voordat Emacs helemaal eindigt.) | ||
| 698 | |||
| 699 | C-z is het commando om Emacs *tijdelijk* te verlaten, zodat je daarna | ||
| 700 | weer terug kan keren in dezelfde Emacs-sessie. | ||
| 701 | |||
| 702 | Op systemen die deze mogelijkheid bieden, zet C-z Emacs stil: je komt | ||
| 703 | weer terug in de shell, maar Emacs is nog aanwezig. In de meeste | ||
| 704 | shells kan je Emacs weer activeren met het "fg" commando, of met | ||
| 705 | "%emacs". | ||
| 706 | |||
| 707 | Op systemen die niet de mogelijkheid bieden om programma's stil te | ||
| 708 | zetten, creëert C-z een subshell onder Emacs om je zo in de | ||
| 709 | gelegenheid te stellen andere programma's uit te voeren en daarna weer | ||
| 710 | in Emacs terug te keren; Emacs wordt dus niet werkelijk verlaten. In | ||
| 711 | dit geval is het shellcommando "exit" de normale manier om de subshell | ||
| 712 | te verlaten en in Emacs terug te keren. | ||
| 713 | |||
| 714 | Het moment om C-x C-c te gebruiken is wanneer je uit gaat loggen. Het | ||
| 715 | is ook het juiste commando om Emacs te beëindigen wanneer Emacs | ||
| 716 | opgestart was door een mail-programma of iets dergelijks, aangezien | ||
| 717 | die misschien niet met een stilgezette Emacs om kunnen gaan. Normaal | ||
| 718 | gezien is het echter beter Emacs stil te zetten met C-z dan om Emacs | ||
| 719 | te verlaten, behalve als je uit wilt loggen natuurlijk. | ||
| 720 | |||
| 721 | Er bestaan vele C-x commando's. Hier is een lijst van degene die je | ||
| 722 | nu al kent: | ||
| 723 | |||
| 724 | C-x C-f Bezoek bestand | ||
| 725 | C-x C-s Sla bestand op | ||
| 726 | C-x s Sla een paar buffers op | ||
| 727 | C-x C-b Laat bufferlijst zien | ||
| 728 | C-x b Schakel naar een buffer | ||
| 729 | C-x C-c Verlaat Emacs | ||
| 730 | C-x 1 Een enkel venster | ||
| 731 | C-x u Herstel | ||
| 732 | |||
| 733 | Commando-naam-bevelen worden nog minder vaak gebruikt, of alleen onder | ||
| 734 | bepaalde omstandigheden. Een voorbeeld is het commando | ||
| 735 | replace-string, dat in de hele tekst een string vervangt door een | ||
| 736 | andere string ("to replace" betekent "vervangen"). Als je M-x tikt, | ||
| 737 | toont Emacs onderaan het scherm "M-x" en moet je de naam van het | ||
| 738 | commando intikken, in dit geval "replace-string". Als je gewoon | ||
| 739 | "repl s<TAB>" tikt maakt Emacs de naam zelf af. Beëindig het commando | ||
| 740 | met <Return>. | ||
| 741 | |||
| 742 | Het replace-string commando heeft twee argumenten nodig: de string die | ||
| 743 | vervangen moet worden en de string waarmee die vervangen moet worden. | ||
| 744 | Je sluit elk argument af met <Return>. | ||
| 745 | |||
| 746 | >> Plaats de cursor op de lege regel twee regels onder deze regel. | ||
| 747 | Tik dan M-x repl s<Return>gewijzigd<Return>veranderd<Return>. | ||
| 748 | |||
| 749 | Zie hoe deze regel daardoor gewijzigd is. Je hebt elk voorkomen | ||
| 750 | van het woord g-e-w-i-j-z-i-g-d vervangen door "veranderd"; te | ||
| 751 | beginnen op de plek waar de cursor staat. | ||
| 752 | |||
| 753 | |||
| 754 | * AUTOMATISCH BEWAREN | ||
| 755 | --------------------- | ||
| 756 | |||
| 757 | Als je een bestand veranderd hebt maar het nog niet opgeslagen hebt, | ||
| 758 | zouden de veranderingen verloren kunnen gaan als het systeem zou | ||
| 759 | hangen of herstarten. Om je hiertegen te beschermen, slaat Emacs | ||
| 760 | regelmatig de veranderde tekst automatisch op. De naam van het | ||
| 761 | bestand waarin de tekst automatisch wordt opgeslagen begint en eindigt | ||
| 762 | met een #. Bijvoorbeeld, als je het bestand "hello.c" aan het | ||
| 763 | bewerken bent, wordt de tekst automatisch opgeslagen in een bestand | ||
| 764 | dat "#hello.c#" heet. Zodra je het bestand werkelijk opslaat, wordt | ||
| 765 | het automatisch opgeslagen bestand verwijderd. | ||
| 766 | |||
| 767 | Als de computer crasht, kan je de automatisch opgeslagen tekst | ||
| 768 | terugkrijgen door het bestand gewoon te bezoeken (het originele | ||
| 769 | bestand, niet het automatisch opgeslagen), gevolgd door M-x | ||
| 770 | recover-file<Return>. Als Emacs vraagt om bevestiging, antwoord dan | ||
| 771 | met yes<Return> en de automatisch opgeslagen informatie wordt | ||
| 772 | teruggehaald. | ||
| 773 | |||
| 774 | |||
| 775 | * ECHO-GEBIED | ||
| 776 | ------------- | ||
| 777 | |||
| 778 | Als je een commando langzaam intikt, toont Emacs de tekens aan de | ||
| 779 | onderkant van het scherm in een deel dat het "echo-gebied" genoemd | ||
| 780 | wordt. Dit gebied omvat de onderste regel van het scherm. | ||
| 781 | |||
| 782 | |||
| 783 | * MODUS-REGEL | ||
| 784 | ------------- | ||
| 785 | |||
| 786 | De regel direct boven het echo gebied heet de "modusregel". De | ||
| 787 | modusregel ziet er ongeveer zo uit: | ||
| 788 | |||
| 789 | -1:** TUTORIAL.nl 62% L763 (Fundamental)----------------------- | ||
| 790 | |||
| 791 | Deze regel geeft interessante informatie over Emacs en de tekst die je | ||
| 792 | aan het bewerken bent. | ||
| 793 | |||
| 794 | Je weet al wat de bestandsnaam betekent: het is de naam van het | ||
| 795 | bestand dat je bezoekt. NN% geeft je huidige positie in de tekst aan: | ||
| 796 | NN procent van de tekst bevindt zich boven het scherm. Als het | ||
| 797 | bestand vanaf het begin op het scherm staat, staat er "Top" in plaats | ||
| 798 | van " 0%". Als het laatste stuk tekst op het scherm staat, zal er | ||
| 799 | "Bot" staan (van "bottom", "onderkant" in het Nederlands). Als de | ||
| 800 | tekst zo klein is dat hij volledig op het scherm past staat "All" in | ||
| 801 | de modus-regel. | ||
| 802 | |||
| 803 | De L gevolgd door een getal geeft het nummer van de regel waarin punt | ||
| 804 | zich bevindt. | ||
| 805 | |||
| 806 | De sterretjes aan het begin betekenen dat je de tekst veranderd hebt. | ||
| 807 | Direct na het bezoeken of opslaan staan er gewoon streepjes. | ||
| 808 | |||
| 809 | In de modusregel staat tussen haakjes in welke modus je aan het werken | ||
| 810 | bent. De standaardmodus is de "Fundamental" modus, die je nu gebruikt | ||
| 811 | ("fundamental" is "basis" in het Nederlands). Een dergelijke modus | ||
| 812 | heet een hoofdmodus ("major mode" in het Engels). | ||
| 813 | |||
| 814 | Emacs heeft verschillende hoofdmodi. Sommige daarvan zijn bedoeld | ||
| 815 | voor het bewerken van verschillende talen of soorten tekst, zoals | ||
| 816 | bijvoorbeeld Lisp modus, Text modus, etc. Op elk moment is er altijd | ||
| 817 | precies een modus actief, en de naam daarvan staat in de modusregel, | ||
| 818 | op de plaats waar nu "Fundamental" staat. | ||
| 819 | |||
| 820 | Elke hoofdmodus zorgt ervoor dat sommige commando's zich anders | ||
| 821 | gedragen. Zo bestaat er een commando om een commentaar in een | ||
| 822 | programma te tikken, en aangezien elke programmeertaal een ander idee | ||
| 823 | heeft over hoe commentaar eruit moet zien, moet elke hoofdmodus op een | ||
| 824 | andere manier het commentaar beginnen. Elke hoofdmodus is de naam van | ||
| 825 | een uitgebreid commando, en met dat commando schakel je om naar die | ||
| 826 | hoofdmodus. Zo is bijvoorbeeld M-x fundamental-mode het commando om | ||
| 827 | naar de basismodus om te schakelen. | ||
| 828 | |||
| 829 | Als je Nederlandse of Engelse tekst wil gaan bewerken, zoals | ||
| 830 | bijvoorbeeld dit bestand, kan je beter "Text mode" gebruiken, de modus | ||
| 831 | om tekst in een gewone taal te bewerken: | ||
| 832 | |||
| 833 | >> Tik M-x text-mode<Return>. | ||
| 834 | |||
| 835 | Wees gerust; geen van de commando's die je geleerd hebt zorgen voor | ||
| 836 | grondige veranderingen in Emacs. Een van de dingen die je kan merken, | ||
| 837 | is bijvoorbeeld dat M-f en M-b nu apostrofs als onderdeel van een | ||
| 838 | woord beschouwen. In de vorige modus (Fundamental) behandelen M-f en | ||
| 839 | M-b de apostrof als ruimte tussen twee woorden. | ||
| 840 | |||
| 841 | Het is gebruikelijk dat hoofdmodi dergelijke subtiele verschillen | ||
| 842 | hebben. De meeste commando's doen dus min of meer hetzelfde in elke | ||
| 843 | hoofdmodus. | ||
| 844 | |||
| 845 | Met het commando C-h m kan je de documentatie over de huidige | ||
| 846 | hoofdmodus lezen. | ||
| 847 | |||
| 848 | >> Gebruik C-u C-v een paar keer om deze zin in de buurt van de | ||
| 849 | bovenkant van het scherm te krijgen. | ||
| 850 | >> Tik C-h m om te zien hoe de tekstmodus verschilt van de basismodus. | ||
| 851 | >> Tik C-x 1 om de documentatie van het scherm te verwijderen. | ||
| 852 | |||
| 853 | Hoofdmodi heten zo omdat er ook bijmodi zijn. Bijmodi zijn geen | ||
| 854 | alternatieven voor hoofdmodi; het zijn slechts kleine aanpassingen | ||
| 855 | daarvan. Elke bijmodus kan aan- of uitgezet worden, onafhankelijk van | ||
| 856 | andere bijmodi en onafhankelijk van de hoofdmodus. Het is dus | ||
| 857 | mogelijk geen bijmodi, één bijmodus of een willekeurige combinatie van | ||
| 858 | bijmodi te gebruiken. | ||
| 859 | |||
| 860 | Een nuttige bijmodus voor het bewerken van tekst in een natuurlijke | ||
| 861 | taal, zoals het Nederlands, is Auto Fill modus ("auto fill" betekent | ||
| 862 | automatisch uitvullen). Wanneer deze modus aanstaat, breekt Emacs | ||
| 863 | automatisch een regel tussen twee woorden af als de regel te lang | ||
| 864 | wordt. | ||
| 865 | |||
| 866 | Je kan Auto Fill modus aanzetten met M-x auto-fill-mode<Return>. Als | ||
| 867 | deze modus al aanstaat, kan je hem uitzetten met M-x | ||
| 868 | auto-fill-mode<Return>. Als de modus uitstaat, zet dit commando de | ||
| 869 | modus aan; als ze aanstaat, zet dit commando de modus uit. We zeggen | ||
| 870 | dat het commando de modus "schakelt" ("to toggle" in het Engels). | ||
| 871 | |||
| 872 | >> Tik nu M-x auto-fill-mode<Return>. Tik nu vele malen "asdf " op | ||
| 873 | een regel zodat je kan zien dat de regel in tweeën gesplitst wordt. | ||
| 874 | Er moeten wel spaties tussen de woorden staan, omdat de Auto Fill | ||
| 875 | modus de regel alleen op spaties breekt. | ||
| 876 | |||
| 877 | De rechterkantlijn staat meestal op 70 tekens, maar die kan je | ||
| 878 | veranderen met het C-x f commando. Dit commando accepteert een | ||
| 879 | numeriek argument om de gewenste kantlijn te verkrijgen. | ||
| 880 | |||
| 881 | >> Tik C-x f met 20 als argument (C-u 20 C-x f). | ||
| 882 | Tik wat tekst en zie dat Emacs de regels afbreekt bij 20 tekens. | ||
| 883 | Zet de kantlijn nu terug op 70, dus met met C-u 70 C-x f. | ||
| 884 | |||
| 885 | Als je de tekst midden in een regel verandert vult Auto Fill modus de | ||
| 886 | regel niet opnieuw. | ||
| 887 | Om een alinea opnieuw te vullen, tik M-q (META-q) terwijl de cursor in | ||
| 888 | de alinea staat. | ||
| 889 | |||
| 890 | >> Plaats de cursor in de voorgaande alinea en tik M-q. | ||
| 891 | |||
| 892 | |||
| 893 | * ZOEKEN | ||
| 894 | -------- | ||
| 895 | |||
| 896 | Emacs kan tekenreeksen ("strings") zoeken, zowel volgend op de | ||
| 897 | cursorpositie, als eraan voorafgaand. Het zoeken naar een string | ||
| 898 | verplaatst de cursor naar de volgende plaats waar de gezochte string | ||
| 899 | voorkomt. | ||
| 900 | |||
| 901 | Het zoekcommando van Emacs is anders dan de zoekcommando's van de | ||
| 902 | meeste tekstverwerkers; het zoekt incrementeel. Dit betekent dat het | ||
| 903 | zoeken gebeurt tijdens het intikken van de gezochte string. | ||
| 904 | |||
| 905 | Het commando om het voorwaarts zoeken te starten is C-s (met de "s" | ||
| 906 | van "to search", zoeken); C-r start het achterwaarts zoeken (met de | ||
| 907 | "r" van "reverse" of achteruit). MAAR WACHT! Probeer ze nu nog niet. | ||
| 908 | |||
| 909 | Als je C-s tikt verschijnt de string "I-search" in het echo-gebied. | ||
| 910 | Dit betekent dat Emacs bezig is met een "incremental search" | ||
| 911 | (incrementele zoekopdracht) en wacht op het intikken van de | ||
| 912 | zoekstring. <Return> beëindigt het zoeken. | ||
| 913 | |||
| 914 | >> Tik nu C-s om het zoeken te starten. Tik nu, LANGZAAM, één letter | ||
| 915 | per keer, het woord "cursor", met een pauze na elke letter zodat je | ||
| 916 | kan zien wat er met de cursor gebeurt. Je hebt nu eenmaal naar het | ||
| 917 | woord "cursor" gezocht. | ||
| 918 | >> Tik nogmaals C-s, om naar het volgende voorkomen van het woord | ||
| 919 | "cursor" te zoeken. | ||
| 920 | >> Tik nu viermaal <Delback> en let op de cursorbewegingen. | ||
| 921 | >> Tik <Return> om het zoeken te beëindigen. | ||
| 922 | |||
| 923 | Zag je wat er gebeurde? Tijdens incrementeel zoeken probeert Emacs | ||
| 924 | naar de eerste plek te gaan waar de string staat die je tot dan toe | ||
| 925 | getikt hebt. Om naar de volgende plek te gaan, tik je C-s nog een | ||
| 926 | keer. Als er geen volgende plek is gevonden, biept Emacs en vertelt | ||
| 927 | je dat de zoekopdracht niets gevonden heeft ("failing" in het Engels). | ||
| 928 | C-g zou het zoeken ook afbreken. | ||
| 929 | |||
| 930 | OPMERKING: Op sommige systemen gebeurt er helemaal niets als je C-s | ||
| 931 | tikt, en daarna ook niets meer. Dit komt door een eigenschap van de | ||
| 932 | machine waarop je werkt die te maken heeft met "flow control". Met | ||
| 933 | C-s stopt de "flow" en komt niets meer van wat je tikt bij Emacs | ||
| 934 | terecht. Om deze situatie te herstellen, tik C-q. Lees daarna het | ||
| 935 | hoofdstuk "Spontaneous Entry to Incremental Search" in het | ||
| 936 | Emacs-handboek over hoe je moet omgaan met deze situatie. | ||
| 937 | |||
| 938 | Als je tijdens incrementeel zoeken <Delback> tikt, zal je zien dat het | ||
| 939 | laatste teken dat je aan de zoekstring toegevoegd hebt, weggehaald | ||
| 940 | wordt en dat het zoeken teruggaat naar de voorgaande plaats. Als je | ||
| 941 | bijvoorbeeld begint met zoeken en je tikt een "c", dan ga je naar de | ||
| 942 | plaats waar de "c" het eerst voorkomt. Tik je vervolgens een "u", dan | ||
| 943 | gaat de cursor naar de plaats waar de string "cu" het eerst voorkomt. | ||
| 944 | Als je nu <Delback> tikt, dan wordt de "u" van de zoekstring | ||
| 945 | afgehaald, en gaat de cursor terug naar de plaats waar hij stond | ||
| 946 | voordat je de "u" intikte, namelijk daar waar "c" het eerst voorkwam. | ||
| 947 | |||
| 948 | Als je tijdens een zoekoperatie een CONTROL- of META-teken intikt, dan | ||
| 949 | wordt het zoeken beëindigd. Er zijn een paar uitzonderingen, namelijk | ||
| 950 | tekens die tijdens zoeken een speciale betekenis hebben, zoals C-s en | ||
| 951 | C-r. | ||
| 952 | |||
| 953 | Met C-s begin je te zoeken naar de plaats waar de zoekstring voor het | ||
| 954 | eerst voorkomt NA de huidige cursorpositie. Als je iets wilt zoeken | ||
| 955 | dat eerder in de tekst moet voorkomen, gebruik dan C-r in plaats van | ||
| 956 | C-s. Alles wat we nu weten over C-s geldt ook voor C-r, alleen is de | ||
| 957 | zoekrichting omgedraaid. | ||
| 958 | |||
| 959 | |||
| 960 | * MEERDERE VENSTERS | ||
| 961 | ------------------- | ||
| 962 | |||
| 963 | Een van Emacs' aardige eigenschappen is dat je meerdere vensters op | ||
| 964 | het scherm kan laten zien. | ||
| 965 | |||
| 966 | >> Zet de cursor op deze regel en tik C-u 0 C-l. | ||
| 967 | |||
| 968 | >> Tik C-x 2 om het scherm in twee vensters op te splitsen. | ||
| 969 | Beide vensters laten deze inleiding zien; de cursor blijft in het | ||
| 970 | bovenste venster. | ||
| 971 | |||
| 972 | >> Tik C-M-v om de tekst in het onderste venster te verschuiven. | ||
| 973 | (Als je geen META-toets hebt, tik dan <ESC> C-v.) | ||
| 974 | |||
| 975 | >> Tik C-x o (met de o van "other"; "ander" in het Nederlands) om de | ||
| 976 | cursor naar het andere venster te verplaatsen. | ||
| 977 | |||
| 978 | >> Verschuif de tekst in het onderste venster, met C-v en M-v. | ||
| 979 | Zorg ervoor dat je deze inleiding in het bovenste venster leest. | ||
| 980 | |||
| 981 | >> Tik weer C-x o om de cursor weer in het bovenste venster te zetten. | ||
| 982 | De cursor staat weer precies op de plaats waar hij stond toen je | ||
| 983 | het venster verliet. | ||
| 984 | |||
| 985 | Je kan C-x o blijven gebruiken om van venster naar venster te gaan. | ||
| 986 | Elk venster heeft zijn eigen cursorpositie; de cursor is altijd enkel | ||
| 987 | zichtbaar in een daarvan. Alle normale commando's hebben betrekking | ||
| 988 | op het venster waarin de cursor staat. Dit venster is het | ||
| 989 | "geselecteerde venster" ("selected window" in het Engels). | ||
| 990 | |||
| 991 | Het C-M-v commando is erg nuttig wanneer je tekst aan het bewerken | ||
| 992 | bent in het ene venster, terwijl je het andere venster als referentie | ||
| 993 | gebruikt. Je kan de cursor dan altijd in het venster houden waarin je | ||
| 994 | bezig bent, terwijl je met C-M-v door de tekst in het andere venster | ||
| 995 | loopt. | ||
| 996 | |||
| 997 | C-M-v is een voorbeeld van een CONTROL-META teken. Als je een echte | ||
| 998 | META-toets hebt kan je C-M-v intikken door zowel CONTROL als META | ||
| 999 | ingedrukt te houden terwijl je v tikt. Het maakt niet uit in welke | ||
| 1000 | volgorde je CONTROL en META indrukt; het gaat erom welke toetsen | ||
| 1001 | ingedrukt zijn terwijl je tikt. | ||
| 1002 | |||
| 1003 | Als je geen echte META-toets hebt kan je <ESC> gebruiken; de volgorde | ||
| 1004 | is dan wel belangrijk. Je moet dan eerst <ESC> tikken, gevolgd door | ||
| 1005 | CONTROL-v; CONTROL-<ESC> v zal niet werken. Dit komt doordat <ESC> | ||
| 1006 | zelf een teken is, terwijl CONTROL en META dat niet zijn. | ||
| 1007 | |||
| 1008 | >> Tik C-x 1 (in het bovenste venster) om het onderste venster te | ||
| 1009 | laten verdwijnen. | ||
| 1010 | |||
| 1011 | (Als je C-x 1 tikt in het onderste venster laat je het bovenste | ||
| 1012 | verdwijnen. C-x 1 betekent zoveel als "ik wil maar 1 venster, en wel | ||
| 1013 | dat venster waar de cursor nu in staat.") | ||
| 1014 | |||
| 1015 | Je hoeft niet dezelfde buffer in beide vensters te hebben. Wanneer je | ||
| 1016 | C-x C-f gebruikt om een bestand in één van de vensters te bezoeken, | ||
| 1017 | zal het andere venster niet veranderen. Je kunt de vensters | ||
| 1018 | onafhankelijk van elkaar gebruiken om bestanden te bezoeken. | ||
| 1019 | |||
| 1020 | Hier is nog een manier om twee venster te krijgen die elk een andere | ||
| 1021 | tekst laten zien: | ||
| 1022 | |||
| 1023 | >> Tik C-x 4 C-f gevolgd door de naam van een van je bestanden, | ||
| 1024 | gevolgd door <Return>. Het opgegeven bestand zal in het onderste | ||
| 1025 | venster verschijnen, en de cursor zal in dat venster staan. | ||
| 1026 | |||
| 1027 | >> Tik C-x o om terug naar het bovenste venster te gaan, en C-x 1 om | ||
| 1028 | het onderste venster te laten verdwijnen. | ||
| 1029 | |||
| 1030 | |||
| 1031 | * RECURSIEVE BEWERKINGSNIVEAUS | ||
| 1032 | ------------------------------ | ||
| 1033 | |||
| 1034 | Soms kom je in Emacs in een recursief bewerkingsniveau terecht | ||
| 1035 | (Engels: "recursive editing level"). Dit is te zien in de modusregel | ||
| 1036 | aan de vierkante haken die om de haakjes van de naam van de hoofdmodus | ||
| 1037 | staan. Dan staat er bijvoorbeeld [(Fundamental)] in plaats van | ||
| 1038 | (Fundamental). | ||
| 1039 | |||
| 1040 | Tik <ESC> <ESC> <ESC> Om uit een recursief bewerkingsniveau te komen. | ||
| 1041 | Dit is een algemeen "ontsnappingscommando". Je kan het ook gebruiken | ||
| 1042 | om extra vensters te verwijderen of om uit de minibuffer te komen. | ||
| 1043 | |||
| 1044 | >> Tik M-x om in een minibuffer te komen, en tik dan <ESC> <ESC> <ESC> | ||
| 1045 | om er weer uit te komen. | ||
| 1046 | |||
| 1047 | C-g is niet bruikbaar om uit een recursief bewerkingsniveau te komen. | ||
| 1048 | De reden hiervoor is dat C-g gebruikt wordt om commando's af te breken | ||
| 1049 | BINNEN het recursieve bewerkingsniveau. | ||
| 1050 | |||
| 1051 | |||
| 1052 | * MEER INFORMATIE | ||
| 1053 | ----------------- | ||
| 1054 | |||
| 1055 | We hebben geprobeerd je met deze inleiding precies genoeg informatie | ||
| 1056 | te leveren om met Emacs te beginnen werken. De mogelijkheden van | ||
| 1057 | Emacs zijn zo groot dat het onmogelijk is nu alles uit te leggen. Het | ||
| 1058 | kan zijn dat je meer over Emacs wil leren omdat het zoveel nuttige | ||
| 1059 | mogelijkheden heeft. Emacs heeft commando's om documentatie te laten | ||
| 1060 | zien over Emacs commando's. Deze "helpcommando's" beginnen allemaal | ||
| 1061 | met C-h: "het Hulpteken". | ||
| 1062 | |||
| 1063 | Om hulp te krijgen tik je C-h, gevolgd door een teken om aan te duiden | ||
| 1064 | welke hulp je wilt. Als je het echt niet meer weet, tik C-h ? en | ||
| 1065 | Emacs vertelt welke hulp het allemaal te bieden heeft. Als je C-h | ||
| 1066 | hebt getikt maar van gedachten veranderd bent, tik je gewoon C-g om | ||
| 1067 | het af te breken. | ||
| 1068 | |||
| 1069 | (In sommige installaties wordt de betekenis van C-h veranderd. Dat is | ||
| 1070 | geen goed idee, zeker als die verandering op alle gebruikers invloed | ||
| 1071 | heeft, en is een geldige reden om je beklag te doen bij de | ||
| 1072 | systeembeheerder of de helpdesk. Als C-h intussen niet een bericht | ||
| 1073 | onderaan het scherm laat zien over mogelijke hulp, probeer dan de F1 | ||
| 1074 | toets (functietoets 1) of gebruik M-x help <Return>.) | ||
| 1075 | |||
| 1076 | De eenvoudigste hulp is C-h c. Tik C-h, het teken "c" en een teken of | ||
| 1077 | uitgebreid commando, en Emacs laat een zeer korte beschrijving van het | ||
| 1078 | commando zien. | ||
| 1079 | |||
| 1080 | >> Tik C-h c C-p. | ||
| 1081 | |||
| 1082 | De beschrijving die getoond wordt, zou zoiets moeten zijn als: | ||
| 1083 | |||
| 1084 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1085 | |||
| 1086 | (Nederlands: C-p voert het commando previous-line uit.) | ||
| 1087 | |||
| 1088 | Dit commando vertelt je "de naam van de functie". Functies worden | ||
| 1089 | vooral gebruikt om Emacs uit te breiden of aan de wensen van de | ||
| 1090 | gebruiker aan te passen. Aangezien functienamen gekozen zijn om aan | ||
| 1091 | te geven wat de functie doet, zijn ze ook geschikt als heel korte | ||
| 1092 | documentatie; genoeg om je te herinneren aan wat de commando's die je | ||
| 1093 | al geleerd hebt betekenen. | ||
| 1094 | |||
| 1095 | Uitgebreide commando's zoals C-x C-s en (als je geen META-, EDIT- of | ||
| 1096 | ALT-toets hebt) <ESC> v kunnen ook getikt worden na C-h c. | ||
| 1097 | |||
| 1098 | Om meer informatie over een commando te krijgen, tik C-h k in plaats | ||
| 1099 | van C-h c. | ||
| 1100 | |||
| 1101 | >> Tik C-h k C-p. | ||
| 1102 | |||
| 1103 | Dit laat de documentatie van de functie, inclusief de naam van de | ||
| 1104 | functie, in een apart venster zien. Als je klaar bent met lezen, tik | ||
| 1105 | C-x 1 om van dat venster af te komen. Je hoeft dat natuurlijk niet | ||
| 1106 | meteen te doen. Je kan ook eerst wat anders doen voordat je C-x 1 | ||
| 1107 | tikt. | ||
| 1108 | |||
| 1109 | Hier zijn nog wat nuttige mogelijkheden van C-h: | ||
| 1110 | |||
| 1111 | C-h f Beschrijf een functie. Je moet de naam van de functie | ||
| 1112 | intikken. | ||
| 1113 | |||
| 1114 | >> Tik C-h f previous-line<Return> | ||
| 1115 | Dit laat alle informatie zien die Emacs heeft over de functie die | ||
| 1116 | het C-p commando implementeert. | ||
| 1117 | |||
| 1118 | Een vergelijkbaar commando C-h v toont de documentatie van variabelen | ||
| 1119 | die je kunt instellen om het gedrag van Emacs naar wens aan te passen. | ||
| 1120 | Het commando vraagt je om de naam van een variabele. | ||
| 1121 | |||
| 1122 | C-h a Commando Apropos. Tik een woord in en Emacs zal een | ||
| 1123 | lijst van alle commando's laten zien waarin dat woord | ||
| 1124 | voorkomt. Al deze commando's kunnen aangeroepen | ||
| 1125 | worden met M-x. Bij sommige commando's staat met | ||
| 1126 | welke tekens dit commando direct uitgevoerd kan | ||
| 1127 | worden. | ||
| 1128 | |||
| 1129 | >> Tik C-h a file<Return>. | ||
| 1130 | |||
| 1131 | Dit laat in een ander venster alle M-x commando's zien met "file" in | ||
| 1132 | hun naam. Je zal teken-commando's zien als C-x C-f naast de | ||
| 1133 | overeenkomende commandonaam zoals find-file. | ||
| 1134 | |||
| 1135 | >> Tik C-M-v herhaaldelijk om de tekst in het hulpvenster te | ||
| 1136 | verschuiven. | ||
| 1137 | |||
| 1138 | >> Tik C-x 1 om het hulpvenster te verwijderen. | ||
| 1139 | |||
| 1140 | C-h i Lees de online handleidingen (ook wel Info genoemd). | ||
| 1141 | Dit commando zet je in een speciale buffer genaamd | ||
| 1142 | "*info*" waar je online handleidingen kunt lezen van | ||
| 1143 | software die op je computer is geïnstalleerd. Tik m | ||
| 1144 | Emacs <Return> om de handleiding van Emacs te lezen. | ||
| 1145 | Als je nog nooit Info hebt gebruikt dan kun je ? | ||
| 1146 | tikken zodat Emacs je een rondleiding geeft langs de | ||
| 1147 | mogelijkheden van het Info systeem. Wanneer je klaar | ||
| 1148 | bent met deze Emacs-inleiding dan kun je de | ||
| 1149 | Emacs-Info-handleiding gebruiken als je primaire bron | ||
| 1150 | van informatie. | ||
| 1151 | |||
| 1152 | |||
| 1153 | * MEER MOGELIJKHEDEN | ||
| 1154 | -------------------- | ||
| 1155 | |||
| 1156 | Je kunt meer over Emacs leren door haar handleiding te lezen. Deze is | ||
| 1157 | zowel als boek als in elektronische vorm via Info beschikbaar (gebruik | ||
| 1158 | het Help menu of tik <F10> h r). Kijk bijvoorbeeld eens naar | ||
| 1159 | "completion", hetgeen minder tikwerk oplevert, of "dired" wat het | ||
| 1160 | omgaan met bestanden vereenvoudigt. | ||
| 1161 | |||
| 1162 | "Completion" (of "afmaken", in het Nederlands) is een manier om | ||
| 1163 | onnodig tikwerk te voorkomen. Als je bijvoorbeeld naar de | ||
| 1164 | "*Messages*" buffer wilt omschakelen, dan kun je C-x b *M<Tab> tikken | ||
| 1165 | en dan zal Emacs de rest van de buffernaam invullen voor zover dit | ||
| 1166 | mogelijk is. Completion staat beschreven in de node "Completion" in | ||
| 1167 | de Emacs-Info-handleiding. | ||
| 1168 | |||
| 1169 | "Dired" toont je een lijst van bestanden in een directory, waarmee je | ||
| 1170 | gemakkelijk bestanden kunt bezoeken, van naam kunt veranderen, kunt | ||
| 1171 | wissen, of andere acties op uit kunt voeren. Informatie over Dired | ||
| 1172 | kun je vinden in de node "Dired" van de Emacs-Info-handleiding. | ||
| 1173 | |||
| 1174 | |||
| 1175 | * CONCLUSIE | ||
| 1176 | ----------- | ||
| 1177 | |||
| 1178 | Denk eraan dat je met C-x C-c Emacs permanent verlaat. Om tijdelijk | ||
| 1179 | een shell te krijgen en daarna weer in Emacs terug te komen, tik je | ||
| 1180 | C-z. | ||
| 1181 | |||
| 1182 | De bedoeling van deze inleiding is dat ze begrijpelijk is voor alle | ||
| 1183 | nieuwe Emacs-gebruikers. Als je dus iets onduidelijks bent | ||
| 1184 | tegengekomen, blijf dan niet zitten en maak jezelf geen verwijten. | ||
| 1185 | Doe je beklag! | ||
| 1186 | |||
| 1187 | |||
| 1188 | * KOPIËREN | ||
| 1189 | ----------- | ||
| 1190 | |||
| 1191 | (De Engelse versie van) deze inleiding is voorafgegaan door een lange | ||
| 1192 | reeks van Emacs-inleidingen, die begon met de inleiding die Stuart | ||
| 1193 | Cracraft schreef voor de originele Emacs. Deze Nederlandse vertaling | ||
| 1194 | is gemaakt door Pieter Schoenmakers <tiggr@ics.ele.tue.nl> op basis | ||
| 1195 | van de GNU Emacs 20.2 TUTORIAL, en nagezien en verbeterd door Frederik | ||
| 1196 | Fouvry en Lute Kamstra. | ||
| 1197 | |||
| 1198 | (Wat nu volgt is een vertaling naar het Nederlands van de condities | ||
| 1199 | voor gebruik en verspreiding van deze inleiding. Deze vertaling is | ||
| 1200 | niet gecontroleerd door een jurist. Er kunnen derhalve geen rechten | ||
| 1201 | aan de vertaling worden ontleend, en de vertaling wordt gevolgd door | ||
| 1202 | het Engelse origineel.) | ||
| 1203 | |||
| 1204 | Deze versie van de inleiding valt onder copyright, net als GNU Emacs. | ||
| 1205 | Je mag deze inleiding verspreiden onder bepaalde voorwaarden: | ||
| 1206 | |||
| 1207 | Copyright (C) 1985, 1996, 1997, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1208 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1209 | |||
| 1210 | Iedereen mag letterlijke kopieën van dit document, zowel ontvangen | ||
| 1211 | als verspreiden, op elk medium, vooropgesteld dat de | ||
| 1212 | copyrightvermelding en de toestemmingsmelding niet veranderd worden | ||
| 1213 | en dat de verspreider aan de ontvanger dezelfde distributierechten | ||
| 1214 | verleent als aan hem verleend worden door deze melding. | ||
| 1215 | |||
| 1216 | Toestemming wordt verleend om veranderde versies van dit document, | ||
| 1217 | of delen daarvan, te verspreiden, onder bovenstaande voorwaarden, | ||
| 1218 | vooropgesteld dat ze ook duidelijk vermelden wie als laatste | ||
| 1219 | veranderingen aangebracht heeft. | ||
| 1220 | |||
| 1221 | De condities voor het kopiëren van Emacs zelf zijn ingewikkelder dan | ||
| 1222 | dit, maar gebaseerd op dezelfde gedachte. Lees het bestand COPYING en | ||
| 1223 | geef vervolgens kopieën van Emacs aan al je vrienden. Help bij het | ||
| 1224 | uitroeien van softwarebeschermingspolitiek ("eigendom") door vrije | ||
| 1225 | software te gebruiken, te schrijven en te delen! | ||
| 1226 | |||
| 1227 | (Engels origineel van de copyrightmelding en condities: | ||
| 1228 | |||
| 1229 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 1230 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1231 | |||
| 1232 | Copyright (C) 1985, 1996, 1997, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1233 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1234 | |||
| 1235 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim | ||
| 1236 | copies of this document as received, in any medium, provided that | ||
| 1237 | the copyright notice and permission notice are preserved, and that | ||
| 1238 | the distributor grants the recipient permission for further | ||
| 1239 | redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1240 | |||
| 1241 | Permission is granted to distribute modified versions of this | ||
| 1242 | document, or of portions of it, under the above conditions, | ||
| 1243 | provided also that they carry prominent notices stating who last | ||
| 1244 | altered them. | ||
| 1245 | |||
| 1246 | The conditions for copying Emacs itself are more complex, but in the | ||
| 1247 | same spirit. Please read the file COPYING and then do give copies of | ||
| 1248 | GNU Emacs to your friends. Help stamp out software obstructionism | ||
| 1249 | ("ownership") by using, writing, and sharing free software!) | ||
| 1250 | |||
| 1251 | ;;; Local Variables: | ||
| 1252 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1253 | ;;; End: | ||
| 1254 | |||
| 1255 | ;;; arch-tag: 3399e308-e605-4125-8fbb-b2fe91ac3149 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.pl b/etc/tutorials/TUTORIAL.pl new file mode 100644 index 00000000000..352d92b46b4 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.pl | |||
| @@ -0,0 +1,1248 @@ | |||
| 1 | Krótki samouczek Emacsa. Warunki kopiowania znajduj± sie na koñcu pliku. | ||
| 2 | |||
| 3 | Polecenia Emacsa wymagaj± na ogó³ wci¶niêcia klawisza CONTROL (oznaczanego | ||
| 4 | czasami Ctrl lub CTL) lub klawisza META (oznaczanego czasami EDIT | ||
| 5 | albo ALT). Dalej bêdziemy stosowaæ nastêpuj±ce skróty: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<znak> oznacza przytrzymanie klawisza CONTROL przy naciskaniu | ||
| 8 | klawisza <znak>. Na przyk³ad C-f bêdzie odpowiada³o | ||
| 9 | naci¶niêciu f przy wci¶niêtym klawiszu CONTROL. | ||
| 10 | M-<znak> oznacza przytrzymanie klawisza META lub ALT przy naciskaniu | ||
| 11 | klawisza <znak>. Zamiast tego mo¿na nacisn±æ i pu¶ciæ klawisz | ||
| 12 | ESC, a potem nacisn±æ klawisz <znak>. | ||
| 13 | |||
| 14 | Uwaga: aby zakoñczyæ sesjê Emacsa, naci¶nij C-x C-c (kolejno dwa znaki). | ||
| 15 | Znaki ">>" na lewym marginesie oznaczaj± w dalszej czê¶ci tego samouczka | ||
| 16 | æwiczenia dla Ciebie. Na przyk³ad: | ||
| 17 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 18 | [Dodatkowe odstêpy zosta³y zrobione w celach dydaktycznych.] | ||
| 19 | >> Teraz naci¶nij C-v (nastêpny ekran), aby przej¶æ na nastêpny ekran | ||
| 20 | samouczka (zrób to naciskaj±c jednocze¶nie klawisze CONTROL i v). | ||
| 21 | Od tego momentu powiniene¶ robiæ to zawsze, gdy dojdziesz | ||
| 22 | do koñca ekranu. | ||
| 23 | |||
| 24 | Zwróæ uwagê na to, ¿e kilka linii siê powtarza, gdy przechodzisz z | ||
| 25 | ekranu na nastêpny; ma to zapewniæ wra¿enie ci±g³o¶ci podczas przesuwania | ||
| 26 | siê w obrêbie pliku. | ||
| 27 | |||
| 28 | Pierwsz± umiejêtno¶ci±, która powiniene¶ opanowaæ, jest sposób | ||
| 29 | przesuwania siê z miejsca na miejsce. Wiesz ju¿, jak przesuwaæ siê | ||
| 30 | o jeden ekran do przodu. Aby przesun±æ siê o jeden ekran do ty³u, | ||
| 31 | wci¶nij kombinacjê klawiszy M-v (to znaczy wci¶nij i przytrzymaj | ||
| 32 | klawisz META lub Alt i jednocze¶nie naci¶nij v albo naci¶nij kolejno | ||
| 33 | klawisze <ESC> v, je¶li nie masz klawisza META lub Alt). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> Spróbuj nacisn±æ M-v, a potem C-v, by przesun±æ siê w przód i w ty³ | ||
| 36 | kilka razy. | ||
| 37 | |||
| 38 | |||
| 39 | PODSUMOWANIE | ||
| 40 | ------------ | ||
| 41 | |||
| 42 | Nastêpuj±ce polecenia s³u¿± do przegl±dania tekstu po jednym ekranie: | ||
| 43 | |||
| 44 | C-v Przesuñ siê o jeden ekran do przodu | ||
| 45 | M-v Przesuñ siê o jeden ekran do ty³u | ||
| 46 | C-l Wyczy¶æ ekran i wy¶wietl go na nowo, umieszczaj±c | ||
| 47 | tekst z okolic kursora w ¶rodku ekranu. | ||
| 48 | (Ta kombinacja to CONTROL-L, a nie CONTROL-1.) | ||
| 49 | |||
| 50 | >> Znajd¼ kursor i zapamiêtaj, jaki tekst jest w jego pobli¿u. | ||
| 51 | Naci¶nij nastêpnie C-l. | ||
| 52 | Znajd¼ kursor jeszcze raz i zwróæ uwagê, ¿e znajduje siê on | ||
| 53 | w pobli¿u tego samego tekstu. | ||
| 54 | |||
| 55 | Mo¿esz tak¿e u¿yæ klawiszy PageUp i PageDn, je¶li s± dostêpne na | ||
| 56 | Twojej klawiaturze, do przemieszczania siê miêdzy stronami, ale u¿ycie | ||
| 57 | C-v i M-v jest bardziej efektywne. | ||
| 58 | |||
| 59 | PODSTAWY KIEROWANIA KURSOREM | ||
| 60 | ---------------------------- | ||
| 61 | |||
| 62 | Przesuwanie siê z ekranu na ekran jest u¿yteczne, ale jak przej¶æ do | ||
| 63 | okre¶lonego miejsca w obrêbie jednego ekranu? | ||
| 64 | |||
| 65 | Mo¿na to zrobiæ na kilka sposobów. Najprostszym jest u¿ycie poleceñ | ||
| 66 | C-p, C-b, C-f oraz C-n. Ka¿de z nich przesuwa kursor o jeden wiersz | ||
| 67 | albo kolumnê w okre¶lonym kierunku. Oto schemat, który to obrazuje: | ||
| 68 | |||
| 69 | Poprzednia linia, C-p | ||
| 70 | (ang. previous line) | ||
| 71 | : | ||
| 72 | : | ||
| 73 | Do ty³u, C-b .... Kursor .... Do przodu, C-f | ||
| 74 | (ang. back) : (ang. forward) | ||
| 75 | : | ||
| 76 | : | ||
| 77 | Nastêpna linia, C-n | ||
| 78 | (ang. next line) | ||
| 79 | |||
| 80 | >> Przesuñ kursor na ¶rodek tego schematu za pomoc± C-n lub C-p. | ||
| 81 | Potem naci¶nij C-l, by zobaczyæ ca³y diagram na ¶rodku ekranu. | ||
| 82 | |||
| 83 | To s± podstawowe polecenia kieruj±ce po³o¿eniem kursora, których | ||
| 84 | bêdziesz u¿ywa³ bardzo czêsto, warto wiêc je zapamiêtaæ. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Naci¶nij kilka razy C-n, by przesun±æ kursor do tej linii. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Przesuñ siê w g³±b linii za pomoc± C-f, a potem do góry za pomoc± | ||
| 89 | C-p. Zwróæ uwagê na zachowanie siê C-p, gdy kursor jest w ¶rodku | ||
| 90 | linii. | ||
| 91 | |||
| 92 | Ka¿da linia tekstu koñczy siê znakiem nowej linii, który oddziela j± | ||
| 93 | od nastêpnej. Ka¿dy Twój plik powinien siê koñczyæ znakiem nowej | ||
| 94 | linii (ale Emacs tego nie wymaga). | ||
| 95 | |||
| 96 | >> Spróbuj nacisn±æ C-b na pocz±tku linii. Powinno Ciê to przenie¶æ | ||
| 97 | na koniec poprzedniej linii. Dzieje siê tak dlatego, ¿e kursor | ||
| 98 | przechodzi wówczas nad znakiem nowej linii. | ||
| 99 | |||
| 100 | C-f przechodzi nad znakiem nowej linii tak samo jak C-b. | ||
| 101 | |||
| 102 | >> Naci¶nij kilka razy C-b i obserwuj po³o¿enie kursora. | ||
| 103 | Naciskaj potem C-f, by wróciæ na koniec linii. W koñcu naci¶nij | ||
| 104 | jeszcze raz C-f, by przej¶æ do nastêpnej linii. | ||
| 105 | |||
| 106 | Gdy przesuwasz kursor poza doln± krawêd¼ ekranu, tekst po³o¿ony | ||
| 107 | za krawêdzi± przesuwa siê na ekran (ang. scrolling). Dziêki temu | ||
| 108 | Emacs mo¿e przesun±æ kursor do okre¶lonego miejsca bez umieszczania | ||
| 109 | go poza ekranem. | ||
| 110 | |||
| 111 | >> Spróbuj przesun±æ kursor poza doln± granicê ekranu za pomoc± C-n | ||
| 112 | i zobacz, co siê stanie. | ||
| 113 | |||
| 114 | Je¶li przesuwanie siê o jeden znak na raz jest dla Ciebie zbyt wolne, | ||
| 115 | to spróbuj przesuwaæ siê o s³owa. M-f (Meta-f) przesuwa kursor o s³owo | ||
| 116 | do przodu, a M-b przesuwa go o s³owo do ty³u. | ||
| 117 | |||
| 118 | >> Naci¶nij kilka razy M-f i M-b. | ||
| 119 | |||
| 120 | Gdy jeste¶ w ¶rodku s³owa, to M-f przesuwa kursor na jego koniec. | ||
| 121 | Je¶li natomiast jeste¶ w przerwie miedzy s³owami, to M-f przesuwa | ||
| 122 | kursor na koniec nastêpnego s³owa. M-b zachowuje siê podobnie | ||
| 123 | dla ruchu do ty³u. | ||
| 124 | |||
| 125 | >> Naci¶nij M-f i M-b kilka razy na przemian z C-f i C-b, tak by¶ | ||
| 126 | móg³ zauwa¿yæ dzia³anie M-f i M-b naci¶niêtych w ró¿nych miejscach | ||
| 127 | wewn±trz i miêdzy s³owami. | ||
| 128 | |||
| 129 | Zauwa¿ podobieñstwo miêdzy C-f i C-b oraz M-f i M-b. Bardzo czêsto | ||
| 130 | kombinacje zawieraj±ce Meta (Alt) oznaczaj± operacje zwi±zane | ||
| 131 | z jednostkami jêzykowymi (s³owa, zdania, akapity), podczas gdy | ||
| 132 | kombinacje z klawiszem Control dzia³aj± na jednostkach podstawowych, | ||
| 133 | niezale¿nych od tego, co edytujesz (znaki, linie, itd.). | ||
| 134 | |||
| 135 | Oto zale¿no¶æ, która stosuje siê do linii i zdañ: C-a i C-e przesuwaj± | ||
| 136 | kursor na pocz±tek i koniec linii, a M-a i M-e przesuwaj± go na pocz±tek | ||
| 137 | i koniec zdania. | ||
| 138 | |||
| 139 | >> Naci¶nij kilka razy C-a, a potem kilka razy C-e. | ||
| 140 | Powtórz to z M-a, a potem z M-e. | ||
| 141 | |||
| 142 | Czy zauwa¿y³e¶, ¿e powtarzanie C-a nic nie zmienia, natomiast powtórne | ||
| 143 | M-a przesuwa Ciê o jedno zdanie? Chocia¿ nie ma tu pe³nej analogii, | ||
| 144 | wydaje siê to jednak naturalne. | ||
| 145 | |||
| 146 | Po³o¿enie kursora w tek¶cie jest okre¶lane mianem "punktu". | ||
| 147 | |||
| 148 | Oto podsumowanie prostych poleceñ s³u¿±cych do przesuwania kursora, | ||
| 149 | w³±cznie z operacjami dotycz±cymi s³ów i zdañ: | ||
| 150 | |||
| 151 | C-f Do przodu o jeden znak | ||
| 152 | C-b Do ty³u o jeden znak | ||
| 153 | |||
| 154 | M-f Do przodu o s³owo | ||
| 155 | M-b Do ty³u o s³owo | ||
| 156 | |||
| 157 | C-n Nastêpna linia | ||
| 158 | C-p Poprzednia linia | ||
| 159 | |||
| 160 | C-a Pocz±tek linii | ||
| 161 | C-e Koniec linii | ||
| 162 | |||
| 163 | M-a Do ty³u na pocz±tek zdania | ||
| 164 | M-e Do przodu na koniec zdania | ||
| 165 | |||
| 166 | >> Przeæwicz kilka razy dla wprawy wszystkie powy¿sze polecenia. | ||
| 167 | Nale¿± one do najczê¶ciej u¿ywanych. | ||
| 168 | |||
| 169 | Dwa inne wa¿ne polecenia przesuwaj±ce kursor to M-< (Meta lub Alt | ||
| 170 | i znak mniejszo¶ci), które przesuwa kursor na pocz±tek ca³ego tekstu | ||
| 171 | i M-> (Meta lub Alt i znak wiêkszo¶ci), które przesuwa kursor na koniec | ||
| 172 | ca³ego tekstu. | ||
| 173 | |||
| 174 | Na wiêkszo¶ci klawiatur "<" jest nad przecinkiem, musisz wiêc u¿yæ | ||
| 175 | klawisza Shift, by nacisn±æ "<", i podobnie musisz u¿yæ klawisza Shift, | ||
| 176 | by nacisn±æ M-<. Bez Shift uzyska³by¶ M-przecinek. | ||
| 177 | |||
| 178 | >> Naci¶nij M-<, by przej¶æ na pocz±tek samouczka, a potem kilka razy | ||
| 179 | u¿yj C-v, by powróciæ do tego miejsca. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> Teraz naci¶nij M->, by przej¶æ na koniec samouczka, i wróæ do tego | ||
| 182 | miejsca za pomoc± kilkakrotnego M-v. | ||
| 183 | |||
| 184 | Je¶li Twoja klawiatura ma klawisze strza³ek, to mo¿esz ich u¿yæ do | ||
| 185 | przesuwania kursora. Radzimy Ci nauczyæ siê siê kombinacji C-b, C-f, | ||
| 186 | C-n i C-p z trzech powodów. Po pierwsze, dzia³aj± one na wszystkich | ||
| 187 | typach terminali. Po drugie, gdy ju¿ zdobêdziesz pewn± praktykê w | ||
| 188 | pos³ugiwaniu siê Emacsem, to bêdzie Ci szybciej nacisn±æ te kombinacje | ||
| 189 | ni¿ klawisze strza³ek (poniewa¿ nie wymaga to przenoszenia d³oni z | ||
| 190 | miejsca, które zajmuj± podczas szybkiego pisania za pomoc± 10 palców). | ||
| 191 | Po trzecie wreszcie, gdy ju¿ wyrobisz sobie zwyczaj pos³ugiwania siê | ||
| 192 | tymi poleceniami z klawiszem Control, to ³atwo przyjdzie Ci nauczyæ siê | ||
| 193 | bardziej zaawansowanych poleceñ przesuwaj±cych kursor. | ||
| 194 | |||
| 195 | Wiêkszo¶æ poleceñ Emacsa akceptuje argument liczbowy; dla wiêkszo¶ci | ||
| 196 | poleceñ oznacza on liczbê powtórzeñ. Aby okre¶liæ liczbê powtórzeñ | ||
| 197 | polecenia, powiniene¶ je poprzedziæ naci¶niêciem C-u a potem cyfr. | ||
| 198 | Je¶li masz na klawiaturze klawisz META (lub EDIT albo ALT), to | ||
| 199 | alternatywnym sposobem wprowadzenia argumentu liczbowego jest u¿ycie | ||
| 200 | tego klawisza i wciskanie cyfr argumentu. Radzimy jednak przyswoiæ | ||
| 201 | sobie metodê z klawiszem C-u, poniewa¿ dzia³a ona na wszystkich | ||
| 202 | terminalach. | ||
| 203 | |||
| 204 | Na przyk³ad C-u 8 C-f przesuwa kursor do przodu o osiem znaków. | ||
| 205 | |||
| 206 | >> Spróbuj u¿yæ C-n i C-p z argumentem liczbowym, by przesun±æ kursor | ||
| 207 | do jednej z linii w pobli¿u tego zdania za pomoc± tylko jednego | ||
| 208 | polecenia. | ||
| 209 | |||
| 210 | Wiêkszo¶æ poleceñ u¿ywa argumentu liczbowego jako liczby powtórzeñ. | ||
| 211 | Jest kilka poleceñ, które u¿ywaj± go w inny sposób. Do takich wyj±tków | ||
| 212 | nale¿± C-v i M-v. Je¶li poda siê im argument, to przesuwaj± zawarto¶æ | ||
| 213 | ekranu w górê lub w dó³ o podan± liczbê linii zamiast o tyle¿ ekranów. | ||
| 214 | Na przyk³ad C-u 4 C-v przewija ekran o 4 linie. | ||
| 215 | |||
| 216 | >> Spróbuj nacisn±æ C-u 8 C-v. | ||
| 217 | |||
| 218 | To powinno by³o przewin±æ ekran do góry o 8 linii. Je¶li chcia³by¶ | ||
| 219 | przewin±æ ekran w dó³, to powiniene¶ podaæ argument przed poleceniem M-v. | ||
| 220 | |||
| 221 | Je¶li pracujesz w systemie z okienkowym trybem graficznym, jak X11 | ||
| 222 | lub MS-Windows, to prawdopodobnie po lewej stronie okna Emacsa znajduje | ||
| 223 | siê prostok±tny obszar nazywany po angielsku "scrollbar", a po polsku | ||
| 224 | suwakiem. Za jego pomoc± mo¿esz przewijaæ tekst, u¿ywaj±c do tego myszy. | ||
| 225 | |||
| 226 | >> Spróbuj nacisn±æ ¶rodkowy klawisz myszy u góry pod¶wietlonego | ||
| 227 | obszaru na suwaku. To powinno przewin±æ tekst do miejsca | ||
| 228 | okre¶lonego przez wysoko¶æ, na której nacisn±³e¶ klawisz myszy. | ||
| 229 | |||
| 230 | >> Przesuñ mysz do miejsca oddalonego od górnego koñca suwaka o mniej | ||
| 231 | wiêcej trzy linie i naci¶nij lewy klawisz myszy kilka razy. | ||
| 232 | |||
| 233 | |||
| 234 | * GDY EMACS JEST ZABLOKOWANY | ||
| 235 | ---------------------------- | ||
| 236 | |||
| 237 | Je¶li Emacs przestaje odpowiadaæ na Twoje polecenia, to mo¿esz go | ||
| 238 | bezpiecznie zatrzymaæ, przyciskaj±c C-g. Klawisza C-g mo¿esz te¿ u¿yæ do | ||
| 239 | przerwania polecenia, które zabiera zbyt wiele czasu. | ||
| 240 | |||
| 241 | Mo¿esz tak¿e u¿yæ C-g do anulowania argumentu liczbowego albo pocz±tku | ||
| 242 | polecenia, którego nie zamierzasz dokoñczyæ. | ||
| 243 | |||
| 244 | >> Napisz C-u 100 jako argument liczbowy, po czym naci¶nij C-g. | ||
| 245 | Teraz naci¶nij C-f. Powinno to przesun±æ kursor zaledwie o | ||
| 246 | jeden znak, poniewa¿ argument liczbowy anulowa³e¶ za pomoc± C-g. | ||
| 247 | |||
| 248 | Za pomoc± klawisza C-g mo¿esz te¿ anulowaæ skutki omy³kowego | ||
| 249 | wci¶niêcia klawisza <ESC>. | ||
| 250 | |||
| 251 | |||
| 252 | * ZABLOKOWANE POLECENIA | ||
| 253 | ----------------------- | ||
| 254 | |||
| 255 | Pewne polecenia Emacsa s± ,,zablokowane'' -- po to, by pocz±tkuj±cy | ||
| 256 | u¿ytkownicy nie mogli ich wywo³aæ przez przypadek. | ||
| 257 | |||
| 258 | Je¶li wywo³asz jedno z zablokowanych poleceñ, to Emacs wypisze komunikat | ||
| 259 | informuj±cy o tym, co to za polecenie, i zapyta Ciê, czy istotnie chcesz | ||
| 260 | je wywo³aæ. | ||
| 261 | |||
| 262 | Je¶li naprawdê chcesz wywo³aæ to polecenie, to odpowiedz na pytanie, | ||
| 263 | naciskaj±c spacjê. Je¶li nie chcesz wywo³aæ zablokowanego polecenia, | ||
| 264 | to na pytanie odpowiedz, naciskaj±c n. | ||
| 265 | |||
| 266 | >> Napisz `C-x C-l' (co jest zablokowanym poleceniem) i odpowiedz n | ||
| 267 | na zadane pytanie. | ||
| 268 | |||
| 269 | |||
| 270 | * OKNA | ||
| 271 | ------ | ||
| 272 | |||
| 273 | Emacs mo¿e mieæ otwartych kilka okien, z których ka¿de wy¶wietla | ||
| 274 | w³asny tekst. Pojêcie ,,okna'', je¶li chodzi o Emacsa, nie odnosi | ||
| 275 | siê do osobnego okienka systemu okienkowego, lecz do pojedynczego | ||
| 276 | panelu wewn±trz okienka systemowego. (Emacs mo¿e te¿ pracowaæ | ||
| 277 | na kilku oknach systemowych (X-oknach); w terminologii Emacsa | ||
| 278 | nazywaj± siê one ramkami. Opisane jest to poni¿ej.) | ||
| 279 | |||
| 280 | Na tym etapie lepiej jest siê nie zag³êbiaæ w techniki wykorzystuj±ce | ||
| 281 | kilka okien. Powiniene¶ jedynie wiedzieæ, w jaki sposób pozbyæ siê | ||
| 282 | nadmiaru okien, które mog± siê pojawiæ w wyniku wywo³ania Emacsowego | ||
| 283 | systemu pomocy albo niektórych poleceñ. Robi siê to w prosty sposób: | ||
| 284 | |||
| 285 | C-x 1 Jedno okno (tzn. zlikwiduj wszystkie pozosta³e okna). | ||
| 286 | |||
| 287 | Kombinacja ta to klawisz Control-x, po którym wystêpuje cyfra 1. | ||
| 288 | Powiêksza ona okno, w którym jest kursor tak, by wype³ni³o ono ekran, | ||
| 289 | kasuj±c zarazem pozosta³e okna Emacsa. | ||
| 290 | |||
| 291 | >> Przesuñ kursor do tej linii i naci¶nij C-u 0 C-l. | ||
| 292 | |||
| 293 | (C-l, jak pamiêtasz od¶wie¿a zawarto¶æ ekranu. Je¶li temu poleceniu | ||
| 294 | poda siê argument liczbowy, to bêdzie to oznacza³o ,,od¶wie¿ zawarto¶æ | ||
| 295 | ekranu i umie¶æ bie¿±ca liniê o tyle linii od góry ekranu''. Tak wiêc, | ||
| 296 | C-u 0 C-1 oznacza ,,od¶wie¿ ekran, umieszczaj±c bie¿±ca liniê na samej | ||
| 297 | górze''.) | ||
| 298 | |||
| 299 | >> Naci¶nij Control-x 2 | ||
| 300 | Zauwa¿, ¿e okno siê kurczy, a jednocze¶nie pojawia siê nowe, | ||
| 301 | wy¶wietlaj±ce ten sam tekst. | ||
| 302 | |||
| 303 | >> Naci¶nij C-x 1, a nowe okno zniknie. | ||
| 304 | |||
| 305 | |||
| 306 | * WSTAWIANIE I USUWANIE | ||
| 307 | ----------------------- | ||
| 308 | |||
| 309 | Je¶li chcesz wstawiæ nowy tekst, to po prostu go napisz. Znaki, które da | ||
| 310 | siê wy¶wietliæ, takie jak A, 7, *, itd., Emacs traktuje jako tekst i | ||
| 311 | natychmiast wstawia do dotychczasowego tekstu. Aby wstawiæ znak nowej | ||
| 312 | linii, trzeba nacisn±æ klawisz <Return> (na maszynach do pisania tak | ||
| 313 | oznacza³o siê znak powrotu karetki). | ||
| 314 | |||
| 315 | Ostatnio napisany znak mo¿esz skasowaæ, naciskaj±c klawisz <Delback>. | ||
| 316 | Chodzi tu o klawisz, którego normalnie u¿ywasz do skasowania ostatnio | ||
| 317 | napisanego znaku. Na wiêkszo¶ci klawiatur wyró¿nia siê on wielko¶ci±, | ||
| 318 | le¿y nad klawiszem <Return> i jest oznaczony napisem "Delete", "Del" | ||
| 319 | albo "Backspace". | ||
| 320 | |||
| 321 | Je¶li masz na klawiaturze klawisz oznaczony "Backspace", to w³a¶nie on | ||
| 322 | jest wspomnianym <Delback>. Oprócz niego mo¿e jeszcze wystêpowaæ | ||
| 323 | klawisz oznaczony s³owem "Delete", ale to nie on pe³ni rolê <Delback>. | ||
| 324 | |||
| 325 | Mówi±c bardziej ogólnie, <Delback> usuwa znak bezpo¶rednio | ||
| 326 | poprzedzaj±cy bie¿±c± pozycjê kursora. | ||
| 327 | |||
| 328 | >> Sprawd¼ to teraz: wstaw kilka znaków, po czym usuñ je, kilka razy | ||
| 329 | naciskaj±c <Delback>. Nie martw siê, ¿e zmieniasz w ten sposób | ||
| 330 | niniejszy plik, w istocie nie zmieniasz g³ównego pliku samouczka. | ||
| 331 | Pracujesz teraz na jego kopii. | ||
| 332 | |||
| 333 | Gdy linia tekstu staje siê zbyt d³uga, by zmie¶ciæ siê w jednym | ||
| 334 | wierszu ekranu, to jest ona ,,kontynuowana'' w wierszu nastêpnym. | ||
| 335 | Znak ,,backslash'' (`\') (albo - je¶li pracujesz w okienkowym | ||
| 336 | trybie graficznym - zagiêta strza³ka) umieszczony na prawym marginesie | ||
| 337 | wskazuje, ¿e dana linia jest kontynuowana w nastêpnym wierszu ekranu. | ||
| 338 | |||
| 339 | >> Wpisuj jaki¶ tekst tak d³ugo, a¿ dojdziesz do prawego marginesu, i | ||
| 340 | potem nie przestawaj. Zauwa¿ysz, ¿e pojawi siê linia kontynuacji. | ||
| 341 | |||
| 342 | >> U¿yj klawisza <Delback>, by usun±æ znaki tekstu, tak by linia znowu | ||
| 343 | mie¶ci³a siê na ekranie; linia kontynuacji zniknie. | ||
| 344 | |||
| 345 | Znak nowej linii mo¿na skasowaæ tak jak ka¿dy inny znak. Usuniêcie znaku | ||
| 346 | nowej linii miêdzy dwiema liniami spowoduje ich po³±czenie. Je¶li powsta³a | ||
| 347 | w wyniku tego linia tekstu jest zbyt d³uga, by zmie¶ciæ siê na szeroko¶æ | ||
| 348 | ekranu, to zostanie wy¶wietlona z lini± kontynuacji. | ||
| 349 | |||
| 350 | >> Przesuñ kursor na pocz±tek linii i naci¶nij <Delback>. Bie¿±ca | ||
| 351 | linia zostanie po³±czona z poprzedni±. | ||
| 352 | |||
| 353 | >> Naci¶nij <Return>, by z powrotem wstawiæ znak nowej linii, który | ||
| 354 | skasowa³e¶. | ||
| 355 | |||
| 356 | Jak ju¿ wiesz, wiêkszo¶æ poleceñ Emacsa mo¿na wywo³aæ z parametrem | ||
| 357 | liczby powtórzeñ; dotyczy to tak¿e znaków tekstu. Argument liczbowy | ||
| 358 | powoduje wstawienie znaku odpowiadaj±c± mu liczbê razy. | ||
| 359 | |||
| 360 | >> Wypróbuj to teraz -- naci¶nij C-u 8 *, a uzyskasz ********. | ||
| 361 | |||
| 362 | Nauczy³e¶ siê ju¿ wiêkszej czê¶ci podstawowych sposobów pisania oraz | ||
| 363 | poprawiania b³êdów. W Emacsie mo¿esz usuwaæ równie¿ ca³e s³owa lub | ||
| 364 | linie. Oto podsumowanie operacji usuwania znaków: | ||
| 365 | |||
| 366 | <Delback> usuñ znak bezpo¶rednio przed kursorem | ||
| 367 | C-d usuñ znak bezpo¶rednio za kursorem | ||
| 368 | |||
| 369 | M-<Delback> wytnij s³owo bezpo¶rednio przed kursorem | ||
| 370 | M-d wytnij s³owo bezpo¶rednio za kursorem | ||
| 371 | |||
| 372 | C-k wytnij zawarto¶æ linii od kursora do jej koñca | ||
| 373 | M-k wytnij wszystkie znaki od kursora do koñca zdania | ||
| 374 | |||
| 375 | Warto zauwa¿yæ, ¿e stosunek <Delete> i C-d do M-<Delete> i M-d | ||
| 376 | rozszerza analogiê wystêpuj±c± w zestawieniu C-f i M-f (<Delete> tak | ||
| 377 | naprawdê nie jest znakiem steruj±cym, ale nie jest to tutaj | ||
| 378 | istotne). C-k i M-k s± podobne do C-e i M-e w tym sensie, ¿e linie s± | ||
| 379 | odpowiednikami zdañ. | ||
| 380 | |||
| 381 | |||
| 382 | Oto metoda wycinania czê¶ci tekstu. Umie¶æ kursor na pocz±tku fragmentu, | ||
| 383 | który chcesz wyci±æ, i naci¶nij C-@ lub C-SPC (SPC-spacja). Teraz przejd¼ | ||
| 384 | na drugi koniec wybranego fragmentu i naci¶nij C-w. To wytnie ca³y tekst | ||
| 385 | zawarty miêdzy punktami pocz±tkowym i koñcowym. | ||
| 386 | |||
| 387 | >> Przesuñ kursor na literê O na pocz±tku poprzedniego paragrafu. | ||
| 388 | |||
| 389 | >> Naci¶nij C-SPC. Emacs wy¶wietli "Mark set" (znacznik ustawiony) | ||
| 390 | na dole ekranu. | ||
| 391 | |||
| 392 | >> Przesuñ kursor do litery o w s³owie ,,kursor'' w drugim zdaniu. | ||
| 393 | |||
| 394 | >> Naci¶nij C-w. Ta komenda wytnie ca³y fragment zaczynaj±cy siê od O, | ||
| 395 | a koñcz±cy tu¿ przed o. | ||
| 396 | |||
| 397 | Gdy usuwasz wiêcej ni¿ jeden znak naraz, Emacs zachowuje usuniêty | ||
| 398 | tekst po to, by móg³ go z powrotem gdzie¶ wstawiæ. Wstawianie | ||
| 399 | usuniêtego tekstu nazywa siê ,,wklejaniem''. Usuniêty tekst | ||
| 400 | mo¿esz wkleiæ zarówno w to samo miejsce, z którego zosta³ usuniêty, | ||
| 401 | b±d¼ te¿ w inne miejsca. Ten sam tekst mo¿esz wkleiæ wielokrotnie, | ||
| 402 | w celu uzyskania wielu kopii. Poleceniem wklejenia tekstu jest C-y. | ||
| 403 | |||
| 404 | Zauwa¿ ró¿nicê miêdzy ,,wycinaniem'' i ,,usuwaniem'', polegaj±c± na tym, | ||
| 405 | ¿e rzeczy wyciête mo¿na na nowo wklejaæ, usuniêtych natomiast wklejaæ nie | ||
| 406 | mo¿na. Na ogó³ polecenia Emacsa, które kasuj± du¿o tekstu, zachowuj± go, | ||
| 407 | podczas gdy polecenia, które po prostu kasuj± jeden znak albo puste | ||
| 408 | linie lub odstêpy, skasowanego tekstu nie zachowuj±. | ||
| 409 | |||
| 410 | >> Przesuñ kursor na pocz±tek linii, która nie jest pusta. Naci¶nij | ||
| 411 | C-k, by wyci±æ tekst z tej linii. | ||
| 412 | |||
| 413 | >> Naci¶nij C-k jeszcze raz. Zauwa¿, ¿e wycina to znak nowej linii, | ||
| 414 | który znajduje siê za ta lini±. | ||
| 415 | |||
| 416 | Zwróæ uwagê, ¿e pojedyncze C-k wycina zawarto¶æ linii, a powtórne C-k | ||
| 417 | wycina sam± liniê, tak ¿e pozosta³e linie przesuwaj± siê do góry. C-k | ||
| 418 | traktuje argument liczbowy w sposób specjalny: wycina ono tyle linii, | ||
| 419 | ile wynosi warto¶æ argumentu, ORAZ ich zawarto¶æ. To nie jest jedynie | ||
| 420 | powtórzenie kilka razy C-k. C-u 2 C-k wycina dwie linie wraz z ich | ||
| 421 | znakami nowej linii; dwukrotne naci¶niecie C-k nie zrobi³oby tego. | ||
| 422 | |||
| 423 | By odzyskaæ ostatnio wyciêty tekst i wstawiæ go w miejsce kursora, | ||
| 424 | naci¶nij C-y. | ||
| 425 | |||
| 426 | >> Twoja kolej. Naci¶nij C-y, by z powrotem wstawiæ tekst. | ||
| 427 | |||
| 428 | Zwróæ uwagê, ¿e je¶li naci¶niesz C-k kilka razy z rzêdu, to ca³y wyciêty | ||
| 429 | tekst zostanie zachowywany w jednym kawa³ku, tak ¿e pojedyncze C-y wklei | ||
| 430 | wszystkie linie. | ||
| 431 | |||
| 432 | >> Naci¶nij C-k kilka razy. | ||
| 433 | |||
| 434 | A by odzyskaæ ten wyciêty tekst... | ||
| 435 | |||
| 436 | >> ...naci¶nij C-y. Przesuñ potem kursor o kilka linii w dó³ i | ||
| 437 | naci¶nij C-y jeszcze raz. Widzisz, ¿e wstawia to ten sam tekst. | ||
| 438 | |||
| 439 | Co zrobiæ, je¶li chcesz wstawiæ tekst, który wcze¶niej wyci±³e¶, | ||
| 440 | a potem wycinasz co¶ innego? C-y wstawia tekst ostatnio wyciêty. | ||
| 441 | Poprzedni fragment nie jest jednak stracony. Mo¿esz do niego wróciæ, | ||
| 442 | u¿ywaj±c polecenia M-y. Naciskaj±c C-y, wstawiasz tekst ostatnio | ||
| 443 | wyciêty, a naciskaj±c M-y, zastêpujesz ten tekst wyciêtym uprzednio. | ||
| 444 | Dalsze naciskanie M-y przywo³uje coraz wcze¶niejsze fragmenty tekstu. | ||
| 445 | Gdy dojdziesz do tekstu, którego szuka³e¶, po prostu kontynuuj edycjê | ||
| 446 | tekstu, pozostawiaj±c wklejony tekst tam, gdzie siê znajduje. | ||
| 447 | |||
| 448 | Naciskaj±c M-y wystarczaj±co wiele razy, dojdziesz do punktu, | ||
| 449 | z którego wystartowa³e¶ (czyli tekstu wyciêtego ostatnio). | ||
| 450 | |||
| 451 | >> Wytnij jak±¶ liniê, zmieñ pozycjê kursora i wytnij inn±. Naci¶nij | ||
| 452 | potem C-y, by wstawiæ drug± z wyciêtych linii. Potem naci¶nij M-y | ||
| 453 | i linia ta zostanie zast±piona przez t± pierwsz±. Naci¶nij M-y | ||
| 454 | jeszcze kilka razy, by zobaczyæ, co siê dzieje. Powtarzaj to a¿ | ||
| 455 | do ponownego pojawienia siê drugiej z linii. Mo¿esz te¿ wypróbowaæ, | ||
| 456 | co siê stanie, gdy polecenie M-y poprzedzisz argumentem dodatnim | ||
| 457 | albo ujemnym. | ||
| 458 | |||
| 459 | |||
| 460 | * COFNIJ | ||
| 461 | -------- | ||
| 462 | |||
| 463 | Je¶li wprowadzisz zmiany do tekstu, a potem dojdziesz do wniosku, ¿e | ||
| 464 | to by³a pomy³ka, to mo¿esz cofn±æ zmiany, wydaj±c polecenie ,,cofnij'' | ||
| 465 | (ang. undo), C-x u. | ||
| 466 | |||
| 467 | C-x u cofa zmiany wprowadzone przez jedno polecenie; je¶li powtórzysz | ||
| 468 | C-x u kilka razy z rzêdu, to ka¿de powtórzenie cofa kolejne polecenie. | ||
| 469 | |||
| 470 | Od tej regu³y s± dwa wyj±tki: polecenia, które nie zmieniaj± tekstu nie | ||
| 471 | licz± siê jako polecenia, które mo¿na wycofaæ (dotyczy to zarówno | ||
| 472 | przesuniêæ kursora, jak i przewijania tekstu), oraz znaki wstawiane do | ||
| 473 | tekstu (np. litery) ³±czone s± w grupy do 20. (Redukuje to liczbê | ||
| 474 | naci¶niêæ C-x u, które musia³by¶ wykonaæ, by wycofaæ siê z niechcianych | ||
| 475 | zmian.) | ||
| 476 | |||
| 477 | >> Wytnij tê liniê za pomoc± C-k, a potem naci¶nij C-x u; linia | ||
| 478 | powinna siê pojawiæ ponownie. | ||
| 479 | |||
| 480 | C-_ jest innym sposobem wywo³ania polecenia "cofnij"; dzia³a to | ||
| 481 | dok³adnie tak samo jak C-x u, jest jednak ³atwiejsze do naci¶niêcia | ||
| 482 | kilka razy z rzêdu. Wad± kombinacji C-_ jest to, ¿e nie jest oczywiste | ||
| 483 | w jaki sposób j± uzyskaæ na niektórych klawiaturach. To w³a¶nie dlatego | ||
| 484 | dostêpna jest te¿ kombinacja C-x u. Na niektórych terminalach mo¿esz | ||
| 485 | nacisn±æ C-_ poprzez przytrzymanie Ctrl i naci¶niêcie /. | ||
| 486 | |||
| 487 | Argument liczbowy podany przed C-_ lub C-x u okre¶la liczbê powtórzeñ | ||
| 488 | tego polecenia. | ||
| 489 | |||
| 490 | |||
| 491 | * PLIKI | ||
| 492 | ------- | ||
| 493 | |||
| 494 | Aby edytowany przez Ciebie tekst zosta³ na trwa³e zachowany, musisz | ||
| 495 | umie¶ciæ go w pliku. Je¶li tego nie zrobisz, to tekst zniknie, gdy | ||
| 496 | zamkniêty zostanie Emacs, za pomoc± którego go edytowa³e¶. Aby zachowaæ | ||
| 497 | tekst w pliku, najpierw musisz ten plik ,,znale¼æ'', i to zanim | ||
| 498 | zaczniesz wprowadzaæ tekst. Czynno¶æ znajdowania pliku (ang. "file | ||
| 499 | finding") bywa te¿ nazywana ,,odwiedzaniem pliku'' (ang. "file | ||
| 500 | visiting"). | ||
| 501 | |||
| 502 | Odwiedzanie pliku w Emacsie powoduje wy¶wietlenie jego zawarto¶ci. | ||
| 503 | Bardzo czêsto jest to pocz±tek edycji pliku. Jednak¿e zmiany, które | ||
| 504 | wprowadzasz do pliku, nie s± w nim utrwalone, zanim go nie ,,zachowasz'' | ||
| 505 | (ang. save). Ma to zapobiec pozostawieniu w systemie pliku, który zosta³ | ||
| 506 | zmieniony tylko w po³owie, a tego chcesz unikn±æ. Gdy zachowujesz | ||
| 507 | zmieniony plik, Emacs zostawia orygina³ (pod inna nazw±) na wypadek, | ||
| 508 | gdyby¶ doszed³ do wniosku, ¿e wprowadzone zmiany by³y b³êdne. | ||
| 509 | |||
| 510 | Je¶li popatrzysz na dó³ ekranu, to zauwa¿ysz liniê, która zaczyna siê | ||
| 511 | i koñczy my¶lnikami, a zawiera tekst ,,TUTORIAL''. W tej | ||
| 512 | czê¶ci ekranu zawsze mo¿esz znale¼æ nazwê pliku, który w³a¶nie | ||
| 513 | odwiedzasz. W tej chwili odwiedzasz plik o nazwie TUTORIAL, który | ||
| 514 | jest Twoj± w³asn± kopi± samouczka Emacsa. Obojêtnie, który plik | ||
| 515 | odwiedzisz, w³a¶nie w tym miejscu pojawi siê jego nazwa. | ||
| 516 | |||
| 517 | Polecenia s³u¿±ce do odwiedzania i zachowywania plików ró¿ni± siê | ||
| 518 | od innych poleceñ, które ju¿ pozna³e¶, tym, ¿e sk³adaj± siê z dwóch | ||
| 519 | znaków. Obydwa zaczynaj± siê od znaku Control-x. Jest mnóstwo | ||
| 520 | poleceñ, które zaczynaj± siê od tego w³a¶nie znaku; wiele z nich | ||
| 521 | dotyczy plików, buforów oraz rzeczy z nimi zwi±zanych. Polecenia | ||
| 522 | te maj± d³ugo¶æ dwóch, trzech lub czterech znaków. | ||
| 523 | |||
| 524 | Kolejn± nowo¶ci± odno¶nie polecenia odwiedzania pliku jest to, ¿e | ||
| 525 | musisz mu podaæ nazwê pliku, który chcesz znale¼æ. Mówimy o tym, ¿e | ||
| 526 | polecenie ,,czyta argument z terminala'' (w tym wypadku argument jest | ||
| 527 | nazw± pliku). Po wpisaniu polecenia | ||
| 528 | |||
| 529 | C-x C-f znajd¼ plik (ang. find a file) | ||
| 530 | |||
| 531 | Emacs poprosi Ciê o wpisanie nazwy pliku. Pojawia siê ona w dolnej linii | ||
| 532 | ekranu. Gdy ta linia jest u¿ywana do wprowadzania tego typu danych, | ||
| 533 | nazywa siê j± ,,minibuforem'' (ang. "minibuffer"). Do edycji nazwy pliku | ||
| 534 | w minibuforze mo¿esz u¿ywaæ zwyk³ych poleceñ Emacsa. | ||
| 535 | |||
| 536 | Wprowadzanie nazwy pliku (lub jakichkolwiek innych danych w | ||
| 537 | minibuforze) mo¿na anulowaæ klawiszem C-g. | ||
| 538 | |||
| 539 | >> Naci¶nij C-x C-f, po czym naci¶nij C-g. Na skutek tego zniknie | ||
| 540 | minibufor oraz przerwane zostanie wykonanie polecenia C-x C-f, które | ||
| 541 | tego minibufora u¿ywa³o. W rezultacie nie odwiedzisz ¿adnego pliku. | ||
| 542 | |||
| 543 | Gdy skoñczysz wpisywaæ nazwê pliku, naci¶nij <Return>. Wówczas | ||
| 544 | polecenie C-x C-f zabierze siê do roboty i znajdzie plik, który | ||
| 545 | wybra³e¶. Z chwil± zakoñczenia wykonywania polecenia C-x C-f | ||
| 546 | zniknie te¿ minibufor. | ||
| 547 | |||
| 548 | Zawarto¶æ znalezionego pliku po chwili pojawia siê na ekranie | ||
| 549 | i mo¿esz j± edytowaæ. Gdy chcesz zachowaæ zmiany, by je utrwaliæ, | ||
| 550 | wydaj polecenie | ||
| 551 | |||
| 552 | C-x C-s zachowaj plik (ang. save). | ||
| 553 | |||
| 554 | Kopiuje to tekst z Emacsa do pliku. Za pierwszym razem, gdy to | ||
| 555 | robisz, Emacs zmienia nazwê oryginalnego pliku, dodaj±c na | ||
| 556 | koñcu jego nazwy znak ~. W ten sposób powstaje zapasowa kopia | ||
| 557 | oryginalnego pliku. | ||
| 558 | |||
| 559 | Gdy zachowywanie pliku siê koñczy, Emacs wypisuje jego nazwê u do³u | ||
| 560 | ekranu. Pliki powiniene¶ zachowywaæ stosunkowo czêsto, aby nie straciæ | ||
| 561 | za du¿o w wypadku za³amania systemu. | ||
| 562 | |||
| 563 | >> Naci¶nij C-x C-s, by zachowaæ dla siebie kopiê samouczka. Emacs | ||
| 564 | powinien wypisaæ "Wrote ...TUTORIAL" na dole ekranu. | ||
| 565 | |||
| 566 | UWAGA: W niektórych systemach naci¶niêcie C-x C-s zamra¿a ekran i w | ||
| 567 | rezultacie Emacs nie mo¿e pokazywaæ tekstu. Oznacza to, ¿e sk³adowa | ||
| 568 | systemu operacyjnego, zwana kontrol± przep³ywu (ang. flow control), | ||
| 569 | przechwyci³a znak C-s i nie pozwoli³a mu dotrzeæ do Emacsa. By odzyskaæ | ||
| 570 | kontrolê nad ekranem, naci¶nij C-q. Dodatkowej pomocy poszukaj w | ||
| 571 | rozdziale "Spontaneous Entry to Incremental Search" w podrêczniku | ||
| 572 | Emacsa. | ||
| 573 | |||
| 574 | Odwiedziæ w celu edycji lub odczytu mo¿esz plik istniej±cy ju¿ w | ||
| 575 | systemie. Mo¿esz te¿ odwiedziæ plik, którego jeszcze nie ma w systemie i | ||
| 576 | w³a¶nie w taki sposób tworzy siê w Emacsie nowe pliki. Gdy poleceniem | ||
| 577 | C-x C-f odwiedzisz plik o nazwie nieistniej±cej w systemie, wówczas | ||
| 578 | Emacs wy¶wietli puste miejsce, do którego bêdziesz móg³ zacz±æ wpisywaæ | ||
| 579 | tekst. Gdy za¿±dasz zachowania wpisanego tekstu, Emacs utworzy w | ||
| 580 | systemie plik z tym tekstem. Od tego momentu mo¿esz uwa¿aæ, ¿e edytujesz | ||
| 581 | plik ju¿ istniej±cy. | ||
| 582 | |||
| 583 | |||
| 584 | * BUFORY | ||
| 585 | -------- | ||
| 586 | |||
| 587 | Je¶li za pomoc± C-x C-f odwiedzisz inny plik, to plik odwiedzony | ||
| 588 | poprzednio pozostanie w Emacsie. Mo¿esz siê na niego prze³±czyæ, | ||
| 589 | odwiedzaj±c go jeszcze raz za pomoc± C-x C-f. W ten sposób mo¿esz | ||
| 590 | mieæ w Emacsie odwiedzonych jednocze¶nie wiele plików. | ||
| 591 | |||
| 592 | >> Utwórz plik o nazwie "foo" za pomoc± C-x C-f foo <Return>. | ||
| 593 | Wpisz w niego jaki¶ tekst i zachowaj "foo" za pomoc± C-x C-s. | ||
| 594 | W koñcu napisz C-x C-f TUTORIAL <Return>, by wróciæ do samouczka. | ||
| 595 | |||
| 596 | Emacs przechowuje tekst ka¿dego pliku w obiekcie, zwanym ,,buforem''. | ||
| 597 | Odwiedzenie pliku powoduje utworzenie nowego bufora wewn±trz Emacsa. By | ||
| 598 | zobaczyæ listê buforów, które istniej± w Twoim Emacsie, naci¶nij | ||
| 599 | |||
| 600 | C-x C-b lista buforów (ang. list buffers). | ||
| 601 | |||
| 602 | >> Naci¶nij C-x C-b. | ||
| 603 | |||
| 604 | Zwróæ uwagê, ¿e ka¿dy bufor ma w³asn± nazwê, mo¿e te¿ mieæ skojarzon± z | ||
| 605 | nim nazwê pliku, który odwiedza. KA¯DY tekst, który ogl±dasz w Emacsie, | ||
| 606 | jest zawsze czê¶ci± jednego z buforów. | ||
| 607 | |||
| 608 | >> Naci¶nij C-x 1 by pozbyæ siê listy buforów. | ||
| 609 | |||
| 610 | Je¶li masz kilka buforów to tylko jeden z nich jest aktualny, ten | ||
| 611 | który w³a¶nie edytujesz. Je¶li chcesz edytowaæ inny bufer musisz siê | ||
| 612 | do niego "prze³±czyæ" (ang. switch). Je¶li chcesz prze³±czyæ siê do | ||
| 613 | bufora, który odwiedza jaki¶ plik, mo¿esz to zrobiæ poprzez ponowne | ||
| 614 | odwiedzenie pliku za pomoc± C-x C-f. Ale istnieje tak¿e ³atwiejszy | ||
| 615 | sposób: u¿yj C-x b. U¿ywaj±c tej komendy musisz podaæ nazwê bufora, do | ||
| 616 | którego zamierzasz siê prze³±czyæ. | ||
| 617 | |||
| 618 | >> Naci¶nij C-x b foo <Return> by wróciæ do bufora "foo", który | ||
| 619 | przechowuje tekst pliku "foo". Nastêpnie naci¶nij C-x b TUTORIAL | ||
| 620 | <Return> by wróciæ do samouczka. | ||
| 621 | |||
| 622 | Zwykle nazwa bufora odpowiada nazwie pliku (bez ¶cie¿ki), choæ czasami | ||
| 623 | zdarza siê inaczej. Lista buforów, któr± tworzysz za pomoc± C-x C-b | ||
| 624 | pokazuje nazwy wszystkich buforów. | ||
| 625 | |||
| 626 | KA¯DY tekst, który pojawia siê w oknie Emacsa jest czê¶ci± jakiego¶ | ||
| 627 | bufora. Niektóre bufory nie odpowiadaj± ¿adnemu odwiedzanemu | ||
| 628 | plikowi. Na przyk³ad bufor "*Buffer List*" nie odwiedza ¿adnego pliku; | ||
| 629 | zawiera on listê buforów, utworzon± w reakcji na naci¶niêcie przez | ||
| 630 | Ciebie C-x C-b. Bufor "*Messages*" tak¿e nie odwiedza ¿adnego pliku; | ||
| 631 | zawiera komunikaty, które pojawia³y siê podczas Twojej sesji z | ||
| 632 | Emacsem. | ||
| 633 | |||
| 634 | >> Naci¶nij C-x b *Messages* <Return> by obejrzeæ bufor zawieraj±cy | ||
| 635 | komunikaty. Nastêpnie naci¶nij C-x b TUTORIAL <Return> by wróciæ do | ||
| 636 | samouczka. | ||
| 637 | |||
| 638 | Je¶li zmieniasz tekst w jakim¶ pliku, a potem odwiedzisz inny plik, to | ||
| 639 | zawarto¶æ tego pierwszego NIE jest automatycznie zachowywana. Zmiany, | ||
| 640 | które wprowadzi³e¶, pozostaj± w Emacsie, w buforze tego¿ pliku. | ||
| 641 | Tworzenie czy edytowanie innego bufora nie ma ¿adnego wp³ywu na | ||
| 642 | pozosta³e. Jest to bardzo przydatne, ale te¿ oznacza, ¿e potrzebny jest | ||
| 643 | Ci wygodny sposób zachowywania zawarto¶ci buforów. Niewygodne na | ||
| 644 | przyk³ad by³oby, aby zawsze w celu zachowania bufora trzeba by³o do | ||
| 645 | niego przechodziæ za pomoc± C-x C-f i dopiero potem wywo³ywaæ C-x C-s. | ||
| 646 | Dlatego istnieje polecenie: | ||
| 647 | |||
| 648 | C-x s Zachowaj bufory (ang. save some buffers) | ||
| 649 | |||
| 650 | W reakcji na polecenie C-x s Emacs dla ka¿dego z buforów, w którym | ||
| 651 | wystêpuj± nie zachowane do tej pory zmiany, zadaje pytanie, czy go | ||
| 652 | w tej chwili zachowaæ. | ||
| 653 | |||
| 654 | >> Wstaw jak±¶ liniê tekstu, a potem naci¶nij C-x s. | ||
| 655 | Powiniene¶ zostaæ zapytany o to, czy chcesz zachowaæ bufor | ||
| 656 | TUTORIAL. Odpowiedz na to pytanie twierdz±co, naciskaj±c y. | ||
| 657 | |||
| 658 | |||
| 659 | * ROZSZERZANIE ZESTAWU POLECEÑ | ||
| 660 | ------------------------------ | ||
| 661 | |||
| 662 | Poleceñ Emacsa jest znacznie, znacznie wiêcej, ni¿ mo¿na by skojarzyæ | ||
| 663 | z klawiszami klawiatury, uwzglêdniaj±c nawet kombinacje z META lub Ctrl. | ||
| 664 | Emacs radzi sobie z tym problemem, udostêpniaj±c polecenia X (ang. | ||
| 665 | eXtend). Istniej± dwa rodzaje tych poleceñ: | ||
| 666 | |||
| 667 | C-x Rozszerzenie o znak. Nastêpuje po nim jeden znak. | ||
| 668 | M-x Rozszerzenie o nazwane polecenie. Nastêpuje po nim | ||
| 669 | pe³na, niekiedy d³uga nazwa polecenia. | ||
| 670 | |||
| 671 | Polecenia te s± u¿yteczne, ale u¿ywa siê ich nie tak czêsto, jak tych, | ||
| 672 | których ju¿ siê nauczy³e¶. Mia³e¶ ju¿ okazjê poznaæ dwa z nich: C-x C-f, | ||
| 673 | s³u¿±ce do odwiedzania plików, oraz C-x C-s do ich zachowywania. Innym | ||
| 674 | przyk³adem mo¿e byæ polecenie C-x C-c, które koñczy sesjê Emacsa. (Nie | ||
| 675 | martw siê, ¿e w ten sposób stracisz zmiany, które wprowadzi³e¶ do | ||
| 676 | tekstów; przed zamkniêciem sesji Emacs proponuje Ci zachowania | ||
| 677 | ka¿dego ze zmodyfikowanych plików.) | ||
| 678 | |||
| 679 | C-z jest poleceniem, które wychodzi z Emacsa *na chwilê*, tak by¶ móg³ | ||
| 680 | wróciæ do niej wróciæ po jakim¶ czasie. | ||
| 681 | |||
| 682 | W systemach, w których jest to mo¿liwe, C-z zawiesza proces Emacsa; | ||
| 683 | powoduje to powrót do pow³oki (ang. shell), ale nie niszczy Emacsa. | ||
| 684 | W najpopularniejszych pow³okach mo¿esz wróciæ do Emacsa za pomoc± | ||
| 685 | polecenia `fg' lub `%emacs'. | ||
| 686 | |||
| 687 | W systemach, w których nie ma zawieszania procesów, C-z tworzy proces | ||
| 688 | podpow³oki (ang. "subshell"), który dzia³a pod Emacsem i daje Ci szansê | ||
| 689 | uruchamiania innych programów oraz powrotu do Emacsa po ich skoñczeniu; w | ||
| 690 | systemach tych C-z w istocie nie powoduje wyj¶cia z Emacsa i wówczas | ||
| 691 | normalnym poleceniem powrotu do Emacsa jest wyj¶cie z podpow³oki za | ||
| 692 | pomoc± polecenia "exit". | ||
| 693 | |||
| 694 | Polecenia C-x C-c powiniene¶ u¿ywaæ, gdy masz zamiar siê wylogowaæ. | ||
| 695 | Zalecane jest tak¿e wychodzenie z Emacsa wystartowanego na przyk³ad przez | ||
| 696 | programy obs³uguj±ce pocztê elektroniczn± lub innego rodzaju narzêdzia, | ||
| 697 | poniewa¿ mog± one nie wiedzieæ, jak sobie poradziæ z zawieszeniem | ||
| 698 | Emacsa. Jednak¿e w zwyk³ych okoliczno¶ciach, je¶li nie musisz | ||
| 699 | wylogowywaæ siê z systemu, korzystniej jest zawiesiæ Emacsa za pomoc± | ||
| 700 | C-z, ni¿ z niego wyj¶æ. | ||
| 701 | |||
| 702 | Istnieje wiele poleceñ zaczynaj±cych siê od C-x. Oto lista tych, | ||
| 703 | których ju¿ siê nauczy³e¶: | ||
| 704 | |||
| 705 | C-x C-f odwied¼ plik | ||
| 706 | C-x C-s zachowaj plik | ||
| 707 | C-x C-b wy¶wietl listê buforów | ||
| 708 | C-x C-c wyjd¼ z Emacsa | ||
| 709 | C-x u cofnij | ||
| 710 | |||
| 711 | Poleceñ podawanych za pomoc± nazwy u¿ywa siê jeszcze rzadziej lub u¿ywa | ||
| 712 | siê tylko w niektórych trybach. Przyk³adem mo¿e byæ polecenie | ||
| 713 | replace-string, które zastêpuje jeden ³añcuch innym w ca³ym tek¶cie. Gdy | ||
| 714 | naciskasz M-x, Emacs czeka na dalszy ci±g polecenia, wy¶wietlaj±c na | ||
| 715 | dole ekranu (w minibuforze) napis "M-x". Powiniene¶ tam wpisaæ nazwê | ||
| 716 | polecenia, w tym wypadku replace-string. Wystarczy przy tym, ¿e napisz | ||
| 717 | jedynie repl s<Tab>; Emacs dokoñczy nazwê automatycznie. Wprowadzanie | ||
| 718 | nazwy zakoñcz naci¶niêciem klawisza <Return>. | ||
| 719 | |||
| 720 | Polecenie replace-string wymaga dwóch argumentów: ³añcucha, który ma | ||
| 721 | zostaæ zast±piony, i ³añcucha, który ma zostaæ wstawiony w miejsce tego¿. | ||
| 722 | Wpisywanie ka¿dego z tych ³añcuchów trzeba zakoñczyæ przyci¶niêciem | ||
| 723 | klawisza <Return>. | ||
| 724 | |||
| 725 | >> Przesuñ kursor do czystej linii, dwie linie poni¿ej tej. | ||
| 726 | Naci¶nij M-x repl s<Return>zmieni<Return>zmodyfikuje<Return>. | ||
| 727 | |||
| 728 | Zwróæ uwagê, jak ta linia siê zmieni³a: zast±pi³e¶ s³owem | ||
| 729 | ,,zmodyfikuje'' ka¿de wyst±pienie s³owa z-m-i-e-n-i poni¿ej pocz±tkowej | ||
| 730 | pozycji kursora. | ||
| 731 | |||
| 732 | |||
| 733 | * AUTOMATYCZNE ZACHOWYWANIE | ||
| 734 | --------------------------- | ||
| 735 | |||
| 736 | Je¶li zmian wprowadzonych do pliku nie zachowasz, to mo¿esz je straciæ w | ||
| 737 | wypadku, gdy Twój komputer przestanie dzia³aæ. By Ciê przed tym | ||
| 738 | uchroniæ, Emacs okresowo zachowuje wprowadzone zmiany w specjalnym | ||
| 739 | pliku, który ma znak # na pocz±tku i na koñcu swojej nazwy. Przyjmijmy | ||
| 740 | na przyk³ad, ¿e Twój plik nazywa siê "hello.c". Odpowiadaj±cy mu plik | ||
| 741 | zachowywany automatycznie bêdzie nosi³ nazwê "#hello.c#". Gdy | ||
| 742 | zachowasz plik w zwyk³y sposób, Emacs skasuje plik | ||
| 743 | zachowany automatycznie. | ||
| 744 | |||
| 745 | Je¶li Twój komputer przestanie dzia³aæ, mo¿esz odzyskaæ Twoje dane z | ||
| 746 | pliku automatycznie zachowanego przez zwyk³e odwiedzenie tego pliku, | ||
| 747 | który edytowa³e¶ (a nie pliku automatycznie zachowanego!) i napisanie | ||
| 748 | M-x recover file<Return>. Gdy Emacs zapyta o potwierdzenie, to | ||
| 749 | dane zachowane automatycznie odzyskasz, je¶li odpowiesz yes<Return>. | ||
| 750 | |||
| 751 | |||
| 752 | * OBSZAR ECHA | ||
| 753 | ------------- | ||
| 754 | |||
| 755 | Je¶li polecenia dla Emacsa wpisujesz dostatecznie wolno, bêd± one | ||
| 756 | pokazywane w specjalnym obszarze na dole ekranu, zwanym obszarem echa | ||
| 757 | (ang. echo area). Obszar echa zawiera ostatni± doln± liniê ekranu. | ||
| 758 | |||
| 759 | |||
| 760 | * LINIA STANU | ||
| 761 | ------------- | ||
| 762 | |||
| 763 | Linia, która znajduje siê bezpo¶rednio nad obszarem echa, zwana jest | ||
| 764 | lini± trybu (ang. modeline). Pokazuje ona tekst podobny do | ||
| 765 | nastêpuj±cego: | ||
| 766 | |||
| 767 | --:** TUTORIAL (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 768 | |||
| 769 | Linia ta podaje u¿yteczne informacje o stanie Emacsa i tekstu, który | ||
| 770 | edytujesz. | ||
| 771 | |||
| 772 | Wiesz ju¿, jakie jest znaczenie nazwy: oznacza ona plik, | ||
| 773 | który odwiedzi³e¶. --NN%-- informuje o bie¿±cej pozycji wewn±trz | ||
| 774 | tekstu; oznacza to, ¿e NN procent tekstu znajduje siê ponad górnym | ||
| 775 | brzegiem ekranu. Je¶li pocz±tek pliku znajduje siê na pocz±tku | ||
| 776 | ekranu, to zamiast liczby --00%-- zobaczysz w tym miejscu --Top--. | ||
| 777 | Podobnie dla koñca tekstu pojawi siê tam napis --Bot-- (ang. bottom). | ||
| 778 | Je¶li wy¶wietlasz tekst na tyle krótki, ¿e mie¶ci siê w | ||
| 779 | ca³o¶ci na ekranie, to linia trybu bêdzie zawiera³a napis --All--. | ||
| 780 | |||
| 781 | Litera L, po której wystêpuj± cyfry, tak¿e opisuje Twoj± bie¿±c± | ||
| 782 | pozycjê: cyfry oznaczaj± numer linii, na której obecnie ustawiony jest | ||
| 783 | kursor. | ||
| 784 | |||
| 785 | Gwiazdki blisko pocz±tku linii trybu oznaczaj±, ¿e wprowadzi³e¶ do | ||
| 786 | tekstu jakie¶ zmiany. Tu¿ po odwiedzeniu, a tak¿e po zachowaniu pliku | ||
| 787 | nie bêdzie w tym miejscu gwiazdek, lecz my¶lniki. | ||
| 788 | |||
| 789 | Wewn±trz nawiasów znajdziesz informacje na temat trybu edycji, w | ||
| 790 | którym w³a¶nie jest Emacs. Domy¶lnym trybem edycji nazywa siê | ||
| 791 | podstawowym (ang. fundamental); jest to tryb u¿ywanym w³a¶nie w | ||
| 792 | tej chwili. Jest to przyk³ad ,,trybu g³ównego'' (ang. major mode). | ||
| 793 | |||
| 794 | Emacs mo¿e dzia³aæ w wielu trybach g³ównych. Zosta³y one zaprojektowane, | ||
| 795 | aby u³atwiæ edycjê napisów w rozmaitych jêzykach programowania, takich | ||
| 796 | jak tryb Lisp czy C, oraz rodzajach tekstów, jak tryb tekstowy. W danej | ||
| 797 | chwili mo¿e byæ aktywny tylko jeden g³ówny tryb pracy i to jego nazwa | ||
| 798 | jest wy¶wietlana w linii trybu w miejscu, w którym teraz jest | ||
| 799 | "Fundamental". | ||
| 800 | |||
| 801 | Ka¿dy z g³ównych trybów edycyjnych mo¿e zmieniæ zachowanie niektórych | ||
| 802 | poleceñ. Na przyk³ad w Emacsie istniej± polecenia s³u¿±ce do tworzenia | ||
| 803 | komentarzy w programach. Skoro ka¿dy jêzyk programowania sam okre¶la, | ||
| 804 | jak powinien wygl±daæ komentarz, to ka¿dy z g³ównych trybów edycyjnych | ||
| 805 | musi wstawiaæ komentarze w odpowiedni sposób. Trybowi edycyjnemu | ||
| 806 | odpowiada nazwa polecenia, które mo¿esz wykonaæ, by prze³±czyæ siê w ten | ||
| 807 | tryb lub go wy³±czyæ. Przyk³adem mo¿e byæ M-x fundamental-mode, które | ||
| 808 | jest poleceniem prze³±czaj±cym tryb podstawowy. | ||
| 809 | |||
| 810 | Je¶li zamierzasz edytowaæ tekst w jêzyku angielskim, taki jak na | ||
| 811 | przyk³ad oryginalna wersja tego samouczka, to prawdopodobnie | ||
| 812 | powiniene¶ u¿yæ trybu tekstowego (ang. text mode). | ||
| 813 | |||
| 814 | >> Napisz M-x text-mode<Return>. | ||
| 815 | |||
| 816 | Nie musisz siê martwiæ, bo ¿adne z poleceñ, które do tej pory pozna³e¶, | ||
| 817 | nie zmienia Emacsa w powa¿ny sposób. Mo¿esz jednak zauwa¿yæ, ¿e teraz | ||
| 818 | M-f i M-b traktuj± apostrofy jako czê¶ci s³ów. Poprzednio, w trybie | ||
| 819 | podstawowym, polecenia te traktowa³y apostrofy jako separatory s³ów. | ||
| 820 | |||
| 821 | G³ówne tryby edycji wprowadzaj± zwykle subtelne zmiany, takie jak | ||
| 822 | opisana powy¿ej; wiêkszo¶æ poleceñ nadal robi ,,to samo'', chocia¿ | ||
| 823 | byæ mo¿e w troszeczkê inny sposób. | ||
| 824 | |||
| 825 | By zobaczyæ dokumentacjê na temat bie¿±cego g³ównego trybu edycji, | ||
| 826 | naci¶nij C-h m. | ||
| 827 | |||
| 828 | >> Naci¶nij C-u C-v raz lub wiêcej razy, tak by ta linia znalaz³a siê | ||
| 829 | blisko góry ekranu. | ||
| 830 | |||
| 831 | >> Naci¶nij C-h m, by odczytaæ dokumentacjê na temat tego, czym tryb | ||
| 832 | tekstowy ró¿ni siê od trybu podstawowego. | ||
| 833 | |||
| 834 | >> Naci¶nij q, by usun±æ dokumentacjê trybu z ekranu. | ||
| 835 | |||
| 836 | G³ówne tryby edycji nazywaj± siê w³a¶nie ,,g³ównymi'', gdy¿ wystêpuj± | ||
| 837 | tak¿e ,,podrzêdne'' tryby edycji (ang. minor modes). Podrzêdne tryby | ||
| 838 | edycji nie s± alternatyw± dla trybów g³ównych, lecz jedynie ich | ||
| 839 | niewielk± modyfikacj±. Ka¿dy podrzêdny tryb edycji mo¿na w³±czyæ lub | ||
| 840 | wy³±czyæ niezale¿nie od pozosta³ych trybów podrzêdnych, a tak¿e | ||
| 841 | niezale¿nie od trybu g³ównego. Mo¿esz wiec u¿ywaæ jednego, | ||
| 842 | kombinacji dowolnych, albo nie u¿ywaæ ¿adnego trybu podrzêdnego. | ||
| 843 | |||
| 844 | Jednym z podrzêdnych trybów edycji, który jest bardzo u¿yteczny, | ||
| 845 | szczególnie do edycji tekstu angielskiego lub polskiego, jest tryb | ||
| 846 | automatycznego wype³niania (ang. auto fill mode). Je¶li jest on | ||
| 847 | w³±czony, to Emacs ³amie linie pomiêdzy s³owami automatycznie, gdy | ||
| 848 | podczas wstawiania tekstu linia robi siê za szeroka. | ||
| 849 | |||
| 850 | Tryb automatycznego wstawiania w³±cza siê na przyk³ad poleceniem M-x | ||
| 851 | auto-fill-mode<Return>. Powtórzenie tego polecenie powoduje wy³±czenie | ||
| 852 | trybu, ponowne powtórzenie --- jego w³±czenie, i tak dalej. Mówimy, ¿e | ||
| 853 | polecenie ,,prze³±cza tryb''. | ||
| 854 | |||
| 855 | >> Napisz M-x auto-fill-mode<Return>. Wstaw potem wiele napisów | ||
| 856 | ,,asdf '' tak d³ugo, a¿ zobaczysz, ¿e linia podzieli na dwie. | ||
| 857 | Miêdzy literami musisz wstawiaæ spacje, poniewa¿ tryb | ||
| 858 | automatycznego wype³niania ³amie linie tylko tam, gdzie s± spacje. | ||
| 859 | |||
| 860 | Margines jest zazwyczaj ustawiony na 70 znaków, ale mo¿esz to zmieniæ | ||
| 861 | poleceniem C-x f. Powiniene¶ poleceniu podaæ argument liczbowy | ||
| 862 | mówi±cy, w której kolumnie ma zostaæ ustawiony margines. | ||
| 863 | |||
| 864 | >> Wywo³aj C-x f z argumentem równym 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 865 | Napisz potem jaki¶ tekst i zauwa¿, ¿e Emacs wype³nia linie do | ||
| 866 | d³ugo¶ci co najwy¿ej 20 znaków. Ustaw margines z powrotem na | ||
| 867 | 70 znaków, wywo³uj±c jeszcze raz C-x f z odpowiednim argumentem. | ||
| 868 | |||
| 869 | Je¶li zmieniasz tekst wewn±trz akapitu, to tryb automatycznego | ||
| 870 | wype³niania sam z siebie nie wyrówna marginesu. Mo¿esz go wyrównaæ | ||
| 871 | samodzielnie, wydaj±c polecenie M-q (Meta-q) (kursor powinien siê | ||
| 872 | wówczas znajdowaæ wewn±trz akapitu). | ||
| 873 | |||
| 874 | >> Przesuñ kursor do poprzedniego akapitu i naci¶nij M-q. | ||
| 875 | |||
| 876 | |||
| 877 | * SZUKANIE | ||
| 878 | ---------- | ||
| 879 | |||
| 880 | Emacs potrafi szukaæ ³añcuchów (zwartych ci±gów znaków lub s³ów) | ||
| 881 | zarówno wstecz jak i do przodu. Szukanie ³añcucha jest poleceniem, | ||
| 882 | które przesuwa kursor --- do nastêpnego miejsca, w którym dany | ||
| 883 | ³añcuch wystêpuje. | ||
| 884 | |||
| 885 | Polecenie Emacsa "search" ró¿ni siê od podobnych poleceñ w innych | ||
| 886 | edytorach tym, ¿e jest przyrostowe. Znaczy to, ¿e szukanie odbywa | ||
| 887 | siê w trakcie, gdy wpisujesz kolejne znaki ³añcucha, który ma zostaæ | ||
| 888 | znaleziony. | ||
| 889 | |||
| 890 | Poleceniami rozpoczynaj±cymi szukanie s±: C-s dla szukania w przód | ||
| 891 | oraz C-r dla szukania wstecz. POCZEKAJ PROSZÊ! Nie próbuj ich w tej | ||
| 892 | chwili. | ||
| 893 | |||
| 894 | Gdy naci¶niesz C-s, zauwa¿ysz, ¿e w obszarze echa pojawi siê | ||
| 895 | tekst "I-search". Jest to informacja, ¿e Emacs znajduje siê w trybie | ||
| 896 | "incremental search" i czeka, by¶ napisa³ tekst, który ma znale¼æ. | ||
| 897 | Naci¶niêcie <Return> koñczy proces szukania. | ||
| 898 | |||
| 899 | >> Rozpocznij teraz szukanie, naciskaj±c C-s. POWOLI, litera po | ||
| 900 | literze, napisz s³owo kursor, zatrzymuj±c siê po ka¿dym znaku | ||
| 901 | i obserwuj±c, gdzie zatrzymuje siê kursor. Gdy naci¶niesz drugie | ||
| 902 | r, bêdzie mo¿na powiedzieæ, ¿e szuka³e¶ s³owa kursor | ||
| 903 | jednokrotnie. Naci¶nij jeszcze raz C-s, by znale¼æ nastêpne | ||
| 904 | wyst±pienie s³owa kursor. Naci¶nij teraz cztery razy <Delback> | ||
| 905 | i zobacz, co siê dzieje z kursorem. Naci¶nij <Return>, by skoñczyæ | ||
| 906 | szukanie. | ||
| 907 | |||
| 908 | Widzia³e¶, co siê dzia³o? Podczas szukania przyrostowego Emacs próbuje | ||
| 909 | przej¶æ do miejsca wyst±pienia ³añcucha, który wpisa³e¶ do tej pory, | ||
| 910 | i pod¶wietla go dla Twojej wygody. By znale¼æ nastêpne wyst±pienie | ||
| 911 | s³owa kursor, po prostu jeszcze raz naci¶nij C-s. Je¶li takiego | ||
| 912 | wyst±pienia nie ma, to Emacs zapiszczy i napisze, ¿e szukanie | ||
| 913 | ,,skoñczy³o siê pora¿k±''. | ||
| 914 | |||
| 915 | Kombinacja C-g przerywa proces szukania, podobnie jak to czyni | ||
| 916 | z innymi poleceniami. | ||
| 917 | |||
| 918 | UWAGA: W niektórych systemach naci¶niecie C-s zamra¿a ekran i w | ||
| 919 | rezultacie Emacs nie mo¿e pokazywaæ tekstu. Oznacza to, ¿e sk³adowa | ||
| 920 | systemu operacyjnego, zwana kontrol± przep³ywu (ang. "flow control"), | ||
| 921 | przechwyci³a znak C-s i nie pozwoli³a mu dotrzeæ do Emacsa. By odzyskaæ | ||
| 922 | kontrolê nad ekranem, naci¶nij C-q. Dodatkowej pomocy poszukaj w | ||
| 923 | rozdziale "Spontaneous Entry to Incremental Search" w podrêczniku | ||
| 924 | Emacsa. | ||
| 925 | |||
| 926 | Je¶li podczas szukania przyrostowego naci¶niesz <Delback>, to zauwa¿ysz, | ||
| 927 | ¿e w minibuforze znika ostatni znak wpisanego przez ciebie ³añcucha, a | ||
| 928 | kursor wraca do poprzedniego miejsca. Przypu¶æmy na przyk³ad, ¿e | ||
| 929 | nacisn±³e¶ k i znalaz³e¶ pierwsze wyst±pienie tej litery. Je¶li teraz | ||
| 930 | naci¶niesz u, to kursor przesunie siê tu¿ za najbli¿sze litery | ||
| 931 | ku. Naci¶nij teraz <Delback>. Spowoduje to skasowanie z wyszukiwanego | ||
| 932 | ³añcucha litery u, a kursor wróci do pierwszego wyst±pienia litery k. | ||
| 933 | |||
| 934 | Je¶li podczas szukania naci¶niesz jaki¶ klawisz w kombinacji z META lub | ||
| 935 | Ctrl (z nielicznymi wyj±tkami --- znakami, które maj± specjalne | ||
| 936 | znaczenie podczas szukania, takimi jak C-s i C-r), to szukanie zostanie | ||
| 937 | przerwane. | ||
| 938 | |||
| 939 | C-s rozpoczyna proces szukania do przodu, czyli ZA bie¿±c± pozycj± | ||
| 940 | kursora. Je¶li chcesz szukaæ czego¶ po³o¿onego w tek¶cie wcze¶niej, | ||
| 941 | to naci¶nij C-r. Wszystko, co powiedzieli¶my o poleceniu C-s, stosuje | ||
| 942 | siê te¿ do C-r, oczywi¶cie w odniesieniu do szukania wstecz. | ||
| 943 | |||
| 944 | |||
| 945 | * WIELE OKIEN | ||
| 946 | ------------- | ||
| 947 | |||
| 948 | Jedn± z u¿ytecznych cech Emacsa jest mo¿liwo¶æ wy¶wietlania wiêcej ni¿ | ||
| 949 | jednego okna na raz. | ||
| 950 | |||
| 951 | >> Przesuñ kursor do tej linii i naci¶nij C-u 0 C-l. | ||
| 952 | |||
| 953 | >> Naci¶nij teraz C-x 2, co podzieli ekran na dwa okna. Obydwa okna | ||
| 954 | wy¶wietlaj± ten samouczek. Kursor pozostaje w górnym oknie. | ||
| 955 | |||
| 956 | >> Naci¶nij C-M-v by przewin±æ dolne okno. (Je¶li nie masz | ||
| 957 | klawisza Meta lub Alt, to naci¶nij ESC C-v.) | ||
| 958 | |||
| 959 | >> Naci¶nij C-x o ("o" jak angielskie "other") by przesun±æ kursor do | ||
| 960 | dolnego okna. U¿yj C-v i M-v w dolnym oknie, by przewin±æ jego | ||
| 961 | zawarto¶æ. Polecenia, które masz wykonaæ, odczytuj z górnego okna. | ||
| 962 | |||
| 963 | >> Naci¶nij C-x o jeszcze raz tak, by kursor wróci³ do górnego okna. | ||
| 964 | Kursor w górnym oknie nie zmieni³ po³o¿enia. | ||
| 965 | |||
| 966 | Ka¿de okno pamiêta po³o¿enie swojego kursora, lecz w danej chwili | ||
| 967 | tylko jedno z okien wy¶wietla kursor. Wszystkie polecenia edycyjne | ||
| 968 | stosuj± siê do okna, w którym jest kursor. To okno nazywane jest | ||
| 969 | ,,oknem wybranym''. | ||
| 970 | |||
| 971 | Polecenie C-M-v przyda Ci siê, gdy bêdziesz chcia³ edytowaæ tekst w | ||
| 972 | jednym oknie, a drugiego u¿ywa³ jako punktu odniesienia. Dziêki niemu | ||
| 973 | kursor mo¿e zawsze znajdowaæ siê w oknie, którego zawarto¶æ edytujesz, a | ||
| 974 | Ty mo¿esz przesuwaæ drugie okno. | ||
| 975 | |||
| 976 | C-M-v to przyk³ad kombinacji, który uzyskuje siê, wciskaj±c jednocze¶nie | ||
| 977 | klawisze Ctrl i Meta (Alt). Je¶li masz prawdziwy klawisz META (Alt), to | ||
| 978 | C-M-v mo¿esz uzyskaæ przytrzymuj±c jednocze¶nie Ctrl oraz META (Alt) i | ||
| 979 | naciskaj±c v. Nie jest wa¿ne, co zosta³o naci¶niête wcze¶niej, Ctrl czy | ||
| 980 | META, poniewa¿ obydwa te klawisze dzia³aj± jako modyfikatory znaczenia | ||
| 981 | znaków. | ||
| 982 | |||
| 983 | Je¶li nie masz klawisza META (Alt) i w jego zastêpstwie u¿ywasz ESC, to | ||
| 984 | kolejno¶æ naciskania klawiszy ma znaczenie: musisz najpierw nacisn±æ i | ||
| 985 | pu¶ciæ ESC, po czym nacisn±æ Ctrl-v; kombinacja Ctrl-ESC v nie zadzia³a. | ||
| 986 | Wynika to z tego, ¿e ESC jest znakiem, a nie modyfikatorem. | ||
| 987 | |||
| 988 | >> Naci¶nij C-x 1 (w górnym oknie), by pozbyæ siê okna dolnego. | ||
| 989 | |||
| 990 | (Je¶li nacisn±³by¶ C-x 1 w dolnym oknie, to górne by znik³o. Mo¿esz | ||
| 991 | sobie to polecenie t³umaczyæ jako ,,pozostaw tylko jedno okno --- to w | ||
| 992 | którym w³a¶nie jestem''.) | ||
| 993 | |||
| 994 | Nie musi byæ tak, ¿e obydwa okna pokazuj± ten sam bufor. Je¶li u¿yjesz | ||
| 995 | C-x C-f, by odwiedziæ jaki¶ plik w jednym z nich, to zawarto¶æ drugiego | ||
| 996 | siê nie zmieni. Z zasady w ró¿nych oknach mo¿esz niezale¿nie wy¶wietlaæ | ||
| 997 | ró¿ne pliki. | ||
| 998 | |||
| 999 | Oto inny sposób u¿ywania dwóch okien do wy¶wietlania dwóch ró¿nych | ||
| 1000 | rzeczy: | ||
| 1001 | |||
| 1002 | >> Naci¶nij C-x 4 C-f i nazwê jednego z Twoich plików. Zakoñcz | ||
| 1003 | wprowadzanie klawiszem <Return>. Podany plik pojawi siê w dolnym | ||
| 1004 | oknie razem z kursorem, który tam przeskakuje. | ||
| 1005 | |||
| 1006 | >> Naci¶nij C-x o, by wróciæ do górnego okna, oraz C-x 1 by usun±æ | ||
| 1007 | dolne okno. | ||
| 1008 | |||
| 1009 | |||
| 1010 | * REKURSYWNE POZIOMY EDYCJI | ||
| 1011 | --------------------------- | ||
| 1012 | |||
| 1013 | Czasami mo¿esz znale¼æ siê w czym¶, co nazywa siê "rekursywnym | ||
| 1014 | poziomem edycji". Mo¿esz to rozpoznaæ po nawiasach kwadratowych w | ||
| 1015 | linii trybu, obejmuj±cych nawiasy okr±g³e zawieraj±ce nazwê g³ównego | ||
| 1016 | trybu edycji. Móg³by¶ na przyk³ad zobaczyæ [(Fundamental)] zamiast | ||
| 1017 | (Fundamental). | ||
| 1018 | |||
| 1019 | By wyj¶æ z rekursywnego poziomu edycji, naci¶nij ESC ESC ESC. Jest to | ||
| 1020 | ogólnego przeznaczenia polecenie ,,wychodzimy''. Mo¿esz go u¿yæ tak¿e, | ||
| 1021 | by pozbyæ siê nadmiaru okien albo wyj¶æ z minibufora. | ||
| 1022 | |||
| 1023 | >> Naci¶nij M-x by wej¶æ do minibufora, potem naci¶nij ESC ESC ESC, by | ||
| 1024 | z niego wyj¶æ. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | Aby wyj¶æ z rekursywnego poziomu edycji, nie wystarczy u¿yæ C-g. Dzieje | ||
| 1027 | siê tak dlatego, ¿e klawisz C-g jest u¿ywany do anulowania poleceñ i | ||
| 1028 | argumentów WEWN¡TRZ pojedynczego rekursywnego poziomu edycji. | ||
| 1029 | |||
| 1030 | |||
| 1031 | SZUKANIE POMOCY | ||
| 1032 | --------------- | ||
| 1033 | |||
| 1034 | W tym samouczku dostarczyli¶my tylko tyle informacji, ile jest | ||
| 1035 | niezbêdne, by¶ móg³ zacz±æ u¿ywaæ Emacsa. Emacs jest istn± kopalni± | ||
| 1036 | najró¿niejszych rzeczy, których nie sposób tutaj opisaæ. Bêdziesz | ||
| 1037 | zapewne chcia³ dowiedzieæ siê o Emacsie wiêcej, poniewa¿ posiada on | ||
| 1038 | wiele po¿ytecznych cech, o których na razie nic nie wiesz. Miêdzy innymi | ||
| 1039 | jest w nim zaszyte mnóstwo wewnêtrznej dokumentacji. Dotrzeæ do tej | ||
| 1040 | dokumentacji mo¿esz po naci¶niêciu kombinacji C-h. | ||
| 1041 | |||
| 1042 | By uzyskaæ pomoc, naci¶nij C-h, a potem znak, który okre¶la jakiego | ||
| 1043 | rodzaju pomocy oczekujesz. Je¶li poczujesz siê NAPRAWDÊ zagubiony, to | ||
| 1044 | napisz C-h?, a Emacs podpowie, jakiego rodzaju pomocy mo¿e Ci | ||
| 1045 | dostarczyæ. Je¶li naci¶niesz C-h, a potem zadecydujesz, ¿e pomoc nie | ||
| 1046 | jest Ci jednak potrzebna, to aby anulowaæ zapocz±tkowane polecenie C-h, | ||
| 1047 | po prostu wci¶nij C-g. | ||
| 1048 | |||
| 1049 | Najprostsz± pomoc mo¿esz uzyskaæ naciskaj±c C-h c. Naci¶nij C-h a potem | ||
| 1050 | c, po czym kombinacjê klawiszy, której znaczenie chcesz poznaæ; Emacs | ||
| 1051 | wy¶wietli krótki opis polecenia odpowiadaj±cego tej kombinacji. | ||
| 1052 | |||
| 1053 | >> Naci¶nij C-h c C-p. | ||
| 1054 | |||
| 1055 | Powinno to przywo³aæ komunikat, o tre¶ci podobnej do | ||
| 1056 | |||
| 1057 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1058 | |||
| 1059 | W ten sposób mo¿esz uzyskaæ ,,nazwê funkcji'' przypisanej kombinacji | ||
| 1060 | klawiszy. Przydaje siê to podczas pisania kodu w Lispie, w którym | ||
| 1061 | zapisane s± rozszerzenia Emacsa; wystarcza to tak¿e do przypomnienia | ||
| 1062 | Ci, co dane polecenie robi, je¶li widzia³e¶ je ju¿ wcze¶niej, lecz | ||
| 1063 | go nie zapamiêta³e¶. | ||
| 1064 | |||
| 1065 | Jako dope³nienie polecenia C-h c Emacs dopuszcza te¿ wieloznakowe | ||
| 1066 | kombinacje klawiszy, na przyk³ad C-x C-s albo (je¶li nie masz klawisza | ||
| 1067 | META lub Alt) <ESC>v. | ||
| 1068 | |||
| 1069 | By uzyskaæ wiêcej informacji na temat polecenia, naci¶nij C-h k | ||
| 1070 | zamiast C-h c. | ||
| 1071 | |||
| 1072 | >> Naci¶nij C-h k C-p. | ||
| 1073 | |||
| 1074 | To polecenie wy¶wietla dokumentacjê na temat danej funkcji oraz jej | ||
| 1075 | nazwê w oknie Emacsa. Gdy skoñczysz ¶ledziæ wynik tego polecenia | ||
| 1076 | naci¶nij C-x 1, by pozbyæ siê tekstu pomocy. Nie musisz tego robiæ od | ||
| 1077 | razu. Mo¿esz wykonaæ pewne operacje w oparciu o tekst pomocy zanim | ||
| 1078 | naci¶niesz C-x 1. | ||
| 1079 | |||
| 1080 | Oto kilka innych u¿ytecznych wariantów C-h: | ||
| 1081 | |||
| 1082 | C-h f Opisz funkcje o podanej nazwie. | ||
| 1083 | |||
| 1084 | >> Napisz C-h f previous-line<Return>. Wypisze to na ekranie ca³± | ||
| 1085 | informacje, jak± Emacs ma na temat funkcji, która implementuje | ||
| 1086 | polecenie C-p. | ||
| 1087 | |||
| 1088 | Podobnie komenda C-h v pokazuje na ekranie dokumentacjê zmiennych, | ||
| 1089 | których warto¶ci mo¿esz zmieniæ, aby dostosowaæ Emacsa do swoich | ||
| 1090 | preferencji. Wpisz nazwê zmiennej, gdy Emacs o ni± poprosi. | ||
| 1091 | |||
| 1092 | |||
| 1093 | C-h a Apropos. Wpisz s³owo, a Emacs wypisze listê | ||
| 1094 | wszystkich poleceñ, których nazwa zawiera to s³owo. | ||
| 1095 | Polecenia te mo¿na wywo³ywaæ za pomoc± Meta-x. | ||
| 1096 | Dla niektórych poleceñ Apropos wypisze jedno- lub | ||
| 1097 | dwuznakowe sekwencje, które wywo³uj± te polecenia. | ||
| 1098 | |||
| 1099 | >> Napisz C-h a file<Return>. | ||
| 1100 | |||
| 1101 | Zobaczysz listê wszystkich poleceñ, | ||
| 1102 | dostêpnych za pomoc± M-x, które maja s³owo "file" w swojej nazwie. | ||
| 1103 | Zauwa¿ysz tam tak¿e polecenia takie, jak C-x C-f oraz C-x C-w, | ||
| 1104 | umieszczone obok nazw poleceñ "find-file" i "write-file". | ||
| 1105 | |||
| 1106 | >> Napisz C-M-v, aby przewin±æ okno pomocy. Zrób to kilka razy. | ||
| 1107 | >> Napisz C-x 1, aby usun±æ okno pomocy. | ||
| 1108 | |||
| 1109 | C-h i Czytanie elektronicznych podrêczników (w formacie Info). To | ||
| 1110 | polecenie prze³±czy Ciê do specjalnego bufora o nazwie | ||
| 1111 | *info*, gdzie bêdziesz móg³ przeczytaæ podrêczniki | ||
| 1112 | dotycz±ce pakietów zainstalowanych w Twoim | ||
| 1113 | systemie. Napisz m emacs <Return>, aby zapoznaæ siê z | ||
| 1114 | podrêcznikiem Emacsa. Je¿eli nigdy wcze¶niej nie u¿ywa³e¶ | ||
| 1115 | trybu Info, to napisz ?, a Emacs przedstawi Ci mo¿liwo¶ci | ||
| 1116 | tego trybu. Po tym, jak zapoznasz siê z niniejszym krótkim | ||
| 1117 | samouczkiem, w dalszej pracy dostêp do dokumentacji | ||
| 1118 | bêdziesz uzyskiwa³ w³a¶nie za pomoc± Emacs Info. | ||
| 1119 | |||
| 1120 | |||
| 1121 | DODATKOWE FUNKCJE | ||
| 1122 | ----------------- | ||
| 1123 | |||
| 1124 | Wiêcej o Emacsie mo¿esz siê nauczyæ czytaj±c jego podrêcznik, w formie | ||
| 1125 | ksi±¿kowej lub on-line w postaci Info (u¿yj menu Help lub naci¶nij F10 | ||
| 1126 | h r). Dwie dodatkowe w³a¶ciwo¶ci, które szczególnie mog± siê przydaæ | ||
| 1127 | to dope³nianie wprowadzanych danych i dired u³atwiaj±ce zarz±dzanie | ||
| 1128 | plikami. | ||
| 1129 | |||
| 1130 | Dope³nianie pozwala unikn±æ niepotrzebnego wpisywania. Na przyk³ad | ||
| 1131 | je¶li chcesz siê prze³±czyæ do bufora *Messages*, mo¿esz nacisn±æ C-x | ||
| 1132 | b *M<Tab> a Emacs dope³ni dalsz± czê¶æ nazwy za Ciebie na tyle, na ile | ||
| 1133 | bêdzie w stanie ustaliæ na podstawie tego, co do tej pory wpisa³e¶. Dope³nianie | ||
| 1134 | jest opisane w Info w podrêczniku Emacsa w czê¶ci zatytu³owanej | ||
| 1135 | "Dop³nianie" (ang. Completion). | ||
| 1136 | |||
| 1137 | Dired umo¿liwia Ci zrobienie wykazu plików w danym katalogu (dodatkowo | ||
| 1138 | w podkatalogach), przemieszczanie siê wewn±trz tej listy, odwiedzanie | ||
| 1139 | plików, zmienianie nazw, usuwanie i inne operacje na plikach. Dired | ||
| 1140 | jest opisane w Info w podrêczniku Emacsa w czê¶ci zatytu³owanej | ||
| 1141 | "Dired". | ||
| 1142 | |||
| 1143 | Podrêcznik dodatkowo opisuje wiele innych w³a¶ciwo¶ci Emacsa. | ||
| 1144 | |||
| 1145 | |||
| 1146 | * KIEROWANIE KURSOREM Z X TERMINALA (akapit dodany przez autorów wersji polskiej) | ||
| 1147 | ----------------------------------- | ||
| 1148 | |||
| 1149 | Je¶li pracujesz na terminalu graficznym, to do kierowania kursorem | ||
| 1150 | prawdopodobnie ³atwiej Ci bêdzie u¿ywaæ klawiszy strza³ek po prawej | ||
| 1151 | stronie klawiatury. Klawisze strza³ek: w lewo, w prawo, w górê i w dó³ | ||
| 1152 | dzia³aj± zgodnie z oczekiwaniem; odpowiadaj± one dok³adnie C-b, C-f, C-p | ||
| 1153 | i C-n, ale s± ³atwiejsze do zapamiêtania. Mo¿esz tak¿e u¿ywaæ C-lewo i | ||
| 1154 | C-prawo, by przesuwaæ siê o s³owa, oraz C-góra i C-dó³, by przesuwaæ siê | ||
| 1155 | o bloki (np. akapity, je¶li edytujesz tekst). Je¶li masz klawisze | ||
| 1156 | oznaczone Home (lub Begin) oraz End, to przenios± Ciê one na pocz±tek i, | ||
| 1157 | odpowiednio, na koniec linii, a C-Home i C-End na pocz±tek i koniec | ||
| 1158 | pliku. Je¶li na Twojej klawiaturze s± klawisze PgUp i PgDn, to mo¿esz | ||
| 1159 | ich u¿yæ do przesuwania siê o jeden ekran, tak jak M-v i C-v. | ||
| 1160 | |||
| 1161 | Wszystkie te polecenia akceptuj± argument liczbowy, tak jak to | ||
| 1162 | opisano powy¿ej. Wpisanie argumentu mo¿esz sobie upro¶ciæ: | ||
| 1163 | naci¶nij i trzymaj CONTROL lub META i wpisz liczbê. Na | ||
| 1164 | przyk³ad, aby przesun±æ kursor o 12 s³ów w prawo, naci¶nij C-1 C-2 | ||
| 1165 | C-prawo. Zwróæ uwagê, ¿e jest to ³atwe do wpisania, poniewa¿ nie | ||
| 1166 | musisz puszczaæ klawisza CONTROL podczas wpisywania cyfr. | ||
| 1167 | |||
| 1168 | |||
| 1169 | * U¯YWANIE MENU (akapit dodany przez autorów wersji polskiej) | ||
| 1170 | --------------- | ||
| 1171 | |||
| 1172 | Je¶li pracujesz na X-terminalu, to u góry okna Emacsa powiniene¶ zauwa¿yæ | ||
| 1173 | pasek z menu. Tego menu mo¿esz u¿ywaæ, by wywo³ywaæ najczê¶ciej | ||
| 1174 | potrzebne polecenia Emacsa, takie jak "find file". Na pocz±tku bêdziesz | ||
| 1175 | s±dzi³, ¿e jest to ³atwiejsze ni¿ u¿ywanie klawiatury, poniewa¿ nie | ||
| 1176 | musisz siê na pamiêæ uczyæ kombinacji klawiszy, które uruchamiaj± | ||
| 1177 | poszczególne polecenia. Gdy ju¿ jednak poznasz Emacsa, to zaczniesz | ||
| 1178 | sobie te kombinacje przyswajaæ --- dla wygody przy pozycjach menu | ||
| 1179 | pokazywane s± odpowiadaj±ce im kombinacje klawiszy. | ||
| 1180 | |||
| 1181 | Zwróæ uwagê, ¿e niektóre pozycje wystêpuj±ce w menu nie maj± | ||
| 1182 | odpowiedników klawiszowych. Na przyk³ad pozycja "Buffers" powoduje | ||
| 1183 | wy¶wietlenie listy wszystkich dostêpnych buforów. Do ka¿dego z nich | ||
| 1184 | mo¿esz siê prze³±czyæ, wybieraj±c jego nazwê, wy¶wietlon± pod pozycj± | ||
| 1185 | Buffers. | ||
| 1186 | |||
| 1187 | |||
| 1188 | PODSUMOWANIE | ||
| 1189 | ------------ | ||
| 1190 | |||
| 1191 | Pamiêtaj, ¿e by wyj¶æ z Emacsa na sta³e, trzeba wydaæ polecenie C-x C-c. | ||
| 1192 | By wyj¶æ do pow³oki na chwilê tak, by jeszcze Do Emacsa wróciæ, trzeba | ||
| 1193 | u¿yæ C-z. (To nie dzia³a pod X-Windows, poniewa¿ tam nie ma prawdziwego | ||
| 1194 | konceptu przej¶cia na chwilê do pow³oki. Zamiast tego C-z ,,ikonizuje'' | ||
| 1195 | okno Emacsa.) | ||
| 1196 | |||
| 1197 | Ten samouczek by³ pisany tak, by wszyscy nowi u¿ytkownicy mogli go | ||
| 1198 | zrozumieæ. Je¶li co¶ pozostawi³ niejasnym, nie sied¼ cicho i nie | ||
| 1199 | obwiniaj siebie, tylko daj nam znaæ! | ||
| 1200 | |||
| 1201 | |||
| 1202 | KOPIOWANIE | ||
| 1203 | ---------- | ||
| 1204 | |||
| 1205 | Niniejszy samouczek jest potomkiem w d³ugiej linii samouczków | ||
| 1206 | Emacsa, która rozpoczyna siê od tego, który zosta³ napisany przez | ||
| 1207 | Stuarta Cracrafta dla oryginalnego Emacsa. Zosta³ on zmodyfikowany we | ||
| 1208 | wrze¶niu 1994 przez Bena Winga, który zaktualizowa³ go w celu uwzglêdnienia | ||
| 1209 | pracy pod X-Windows. | ||
| 1210 | |||
| 1211 | Autorem pierwszego t³umaczenia na jêzyk polski by³ Remek Trzaska | ||
| 1212 | <remek@npac.syr.edu>, a pomaga³ mu Ryszard Kubiak | ||
| 1213 | <rysiek@ipipan.gda.pl>. Tamto t³umaczenie zosta³o uaktualnione dla | ||
| 1214 | wersji GNU Emacs 21 przez Beatê Wierzcho³owsk± <beataw@orient.uw.edu.pl> | ||
| 1215 | z pomoc± Ryszarda Kubiaka i Janusza S. Bienia <jsbien@mail.uw.edu.pl>. | ||
| 1216 | |||
| 1217 | Ta wersja samouczka, podobnie jak GNU Emacs, jest chroniona prawem | ||
| 1218 | autorskim, ale wolno j± kopiowaæ pod nastêpuj±cymi warunkami: | ||
| 1219 | |||
| 1220 | Copyright (C) 1985, 1994, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1221 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1222 | |||
| 1223 | Zezwala siê na wykonywanie lub rozpowszechnianie | ||
| 1224 | wiernych kopii tego dokumentu w otrzymanej formie, na dowolnym | ||
| 1225 | no¶niku, pod warunkiem zachowania informacji o | ||
| 1226 | prawach autorskich i niniejszym zezwoleniu oraz pod | ||
| 1227 | warunkiem, ¿e dystrybutor udzieli odbiorcy pozwolenia na | ||
| 1228 | dalsze rozpowszechnianie zgodnie z niniejszym zezwoleniem. | ||
| 1229 | |||
| 1230 | |||
| 1231 | Zezwala siê równie¿ na rozpowszechnianie na warunkach podanych | ||
| 1232 | powy¿ej zmodyfikowanych wersji tego dokumentu lub jego czê¶ci, | ||
| 1233 | pod warunkiem, ¿e zostan± wyra¼nie uwidocznione | ||
| 1234 | informacje o tym, kto dokona³ modyfikacji jako ostatni. | ||
| 1235 | |||
| 1236 | |||
| 1237 | Warunki kopiowania samego Emacsa s± bardziej skomplikowane, ale zgodne | ||
| 1238 | z t± ide±. Proszê, przeczytaj plik COPYING, po czym rozdaj swoim | ||
| 1239 | znajomym kopie Emacsa. Pomó¿ têpiæ obstrukcjonizm w informatyce, | ||
| 1240 | u¿ywaj±c, tworz±c i dziel±c siê oprogramowaniem swobodnym. | ||
| 1241 | |||
| 1242 | ;;; Local Variables: | ||
| 1243 | ;;; mode: fundamental | ||
| 1244 | ;;; coding: latin-2 | ||
| 1245 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1246 | ;;; End: | ||
| 1247 | |||
| 1248 | ;;; arch-tag: 6c6b7445-4cd5-44ca-a101-7f4697b92f60 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.pt_BR b/etc/tutorials/TUTORIAL.pt_BR new file mode 100644 index 00000000000..f2ceb9a0e0a --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.pt_BR | |||
| @@ -0,0 +1,1088 @@ | |||
| 1 | Tutorial do Emacs. Veja no fim as condições para cópia. | ||
| 2 | |||
| 3 | Os comandos do Emacs geralmente envolvem a tecla CONTROL (algumas vezes | ||
| 4 | nomeada CTRL ou CTL) ou a tecla META (algumas vezes nomeada EDIT ou | ||
| 5 | ALT). Antes de escrever isso tudo toda vez, usaremos as seguintes | ||
| 6 | abreviações: | ||
| 7 | |||
| 8 | C-<chr> Significa pressionar a tecla CONTROL enquanto digitar o | ||
| 9 | caractere <chr>. | ||
| 10 | Assim, C-f seria: Pressionar a tecla CONTROL e digitar f. | ||
| 11 | M-<chr> Significa pressionar a tecla META, EDIT ou ALT enquanto | ||
| 12 | digitar <chr>. | ||
| 13 | Se não tiver META, EDIT ou ALT, no lugar digite ESC e depois | ||
| 14 | <chr>. Escrevemos <ESC> para tecla ESC. | ||
| 15 | |||
| 16 | |||
| 17 | Nota importante: para terminar a sessão do Emacs, digite C-x C-c. (Dois | ||
| 18 | caracteres.) Os caracteres ">>" na margem esquerda indicam direções para | ||
| 19 | você tentar usar um comando. Por exemplo: | ||
| 20 | <<Linhas vazias inseridas ao redor da linha seguinte por | ||
| 21 | ajuda-com-tutorial>> | ||
| 22 | [Metade da página em branco para propósitos didáticos. O texto continua | ||
| 23 | abaixo] | ||
| 24 | >> Agora digite C-v (Ver próxima tela) para ir para próxima tela. | ||
| 25 | (vá em frente, faça isso pressionando a tecla CONTROL enquanto | ||
| 26 | digitar v). | ||
| 27 | De agora em diante, você deve fazer isso de novo sempre que você | ||
| 28 | terminar de ler a tela. | ||
| 29 | |||
| 30 | Note que tem uma sobreposição de duas linhas quando você move de tela em | ||
| 31 | tela; isso fornece uma continuidade para que você continue lendo o | ||
| 32 | texto. | ||
| 33 | |||
| 34 | A primeira coisa que você precisa saber é como se mover de um lugar a | ||
| 35 | outro no texto. Você já sabe como mover para próxima tela, com | ||
| 36 | C-v. Para mover para trás uma tela, digite M-v (pressione a tecla | ||
| 37 | META enquanto digita v, ou digite <ESC>v se o seu teclado não tiver a tecla | ||
| 38 | META, EDIT ou ALT). | ||
| 39 | |||
| 40 | >> Tente digitar M-v e depois C-v, algumas vezes. | ||
| 41 | |||
| 42 | |||
| 43 | * SUMÁRIO | ||
| 44 | --------- | ||
| 45 | |||
| 46 | Os comandos a seguir são úteis para visualizar telas inteiras | ||
| 47 | |||
| 48 | C-v Move para tela inteira posterior | ||
| 49 | M-x Move para tela inteira anterior | ||
| 50 | C-l Limpa a tela e re-mostrá todo o texto, movendo o texto ao | ||
| 51 | redor do cursor para o centro da tela. (Isso é | ||
| 52 | control-L, não control-1.) | ||
| 53 | |||
| 54 | >> Encontre o cursor, e note o texto que está perto dele. | ||
| 55 | Digite C-l. | ||
| 56 | Encontre o cursor novamente e perceba que o mesmo texto continua | ||
| 57 | perto do cursor. | ||
| 58 | |||
| 59 | |||
| 60 | * CONTROLE BÁSICO DO CURSOR | ||
| 61 | --------------------------- | ||
| 62 | |||
| 63 | Movendo de uma tela inteira para outra tela cheia é útil, mas como você | ||
| 64 | move para um lugar especifico com o mesmo texto na tela? | ||
| 65 | |||
| 66 | Existem diversas maneiras para você poder fazer isso. A maneira mais | ||
| 67 | básica é utilizar os comandos C-p, C-b, C-f e C-n. Cada um desses | ||
| 68 | comandos movem o cursor uma linha ou coluna na tela em uma direção | ||
| 69 | particular. Aqui está uma tabela mostrando esses quatro comandos e as | ||
| 70 | direções que eles movem: | ||
| 71 | |||
| 72 | Linha anterior, C-p | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | Traz, C-b .... Posição corrente do cursor .... Frente, C-f | ||
| 76 | : | ||
| 77 | : | ||
| 78 | Linha posterior, C-n | ||
| 79 | |||
| 80 | >> Mova o cursor para a linha no meio do diagrama acima utilizando C-n | ||
| 81 | ou C-p. Digite C-l para ver o diagrama inteiro centralizado na tela. | ||
| 82 | |||
| 83 | Você provavelmente achará isso fácil pensando neles pela letra: P para | ||
| 84 | Previous (anterior), N para Next (Posterior), B para Backward (trás) e F | ||
| 85 | para Forward (frente). Estes são os comandos básicos de posicionamento | ||
| 86 | de cursor e você os estará utilizando a TODO tempo, então seria ótimo | ||
| 87 | se você os aprendesse agora. | ||
| 88 | |||
| 89 | >> Faça alguns C-n's para trazer o cursor abaixo desta linha. | ||
| 90 | |||
| 91 | >> Mova para a linha com C-f's e depois para cima com C-p's. | ||
| 92 | Veja o que C-p faz quando o cursor está no meio da linha. | ||
| 93 | |||
| 94 | Cada linha de texto termina com um caractere de nova linha, que serve | ||
| 95 | para separar da próxima linha. No fim da última linha deve ter um | ||
| 96 | caractere de nova linha (mas não é exigido pelo Emacs). | ||
| 97 | |||
| 98 | >> Tente digitar C-b no começo da linha. O cursor deve mover para o fim | ||
| 99 | da linha anterior. Isso acontece por que ele se moveu para trás | ||
| 100 | através do caractere de nova linha. | ||
| 101 | |||
| 102 | C-f pode mover o cursor através de uma Nova linha do mesmo jeito que | ||
| 103 | C-b. | ||
| 104 | |||
| 105 | >> Faça mais alguns C-b's, assim você percebe onde o está o cursor. | ||
| 106 | Depois alguns C-f's para retornar para o fim da linha. | ||
| 107 | Depois mais um C-f para mover para linha seguinte. | ||
| 108 | |||
| 109 | Quando você move o cursor passando o topo ou o rodapé da tela, o próximo | ||
| 110 | texto além da borda desloca-se na tela. Isso é chamado rolagem. Isso | ||
| 111 | ativa o Emacs para mover o cursor para o lugar especificado no texto sem | ||
| 112 | movê-lo fora da tela. | ||
| 113 | |||
| 114 | >> Tente mover o cursor fora do rodapé da tela com C-n, e veja o que | ||
| 115 | acontece. | ||
| 116 | |||
| 117 | Se mover por caracteres é muito lento, você pode se mover por | ||
| 118 | palavras. M-f (Meta-f) move uma palavra para frente e M-b uma palavra | ||
| 119 | para trás. | ||
| 120 | |||
| 121 | >> Digite alguns M-f's e M-b's | ||
| 122 | |||
| 123 | Quando você está no meio de uma palavra, M-f move o cursor para o fim da | ||
| 124 | mesma. Quando você está em um espaço em branco no meio de duas palavras, | ||
| 125 | M-f move o cursor para o fim da palavra seguinte. M-b funciona do mesmo | ||
| 126 | jeito na direção contraria. | ||
| 127 | |||
| 128 | >> Digite M-f e M-b algumas vezes, intercalado com C-f's e C-b's assim | ||
| 129 | você pode observar a ação do M-f e M-b de varias lugares dentro e no | ||
| 130 | meio de palavras. | ||
| 131 | |||
| 132 | Observe o paralelismo entre C-f e C-b por um lado, e M-f e M-b por outro | ||
| 133 | lado. Muito freqüentemente os caracteres Meta são usados para operações | ||
| 134 | relacionadas com as unidades definidas pela linguagem (palavras, | ||
| 135 | sentenças, parágrafos), enquanto caracteres Control operam nas unidades | ||
| 136 | básicas que são independente do que você está editando (caracteres, | ||
| 137 | linhas, etc). | ||
| 138 | |||
| 139 | Esse paralelismo aplica-se entre linhas e sentenças: C-a e C-e move o | ||
| 140 | cursor para o começo ou fim da linha, e M-a e M-e move o cursor para o | ||
| 141 | começo ou fim da sentença. | ||
| 142 | |||
| 143 | >> Tente alguns C-a's, e depois alguns C-e's. | ||
| 144 | Tente alguns M-a's, e depois alguns M-e's. | ||
| 145 | |||
| 146 | Veja como repetidos C-a's fazem nada, mas repetidos M-a's mantém movendo | ||
| 147 | mais uma sentença. Embora estes não sejam completamente análogos, cada | ||
| 148 | um parece natural. | ||
| 149 | |||
| 150 | A posição do cursor no texto é também chamado "ponto" (point). Para | ||
| 151 | parafrasear, o cursor mostra na tela onde o ponto é encontrado no texto. | ||
| 152 | |||
| 153 | Aqui está um simples sumário das operações de movimento de cursor, | ||
| 154 | incluindo comandos de movimento de palavra e sentença. | ||
| 155 | |||
| 156 | C-f Move o cursor um caractere para frente | ||
| 157 | C-b Move o cursor um caractere para trás | ||
| 158 | |||
| 159 | M-f Move o cursor uma palavra para frente | ||
| 160 | M-b Move o cursor uma palavra para trás | ||
| 161 | |||
| 162 | C-n Move o cursor para linha posterior | ||
| 163 | C-p Move o cursor para linha anterior | ||
| 164 | |||
| 165 | C-a Move o cursor para o começo da linha | ||
| 166 | C-e Move o cursor para o fim da linha | ||
| 167 | |||
| 168 | M-a Move o cursor para trás no começo da sentença | ||
| 169 | M-e Move o cursor para frente no fim da sentença | ||
| 170 | |||
| 171 | >> Tente agora todos estes comandos algumas vezes para praticar. | ||
| 172 | Estes são os comandos mais utilizados. | ||
| 173 | |||
| 174 | Outros dois comandos de movimento de cursor importantes são M-< (Meta | ||
| 175 | Menor-que), o qual move o cursor para o começo de todo o texto, e M-> | ||
| 176 | (Meta Maior-que), o qual move para o fim de todo o texto. | ||
| 177 | |||
| 178 | Na maioria dos terminais, o "<" é acima da vírgula, então você precisa | ||
| 179 | utilizar a tecla shift para digitá-la. Nestes terminais você precisa | ||
| 180 | utilizar a tecla shift para digitar M-< também; sem a tecla shift, você | ||
| 181 | estaria teclando M-virgula. | ||
| 182 | |||
| 183 | >> Tente agora M-<, para mover o cursor ao começo do tutorial. | ||
| 184 | Use então C-v repetidamente para trazer o cursor novamente aqui. | ||
| 185 | |||
| 186 | >> Tente agora M->, para mover o cursor ao fim do tutorial. | ||
| 187 | Use então M-v repetidamente para trazer o cursor novamente aqui. | ||
| 188 | |||
| 189 | Você também pode mover o cursor com as setas, se o seu terminal tem | ||
| 190 | teclas com setas. Nós recomendamos aprender C-b, C-f, C-n e C-p por três | ||
| 191 | razões. Primeira, elas funcionam em todos os terminais. Segunda, uma vez | ||
| 192 | que você ganhar prática usando o Emacs, você descobrirá que digitar | ||
| 193 | nestes caracteres Control é mais rápido do que digitar nas setas (porque | ||
| 194 | você não tem que mover suas mãos tão longe da posição de | ||
| 195 | digitação). Terceira, uma vez que você tiver o hábito de utilizar estes | ||
| 196 | comandos de caracteres Control, você pode facilmente aprender como usar | ||
| 197 | outros comandos avançados de movimentação do cursor. | ||
| 198 | |||
| 199 | A maioria dos comandos do Emacs aceitam argumentos numéricos; para | ||
| 200 | maioria dos comandos, isso serve como um fator de repetição. A maneira | ||
| 201 | que você da a um comando uma repetição teclando C-u e depois os dígitos | ||
| 202 | antes de digitar o comando. Se você tem o META (EDIT ou ALT), tem outra | ||
| 203 | alternativa para digitar um argumento numérico: digite os dígitos | ||
| 204 | enquanto pressionando a tecla META. Nós recomendamos aprender o método | ||
| 205 | C-u porque funciona em todos os terminais. O argumento numérico também é | ||
| 206 | chamado de "argumento prefixo", porque você digita o argumento antes do | ||
| 207 | comando que ele se aplica. | ||
| 208 | |||
| 209 | Por exemplo, C-u 8 C-f move o cursor oito caracteres para frente | ||
| 210 | |||
| 211 | >> Tente usar C-n ou C-p com um argumento numérico, para mover o | ||
| 212 | cursor para um linha perto dessa com um único comando. | ||
| 213 | |||
| 214 | A maioria dos comandos usam o argumento numérico para um fator de | ||
| 215 | repetição, mas alguns comandos usam isso de outra maneira. Diversos | ||
| 216 | comandos (mas nenhum daqueles comandos que você tenha aprendido até | ||
| 217 | agora) usam isso como uma marca -- a presença de um argumento prefixo, | ||
| 218 | independente do seu valor, faz o comando fazer alguma coisa diferente. | ||
| 219 | |||
| 220 | C-v e M-v são outro tipo de exceção. Quando você da um argumento, eles | ||
| 221 | rolam a tela para cima ou para baixo por aquele número de linhas, de | ||
| 222 | preferência com a tela cheia. Por exemplo, C-u 8 C-v rola a tela 8 | ||
| 223 | linhas. | ||
| 224 | |||
| 225 | >> Tente agora digitar C-u 8 C-v. | ||
| 226 | |||
| 227 | Isso deve ter rolado a tela para cima 8 linhas. Se você quiser rolar a | ||
| 228 | tela para baixo novamente, você pode dar um argumento para o M-v. | ||
| 229 | |||
| 230 | Se você está usando um display com janelas, como o X11 ou MS-Windows, | ||
| 231 | deve ter uma área retangular alta chamada barra de rolagem na mão | ||
| 232 | esquerda da janela do Emacs. Você pode rolar o texto clicando o mouse na | ||
| 233 | barra de rolagem. | ||
| 234 | |||
| 235 | >> Tente pressionar o botão do meio no topo da área destacada junto a | ||
| 236 | barra de rolagem. Isso deve rolar o texto para uma determinada | ||
| 237 | posição dependendo de quão alto ou baixo você clicar. | ||
| 238 | |||
| 239 | >> Tente mover o mouse para cima e para baixo, enquanto pressionar o | ||
| 240 | botão do meio. Você verá que o texto rolará para cima e baixo assim | ||
| 241 | que você mover o mouse. | ||
| 242 | |||
| 243 | |||
| 244 | * QUANDO O EMACS PARECE MORTO | ||
| 245 | ----------------------------- | ||
| 246 | |||
| 247 | Se o Emacs parar de responder os seus comandos, você pode seguramente | ||
| 248 | pará-lo digitando C-g. Você pode utilizar C-g para parar um comando que | ||
| 249 | está levando muito tempo para executar. | ||
| 250 | |||
| 251 | Você também pode utilizar C-g para interromper um argumento numérico ou | ||
| 252 | o inicio de um comando que você não quer terminar. | ||
| 253 | |||
| 254 | >> Digite C-u 100 para fazer um argumento numérico de 100, e depois | ||
| 255 | digite C-g. Agora digite C-f. O Cursor deve mover apenas um | ||
| 256 | caractere, porque você cancelou o argumento com C-g. | ||
| 257 | |||
| 258 | Se você digitou um <ESC> por engano, você pode sair dele com um c-g. | ||
| 259 | |||
| 260 | |||
| 261 | * COMANDOS DESABILITADOS | ||
| 262 | ------------------------ | ||
| 263 | |||
| 264 | Alguns comandos do Emacs são "desabilitados" para que os usuários | ||
| 265 | iniciantes não utilizem por acidente. | ||
| 266 | |||
| 267 | Se você digita um dos comandos desabilitados, o Emacs mostrará uma | ||
| 268 | mensagem dizendo qual comando foi, e pergunta se você quer seguir e | ||
| 269 | executar o comando. | ||
| 270 | |||
| 271 | Se você realmente quiser tentar o comando, digite Espaço na resposta da | ||
| 272 | pergunta. Normalmente, se você não quer executar o comando desabilitado, | ||
| 273 | responda a pergunta com "n". | ||
| 274 | |||
| 275 | >> Digite C-x C-l (que é um comando desabilitado), | ||
| 276 | e então digite n para responder a pergunta. | ||
| 277 | |||
| 278 | |||
| 279 | * JANELAS | ||
| 280 | --------- | ||
| 281 | |||
| 282 | O Emacs pode ter diversas janelas, cada uma mostrando seu próprio | ||
| 283 | texto. Nós vamos explicar mais tarde como utilizar estas múltiplas | ||
| 284 | janelas. Neste momento nos queremos explicar como se livrar das janelas | ||
| 285 | extras e voltar a edição básica em uma janela. É simples: | ||
| 286 | |||
| 287 | C-x 1 Uma janela (mate todas as outras janelas). | ||
| 288 | |||
| 289 | Isto é Control-x seguido pelo digito 1. C-x 1 expande a janela que está | ||
| 290 | com o cursor, para ocupar a tela inteira. Ela remove todas as outras | ||
| 291 | janelas. | ||
| 292 | |||
| 293 | >> Mova o cursor para esta linha e digite C-u 0 C-l. | ||
| 294 | >> Digite Control-h k Control-f. | ||
| 295 | Veja como esta janela diminui, enquanto uma nova aparece para mostrar | ||
| 296 | a documentação do comando Control-f. | ||
| 297 | |||
| 298 | >> Digite C-x 1 e veja a listagem de documentação desaparecer. | ||
| 299 | |||
| 300 | Este comando é diferente dos outros que você aprendeu por isso ele | ||
| 301 | consiste em dois caracteres. Ele inicia com o caractere Control-x. Tem | ||
| 302 | uma grande serie de comandos que iniciam com Control-x; a maioria deles | ||
| 303 | tem a ver com janelas, arquivos, buffers, e coisas relacionadas. Estes | ||
| 304 | comandos tem dois, três ou quatro caracteres de tamanho. | ||
| 305 | |||
| 306 | |||
| 307 | * INSERINDO E REMOVENDO | ||
| 308 | ----------------------- | ||
| 309 | |||
| 310 | Se você quiser inserir um texto, apenas digite o texto. Os caracteres | ||
| 311 | que você verá, como A, 7, *, etc. são vistos pelo Emacs como texto e são | ||
| 312 | inseridos imediatamente. Digite <Return> para inserir um caractere de | ||
| 313 | nova linha. | ||
| 314 | |||
| 315 | Você pode remover o último caractere que você inseriu digitando | ||
| 316 | <Delete>. <Delete> é uma tecla no teclado, que está nomeado como | ||
| 317 | "Del". Em algumas casos, a tecla "Backspace" serve como o <Delete>, mas | ||
| 318 | nem sempre! | ||
| 319 | |||
| 320 | Mas geralmente, <Delete> remove o caractere imediatamente anterior a | ||
| 321 | posição corrente do cursor. | ||
| 322 | |||
| 323 | >> Faça isso agora - Digite alguns caracteres, então remova-os | ||
| 324 | digitando <Delete> algumas vezes. Não se preocupe em modificar este | ||
| 325 | arquivo; você não alterará o arquivo principal. Esta é a sua cópia | ||
| 326 | pessoal dele. | ||
| 327 | |||
| 328 | Quando uma linha de texto fica muito grande na tela, a linha do texto é | ||
| 329 | continuada na linha seguinte. Uma barra invertida ("\") na margem | ||
| 330 | direita indica a linha que foi continuada. | ||
| 331 | |||
| 332 | >> Insira texto até que você alcance a margem direita, e mantenha | ||
| 333 | inserindo. Você verá a linha de continuação aparecer. | ||
| 334 | |||
| 335 | >> Utilize <Delete> para remover o texto até a linha caber em uma linha | ||
| 336 | novamente. A linha de continuação irá embora. | ||
| 337 | |||
| 338 | Você pode remover o caractere de nova linha como qualquer outro | ||
| 339 | caracter. Removendo o caractere de nova linha entre duas linhas você | ||
| 340 | juntará as duas em uma única linha. Se o resultado for muito longo para | ||
| 341 | acomodar na largura da tela, aparecerá um caractere de continuação. | ||
| 342 | |||
| 343 | >> Mova o cursor para o inicio da linha e digite <Delete>. Isso juntará | ||
| 344 | esta linha com a anterior. | ||
| 345 | |||
| 346 | >> Digite <Return> para re-inserir a nova linha que você removeu. | ||
| 347 | |||
| 348 | Lembre-se que a maioria dos comandos do Emacs podem receber um número de | ||
| 349 | repetição; isso inclui texto de caracteres. Repetir um texto de | ||
| 350 | caractere o insere algumas vezes. | ||
| 351 | |||
| 352 | >> Tente isso agora -- digite C-u 8 * para inserir ********. | ||
| 353 | |||
| 354 | Você acabou de aprender o jeito mais simples de digitar alguma coisa no | ||
| 355 | Emacs e corrigir os erros. Você pode remover palavras ou linhas | ||
| 356 | também. Aqui vai um sumário dos comandos de deleção: | ||
| 357 | |||
| 358 | <Delete> remove o caractere imediatamente antes do cursor | ||
| 359 | M-d remove o próximo caractere apos o cursor | ||
| 360 | |||
| 361 | M-<Delete> Mata a palavra imediatamente antes do cursor | ||
| 362 | M-d Mata a próxima palavra depois do cursor | ||
| 363 | |||
| 364 | C-k Mata a posição do cursor até o fim da linha | ||
| 365 | M-k Mata até o fim da sentença corrente | ||
| 366 | |||
| 367 | Note que o <Delete> e o C-d vs M-<Delete> e M-d estende o paralelo | ||
| 368 | iniciado por C-f e M-f (bem, <Delete> não é realmente um controle de | ||
| 369 | caractere, mas não vamos nos preocupar com isso). C-k e M-k são como C-e | ||
| 370 | e M-e, uma parte, nessas linhas são sentenças opostas. | ||
| 371 | |||
| 372 | Você pode também matar parte de um buffer com um método uniforme. Mova | ||
| 373 | para o fim dessa parte, e digite C-@ ou C-SPC (um ou outro). (SPC é a | ||
| 374 | Barra de Espaço.) Mova para o outro fim dessa parte, e digite C-w. Isso | ||
| 375 | matará todo o texto entre as duas posições. | ||
| 376 | |||
| 377 | >> Mova o cursor para o V no inicio do parágrafo anterior. | ||
| 378 | >> Digite C-SPC. Emacs vai mostrar a mensagem "Mark set" no rodapé da | ||
| 379 | tela. | ||
| 380 | >> Mova o cursor para o . (ponto) no "fim", na segunda linha do | ||
| 381 | parágrafo. | ||
| 382 | >> Digite C-w. Isso vai matar o texto iniciando no V, e terminando bem | ||
| 383 | antes do . (ponto). | ||
| 384 | |||
| 385 | A diferença entra "matar" e "remover" é que o texto "matado" pode ser | ||
| 386 | re-inserido, onde os textos "removidos" não podem ser re-inseridos. | ||
| 387 | Re-inserção de um texto matado chama-se colar (yanking). Geralmente, o | ||
| 388 | comando que pode remover bastante texto mata o texto (eles fazem com que | ||
| 389 | você possa colar (yank) o texto), enquanto os comandos que removem um | ||
| 390 | caractere, ou apenas linhas brancas ou espaços, fazem deleção (para que | ||
| 391 | você não possa colar esse texto). | ||
| 392 | |||
| 393 | >> Mova o cursor para o inicio da linha que não esteja vazia. | ||
| 394 | Agora digite C-k para matar o texto nessa linha. | ||
| 395 | >> Digite C-k pela segunda vez. Você verá que a nova linha que segue a | ||
| 396 | linha será matada. | ||
| 397 | |||
| 398 | Note que um simples C-k mata o conteúdo de uma linha, é um segundo C-k | ||
| 399 | mata a linha, e faz com que todas as outras linhas movam para cima. C-k | ||
| 400 | trata um argumento numérico especialmente: ele mata tantas linhas E seus | ||
| 401 | conteúdos. Isso não é uma simples repetição. C-u 2 C-k mata duas linhas | ||
| 402 | e suas novas linhas; digitar C-k duas vezes não faria isso. | ||
| 403 | |||
| 404 | Para trazer o texto matado novamente é chamado colar "yaking". (Pense | ||
| 405 | nisso como colar, ou trazer de volta, algum texto que foi levado | ||
| 406 | embora.) Você pode colar (yank) o texto matado no mesmo lugar onde ele | ||
| 407 | foi matado, ou em qualquer outro lugar do buffer, ou ate em um arquivo | ||
| 408 | diferente. Você pode colar o texto diversas vezes, o que fará diversas | ||
| 409 | cópias dele. | ||
| 410 | |||
| 411 | O comando para colar é C-y. Ele re-insere o último texto matado, na | ||
| 412 | posição corrente do cursor. | ||
| 413 | |||
| 414 | >> Tente; digite C-y para colar o texto novamente. | ||
| 415 | |||
| 416 | Se você fizer diversos C-k's em uma linha, todo esse texto matado será | ||
| 417 | salvo junto, então aquele C-y vai colar todas aquelas linhas de uma vez. | ||
| 418 | |||
| 419 | >> Faca isso agora, digite C-k diversas vezes. | ||
| 420 | |||
| 421 | Agora pegue o texto matado: | ||
| 422 | |||
| 423 | Digite C-y. Então mova o cursor para baixo algumas linhas e digite C-y | ||
| 424 | novamente. Agora você sabe como copiar determinado texto. | ||
| 425 | |||
| 426 | O que você faria se você tivesse determinado texto que você gostaria de | ||
| 427 | colar, e então você mata alguma outra coisa? C-y colará o kill mais | ||
| 428 | recente. Mas o antigo texto ainda não foi perdido. Você pode tê-lo | ||
| 429 | novamente usando o comando M-y. Depois que você der um C-y para pegar o | ||
| 430 | kill mais recente, digitar M-y troca o que você colou pelo anterior a | ||
| 431 | ele. Digitar M-y novamente e novamente traz kills anteriores e | ||
| 432 | anteriores. Quando você tiver alcançado o texto que você que esta | ||
| 433 | procurando, você não precisa fazer nada para mantê-lo. Apenas continue | ||
| 434 | com a sua edição, deixando o texto onde ele esta. | ||
| 435 | |||
| 436 | Se você digitar M-y o suficiente, você começará do inicio novamente (o | ||
| 437 | kill mais recente). | ||
| 438 | |||
| 439 | >> Mate uma linha, mova por ai, mate mais uma linha. | ||
| 440 | Agora digite C-y para colar a segunda linha matada. | ||
| 441 | Agora digite M-y e ele vai ser trocado pelo primeiro kill. | ||
| 442 | Faca mais alguns M-y's e veja o que você tem. Faca isso ate que o | ||
| 443 | segundo kill volte, e depois mais alguns. | ||
| 444 | Se você preferir, você pode tentar dar argumentos positivos e | ||
| 445 | negativos. | ||
| 446 | |||
| 447 | |||
| 448 | * DESFAZENDO (UNDO) | ||
| 449 | ------------------- | ||
| 450 | |||
| 451 | Se você fizer uma mudança no texto, e então decidir que isso foi um | ||
| 452 | erro, você pode desfazer com o comando de desfazer (undo), C-x u. | ||
| 453 | |||
| 454 | Normalmente, C-x u desfaz as mudanças feitas por um comando; se você | ||
| 455 | repetir C-x u diversas vezes em uma linha, cada repetição desfará | ||
| 456 | um comando adicional. | ||
| 457 | |||
| 458 | Mas tem duas exceções: comandos que não trocam o texto não contam (isso | ||
| 459 | inclui o movimento do cursor e a barra de rolagem), e caracteres | ||
| 460 | auto-inseridos são usualmente cuidados em grupos de mais de 20 (Isso e | ||
| 461 | para reduzir o numero de C-x u's que você deve digitar para desfazer a | ||
| 462 | inserção de um texto.). | ||
| 463 | |||
| 464 | >> Mate essa linha com C-k, então digite C-x u e isso vai re-aparecer. | ||
| 465 | |||
| 466 | C-_ é um comando alternativo para desfazer; ele funciona exatamente como | ||
| 467 | o C-x u, mas é mais fácil de digitar diversas vezes em uma linha. A | ||
| 468 | desvantagem de C-_ é que alguns teclados ele não é tão obvio para | ||
| 469 | digitar. É exatamente por isso que o C-x u é fornecido. Em alguns | ||
| 470 | terminais, você pode digitar C-_ digitando / enquanto segurando o | ||
| 471 | CONTROL. | ||
| 472 | |||
| 473 | Um argumento numérico para C-_ ou C-x u age como um contador de | ||
| 474 | repetição. | ||
| 475 | |||
| 476 | Você pode desfazer a deleção de texto da mesma maneira que você pode | ||
| 477 | desfazer o kill de um texto. A distinção entre matar e remover alguma | ||
| 478 | coisa afeta se você pode colar com C-y; isso não faz diferença para o | ||
| 479 | desfazer (undo). | ||
| 480 | |||
| 481 | |||
| 482 | * ARQUIVOS | ||
| 483 | ---------- | ||
| 484 | |||
| 485 | Para poder fazer o texto que você edita permanente, você precisa | ||
| 486 | colocá-lo em um arquivo. Ou então, isso será perdido quando o seu Emacs | ||
| 487 | for fechado. Para colocar seu texto em um arquivo, você precisa | ||
| 488 | "encontrar" o arquivo antes de digitar o texto (Isso também é chamado | ||
| 489 | "visitar" um arquivo.). | ||
| 490 | |||
| 491 | Encontrando um arquivo significa que você verá o conteúdo de um arquivo | ||
| 492 | com o Emacs. De diversas maneiras, isso é como se você estivesse | ||
| 493 | editando o arquivo. De qualquer maneira, as mudanças que você fizer | ||
| 494 | utilizando o Emacs não se tornarão permanente ate que você "salve" o | ||
| 495 | arquivo. Isso e para que você evite deixar um arquivo meio-modificado no | ||
| 496 | sistema enquanto você não quer isso. Mesmo quando você salva, o Emacs | ||
| 497 | deixa o arquivo original sobre um arquivo de nome alterado no caso que | ||
| 498 | você mais tarde decida que aquelas mudanças foram um erro. | ||
| 499 | |||
| 500 | Se você olhar no rodapé da tela você verá a linha que começa e termina | ||
| 501 | com traços e inicia com "--:-- TUTORIAL.pt_BR" ou algo parecido com | ||
| 502 | isso. Essa parte da tela normalmente mostra o nome do arquivo que você | ||
| 503 | esta visitando. Agora mesmo, você esta visitando um arquivo chamado | ||
| 504 | "TUTORIAL.pt_BR" que é sua própria cópia do tutorial do Emacs. Quando | ||
| 505 | você encontra um arquivo com o Emacs, o nome do arquivo aparecerá nesse | ||
| 506 | lugar específico. | ||
| 507 | |||
| 508 | Algo especial para se dizer sobre o comando de encontrar arquivo e que | ||
| 509 | você tem que dizer qual nome do arquivo você quer. Dizemos que o comando | ||
| 510 | "lê um argumento do terminal" (nesse caso, o argumento e o nome do | ||
| 511 | arquivo). Depois que você digitar o comando | ||
| 512 | |||
| 513 | C-x C-f Encontrar um arquivo | ||
| 514 | |||
| 515 | O Emacs pede para você digitar o nome do arquivo. O nome do arquivo | ||
| 516 | aparece no rodapé da tela. A linha de rodapé é chamada de minibuffer | ||
| 517 | quando é utilizada para esse tipo de introdução de dados. Você pode | ||
| 518 | utilizar os comandos padrões do Emacs para editar o nome do arquivo. | ||
| 519 | |||
| 520 | Enquanto você estiver digitando o nome do arquivo (ou qualquer outro | ||
| 521 | tipo de dado para o minibuffer), você pode cancelar o comando com a | ||
| 522 | tecla C-g. | ||
| 523 | |||
| 524 | >> Digite C-x C-f, então digite C-g. Isso cancelará o minibuffer, e | ||
| 525 | também cancelará o comando C-x C-f que estava sendo utilizado no | ||
| 526 | minibuffer. Para que você não procure nenhum arquivo. | ||
| 527 | |||
| 528 | Quando você terminar de digitar o nome do arquivo, digite <Return> para | ||
| 529 | terminar. Então o comando C-x C-f executará, e encontrará o arquivo | ||
| 530 | que você escolheu. O minibuffer desaparece quando o comando C-x C-f e | ||
| 531 | finalizado. | ||
| 532 | |||
| 533 | Em pouco tempo o conteúdo do arquivo aparece na tela, e você poderá | ||
| 534 | editar o conteúdo dele. Quando você terminar de fazer suas alterações | ||
| 535 | permanentes digite o comando | ||
| 536 | |||
| 537 | C-x C-s Salve o arquivo | ||
| 538 | |||
| 539 | Isso copia o texto do Emacs para o arquivo. A primeira vez que você | ||
| 540 | fizer isso, o Emacs vai renomear o arquivo original para um novo nome | ||
| 541 | para que você não o perca. O nome novo e feito adicionando "~" no fim do | ||
| 542 | nome original do arquivo. | ||
| 543 | |||
| 544 | Quando o salvamento for concluído, Emacs imprimirá o nome do arquivo | ||
| 545 | escrito. Você deve salvar o conteúdo do seu arquivo regularmente, para | ||
| 546 | que você não perca muito trabalho caso o sistema caia por um algum | ||
| 547 | motivo. | ||
| 548 | |||
| 549 | >> Digite C-x C-s, salvará a cópia do seu tutorial. | ||
| 550 | Isso imprimirá "Wrote ...TUTORIAL.pt_BR" no fim da tela. | ||
| 551 | |||
| 552 | NOTA: Em alguns sistemas, digitar C-x C-s travará a tela e você não | ||
| 553 | verá saída do Emacs. Isso indica que um "recurso" do sistema operacional | ||
| 554 | chamado "controle de fluxo" (flow control) esta interceptando o C-s e | ||
| 555 | não deixando que passe pelo Emacs. Para destravar a tela, digite | ||
| 556 | C-q. Então, leia na seção "Spontaneous Entry to Incremental Search" no | ||
| 557 | manual do Emacs para uma dica de como lidar com esse "recurso". | ||
| 558 | |||
| 559 | Você pode encontrar um arquivo já existente, para vê-lo ou editá-lo. Você | ||
| 560 | também pode encontrar um arquivo que ainda não existe. Essa é a maneira | ||
| 561 | de criar um arquivo com o Emacs: encontre o arquivo, que iniciará | ||
| 562 | vazio, então começe a inserir o texto para o arquivo. Quando você pedir | ||
| 563 | para "salvar" o arquivo, o Emacs perguntará se você realmente quer | ||
| 564 | criar o arquivo com o texto que você acabou de inserir. De agora em | ||
| 565 | diante, você pode considerar que esta editando um arquivo já existente. | ||
| 566 | |||
| 567 | |||
| 568 | * BUFFERS | ||
| 569 | --------- | ||
| 570 | |||
| 571 | Se você encontrar um segundo arquivo com C-x C-f, o primeiro continuara | ||
| 572 | dentro do Emacs. Você pode voltar para ele encontrando-o novamente com | ||
| 573 | C-x C-f. Dessa maneira você pode ter um grande numero de arquivos dentro | ||
| 574 | do Emacs. | ||
| 575 | |||
| 576 | >> Crie um arquivo chamado "foo" digitando C-x C-f foo <Return>. | ||
| 577 | Depois digite algum texto, edite-o, e salve "foo" digitando C-x C-s. | ||
| 578 | Finalmente, digite C-x C-f TUTORIAL.pt_BR <Return> para voltar ao | ||
| 579 | tutorial. | ||
| 580 | |||
| 581 | O Emacs guarda cada texto de um arquivo em um objeto chamado | ||
| 582 | "buffer". Encontrar um arquivo cria um novo buffer dentro do Emacs. Para | ||
| 583 | ver uma lista dos buffers que existem no serviço do seu Emacs, digite | ||
| 584 | |||
| 585 | C-x C-b Lista os buffers | ||
| 586 | |||
| 587 | >> Tente C-x C-b agora. | ||
| 588 | |||
| 589 | Veja como cada buffer tem um nome, e ele também pode ter um nome de | ||
| 590 | arquivo para o conteúdo de arquivo que ele armazena. Alguns buffers não | ||
| 591 | correspondem a arquivos. Por exemplo, o buffer chamado "*Buffer List*" | ||
| 592 | não tem nenhum arquivo. Esse é o buffer que contem a lista de buffers | ||
| 593 | que foi feito com C-x C-b. QUALQUER texto que você ver numa janela do | ||
| 594 | Emacs e sempre parte de algum buffer. | ||
| 595 | |||
| 596 | >> Digite C-x 1 para sair da lista dos buffers. | ||
| 597 | |||
| 598 | Se você fizer mudanças no texto de um arquivo, então encontrar um novo | ||
| 599 | arquivo, isso não salva o conteúdo do primeiro arquivo. As mudanças | ||
| 600 | continuam dentro do Emacs, nos buffers de arquivo. A criação ou edição | ||
| 601 | do buffer do segundo arquivo não tem nenhum efeito no buffer do primeiro | ||
| 602 | arquivo. Isso é muito útil, mas também significa que você precisa de uma | ||
| 603 | maneira conveniente de salvar o buffer do primeiro arquivo. Seria | ||
| 604 | inconveniente ter que voltar para ele com C-x C-f para salvá-lo com C-x | ||
| 605 | C-s. Por isso temos | ||
| 606 | |||
| 607 | C-x s Salve alguns buffers | ||
| 608 | |||
| 609 | C-x s pergunta a você sobre cada buffer que contem modificação e você | ||
| 610 | não salvou. Ele te pergunta, para cada buffer, se você quer salvar. | ||
| 611 | |||
| 612 | >> Insira uma linha de texto, então digite C-x s. | ||
| 613 | Isso deve te perguntar se você quer salvar o buffer chamado | ||
| 614 | TUTORIAL.pt_BR. | ||
| 615 | Responda sim para a pergunta digitando "y". | ||
| 616 | |||
| 617 | |||
| 618 | * ESTENDENDO O COMANDO SET | ||
| 619 | -------------------------- | ||
| 620 | |||
| 621 | Existem mais, muito mais comandos que o Emacs poderia possivelmente ser | ||
| 622 | colocado em todos os control e caracteres meta. O Emacs faz isso com o | ||
| 623 | comando X (estender). Que vem em duas versões: | ||
| 624 | |||
| 625 | C-x Extensor de caractere. Seguido por um caractere. | ||
| 626 | M-x Extensor de nome de comando. Seguido por um longo nome. | ||
| 627 | |||
| 628 | Esses comandos que são geralmente úteis mas pouco usados que os comandos | ||
| 629 | que você já aprendeu. Você já viu dois deles: os comandos de arquivos | ||
| 630 | C-x C-f para Encontrar e C-x C-s para Salvar. Outro exemplo de um | ||
| 631 | comando para finalizar a sessão do Emacs - esse é o comando C-x C-c (Não | ||
| 632 | se preocupe em perder as mudanças que você fez; C-x C-c oferece salvar | ||
| 633 | cada arquivo modificado antes de matar o Emacs.). | ||
| 634 | |||
| 635 | C-z é o comando para sair do Emacs *temporariamente* - então você pode | ||
| 636 | voltar para a mesma seção do Emacs depois. | ||
| 637 | |||
| 638 | Em sistemas que permitem isso, C-z "suspende" o Emacs; isso e, retorna | ||
| 639 | ao shell mas não destrói o Emacs. Nos shells mais comum, você pode | ||
| 640 | resumir o Emacs com o comando 'fg' ou com '%emacs'. | ||
| 641 | |||
| 642 | Nos sistemas que não implementam suspensão, C-z cria um subshell rodando | ||
| 643 | sobre o Emacs para dar a você a chance de rodar outros programas e | ||
| 644 | retornar ao Emacs depois; isso não "sai" verdadeiramente do Emacs. Nesse | ||
| 645 | caso, o comando shell 'exit' é o comando usual para voltar ao Emacs do | ||
| 646 | subshell. | ||
| 647 | |||
| 648 | A hora de usar o C-x C-c é quando você esta prestes a sair do sistema | ||
| 649 | operacional. É também a maneira correta de sair do Emacs quando chamado | ||
| 650 | através de um cliente de e-mail ou outros utilitários, porque eles não | ||
| 651 | controlam a suspensão do Emacs. Em outras circunstâncias, se você não | ||
| 652 | estiver saindo do sistema operacional, é melhor suspender o Emacs com | ||
| 653 | C-z ao invés de sair do Emacs. | ||
| 654 | |||
| 655 | Existem diversos comando C-x. Aqui esta uma lista dos que você aprendeu: | ||
| 656 | |||
| 657 | C-x C-f Encontrar arquivo. | ||
| 658 | C-x C-s Salvar arquivo. | ||
| 659 | C-x C-b Listar buffers. | ||
| 660 | C-x C-c Sair do Emacs. | ||
| 661 | C-x 1 Remover todas menos a janela atual. | ||
| 662 | C-x u Desfazer. | ||
| 663 | |||
| 664 | O extensor de nome de comando é usado menos ainda, ou comandos que são | ||
| 665 | usados apenas em alguns modos. Um exemplo é o comando replace-string, | ||
| 666 | que globalmente troca uma string por outra. Quando você digita M-x, o | ||
| 667 | Emacs te pergunta no rodapé da tela M-x e você deve digitar o nome do | ||
| 668 | comando; nesse caso, "replace-string". Apenas digite "repl s<TAB>" e o | ||
| 669 | Emacs completará o nome. (<TAB> é a tecla Tab, usualmente encontrando | ||
| 670 | abaixo do CapsLock ou Shift bem na extremidade do teclado.). Termine o | ||
| 671 | comando com <Return>. | ||
| 672 | |||
| 673 | O comando replace-string requer dois argumentos - a string para ser | ||
| 674 | trocada, e a string que a substituirá. Você precisa terminar cada | ||
| 675 | argumento com <Return>. | ||
| 676 | |||
| 677 | >> Mova o cursor para a linha branca duas linhas abaixo dessa. | ||
| 678 | Digite então M-x repl s<Return>mudou<Return>alterado<Return>. | ||
| 679 | |||
| 680 | Note como essa linha mudou: você substituiu a palavra m-u-d-o-u por | ||
| 681 | "alterado" quando ocorreu, apos a posição inicial do cursor. | ||
| 682 | |||
| 683 | |||
| 684 | * SALVAMENTO AUTOMÁTICO | ||
| 685 | ----------------------- | ||
| 686 | |||
| 687 | Quando você fizer mudanças em um arquivo, mas você ainda não tiver | ||
| 688 | salvo, elas podem ser perdidas se o seu computador der algum problema. | ||
| 689 | Para proteger você disso, o Emacs periodicamente escreve um arquivo "auto | ||
| 690 | salvo" para cada arquivo que você estiver editando. O nome do arquivo | ||
| 691 | auto salvo tem um # no inicio e no fim; por exemplo, se o seu arquivo | ||
| 692 | tiver o nome "ola.c", o nome do arquivo auto salvo dele será | ||
| 693 | "#ola.c#". Quando você salvar o arquivo da maneira normal, o Emacs | ||
| 694 | removerá os arquivos auto salvos. | ||
| 695 | |||
| 696 | Se o computador der problema, você pode recuperar suas modificações auto | ||
| 697 | salvas abrindo o arquivo normalmente (o arquivo que você estava | ||
| 698 | editando, não o arquivo auto salvo) e então digitar M-x recover | ||
| 699 | file<Return>. Quando for pedida a confirmação, digite yes<Return> | ||
| 700 | para ir em frente e recuperar os dados auto salvos. | ||
| 701 | |||
| 702 | |||
| 703 | * ÁREA DE SAÍDA (ECHO AREA) | ||
| 704 | --------------------------- | ||
| 705 | |||
| 706 | Se o Emacs ver que você esta digitando comandos multi-caractere | ||
| 707 | lentamente, ele os mostrará para você no fim da tela numa área chamada | ||
| 708 | Área de Saída ou Echo Area. A área de saída contem a linha de rodapé da | ||
| 709 | tela. | ||
| 710 | |||
| 711 | |||
| 712 | * MODE LINE | ||
| 713 | ----------- | ||
| 714 | |||
| 715 | A linha imediatamente acima da área de saída é chamada de "mode line". O | ||
| 716 | mode line diz algo algo mais ou menos assim: | ||
| 717 | |||
| 718 | --:** TUTORIAL.pt_BR (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 719 | |||
| 720 | Essa linha da informações úteis sobre o status do Emacs e o texto que | ||
| 721 | você esta editando. | ||
| 722 | |||
| 723 | Você já sabe o que o nome do arquivo significa -- é o arquivo que você | ||
| 724 | encontrou. -NN%-- indica sua posição no arquivo texto; significa que NN | ||
| 725 | porcento do texto esta acima do topo da tela. Se o topo do arquivo | ||
| 726 | estiver na tela, ele mostrará --Top-- ao invés de --00%--. Se o rodapé do | ||
| 727 | texto estiver na tela, ele mostrará --Bot--. Se você estiver olhando um | ||
| 728 | texto muito pequeno que cabe todo na tela, o mode line mostrará | ||
| 729 | --All--. | ||
| 730 | |||
| 731 | O L são dígitos e indicam a posição de uma outra maneira: eles mostram a | ||
| 732 | linha corrente do ponto. | ||
| 733 | |||
| 734 | Os asteriscos próximo ao inicio significam que você fez mudanças no | ||
| 735 | texto. Logo após você visitar um arquivo ou salvar um arquivo, essa | ||
| 736 | parte do mode line não mostrará asteriscos, apenas traços. | ||
| 737 | |||
| 738 | A parte do mode line dentro do parênteses lhe diz quais modos você esta | ||
| 739 | utilizando. O modo padrão é o Fundamental que é o que você esta | ||
| 740 | utilizando agora. É um exemplo de um "modo majoritário". | ||
| 741 | |||
| 742 | O Emacs tem diversos diferentes modos majoritários. Alguns deles são | ||
| 743 | para edição de diferentes linguagens de programação e/ou tipos de texto, | ||
| 744 | como modo Lisp, modo Texto, etc. Em qualquer momento um é apenas um modo | ||
| 745 | majoritário e ativo, e seu nome pode ser encontrado no mode line | ||
| 746 | exatamente onde o "Fundamental" esta agora. | ||
| 747 | |||
| 748 | Cada modo majoritário faz com que alguns comandos operem de modo | ||
| 749 | diferente. Por exemplo, existem comandos para criar comentários nos | ||
| 750 | programas, e desde que cada linguagem de programação tem uma idéia | ||
| 751 | diferente de como um comentário deve ser, cada modo majoritário tem que | ||
| 752 | inserir seus comentários individualmente. Cada modo majoritário é o nome | ||
| 753 | de um comando estendido, e é assim que você pode mudar para determinado | ||
| 754 | modo. Por exemplo, M-x fundamental-mode é o comando para trocar para o | ||
| 755 | modo Fundamental. | ||
| 756 | |||
| 757 | Se você vai editar texto em Português, como neste arquivo, você pode | ||
| 758 | utilizar o modo Texto. | ||
| 759 | |||
| 760 | >> Digite M-x text mode<Return>. | ||
| 761 | |||
| 762 | Não se preocupe, nenhum dos comandos do Emacs que você aprendeu | ||
| 763 | mudarão. Mas você pode observar que o M-f e o M-b tratam os apóstrofos | ||
| 764 | como parte das palavras. Anteriormente, no modo Fundamental, M-f e M-b | ||
| 765 | trataram os apóstrofos como separadores de palavras. | ||
| 766 | |||
| 767 | Modos majoritários fazem usualmente modificações como esta: a maioria | ||
| 768 | dos comandos fazem "a mesma coisa" em cada modo majoritário, mas eles | ||
| 769 | trabalham um pouquinho diferente. | ||
| 770 | |||
| 771 | Para ver a documentação do seu modo majoritário, digite C-h m. | ||
| 772 | |||
| 773 | >> Utilize C-u C-v uma ou mais para trazer essa linha próxima ao topo da | ||
| 774 | tela. | ||
| 775 | >> Digite C-h m, para ver como o modo texto difere do modo Fundamental. | ||
| 776 | >> Digite C-x 1 para remover a documentação da tela. | ||
| 777 | |||
| 778 | Modos majoritários são chamados de majoritários porque também existem | ||
| 779 | modos minoritários. Modos minoritários não são alternativos aos modos | ||
| 780 | majoritários, apenas uma modificação minoritária deles. Cada modo | ||
| 781 | minoritário pode ser ligado ou desligado por ele mesmo, independente de | ||
| 782 | todos os outros modos minoritários, é independente do modo | ||
| 783 | majoritário. Então você pode não utilizar modos minoritários, ou um modo | ||
| 784 | minoritário, ou qualquer combinação de modos minoritários. | ||
| 785 | |||
| 786 | Um modo minoritário que é bastante útil, especialmente para editar texto | ||
| 787 | em Português, é o modo Auto Fill. Quando ele esta ligado, o Emacs quebra | ||
| 788 | a linha entre as palavras automaticamente quando você inserir um texto e | ||
| 789 | criar uma linha muito comprida. | ||
| 790 | |||
| 791 | Você pode ligar o modo Auto Fill fazendo M-x auto fill | ||
| 792 | mode<Return>. Quando o modo estiver ligado, você pode desligá-lo | ||
| 793 | novamente fazendo M-x auto fill mode<Return>. Se o modo estiver | ||
| 794 | desligado, esse comando o liga, e se ele estiver ligado, este comando o | ||
| 795 | desligara. Nos dizemos que o comando inverte seu status. | ||
| 796 | |||
| 797 | >> Digite M-x auto fill mode<Return> agora. Então insira uma linha de | ||
| 798 | "asdf " diversas vezes ate que você veja dividir em duas linhas. Você | ||
| 799 | precisa colocar espaços entre as palavras porque o modo Auto Fill | ||
| 800 | quebra apenas nos espaços. | ||
| 801 | |||
| 802 | A margem é usualmente definida com 70 caracteres, mas você pode | ||
| 803 | modificá-la com o comando C-x f. Você deve dar a margem que você quer | ||
| 804 | como um argumento numérico. | ||
| 805 | |||
| 806 | >> Digite C-x f com um argumento de 20. (C-u 20 C-x f). | ||
| 807 | Então digite algum texto e veja o Emacs encher linhas com ate 20 | ||
| 808 | caracteres. Então, volte a definir a margem para 70 utilizando C-x f. | ||
| 809 | |||
| 810 | Se você fizer uma mudança no meio de um parágrafo, o modo Auto Fill não | ||
| 811 | re-preencherá para você. Para re-preencher o parágrafo, digite M-q | ||
| 812 | (Meta-q) com o cursor dentro do parágrafo. | ||
| 813 | |||
| 814 | >> Mova o cursor dentro do parágrafo anterior e digite M-q. | ||
| 815 | |||
| 816 | |||
| 817 | * PESQUISANDO | ||
| 818 | ------------- | ||
| 819 | |||
| 820 | O Emacs pode fazer pesquisas por strings (esses sao grupos de caracteres | ||
| 821 | ligados ou palavras) tanto para frente do texto ou para traz. Pesquisar | ||
| 822 | por uma string e um comando de movimento do cursor; ele move o cursor | ||
| 823 | para o próximo lugar onde a string aparece. | ||
| 824 | |||
| 825 | O comando de pesquisa do Emacs é diferente dos comandos de pesquisa da | ||
| 826 | maioria dos editores, porque é uma pesquisa "incremental". Isso | ||
| 827 | significa que a pesquisa acontece enquanto você digita uma string para | ||
| 828 | pesquisar. | ||
| 829 | |||
| 830 | O comando para iniciar a pesquisa é C-s para pesquisa para frente ou C-r | ||
| 831 | para pesquisa inversa. MAS ESPERE! Não tente fazer agora. | ||
| 832 | |||
| 833 | Quando você digitar C-s você percebera que uma string "I-search" | ||
| 834 | aparecerá como prompt na área de saída. Isso diz para você que o Emacs | ||
| 835 | esta no que chamamos de pesquisa incremental esperando que você digite o | ||
| 836 | que você quer procurar. <Return> termina a pesquisa. | ||
| 837 | |||
| 838 | >> Agora digite C-s para iniciar a pesquisa. DEVAGAR, uma letra por vez, | ||
| 839 | digite o caractere 'cursor', pausando cada vez que você digitar um | ||
| 840 | caractere, perceba o que acontece com o cursor. Agora que você | ||
| 841 | pesquisou por "cursor", uma vez. | ||
| 842 | >> Digite C-s novamente, para pesquisa a próxima ocorrência de "cursor". | ||
| 843 | >> Agora digite <Delete> quatro vezes e veja como o cursor move. | ||
| 844 | >> Digite <Return> para terminar a pesquisa. | ||
| 845 | |||
| 846 | Você viu o que aconteceu? O Emacs, em uma pesquisa incremental, tenta ir | ||
| 847 | para a ocorrência que você digitou ate o momento. Para ir para próxima | ||
| 848 | ocorrência de 'cursor' apenas digite C-s novamente. Se nenhuma | ||
| 849 | ocorrência existir, o Emacs bipa e te diz que a pesquisa atual | ||
| 850 | falhou. C-g também termina a pesquisa. | ||
| 851 | |||
| 852 | NOTA: Em alguns sistemas, digitar C-s trava a tela e você não verá a | ||
| 853 | saída do Emacs. Isso indica que um "recurso" do sistema operacional | ||
| 854 | chamado "controle de fluxo" (flow control) esta interceptando o C-s e | ||
| 855 | não deixando que passe pelo Emacs. Para destravar a tela, digite | ||
| 856 | C-q. Então, leia na seção "Spontaneous Entry to Incremental Search" no | ||
| 857 | manual do Emacs para uma dica de como lhe dar com esse "recurso". | ||
| 858 | |||
| 859 | Se você estiver no meio de uma pesquisa incremental e digitar <Delete>, | ||
| 860 | você perceberá que o último caractere da pesquisa será apagado e a | ||
| 861 | pesquisa voltará para o último lugar da pesquisa. Por exemplo, imagine | ||
| 862 | que você tenha digitado "c", para pesquisar a primeira ocorrência de | ||
| 863 | "c". Agora se você digitar "u", o cursor moverá para a primeira | ||
| 864 | ocorrência de "cu". Agora digite <Delete>. Isso apagará o "u" da | ||
| 865 | string de pesquisa, e o cursor moverá de volta para a primeira | ||
| 866 | ocorrência de "c". | ||
| 867 | |||
| 868 | Se você estiver no meio de uma pesquisa e digitar um caractere control | ||
| 869 | ou meta (com algumas exceções--caracteres que são especiais em uma | ||
| 870 | pesquisa, como C-s e C-r), a pesquisa é terminada. | ||
| 871 | |||
| 872 | O C-s inicia uma pesquisa que procura por qualquer ocorrência da string | ||
| 873 | de pesquisa APÓS a posição corrente do cursor. Se você quiser pesquisar | ||
| 874 | por alguma coisa anterior no texto, digite C-r ao invés. Tudo que nos | ||
| 875 | dissemos sobre C-s também implica para C-r, tirando a direção da | ||
| 876 | pesquisa que é reversa. | ||
| 877 | |||
| 878 | |||
| 879 | * MÚLTIPLAS JANELAS | ||
| 880 | ------------------- | ||
| 881 | |||
| 882 | Um dos recursos mais interessantes do Emacs é que você pode mostrar mais | ||
| 883 | de uma janela na tela ao mesmo tempo. | ||
| 884 | |||
| 885 | >> Mova o cursor para essa linha e digite C-u 0 C-l (isso é control-L, | ||
| 886 | não control-1). | ||
| 887 | |||
| 888 | >> Agora digite C-x 2 que vai dividir a tela em duas janelas. | ||
| 889 | As duas janelas vão mostrar esse tutorial. O cursor fica na janela | ||
| 890 | do topo. | ||
| 891 | |||
| 892 | >> Digite C-M-v para rolar para o fim da janela. | ||
| 893 | (Se você não tiver uma tecla Meta de verdade, digite ESC C-v.). | ||
| 894 | |||
| 895 | >> Digite C-x o ("o" para "outra") para mover o cursor para o rodapé | ||
| 896 | da janela. | ||
| 897 | >> Use C-v e M-v no rodapé da janela para rodá-la. | ||
| 898 | Continue lendo essas direções na janela do topo. | ||
| 899 | |||
| 900 | >> Digite C-x o novamente para mover o cursor de volta para a janela | ||
| 901 | do topo. | ||
| 902 | O cursor na janela do topo esta exatamente como estava antes. | ||
| 903 | |||
| 904 | Você pode continuar usando C-x o para alternar entre as janelas. Cada | ||
| 905 | janela tem sua própria posição de cursor, mas apenas uma janela mostra o | ||
| 906 | cursor. Todos os comandos mais comuns de edição aplicam para a janela | ||
| 907 | que o cursor esta. Chamamos isso de "janela selecionada". | ||
| 908 | |||
| 909 | O comando C-M-v é muito útil para quando você estiver editando o texto | ||
| 910 | em uma janela e utilizando a outra janela para referencia. Você pode | ||
| 911 | manter o cursor sempre na janela que você estiver editando, e avançar | ||
| 912 | pela outra janela seqüencialmente utilizando C-M-v. | ||
| 913 | |||
| 914 | C-M-v é um exemplo de um caractere CONTROL-META. Se você tiver uma tecla | ||
| 915 | META real, você pode digitar C-M-v segurando ambos CONTROL e META | ||
| 916 | enquanto digitar v. Não importa se CONTROL ou META "vem primeiro," | ||
| 917 | porque ambas as teclas agem modificando o caractere que você digita. | ||
| 918 | |||
| 919 | Se você não tiver um tecla META real, você pode utilizar ESC ao invés, a | ||
| 920 | ordem não importa: você precisa digitar ESC seguido por Control-v, | ||
| 921 | porque Control-ESC v não funcionará. Isso porque ESC é um caractere | ||
| 922 | com seu próprio direito, não é uma tecla de modificação. | ||
| 923 | |||
| 924 | >> Digite C-x 1 (na janela do topo) para fugir da janela do rodapé. | ||
| 925 | |||
| 926 | (Se você tivesse digitado C-x 1 na janela do rodapé, você fugiria da | ||
| 927 | janela do topo. Pense neste comando como "Mantenha apenas uma janela--a | ||
| 928 | janela que estou dentro.") | ||
| 929 | |||
| 930 | Você não precisa mostrar o mesmo buffer nas duas janelas. Se você | ||
| 931 | utilizar C-x C-f para encontrar um arquivo em outra janela, a outra | ||
| 932 | janela não mudara. Você pode encontrar um arquivo em cada janela | ||
| 933 | independentemente. | ||
| 934 | |||
| 935 | Aqui esta uma maneira de utilizar duas janelas para mostrar coisas | ||
| 936 | diferentes: | ||
| 937 | |||
| 938 | >> Digite C-x 4 C-f seguido pelo nome de um dos seus arquivos. | ||
| 939 | Termine com <Return>. Veja o arquivo especificado aparece na janela | ||
| 940 | do rodapé. O cursor irá para lá, também. | ||
| 941 | |||
| 942 | >> Digite C-x o para voltar a janela do topo, e C-x1 para remover a | ||
| 943 | janela de rodapé. | ||
| 944 | |||
| 945 | |||
| 946 | * NÍVEIS RECURSIVOS DE EDIÇÃO | ||
| 947 | ----------------------------- | ||
| 948 | |||
| 949 | Algumas vezes você entrará no que chamamos de "nível de edição | ||
| 950 | recursiva". Isso é indicado por colchetes no mode line, envolvendo os | ||
| 951 | parênteses em volta do nome do modo majoritário. Por exemplo, você pode | ||
| 952 | ver [(Fundamental)] ao invés de (Fundamental). | ||
| 953 | |||
| 954 | Para sair desses níveis recorríveis de edição, digite ESC ESC ESC. Isso | ||
| 955 | e um comando de todos os propósitos "saia". Você pode também utilizar | ||
| 956 | para eliminar janelas extras, e sair de um minibuffer. | ||
| 957 | |||
| 958 | >> Digite M-x para entrar no minibuffer; então digite ESC ESC ESC para | ||
| 959 | sair. | ||
| 960 | |||
| 961 | Você não pode utilizar C-g para sair de um nível de edição | ||
| 962 | recursiva. Isso porque o C-g é utilizado para cancelar comandos e | ||
| 963 | argumentos COM o nível de edição recursiva. | ||
| 964 | |||
| 965 | |||
| 966 | * CONSEGUINDO MAIS AJUDA | ||
| 967 | ------------------------ | ||
| 968 | |||
| 969 | Neste tutorial nos tentamos suprimir informações suficientes para que | ||
| 970 | você comece a utilizar o Emacs. Existe tanto disponível sobre Emacs que | ||
| 971 | seria impossível explicar tudo aqui. De qualquer maneira, você pode | ||
| 972 | querer aprender mais sobre Emacs mesmo porque ele tem muitos outros | ||
| 973 | recursos úteis. O Emacs proporciona comandos para leitura de | ||
| 974 | documentação sobre comandos do Emacs. Esses comandos de "ajuda" iniciam | ||
| 975 | com o caractere Control-h, que é chamado de "o caractere de ajuda". | ||
| 976 | |||
| 977 | Para utilizar os recursos de ajuda, digite o caractere C-h, e então um | ||
| 978 | caractere dizendo que tipo de ajuda você quer. Se você REALMENTE estiver | ||
| 979 | perdido, digite C-h ? e o Emacs lhe dirá que tipo de ajuda ele pode | ||
| 980 | lhe dar. Se você digitar C-h e decidir que você não quer nenhuma ajuda, | ||
| 981 | apenas digite C-g para cancelar. | ||
| 982 | |||
| 983 | (Alguns sistemas mudam o significado do caractere C-h. Eles não deveriam | ||
| 984 | fazer isso para todos os usuários, então você deve reclamar com o | ||
| 985 | administrador do sistema. Enquanto isso, se C-h não mostrar a mensagem | ||
| 986 | sobre ajuda no rodapé da tela, tente digitar a tecla F1 ou M-x help | ||
| 987 | <Return>.) | ||
| 988 | |||
| 989 | O recurso de ajuda mais básico é o C-h c. Digite C-h, e o caractere c, é | ||
| 990 | um comando de caractere ou seqüência; então o Emacs mostrará uma breve | ||
| 991 | descrição do comando. | ||
| 992 | |||
| 993 | >> Digite C-h c C-p | ||
| 994 | A mensagem deve ser algo assim | ||
| 995 | |||
| 996 | C-p roda o comando linha-anterior | ||
| 997 | |||
| 998 | Isso diz a você "o nome da função". Nome de funções são utilizados | ||
| 999 | basicamente para personalizar o estender o Emacs. Mas desde que nomes de | ||
| 1000 | funções são utilizados para indicar que o que o comando faz, eles podem | ||
| 1001 | servir também como uma breve documentação--suficiente para lembrar você | ||
| 1002 | os comandos que você já aprendeu. | ||
| 1003 | |||
| 1004 | Comandos multi-caractere como C-x C-s e (se você não tiver a tecla META | ||
| 1005 | ou EDIT ou ALT) <ESC>v é também permitido depois de C-h c. | ||
| 1006 | |||
| 1007 | Para ter mais informação sobre um comando, utilize C-h k ao invés de C-h | ||
| 1008 | c. | ||
| 1009 | |||
| 1010 | >> Digite C-h k C-p. | ||
| 1011 | |||
| 1012 | Isso mostra a documentação da função, assim como seu nome, em uma janela | ||
| 1013 | do Emacs. Quando você terminar de ler a saída, digite C-x 1 para sair da | ||
| 1014 | saída do texto de ajuda. Você não precisa fazer isso imediatamente | ||
| 1015 | apos. Você pode fazer alguma edição enquanto utilizando como referencia | ||
| 1016 | o texto de ajuda, e então digite C-x 1. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | Aqui estão algumas outras opções úteis do comando C-h: | ||
| 1019 | |||
| 1020 | C-h f Descreve a função. Digite o nome da função. | ||
| 1021 | |||
| 1022 | >> Tente digitar C-h f previous-line<Return> | ||
| 1023 | Isso imprimirá toda informação que o Emacs tem sobre a função que | ||
| 1024 | implementa o comando C-p. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | C-h a Comando Apropos. Digite uma palavra chave e o Emacs | ||
| 1027 | listará todos os comandos que o nome contem essa | ||
| 1028 | palavra. Esses comandos podem ser chamados com | ||
| 1029 | Meta-x. Para alguns comandos, o comando Apropos | ||
| 1030 | também listará um ou dois caracteres de seqüência que | ||
| 1031 | roda o mesmo comando. | ||
| 1032 | |||
| 1033 | >> Digite C-h a file<Return>. | ||
| 1034 | |||
| 1035 | Isso mostra em uma outra janela a lista de todos os comandos M-x com | ||
| 1036 | "arquivo" em seus nomes. Você verá comandos-caractere como C-x C-f | ||
| 1037 | listados ao lado do comando correspondente assim como o find-file. | ||
| 1038 | |||
| 1039 | >> Digite C-M-v para rolar a janela de ajuda. Faca isso algumas vezes. | ||
| 1040 | |||
| 1041 | >> Digite C-x 1 para remover a janela de ajuda. | ||
| 1042 | |||
| 1043 | |||
| 1044 | * CONCLUSÃO | ||
| 1045 | ----------- | ||
| 1046 | |||
| 1047 | Lembre, para sair permanentemente do Emacs utilize C-x C-c. Para sair | ||
| 1048 | para um shell temporariamente, para que você possa voltar ao Emacs mais | ||
| 1049 | tarde, utilize C-z. | ||
| 1050 | |||
| 1051 | Esse tutorial foi feito para ser entendível para todos os novos | ||
| 1052 | usuários, então se você encontrou algo que parece não estar claro, não | ||
| 1053 | sente e se culpe - reclame! | ||
| 1054 | |||
| 1055 | |||
| 1056 | * CÓPIA | ||
| 1057 | ------- | ||
| 1058 | |||
| 1059 | Esse tutorial descende de uma longa linha de tutoriais do Emacs | ||
| 1060 | iniciando com um escrito por Stuart Cracraft para o Emacs original. | ||
| 1061 | |||
| 1062 | Essa versão do tutorial foi originalmente traduzida por Marcelo Toledo | ||
| 1063 | <marcelo@gnu.org> e como o GNU Emacs, tem um copyright, e vem | ||
| 1064 | com uma permissão de distribuição de cópias nas seguintes condições: | ||
| 1065 | |||
| 1066 | Copyright (C) 2004, 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1067 | |||
| 1068 | Permissão é garantida a qualquer um para fazer ou distribuir cópias | ||
| 1069 | integrais deste documento como recebido, em qualquer meio, deixando | ||
| 1070 | disponível e preservados o aviso de copyright e o aviso de permissão, | ||
| 1071 | e o distribuidor garante que a permissão para distribuições | ||
| 1072 | posteriores permitam o mesmo que esta nota. | ||
| 1073 | |||
| 1074 | Permissão garantida para distribuir versões modificadas deste | ||
| 1075 | documento, ou partes dele, sobre as condições acima, sempre que elas | ||
| 1076 | tenham uma nota visível de quem foi o último a alterá-lo. | ||
| 1077 | |||
| 1078 | As condições para copiar o Emacs especificamente são mais complexas, mas | ||
| 1079 | no mesmo espírito. Por favor, leia o arquivo COPYING e dê cópias do GNU | ||
| 1080 | Emacs para seus amigos. Ajude a erradicar o obstrucionismo de software | ||
| 1081 | ("proprietário") usando, escrevendo, e compartilhando software livre! | ||
| 1082 | |||
| 1083 | ;;; Local Variables: | ||
| 1084 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1085 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1086 | ;;; End: | ||
| 1087 | |||
| 1088 | ;;; arch-tag: 8ea256d6-2c4a-49ee-ac08-0ea6ef25bf8d | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.ro b/etc/tutorials/TUTORIAL.ro new file mode 100644 index 00000000000..159796403d4 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.ro | |||
| @@ -0,0 +1,1117 @@ | |||
| 1 | Tutorialului de Emacs. A se citi sfârºitul pentru condiþii. | ||
| 2 | Traducere din englezã de Tudor Hulubei <tudor@gnu.org>. | ||
| 3 | Mulþumiri Aidei Hulubei <aida@chang.pub.ro> pentru corecturi ºi sugestii. | ||
| 4 | |||
| 5 | Aceastã versiune a fost produsã plecând de la versiunea în limba | ||
| 6 | englezã, care este | ||
| 7 | Copyright (c) 1985 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 8 | |||
| 9 | Citiþi acum versiunea româneascã a tutorialului de Emacs. | ||
| 10 | |||
| 11 | Comenzile Emacs folosesc în general tasta CONTROL (uneori denumitã | ||
| 12 | CTRL sau CTL) sau tasta META (uneori denumita EDIT sau ALT). În loc | ||
| 13 | sã scriem META sau CONTROL de fiecare datã când vrem sã prefixãm un | ||
| 14 | caracter, vom folosi urmãtoarele prescurtãri: | ||
| 15 | |||
| 16 | C-<chr> înseamnã cã þineþi apãsatã tasta CONTROL în timp ce tastaþi | ||
| 17 | caracterul <chr>. Astfel, C-f înseamnã: þineþi apãsatã tasta | ||
| 18 | CONTROL ºi tastaþi f. | ||
| 19 | |||
| 20 | M-<chr> înseamnã cã þineþi apãsatã tasta META, EDIT sau ALT în timp | ||
| 21 | ce tastaþi <chr>. Dacã nu existã tasta META, EDIT sau ALT, | ||
| 22 | tastaþi <ESC>, ridicaþi ºi apoi tastaþi caracterul <chr>. | ||
| 23 | Am notat cu <ESC> tasta ESC. | ||
| 24 | |||
| 25 | Observaþie importantã: pentru a termina sesiunea Emacs, tastaþi C-x | ||
| 26 | C-c. (Douã caractere.) Caracterele ">>" la marginea din stânga | ||
| 27 | reprezintã instrucþiuni pentru a încerca o comandã. De exemplu: | ||
| 28 | <<Liniile goale introduse aici de iniþializarea comenzii help-with-tutorial>> | ||
| 29 | >> Acum tastaþi C-v (citirea urmãtorului ecran) pentru a vã muta la | ||
| 30 | urmãtorul ecran. (Executaþi aceastã comandã acum, tinând apãsatã | ||
| 31 | tasta CONTROL în timp ce tastaþi v). De acum înainte faceþi acest | ||
| 32 | lucru din nou, de fiecare datã când terminaþi de citit ecranul. | ||
| 33 | |||
| 34 | De remarcat cã existã o zonã de suprapunere de douã linii când vã | ||
| 35 | mutaþi de la un ecran la altul; aveþi astfel o oarecare continuitate | ||
| 36 | în citirea textului. | ||
| 37 | |||
| 38 | Primul lucru pe care trebuie sã-l stiþi este cum sã vã deplasaþi din | ||
| 39 | loc în loc în text. ªtiþi deja cum sã vã mutaþi la urmãtorul ecran cu | ||
| 40 | C-v. Pentru a vã deplasa înapoi un ecran, tastaþi M-v (þineþi apãsatã | ||
| 41 | tasta META ºi tastaþi v, sau <ESC> v dacã nu aveþi o tastã META, EDIT, | ||
| 42 | sau ALT). | ||
| 43 | |||
| 44 | >> Încercaþi sã tastaþi M-v ºi apoi C-v de câteva ori. | ||
| 45 | |||
| 46 | |||
| 47 | * SUMAR | ||
| 48 | ------- | ||
| 49 | |||
| 50 | Urmãtoarele comenzi sunt utile pentru a vedea ecrane: | ||
| 51 | |||
| 52 | C-v avanseazã un ecran | ||
| 53 | M-v înapoi un ecran | ||
| 54 | C-l ºterge ecranul ºi reafiºeazã totul poziþionând textul | ||
| 55 | de lângã cursor în centrul ecranului. (Este C-L, nu | ||
| 56 | C-1.) | ||
| 57 | |||
| 58 | >> Gãsiþi cursorul ºi þineþi minte ce text este în jurul lui. | ||
| 59 | Apoi tastaþi C-l. Gãsiþi cursorul din nou ºi observaþi cã textul | ||
| 60 | de lângã cursor este acelaºi. | ||
| 61 | |||
| 62 | |||
| 63 | * COMENZI DE BAZÃ PENTRU CONTROLUL CURSORULUI | ||
| 64 | --------------------------------------------- | ||
| 65 | |||
| 66 | Mutatul ecran cu ecran este util, dar cum vã mutaþi la o anumitã | ||
| 67 | poziþie în textul de pe ecran? | ||
| 68 | |||
| 69 | Sunt mai multe modalitaþi în care puteþi face acest lucru. Cel mai | ||
| 70 | simplu este sã folosiþi comenzile C-p, C-b, C-f ºi C-n. Fiecare din | ||
| 71 | aceste comenzi mutã cursorul o linie sau coloanã într-o anumitã | ||
| 72 | direcþie pe ecran. Diagrama urmãtoare prezintã aceste patru comenzi | ||
| 73 | ºi aratã direcþiile în care ele mutã cursorul. | ||
| 74 | |||
| 75 | Linia precedentã, C-p | ||
| 76 | : | ||
| 77 | : | ||
| 78 | Înapoi, C-b .... Poziþia curentã a cursorului .... Înainte, C-f | ||
| 79 | : | ||
| 80 | : | ||
| 81 | Linia urmãtoare, C-n | ||
| 82 | |||
| 83 | >> Mutaþi cursorul la linia din mijlocul diagramei folosind C-n sau | ||
| 84 | C-p. Tastaþi apoi C-l pentru a vedea întreaga diagramã centratã pe | ||
| 85 | ecran. | ||
| 86 | |||
| 87 | Vi se va pãrea probabil mai simplu sã vã amintiþi aceste comenzi | ||
| 88 | gândindu-vã la semnificaþia lor în limba englezã: P pentru previous, N | ||
| 89 | pentru next, B pentru backward ºi F pentru forward. Acestea sunt | ||
| 90 | comenzile de bazã pentru poziþionarea cursorului ºi le veþi folosi tot | ||
| 91 | timpul, deci ar fi foarte util sã le învãþaþi acum. | ||
| 92 | |||
| 93 | >> Tastaþi câteva C-n-uri pentru a aduce cursorul la aceastã linie. | ||
| 94 | |||
| 95 | >> Mutaþi-vã în interiorul liniei cu C-f-uri ºi apoi în sus cu | ||
| 96 | C-p-uri. Urmãriþi ce face C-p atunci când cursorul este în | ||
| 97 | mijlocul liniei. | ||
| 98 | |||
| 99 | Fiecare linie se terminã cu un caracter NEWLINE care o separã de linia | ||
| 100 | urmãtoare. Ultima linie în fiºierele dumneavoastrã ar trebui sã aibã | ||
| 101 | un asemenea caracter la sfârºit (deºi Emacs-ul nu-l necesitã). | ||
| 102 | |||
| 103 | >> Încercaþi sã tastaþi C-b la începutul unei linii. Cursorul ar | ||
| 104 | trebui sã se mute la sfârºitul liniei precedente, din cauza | ||
| 105 | trecerii peste caracterul NEWLINE. | ||
| 106 | |||
| 107 | C-f poate sã treacã peste un caracter NEWLINE, la fel ca ºi C-b. | ||
| 108 | |||
| 109 | >> Tastaþi câteva C-b-uri, pentru a vã familiariza cu poziþia | ||
| 110 | cursorului. Tastaþi apoi câteva C-f-uri pentru a vã întoarce la | ||
| 111 | sfârºitul liniei. Încã un C-f ºi vã veþi muta la linia urmãtoare. | ||
| 112 | |||
| 113 | Când ajungeþi sã treceþi peste începutul sau sfârºitul ecranului, | ||
| 114 | textul aflat dincolo de margine intrã în ecran, permiþându-i | ||
| 115 | Emacs-ului sã mute cursorul la poziþia specificatã, fãrã a ieºi din | ||
| 116 | zona vizibilã (ecran). Aceastã operaþiune se numeste în limba englezã | ||
| 117 | "scrolling". | ||
| 118 | |||
| 119 | >> Încercaþi sã mutaþi cursorul în afara pãrþii de jos a ecranului cu | ||
| 120 | C-n ºi observaþi ce se întamplã. | ||
| 121 | |||
| 122 | Dacã mutatul caracter cu caracter este lent, puteþi muta cursorul | ||
| 123 | cuvânt cu cuvânt. M-f (META-f) avanseazã cursorul cu un cuvânt, iar | ||
| 124 | M-b mutã cursorul un cuvânt înapoi. | ||
| 125 | |||
| 126 | >> Tastaþi câteva M-f-uri ºi apoi câteva M-b-uri. | ||
| 127 | |||
| 128 | Când cursorul este în mijlocul unui cuvânt, M-f îl mutã la sfârºitul | ||
| 129 | cuvântului. Când cursorul este în spaþiul dintre cuvinte, M-f îl mutã | ||
| 130 | la sfârºitul cuvântului urmãtor. M-b acþioneazã similar, dar în | ||
| 131 | direcþia opusã. | ||
| 132 | |||
| 133 | >> Tastaþi M-f ºi M-b de câteva ori, intercalate cu C-f-uri ºi | ||
| 134 | C-b-uri, pentru a observa efectul comenzilor M-f ºi M-b din diverse | ||
| 135 | poziþii în interiorul cuvintelor ºi între ele. | ||
| 136 | |||
| 137 | Observaþi paralela între C-f ºi C-b pe de o parte, ºi M-f ºi M-b pe de | ||
| 138 | cealaltã parte. De multe ori, caracterele META sunt folosite pentru | ||
| 139 | operaþii referitoare la unitãþile definite de limbaj (cuvinte, fraze, | ||
| 140 | paragrafe), în timp ce caracterele CONTROL opereazã pe unitãþi de | ||
| 141 | bazã, care sunt independente de tipul textului editat (caractere, | ||
| 142 | linii, etc). | ||
| 143 | |||
| 144 | Aceastã paralelã se aplicã ºi între linii ºi fraze: C-a ºi C-e mutã | ||
| 145 | cursorul la începutul ºi, respectiv sfârºitul unei linii, în timp ce | ||
| 146 | M-a ºi M-e îl mutã la începutul ºi, respectiv sfârºitul unei fraze. | ||
| 147 | |||
| 148 | >> Încercaþi câteva C-a-uri, apoi câteva C-e-uri. | ||
| 149 | Încercaþi câteva M-a-uri, apoi câteva M-e-uri. | ||
| 150 | |||
| 151 | Remarcaþi cum repetarea tastãrii lui C-a nu schimbã nimic, în timp ce | ||
| 152 | repetarea tastãrii lui M-a mutã cursorul la fraza urmãtoare. Deºi | ||
| 153 | aceste operaþii nu sunt tocmai analoage, fiecare pare naturalã. | ||
| 154 | |||
| 155 | Poziþia cursorului în text mai este numitã ºi "punct" ("point" în | ||
| 156 | limba englezã). Cursorul aratã pe ecran poziþia punctului în text. | ||
| 157 | |||
| 158 | Operaþiile ce mutã cursorul (inclusiv comenzile ce mutã cursorul | ||
| 159 | cuvânt cu cuvânt sau frazã cu frazã) sunt prezentate în sumarul | ||
| 160 | urmãtor: | ||
| 161 | |||
| 162 | C-f avanseazã un caracter | ||
| 163 | C-b înapoi un caracter | ||
| 164 | |||
| 165 | M-f avanseazã un cuvânt | ||
| 166 | M-b înapoi un cuvânt | ||
| 167 | |||
| 168 | C-n avanseazã o linie | ||
| 169 | C-p înapoi o linie | ||
| 170 | |||
| 171 | C-a înapoi la începutul liniei | ||
| 172 | C-e avanseazã la sfârºitul liniei | ||
| 173 | |||
| 174 | M-a înapoi la începutul frazei | ||
| 175 | M-e avanseazã la sfârºitul frazei | ||
| 176 | |||
| 177 | >> Exersaþi toate aceste comenzi acum, sunt comenzile cele mai des | ||
| 178 | folosite. | ||
| 179 | |||
| 180 | Douã alte comenzi importante legate de mutatul cursorului sunt M-< | ||
| 181 | (META Mai-mic), care mutã cursorul la începutul textului, ºi M-> (META | ||
| 182 | Mai-mare), care mutã cursorul la sfârºitul textului. | ||
| 183 | |||
| 184 | Pe majoritatea terminalelor "<" este deasupra virgulei ºi deci este | ||
| 185 | necesar sã apãsaþi tasta SHIFT în acelaºi timp. Pe aceste terminale | ||
| 186 | este nevoie sã apãsaþi SHIFT ºi când tastaþi M-<; fãrã tasta SHIFT, | ||
| 187 | aþi apãsa M-virgulã. | ||
| 188 | |||
| 189 | >> Încercaþi M-< acum, pentru a vã muta la începutul tutorialului. | ||
| 190 | Folosiþi apoi C-v în mod repetat pentru a ajunge înapoi aici. | ||
| 191 | |||
| 192 | >> Încercaþi M-> acum, pentru a vã muta la sfârºitul tutorialului. | ||
| 193 | Folosiþi apoi M-v repetat pentru a ajunge înapoi aici. | ||
| 194 | |||
| 195 | Puteþi de asemenea sã mutaþi cursorul cu tastele sãgeþi, dacã | ||
| 196 | terminalul are asemenea taste. Se recomandã însã acomodarea cu C-b, | ||
| 197 | C-f, C-n ºi C-p din trei motive. În primul rând, aceste taste | ||
| 198 | funcþioneazã pe toate tipurile de terminale. În al doilea rând, odatã | ||
| 199 | ce vã obiºnuiþi cu Emacs-ul, veþi remarca faptul cã tastarea lor este | ||
| 200 | mai rapidã decât cea a tastelor sãgeþi (pentru cã nu trebuie sã vã | ||
| 201 | schimbaþi poziþia mâinilor pe tastaturã). În al treilea rând, odatã | ||
| 202 | format obiceiul de a folosi aceste comenzi bazate pe CONTROL, | ||
| 203 | comenzile avansate de mutat cursorul se învaþã foarte uºor. | ||
| 204 | |||
| 205 | Majoritatea comenzilor Emacs acceptã un argument numeric; pentru | ||
| 206 | majoritatea comenzilor, acest argument reprezintã un contor de | ||
| 207 | repetiþie. Contorul de repetiþie se introduce tastând C-u, cifrele ce | ||
| 208 | alcãtuiesc contorul ºi apoi comanda. Dacã aveþi tasta META (EDIT sau | ||
| 209 | ALT), existã ºi o altã alternativã pentru a introduce un argument | ||
| 210 | numeric: tastaþi cifrele în timp ce þineþi tasta META apãsatã. Se | ||
| 211 | recomandã însã folosirea metodei cu C-u, deoarece funcþioneazã pe | ||
| 212 | orice terminal. | ||
| 213 | |||
| 214 | De exemplu, C-u 8 C-f avanseazã cursorul cu opt caractere. | ||
| 215 | |||
| 216 | >> Încercaþi sã folosiþi C-n sau C-p cu un argument numeric pentru a | ||
| 217 | muta cursorul dintr-o singurã comandã pe o linie apropiatã de | ||
| 218 | aceasta. | ||
| 219 | |||
| 220 | Majoritatea comenzilor utilizeazã argumentul numeric ca un contor de | ||
| 221 | repetitie. Anumite comenzi speciale îl folosesc însa în mod diferit. | ||
| 222 | C-v si M-v sunt printre aceste excepþii. Când li se dã un argument | ||
| 223 | numeric, ele mutã ecranul mai sus sau mai jos cu numarul specificat de | ||
| 224 | linii, nu de ecrane. De exemplu, C-u 4 C-v mutã ecranul cu 4 linii. | ||
| 225 | |||
| 226 | >> Încercaþi sã tastaþi C-u 8 C-v acum. | ||
| 227 | |||
| 228 | Aceastã comandã trebuie sã mute ecranul în sus cu 8 linii. Dacã | ||
| 229 | doriti sã îl mutaþi înapoi, puteþi sã-i daþi lui M-v un argument | ||
| 230 | numeric. | ||
| 231 | |||
| 232 | Dacã folosiþi sistemul X Window, existã probabil o zonã rectangularã | ||
| 233 | numita "scroll bar" la dreapta ferestrei Emacs-ului. Puteþi deplasa | ||
| 234 | textul manipulând "scroll bar"-ul cu mouse-ul. | ||
| 235 | |||
| 236 | >> Încercaþi sã apãsaþi butonul din mijloc al mouse-ului la mijlocul | ||
| 237 | butonului din scroll bar. Aceasta ar trebui sã mute textul la o | ||
| 238 | poziþie determinatã de cât de sus sau de jos aþi apãsat pe scroll | ||
| 239 | bar. | ||
| 240 | |||
| 241 | >> Încercaþi sã mutaþi mouse-ul în sus ºi în jos þinând butonul din | ||
| 242 | mijloc apãsat. Veþi vedea cã textul se deplaseazã în sus ºi în jos | ||
| 243 | corespunzãtor cu miºcarea mouse-ului. | ||
| 244 | |||
| 245 | |||
| 246 | * CÂND EMACS-ul ESTE BLOCAT | ||
| 247 | --------------------------- | ||
| 248 | |||
| 249 | Dacã Emacs-ul înceteazã sã vã raspundã la comenzi, îl puteþi opri, | ||
| 250 | fãrã sã pierdeþi modificãrile fãcute pânã acum, tastând C-g. Puteþi | ||
| 251 | folosi C-g pentru a opri o comandã care dureazã prea mult. | ||
| 252 | |||
| 253 | Puteþi de asemenea folosi C-g pentru a opri introducerea unui argument | ||
| 254 | numeric sau începutul unei comenzi pe care nu doriþi sã o continuaþi. | ||
| 255 | |||
| 256 | >> Tastaþi C-u 100 pentru a introduce 100 ca un argument numeric, apoi | ||
| 257 | tastaþi C-g. Tastaþi apoi C-f. Cursorul ar trebui sã se mute un | ||
| 258 | singur caracter, pentru cã aþi oprit introducerea argumentului | ||
| 259 | numeric cu C-g. | ||
| 260 | |||
| 261 | Dacã aþi tastat un <ESC> din greºealã, puteþi sã-l anulaþi cu un C-g. | ||
| 262 | |||
| 263 | |||
| 264 | * COMENZI DEZAFECTATE | ||
| 265 | --------------------- | ||
| 266 | |||
| 267 | Anumite comenzi sunt dezafectate în Emacs, în aºa fel încât | ||
| 268 | utilizatorii sã nu le poatã folosi din neatenþie. | ||
| 269 | |||
| 270 | Dacã tastaþi una din comenzile dezafectate, Emacs-ul va afiºa un mesaj | ||
| 271 | spunând ce comandã aþi tastat ºi întrebându-vã dacã doriþi sã | ||
| 272 | continuaþi. | ||
| 273 | |||
| 274 | Dacã într-adevãr doriþi sã încercaþi comanda respectivã, tastaþi | ||
| 275 | SPAÞIU. În mod normal, dacã nu doriþi sã executaþi comanda | ||
| 276 | dezafectatã, rãspundeþi cu "n". | ||
| 277 | |||
| 278 | >> Tastaþi <ESC> : (care este o comandã dezafectatã), apoi tastaþi n | ||
| 279 | ca rãspuns la întrebarea pusã de Emacs. | ||
| 280 | |||
| 281 | |||
| 282 | * FERESTRE | ||
| 283 | ---------- | ||
| 284 | |||
| 285 | Emacs-ul poate avea mai multe ferestre, fiecare afiºând propriul sãu | ||
| 286 | text. Vom explica mai târziu tehnicile de folosire a ferestrelor | ||
| 287 | multiple. Acum vrem sã explicãm cum sã închideþi ferestrele care ar | ||
| 288 | putea apare ca rezultat al afiºãrii unor documentaþii sau rezultate | ||
| 289 | specifice anumitor comenzi. Este simplu: | ||
| 290 | |||
| 291 | C-x 1 o singurã fereastrã (adicã închide toate celelalte | ||
| 292 | ferestre). | ||
| 293 | |||
| 294 | Asta înseamnã CONTROL-x urmat de cifra 1. C-x 1 mãreºte fereastra | ||
| 295 | care conþine cursorul pânã când ocupã întregul ecran. Toate celelalte | ||
| 296 | ferestre sunt distruse. | ||
| 297 | |||
| 298 | >> Mutaþi cursorul la aceastã linie ºi tastaþi C-u 0 C-l. | ||
| 299 | |||
| 300 | >> Tastaþi C-h k C-f. Observaþi cum aceastã fereastrã se micºoreazã, | ||
| 301 | în timp ce o nouã fereastrã apare, afiºând documentaþia comenzii | ||
| 302 | C-f. | ||
| 303 | |||
| 304 | >> Tastaþi C-x 1 ºi observaþi cum noua fereastrã dispare. | ||
| 305 | |||
| 306 | |||
| 307 | * INTRODUCEREA ªI ªTERGEREA | ||
| 308 | --------------------------- | ||
| 309 | |||
| 310 | Dacã vreþi sã introduceþi text, pur ºi simplu tastaþi textul dorit. | ||
| 311 | Caracterele pe care le puteþi vedea, cum ar fi A, 7, *, etc. sunt | ||
| 312 | interpretate de Emacs ca text ºi introduse imediat. Tastaþi <Return> | ||
| 313 | (tasta mai este etichetatã <Enter> uneori) pentru a introduce un | ||
| 314 | caracter NEWLINE. | ||
| 315 | |||
| 316 | Puteþi ºterge ultimul caracter pe care l-aþi introdus tastând | ||
| 317 | <Delete>. <Delete> este o tastã pe tastaturã etichetatã "Del" sau | ||
| 318 | "Delete". În unele cazuri tasta "Backspace" poate acþiona ca | ||
| 319 | <Delete>, dar nu întotdeauna! | ||
| 320 | |||
| 321 | Mai general, <Delete> ºterge caracterul dinaintea poziþiei curente a | ||
| 322 | cursorului. | ||
| 323 | |||
| 324 | >> Executaþi urmãtoarele operaþii acum - tastaþi câteva caractere, | ||
| 325 | apoi ºtergeþi-le tastând <Delete> de câteva ori. Nu vã temeþi cã | ||
| 326 | veþi schimba acest fiºier; nu veþi altera versiunea principalã a | ||
| 327 | tutorialului. Aceasta este copia dumneavoastrã personalã. | ||
| 328 | |||
| 329 | Când o linie de text devine prea mare pentru a putea fi reprezentatã | ||
| 330 | pe o linie de ecran, linia de text este continuatã pe urmãtoarea linie | ||
| 331 | de pe ecran. Un caracter backslash ("\") la marginea din dreapta | ||
| 332 | indicã o linie care a fost continuatã. | ||
| 333 | |||
| 334 | >> Introduceþi text pânã când depãºiþi cu câteva caractere marginea | ||
| 335 | din dreapta a ecranului. Veþi observa apariþia liniei de | ||
| 336 | continuare. | ||
| 337 | |||
| 338 | >> Folosiþi <Delete>-uri pentru a ºterge textul pânã când linia încape | ||
| 339 | din nou pe o linie de ecran. Linia de continuare va dispãrea. | ||
| 340 | |||
| 341 | Puteþi ºterge un caracter NEWLINE ca pe orice alt caracter. ªtergerea | ||
| 342 | unui NEWLINE dintre douã linii concateneaza cele douã linii. Dacã | ||
| 343 | linia rezultatã este prea lungã pentru a fi afiºatã pe ecran, va fi | ||
| 344 | afiºatã cu o linie de continuare. | ||
| 345 | |||
| 346 | >> Mutaþi cursorul la începutul unei linii ºi tastaþi <Delete>. | ||
| 347 | Aceasta concateneazã linia curentã cu cea precedentã. | ||
| 348 | |||
| 349 | >> Tastaþi <Return> pentru a reintroduce caracterul NEWLINE ºters. | ||
| 350 | |||
| 351 | Aºa cum vã reamintiþi, majoritatea comenzilor Emacs pot primi un | ||
| 352 | argument numeric ce acþioneazã ca un contor de repetiþie; introducerea | ||
| 353 | caracterelor ascultã aceleaºi reguli. Un argument numeric dat unui | ||
| 354 | caracter duce la introducerea caracterului respectiv de numãrul | ||
| 355 | specificat de ori. | ||
| 356 | |||
| 357 | >> Încercaþi asta acum - tastaþi C-u 8 * pentru a introduce ********. | ||
| 358 | |||
| 359 | Aþi învãþat acum metodele elementare de tastat ºi corectat erori în | ||
| 360 | Emacs. Puteþi de asemenea ºterge cuvinte sau linii. Acesta este un | ||
| 361 | sumar al operaþiilor de ºtergere. | ||
| 362 | |||
| 363 | <Delete> ºterge caracterul de dinaintea cursorului | ||
| 364 | C-d ºterge caracterul de dupã cursor | ||
| 365 | |||
| 366 | M-<Delete> ºterge cuvântul de dinaintea cursorului | ||
| 367 | M-d ºterge cuvântul de dupã cursor | ||
| 368 | |||
| 369 | C-k ºterge de la poziþia curentã pânã la sfârºitul | ||
| 370 | liniei | ||
| 371 | M-k ºterge de la poziþia curentã pânã la sfârºitul | ||
| 372 | frazei | ||
| 373 | |||
| 374 | De remarcat cã <Delete> ºi C-d versus M-<Delete> ºi M-d extind | ||
| 375 | paralela începutã de C-f ºi M-f (<Delete> nu este cu adevãrat un | ||
| 376 | caracter bazat pe CONTROL, dar nu o sã ne ocupãm de asta acum). C-k | ||
| 377 | ºi M-k sunt ca C-e ºi M-e, într-un fel, dacã facem o paralelã între | ||
| 378 | linii ºi fraze. | ||
| 379 | |||
| 380 | Când ºtergeþi mai mult de un caracter la un moment dat, Emacs-ul | ||
| 381 | pãstreazã intern textul distrus în aºa fel încât îl puteþi restaura. | ||
| 382 | Termenul folosit de Emacs pentru operaþiunea de restaurare a textului | ||
| 383 | distrus este "yanking". Puteþi restaura textul distrus fie în acelaºi | ||
| 384 | loc, fie în alt loc în fiºier. Puteþi de asemenea restaura textul de | ||
| 385 | mai multe ori pentru a face mai multe copii. Comanda de restaurare | ||
| 386 | este C-y. | ||
| 387 | |||
| 388 | Diferenþa dintre "distrugerea" ºi "ºtergerea" unei porþiuni din text | ||
| 389 | este aceea ca porþiunile de text "distruse" pot fi restaurate, în timp | ||
| 390 | ce porþiunile de text "ºterse", nu. În general, comenzile care | ||
| 391 | distrug porþiuni semnificative din text, pãstreazã intern textul | ||
| 392 | respectiv, în timp ce comenzile care ºterg doar un caracter, linii | ||
| 393 | goale sau spaþii, nu fac acest lucru. | ||
| 394 | |||
| 395 | >> Mutaþi cursorul la începutul unei linii care nu este goalã. | ||
| 396 | Tastaþi apoi C-k pentru a distruge textul de pe linia respectivã. | ||
| 397 | >> Tastaþi C-k o a doua oarã. Veþi observa distrugerea caracterului | ||
| 398 | NEWLINE de la sfârºitul liniei. | ||
| 399 | |||
| 400 | Dupã cum vedeþi, un singur C-k distruge conþinutul liniei, iar un al | ||
| 401 | doilea C-k distruge linia însãºi, facând toate celelalte linii sã se | ||
| 402 | mute în sus. C-k trateazã un argument numeric în mod special: | ||
| 403 | distruge numãrul specificat de linii ºi conþinutul lor. Aceastã | ||
| 404 | comportare nu este doar o simplã repetiþie. C-u 2 C-k distruge douã | ||
| 405 | linii ºi NEWLINE-urile de dupã ele; tastând C-k de douã ori nu | ||
| 406 | obþineþi acelaºi rezultat. | ||
| 407 | |||
| 408 | Pentru a extrage ultimul text distrus ºi a-l plasa la poziþia curentã | ||
| 409 | a cursorului, tastaþi C-y. | ||
| 410 | |||
| 411 | >> Tastaþi C-y pentru a restaura textul distrus anterior. | ||
| 412 | |||
| 413 | Gânditi-vã la C-y ca ºi cum aþi recupera ceva ce v-a fost luat. | ||
| 414 | Observaþi cã dacã executaþi mai multe C-k-uri la rând, tot textul | ||
| 415 | distrus este stocat într-o singurã bucatã, în aºa fel încât un singur | ||
| 416 | C-y va restaura toate liniile. | ||
| 417 | |||
| 418 | >> Tastaþi acum C-k de câteva ori. | ||
| 419 | |||
| 420 | Acum încercaþi sã restauraþi textul distrus: | ||
| 421 | |||
| 422 | >> Tastaþi C-y. Mutaþi apoi cursorul câteva linii mai jos ºi tastaþi | ||
| 423 | C-y din nou. Veþi vedea cum se copiazã porþiuni de text. | ||
| 424 | |||
| 425 | Ce faceþi dacã aveþi porþiuni de text pe care vreþi sã le restauraþi, | ||
| 426 | dar între timp distrugeþi o altã porþiune de text? C-y va restaura | ||
| 427 | porþiunea de text care a fost distrusã cel mai recent. Cu toate | ||
| 428 | acestea, textul distrus anterior nu este pierdut. Puteþi sã-l | ||
| 429 | restauraþi folosind comanda M-y. Dupã ce aþi executat C-y pentru a | ||
| 430 | obþine textul cel mai recent distrus, tastând M-y veþi înlocui textul | ||
| 431 | ce tocmai a fost restaurat cu textul distrus înaintea lui. Tastând | ||
| 432 | M-y de mai multe ori puteþi obþine porþiuni de text distrus din ce în | ||
| 433 | ce mai vechi. Odatã ajunºi la textul care vã intereseazã, puteþi sã | ||
| 434 | continuaþi editarea fãrã sã mai faceþi nimic special, lasând textul | ||
| 435 | restaurat în poziþia în care se gãseºte. | ||
| 436 | |||
| 437 | Dacã tastaþi M-y de suficient de multe ori, veþi ajunge în cele din | ||
| 438 | urmã la punctul de plecare (textul distrus cel mai de curând). | ||
| 439 | |||
| 440 | >> Distrugeþi o linie, mutaþi-vã puþin în jurul ei, distrugeþi o altã | ||
| 441 | linie. Executaþi apoi C-y pentru a obþine înapoi cea de-a doua | ||
| 442 | linie distrusã. Executaþi apoi M-y ºi veþi constata cã este | ||
| 443 | înlocuitã de prima linie distrusã. Executaþi mai multe M-y-uri ºi | ||
| 444 | observaþi ce obþineþi. Continuaþi sã le executaþi pânã când a doua | ||
| 445 | linie apare din nou, etc. Dacã doriþi, puteþi încerca sã-i daþi | ||
| 446 | comenzii M-y argumente numerice pozitive ºi negative. | ||
| 447 | |||
| 448 | |||
| 449 | * ANULARE | ||
| 450 | --------- | ||
| 451 | |||
| 452 | Dacã faceþi o schimbare în text, ºi apoi constataþi cã aþi greºit, | ||
| 453 | puteþi anula schimbarea cu comanda de anulare, C-x u. | ||
| 454 | |||
| 455 | În mod normal, C-x u anuleazã schimbãrile fãcute de o comandã; dacã | ||
| 456 | repetaþi C-x u de câteva ori la rând, fiecare nouã repetiþie anuleazã | ||
| 457 | încã o comandã. | ||
| 458 | |||
| 459 | Existã însã douã excepþii: comenzile care nu schimbã textul nu sunt | ||
| 460 | luate în considerare (acestea includ comenzile de mutat cursorul ºi | ||
| 461 | cele de "scrolling"), iar caracterele introduse individual sunt | ||
| 462 | tratate în grupuri de maxim 20. (Motivaþia din spatele acestei | ||
| 463 | abordãri este aceea de a reduce numãrul de C-x u-uri pe care trebuie | ||
| 464 | sã le tastaþi pentru anularea inserãrilor de text). | ||
| 465 | |||
| 466 | >> Distrugeþi linia aceasta cu C-k, apoi tastaþi C-x u; linia ar | ||
| 467 | trebui sã reaparã. | ||
| 468 | |||
| 469 | C-_ este o altã comandã de anulare; funcþioneazã exact ca ºi C-x u, | ||
| 470 | dar este mai uºor de tastat de mai multe ori la rând. Dezavantajul | ||
| 471 | lui C-_ este cã pe anumite tastaturi nu este clar cum trebuie tastat. | ||
| 472 | Din acest motiv existã C-x u. Pe unele terminale se poate sã tastaþi | ||
| 473 | C-_ tastând "/" în timp ce þineþi apãsatã tasta CONTROL. | ||
| 474 | |||
| 475 | Un argument numeric la C-_ sau C-x u acþioneazã ca un contor de | ||
| 476 | repetiþie. | ||
| 477 | |||
| 478 | |||
| 479 | * FIªIERE | ||
| 480 | --------- | ||
| 481 | |||
| 482 | Pentru a face permanente modificãrile din textul pe care îl editaþi, | ||
| 483 | trebuie sã-l stocaþi (salvaþi) într-un fiºier. Altminteri, | ||
| 484 | modificãrile se vor pierde în momentul pãrãsirii Emacs-ului. Puneþi | ||
| 485 | textul într-un fiºier "deschizând" (sau "vizitând") fiºierul. | ||
| 486 | |||
| 487 | Deschiderea unui fiºier înseamnã cã puteþi vedea conþinutul fiºierului | ||
| 488 | în Emacs. Este ca ºi cum aþi edita chiar fiºierul, singura diferenþã | ||
| 489 | fiind aceea cã schimbãrile nu devin permanente pânã când nu îl | ||
| 490 | "salvaþi" ("save" în limba englezã). Se evitã astfel existenþa în | ||
| 491 | sistem a unor fiºiere incomplet modificate atunci când nu doriþi acest | ||
| 492 | lucru. Chiar ºi când salvaþi fiºierul, Emacs-ul pãstreazã fiºierul | ||
| 493 | iniþial (cu un nume schimbat) în aºa fel încât sã-l puteþi recupera în | ||
| 494 | cazul în care decideþi cã modificãrile efectuate au fost greºite. | ||
| 495 | |||
| 496 | Aproape de marginea de jos a ecranului veþi observa o linie care | ||
| 497 | începe ºi se terminã cu minusuri, ºi conþine ºirul "--:-- TUTORIAL.ro" | ||
| 498 | sau ceva în genul acesta. Aceastã parte a ecranului aratã întotdeauna | ||
| 499 | numele fiºierului pe care îl vizitaþi. Acum vizitaþi fiºierul | ||
| 500 | "TUTORIAL.ro" care este copia dumneavoastrã de încercãri a | ||
| 501 | tutorialului în limba românã. Orice fiºier aþi edita, numele acelui | ||
| 502 | fiºier va apãrea în poziþia respectivã. | ||
| 503 | |||
| 504 | Comenzile pentru gãsirea ºi salvarea fiºierelor sunt diferite de | ||
| 505 | celelalte comenzi pe care le-aþi învãþat, în sensul cã sunt compuse | ||
| 506 | din douã caractere. Amândouã încep cu caracterul C-x. Existã o | ||
| 507 | întreagã serie de comenzi care încep cu C-x; multe dintre ele sunt | ||
| 508 | legate de fiºiere, buffere ºi alte lucruri înrudite. Aceste comenzi | ||
| 509 | sunt compuse din douã, trei sau patru caractere. | ||
| 510 | |||
| 511 | Comenzii de deschidere a unui fiºier trebuie sã îi spuneþi numele | ||
| 512 | fiºierului dorit. Spunem despre comandã ca "citeºte un argument de la | ||
| 513 | terminal" (în acest caz, argumentul este numele fiºierului). Dupã ce | ||
| 514 | tastaþi comanda | ||
| 515 | |||
| 516 | C-x C-f (deschide un fiºier) | ||
| 517 | |||
| 518 | Emacs-ul vã va cere sã introduceþi numele fiºierului. Numele pe care | ||
| 519 | îl tastaþi apare pe ultima linie a ecranului. Aceastã linie se | ||
| 520 | numeste "minibuffer" când este folositã pentru acest tip de | ||
| 521 | introducere. Comenzile normale de editare în Emacs pot fi folosite ºi | ||
| 522 | pentru editarea numelui fiºierului. | ||
| 523 | |||
| 524 | În timp ce introduceþi numele fiºierului (sau orice alt tip de | ||
| 525 | introducere de date în minibuffer), puteþi anula comanda cu C-g. | ||
| 526 | |||
| 527 | >> Tastaþi C-x C-f, apoi tastaþi C-g. Aceasta anuleazã minibuffer-ul, | ||
| 528 | ºi, de asemenea, anuleazã comanda C-x C-f care îl folosea. În | ||
| 529 | concluzie, nu veþi mai deschide nici un fiºier. | ||
| 530 | |||
| 531 | Când aþi terminat de introdus numele fiºierului, tastaþi <Return> | ||
| 532 | pentru a-l încheia. Dupã aceasta, comanda C-x C-f începe sã lucreze | ||
| 533 | ºi deschide fiºierul pe care l-aþi ales. Minibuffer-ul dispare când | ||
| 534 | comanda C-x C-f se terminã. | ||
| 535 | |||
| 536 | Dupã câteva momente, conþinutul fiºierului apare pe ecran ºi îl puteþi | ||
| 537 | edita. Când doriti sã faceþi schimbãrile permanente, tastaþi comanda | ||
| 538 | |||
| 539 | C-x C-s (salveazã fiºierul) | ||
| 540 | |||
| 541 | Aceasta copiazã textul din Emacs într-un fiºier. Prima oarã când | ||
| 542 | faceþi acest lucru, Emacs-ul redenumeºte fiºierul iniþial în aºa fel | ||
| 543 | încât sã nu se piardã. Noul nume este creat prin adãugarea | ||
| 544 | caracterului "~" la numele iniþial. | ||
| 545 | |||
| 546 | Când operaþiunea de salvare este terminatã, Emacs-ul afiºeazã numele | ||
| 547 | fiºierului salvat. Se recomandã salvarea la intervale relativ mici, | ||
| 548 | pentru a nu pierde prea multã muncã în cazul unei eventuale blocãri a | ||
| 549 | sistemului. | ||
| 550 | |||
| 551 | >> Tastaþi C-x C-s, pentru a salva copia tutorialului. | ||
| 552 | Aceasta ar trebui sã afiºeze "Wrote ...TUTORIAL.ro" la marginea de | ||
| 553 | jos a ecranului. | ||
| 554 | |||
| 555 | OBSERVAÞIE: În unele sisteme, tastarea comenzii C-x C-s va bloca | ||
| 556 | ecranul ºi nu veþi mai primi nici un de rãspuns din partea Emacs-ului. | ||
| 557 | Aceasta indicã faptul cã o facilitate a sistemului de operare numitã | ||
| 558 | "controlul fluxului" ("flow control" în limba englezã) intercepteazã | ||
| 559 | C-s, nelasându-l sã ajungã la Emacs. Pentru deblocarea ecranului, | ||
| 560 | tastaþi C-q. Puteþi gãsi detalii referitoare la aceastã aºa-numitã | ||
| 561 | "facilitate" în secþiunea "Spontaneous Entry to Incremental Search" | ||
| 562 | din manualul Emacs-ului. | ||
| 563 | |||
| 564 | Puteþi deschide un fiºier existent, pentru a-l vedea sau edita. | ||
| 565 | Puteþi de asemenea deschide un fiºier care nu existã. Aceasta este | ||
| 566 | modalitatea în care creaþi noi fiºiere cu Emacs-ul: deschideþi | ||
| 567 | fiºierul (care va fi gol iniþial), apoi începeþi sã introduceþi text | ||
| 568 | în el. Când îi veþi cere sã "salveze" fiºierul, Emacs-ul va crea | ||
| 569 | fiºierul cu textul pe care l-aþi introdus. De acum înainte puteþi | ||
| 570 | considera cã editaþi un fiºier existent. | ||
| 571 | |||
| 572 | |||
| 573 | * BUFFERE | ||
| 574 | --------- | ||
| 575 | |||
| 576 | Dacã deschideþi un al doilea fiºier cu C-x C-f, primul va continua sã | ||
| 577 | existe în Emacs. Puteþi sã vã mutaþi înapoi la el deschizându-l din | ||
| 578 | nou cu C-x C-f. În acest fel puteþi avea un numãr destul de mare de | ||
| 579 | fiºiere deschise în Emacs. | ||
| 580 | |||
| 581 | >> Creaþi un fiºier numit "foo" tastând C-x C-f foo <Return>. | ||
| 582 | Introduceþi un text oarecare, editaþi-l, apoi salvaþi "foo" tastând | ||
| 583 | C-x C-s. În cele din urmã, tastaþi C-x C-f TUTORIAL.ro <Return> | ||
| 584 | pentru a vã întoarce la tutorial. | ||
| 585 | |||
| 586 | Emacs-ul stocheazã textul fiecãrui fiºier într-un obiect numit | ||
| 587 | "buffer". Deschiderea unui fiºier creeazã un nou buffer în Emacs. | ||
| 588 | Pentru a vedea o listã a bufferelor existente în Emacs, tastaþi | ||
| 589 | |||
| 590 | C-x C-b (lista de buffere) | ||
| 591 | |||
| 592 | >> Încercaþi C-x C-b acum. | ||
| 593 | |||
| 594 | Observaþi cum fiecare buffer are un nume ºi, uneori, un nume de fiºier | ||
| 595 | corespunzãtor fiºierului al cãrui conþinut este menþinut în buffer-ul | ||
| 596 | respectiv. Unele buffere nu corespund nici unui fiºier. De exemplu, | ||
| 597 | buffer-ul numit "*Buffer List*" nu are nici un fiºier asociat. Este | ||
| 598 | buffer-ul care conþine lista de buffere ºi a fost creat de comanda C-x | ||
| 599 | C-b. Orice text pe care îl vedeþi într-o fereastrã a Emacs-ului este | ||
| 600 | întotdeauna parte dintr-un buffer. | ||
| 601 | |||
| 602 | >> Tastaþi C-x 1 pentru a scãpa de lista de buffere. | ||
| 603 | |||
| 604 | Dacã faceþi schimbãri în textul unui fiºier, apoi deschideþi un alt | ||
| 605 | fiºier, primul fiºier nu este salvat. Schimbãrile efectuate rãmân în | ||
| 606 | Emacs, în buffer-ul asociat acelui fiºier. Crearea sau editarea | ||
| 607 | buffer-ului celui de-al doilea fiºier nu are nici un efect asupra | ||
| 608 | buffer-ului primului fiºier. Acest lucru este foarte util, dar | ||
| 609 | înseamnã cã aveþi nevoie de o modalitate convenabilã de a salva | ||
| 610 | buffer-ul primului fiºier. Ar fi obositor sã fie necesar sã vã mutaþi | ||
| 611 | înapoi la el cu C-x C-f pentru a-l putea salva cu C-x C-s. Din acest | ||
| 612 | motiv existã comanda: | ||
| 613 | |||
| 614 | C-x s salveazã niºte buffere | ||
| 615 | |||
| 616 | C-x s vã întreabã despre fiecare buffer care conþine modificãri (ºi | ||
| 617 | care nu a fost salvat) dacã doriþi sã-l salvaþi. | ||
| 618 | |||
| 619 | >> Introduceþi o linie de text, apoi tastaþi C-x s. | ||
| 620 | Ar trebui sã vã întrebe dacã sã salveze buffer-ul TUTORIAL.ro. | ||
| 621 | Raspundeþi "da" la întrebare tastând "y". | ||
| 622 | |||
| 623 | |||
| 624 | * EXTINDEREA SETULUI DE COMENZI | ||
| 625 | ------------------------------- | ||
| 626 | |||
| 627 | Existã mult mai multe comenzi Emacs decât combinaþii de taste bazate | ||
| 628 | pe CONTROL ºi META. Soluþia în Emacs este folosirea comenzilor | ||
| 629 | eXtinse. Acestea sunt de douã feluri: | ||
| 630 | |||
| 631 | C-x eXtinde un caracter; urmatã de un caracter | ||
| 632 | M-x eXtinde un nume; urmatã de un nume lung | ||
| 633 | |||
| 634 | Acestea sunt comenzi care sunt utile în general, dar folosite mai rar | ||
| 635 | decât comenzile despre care aþi învãþat pânã acum. Aþi vãzut deja | ||
| 636 | douã dintre ele: comanda de deschis fiºiere (C-x C-f) ºi comanda de | ||
| 637 | salvat fiºiere (C-x C-s). Un alt exemplu este comanda de pãrãsit | ||
| 638 | Emacs-ul: C-x C-c. (Nu vã temeþi cã veþi pierde schimbãri fãcute în | ||
| 639 | fiºiere; înainte de a termina sesiunea curentã Emacs, C-x C-c vã va | ||
| 640 | întreba dacã doriþi sã salvaþi fiºierele modificate.) | ||
| 641 | |||
| 642 | C-z este comanda cu care puteþi ieºi din Emacs *temporar* - astfel | ||
| 643 | încât sã puteþi sã vã întoarceþi la aceeaºi sesiune Emacs mai târziu. | ||
| 644 | |||
| 645 | Pe sistemele unde este posibil, C-z "suspendã" Emacs-ul; asta înseamnã | ||
| 646 | cã, deºi vã veþi întoarce la prompt-ul shell-ului, Emacs-ul nu a fost | ||
| 647 | distrus. În shell-urile (interpretoarele de comenzi Unix) cele mai | ||
| 648 | uzuale puteþi reactiva Emacs-ul cu comanda `fg' sau `%emacs'. | ||
| 649 | |||
| 650 | Pe sistemele care nu implementeazã mecanismele de suspendare, C-z | ||
| 651 | creeazã un subshell care ruleazã sub Emacs pentru a vã oferi | ||
| 652 | posibilitatea de a rula alte programe ºi de a vã întoarce la Emacs mai | ||
| 653 | târziu; pe aceste sisteme C-z nu iese cu adevãrat din Emacs - comanda | ||
| 654 | `exit' la promptul subshell-ului este modalitatea uzualã de a vã | ||
| 655 | întoarce în Emacs. | ||
| 656 | |||
| 657 | În general C-x C-c se foloseºte înainte de pãrãsirea sistemului. | ||
| 658 | Puteþi folosi aceastã comandã ºi pentru a ieºi din instanþe de Emacs | ||
| 659 | lansate de programe de citit mail sau alte utilitare, deoarece acestea | ||
| 660 | s-ar putea sã nu fie capabile sã foloseascã facilitaþile de suspendare | ||
| 661 | ale Emacs-ului. În mod normal însã, dacã nu sunteþi pe cale sã | ||
| 662 | pãrãsiþi sistemul, este mai bine sã suspendaþi Emacs-ul cu C-z decât | ||
| 663 | sã ieºiþi complet cu C-x C-c. | ||
| 664 | |||
| 665 | Emacs-ul are multe comenzi prefixate cu C-x. Aceasta este lista celor | ||
| 666 | pe care le-aþi învãþat pânã acum: | ||
| 667 | |||
| 668 | C-x C-f deschide un fiºier | ||
| 669 | C-x C-s salveazã fiºierul | ||
| 670 | C-x C-b listeazã bufferele | ||
| 671 | C-x C-c pãrãseºte Emacs-ul | ||
| 672 | C-x u anuleazã | ||
| 673 | |||
| 674 | Comenzile eXtinse cu nume sunt comenzile care sunt folosite ºi mai rar | ||
| 675 | sau comenzile care sunt folosite numai în anumite moduri. Un exemplu | ||
| 676 | este comanda replace-string (înlocuieºte-ºir) care înlocuieºte global | ||
| 677 | toate apariþiile unui ºir de caractere cu alt ºir de caractere. Când | ||
| 678 | tastaþi M-x, Emacs-ul afiºeazã pe ultima linie de pe ecran "M-x" ºi | ||
| 679 | puteþi introduce numele comenzii - în cazul nostru "replace-string". | ||
| 680 | Puteþi sã tastaþi doar "repl s<TAB>" ºi Emacs-ul va completa numele. | ||
| 681 | Terminaþi comanda cu <Return>. | ||
| 682 | |||
| 683 | Comanda replace-string necesitã douã argumente - ºirul ce va fi | ||
| 684 | înlocuit ºi ºirul înlocuitor. La sfârºitul introducerii fiecãrui | ||
| 685 | argument trebuie sã tastaþi <Return>. | ||
| 686 | |||
| 687 | >> Mutaþi cursorul pe linia goalã care se gãseste douã linii mai jos. | ||
| 688 | Tastaþi apoi M-x repl s<Return>modificat<Return>alterat<Return>. | ||
| 689 | |||
| 690 | Observaþi modul în care aceastã linie s-a modificat: aþi înlocuit | ||
| 691 | toate apariþiile cuvântului s-c-h-i-m-b-a-t cu "alterat", dupã | ||
| 692 | poziþia iniþialã a cursorului. | ||
| 693 | |||
| 694 | |||
| 695 | * SALVARE AUTOMATÃ | ||
| 696 | ------------------ | ||
| 697 | |||
| 698 | Dacã aþi facut schimbãri într-un fiºier, dar nu le-aþi salvat, aceste | ||
| 699 | schimbãri se pot pierde în cazul în care sistemul se blocheazã. | ||
| 700 | Pentru a vã proteja munca, Emacs-ul salveazã periodic un fiºier de | ||
| 701 | "autosalvare" pentru fiecare fiºier pe care îl editaþi. Acest fiºier | ||
| 702 | are un "#" la început ºi unul la sfârºit; de exemplu, dacã fiºierul | ||
| 703 | dumneavoastrã se numeste "hello.c", fiºierul de autosalvare | ||
| 704 | corespunzãtor se va numi "#hello.c#". Când salvaþi fiºierul în mod | ||
| 705 | normal, Emacs-ul ºterge fiºierul de autosalvare. | ||
| 706 | |||
| 707 | În cazul unei cãderi a sistemului, puteþi sã vã recuperaþi fiºierul de | ||
| 708 | autosalvare deschizând fiºierul în mod normal (fiºierul pe care îl | ||
| 709 | editaþi, nu pe cel de autosalvare) ºi tastând dupã aceea M-x recover | ||
| 710 | file<Return>. Când vi se cere confirmarea, tastaþi yes<Return> pentru | ||
| 711 | a continua ºi a recupera fiºierul. | ||
| 712 | |||
| 713 | |||
| 714 | * ZONA DE ECOU | ||
| 715 | -------------- | ||
| 716 | |||
| 717 | Dacã Emacs-ul observã cã tastaþi comenzile încet, vi le va arãta la | ||
| 718 | marginea de jos a ecranului într-o zona numitã "zona de ecou". Zona | ||
| 719 | de ecou conþine cea mai de jos linie a ecranului. | ||
| 720 | |||
| 721 | |||
| 722 | * LINIA DE MOD | ||
| 723 | -------------- | ||
| 724 | |||
| 725 | Linia de deasupra zonei de ecou se numeºte "linia de mod" ("mode line" | ||
| 726 | în limba englezã). Linia de mod conþine ceva de genul: | ||
| 727 | |||
| 728 | --**-Emacs: TUTORIAL (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 729 | |||
| 730 | Aceastã linie prezintã informaþii utile despre starea Emacs-ului ºi | ||
| 731 | despre textul pe care îl editaþi. | ||
| 732 | |||
| 733 | Stiþi deja ce înseamnã numele fiºierului - este fiºierul pe care l-aþi | ||
| 734 | deschis. -NN%-- indicã poziþia curentã a cursorului în text - NN la | ||
| 735 | sutã din text este deasupra primei linii de pe ecran. Dacã începutul | ||
| 736 | fiºierului este vizibil pe ecran, veþi vedea --Top-- în loc de | ||
| 737 | --00%--. Dacã sfârºitul fiºierului este vizibil pe ecran, veþi vedea | ||
| 738 | --Bot-- (de la "bottom" în limba englezã). Dacã fiºierul este atât de | ||
| 739 | mic, încât încape în întregime pe ecran, pe linia de mod veþi vedea | ||
| 740 | --All--. | ||
| 741 | |||
| 742 | Stelele de la începutul liniei de mod semnalizeazã existenþa unor | ||
| 743 | modificãri nesalvate în text. Imediat dupã deschiderea fiºierului, | ||
| 744 | porþiunea respectivã din linia de mod nu conþine nici o stea, doar | ||
| 745 | minusuri. | ||
| 746 | |||
| 747 | Porþiunea dinãuntrul parantezelor vã spune modul de editare curent. | ||
| 748 | Modul implicit este "Fundamental", modul pe care îl folosiþi chiar | ||
| 749 | acum. Este un exemplu de "mod major". | ||
| 750 | |||
| 751 | Emacs-ul are multe moduri majore. Unele dintre ele sunt destinate | ||
| 752 | editãrii diferitelor limbaje ºi/sau tipuri de text, cum ar fi modul | ||
| 753 | Lisp, modul Text, etc. Numai un mod major poate fi activ la un moment | ||
| 754 | dat ºi numele sãu va fi întotdeauna acolo unde este "Fundamental" | ||
| 755 | acum. | ||
| 756 | |||
| 757 | Fiecare mod major schimbã comportamentul unor comenzi. De exemplu | ||
| 758 | existã comenzi pentru crearea comentariilor într-un program, dar, cum | ||
| 759 | fiecare limbaj de programare are o idee diferitã despre felul cum ar | ||
| 760 | trebui sã arate un comentariu, fiecare mod major trebuie sã le | ||
| 761 | introducã într-un alt fel. Existã câte o comandã asociatã fiecãrui | ||
| 762 | mod major - aceasta este modalitatea de a schimba modul major. De | ||
| 763 | exemplu, M-x fundamental-mode este comanda cu care poate fi ales modul | ||
| 764 | "Fundamental". | ||
| 765 | |||
| 766 | Dacã editaþi text în limba românã, cum ar fi de exemplu acest fiºier, | ||
| 767 | ar trebui probabil sã folosiþi modul Text. | ||
| 768 | |||
| 769 | >> Tastaþi M-x text-mode<Return>. | ||
| 770 | |||
| 771 | Nu vã temeti, nici una din comenzile pe care le-aþi învãþat pânã acum | ||
| 772 | nu schimbã Emacs-ul prea mult. Puteþi observa acum cã M-f ºi M-b | ||
| 773 | trateazã apostrofurile ca parte din cuvinte. Înainte, în modul | ||
| 774 | Fundamental, M-f ºi M-b tratau apostrofurile ca separatoare de | ||
| 775 | cuvinte. | ||
| 776 | |||
| 777 | Modurile majore opereazã schimbãri subtile, ca cea descrisã mai sus. | ||
| 778 | Majoritatea comenzilor executã aceeaºi operaþie în fiecare mod major, | ||
| 779 | dar funcþioneazã puþin diferit. | ||
| 780 | |||
| 781 | Pentru a vedea documentaþia referitoare la modul major curent, tastaþi | ||
| 782 | C-h m. | ||
| 783 | |||
| 784 | >> Folosiþi C-u C-v o datã sau de mai multe ori pentru a aduce aceastã | ||
| 785 | linie aproape de începutul ecranului. Tastaþi C-h m ca sã aflaþi | ||
| 786 | diferenþele dintre modul Text ºi modul Fundamental. Tastaþi C-x 1 | ||
| 787 | pentru a ºterge documentaþia de pe ecran. | ||
| 788 | |||
| 789 | Modurile majore se numesc "majore" pentru cã existã ºi moduri minore. | ||
| 790 | Modurile minore sunt ajustãri minore ale modurilor majore. Fiecare | ||
| 791 | mod minor poate fi activat sau dezactivat separat, independent de | ||
| 792 | celelalte moduri minore ºi independent de modul major curent. Puteþi | ||
| 793 | sã nu folosiþi nici un mod minor, un mod minor sau orice combinaþie de | ||
| 794 | moduri minore. | ||
| 795 | |||
| 796 | Un mod minor care este foarte util, în mod special când editaþi text, | ||
| 797 | este modul "Auto Fill". Când acest mod este activat, Emacs-ul sparge | ||
| 798 | automat liniile la spaþiul dintre cuvinte de fiecare datã când | ||
| 799 | introducând text creaþi o linie care este prea lungã. | ||
| 800 | |||
| 801 | Puteþi activa modul "Auto Fill" executând M-x auto-fill-mode<Return>. | ||
| 802 | Când acest mod este activat, îl puteþi dezactiva executând aceeaºi | ||
| 803 | comandã. Dacã modul este dezactivat, aceastã comandã îl activeazã, | ||
| 804 | când este activat, comanda îl dezactiveazã. Se spune cã aceastã | ||
| 805 | comandã inverseazã modul. | ||
| 806 | |||
| 807 | >> Tastaþi M-x auto-fill-mode<Return> acum. Introduceþi apoi o linie | ||
| 808 | conþinând "asdf " de mai multe ori, pânã când linia se sparge în | ||
| 809 | douã. Trebuie sã puneþi spaþii între cuvinte pentru cã Auto Fill | ||
| 810 | sparge linia numai la spaþii. | ||
| 811 | |||
| 812 | Marginea este stabilitã în mod normal la 70 de caractere, dar puteþi | ||
| 813 | schimba aceastã valoare cu comanda C-x f. Introduceþi valoarea doritã | ||
| 814 | ca argument numeric pentru C-x f. | ||
| 815 | |||
| 816 | >> Tastaþi C-x f cu 20 ca argument numeric. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 817 | Introduceþi apoi un text oarecare ºi observaþi cum Emacs-ul umple | ||
| 818 | linii de maximum 20 de caractere. Restauraþi marginea la 70 de | ||
| 819 | caractere folosind din nou C-x f. | ||
| 820 | |||
| 821 | Dacã faceþi schimbãri în mijlocul unui paragraf, modul Auto Fill nu | ||
| 822 | rearanjeazã paragraful. Pentru a face acest lucru, trebuie sã tastaþi | ||
| 823 | M-q (META-q) cu cursorul poziþionat înãuntrul paragrafului. | ||
| 824 | |||
| 825 | >> Mutaþi cursorul în paragraful precedent ºi tastaþi M-q. | ||
| 826 | |||
| 827 | |||
| 828 | * CÃUTARE | ||
| 829 | --------- | ||
| 830 | |||
| 831 | Emacs-ul poate cautã ºiruri (grupuri continue de caractere sau | ||
| 832 | cuvinte) fie înainte, fie înapoi (faþã de poziþia curentã a cursorului | ||
| 833 | în text). Cãutarea unui ºir este o operaþie ce mutã cursorul; | ||
| 834 | cursorul este mutat în poziþia corespunzãtoare urmãtoarei apariþii a | ||
| 835 | ºirului în text. | ||
| 836 | |||
| 837 | Cãutarea este diferitã în Emacs faþã de majoritatea editoarelor, | ||
| 838 | deoarece este "incrementalã". Asta înseamnã cã execuþia operaþiunii | ||
| 839 | de cãutare se face în timp ce tastaþi ºirul de cãutat. | ||
| 840 | |||
| 841 | Comanda ce iniþiazã cãutarea este C-s pentru cãutare înainte ºi C-r | ||
| 842 | pentru cãutare înapoi. AªTEPTAÞI! Nu le încercaþi acum. | ||
| 843 | |||
| 844 | Când tastaþi C-s veþi remarca faptul cã ºirul "I-search" apare ca | ||
| 845 | prompt în zona de ecou. Aceasta vã spune cã Emacs-ul este în modul de | ||
| 846 | cãutare incrementalã, aºteptând ca dumneavoastrã sã introduceþi ºirul | ||
| 847 | pe care doriþi sã-l cãutaþi. Cãutarea poate fi terminatã cu <Return>. | ||
| 848 | |||
| 849 | >> Tastaþi acum C-s pentru a porni o cãutare. ÎNCET, câte o singurã | ||
| 850 | literã la un moment dat, tastaþi cuvântul "cursor", fãcând o pauzã | ||
| 851 | dupã fiecare caracter tastat ca sã observaþi ce se întamplã cu | ||
| 852 | cursorul. Acum aþi terminat de cãutat prima apariþie a cuvântului | ||
| 853 | "cursor". | ||
| 854 | >> Tastaþi C-s din nou, pentru a cãuta urmãtoarea apariþie a | ||
| 855 | cuvântului "cursor". | ||
| 856 | >> Tastaþi acum <Delete> de patru ori ºi observaþi miºcarea | ||
| 857 | cursorului. | ||
| 858 | >> Tastaþi <Return> pentru a termina cãutarea. | ||
| 859 | |||
| 860 | Aþi observat ce s-a întamplat? În timpul unei cãutãri incrementale | ||
| 861 | Emacs-ul încearcã sã se poziþioneze pe prima apariþie a ºirului pe | ||
| 862 | care l-aþi introdus pânã în momentul respectiv. Dacã vreþi sã vã | ||
| 863 | poziþionaþi pe urmãtoarea apariþie a cuvântului "cursor", nu trebuie | ||
| 864 | decât sã tastaþi C-s încã o datã. Dacã nu mai existã o altã apariþie, | ||
| 865 | Emacs-ul va emite un sunet ºi vã va anunþa cã operaþiunea de cãutare a | ||
| 866 | eºuat ("failed" în limba englezã). C-g este o altã metodã de a | ||
| 867 | termina cãutarea. | ||
| 868 | |||
| 869 | OBSERVAÞIE: Pe unele sisteme, C-s va bloca ecranul ºi nu veþi mai | ||
| 870 | primi nici un rãspuns de la Emacs. Aceasta indicã faptul cã o | ||
| 871 | "facilitate" a sistemului de operare numitã "controlul fluxului" | ||
| 872 | ("flow control" în limba englezã) intercepteazã caracterul C-s ºi | ||
| 873 | acesta nu mai ajunge la Emacs. Pentru deblocarea ecranului, apãsaþi | ||
| 874 | C-q. Puteþi gãsi detalii referitoare la aceastã aºa-numitã | ||
| 875 | "facilitate" în secþiunea "Spontaneous Entry to Incremental Search" | ||
| 876 | din manualul Emacs-ului. | ||
| 877 | |||
| 878 | Dacã sunteþi în mijlocul unei cãutãri incrementale ºi tastaþi | ||
| 879 | <Delete>, veþi observa cã ultimul caracter în cãutarea incrementalã | ||
| 880 | este ºters ºi cãutarea se întoarce la poziþia anterioarã. De exemplu, | ||
| 881 | sã presupunem cã aþi tastat "c", pentru a cãuta prima apariþie a lui | ||
| 882 | "c". Dacã tastaþi "u", cursorul se va muta la prima apariþie a lui | ||
| 883 | "cu". Tastaþi acum <Delete>. Aceasta va ºterge "u"-ul din ºirul de | ||
| 884 | cãutare ºi cursorul se va muta înapoi la prima apariþie a lui "c". | ||
| 885 | |||
| 886 | Cãutarea incrementalã poate fi terminatã prin tastarea unui caracter | ||
| 887 | bazat pe CONTROL sau META (cu câteva excepþii - caracterele care sunt | ||
| 888 | specifice cãutãrii, cum ar fi C-s ºi C-r). | ||
| 889 | |||
| 890 | C-s începe o cãutare care inspecteazã textul de DUPÃ poziþia curentã a | ||
| 891 | cursorului. Dacã doriþi sã cãutaþi în textul dinaintea poziþiei | ||
| 892 | curente a cursorului, folosiþi C-r. Toatã discuþia referitoare la C-s | ||
| 893 | se aplicã ºi comenzii C-r, cu menþiunea cã direcþia de cãutare este | ||
| 894 | inversã. | ||
| 895 | |||
| 896 | |||
| 897 | * FERESTRE MULTIPLE | ||
| 898 | ------------------- | ||
| 899 | |||
| 900 | Una dintre facilitãþile importante ale Emacs-ului este aceea de a | ||
| 901 | afiºa pe ecran mai multe ferestre simultan. | ||
| 902 | |||
| 903 | >> Mutaþi cursorul pe aceastã linie ºi tastaþi C-u 0 C-l. | ||
| 904 | |||
| 905 | >> Tastaþi acum C-x 2 pentru a împãrþi ecranul în douã ferestre. | ||
| 906 | Amândouã ferestrele vor afiºa acest tutorial. Cursorul va rãmane | ||
| 907 | în fereastra din partea de sus a ecranului. | ||
| 908 | |||
| 909 | >> Tastaþi C-M-v pentru a miºca textul din fereastra de jos. | ||
| 910 | (Dacã nu aveþi o tastã META, tastaþi ESC C-v.) | ||
| 911 | |||
| 912 | >> Tastaþi C-x o ("o" de la "other" - "cealaltã" în limba | ||
| 913 | englezã) pentru a muta cursorul în fereastra de jos. | ||
| 914 | |||
| 915 | >> Tastaþi C-v ºi M-v în fereastra de jos pentru a muta textul. | ||
| 916 | Continuaþi sã citiþi aceste instrucþiuni în fereastra de sus. | ||
| 917 | |||
| 918 | >> Tastaþi C-x o din nou pentru a muta cursorul înapoi în fereastra de | ||
| 919 | sus. Cursorul va fi plasat în locul unde a fost anterior. | ||
| 920 | |||
| 921 | Puteþi continua sã folosiþi C-x o pentru a vã muta între ferestre. | ||
| 922 | Fiecare fereastrã are propria ei poziþie a cursorului, dar numai o | ||
| 923 | fereastrã aratã cursorul la un moment dat. Toate operaþiile normale | ||
| 924 | de editare au efect în fereastra în care se gãseºte cursorul - | ||
| 925 | fereastra respectivã se numeºte "fereastra selectatã". | ||
| 926 | |||
| 927 | Comanda C-M-v este foarte utilã când editaþi text într-o fereastrã ºi | ||
| 928 | folosiþi cealaltã fereastrã pentru a citi documentaþii. Puteþi þine | ||
| 929 | întotdeauna cursorul în fereastra în care editaþi, în timp ce avansaþi | ||
| 930 | textul din cealaltã fereastrã cu C-M-v. | ||
| 931 | |||
| 932 | C-M-v este un exemplu de caracter CONTROL-META. Dacã aveþi o tastã | ||
| 933 | META, puteþi tasta C-M-v þinând apãsate ºi CONTROL ºi META când tastaþi | ||
| 934 | v. Nu conteazã care dintre CONTROL sau META este apãsatã mai întâi, | ||
| 935 | pentru cã amândouã acþioneazã prin modificarea caracterului pe care îl | ||
| 936 | tastaþi. | ||
| 937 | |||
| 938 | Dacã nu aveþi o tastã META ºi folosiþi ESC în loc, ordinea este | ||
| 939 | importantã: trebuie sã tastaþi ESC urmat de CONTROL-v; CONTROL-ESC v | ||
| 940 | nu va funcþiona, din cauza faptului cã ESC este un caracter de sine | ||
| 941 | stãtãtor, nu un modificator. | ||
| 942 | |||
| 943 | >> Tastaþi C-x 1 (în fereastra de sus) ca sã renunþaþi la fereastra | ||
| 944 | de jos. | ||
| 945 | |||
| 946 | (Dacã aþi tastat C-x 1 în fereastra de jos, aceastã comandã va închide | ||
| 947 | fereastra de sus. Gândiþi-vã la ea aºa "Pãstreazã doar o fereastrã - | ||
| 948 | cea în care sunt acum.") | ||
| 949 | |||
| 950 | Nu este nevoie sã afisaþi acelaºi buffer în ambele ferestre. Dacã | ||
| 951 | folosiþi C-x C-f pentru a deschide un fiºier într-o fereastrã, | ||
| 952 | cealaltã fereastrã nu se schimbã. Puteþi deschide un fiºier diferit | ||
| 953 | în fiecare fereastrã. | ||
| 954 | |||
| 955 | O altã modalitate de a folosi douã ferestre ca sã afiºaþi lucruri | ||
| 956 | diferite: | ||
| 957 | |||
| 958 | >> Tastaþi C-x 4 C-f apoi numele unui fiºier. Terminaþi comanda | ||
| 959 | cu <Return> Observaþi cã fiºierul specificat apare în fereastra de | ||
| 960 | jos. Cursorul la fel. | ||
| 961 | |||
| 962 | >> Tastaþi C-x o pentru a vã muta în fereastra de sus, apoi tastaþi | ||
| 963 | C-x 1 pentru a ºterge fereastra de jos. | ||
| 964 | |||
| 965 | |||
| 966 | * NIVELURI DE EDITARE RECURSIVÃ | ||
| 967 | ------------------------------- | ||
| 968 | |||
| 969 | Uneori veþi intra în ceea ce se numeste un "nivel de editare | ||
| 970 | recursivã". Acesta este indicat de prezenþa unor paranteze drepte în | ||
| 971 | linia de mod în jurul numelui modului major. De exemplu, s-ar putea | ||
| 972 | sã vedeþi [(Fundamental)] în loc de (Fundamental). | ||
| 973 | |||
| 974 | Pentru a ieºi din nivelul de editare recursivã, tastaþi ESC ESC ESC. | ||
| 975 | Aceasta este o comandã de ieºire de uz general. O puteþi folosi ºi ca | ||
| 976 | sã ieºiþi din minibuffer sau ca sã eliminaþi ferestrele în plus. | ||
| 977 | |||
| 978 | >> Tastaþi M-x pentru a intra în minibuffer; tastaþi apoi ESC ESC ESC | ||
| 979 | ca sã ieºiþi. | ||
| 980 | |||
| 981 | Nu puteþi folosi C-g pentru a ieºi dintr-un nivel de editare recursivã | ||
| 982 | deoarece comanda C-g este folositã pentru a anula comenzi ºi argumente | ||
| 983 | înãuntrul unui nivel de editare recursivã. | ||
| 984 | |||
| 985 | |||
| 986 | * CUM PUTEÞI OBÞINE MAI MULTE INFORMAÞII | ||
| 987 | ---------------------------------------- | ||
| 988 | |||
| 989 | În acest tutorial am încercat sã furnizãm suficiente informaþii pentru | ||
| 990 | a face primii paºi în Emacs. Existã atât de multe comenzi în Emacs | ||
| 991 | încât ar fi imposibil sã le explicãm pe toate aici. S-ar putea însã | ||
| 992 | sã doriþi sã învaþaþi mai multe despre Emacs, deoarece oferã foarte | ||
| 993 | multe facilitaþi interesante. Existã comenzi pentru a citi | ||
| 994 | documentaþia despre comenzile Emacs-ului. Aceste comenzi ajutãtoare | ||
| 995 | sunt prefixate cu caracterul C-h, denumit ºi "caracterul de ajutor". | ||
| 996 | |||
| 997 | Pentru a folosi aceste facilitãþi de ajutor, tastaþi caracterul C-h, | ||
| 998 | apoi un caracter ce specificã tipul de ajutor de care aveþi nevoie. | ||
| 999 | În cazul în care sunteþi nelãmurit, tastaþi C-h ? ºi Emacs-ul vã va | ||
| 1000 | spune ce fel de ajutor vã poate oferi. Dacã aþi tastat C-h ºi vã | ||
| 1001 | rãzgândiþi (nu mai doriþi ajutor) puteþi tasta C-g pentru a anula | ||
| 1002 | comanda. | ||
| 1003 | |||
| 1004 | (Anumite site-uri remapeazã caracterul C-h. Nu ar trebui sã facã asta | ||
| 1005 | orbeºte pentru toþi utilizatorii - aveþi motiv sã vã plângeþi | ||
| 1006 | administratorului de sistem. Între timp, dacã C-h nu afiºeazã un | ||
| 1007 | mesaj despre ajutor la marginea de jos a ecranului, încercaþi M-x | ||
| 1008 | help<Return> în loc.) | ||
| 1009 | |||
| 1010 | Comanda elementarã de ajutor este C-h c. Tastaþi C-h, apoi caracterul | ||
| 1011 | c ºi o comandã alcãtuitã dintr-un caracter sau secvenþã de caractere | ||
| 1012 | ºi Emacs-ul va afiºa o scurtã descriere a comenzii. | ||
| 1013 | |||
| 1014 | >> Tastaþi C-h c C-p. | ||
| 1015 | |||
| 1016 | Mesajul ar trebui sã fie ceva de genul | ||
| 1017 | |||
| 1018 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1019 | |||
| 1020 | Aceasta vã spune "numele funcþiei". Numele de funcþii sunt folosite | ||
| 1021 | în principal pentru a adapta ºi extinde Emacs-ul, dar, cum numele | ||
| 1022 | funcþiilor sunt alese în aºa fel încât sã indice actiunea comenzii | ||
| 1023 | respective, ele pot servi ca o documentaþie foarte scurtã, suficientã | ||
| 1024 | ca sã vã aminteascã de comenzi pe care le-aþi învãþat deja. | ||
| 1025 | |||
| 1026 | Comenzile formate din mai multe caractere (cum ar fi C-x C-s) ºi (dacã | ||
| 1027 | nu aveþi o tasta META, EDIT sau ALT) <ESC> v sunt de asemenea permise | ||
| 1028 | dupã C-h c. | ||
| 1029 | |||
| 1030 | Pentru a obþine mai multe informaþii despre o comandã, folosiþi C-h k | ||
| 1031 | în loc de C-h c. | ||
| 1032 | |||
| 1033 | >> Tastaþi C-h k C-p. | ||
| 1034 | |||
| 1035 | Aceastã comandã afiºeazã documentaþia ºi numele funcþiei într-o | ||
| 1036 | fereastrã separatã. Când terminaþi de citit, tastaþi q pentru a | ||
| 1037 | o elimina. Nu trebuie sã faceþi acest lucru imediat. Puteþi edita | ||
| 1038 | o vreme, citind textul din fereastra de ajutor. | ||
| 1039 | |||
| 1040 | Câteva comenzi C-h utile: | ||
| 1041 | |||
| 1042 | C-h f descrie o funcþie al cãrei nume trebuie sã-l | ||
| 1043 | introduceþi | ||
| 1044 | |||
| 1045 | >> Încercaþi sã tastaþi C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1046 | Aceasta afiºeazã toatã informaþia pe care o are Emacs-ul despre | ||
| 1047 | funcþia ce implementeazã comanda C-p. | ||
| 1048 | |||
| 1049 | C-h a Command Apropos. Tastaþi un cuvânt cheie ºi Emacs-ul va | ||
| 1050 | lista toate funcþiile ºi variabilele ale cãror nume | ||
| 1051 | conþin acel cuvânt cheie. La stânga comenzilor care | ||
| 1052 | pot fi invocate cu M-x va fi afiºatã o steluþã. | ||
| 1053 | Pentru unele comenzi, Command Apropos va lista o | ||
| 1054 | secvenþã de unul sau douã caractere ce executã aceeaºi | ||
| 1055 | comandã. | ||
| 1056 | |||
| 1057 | >> Tastaþi C-h a fiºier<Return>. | ||
| 1058 | |||
| 1059 | Aceasta afiºeazã într-o altã ferastrã o listã a tuturor comenzilor M-x | ||
| 1060 | al cãror nume conþine "fiºier". Veþi vedea caractere-comandã de genul | ||
| 1061 | C-x C-f listate lângã comanda nume corespunzãtoare (find-file). | ||
| 1062 | |||
| 1063 | >> Tastaþi C-M-v ca sã deplasaþi conþinutul ferestrei de ajutor. | ||
| 1064 | Faceþi acest lucru de câteva ori. | ||
| 1065 | |||
| 1066 | >> Tastaþi C-x 1 pentu a ºterge fereastra de ajutor. | ||
| 1067 | |||
| 1068 | |||
| 1069 | * CONCLUZII | ||
| 1070 | ----------- | ||
| 1071 | |||
| 1072 | Þineþi minte, pentru a ieºi permanent din Emacs, folosiþi C-x C-c. | ||
| 1073 | Pentru a ieºi temporar într-un shell (în aºa fel încât sã vã puteþi | ||
| 1074 | întoarce la Emacs mai târziu) folosiþi C-z. | ||
| 1075 | |||
| 1076 | Acest tutorial a fost organizat în aºa fel încât sã fie pe înþelesul | ||
| 1077 | noilor utilizatori - nu vã sfiiþi sã vã plângeþi autorilor dacã gasiþi | ||
| 1078 | ceva neclar! | ||
| 1079 | |||
| 1080 | |||
| 1081 | COPIERE | ||
| 1082 | ------- | ||
| 1083 | |||
| 1084 | Acest tutorial este rezultatul prelucrãrii unei serii lungi de | ||
| 1085 | tutoriale pentru Emacs derivate din cel scris de Stuart Cracraft | ||
| 1086 | pentru versiunea iniþialã de Emacs. | ||
| 1087 | |||
| 1088 | Cu scopul evitãrii oricãror confuzii datorate traducerii, las în | ||
| 1089 | continuare noþita de copyright originalã în limba englezã. | ||
| 1090 | |||
| 1091 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 1092 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1093 | |||
| 1094 | Copyright (C) 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, | ||
| 1095 | 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1096 | |||
| 1097 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1098 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1099 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1100 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1101 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1102 | |||
| 1103 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1104 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1105 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1106 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1107 | |||
| 1108 | Condiþiile de copiere a Emacs-ului sunt mai complexe, dar în acelaºi | ||
| 1109 | spirit. Citiþi fiºierul COPYING ºi apoi distribuiþi prietenilor copii | ||
| 1110 | ale Emacs-ului. Contribuiþi la eliminarea obstrucþionismului software | ||
| 1111 | folosind, scriind ºi distribuind free software! | ||
| 1112 | |||
| 1113 | ;;; Local Variables: | ||
| 1114 | ;;; coding: iso-latin-2 | ||
| 1115 | ;;; End: | ||
| 1116 | |||
| 1117 | ;;; arch-tag: dcf252cf-bd67-4f8d-a440-1ec4b8dbfd70 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.ru b/etc/tutorials/TUTORIAL.ru new file mode 100644 index 00000000000..9fc54ba121d --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.ru | |||
| @@ -0,0 +1,1162 @@ | |||
| 1 | õÞÅÂÎÉË Emacs. õÓÌÏ×ÉÑ ÒÁÓÐÒÏÓÔÒÁÎÅÎÉÑ ÐÒÉ×ÅÄÅÎÙ × ËÏÎÃÅ ÆÁÊÌÁ | ||
| 2 | |||
| 3 | äÌÑ ÕÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ Emacs ÏÂÙÞÎÏ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ËÌÀÞ (key -- ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ | ||
| 4 | ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÙ É/ÉÌÉ ËÎÏÐÏË ÍÙÛÉ), ×ËÌÀÞÁÀÝÉÊ × ÓÅÂÑ ËÌÁ×ÉÛÕ CONTROL (ÉÎÏÇÄÁ | ||
| 5 | ÏÔÍÅÞÁÅÍÁÑ ËÁË CTRL ÉÌÉ CTL) ÉÌÉ ËÌÁ×ÉÛÕ META (ÉÎÏÇÄÁ ÐÏÍÅÞÅÎÎÕÀ ËÁË ALT ÉÌÉ | ||
| 6 | EDIT). ÷ ÄÁÌØÎÅÊÛÅÍ, ×ÍÅÓÔÏ ÔÏÇÏ, ÞÔÏÂÙ ËÁÖÄÙÊ ÒÁÚ ÐÉÓÁÔØ META ÉÌÉ CONTROL, | ||
| 7 | ÍÙ ÂÕÄÅÍ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÓÌÅÄÕÀÝÉÅ ÓÏËÒÁÝÅÎÉÑ: | ||
| 8 | |||
| 9 | C-<chr> -- ÓÌÅÄÕÅÔ ÕÄÅÒÖÉ×ÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÕ CONTROL, ÐÏËÁ ÎÁÂÉÒÁÅÔÓÑ ÓÉÍ×ÏÌ | ||
| 10 | <chr>. ôÁË, C-f ÄÏÌÖÎÏ ÏÚÎÁÞÁÔØ: ÎÁÖÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÕ CONTROL É f. | ||
| 11 | M-<chr> -- ÓÌÅÄÕÅÔ ÕÄÅÒÖÉ×ÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÕ META, ÐÏËÁ ÎÁÂÉÒÁÅÔÓÑ ÓÉÍ×ÏÌ | ||
| 12 | <chr>. åÓÌÉ ÎÅÔ ËÌÁ×ÉÛÉ META, ALT ÉÌÉ EDIT, ÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ <ESC>, | ||
| 13 | ÏÔÐÕÓÔÉÔÅ ÅÅ, Á ÐÏÔÏÍ ÎÁÂÅÒÉÔÅ ÓÉÍ×ÏÌ <chr>. | ||
| 14 | |||
| 15 | ÷ÁÖÎÏÅ ÚÁÍÅÞÁÎÉÅ: ÄÌÑ ÚÁ×ÅÒÛÅÎÉÑ ÓÅÁÎÓÁ Emacs, ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x C-c (Ä×Á | ||
| 16 | ÓÉÍ×ÏÌÁ). óÉÍ×ÏÌÙ ">>" Ó ÌÅ×ÏÊ ÓÔÏÒÏÎÙ ÕËÁÚÙ×ÁÀÔ, ÞÔÏ ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ ÄÅÌÁÔØ, | ||
| 17 | ÞÔÏÂÙ ÐÒÉÍÅÎÉÔØ ËÏÍÁÎÄÕ. îÁÐÒÉÍÅÒ: | ||
| 18 | <<ðÕÓÔÙÅ ÓÔÒÏËÉ ×ÏËÒÕÇ ×ÓÔÁ×ÌÅÎÙ ËÏÍÁÎÄÏÊ help-with-tutorial>> | ||
| 19 | [óÅÒÅÄÉÎÁ ÓÔÒÁÎÉÃÙ ÏÓÔÁ×ÌÅÎÁ ÐÕÓÔÏÊ × ÕÞÅÂÎÙÈ ÃÅÌÑÈ. ôÅËÓÔ ÐÒÏÄÏÌÖÁÅÔÓÑ ÎÉÖÅ] | ||
| 20 | >> ôÅÐÅÒØ ÎÁÖÍÉÔÅ C-v (ÐÒÏÓÍÏÔÒ ÓÌÅÄÕÀÝÅÇÏ ÜËÒÁÎÁ) ÄÌÑ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ÎÁ | ||
| 21 | ÓÌÅÄÕÀÝÉÊ ÜËÒÁÎ. (×ÙÐÏÌÎÉÔÅ ÜÔÕ ËÏÍÁÎÄÕ ÕÄÅÒÖÉ×ÁÑ ËÌÁ×ÉÛÕ CONTROL É | ||
| 22 | ÎÁÖÉÍÁÑ v). ôÅÐÅÒØ ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ÜÔÏ ÓÄÅÌÁÔØ ÅÝÅ ÒÁÚ, ËÏÇÄÁ ÚÁËÏÎÞÉÔÅ ÞÉÔÁÔØ | ||
| 23 | ÜËÒÁÎ. | ||
| 24 | |||
| 25 | ïÂÒÁÔÉÔÅ ×ÎÉÍÁÎÉÅ ÎÁ ÔÏ, ÞÔÏ, ÐÒÉ ÐÅÒÅÈÏÄÅ Ó ÜËÒÁÎÁ ÎÁ ÜËÒÁÎ ÐÅÒÅËÒÙ×ÁÀÔÓÑ | ||
| 26 | Ä×Å ÓÔÒÏÞËÉ -- ÜÔÏ ÏÂÅÓÐÅÞÉ×ÁÅÔ ÎÅËÏÔÏÒÕÀ ÎÅÐÒÅÒÙ×ÎÏÓÔØ ×ÏÓÐÒÉÑÔÉÑ, ÔÁË ÞÔÏ | ||
| 27 | ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÐÒÏÄÏÌÖÁÔØ ÞÉÔÁÔØ ÔÅËÓÔ ÎÅ ÔÅÒÑÑ ÎÉÔÉ ÐÏ×ÅÓÔ×Ï×ÁÎÉÑ. | ||
| 28 | |||
| 29 | ðÅÒ×ÏÅ, ÞÔÏ ×ÁÍ ÎÅÏÂÈÏÄÉÍÏ ÚÎÁÔØ -- ÜÔÏ ÔÏ, ËÁË ÐÅÒÅÄ×ÉÇÁÔØÓÑ ÐÏ ÔÅËÓÔÕ ÉÚ | ||
| 30 | ÏÄÎÏÇÏ ÍÅÓÔÁ × ÄÒÕÇÏÅ. ÷Ù ÕÖÅ ÚÎÁÅÔÅ, ËÁË ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ ×ÐÅÒÅÄ ÎÁ ÏÄÉÎ | ||
| 31 | ÜËÒÁÎ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ C-v. äÌÑ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ÎÁÚÁÄ ÎÁ ÏÄÉÎ ÜËÒÁÎ, | ||
| 32 | ÎÁÖÍÉÔÅ M-v (ÕÄÅÒÖÉ×ÁÊÔÅ ËÌÁ×ÉÛÕ META É ÎÁÂÅÒÉÔÅ v, ÉÌÉ ÎÁÖÍÉÔÅ <ESC> É | ||
| 33 | ÚÁÔÅÍ v, Á ÅÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÎÅÔ ËÌÁ×ÉÛÉ META, EDIT ÉÌÉ ALT). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> ÐÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÎÁÂÒÁÔØ M-v, Á ÚÁÔÅÍ C-v, ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ. | ||
| 36 | |||
| 37 | * ëòáôëéê ðåòåþåîø ëïíáîä | ||
| 38 | ------------------------- | ||
| 39 | |||
| 40 | äÌÑ ÐÒÏÓÍÏÔÒÁ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÓÌÅÄÕÀÝÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ: | ||
| 41 | |||
| 42 | C-v ðÅÒÅÊÔÉ ÎÁ ÏÄÉÎ ÜËÒÁÎ ×ÐÅÒÅÄ | ||
| 43 | M-v ðÅÒÅÊÔÉ ÎÁ ÏÄÉÎ ÜËÒÁÎ ÎÁÚÁÄ | ||
| 44 | C-l ïÞÉÓÔÉÔØ ÜËÒÁÎ É ÏÔÏÂÒÁÚÉÔØ ×ÓÅ ÚÁÎÏ×Ï, ÒÁÚÍÅÓÔÉ× ÔÅËÓÔ, ÎÁÈÏÄÑÝÉÊÓÑ | ||
| 45 | ×ÏÚÌÅ ËÕÒÓÏÒÁ, × ÃÅÎÔÒÅ ÜËÒÁÎÁ. (ÜÔÏ CONTROL-L, Á ÎÅ CONTROL-1.) | ||
| 46 | |||
| 47 | >> îÁÊÄÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ, É ÚÁÐÏÍÎÉÔÅ ÔÅËÓÔ ×ÏÚÌÅ ÎÅÇÏ. ðÏÔÏÍ ÎÁÖÍÉÔÅ C-l. | ||
| 48 | îÁÊÄÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÓÎÏ×Á É ÕÂÅÄÉÔÅÓØ, ÞÔÏ ×ÏÚÌÅ ÎÅÇÏ ×ÓÅ ÔÏÔ ÖÅ ÔÅËÓÔ. | ||
| 49 | |||
| 50 | ÷Ù ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÉ PageUp É PageDn ÄÌÑ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ÍÅÖÄÕ | ||
| 51 | ÜËÒÁÎÁÍÉ (ÅÓÌÉ ÏÎÉ ÅÓÔØ ÎÁ ×ÁÛÅÍ ÔÅÒÍÉÎÁÌÅ), ÎÏ ×Ù ÓÍÏÖÅÔÅ ÒÁÂÏÔÁÔØ ÂÏÌÅÅ | ||
| 52 | ÜÆÆÅËÔÉ×ÎÏ, ÅÓÌÉ ÂÕÄÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÓÏÞÅÔÁÎÉÑ C-v É M-v. | ||
| 53 | |||
| 54 | |||
| 55 | * âáúï÷ùå ëïíáîäù õðòá÷ìåîéñ ëõòóïòïí | ||
| 56 | ------------------------------------- | ||
| 57 | |||
| 58 | ä×ÉÖÅÎÉÅ ÏÔ ÜËÒÁÎÁ Ë ÜËÒÁÎÕ ÕÄÏÂÎÏ, ÎÏ ËÁË ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ × ÏÐÒÅÄÅÌÅÎÎÏÅ | ||
| 59 | ÍÅÓÔÏ × ÔÅËÓÔÅ ÎÁ ÜËÒÁÎÅ? | ||
| 60 | |||
| 61 | åÓÔØ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÓÐÏÓÏÂÏ× ×ÙÐÏÌÎÅÎÉÑ ÜÔÏÊ ÏÐÅÒÁÃÉÉ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ | ||
| 62 | ËÌÁ×ÉÛÉ ÕÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÏÍ (ÓÔÒÅÌËÉ), ÎÏ ÂÏÌÅÅ ÜÆÆÅËÔÉ×ÎÙÍ ÂÕÄÅÔ ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÅ | ||
| 63 | ÒÕË × ÉÈ ÓÔÁÎÄÁÒÔÎÏÊ ÐÏÚÉÃÉÉ É ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ËÏÍÁÎÄÙ C-p, C-b, C-f É C-n. üÔÉ | ||
| 64 | ËÏÍÁÎÄÙ ÜË×É×ÁÌÅÎÔÎÙ ÞÅÔÙÒÅÍ ËÌÁ×ÉÛÁÍ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ, ËÁË ÜÔÏ ÐÏËÁÚÁÎÏ | ||
| 65 | ÎÁ ÓÈÅÍÅ: | ||
| 66 | |||
| 67 | ðÒÅÄÙÄÕÝÁÑ ÓÔÒÏËÁ, C-p | ||
| 68 | : | ||
| 69 | : | ||
| 70 | îÁÚÁÄ, C-b .... ôÅËÕÝÁÑ ÐÏÚÉÃÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ .... ÷ÐÅÒÅÄ, C-f | ||
| 71 | : | ||
| 72 | : | ||
| 73 | óÌÅÄÕÀÝÁÑ ÓÔÒÏËÁ, C-n | ||
| 74 | |||
| 75 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÓÔÒÏËÕ ÒÑÄÏÍ Ó ÄÉÁÇÒÁÍÍÏÊ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ÓÏÞÅÔÁÎÉÑ | ||
| 76 | ËÌÁ×ÉÛ C-n ÉÌÉ C-p. ðÏÔÏÍ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-l É ÐÏÓÍÏÔÒÉÔÅ ËÁË ÄÉÁÇÒÁÍÍÁ | ||
| 77 | ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔÓÑ × ÃÅÎÔÒ ÜËÒÁÎÁ. | ||
| 78 | |||
| 79 | ÷ÁÍ ÂÕÄÅÔ ÎÅÓÌÏÖÎÏ ÚÁÐÏÍÎÉÔØ ÜÔÉ ËÏÍÁÎÄÙ ÐÏ ÐÅÒ×ÙÍ ÂÕË×ÁÍ ÓÏÏÔ×ÅÔÓÔ×ÕÀÝÉÈ | ||
| 80 | ÓÌÏ× -- B-ÎÁÚÁÄ (backward) É F-×ÐÅÒÅÄ (forward). üÔÏ ÏÓÎÏ×ÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ | ||
| 81 | ÐÏÚÉÃÉÏÎÉÒÏ×ÁÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ, ËÏÔÏÒÙÍÉ ÷Ù ÂÕÄÅÔÅ ÐÏÌØÚÏ×ÁÔØÓÑ ÷óåçäá, ÔÁË ÞÔÏ | ||
| 82 | ÂÕÄÅÔ ÎÅÐÌÏÈÏ ÉÈ ×ÙÕÞÉÔØ. | ||
| 83 | |||
| 84 | >> îÁÖÍÉÔÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ C-n, ÞÔÏÂÙ ÏÐÕÓÔÉÔØ ËÕÒÓÏÒ ×ÎÉÚ ÎÁ ÜÔÕ ÓÔÒÏËÕ. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅÓØ ÐÏ ÓÔÒÏËÅ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-f É ÐÏÔÏÍ ÐÏÄÎÉÍÉÔÅÓØ ××ÅÒÈ Ó | ||
| 87 | ÐÏÍÏÝØÀ C-p. ðÏÓÍÏÔÒÉÔÅ, ËÁË ÉÚÍÅÎÉÌÏÓØ ÐÏÌÏÖÅÎÉÅ ËÕÒÓÏÒÁ ÐÒÉ ÎÁÖÁÔÉÉ | ||
| 88 | ó-Ò, ÅÓÌÉ ÏÎ ÎÁÈÏÄÉÌÓÑ × ÓÅÒÅÄÉÎÅ ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 89 | |||
| 90 | ëÁÖÄÁÑ ÓÔÒÏËÁ ÔÅËÓÔÁ ÚÁ×ÅÒÛÁÅÔÓÑ ÓÉÍ×ÏÌÏÍ ÐÅÒÅ×ÏÄÁ ÓÔÒÏËÉ (Newline | ||
| 91 | character), ËÏÔÏÒÙÊ ÏÔÄÅÌÑÅÔ ÅÅ ÏÔ ÓÌÅÄÕÀÝÅÊ ÓÔÒÏËÉ. ðÏÓÌÅÄÎÑÑ ÓÔÒÏËÁ × | ||
| 92 | ×ÁÛÅÍ ÆÁÊÌÅ ÄÏÌÖÎÁ ÂÙ ÔÏÖÅ ÚÁ×ÅÒÛÁÔØÓÑ ÓÉÍ×ÏÌÏÍ ÐÅÒÅ×ÏÄÁ ÓÔÒÏËÉ (ÎÏ Emacs ÎÅ | ||
| 93 | ÔÒÅÂÕÅÔ ÜÔÏÇÏ). | ||
| 94 | |||
| 95 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-b × ÎÁÞÁÌÅ ÓÔÒÏËÉ. ëÕÒÓÏÒ ÄÏÌÖÅÎ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ | ||
| 96 | ÎÁ ËÏÎÅà ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÊ ÓÔÒÏËÉ. üÔÏ ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ ÐÏÔÏÍÕ, ÞÔÏ ÏÎ Ä×ÉÖÅÔÓÑ ÎÁÚÁÄ | ||
| 97 | ÞÅÒÅÚ ÓÉÍ×ÏÌ ÐÅÒÅ×ÏÄÁ ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 98 | |||
| 99 | C-f ÍÏÖÅÔ ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ ËÕÒÓÏÒ ÞÅÒÅÚ ÓÉÍ×ÏÌ ÐÅÒÅ×ÏÄÁ ÓÔÒÏËÉ ÔÁË ÖÅ, ËÁË É C-b. | ||
| 100 | |||
| 101 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ ÐÒÉÍÅÎÉÔØ C-b ÔÁË, ÞÔÏÂÙ ÷Ù Õ×ÉÄÅÌÉ, ËÁË | ||
| 102 | Ä×ÉÖÅÔÓÑ ËÕÒÓÏÒ. äÁÌÅÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ C-f ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ | ||
| 103 | ÎÁ ËÏÎÅà ÓÔÒÏËÉ. îÁÖÍÉÔÅ C-f ÅÝÅ ÒÁÚ, ÞÔÏÂÙ ÐÅÒÅÊÔÉ Ë ÎÁÞÁÌÕ ÓÌÅÄÕÀÝÅÊ | ||
| 104 | ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 105 | |||
| 106 | ëÏÇÄÁ ×Ù ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔÅÓØ ÚÁ ×ÅÒÈÎÉÊ ÉÌÉ ÎÉÖÎÉÊ ËÒÁÊ ÜËÒÁÎÁ, ÔÅËÓÔ, ÎÁÈÏÄÑÝÉÊÓÑ | ||
| 107 | ÚÁ ÜËÒÁÎÏÍ, ÓÄ×ÉÇÁÅÔÓÑ ×ÎÕÔÒØ ÜËÒÁÎÁ. üÔÏ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ "ÐÒÏËÒÕÔËÁ | ||
| 108 | (scrolling)". ðÒÏËÒÕÔËÁ ÐÏÚ×ÏÌÑÅÔ Emacs'Õ ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ ËÕÒÓÏÒ × ÎÕÖÎÏÅ ÍÅÓÔÏ | ||
| 109 | ÔÅËÓÔÁ ÂÅÚ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ÅÇÏ ÚÁ ÐÒÅÄÅÌÙ ÜËÒÁÎÁ. | ||
| 110 | |||
| 111 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØ ËÕÒÓÏÒ ÚÁ ÎÉÖÎÀÀ ÇÒÁÎÉÃÕ ÜËÒÁÎÁ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-n, É | ||
| 112 | ÐÏÓÍÏÔÒÉÔÅ, ÞÔÏ ÐÒÏÉÚÏÊÄÅÔ. | ||
| 113 | |||
| 114 | åÓÌÉ ÐÏÓÉÍ×ÏÌØÎÏÅ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÅ ÓÌÉÛËÏÍ ÍÅÄÌÅÎÎÏ, ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ Ä×ÉÇÁÔØÓÑ ÐÏ | ||
| 115 | ÓÌÏ×ÁÍ. M-f (META-f) ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ×ÐÅÒÅÄ ÎÁ ÓÌÏ×Ï, Á M-b ÎÁÚÁÄ ÎÁ ÓÌÏ×Ï. | ||
| 116 | |||
| 117 | >> îÁÖÍÉÔÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ M-f É M-b. | ||
| 118 | |||
| 119 | åÓÌÉ ËÕÒÓÏÒ ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ × ÓÅÒÅÄÉÎÅ ÓÌÏ×Á, M-f ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔ ÅÇÏ × ËÏÎÅà ÓÌÏ×Á. | ||
| 120 | åÓÌÉ ËÕÒÓÏÒ ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ ÍÅÖÄÕ ÓÌÏ×ÁÍÉ, M-f ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔ ÅÇÏ × ËÏÎÅà ÓÌÅÄÕÀÝÅÇÏ | ||
| 121 | ÓÌÏ×Á. M-b ÒÁÂÏÔÁÅÔ ÔÏÞÎÏ ÔÁË ÖÅ, ÎÏ × ÐÒÏÔÉ×ÏÐÏÌÏÖÎÏÍ ÎÁÐÒÁ×ÌÅÎÉÉ. | ||
| 122 | |||
| 123 | >> îÁÖÍÉÔÅ M-f É M-b ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ, ÐÅÒÅÍÅÖÁÑ ÉÈ Ó C-f É C-b -- ÔÁË ×Ù | ||
| 124 | ÓÍÏÖÅÔÅ ÚÁÍÅÔÉÔØ ÄÅÊÓÔ×ÉÑ M-f É M-b ÉÚ ÒÁÚÎÙÈ ÐÏÚÉÃÉÊ × ÓÌÏ×ÁÈ É ÍÅÖÄÕ | ||
| 125 | ÎÉÍÉ. | ||
| 126 | |||
| 127 | ïÔÍÅÔØÔÅ ÐÁÒÁÌÌÅÌØ ÍÅÖÄÕ C-f É C-b Ó ÏÄÎÏÊ ÓÔÏÒÏÎÙ, É M-f É M-b Ó | ||
| 128 | ÄÒÕÇÏÊ. ïÞÅÎØ ÞÁÓÔÏ Meta-ÓÉÍ×ÏÌÙ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÄÌÑ ÓÏÏÔ×ÅÔÓÔ×ÕÀÝÉÈ ÏÐÅÒÁÃÉÊ | ||
| 129 | ÎÁÄ ÅÄÉÎÉÃÁÍÉ, ÏÐÒÅÄÅÌÅÎÎÙÍÉ × ÑÚÙËÅ (ÓÌÏ×Á, ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑ, ÁÂÚÁÃÙ), ÔÏÇÄÁ ËÁË | ||
| 130 | Control-ÓÉÍ×ÏÌÙ ÒÁÂÏÔÁÀÔ Ó ÏÓÎÏ×ÎÙÍÉ ÅÄÉÎÉÃÁÍÉ, ÎÅÚÁ×ÉÓÉÍÏ ÏÔ ÔÏÇÏ, ÞÔÏ ÷Ù | ||
| 131 | ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ (ÓÉÍ×ÏÌÙ, ÓÔÒÏËÉ, É Ô.Ä.). | ||
| 132 | |||
| 133 | üÔÁ ÐÁÒÁÌÌÅÌØ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÅÔ ÍÅÖÄÕ ÓÔÒÏËÁÍÉ É ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑÍÉ: C-a É C-e | ||
| 134 | ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ × ÎÁÞÁÌÏ É ËÏÎÅÃ ÓÔÒÏËÉ, Á M-a É M-e ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ × | ||
| 135 | ÎÁÞÁÌÏ É ËÏÎÅÃ ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑ. | ||
| 136 | |||
| 137 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÎÁÖÁÔØ ÐÁÒÕ ÒÁÚ C-a, Á ÐÏÔÏÍ ÐÁÒÕ ÒÁÚ C-e. ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÐÁÒÕ ÒÁÚ | ||
| 138 | ÎÁÖÁÔØ M-a, ÐÏÓÌÅ ÜÔÏÇÏ ÐÁÒÕ ÒÁÚ ÎÁÖÁÔØ M-e. | ||
| 139 | |||
| 140 | ðÏÓÍÏÔÒÉÔÅ, ÞÔÏ ÐÏ×ÔÏÒ C-a ÎÉÞÅÇÏ ÎÅ ÉÚÍÅÎÑÅÔ, Á ÐÏ×ÔÏÒ M-a ÐÒÏÄÏÌÖÁÅÔ | ||
| 141 | Ä×ÉÖÅÎÉÅ ËÕÒÓÏÒÁ Ë ÓÌÅÄÕÀÝÅÍÕ ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÀ. üÔÏ ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÑÅÔ ÁÎÁÌÏÇÉÀ, ÎÏ | ||
| 142 | ×ÙÇÌÑÄÉÔ ÅÓÔÅÓÔ×ÅÎÎÏ. | ||
| 143 | |||
| 144 | ðÏÌÏÖÅÎÉÅ ËÕÒÓÏÒÁ × ÔÅËÓÔÅ ÔÁËÖÅ ÎÁÚÙ×ÁÀÔ "ÔÏÞËÏÊ ×ÓÔÁ×ËÉ". óËÁÖÅÍ ÉÎÁÞÅ: | ||
| 145 | ËÕÒÓÏÒ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ÍÅÓÔÏ ÎÁ ÜËÒÁÎÅ × ËÁËÏÊ ÔÏÞËÅ ÂÕÄÅÔ ÒÁÓÐÏÌÏÖÅÎ ××ÏÄÉÍÙÊ | ||
| 146 | ÔÅËÓÔ. | ||
| 147 | |||
| 148 | úÄÅÓØ ÓÏÂÒÁÎÙ ÏÓÎÏ×ÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ, ×ËÌÀÞÁÑ Ä×ÉÖÅÎÉÅ ÐÏ | ||
| 149 | ÓÌÏ×ÁÍ É ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑÍ: | ||
| 150 | |||
| 151 | C-f îÁ ÓÉÍ×ÏÌ ×ÐÅÒÅÄ | ||
| 152 | C-b îÁ ÓÉÍ×ÏÌ ÎÁÚÁÄ | ||
| 153 | |||
| 154 | M-f îÁ ÓÌÏ×Ï ×ÐÅÒÅÄ | ||
| 155 | M-b îÁ ÓÌÏ×Ï ÎÁÚÁÄ | ||
| 156 | |||
| 157 | C-n îÁ ÓÌÅÄÕÀÝÕÀ ÓÔÒÏËÕ | ||
| 158 | C-p îÁ ÐÒÅÄÙÄÕÝÕÀ ÓÔÒÏËÕ | ||
| 159 | |||
| 160 | C-a ÷ ÎÁÞÁÌÏ ÓÔÒÏËÉ | ||
| 161 | C-e ÷ ËÏÎÅÃ ÓÔÒÏËÉ | ||
| 162 | |||
| 163 | M-a îÁÚÁÄ, × ÎÁÞÁÌÏ ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑ | ||
| 164 | M-e ÷ÐÅÒÅÄ, × ËÏÎÅà ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑ | ||
| 165 | |||
| 166 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÓÅÊÞÁÓ ÎÁ ÐÒÁËÔÉËÅ ÐÒÉÍÅÎÉÔØ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ ×ÓÅ ÜÔÉ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 167 | üÔÏ ÎÁÉÂÏÌÅÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÍÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 168 | |||
| 169 | ä×Å ÄÒÕÇÉÅ ×ÁÖÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ Ä×ÉÖÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ M-< (META Less-then | ||
| 170 | {íÅÎØÛÅ-þÅÍ}), ËÏÔÏÒÁÑ ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ × ÎÁÞÁÌÏ ÔÅËÓÔÁ, É M-> (META | ||
| 171 | Greater-than {âÏÌØÛÅ-þÅÍ}), ËÏÔÏÒÁÑ ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ × ËÏÎÅà ÔÅËÓÔÁ. | ||
| 172 | |||
| 173 | îÁ ÂÏÌØÛÉÎÓÔ×Å ÔÅÒÍÉÎÁÌÏ× ÚÎÁË "<" ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ ÎÁÄ ÚÎÁËÏÍ ÔÏÞËÉ, É ÞÔÏÂÙ | ||
| 174 | ÎÁÂÒÁÔØ ÅÇÏ, ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÕ Shift. îÁ ÜÔÉÈ ÔÅÒÍÉÎÁÌÁÈ ×Ù ÔÁË | ||
| 175 | ÖÅ ÄÏÌÖÎÙ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ Shift, ÞÔÏÂÙ ÎÁÂÒÁÔØ M-< (ÂÅÚ ÕÄÅÒÖÁÎÉÑ ËÌÁ×ÉÛÉ Shift | ||
| 176 | ×Ù ÎÁÂÅÒÅÔÅ M-ÔÏÞËÁ). | ||
| 177 | |||
| 178 | >> óÅÊÞÁÓ ÐÏÐÒÏÂÕÊÔÅ M-<, ÞÔÏÂÙ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ × ÎÁÞÁÌÏ ÕÞÅÂÎÉËÁ. ðÏÔÏÍ | ||
| 179 | ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ C-v, ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ ÎÁÚÁÄ. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> óÅÊÞÁÓ ÐÏÐÒÏÂÕÊÔÅ M->, ÞÔÏÂÙ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ Ë ËÏÎÃÕ ÕÞÅÂÎÉËÁ. éÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ | ||
| 182 | M-v, ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ ÓÎÏ×Á. | ||
| 183 | |||
| 184 | ëÕÒÓÏÒ ÍÏÖÎÏ ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÁÍÉ ÕÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ (ÓÔÒÅÌËÁÍÉ), ÅÓÌÉ ×ÁÛ | ||
| 185 | ÔÅÒÍÉÎÁÌ ÏÂÏÒÕÄÏ×ÁÎ ÉÍÉ. íÙ ÒÅËÏÍÅÎÄÕÅÍ ×ÙÕÞÉÔØ C-b, C-f, C-n É C-p ÐÏ ÔÒÅÍ | ||
| 186 | ÐÒÉÞÉÎÁÍ. ÷Ï-ÐÅÒ×ÙÈ, ÏÎÉ ÒÁÂÏÔÁÀÔ ÎÁ ÌÀÂÙÈ ÔÅÒÍÉÎÁÌÁÈ. ÷Ï-×ÔÏÒÙÈ, ÏÄÎÁÖÄÙ | ||
| 187 | ÐÏÌÕÞÉ× ÐÒÁËÔÉËÕ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÑ Emacs, ×Ù ÐÏÊÍÅÔÅ, ÞÔÏ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ | ||
| 188 | CTRL-ÓÉÍ×ÏÌÙ ÕÄÏÂÎÅÅ É ÂÙÓÔÒÅÅ, ÞÅÍ ËÎÏÐËÉ ÓÏ ÓÔÒÅÌÏÞËÁÍÉ (ÐÏÔÏÍÕ ÞÔÏ ×Ù ÎÅ | ||
| 189 | ÕÂÉÒÁÅÔÅ ÒÕËÉ Ó ÏÂÙÞÎÏÇÏ ÉÈ ÐÏÌÏÖÅÎÉÑ ÐÒÉ ÐÅÞÁÔÉ). ÷-ÔÒÅÔØÉÈ, ËÁË ÔÏÌØËÏ ×Ù | ||
| 190 | ÐÒÉ×ÙËÎÉÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ CTRL-ÓÉÍ×ÏÌÙ, ×Ù ÓÍÏÖÅÔÅ ÔÁË ÖÅ ÌÅÇËÏ ×ÙÕÞÉÔØ É | ||
| 191 | ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÄÒÕÇÉÅ, ÒÁÓÛÉÒÅÎÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ. | ||
| 192 | |||
| 193 | âÏÌØÛÉÎÓÔ×Ï ËÏÍÁÎÄ Emacs ÄÏÐÕÓËÁÀÔ ÚÁÄÁÎÉÅ ÃÉÆÒÏ×ÏÇÏ ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ; ÄÌÑ | ||
| 194 | ÂÏÌØÛÉÎÓÔ×Á ËÏÍÁÎÄ, ÜÔÏ ÓÌÕÖÉÔ ÓÞÅÔÞÉËÏÍ ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ. þÔÏÂÙ ÚÁÄÁÔØ ÓÞÅÔÞÉË | ||
| 195 | ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ ÄÌÑ ËÏÍÁÎÄÙ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-u, ÐÏÔÏÍ ÞÉÓÌÏ ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ, É ÕËÁÖÉÔÅ | ||
| 196 | ËÏÍÁÎÄÕ. åÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÅÓÔØ ËÌÁ×ÉÛÁ META (ÉÌÉ EDIT ÉÌÉ ALT), ÔÏ ÃÉÆÒÏ×ÏÊ | ||
| 197 | ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÍÏÖÎÏ ÚÁÄÁÔØ ÄÒÕÇÉÍ ÓÐÏÓÏÂÏÍ: ÎÁÂÅÒÉÔÅ ÃÉÆÒÙ, ÕÄÅÒÖÉ×ÁÑ ËÌÁ×ÉÛÕ | ||
| 198 | META. íÙ ÒÅËÏÍÅÎÄÕÅÍ ÐÒÉ×ÙËÎÕÔØ Ë ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÀ C-u, ÐÏÓËÏÌØËÕ ÜÔÏ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ | ||
| 199 | ËÌÁ×ÉÛ ÒÁÂÏÔÁÅÔ ÎÁ ÌÀÂÏÍ ÔÅÒÍÉÎÁÌÅ. þÉÓÌÏ×ÏÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÔÁËÖÅ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ | ||
| 200 | "ÐÒÅÆÉËÓÎÙÍ ÁÒÇÕÍÅÎÔÏÍ", ÐÏÓËÏÌØËÕ ×Ù ÚÁÄÁÅÔÅ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÄÏ ×ÙÐÏÌÎÅÎÉÑ | ||
| 201 | ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 202 | |||
| 203 | îÁÐÒÉÍÅÒ, C-u 8 C-f ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ×ÏÓÅÍØ ÓÉÍ×ÏÌÏ× ×ÐÅÒÅÄ. | ||
| 204 | |||
| 205 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-n ÉÌÉ C-p Ó ÃÉÆÒÏ×ÙÍ ÁÒÇÕÍÅÎÔÏÍ, ÞÔÏÂÙ | ||
| 206 | ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÓÔÒÏËÕ ÒÑÄÏÍ Ó ÜÔÏÊ ËÏÍÁÎÄÏÊ. | ||
| 207 | |||
| 208 | íÎÏÇÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔ ÞÉÓÌÏ×ÏÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ËÁË ÓÞÅÔÞÉË ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ, ÎÏ | ||
| 209 | ÎÅËÏÔÏÒÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔ ÅÇÏ ÄÒÕÇÉÍ ÓÐÏÓÏÂÏÍ. îÅËÏÔÏÒÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ (ÎÏ ÎÉ | ||
| 210 | ÏÄÎÁ ÉÚ ÎÉÈ ÎÅ ÂÙÌÁ ÅÝÅ ÏÐÉÓÁÎÁ × ÄÁÎÎÏÍ ÔÅËÓÔÅ) ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔ ÅÇÏ ËÁË ÆÌÁÇ -- | ||
| 211 | ÎÁÌÉÞÉÅ ÐÒÅÆÉËÓÎÏÇÏ ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ ×ÎÅ ÚÁ×ÉÓÉÍÏÓÔÉ ÏÔ ÅÇÏ ÚÎÁÞÅÎÉÑ, ÉÚÍÅÎÑÅÔ | ||
| 212 | ÐÏ×ÅÄÅÎÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 213 | |||
| 214 | äÒÕÇÉÍ ×ÉÄÏÍ ÉÓËÌÀÞÅÎÉÊ Ñ×ÌÑÀÔÓÑ ËÌÀÞÉ C-v É M-v. ðÒÉ ÐÏÌÕÞÅÎÉÉ ÞÉÓÌÏ×ÏÇÏ | ||
| 215 | ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ, ÏÎÉ ÐÒÏËÒÕÞÉ×ÁÀÔ ÜËÒÁÎ ××ÅÒÈ ÉÌÉ ×ÎÉÚ ÎÁ ÕËÁÚÁÎÎÏÅ ÞÉÓÌÏ ÓÔÒÏË, | ||
| 216 | ×ÍÅÓÔÏ ÔÁËÏÇÏ ÖÅ ÞÉÓÌÁ ÜËÒÁÎÏ×. îÁÐÒÉÍÅÒ, C-u 8 C-v ÐÒÏËÒÕÔÉÔ ÜËÒÁÎ ÎÁ 8 | ||
| 217 | ÓÔÒÏË. | ||
| 218 | |||
| 219 | >> óÅÊÞÁÓ ÐÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ËÏÍÂÉÎÁÃÉÀ C-u 8 C-v. | ||
| 220 | |||
| 221 | üÔÁ ËÏÍÁÎÄÁ ÄÏÌÖÎÁ ÐÒÏËÒÕÔÉÔØ ÜËÒÁÎ ÎÁ 8 ÓÔÒÏË ××ÅÒÈ. åÓÌÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ | ||
| 222 | ÐÒÏËÒÕÔÉÔØ ÅÇÏ ×ÎÉÚ, ÍÏÖÅÔÅ ÚÁÄÁÔØ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÄÌÑ M-v. | ||
| 223 | |||
| 224 | åÓÌÉ ×Ù ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ ÏËÏÎÎÕÀ ÓÉÓÔÅÍÕ, ÔÁËÕÀ ËÁË X11 ÉÌÉ MS-Windows, ÔÏ ÄÏÌÖÎÁ | ||
| 225 | ÂÙÔØ ×ÉÄÎÁ ÐÒÑÍÏÕÇÏÌØÎÁÑ ÏÂÌÁÓÔØ, ÉÍÅÎÕÅÍÁÑ ÐÏÌÏÓÏÊ ÐÒÏËÒÕÔËÉ, ËÏÔÏÒÁÑ ×ÉÄÎÁ | ||
| 226 | Ó ÌÅ×ÏÊ ÓÔÏÒÏÎÙ ÏËÎÁ Emacs. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÐÒÏËÒÕÞÉ×ÁÔØ ÔÅËÓÔ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ | ||
| 227 | ÍÁÎÉÐÕÌÑÔÏÒ ÍÙÛØ. | ||
| 228 | |||
| 229 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ ÍÙÛØ ÐÒÉ ÎÁÖÁÔÏÊ ÓÒÅÄÎÅÊ ËÎÏÐËÅ ÍÙÛÉ. ÷Ù Õ×ÉÄÉÔÅ | ||
| 230 | ËÁË ÔÅËÓÔ ÐÒÏËÒÕÞÉ×ÁÅÔÓÑ ××ÅÒÈ É ×ÎÉÚ. | ||
| 231 | |||
| 232 | |||
| 233 | * õðòá÷ìåîéå ëõòóïòïí îá X-ôåòíéîáìå | ||
| 234 | ------------------------------------ | ||
| 235 | |||
| 236 | åÓÌÉ Õ ×ÁÓ X-ÔÅÒÍÉÎÁÌ, ÔÏ ÄÌÑ ÕÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÏÍ, ×ÁÍ ×ÅÒÏÑÔÎÏ ÐÏËÁÖÅÔÓÑ | ||
| 237 | ÂÏÌÅÅ ÌÅÇËÉÍ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ ËÕÒÓÏÒÁ ÎÁ ÃÉÆÒÏ×ÏÊ ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÅ | ||
| 238 | (ÓÐÒÁ×Á). óÔÒÅÌËÉ ×ÌÅ×Ï, ×ÐÒÁ×Ï, ××ÅÒÈ É ×ÎÉÚ ÐÅÒÅÄ×ÉÇÁÀÔ ËÕÒÓÏÒ × | ||
| 239 | ÓÏÏÔ×ÅÔÓÔ×ÕÀÝÅÍ ÎÁÐÒÁ×ÌÅÎÉÉ -- ÏÎÉ ÒÁÂÏÔÁÀÔ ÔÏÞÎÏ ÔÁËÖÅ ËÁË C-b, C-f, C-p É | ||
| 240 | C-n, ÎÏ ÌÅÇÞÅ × ÎÁÂÏÒÅ É ÚÁÐÏÍÉÎÁÎÉÉ. ÷Ù ÔÁË ÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ | ||
| 241 | ÓÏÞÅÔÁÎÉÑ C-left É C-right ÄÌÑ ÐÅÒÅÄ×ÉÖÅÎÉÑ ÐÏ ÓÌÏ×ÁÍ, É C-up É C-down ÄÌÑ | ||
| 242 | ÐÅÒÅÄ×ÉÖÅÎÉÑ ÐÏ ÂÌÏËÁÍ (Ô.Å. ÐÁÒÁÇÒÁÆÁÍ, ÅÓÌÉ ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ ÔÅËÓÔ). åÓÌÉ | ||
| 243 | Õ ×ÁÓ ÅÓÔØ ËÎÏÐËÉ ÐÏÍÅÞÅÎÎÙÅ HOME (ÉÌÉ BEGIN) É/ÉÌÉ END, ÔÏ ÏÎÉ ÂÕÄÕÔ | ||
| 244 | ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ ËÕÒÓÏÒ × ÎÁÞÁÌÏ É ËÏÎÅÃ ÓÔÒÏËÉ, Á C-home É C-end ÂÕÄÕÔ ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØ | ||
| 245 | × ÎÁÞÁÌÏ É ËÏÎÅà ÆÁÊÌÁ. åÓÌÉ ÎÁ ×ÁÛÅÊ ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÅ ÅÓÔØ ËÎÏÐËÉ PgUp É PgDn, | ||
| 246 | ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÉÈ ÄÌÑ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ××ÅÒÈ É ×ÎÉÚ ÐÏÓÔÒÁÎÉÞÎÏ, | ||
| 247 | ÁÎÁÌÏÇÉÞÎÏ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÀ M-v É C-v. | ||
| 248 | |||
| 249 | ÷ÓÅ ÜÔÉ ËÏÍÁÎÄÙ ÍÏÇÕÔ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÃÉÆÒÏ×ÏÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ, ÔÁË, ËÁË Ï ÜÔÏÍ | ||
| 250 | ÒÁÓÓËÁÚÁÎÏ ×ÙÛÅ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÕÓËÏÒÅÎÎÙÊ ÓÐÏÓÏ ××ÏÄÁ ÜÔÏÇÏ | ||
| 251 | ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ: ÐÒÏÓÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ CONTROL ÉÌÉ META É ÎÁÂÅÒÉÔÅ ÞÉÓÌÏ. îÁÐÒÉÍÅÒ, ÄÌÑ | ||
| 252 | ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ÎÁ 12 ÓÌÏ× ×ÐÒÁ×Ï, ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-1 C-2 C-right. úÁÐÏÍÎÉÔÅ ÞÔÏ ÔÁË | ||
| 253 | ÏÞÅÎØ ÌÅÇËÏ ÎÁÂÉÒÁÔØ, ÐÏÔÏÍÕ ÞÔÏ ×Ù ÎÅ ÏÔÐÕÓËÁÅÔÅ ËÎÏÐËÕ CONTROL ÍÅÖÄÕ | ||
| 254 | ÎÁÖÁÔÉÑÍÉ. | ||
| 255 | |||
| 256 | |||
| 257 | * åóìé EMACS úá÷éó | ||
| 258 | ------------------ | ||
| 259 | |||
| 260 | åÓÌÉ Emacs ÐÅÒÅÓÔÁÌ ÒÅÁÇÉÒÏ×ÁÔØ ÎÁ ×ÁÛÉ ËÏÍÁÎÄÙ, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÚÂÅÖÁÔØ ÜÔÏÇÏ | ||
| 261 | ÐÒÏÓÔÏ ÎÁÖÁ× C-g. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-g, ÞÔÏÂÙ ÏÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ×ÙÐÏÌÎÅÎÉÅ | ||
| 262 | ËÏÍÁÎÄ, ËÏÔÏÒÙÅ ÓÌÉÛËÏÍ ÄÏÌÇÏ ×ÙÐÏÌÎÑÀÔÓÑ. | ||
| 263 | |||
| 264 | ÷Ù ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-g ÄÌÑ ÏÔÍÅÎÙ ÎÁÂÒÁÎÎÏÇÏ ÃÉÆÒÏ×ÏÇÏ ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ | ||
| 265 | ÉÌÉ ËÏÍÁÎÄÙ, ËÏÔÏÒÁÑ ÎÁÞÁÌÁ ×ÙÐÏÌÎÑÔØÓÑ, ÎÏ ËÏÔÏÒÕÀ ×Ù ÎÅ ÈÏÔÉÔÅ ÚÁ×ÅÒÛÁÔØ. | ||
| 266 | |||
| 267 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-u 100 ÄÌÑ ÚÁÄÁÎÉÑ ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ 100, ÐÏÔÏÍ ÎÁÖÍÉÔÅ C-g. ôÅÐÅÒØ | ||
| 268 | ÎÁÖÍÉÔÅ C-f. ëÕÒÓÏÒ ÄÏÌÖÅÎ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØÓÑ ×ÓÅÇÏ ÎÁ ÏÄÉÎ ÓÉÍ×ÏÌ, ÐÏÔÏÍÕ ÞÔÏ | ||
| 269 | ×Ù ÏÔÍÅÎÉÌÉ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÎÁÖÁÔÉÅÍ C-g. | ||
| 270 | |||
| 271 | åÓÌÉ ×Ù ÎÁÖÁÌÉ <ESC> ÐÏ ÏÛÉÂËÅ, ÔÏ ×Ù ÔÁË ÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-g ÞÔÏÂÙ | ||
| 272 | ÉÚÂÅÖÁÔØ ×ÏÚÄÅÊÓÔ×ÉÑ ÄÁÎÎÏÊ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 273 | |||
| 274 | |||
| 275 | * úáðòåýåîîùå ëïíáîäù (DISABLED COMMANDS) | ||
| 276 | ----------------------------------------- | ||
| 277 | |||
| 278 | îÅËÏÔÏÒÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ Emacs "ÚÁÐÒÅÝÅÎÙ", ÐÏÓËÏÌØËÕ ÎÁÞÉÎÁÀÝÉÅ ÐÏÌØÚÏ×ÁÔÅÌÉ ÍÏÇÕÔ | ||
| 279 | ÓÌÕÞÁÊÎÏ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÉÈ ÄÌÑ ÓÏ×ÅÒÛÅÎÉÑ ÏÐÁÓÎÙÈ ÄÅÊÓÔ×ÉÊ. | ||
| 280 | |||
| 281 | åÓÌÉ ×Ù ÎÁÂÒÁÌÉ ÏÄÎÕ ÉÚ ÚÁÐÒÅÝÅÎÎÙÈ ËÏÍÁÎÄ, ÔÏ Emacs ÐÏËÁÖÅÔ ÓÏÏÂÝÅÎÉÅ | ||
| 282 | ÇÏ×ÏÒÑÝÅÅ Ï ÔÏÍ, ËÁËÁÑ ËÏÍÁÎÄÁ ×ÙÚÙ×ÁÅÔÓÑ, É ÚÁÐÒÏÓÉÔ Õ ×ÁÓ, ÈÏÔÉÔÅ ÌÉ ×Ù | ||
| 283 | ÐÒÏÄÏÌÖÁÔØ ÒÁÂÏÔÕ É ×ÙÐÏÌÎÑÔØ ÄÁÎÎÕÀ ËÏÍÁÎÄÕ. | ||
| 284 | |||
| 285 | åÓÌÉ ×Ù ÄÅÊÓÔ×ÉÔÅÌØÎÏ ÐÏÐÒÏÂÏ×ÁÔØ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ËÏÍÁÎÄÕ, ÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ ËÌÁ×ÉÛÕ | ||
| 286 | <SPC> (ÐÒÏÂÅÌ) × ÏÔ×ÅÔ ÎÁ ÚÁÄÁÎÎÙÊ ×ÏÐÒÏÓ. ïÂÙÞÎÏ, ÅÓÌÉ ×Ù ÎÅ ÈÏÔÉÔÅ | ||
| 287 | ×ÙÐÏÌÎÑÔØ ÚÁÐÒÅÝÅÎÎÕÀ ËÏÍÁÎÄÕ, ÔÏ ÏÔ×ÅÔØÔÅ ÎÁ ×ÏÐÒÏÓ ÎÁÖÁÔÉÅÍ ËÌÁ×ÉÛÉ "n". | ||
| 288 | |||
| 289 | >> îÁÖÍÉÔÅ `C-x C-l' (×ÙËÌÀÞÅÎÎÁÑ ËÏÍÁÎÄÁ), Á ÐÏÔÏÍ ÏÔ×ÅÔØÔÅ "n" ÎÁ ÚÁÄÁÎÎÙÊ | ||
| 290 | ×ÏÐÒÏÓ. | ||
| 291 | |||
| 292 | |||
| 293 | * ïëîá | ||
| 294 | ------ | ||
| 295 | |||
| 296 | Emacs ÍÏÖÅÔ ÏÔÏÂÒÁÖÁÔØ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÀ × ÎÅÓËÏÌØËÉÈ ÏËÎÁÈ, ËÁÖÄÏÅ ÉÚ ËÏÔÏÒÙÈ | ||
| 297 | ÏÔÏÂÒÁÖÁÅÔ Ó×ÏÊ ÔÅËÓÔ. ðÏÚÖÅ ÍÙ ÏÂßÑÓÎÉÍ ËÁË ÒÁÂÏÔÁÔØ Ó ÎÅÓËÏÌØËÉÍÉ ÏËÎÁÍÉ. | ||
| 298 | ðÒÑÍÏ ÓÅÊÞÁÓ ÍÙ ÈÏÔÉÍ ÏÂßÑÓÎÉÔØ ×ÁÍ ËÁË ÉÚÂÁ×ÌÑÔØÓÑ ÏÔ ÌÉÛÎÉÈ ÏËÏÎ É | ||
| 299 | ×ÅÒÎÕÔØÓÑ Ë ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÀ × ÏÄÎÏÍ ÏËÎÅ. üÔÏ ÏÞÅÎØ ÐÒÏÓÔÏ ÓÄÅÌÁÔØ: | ||
| 300 | |||
| 301 | C-x 1 ïÄÎÏ ÏËÎÏ. (ÚÁËÒÙÔØ ×ÓÅ ÄÒÕÇÉÅ ÏËÎÁ). | ||
| 302 | |||
| 303 | üÔÏ CONTROL-x ÓÏ ÓÌÅÄÕÀÝÅÊ ÃÉÆÒÏÊ 1. C-x 1 ÒÁÚ×ÅÒÎÅÔ ÏËÎÏ, ËÏÔÏÒÏÅ ÓÏÄÅÒÖÉÔ | ||
| 304 | ËÕÒÓÏÒ, ÔÁË, ÞÔÏÂÙ ÏÎÏ ÚÁÎÑÌÏ ×ÅÓØ ÜËÒÁÎ. ðÒÉ ÜÔÏÍ ÂÕÄÕÔ ÕÄÁÌÅÎÙ ×ÓÅ | ||
| 305 | ÏÓÔÁÌØÎÙÅ ÏËÎÁ. | ||
| 306 | |||
| 307 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÜÔÕ ÓÔÒÏËÕ É ÎÁÖÍÉÔÅ C-u 0 C-l. | ||
| 308 | |||
| 309 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ CONTROL-h k CONTROL-f. | ||
| 310 | ðÏÓÍÏÔÒÉÔÅ, ËÁË ÔÅËÕÝÅÅ ÏËÎÏ ÓÏÖÍÅÔÓÑ, ËÏÇÄÁ ÎÏ×ÏÅ ÐÏÑ×ÉÔÓÑ É ÏÔÏÂÒÁÚÉÔ | ||
| 311 | ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÀ ÎÁ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ CONTROL-f. | ||
| 312 | |||
| 313 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x 1 É ÐÏÓÍÏÔÒÉÔÅ, ËÁË ÏËÎÏ Ó ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÅÊ ÉÓÞÅÚÎÅÔ. | ||
| 314 | |||
| 315 | üÔÁ ËÏÍÁÎÄÁ ÏÔÌÉÞÁÅÔÓÑ ÏÔ ÄÒÕÇÉÈ ËÏÍÁÎÄ, ËÏÔÏÒÙÅ ×Ù ÉÚÕÞÉÌÉ, ÔÅÍ, ÞÔÏ ÏÎÁ | ||
| 316 | ÓÏÓÔÏÉÔ ÉÚ Ä×ÕÈ ÓÉÍ×ÏÌÏ×. ïÎÁ ÎÁÞÉÎÁÅÔÓÑ ÓÏ ÚÎÁËÁ CONTROL-x. åÓÔØ ÃÅÌÙÊ | ||
| 317 | ÎÁÂÏÒ ËÏÍÁÎÄ, ËÏÔÏÒÙÅ ÎÁÞÉÎÁÀÔÓÑ Ó CONTROL-x; ÍÎÏÇÉÅ ÉÚ ÎÉÈ ÒÁÂÏÔÁÀÔ Ó | ||
| 318 | ÏËÎÁÍÉ, ÂÕÆÅÒÁÍÉ, ÆÁÊÌÁÍÉ É ÁÎÁÌÏÇÉÞÎÙÍÉ ×ÅÝÁÍÉ. üÔÉ ËÏÍÁÎÄÙ ÓÏÓÔÏÑÔ ÉÚ | ||
| 319 | Ä×ÕÈ, ÔÒÅÈ ÉÌÉ ÞÅÔÙÒÅÈ ÚÎÁËÏ×. | ||
| 320 | |||
| 321 | |||
| 322 | * ÷óôá÷ëá é õäáìåîéå | ||
| 323 | -------------------- | ||
| 324 | |||
| 325 | åÓÌÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ×ÓÔÁ×ÉÔØ ÔÅËÓÔ, ÔÏ ÐÒÏÓÔÏ ÎÁÂÉÒÁÊÔÅ ÅÇÏ. óÉÍ×ÏÌÙ, ËÏÔÏÒÙÅ ×Ù | ||
| 326 | ÍÏÖÅÔÅ ×ÉÄÅÔØ, ÔÁËÉÅ ËÁË A, 7, *, É ÐÒ. ÐÏÎÉÍÁÀÔÓÑ Emacs'ÏÍ ËÁË ÔÅËÓÔ É | ||
| 327 | ×ÓÔÁ×ÌÑÀÔÓÑ ÎÅÍÅÄÌÅÎÎÏ. îÁÖÍÉÔÅ <Return> (ËÎÏÐËÁ ÐÅÒÅ×ÏÄÁ ËÁÒÅÔËÉ) ÞÔÏÂÙ | ||
| 328 | ×ÓÔÁ×ÉÔØ ÓÉÍ×ÏÌ ÎÏ×ÏÊ ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 329 | |||
| 330 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÕÄÁÌÉÔØ ÎÁÂÒÁÎÎÙÊ ÓÉÍ×ÏÌ ÎÁÖÉÍÁÑ ËÌÁ×ÉÛÕ <Delback>. <Delback> -- | ||
| 331 | ÜÔÏ ËÌÁ×ÉÛÁ ÎÁ ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÅ, ËÏÔÏÒÕÀ ×Ù ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ É ×ÎÅ Emacs ÄÌÑ ÕÄÁÌÅÎÉÑ | ||
| 332 | ÐÏÓÌÅÄÎÅÇÏ ÎÁÂÒÁÎÎÏÇÏ ÓÉÍ×ÏÌÁ. ïÂÙÞÎÏ, ÜÔÏ ÂÏÌØÛÁÑ ËÌÁ×ÉÛÁ, ÒÁÓÐÏÌÏÖÅÎÎÁÑ | ||
| 333 | ÎÁ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÓÔÒÏË ×ÙÛÅ ËÌÁ×ÉÛÉ <Return>; ÏÂÙÞÎÏ ÏÎÁ ÐÏÍÅÞÅÎÁ ËÁË "Delete", | ||
| 334 | "Del" ÉÌÉ "Backspace". | ||
| 335 | |||
| 336 | åÓÌÉ ÂÏÌØÛÁÑ ËÌÁ×ÉÛÁ ÐÏÍÅÞÅÎÁ ËÁË "Backspace", ÔÏ ÜÔÏ ÔÏ, ÞÔÏ ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ | ||
| 337 | ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÔÏÇÄÁ, ËÏÇÄÁ ×Ù ÂÕÄÅÔÅ ÞÉÔÁÔØ ÐÒÏ <Delback>. õ ×ÁÓ ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔ | ||
| 338 | ÂÙÔØ ËÌÁ×ÉÛÁ, ÐÏÍÅÞÅÎÎÁÑ ËÁË "Delete", ÎÏ ÏÎÁ ÉÍÅÅÔ ÄÒÕÇÕÀ ÆÕÎËÃÉÀ, ÏÔÌÉÞÎÕÀ | ||
| 339 | ÏÔ <Delback>. | ||
| 340 | |||
| 341 | ÷ ÏÓÎÏ×ÎÏÍ, <Delback> ÕÄÁÌÑÅÔ ÓÉÍ×ÏÌ ÎÅÐÏÓÒÅÄÓÔ×ÅÎÎÏ ÐÅÒÅÄ ÔÅËÕÝÅÊ ÐÏÚÉÃÉÅÊ | ||
| 342 | ËÕÒÓÏÒÁ. | ||
| 343 | |||
| 344 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÜÔÏ ÓÅÊÞÁÓ -- ÎÁÂÅÒÉÔÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÓÉÍ×ÏÌÏ×, Á ÚÁÔÅÍ | ||
| 345 | ÕÄÁÌÉÔÅ ÉÈ ÎÁÖÉÍÁÑ <Delback>. îÅ ×ÏÌÎÕÊÔÅÓØ Ï ÉÚÍÅÎÅÎÉÑÈ ÜÔÏÇÏ ÆÁÊÌÁ -- | ||
| 346 | ×Ù ÎÅ ÉÚÍÅÎÑÅÔÅ ÇÌÁ×ÎÙÊ ÕÞÅÂÎÉË; ÜÔÏ ×ÁÛÁ ÌÉÞÎÁÑ ËÏÐÉÑ ÕÞÅÂÎÉËÁ. | ||
| 347 | |||
| 348 | ëÏÇÄÁ ÓÔÒÏËÁ ÔÅËÓÔÁ ÓÔÁÎÏ×ÉÔÓÑ ÓÌÉÛËÏÍ ÂÏÌØÛÏÊ ÄÌÑ ÓÔÒÏËÉ ÜËÒÁÎÁ, ÔÏ ÏÎÁ | ||
| 349 | "ÐÒÏÄÏÌÖÁÅÔÓÑ" ÎÁ ÓÌÅÄÕÀÝÅÊ ÓÔÒÏËÅ ÜËÒÁÎÁ. óÉÍ×ÏÌ "ÏÂÒÁÔÎÙÊ ÓÌÜÛ" ("\") (ÉÌÉ | ||
| 350 | ÅÓÌÉ ×Ù ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ ÏËÏÎÎÕÀ ÓÉÓÔÅÍÕ, ÔÏ ÜÔÏ ÂÕÄÅÔ ÚÎÁÞÏË × ×ÉÄÅ ÍÁÌÅÎØËÏÊ | ||
| 351 | ÉÚÏÇÎÕÔÏÊ ÓÔÒÅÌËÉ) Ó ÐÒÁ×ÏÊ ÇÒÁÎÉÃÙ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ, ÞÔÏ ÓÔÒÏËÁ ÂÕÄÅÔ | ||
| 352 | ÐÒÏÄÏÌÖÁÅÔÓÑ Ó ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÊ ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 353 | |||
| 354 | >> ÷×ÏÄÉÔÅ ÔÅËÓÔ, ÐÏËÁ ÏÎ ÎÅ ÄÏÓÔÉÇÎÅÔ ÐÒÁ×ÏÊ ÇÒÁÎÉÃÙ, É ÐÒÏÄÏÌÖÁÊÔÅ ×ÓÔÁ×ËÕ | ||
| 355 | ÓÉÍ×ÏÌÏ×. ÷Ù Õ×ÉÄÉÔÅ, ËÁË ÐÏÑ×ÉÔÓÑ ÓÉÍ×ÏÌ ÐÒÏÄÏÌÖÅÎÉÑ ÓÔÒÏËÉ. | ||
| 356 | |||
| 357 | >> éÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ <Delback> ÄÌÑ ÕÄÁÌÅÎÉÑ ÔÅËÓÔÁ, ÄÏ ÔÅÈ ÐÏÒ, ÐÏËÁ ÓÔÒÏËÁ ÎÅ | ||
| 358 | ÐÏÍÅÓÔÉÔÓÑ × ÜËÒÁÎ ÓÎÏ×Á. óÉÍ×ÏÌ ÐÒÏÄÏÌÖÅÎÉÑ ÓÔÒÏËÉ ÉÓÞÅÚÎÅÔ Ó ÜËÒÁÎÁ. | ||
| 359 | |||
| 360 | óÉÍ×ÏÌ ÎÏ×ÏÊ ÓÔÒÏËÉ ÍÏÖÎÏ ÕÄÁÌÑÔØ ÔÏÞÎÏ ÔÁË ÖÅ, ËÁË É ÌÀÂÏÊ ÄÒÕÇÏÊ ÓÉÍ×ÏÌ. | ||
| 361 | õÄÁÌÅÎÉÅ ÓÉÍ×ÏÌÁ ÎÏ×ÏÊ ÓÔÒÏËÉ ÍÅÖÄÕ Ä×ÕÍÑ ÓÔÒÏËÁÍÉ ÐÒÉ×ÅÄÅÔ Ë ÉÈ ÓËÌÅÊËÅ × | ||
| 362 | ÏÄÎÕ. åÓÌÉ ÐÏÌÕÞÅÎÎÁÑ ÓÔÒÏËÁ ÂÕÄÅÔ ÓÌÉÛËÏÍ ÄÌÉÎÎÏÊ, ÞÔÏÂÙ ×ÍÅÓÔÉÔØÓÑ × | ||
| 363 | ÜËÒÁÎ, ÔÏ ÏÎÁ ÂÕÄÅÔ ÏÔÏÂÒÁÖÅÎÁ ËÁË ÓÔÒÏËÁ Ó ÐÒÏÄÏÌÖÅÎÉÅÍ, ËÁË ÜÔÏ ÂÙÌÏ | ||
| 364 | ÏÐÉÓÁÎÏ ×ÙÛÅ. | ||
| 365 | |||
| 366 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ × ÎÁÞÁÌÏ ÓÔÒÏËÉ É ÎÁÖÍÉÔÅ <Delback>. üÔÏ ÓÏÅÄÉÎÉÔ | ||
| 367 | ÔÅËÕÝÕÀ ÓÔÒÏËÕ Ó ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÊ. | ||
| 368 | |||
| 369 | >> îÁÖÍÉÔÅ <Return> ÄÌÑ ×ÓÔÁ×ËÉ ÎÏ×ÏÇÏ ÓÉÍ×ÏÌÁ ÓÔÒÏËÉ, ×ÍÅÓÔÏ ÕÄÁÌÅÎÎÏÇÏ | ||
| 370 | ×ÁÍÉ. | ||
| 371 | |||
| 372 | ðÏÍÎÉÔÅ, ÞÔÏ ÍÎÏÇÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ Emacs ÍÏÇÕÔ ÐÏÌÕÞÁÔØ ÓÞÅÔÞÉË ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÑ; ÐÒÏÓÔÙÅ | ||
| 373 | ÓÉÍ×ÏÌÙ ÎÅ Ñ×ÌÑÀÔÓÑ ÉÓËÌÀÞÅÎÉÅÍ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÓÔÁ×ÌÑÔØ ÐÏ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÓÉÍ×ÏÌÏ×, | ||
| 374 | ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ÓÞÅÔÞÉËÉ ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ. | ||
| 375 | |||
| 376 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÐÒÏ×ÅÒÉÔØ ÜÔÏ -- ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-u 8 * ÄÌÑ ×ÓÔÁ×ËÉ ********. | ||
| 377 | |||
| 378 | ôÅÐÅÒØ ×Ù ÎÁÕÞÉÌÉÓØ ÏÓÎÏ×ÁÍ ÎÁÂÏÒÁ ÔÅËÓÔÁ × Emacs É ÉÓÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ÏÛÉÂÏË. ÷Ù | ||
| 379 | ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÕÄÁÌÑÔØ ÓÌÏ×Á É ÓÔÒÏËÉ. úÄÅÓØ ÐÒÉ×ÅÄÅÎ ÓÐÉÓÏË ÏÐÅÒÁÃÉÊ | ||
| 380 | ÕÄÁÌÅÎÉÑ: | ||
| 381 | |||
| 382 | <Delback> ÕÄÁÌÉÔØ ÓÉÍ×ÏÌ ÐÅÒÅÄ ËÕÒÓÏÒÏÍ | ||
| 383 | C-d ÕÄÁÌÉÔØ ÓÉÍ×ÏÌ ÓÌÅÄÕÀÝÉÊ ÚÁ (ÎÁÄ) ËÕÒÓÏÒÏÍ | ||
| 384 | |||
| 385 | M-<Delback> õÂÉÔØ ÓÔÒÏËÕ ÎÅÐÏÓÒÅÄÓÔ×ÅÎÎÏ ÐÅÒÅÄ ËÕÒÓÏÒÏÍ | ||
| 386 | M-d õÂÉÔØ ÓÌÏ×Ï ÓÌÅÄÕÀÝÅÅ ÚÁ ËÕÒÓÏÒÏÍ | ||
| 387 | |||
| 388 | C-k õÂÉÔØ ×ÓÅ ÏÔ ËÕÒÓÏÒÁ ÄÏ ËÏÎÃÁ ÓÔÒÏËÉ | ||
| 389 | M-k õÂÉÔØ ×ÓÅ ÄÏ ËÏÎÃÁ ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑ | ||
| 390 | |||
| 391 | úÁÍÅÔØÔÅ, ÞÔÏ <Delback> É C-d, ×ÍÅÓÔÅ Ó M-<Delback> É M-d ÒÁÓÛÉÒÑÀÔ | ||
| 392 | ÐÁÒÁÌÌÅÌØ, ÎÁÞÁÔÕÀ C-f É M-f (ÄÁ, <Delback> -- ÜÔÏ ÎÅ ÎÁÓÔÏÑÝÉÊ ÕÐÒÁ×ÌÑÀÝÉÊ | ||
| 393 | ÓÉÍ×ÏÌ, ÎÏ ÎÅ ÎÕÖÎÏ Ï ÜÔÏÍ ×ÏÌÎÏ×ÁÔØÓÑ). C-k É M-k, ËÁË É C-e É M-e, | ||
| 394 | ÐÒÏ×ÏÄÑÔ ÐÁÒÁÌÌÅÌØ ÍÅÖÄÕ ÓÔÒÏËÁÍÉ É ÐÒÅÄÌÏÖÅÎÉÑÍÉ. | ||
| 395 | |||
| 396 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÕÄÁÌÉÔØ ÌÀÂÕÀ ÞÁÓÔØ ÂÕÆÅÒÁ ÏÄÎÉÍ ÍÅÔÏÄÏÍ. ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅÓØ ÎÁ ÏÄÉÎ | ||
| 397 | ÉÚ ËÏÎÃÏ× ×ÙÂÒÁÎÎÏÊ ÏÂÌÁÓÔÉ É ÎÁÖÍÉÔÅ C-@ ÉÌÉ C-<SPC> (ÏÄÎÏ ÉÚ ÜÔÉÈ | ||
| 398 | ÓÏÞÅÔÁÎÉÊ). úÄÅÓØ <SPC> ÏÂÏÚÎÁÞÁÅÔ ËÌÁ×ÉÛÕ ÐÒÏÂÅÌÁ. ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅÓØ ÎÁ ÄÒÕÇÏÊ | ||
| 399 | ËÏÎÅà ÏÂÌÁÓÔÉ É ÎÁÖÍÉÔÅ C-w. üÔÁ ÏÐÅÒÁÃÉÑ ÕÄÁÌÉÔ ×ÅÓØ ÔÅËÓÔ ÍÅÖÄÕ Ä×ÕÍÑ | ||
| 400 | ÕËÁÚÁÎÎÙÍÉ ÐÏÚÉÃÉÑÍÉ. | ||
| 401 | |||
| 402 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ Ë ÂÕË×Å ÷ × ÎÁÞÁÌÅ ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÇÏ ÐÁÒÁÇÒÁÆÁ. | ||
| 403 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-<SPC>. Emacs ÄÏÌÖÅÎ ÏÔÏÂÒÁÚÉÔØ × ÎÉÖÎÅÊ ÞÁÓÔÉ ÜËÒÁÎÁ ÓÏÏÂÝÅÎÉÅ | ||
| 404 | "Mark set". | ||
| 405 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ Ë ÂÕË×Å Ï × ÓÌÏ×Å "ËÏÎÃÏ×", ÎÁ ×ÔÏÒÏÊ ÓÔÒÏËÅ | ||
| 406 | ÐÁÒÁÇÒÁÆÁ. | ||
| 407 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-w. üÔÏ ÕÄÁÌÉÔ ÔÅËÓÔ ÎÁÞÉÎÁÑ Ó ÂÕË×Ù ÷, É ÏËÁÎÞÉ×ÁÀÝÕÀÓÑ ÐÅÒÅÄ | ||
| 408 | ÂÕË×ÏÊ Ï. | ||
| 409 | |||
| 410 | ïÔÌÉÞÉÅ ÍÅÖÄÕ "ÕÂÉÔØ (killing)" É "ÕÄÁÌÉÔØ (deleting)" ÚÁËÌÀÞÁÅÔÓÑ × ÔÏÍ, | ||
| 411 | ÞÔÏ "ÕÂÉÔÙÊ" ÔÅËÓÔ ÍÏÖÅÔ ÂÙÔØ ÚÁÎÏ×Ï ×ÓÔÁ×ÌÅÎ, × ÔÏ ×ÒÅÍÑ ËÁË "ÕÄÁÌÅÎÎÙÅ" | ||
| 412 | ÞÁÓÔÉ ÎÅ ÍÏÇÕÔ ÂÙÔØ ×ÓÔÁ×ÌÅÎÙ. ÷ÓÔÁ×ËÁ "ÕÂÉÔÏÇÏ" ÔÅËÓÔÁ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ | ||
| 413 | "×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÉÅ (yanking)". ÷ ÏÂÝÅÍ, ËÏÍÁÎÄÙ, ËÏÔÏÒÙÅ ÍÏÇÕÔ ÕÂÉÒÁÔØ ÂÏÌØÛÉÅ | ||
| 414 | ÞÁÓÔÉ ÔÅËÓÔÁ, ÕÂÉ×ÁÀÔ ÜÔÏÔ ÔÅËÓÔ (ÏÎÉ ÎÁÓÔÒÁÉ×ÁÀÔÓÑ ÔÁË, ÞÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 415 | ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ÔÅËÓÔ), × ÔÏ ×ÒÅÍÑ ËÁË ËÏÍÁÎÄÙ, ËÏÔÏÒÙÅ ÕÂÉÒÁÀÔ ÔÏÌØËÏ ÏÄÉÎ | ||
| 416 | ÓÉÍ×ÏÌ, ÉÌÉ ÕÄÁÌÑÀÔ ÔÏÌØËÏ ÐÕÓÔÙÅ ÓÔÒÏËÉ É ÐÒÏÂÅÌØÎÙÅ ÓÉÍ×ÏÌÙ, ×ÙÐÏÌÎÑÀÔ | ||
| 417 | ÏÐÅÒÁÃÉÀ ÕÄÁÌÅÎÉÑ (ÔÁË ÞÔÏ ×Ù ÎÅ ÍÏÖÅÔÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ÔÅËÓÔ). | ||
| 418 | |||
| 419 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÎÁÞÁÌÏ ÎÅ ÐÕÓÔÏÊ ÓÔÒÏËÉ. ôÅÐÅÒØ ÎÁÖÍÉÔÅ C-k, ÞÔÏÂÙ | ||
| 420 | ÕÂÉÔØ ÔÅËÓÔ × ÜÔÏÊ ÓÔÒÏËÅ. | ||
| 421 | |||
| 422 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-k ÅÝÅ ÒÁÚ. ÷Ù ×ÉÄÉÔÅ, ÞÔÏ ÜÔÏ ÄÅÊÓÔ×ÉÅ ÕÂØÅÔ ÓÉÍ×ÏÌ ÎÏ×ÏÊ | ||
| 423 | ÓÔÒÏËÉ, ËÏÔÏÒÙÊ ÓÌÅÄÕÅÔ ÚÁ ÜÔÏÊ ÓÔÒÏËÏÊ. | ||
| 424 | |||
| 425 | úÁÍÅÔØÔÅ, ÞÔÏ ÐÅÒ×ÏÅ ×ÙÐÏÌÎÅÎÉÅ C-k ÕÂÉ×ÁÅÔ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ ÓÔÒÏËÉ, Á ×ÔÏÒÏÊ | ||
| 426 | ×ÙÚÏ× C-k ÕÂÉ×ÁÅÔ ÓÁÍÕ ÓÔÒÏËÕ É ÐÏÄÎÉÍÁÅÔ ÄÒÕÇÉÅ ÓÔÒÏËÉ ××ÅÒÈ. C-k | ||
| 427 | ÏÂÒÁÂÁÔÙ×ÁÅÔ ÞÉÓÌÏ×ÏÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÓÐÅÃÉÁÌØÎÙÍ ÏÂÒÁÚÏÍ -- ÕÂÉ×ÁÅÔ ÚÁÄÁÎÎÏÅ | ||
| 428 | ËÏÌÉÞÅÓÔ×Ï ÓÔÒÏË _é_ ÉÈ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ. üÔÏ ÎÅ ÐÒÏÓÔÏ ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ. C-u 2 | ||
| 429 | C-k ÕÄÁÌÉÔ Ä×Å ÓÔÒÏËÉ, Á ÔÁËÖÅ ÚÁ×ÅÒÛÁÀÝÉÅ ÉÈ ÓÉÍ×ÏÌÙ ÎÏ×ÏÊ ÓÔÒÏËÉ; | ||
| 430 | Ä×ÕÈÒÁÚÏ×ÏÅ ×ÙÐÏÌÎÅÎÉÅ C-k ÎÅ ÓÄÅÌÁÅÔ ÜÔÏÇÏ. | ||
| 431 | |||
| 432 | ÷ÏÚ×ÒÁÔ ÕÂÉÔÏÇÏ ÒÁÎÅÅ ÔÅËÓÔÁ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ "×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÉÅ (yanking)". (äÕÍÁÊÔÅ | ||
| 433 | Ï ÜÔÏÍ, ËÁË Ï ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÉÉ ÉÌÉ ÐÏÍÅÝÅÎÉÉ ÎÁÚÁÄ, ÎÅËÏÔÏÒÏÇÏ ×ÚÑÔÏÇÏ | ||
| 434 | ÔÅËÓÔÁ). ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ÕÄÁÌÅÎÎÙÊ ÔÅËÓÔ × ÍÅÓÔÅ ÕÄÁÌÅÎÉÑ, ÉÌÉ × | ||
| 435 | ÌÀÂÏÊ ÄÒÕÇÏÊ ÔÏÞËÅ ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÍÏÇÏ ÔÅËÓÔÁ, ÉÌÉ ÄÁÖÅ × ÄÒÕÇÏÍ ÆÁÊÌÅ. ÷Ù | ||
| 436 | ÍÏÖÅÔÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ÔÅËÓÔ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ É ÐÏÌÕÞÉÔØ ÎÅÓËÏÌØËÏ ËÏÐÉÊ ÄÁÎÎÏÇÏ | ||
| 437 | ÔÅËÓÔÁ. | ||
| 438 | |||
| 439 | äÌÑ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÉÑ ÕÂÉÔÏÇÏ ÔÅËÓÔÁ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ËÌÁ×ÉÛ C-y. äÁÎÎÁÑ | ||
| 440 | ËÏÍÁÎÄÁ ×ÏÓÓÔÁÎÁ×ÌÉ×ÁÅÔ ÐÏÓÌÅÄÎÉÊ ÕÂÉÔÙÊ ÔÅËÓÔ × ÔÏÞËÅ ÒÁÓÐÏÌÏÖÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ. | ||
| 441 | |||
| 442 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÜÔÕ ËÏÍÁÎÄÕ -- ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-y, ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØ ÔÅËÓÔ | ||
| 443 | ÎÁÚÁÄ. | ||
| 444 | |||
| 445 | ðÏÍÎÉÔÅ, ÞÔÏ ÅÓÌÉ ×Ù ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÌÉ ÎÅÓËÏÌØËÏ ËÏÍÁÎÄ C-k × ÏÄÎÏÊ ÓÔÒÏËÅ, ÔÏ | ||
| 446 | ×ÓÅ ÕÂÉÔÙÅ ÓÔÒÏËÉ ÂÕÄÕÔ ÓÏÈÒÁÎÅÎÙ ×ÍÅÓÔÅ, ÔÁË, ÞÔÏ C-y ÔÁËÖÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔ ÉÈ | ||
| 447 | ×ÍÅÓÔÅ. | ||
| 448 | |||
| 449 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÜÔÏ ÓÅÊÞÁÓ -- ÎÁÖÍÉÔÅ C-k ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ. | ||
| 450 | |||
| 451 | ôÅÐÅÒØ ×ÅÒÎÅÍ ÕÂÉÔÙÊ ÔÅËÓÔ: | ||
| 452 | |||
| 453 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-y. ôÅÐÅÒØ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÓÔÒÏË ×ÎÉÚ, É ÓÎÏ×Á | ||
| 454 | ÎÁÖÍÉÔÅ C-y. óÅÊÞÁÓ ×Ù ×ÉÄÉÔÅ ËÁË ÍÏÖÎÏ ÓËÏÐÉÒÏ×ÁÔØ ÎÅËÏÔÏÒÙÊ ÔÅËÓÔ. | ||
| 455 | |||
| 456 | þÔÏ ÄÅÌÁÔØ, ÅÓÌÉ ÅÓÔØ ÎÅËÏÔÏÒÙÊ ÔÅËÓÔ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ×ÅÒÎÕÔØ ÎÁÚÁÄ, Á | ||
| 457 | ÐÏÔÏÍ ÕÂÉÔØ ÞÔÏ-ÔÏ ÅÝÅ? ïÄÎÏ ÎÁÖÁÔÉÅ C-y ×ÅÒÎÅÔ ÔÏÌØËÏ ÐÏÓÌÅÄÎÉÊ ÕÄÁÌÅÎÎÙÊ | ||
| 458 | ÔÅËÓÔ. îÏ ÐÒÅÄÙÄÕÝÉÊ ÔÅËÓÔ ÎÅ ÂÕÄÅÔ ÐÏÔÅÒÑÎ -- ×Ù ÓÍÏÖÅÔÅ ÅÇÏ ×ÅÒÎÕÔØ | ||
| 459 | ÎÁÚÁÄ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ËÏÍÁÎÄÕ M-y. ðÏÓÌÅ ÔÏÇÏ, ËÁË ×Ù ×ÅÒÎÕÌÉ ÐÏÓÌÅÄÎÉÊ | ||
| 460 | ÕÄÁÌÅÎÎÙÊ ÔÅËÓÔ, ÎÁÖÍÉÔÅ M-y, É ÚÁÍÅÎÉÔÅ ÜÔÏÔ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÎÙÊ ÔÅËÓÔ ÔÅÍ, | ||
| 461 | ËÏÔÏÒÙÊ ÂÙÌ ÕÂÉÔ ÒÁÎÅÅ. îÁÖÉÍÁÑ M-y ÓÎÏ×Á É ÓÎÏ×Á, ×Ù ÂÕÄÅÔÅ ×ÏÚ×ÒÁÝÁÔØ | ||
| 462 | ÒÁÎÅÅ ÕÂÉÔÙÅ ÞÁÓÔÉ ÔÅËÓÔÁ. ëÏÇÄÁ ×Ù ÄÏÓÔÉÇÎÉÔÅ ÉÓËÏÍÏÇÏ ÔÅËÓÔÁ, ÔÏ ×ÁÍ ÎÅ | ||
| 463 | ÎÕÖÎÏ ÄÅÌÁÔØ ÎÉÞÅÇÏ ÞÔÏÂÙ ÓÏÈÒÁÎÉÔØ ÅÇÏ. ðÒÏÓÔÏ ÐÒÏÄÏÌÖÁÊÔÅ ÒÁÂÏÔÁÔØ, | ||
| 464 | ÏÓÔÁ×É× ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÎÙÊ ÔÅËÓÔ ÔÁÍ, ÇÄÅ ÏÎ ÅÓÔØ. | ||
| 465 | |||
| 466 | îÁÖÉÍÁÑ M-y ÄÏÓÔÁÔÏÞÎÏÅ ÞÉÓÌÏ ÒÁÚ, ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ × ÎÁÞÁÌØÎÕÀ ÔÏÞËÕ | ||
| 467 | (ÎÁÉÂÏÌÅÅ ÒÁÎÎÅÅ ÕÄÁÌÅÎÉÅ). | ||
| 468 | |||
| 469 | >> õÂÅÊÔÅ ÓÔÒÏËÕ, ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ, É ÕÄÁÌÉÔÅ ÅÝÅ ÏÄÎÕ ÓÔÒÏËÕ. úÁÔÅÍ | ||
| 470 | ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ C-y ÄÌÑ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÉÑ ×ÔÏÒÏÊ ÕÂÉÔÏÊ ÓÔÒÏËÉ, Á ÚÁÔÅÍ ÎÁÖÍÉÔÅ | ||
| 471 | M-y, É ÏÎÁ ÂÕÄÅÔ ÚÁÍÅÎÅÎÁ ÐÅÒ×ÏÊ ÕÂÉÔÏÊ ÓÔÒÏËÏÊ. îÁÖÍÉÔÅ M-y ÅÝÅ | ||
| 472 | ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ, ÞÔÏÂÙ Õ×ÉÄÅÔØ ÐÏÌÕÞÅÎÎÙÊ ÒÅÚÕÌØÔÁÔ. ðÒÏÄÏÌÖÁÊÔÅ ×ÙÐÏÌÎÑÔØ | ||
| 473 | ÜÔÕ ËÏÍÁÎÄÕ ÄÏ ÔÅÈ ÐÏÒ, ÐÏËÁ ×ÔÏÒÁÑ ÕÂÉÔÁÑ ÓÔÒÏËÁ ÎÅ ÂÕÄÅÔ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÁ | ||
| 474 | ÓÎÏ×Á. åÓÌÉ ×ÁÍ ÈÏÞÅÔÓÑ, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÚÁÄÁ×ÁÔØ ÐÏÌÏÖÉÔÅÌØÎÙÅ É | ||
| 475 | ÏÔÒÉÃÁÔÅÌØÎÙÅ ÁÒÇÕÍÅÎÔÙ ÄÌÑ ËÏÍÁÎÄÙ M-y. | ||
| 476 | |||
| 477 | |||
| 478 | * ïôíåîá (UNDO) | ||
| 479 | --------------- | ||
| 480 | |||
| 481 | åÓÌÉ ×Ù ÓÄÅÌÁÌÉ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ × ÔÅËÓÔÅ, É ÒÅÛÉÌÉ, ÞÔÏ ÏÛÉÂÌÉÓØ, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 482 | ÏÔÍÅÎÉÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ËÏÍÁÎÄÙ "ÏÔÍÅÎÁ", ËÏÔÏÒÁÑ ÐÒÉ×ÑÚÁÎÁ Ë ÓÏÞÅÔÁÎÉÀ | ||
| 483 | ËÌÁ×ÉÛ C-x u. | ||
| 484 | |||
| 485 | ïÂÙÞÎÏ, C-x u ÏÔÍÅÎÑÅÔ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ÓÄÅÌÁÎÎÙÅ ÏÄÎÏÊ ËÏÍÁÎÄÏÊ; ÅÓÌÉ ÐÏ×ÔÏÒÉÔØ | ||
| 486 | C-x u ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ ÐÏÄÒÑÄ, ÔÏ ËÁÖÄÙÊ ÒÁÚ ÂÕÄÅÔ ÏÔÍÅÎÑÔØÓÑ ÅÝÅ ÏÄÎÁ ËÏÍÁÎÄÁ. | ||
| 487 | |||
| 488 | îÏ ÅÓÔØ Ä×Á ÉÓËÌÀÞÅÎÉÑ -- ËÏÍÁÎÄÙ ÎÅ ÉÚÍÅÎÑÀÝÉÅ ÔÅËÓÔ, ÎÅ ÕÞÉÔÙ×ÁÀÔÓÑ (ÓÀÄÁ | ||
| 489 | ×ËÌÀÞÁÅÔÓÑ ËÏÍÁÎÄÙ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ É ÐÒÏËÒÕÔËÉ), É ËÏÍÁÎÄÙ ×ÓÔÁ×ËÉ | ||
| 490 | ÓÉÍ×ÏÌÏ× ÏÂÒÁÂÁÔÙ×ÁÀÔÓÑ ÇÒÕÐÐÁÍÉ ÄÏ 20 ÓÉÍ×ÏÌÏ×. (üÔÏ ÕÍÅÎØÛÁÅÔ ÞÉÓÌÏ | ||
| 491 | ÎÁÖÁÔÉÊ C-x u ËÏÔÏÒÙÅ ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ ÂÕÄÅÔ ÎÁÂÒÁÔØ ÄÌÑ ÏÔÍÅÎÙ ××ÏÄÁ ÔÅËÓÔÁ). | ||
| 492 | |||
| 493 | >> õÂÅÊÔÅ ÜÔÕ ÓÔÒÏËÕ Ó ÐÏÍÏÝØÀ C-k, Á ÚÁÔÅÍ ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x u É ÓÔÒÏËÁ ÄÏÌÖÎÁ | ||
| 494 | ×ÅÒÎÕÔØÓÑ ÎÁÚÁÄ. | ||
| 495 | |||
| 496 | C-_ -- ÜÔÏ ÅÝÅ ËÏÍÁÎÄÁ ÏÔÍÅÎÙ; ÏÎÁ ÒÁÂÏÔÁÅÔ ÔÏÞÎÏ ÔÁËÖÅ ËÁË É C-x u, ÎÏ | ||
| 497 | ÌÅÇÞÅ × ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÉ, ÅÓÌÉ ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÅÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ | ||
| 498 | ÐÏÄÒÑÄ. îÅÕÄÏÂÎÏÅ ÐÏÌÏÖÅÎÉÅ C-_ ÎÁ ÎÅËÏÔÏÒÙÈ ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÁÈ ÄÅÌÁÅÔ ÎÅ ÏÞÅ×ÉÄÎÙÍ | ||
| 499 | ÓÐÏÓÏ ÅÅ ÎÁÂÏÒÁ. ðÏÜÔÏÍÕ ÍÙ ÐÒÅÄÌÁÇÁÅÍ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-x u. îÁ ÎÅËÏÔÏÒÙÈ | ||
| 500 | ÔÅÒÍÉÎÁÌÁÈ, ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÎÁÂÉÒÁÔØ C-_, ÎÁÖÉÍÁÑ / É ÕÄÅÒÖÉ×ÁÑ ËÌÁ×ÉÛÕ CONTROL. | ||
| 501 | |||
| 502 | þÉÓÌÏ×ÏÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ÄÌÑ C-_ ÉÌÉ C-x u ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ËÁË ÓÞÅÔÞÉË ÐÏ×ÔÏÒÅÎÉÊ. | ||
| 503 | |||
| 504 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÏÔÍÅÎÉÔØ ÕÄÁÌÅÎÉÅ ÔÅËÓÔÁ ÔÏÞÎÏ ÔÁË ÖÅ, ËÁË É ÏÔÍÅÎÕ ÕÂÉÔÉÑ ÔÅËÓÔÁ. | ||
| 505 | ïÔÌÉÞÉÅ ÍÅÖÄÕ ÕÂÉÊÓÔ×ÏÍ É ÕÄÁÌÅÎÉÅÍ ÞÅÇÏ-ÌÉÂÏ ÚÁËÌÀÞÁÅÔÓÑ × ÔÏÍ, ÞÔÏ ×Ù | ||
| 506 | ÍÏÖÅÔÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ÕÂÉÔÙÊ ÔÅËÓÔ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ËÏÍÁÎÄÙ C-y; ÎÏ ÄÌÑ ËÏÍÁÎÄÙ | ||
| 507 | ÏÔÍÅÎÙ ÎÅÔ ÎÉËÁËÏÊ ÒÁÚÎÉÃÙ ÍÅÖÄÕ ÜÔÉÍÉ ÏÐÅÒÁÃÉÑÍÉ. | ||
| 508 | |||
| 509 | * æáêìù | ||
| 510 | ------- | ||
| 511 | |||
| 512 | þÔÏÂÙ ÓÏÚÄÁÎÎÙÊ ÔÅËÓÔ ÍÏÖÎÏ ÂÙÌÏ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÔØ ÐÏÚÖÅ, ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ÐÏÍÅÓÔÉÔØ | ||
| 513 | ÅÇÏ × ÆÁÊÌ. éÎÁÞÅ, ÏÎ ÉÓÞÅÚÎÅÔ, ËÏÇÄÁ ×Ù ÐÏËÉÎÅÔÅ Emacs. ÷Ù ÐÏÍÅÝÁÅÔÅ ×ÁÛ | ||
| 514 | ÔÅËÓÔ × ÆÁÊÌ, "ÏÔËÒÙ×ÁÑ" ÆÁÊÌ (üÔÕ ÏÐÅÒÁÃÉÀ ÔÁËÖÅ ÎÁÚÙ×ÁÀÔ "ÐÏÓÅÔÉÔØ" ÆÁÊÌ). | ||
| 515 | |||
| 516 | ïÔËÒÙÔØ ÆÁÊÌ ÏÚÎÁÞÁÅÔ ÐÏÓÍÏÔÒÅÔØ ÅÇÏ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ, Ó ÐÏÍÏÝØÀ Emacs. ÷Ï ÍÎÏÇÉÈ | ||
| 517 | ÓÌÕÞÁÑÈ, ÜÔÏ ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ ÔÏÇÄÁ, ËÏÇÄÁ ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ ÆÁÊÌ ÓÁÍÉ. ïÄÎÁËÏ ×ÁÛÉ | ||
| 518 | ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ÓÄÅÌÁÎÎÙÅ Ó ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÎÉÅÍ Emacs ÎÅ ÂÕÄÕÔ ÚÁÆÉËÓÉÒÏ×ÁÎÙ, ÐÏËÁ ×Ù | ||
| 519 | ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÉÔÅ ÆÁÊÌ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÎÅ ÏÓÔÁ×ÌÑÔØ ÞÁÓÔÉÞÎÏ ÉÚÍÅÎÅÎÎÙÊ ÆÁÊÌ × | ||
| 520 | ÓÉÓÔÅÍÅ, ÅÓÌÉ ×Ù ÎÅ ÈÏÔÉÔÅ ÅÇÏ ÓÏÈÒÁÎÑÔØ. äÁÖÅ ËÏÇÄÁ ×Ù ÓÏÈÒÁÎÑÅÔÅ ÆÁÊÌ, ÔÏ | ||
| 521 | Emacs ÏÓÔÁ×ÌÑÅÔ ÏÒÉÇÉÎÁÌØÎÙÊ ÆÁÊÌ, ÎÏ Ó ÄÒÕÇÉÍ ÉÍÅÎÅÍ, ÔÁË ÞÔÏ ×Ù ÐÏÚÖÅ | ||
| 522 | ÍÏÖÅÔÅ ÏÔÍÅÎÉÔØ ×ÁÛÉ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ×ÅÒÎÕ×ÛÉÓØ Ë ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÊ ×ÅÒÓÉÉ ÆÁÊÌÁ. | ||
| 523 | |||
| 524 | åÓÌÉ ×Ù ÐÏÓÍÏÔÒÉÔÅ × ÎÉÖÎÀÀ ÞÁÓÔØ ÜËÒÁÎÁ, ÔÏ ×Ù Õ×ÉÄÉÔÅ ÓÔÒÏËÕ, ËÏÔÏÒÁÑ | ||
| 525 | ÎÁÞÉÎÁÅÔÓÑ Ó ÔÉÒÅ É ÅÅ ÎÁÞÁÌÏ ×ÙÇÌÑÄÉÔ ÐÒÉÍÅÒÎÏ ÔÁË "--:-- TUTORIAL.ru". üÔÁ | ||
| 526 | ÞÁÓÔØ ÜËÒÁÎÁ ×ÓÅÇÄÁ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ÉÍÑ ÏÔËÒÙÔÏÇÏ ×ÁÍÉ ÆÁÊÌÁ. éÔÁË, ÓÅÊÞÁÓ ×Ù | ||
| 527 | ÏÔËÒÙÌÉ ÆÁÊÌ Ó ÉÍÅÎÅÍ "TUTORIAL.ru", ËÏÔÏÒÙÊ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ×ÁÛÅÊ ÐÅÒÓÏÎÁÌØÎÏÊ | ||
| 528 | ËÏÐÉÅÊ ÕÞÅÂÎÉËÁ Emacs. äÌÑ ÌÀÂÏÇÏ ÆÁÊÌÁ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÏÔËÒÏÅÔÅ, ÅÇÏ ÉÍÑ ÂÕÄÅÔ | ||
| 529 | ÐÏËÁÚÁÎÏ × ÜÔÏÊ ÓÔÒÏËÅ. | ||
| 530 | |||
| 531 | ïÄÎÏÊ ÉÚ ×ÅÝÅÊ, ËÏÔÏÒÙÅ ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ ÚÎÁÔØ Ï ËÏÍÁÎÄÅ ÏÔËÒÙÔÉÑ ÆÁÊÌÁ -- ÜÔÏ ÔÏ, | ||
| 532 | ÞÔÏ ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ××ÅÓÔÉ ÉÍÑ ÆÁÊÌÁ, ËÏÔÏÒÙÊ ÎÕÖÎÏ ÏÔËÒÙÔØ. ôÁËÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÍÙ | ||
| 533 | ÎÁÚÙ×ÁÅÍ ËÏÍÁÎÄÁÍÉ "ÞÉÔÁÀÝÉÍÉ ÁÒÇÕÍÅÎÔ Ó ÔÅÒÍÉÎÁÌÁ" (× ÎÁÛÅÍ ÓÌÕÞÁÅ, | ||
| 534 | ÁÒÇÕÍÅÎÔÏÍ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ÉÍÑ ÆÁÊÌÁ). ðÏÓÌÅ ××ÏÄÁ ËÏÍÁÎÄÙ | ||
| 535 | |||
| 536 | C-x C-f ïÔËÒÙÔØ (ÎÁÊÔÉ) ÆÁÊÌ | ||
| 537 | |||
| 538 | Emacs ÐÏÐÒÏÓÉÔ ×ÁÓ ××ÅÓÔÉ ÉÍÑ ÆÁÊÌÁ. éÍÑ ÆÁÊÌÁ ÎÁÂÉÒÁÅÔÓÑ × ÎÉÖÎÅÊ ÓÔÒÏËÅ | ||
| 539 | ÜËÒÁÎÁ. îÉÖÎÑÑ ÓÔÒÏËÁ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒÏÍ -- ÏÎ ÓÐÅÃÉÁÌØÎÏ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ | ||
| 540 | ÄÌÑ ××ÏÄÁ ÎÅÂÏÌØÛÏÇÏ ËÏÌÉÞÅÓÔ×Á ÄÁÎÎÙÈ. äÌÑ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ ÉÍÅÎÉ ÆÁÊÌÁ ×Ù | ||
| 541 | ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÏÂÙÞÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ Emacs. | ||
| 542 | |||
| 543 | ëÏÇÄÁ ×Ù ××ÏÄÉÔÅ ÉÍÑ ÆÁÊÌÁ (ÉÌÉ ÌÀÂÕÀ ÄÒÕÇÕÀ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÀ × ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒÅ), ×Ù | ||
| 544 | ÍÏÖÅÔÅ ÏÔÍÅÎÉÔØ ÔÅËÕÝÕÀ ËÏÍÁÎÄÕ ÎÁÖÁ× C-g. | ||
| 545 | |||
| 546 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-x C-f, Á ÚÁÔÅÍ ÎÁÖÍÉÔÅ C-g. üÔÏ ÄÅÊÓÔ×ÉÅ ÏÔÍÅÎÉÔ ××ÏÄ ÄÁÎÎÙÈ × | ||
| 547 | ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒÅ, É ÚÁÏÄÎÏ É ËÏÍÁÎÄÕ C-x C-f, ËÏÔÏÒÁÑ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÌÁ ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒ | ||
| 548 | ÄÌÑ ÐÏÌÕÞÅÎÉÑ ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ. ÷ ÉÔÏÇÅ, ×Ù ÎÅ ÏÔËÒÙÌÉ ÎÉ ÏÄÎÏÇÏ ÆÁÊÌÁ. | ||
| 549 | |||
| 550 | ëÏÇÄÁ ×Ù ÚÁ×ÅÒÛÉÔÅ ××ÏÄ ÉÍÅÎÉ ÆÁÊÌÁ, ÎÁÖÍÉÔÅ <Return>. äÁÌÅÅ ÓÒÁÂÏÔÁÅÔ | ||
| 551 | ËÏÍÁÎÄÁ C-x C-f, ËÏÔÏÒÁÑ ÏÔËÒÏÅÔ ÕËÁÚÁÎÎÙÊ ×ÁÍÉ ÆÁÊÌ. íÉÎÉ-ÂÕÆÅÒ ÉÓÞÅÚÎÅÔ, | ||
| 552 | ËÏÇÄÁ ËÏÍÁÎÄÁ C-x C-f ÚÁ×ÅÒÛÉÔÓÑ. | ||
| 553 | |||
| 554 | á ÍÇÎÏ×ÅÎÉÅÍ ÐÏÚÖÅ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ ÆÁÊÌÁ ÐÏÑ×ÉÔÓÑ ÎÁ ÜËÒÁÎÅ, É ×Ù ÓÍÏÖÅÔÅ ÅÇÏ | ||
| 555 | ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÔØ. ëÏÇÄÁ ×Ù ÚÁËÏÎÞÉÔÅ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÅ, ÔÏ ÄÌÑ ÔÏÇÏ, ÞÔÏÂÙ | ||
| 556 | ÓÏÈÒÁÎÉÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ÎÁÂÅÒÉÔÅ ËÏÍÁÎÄÕ | ||
| 557 | |||
| 558 | C-x C-s óÏÈÒÁÎÉÔØ ÆÁÊÌ | ||
| 559 | |||
| 560 | üÔÁ ËÏÍÁÎÄÁ ÓËÏÐÉÒÕÅÔ ÔÅËÓÔ ÉÚ Emacs × ÆÁÊÌ. ÷ ÐÅÒ×ÙÊ ÒÁÚ, ËÏÇÄÁ ×Ù ÜÔÏ | ||
| 561 | ÓÄÅÌÁÅÔÅ, Emacs ÐÅÒÅÉÍÅÎÕÅÔ ÏÒÉÇÉÎÁÌØÎÙÊ ÆÁÊÌ × ÆÁÊÌ Ó ÎÏ×ÙÍ ÉÍÅÎÅÍ, ÞÔÏÂÙ | ||
| 562 | ÎÅ ÐÏÔÅÒÑÌÏÓØ ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÅ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ ÆÁÊÌÁ. îÏ×ÏÅ ÉÍÑ ÐÏÌÕÞÁÅÔÓÑ ÄÏÂÁ×ÌÅÎÉÅÍ | ||
| 563 | ÓÉÍ×ÏÌÁ "~" Ë ÏÒÉÇÉÎÁÌØÎÏÍÕ ÉÍÅÎÉ ÆÁÊÌÁ. | ||
| 564 | |||
| 565 | ëÏÇÄÁ ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÅ ÚÁ×ÅÒÛÉÔÓÑ, Emacs ÏÔÏÂÒÁÚÉÔ ÉÍÑ ÚÁÐÉÓÁÎÎÏÇÏ ÆÁÊÌÁ. ÷Ù | ||
| 566 | ÄÏÌÖÎÙ ÓÏÈÒÁÎÑÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ ÄÏÓÔÁÔÏÞÎÏ ÞÁÓÔÏ, ÞÔÏÂÙ ÎÅ ÐÏÔÅÒÑÔØ ×ÎÅÓÅÎÎÙÅ | ||
| 567 | ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ÅÓÌÉ ÓÉÓÔÅÍÁ ×ÄÒÕÇ ÚÁ×ÉÓÎÅÔ. | ||
| 568 | |||
| 569 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x C-s, ÓÏÈÒÁÎÉÔÅ ×ÁÛÕ ËÏÐÉÀ ÕÞÅÂÎÉËÁ. ÷ ÎÉÖÎÅÊ ÓÔÒÏËÅ ÜËÒÁÎÁ | ||
| 570 | ÄÏÌÖÎÁ ÐÏÑ×ÉÔØÓÑ ÎÁÄÐÉÓØ "Wrote ...TUTORIAL.ru". | ||
| 571 | |||
| 572 | úáíåþáîéå: îÁ ÎÅËÏÔÏÒÙÈ ÓÉÓÔÅÍÁÈ, ××ÏÄ C-x C-s ÚÁÂÌÏËÉÒÕÅÔ ÜËÒÁÎ, ÔÁË ÞÔÏ ×Ù | ||
| 573 | ÎÅ Õ×ÉÄÉÔÅ ÐÏÓÌÅÄÕÀÝÅÇÏ ×Ù×ÏÄÁ Emacs`Á. ôÁËÏÅ ÐÏ×ÅÄÅÎÉÅ ÏÚÎÁÞÁÅÔ, ÞÔÏ | ||
| 574 | ÏÐÅÒÁÃÉÏÎÎÁÑ ÓÉÓÔÅÍÁ ÉÍÅÅÔ "ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔØ", ÉÍÅÎÕÅÍÕÀ "flow control", | ||
| 575 | ÐÅÒÅÈ×ÁÔÙ×ÁÀÝÕÀ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ C-s É ÎÅ ÐÒÏÐÕÓËÁÀÝÕÀ ÜÔÏÔ ÓÉÍ×ÏÌ Ë Emacs`Õ. äÌÑ | ||
| 576 | ÓÎÑÔÉÑ ÂÌÏËÉÒÏ×ËÉ ÜËÒÁÎÁ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-q. ïÂÒÁÔÉÔÅÓØ Ë ÒÁÚÄÅÌÕ "Spontaneous | ||
| 577 | Entry to Incremental Search" ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á Emacs, ÞÔÏÂÙ ÕÚÎÁÔØ Ï ÔÏÍ, ËÁË | ||
| 578 | ÂÏÒÏÔØÓÑ Ó ÜÔÏÊ "ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔØÀ". | ||
| 579 | |||
| 580 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÏÔËÒÙÔØ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÀÝÉÊ ÆÁÊÌ ÄÌÑ ÐÒÏÓÍÏÔÒÁ ÉÌÉ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ. ÷Ù | ||
| 581 | ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÏÔËÒÙÔØ ÆÁÊÌ, ËÏÔÏÒÏÇÏ ÅÝÅ ÎÅ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÅÔ. äÒÕÇÉÍÉ ÓÌÏ×ÁÍÉ -- | ||
| 582 | ÓÏÚÄÁÔØ ÆÁÊÌ Ó ÐÏÍÏÝØÀ Emacs ÍÏÖÎÏ ÔÁË: ÎÁÊÔÉ ÆÁÊÌ, ÓÏÚÄÁÔØ ÎÏ×ÙÊ, É ÎÁÞÁÔØ | ||
| 583 | ××ÏÄÉÔØ ÔÅËÓÔ. ëÏÇÄÁ ×Ù ×ÙÐÏÌÎÉÔÅ ËÏÍÁÎÄÕ ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÑ ÆÁÊÌÁ, ÔÏ Emacs ÓÏÚÄÁÓÔ | ||
| 584 | ÎÁÓÔÏÑÝÉÊ ÆÁÊÌ Ó ÎÁÂÒÁÎÎÙÍ ×ÁÍÉ ÔÅËÓÔÏÍ. äÁÌÅÅ, ËÁË ×Ù ÐÏÎÑÌÉ, ×Ù ÂÕÄÅÔÅ | ||
| 585 | ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÔØ ÕÖÅ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÀÝÉÊ ÆÁÊÌ. | ||
| 586 | |||
| 587 | |||
| 588 | * âõæåòá | ||
| 589 | -------- | ||
| 590 | |||
| 591 | åÓÌÉ ×Ù ÏÔËÒÙ×ÁÅÔÅ ×ÔÏÒÏÊ ÆÁÊÌ ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ËÏÍÁÎÄÕ C-x C-f, ÔÏ ÐÅÒ×ÙÊ ÆÁÊÌ | ||
| 592 | ÏÓÔÁÅÔÓÑ ×ÎÕÔÒÉ Emacs. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÐÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ ÎÁÚÁÄ, ÏÔËÒÙ× ÅÇÏ ÓÎÏ×Á Ó | ||
| 593 | ÐÏÍÏÝØÀ C-x C-f. ôÁËÉÍ ÏÂÒÁÚÏÍ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÚÁÇÒÕÚÉÔØ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÆÁÊÌÏ× × Emacs. | ||
| 594 | |||
| 595 | >> óÏÚÄÁÊÔÅ ÆÁÊÌ Ó ÉÍÅÎÅÍ "foo", ÎÁÂÒÁ× C-x C-f foo <Return>. | ||
| 596 | ÷ÓÔÁרÔÅ ËÁËÏÊ-ÎÉÂÕÄØ ÔÅËÓÔ, ÉÚÍÅÎÉÔÅ ÅÇÏ, É ÓÏÈÒÁÎÉÔÅ ÆÁÊÌ "foo", | ||
| 597 | ÎÁÂÒÁ× C-x C-s. | ||
| 598 | îÁËÏÎÅÃ, ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x C-f TUTORIAL.ru <Return>, ÄÌÑ ÔÏÇÏ, ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ | ||
| 599 | ÎÁÚÁÄ Ë ÕÞÅÂÎÉËÕ. | ||
| 600 | |||
| 601 | Emacs ÈÒÁÎÉÔ ÔÅËÓÔ ËÁÖÄÏÇÏ ÆÁÊÌÁ ×ÎÕÔÒÉ × ÏÂßÅËÔÅ, ÎÁÚÙ×ÁÅÍÏÍ "ÂÕÆÅÒ" | ||
| 602 | ("buffer"). ïÔËÒÙÔÉÅ ÆÁÊÌÁ ÓÏÚÄÁÅÔ ÎÏ×ÙÊ ÂÕÆÅÒ ×ÎÕÔÒÉ Emacs. þÔÏÂÙ Õ×ÉÄÅÔØ | ||
| 603 | ÓÐÉÓÏË ÂÕÆÅÒÏ×, ÓÏÚÄÁÎÎÙÈ × ÔÅËÕÝÅÍ ÓÅÁÎÓÅ Emacs, ÎÁÂÅÒÉÔÅ | ||
| 604 | |||
| 605 | C-x C-b óÐÉÓÏË ÂÕÆÅÒÏ× | ||
| 606 | |||
| 607 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ C-x C-b ÐÒÑÍÏ ÓÅÊÞÁÓ. | ||
| 608 | |||
| 609 | íÙ ×ÉÄÉÍ, ÞÔÏ ËÁÖÄÙÊ ÂÕÆÅÒ ÉÍÅÅÔ ÉÍÑ, É ÍÏÖÅÔ ÉÍÅÔØ Ó×ÑÚÁÎÎÏÅ Ó ÎÉÍ ÉÍÑ | ||
| 610 | ÆÁÊÌÁ, ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÅ ËÏÔÏÒÏÇÏ × ÈÒÁÎÉÔÓÑ × ÄÁÎÎÏÍ ÂÕÆÅÒÅ. ìàâïê ÔÅËÓÔ, ËÏÔÏÒÙÊ | ||
| 611 | ×Ù ×ÉÄÉÔÅ × ÏËÎÅ Emacs, ×ÓÅÇÄÁ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ÞÁÓÔØÀ ËÁËÏÇÏ-ÌÉÂÏ ÂÕÆÅÒÁ. | ||
| 612 | |||
| 613 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x 1, ÞÔÏÂÙ ÉÚÂÁ×ÉÔØÓÑ ÏÔ ÓÐÉÓËÁ ÂÕÆÅÒÏ×. | ||
| 614 | |||
| 615 | ëÏÇÄÁ Õ ×ÁÓ ÅÓÔØ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÂÕÆÅÒÏ×, ÔÏÌØËÏ ÏÄÉÎ ÉÚ ÎÉÈ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ "ÔÅËÕÝÉÍ" × | ||
| 616 | ËÏÎËÒÅÔÎÙÊ ÍÏÍÅÎÔ ×ÒÅÍÅÎÉ. üÔÏ ÔÏÔ ÂÕÆÅÒ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÉÚÍÅÎÑÅÔÅ. åÓÌÉ ×Ù | ||
| 617 | ÈÏÔÉÔÅ ÉÚÍÅÎÉÔØ ÄÁÎÎÙÅ × ÄÒÕÇÏÍ ÂÕÆÅÒÅ, ÔÏ ×Ù ÄÏÌÖÎÙ "ÐÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ" × ÎÅÇÏ. | ||
| 618 | åÓÌÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÐÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ × ÂÕÆÅÒ, Ó×ÑÚÁÎÎÙÊ Ó ÆÁÊÌÏÍ, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 619 | ÏÔËÒÙÔØ ÜÔÏÔ ÆÁÊÌ ÓÎÏ×Á Ó ÐÏÍÏÝØÀ C-x C-f. îÏ ÅÓÔØ ÂÏÌÅÅ ÐÒÏÓÔÏÊ ÓÐÏÓÏ -- | ||
| 620 | ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ËÏÍÁÎÄÕ C-x b. ÷ ËÁÞÅÓÔ×Å ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ ÄÌÑ ÄÁÎÎÏÊ ËÏÍÁÎÄÙ ×Ù | ||
| 621 | ÄÏÌÖÎÙ ÕËÁÚÁÔØ ÉÍÑ ÂÕÆÅÒÁ. | ||
| 622 | |||
| 623 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x b foo <Return> ÄÌÑ ÐÅÒÅËÌÀÞÅÎÉÑ × ÂÕÆÅÒ "foo", ËÏÔÏÒÙÊ | ||
| 624 | ÈÒÁÎÉÔ ÔÅËÓÔ ÆÁÊÌÁ "foo". úÁÔÅÍ ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x b TUTORIAL <Return> ÄÌÑ | ||
| 625 | ×ÏÚ×ÒÁÝÅÎÉÑ × ÂÕÆÅÒ Ó ÄÁÎÎÙÍ ÕÞÅÂÎÉËÏÍ. | ||
| 626 | |||
| 627 | þÁÝÅ ×ÓÅÇÏ ÉÍÑ ÂÕÆÅÒÁ ÓÏ×ÐÁÄÁÅÔ Ó ÉÍÅÎÅÍ ÆÁÊÌÁ (ÔÏÌØËÏ ÂÅÚ ÉÍÅÎÉ ËÁÔÁÌÏÇÏ×). | ||
| 628 | ïÄÎÁËÏ ÜÔÏ ÎÅ ×ÓÅÇÄÁ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ÐÒÁ×ÄÏÊ. óÐÉÓÏË ÂÕÆÅÒÏ×, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÓÏÚÄÁÅÔÅ | ||
| 629 | Ó ÐÏÍÏÝØÀ ËÏÍÁÎÄÙ C-x C-b ×ÓÅÇÄÁ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ×ÁÍ ÉÍÅÎÁ ×ÓÅÈ ÂÕÆÅÒÏ×. | ||
| 630 | |||
| 631 | ìàâïê ÔÅËÓÔ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ×ÉÄÉÔÅ × ÏËÎÅ Emacs, ×ÓÅÇÄÁ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ÞÁÓÔØÀ | ||
| 632 | ËÁËÏÇÏ-ÌÉÂÏ ÂÕÆÅÒÁ. îÅËÏÔÏÒÙÅ ÂÕÆÅÒÁ ÎÅ ÓÏÏÔ×ÅÔÓÔ×ÕÀÔ ÆÁÊÌÁÍ. îÁÐÒÉÍÅÒ, | ||
| 633 | ÂÕÆÅÒ Ó ÉÍÅÎÅÍ "*Buffer List*" ÎÅ Ó×ÑÚÁÎ ÎÉ Ó ËÁËÉÍ ÆÁÊÌÏÍ. üÔÏ ÂÕÆÅÒ, | ||
| 634 | ËÏÔÏÒÙÊ ÓÏÄÅÒÖÉÔ ÓÐÉÓÏË ÂÕÆÅÒÏ×, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÓÏÚÄÁÌÉ ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-x C-b. | ||
| 635 | âÕÆÅÒ Ó ÉÍÅÎÅÍ "*Messages*" ÔÁËÖÅ ÎÅ Ó×ÑÚÁÎ ÎÉ Ó ËÁËÉÍ ÆÁÊÌÏÍ; ÏÎ ÓÏÄÅÒÖÉÔ | ||
| 636 | ÓÏÏÂÝÅÎÉÑ, ËÏÔÏÒÙÅ ÏÔÏÂÒÁÖÁÀÔÓÑ × ÓÁÍÏÊ ÎÉÖÎÅÊ ÓÔÒÏËÅ ÏËÎÁ Emacs × ÔÅÞÅÎÉÉ | ||
| 637 | ÔÅËÕÝÅÊ ÓÅÓÓÉÉ ÒÁÂÏÔÙ Ó ÒÅÄÁËÔÏÒÏÍ. | ||
| 638 | |||
| 639 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x b *Messages* <Return> ÄÌÑ ÐÒÏÓÍÏÔÒÁ ÓÏÄÅÒÖÉÍÏÇÏ ÂÕÆÅÒÁ | ||
| 640 | ÓÏÏÂÝÅÎÉÊ. úÁÔÅÍ ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x b TUTORIAL <Return> ÄÌÑ ×ÏÚ×ÒÁÔÁ × ÄÁÎÎÙÊ | ||
| 641 | ÕÞÅÂÎÉË. | ||
| 642 | |||
| 643 | åÓÌÉ ×Ù ÉÚÍÅÎÑÅÔÅ ÔÅËÓÔ ÏÄÎÏÇÏ ÆÁÊÌÁ, Á ÚÁÔÅÍ ÏÔËÒÙ×ÁÅÔÅ ÄÒÕÇÏÊ, ÔÏ ÔÅËÓÔ × | ||
| 644 | ÐÅÒ×ÏÍ ÂÕÆÅÒÅ ÏÓÔÁÅÔÓÑ ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÙÍ. éÚÍÅÎÅÎÉÑ ÏÓÔÁÎÕÔÓÑ ×ÎÕÔÒÉ Emacs, × | ||
| 645 | ÂÕÆÅÒÅ, Ó×ÑÚÁÎÎÏÍ Ó ÆÁÊÌÏÍ. óÏÚÄÁÎÉÅ ÉÌÉ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÅ ÓÌÅÄÕÀÝÅÇÏ ÂÕÆÅÒÁ ÎÅ | ||
| 646 | ÓËÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ ÎÁ ÐÅÒ×ÏÍ ÂÕÆÅÒÅ. üÔÏ ÏÞÅÎØ ÕÄÏÂÎÏ, ÎÏ ÉÍÅÊÔÅ × ×ÉÄÕ, ÞÔÏ ×ÁÍ | ||
| 647 | ÎÕÖÎÏ ÉÍÅÔØ ÓÐÏÓÏ ÓÏÈÒÁÎÉÔØ ÐÅÒ×ÙÊ ÆÁÊÌÏ×ÙÊ ÂÕÆÅÒ. âÙÌÏ ÂÙ ÎÅÐÒÉÑÔÎÏ | ||
| 648 | ËÁÖÄÙÊ ÒÁÚ ×ÏÚ×ÒÁÝÁÔØÓÑ ÎÁÚÁÄ ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-x C-f É ÐÏÔÏÍ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-x C-s | ||
| 649 | ÄÌÑ ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÑ ÄÁÎÎÙÈ. ðÏÜÔÏÍÕ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÅÔ ËÏÍÁÎÄÁ | ||
| 650 | |||
| 651 | C-x s óÏÈÒÁÎÉÔØ ÎÅËÏÔÏÒÙÅ ÂÕÆÅÒÁ. (Save some buffers) | ||
| 652 | |||
| 653 | C-x s ÚÁÐÒÁÛÉ×ÁÅÔ Õ ×ÁÓ ÐÏÄÔ×ÅÒÖÄÅÎÉÅ Ï ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÉ ÄÌÑ ËÁÖÄÏÇÏ ÂÕÆÅÒÁ, | ||
| 654 | ËÏÔÏÒÙÊ ÓÏÄÅÒÖÉÔ ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÙÅ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ. äÌÑ ËÁÖÄÏÇÏ ÔÁËÏÇÏ ÂÕÆÅÒÁ Õ ×ÁÓ | ||
| 655 | ÚÁÐÒÏÓÑÔ: ÓÏÈÒÁÎÑÔØ ÉÌÉ ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÑÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ. | ||
| 656 | |||
| 657 | >> ÷ÓÔÁרÔÅ ÓÔÒÏËÕ ÔÅËÓÔÁ, ÐÏÔÏÍ ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x s. | ||
| 658 | õ ×ÁÓ ÄÏÌÖÎÙ ÓÐÒÏÓÉÔØ, ÓÏÈÒÁÎÑÔØ ÌÉ ÂÕÆÅÒ Ó ÉÍÅÎÅÍ TUTORIAL.ru. ïÔ×ÅÔØÔÅ | ||
| 659 | ÎÁ ×ÏÐÒÏÓ ÕÔ×ÅÒÄÉÔÅÌØÎÏ, ÎÁÂÒÁ× "y". | ||
| 660 | |||
| 661 | |||
| 662 | * òáóûéòåîéå îáâïòá ëïíáîä | ||
| 663 | -------------------------- | ||
| 664 | |||
| 665 | õ Emacs ÏÞÅÎØ ÍÎÏÇÏ ËÏÍÁÎÄ, É ÏÎÉ ÎÅ ÍÏÇÕÔ ÂÙÔØ ÎÁÚÎÁÞÅÎÙ ÎÁ ×ÓÅ control- É | ||
| 666 | meta- ÓÉÍ×ÏÌÙ. Emacs ÏÂÈÏÄÉÔ ÜÔÏ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ X-ËÏÍÁÎÄÕ (eXtend). åÓÔØ Ä×Å | ||
| 667 | ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔÉ: | ||
| 668 | |||
| 669 | C-x òÁÓÛÉÒÅÎÉÅ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ××ÏÄÁ ÐÒÅÆÉËÓÁ. úÁ ÎÉÍ ÓÌÅÄÕÅÍ ÏÄÉÎ ÓÉÍ×ÏÌ. | ||
| 670 | M-x òÁÓÛÉÒÅÎÉÅ ÎÁÂÏÒÁ ËÏÍÁÎÄ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ÉÈ ÎÁÉÍÅÎÏ×ÁÎÉÑ. úÁ ÎÉÍ ÓÌÅÄÕÅÔ ÉÍÑ | ||
| 671 | ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 672 | |||
| 673 | üÔÏ ÐÏÌÅÚÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ, ÎÏ ÏÎÉ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÍÅÎÅÅ ÞÁÓÔÏ, ÞÅÍ ÔÅ ËÏÍÁÎÄÙ, | ||
| 674 | ËÏÔÏÒÙÅ ÍÙ ÉÚÕÞÉÌÉ. ÷Ù ÕÖÅ ×ÉÄÅÌÉ ÎÅËÏÔÏÒÙÅ ÉÚ ÎÉÈ: ËÏÍÁÎÄÙ ÒÁÂÏÔÙ Ó ÆÁÊÌÁÍÉ | ||
| 675 | C-x C-f -- ÏÔËÒÙÔØ ÆÁÊÌ, É C-x C-s -- ÓÏÈÒÁÎÉÔØ ÆÁÊÌ. äÒÕÇÏÊ ÐÒÉÍÅÒ -- | ||
| 676 | ËÏÍÁÎÄÁ ÚÁ×ÅÒÛÅÎÉÑ ÒÁÂÏÔÙ Ó Emacs -- C-x C-c. (îÅ ×ÏÌÎÕÊÔÅÓØ Ï ÔÏÍ, ÞÔÏ ×Ù | ||
| 677 | ÐÏÔÅÒÑÅÔÅ ÓÄÅÌÁÎÎÙÅ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, C-x C-c ÐÒÅÄÌÁÇÁÅÔ ÓÏÈÒÁÎÉÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ ÐÅÒÅÄ | ||
| 678 | ÕÄÁÌÅÎÉÅÍ ÂÕÆÅÒÁ Emacs). | ||
| 679 | |||
| 680 | C-z -- ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÁ *×ÒÅÍÅÎÎÏÇÏ* ×ÙÈÏÄÁ ÉÚ Emacs. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ × ÔÕ ÖÅ | ||
| 681 | ÓÅÓÓÉÀ Emacs ÐÏÚÖÅ. | ||
| 682 | |||
| 683 | îÁ ÓÉÓÔÅÍÁÈ, ËÏÔÏÒÙÅ ÒÅÁÌÉÚÕÀÔ ÜÔÕ ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔØ, ËÏÍÁÎÄÁ C-z | ||
| 684 | "ÐÒÉÏÓÔÁÎÁ×ÌÉ×ÁÅÔ" ("suspends") Emacs; ×ÏÚ×ÒÁÝÁÅÔ × ËÏÍÁÎÄÎÙÊ ÐÒÏÃÅÓÓÏÒ | ||
| 685 | (shell), ÎÏ ÎÅ ÚÁËÒÙ×ÁÀÔ Emacs. ÷ ÂÏÌØÛÉÎÓÔ×Å ËÏÍÁÎÄÎÙÈ ÐÒÏÃÅÓÓÏÒÏ× ×Ù | ||
| 686 | ÍÏÖÅÔÅ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ × Emacs, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ËÏÍÁÎÄÕ `fg' ÉÌÉ `%emacs'. | ||
| 687 | |||
| 688 | ÷ ÓÉÓÔÅÍÁÈ, ÎÅ ÐÏÄÄÅÒÖÉ×ÁÀÝÉÈ ÐÒÉÏÓÔÁÎÏ×ËÕ ÐÒÏÃÅÓÓÏ×, C-z ÓÏÚÄÁÅÔ ÎÏ×ÙÊ | ||
| 689 | ËÏÍÁÎÄÎÙÊ ÐÒÏÃÅÓÓÏÒ (subshell), ÚÁÐÕÝÅÎÎÙÊ ÉÚ-ÐÏÄ Emacs, ÞÔÏÂÙ ÄÁÔØ ×ÁÍ | ||
| 690 | ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔØ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÄÒÕÇÕÀ ÐÒÏÇÒÁÍÍÕ, É ÚÁÔÅÍ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ × Emacs (ÜÔÏ ÎÅ | ||
| 691 | ÎÁÓÔÏÑÝÉÊ ×ÙÈÏÄ ÉÚ Emacs). ÷ ÔÁËÉÈ ÓÉÓÔÅÍÁ ÄÌÑ ×ÏÚ×ÒÁÔÁ × Emacs ×ÁÍ ÎÕÖÎÏ | ||
| 692 | ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ËÏÍÁÎÄÕ `exit'. | ||
| 693 | |||
| 694 | þÔÏÂÙ ÐÏËÉÎÕÔØ Emacs ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ ËÏÍÁÎÄÕ C-x C-c. ïÂÙÞÎÏ ÜÔÏ ÎÕÖÎÏ ÔÏÇÄÁ, | ||
| 695 | ËÏÇÄÁ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÚÁËÏÎÞÉÔØ ÓÅÁÎÓ ÒÁÂÏÔÙ Ó ËÏÍÐØÀÔÅÒÏÍ. üÔÏ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ ÔÁËÖÅ | ||
| 696 | ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ, ÞÔÏÂÙ ×ÙÊÔÉ ÉÚ Emacs, ×ÙÚ×ÁÎÎÏÇÏ ÉÚ ÐÏÞÔÏ×ÏÊ ÐÒÏÇÒÁÍÍÙ, ÉÌÉ | ||
| 697 | ÄÒÕÇÏÊ ÕÔÉÌÉÔÙ, ËÏÔÏÒÁÑ ÍÏÖÅÔ ÎÅ ÚÎÁÔØ, ËÁË ÓÐÒÁ×ÉÔØÓÑ Ó ÐÒÉÏÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÎÙÍ | ||
| 698 | Emacs. ïÂÙÞÎÏ, ÅÓÌÉ ×Ù ÎÅ ÓÏÂÉÒÁÅÔÅÓØ ×ÙÈÏÄÉÔØ ÉÚ ÓÉÓÔÅÍÙ, ÔÏ ÌÕÞÛÅ | ||
| 699 | ÐÒÉÏÓÔÁÎÏ×ÉÔØ Emacs, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-z ×ÍÅÓÔÏ ÔÏÇÏ, ÞÔÏÂÙ ÐÏËÉÄÁÔØ ÅÇÏ ÓÏ×ÓÅÍ. | ||
| 700 | |||
| 701 | óÕÝÅÓÔ×ÕÅÔ ÏÞÅÎØ ÍÎÏÇÏ ËÏÍÁÎÄ, ÉÓÐÏÌØÚÕÀÝÉÈ ÐÒÅÆÉËÓ C-x. ÷Ù ÕÖÅ ÉÚÕÞÉÌÉ | ||
| 702 | ÓÌÅÄÕÀÝÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ: | ||
| 703 | |||
| 704 | C-x C-f ïÔËÒÙÔØ ÆÁÊÌ | ||
| 705 | C-x C-s óÏÈÒÁÎÉÔØ ÆÁÊÌ | ||
| 706 | C-x s óÏÈÒÁÎÉÔØ ÎÅËÏÔÏÒÙÅ ÆÁÊÌÙ | ||
| 707 | C-x C-b óÐÉÓÏË ÂÕÆÅÒÏ× | ||
| 708 | C-x b ðÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ × ÂÕÆÅÒ | ||
| 709 | C-x C-c ÷ÙÈÏÄ ÉÚ Emacs | ||
| 710 | C-x 1 õÄÁÌÑÅÔ ×ÓÅ ÏËÎÁ ËÒÏÍÅ ÏÄÎÏÇÏ | ||
| 711 | C-x u ïÔÍÅÎÁ | ||
| 712 | |||
| 713 | éÍÅÎÏ×ÁÎÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ -- ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÙ, ËÏÔÏÒÙÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÇÏÒÁÚÄÏ ÒÅÖÅ, ÉÌÉ | ||
| 714 | ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÔÏÌØËÏ × ÏÐÒÅÄÅÌÅÎÎÙÈ ÒÅÖÉÍÁÈ. ÷ ËÁÞÅÓÔ×Å ÐÒÉÍÅÒÁ ÍÏÖÎÏ | ||
| 715 | ÐÒÉ×ÅÓÔÉ ËÏÍÁÎÄÕ ÚÁÍÅÎÙ ÓÔÒÏËÉ, ËÏÔÏÒÁÑ ÚÁÍÅÎÑÅÔ ÏÄÎÕ ÓÔÒÏËÕ ÎÁ ÄÒÕÇÕÀ ×Ï | ||
| 716 | ×ÓÅÍ ÔÅËÓÔÅ. ëÏÇÄÁ ×Ù ÎÁÂÅÒÅÔÅ M-x, Emacs ÐÒÅÄÌÏÖÉÔ ×ÁÍ ××ÅÓÔÉ ÉÍÑ ËÏÍÁÎÄÙ; | ||
| 717 | × ÎÁÛÅÍ ÓÌÕÞÁÅ, ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÁ "replace-string". îÁÂÅÒÉÔÅ ÌÉÛØ "repl s<TAB>", | ||
| 718 | É Emacs ÄÏÐÏÌÎÉÔ ÉÍÑ. (<TAB> -- ÜÔÏ ËÌÁ×ÉÛÁ ÔÁÂÕÌÑÃÉÉ, ÏÂÙÞÎÏ ÎÁÈÏÄÑÝÁÑÓÑ | ||
| 719 | ×ÙÛÅ ËÌÁ×ÉÛ CapsLock ÉÌÉ Shift × ÌÅ×ÏÊ ÞÁÓÔÉ ËÌÁ×ÉÁÔÕÒÙ). úÁ×ÅÒÛÉÔÅ ÉÍÑ | ||
| 720 | ÎÁÖÁÔÉÅÍ <Return>. | ||
| 721 | |||
| 722 | ëÏÍÁÎÄÁ ÚÁÍÅÎÙ ÓÔÒÏËÉ (replace-string) ÔÒÅÂÕÅÔ Ä×Á ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ -- ÓÔÒÏËÕ, | ||
| 723 | ËÏÔÏÒÁÑ ÂÕÄÅÔ ÚÁÍÅÎÅÎÁ, É ÓÔÒÏËÕ, ÎÁ ËÏÔÏÒÕÀ ÎÕÖÎÏ ÚÁÍÅÎÉÔØ. ÷Ù ÄÏÌÖÎÙ | ||
| 724 | ÚÁ×ÅÒÛÁÔØ ËÁÖÄÙÊ ÁÒÇÕÍÅÎÔ ××ÏÄÏÍ <Return>. | ||
| 725 | |||
| 726 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ Ä×Å ÐÕÓÔÙÅ ÓÔÒÏËÉ ÎÉÖÅ ÜÔÏÊ. | ||
| 727 | îÁÂÅÒÉÔÅ M-x repl s<Return>ÆÁÊÌ<Return>ÆÁÊÌÙ<Return>. | ||
| 728 | |||
| 729 | úÁÍÅÔØÔÅ, ËÁË ÜÔÁ ÓÔÒÏËÁ ÉÚÍÅÎÉÔÓÑ: ×Ù ÚÁÍÅÎÉÔÅ ÓÌÏ×Ï Æ-Á-Ê-Ì | ||
| 730 | ÓÌÏ×ÏÍ "ÆÁÊÌÙ" ×ÅÚÄÅ, ÇÄÅ ÏÎÏ ×ÓÔÒÅÔÉÔÓÑ, ÎÉÖÅ ÐÏÚÉÃÉÉ ËÕÒÓÏÒÁ. | ||
| 731 | |||
| 732 | |||
| 733 | * á÷ôïíáôéþåóëïå óïèòáîåîéå | ||
| 734 | --------------------------- | ||
| 735 | |||
| 736 | ëÏÇÄÁ ×Ù ÉÚÍÅÎÑÅÔÅ ÆÁÊÌ, ÎÏ ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÑÅÔÅ ÅÇÏ, ÔÏ × ÓÌÕÞÁÅ ËÒÁÈÁ ÓÉÓÔÅÍÙ ×Ù | ||
| 737 | ÍÏÖÅÔÅ ÐÏÔÅÒÑÔØ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÀ. þÔÏÂÙ ÚÁÝÉÔÉÔØ ×ÁÓ ÏÔ ÜÔÏÇÏ, Emacs ÐÅÒÉÏÄÉÞÅÓËÉ | ||
| 738 | ÓÏÈÒÁÎÑÅÔ ËÁÖÄÙÊ ÆÁÊÌ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ. á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÏÅ ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÅ | ||
| 739 | ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ × ÆÁÊÌ, ÉÍÑ ËÏÔÏÒÏÇÏ ÔÁËÏÅ ÖÅ, ÎÏ ÎÁÞÉÎÁÅÔÓÑ É ÚÁËÁÎÞÉ×ÁÅÔÓÑ | ||
| 740 | ÓÉÍ×ÏÌÏÍ "#"; ÎÁÐÒÉÍÅÒ, ÅÓÌÉ ×ÁÛ ÆÁÊÌ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ "hello.c", ÔÏ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ | ||
| 741 | ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÙÊ ÆÁÊÌ ÂÕÄÅÔ ÎÁÚÙ×ÁÔØÓÑ "#hello.c#". ëÏÇÄÁ ×Ù ÓÏÈÒÁÎÉÔÅ ÆÁÊÌ | ||
| 742 | ÏÂÙÞÎÙÍ ÓÐÏÓÏÂÏÍ, Emacs ÕÄÁÌÉÔ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÙÊ ÆÁÊÌ. | ||
| 743 | |||
| 744 | åÓÌÉ ÓÉÓÔÅÍÁ ÚÁ×ÉÓÌÁ, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ ×ÁÛÉ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ËÏÔÏÒÙÊ ÂÙÌÉ | ||
| 745 | ÓÏÈÒÁÎÅÎÙ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ, ÐÕÔÅÍ ÏÔËÒÙÔÉÑ ÎÕÖÎÏÇÏ ÆÁÊÌÁ (ÆÁÊÌÁ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù | ||
| 746 | ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÌÉ, ÎÅ ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÏÇÏ), É ÚÁÔÅÍ ÎÁÂÒÁ× M-x recover-file<return>. | ||
| 747 | ëÏÇÄÁ Õ ×ÁÓ ÚÁÐÒÏÓÑÔ ÐÏÄÔ×ÅÒÖÄÅÎÉÅ, ÎÁÂÅÒÉÔÅ yes<return>, ÞÔÏÂÙ | ||
| 748 | ×ÏÓÓÔÁÎÏ×ÉÔØ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ ÓÏÈÒÁÎÅÎÎÙÅ ÄÁÎÎÙÅ. | ||
| 749 | |||
| 750 | |||
| 751 | * ïâìáóôø üèï (ECHO AREA) | ||
| 752 | ------------------------- | ||
| 753 | |||
| 754 | åÓÌÉ Emacs ×ÉÄÉÔ, ÞÔÏ ×Ù ÍÅÄÌÅÎÎÏ ÎÁÂÉÒÁÅÔÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÉÚ ÎÅÓËÏÌØËÉÈ ÓÉÍ×ÏÌÏ×, | ||
| 755 | ÔÏ ÏÎ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ÉÈ ×ÁÍ ×ÎÉÚÕ ÜËÒÁÎÁ, × ÏÂÌÁÓÔÉ ÎÁÚÙ×ÁÅÍÏÊ "ÏÂÌÁÓÔØ ÜÈÏ". | ||
| 756 | ïÂÌÁÓÔØ ÜÈÏ -- ÜÔÏ ÓÁÍÁÑ ÎÉÖÎÑÑ ÓÔÒÏËÁ ÜËÒÁÎÁ. | ||
| 757 | |||
| 758 | |||
| 759 | * óôòïëá óïóôïñîéñ | ||
| 760 | ------------------ | ||
| 761 | |||
| 762 | óÔÒÏËÁ ÓÒÁÚÕ ÎÁÄ ÏÂÌÁÓÔØÀ ÜÈÏ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ "ÓÔÒÏËÏÊ ÓÏÓÔÏÑÎÉÑ". ÷ÙÇÌÑÄÉÔ ÜÔÁ | ||
| 763 | ÓÔÒÏËÁ ÐÒÉÍÅÒÎÏ ÔÁË: | ||
| 764 | |||
| 765 | --:** TUTORIAL.ru 63% L749 (Fundamental)----------------------- | ||
| 766 | |||
| 767 | üÔÁ ÓÔÒÏËÁ ÓÏÏÂÝÁÅÔ ÐÏÌÅÚÎÕÀ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÀ Ï ÓÏÓÔÏÑÎÉÉ Emacs É ÔÅËÓÔÁ, ËÏÔÏÒÙÊ | ||
| 768 | ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ. | ||
| 769 | |||
| 770 | ÷Ù ÕÖÅ ÚÎÁÅÔÅ, ÞÔÏ ÏÚÎÁÞÁÅÔ ÉÍÑ ÆÁÊÌÁ -- ÜÔÏ ÆÁÊÌ, ËÏÔÏÒÙÊ ×Ù ÏÔËÒÙÌÉ. NN% | ||
| 771 | ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ÔÅËÕÝÕÀ ÐÏÚÉÃÉÀ ËÕÒÓÏÒÁ × ÔÅËÓÔÅ; ÜÔÏ ÏÚÎÁÞÁÅÔ ÞÔÏ NN ÐÒÏÃÅÎÔÏ× | ||
| 772 | ÔÅËÓÔÁ ÎÁÈÏÄÑÔÓÑ ×ÙÛÅ, ÞÅÍ ÎÁÞÁÌÏ ÜËÒÁÎÁ. åÓÌÉ ÐÅÒ×ÁÑ ÓÔÒÏËÁ ×ÓÅÇÏ ÔÅËÓÔÁ | ||
| 773 | ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ × ÐÅÒ×ÏÊ ÓÔÒÏËÅ ÜËÒÁÎÁ, ×Ù ÔÁÍ Õ×ÉÄÉÔÅ "Top" ×ÍÅÓÔÏ "0%". åÓÌÉ ÎÁ | ||
| 774 | ÜËÒÁÎÅ ÏÔÏÂÒÁÖÁÅÔÓÑ ÐÏÓÌÅÄÎÑÑ ÓÔÒÏËÁ, ÔÏ ÂÕÄÅÔ ÏÔÏÂÒÁÖÅÎÏ "Bot". åÓÌÉ ÔÅËÓÔ | ||
| 775 | ÎÁÓÔÏÌØËÏ ÍÁÌ, ÞÔÏ ×ÅÓØ ×ÍÅÝÁÅÔÓÑ × ÜËÒÁÎ, ÔÏ ÓÔÒÏËÁ ÓÏÓÔÏÑÎÉÑ ÓÏÏÂÝÉÔ | ||
| 776 | "All". | ||
| 777 | |||
| 778 | âÕË×Á L É ÃÉÆÒÙ ÐÏËÁÚÙ×ÁÀÔ ÐÏÚÉÃÉÀ ÄÒÕÇÉÍ ÓÐÏÓÏÂÏÍ -- ÏÎÉ ÐÏËÁÚÙ×ÁÀÔ ÎÏÍÅÒ | ||
| 779 | ÓÔÒÏËÉ × ËÏÔÏÒÏÊ ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ ËÕÒÓÏÒ. | ||
| 780 | |||
| 781 | ú×ÅÚÄÏÞËÉ × ÎÁÞÁÌÅ ÓÔÒÏËÉ ÏÚÎÁÞÁÀÔ, ÞÔÏ ×Ù ÉÚÍÅÎÑÌÉ ÔÅËÓÔ. ðÒÉ ÏÔËÒÙÔÉÉ ÉÌÉ | ||
| 782 | ÓÏÈÒÁÎÅÎÉÉ ÆÁÊÌÁ, ÜÔÁ ÞÁÓÔØ ÓÔÒÏËÉ ÂÕÄÅÔ ÓÏÄÅÒÖÁÔØ ÎÅ Ú×ÅÚÄÏÞËÉ, Á ÔÉÒÅ. | ||
| 783 | |||
| 784 | þÁÓÔØ ÓÔÒÏËÉ ÓÔÁÔÕÓÁ ×ÎÕÔÒÉ ÓËÏÂÏË ÓÏÏÂÝÁÅÔ ×ÁÍ Ï ÒÅÖÉÍÅ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ, | ||
| 785 | ËÏÔÏÒÙÍ ×Ù ÓÅÊÞÁÓ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ. óÔÁÎÄÁÒÔÎÙÊ ÒÅÖÉÍ -- Fundamental, ÏÎ | ||
| 786 | ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ É ÄÁÎÎÏÍ ÄÏËÕÍÅÎÔÅ. üÔÏ ÐÒÉÍÅÒ "ÏÓÎÏ×ÎÏÇÏ ÒÅÖÉÍÁ" ("major | ||
| 787 | mode"). | ||
| 788 | |||
| 789 | Emacs ÉÍÅÅÔ ÍÎÏÇÏ ÒÁÚÌÉÞÎÙÈ ÏÓÎÏ×ÎÙÈ ÒÅÖÉÍÏ×. îÅËÏÔÏÒÙÅ ÉÚ ÒÅÖÉÍÏ× | ||
| 790 | ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ ÄÌÑ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ ÔÅËÓÔÁ ÎÁ ÒÁÚÌÉÞÎÙÈ ÑÚÙËÁÈ É/ÉÌÉ ÒÁÚÌÉÞÎÙÈ | ||
| 791 | ×ÉÄÏ× ÔÅËÓÔÁ, ÔÁËÉÅ ËÁË Lisp-ÒÅÖÉÍ, Text-ÒÅÖÉÍ É ÐÒ. ÷ ËÁÖÄÙÊ ÍÏÍÅÎÔ | ||
| 792 | ×ÒÅÍÅÎÉ ÄÅÊÓÔ×ÕÅÔ ÔÏÌØËÏ ÏÄÉÎ ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ, É ÅÇÏ ÎÁÚ×ÁÎÉÅ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÎÁÊÔÉ | ||
| 793 | × ÓËÏÂËÁÈ -- ÔÁÍ, ÇÄÅ ÓÅÊÞÁÓ ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ ÓÌÏ×Ï "Fundamental" (ÂÁÚÏ×ÙÊ). | ||
| 794 | |||
| 795 | ëÁÖÄÙÊ ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ÚÁÓÔÁ×ÌÑÅÔ ÎÅËÏÔÏÒÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ×ÅÓÔÉ ÓÅÂÑ ÎÅÍÎÏÇÏ ÐÏ | ||
| 796 | ÄÒÕÇÏÍÕ. îÁÐÒÉÍÅÒ, ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÙ ÓÏÚÄÁÎÉÑ ËÏÍÍÅÎÔÁÒÉÅ× × ÐÒÏÇÒÁÍÍÅ, É | ||
| 797 | ÐÏÓËÏÌØËÕ × ËÁÖÄÏÍ ÑÚÙËÅ ÐÒÏÇÒÁÍÍÉÒÏ×ÁÎÉÑ ËÏÍÍÅÎÔÁÒÉÉ ÚÁÐÉÓÙ×ÁÀÔÓÑ | ||
| 798 | ÐÏ-Ó×ÏÅÍÕ, ÔÏ É ËÁÖÄÙÊ ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ×ÓÔÁ×ÌÑÅÔ ÉÈ ÐÏ-ÒÁÚÎÏÍÕ. ëÁÖÄÙÊ | ||
| 799 | ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ÉÍÅÅÔ ÉÍÅÎÏ×ÁÎÎÕÀ ËÏÍÁÎÄÕ, ËÏÔÏÒÁÑ ×ËÌÀÞÁÅÔ ÅÇÏ. îÁÐÒÉÍÅÒ, | ||
| 800 | M-x fundamental-mode -- ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÁ, ËÏÔÏÒÁÑ ×ËÌÀÞÁÅÔ ÂÁÚÏ×ÙÊ (Fundamental) | ||
| 801 | ÒÅÖÉÍ. | ||
| 802 | |||
| 803 | åÓÌÉ ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ ÔÅËÓÔ ÎÁ ÅÓÔÅÓÔ×ÅÎÎÏÍ ÑÚÙËÅ, ÎÁÐÒÉÍÅÒ, ËÁË ÜÔÏÔ ÆÁÊÌ, | ||
| 804 | ÔÏ ×Ù ×ÅÒÏÑÔÎÏ ÄÏÌÖÎÙ ÐÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ × Text-ÒÅÖÉÍ. | ||
| 805 | |||
| 806 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ M-x text mode<Return>. | ||
| 807 | |||
| 808 | îÅ ×ÏÌÎÕÊÔÅÓØ, ÎÉ ÏÄÎÁ ÉÚ ×ÙÕÞÅÎÎÙÈ ×ÁÍÉ ËÏÍÁÎÄ Emacs ÎÅ ÉÚÍÅÎÉÌÁÓØ. îÏ ×Ù | ||
| 809 | ÍÏÖÅÔÅ ÚÁÍÅÔÉÔØ, ÞÔÏ M-f É M-b ÔÅÐÅÒØ ÒÁÓÓÍÁÔÒÉ×ÁÀÔ ÁÐÏÓÔÒÏÆÙ ËÁË ÞÁÓÔØ | ||
| 810 | ÓÌÏ×Á. òÁÎÅÅ, × ÂÁÚÏ×ÏÍ ÒÅÖÉÍÅ (Fundamental mode), M-f É M-b ÐÏÎÉÍÁÌÉ | ||
| 811 | ÁÐÏÓÔÒÏÆÙ ËÁË ÒÁÚÄÅÌÉÔÅÌÉ ÓÌÏ×. | ||
| 812 | |||
| 813 | ïÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ÏÂÙÞÎÏ ÄÅÌÁÅÔ ÎÅÂÏÌØÛÉÅ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ, ÔÁËÉÅ ËÁË: ÂÏÌØÛÉÎÓÔ×Ï | ||
| 814 | ËÏÍÁÎÄ ÄÅÌÁÀÔ "ÏÄÎÕ É ÔÕ ÖÅ ÒÁÂÏÔÕ" × ËÁÖÄÏÍ ÉÚ ÒÅÖÉÍÏ×, ÎÏ ÉÈ ÄÅÊÓÔ×ÉÅ | ||
| 815 | ÏÔÌÉÞÁÅÔÓÑ ËÁËÏÊ-ÎÉÂÕÄØ ÍÅÌÏÞØÀ. | ||
| 816 | |||
| 817 | äÌÑ ÐÒÏÓÍÏÔÒÁ ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÉ Ï ÔÅËÕÝÅÍ ÏÓÎÏ×ÎÏÍ ÒÅÖÉÍÅ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-h m. | ||
| 818 | |||
| 819 | >> éÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ C-u C-v ÏÄÉÎ ÒÁÚ ÉÌÉ ÂÏÌÅÅ, ÞÔÏÂÙ ÒÁÓÐÏÌÏÖÉÔØ ÜÔÕ ÓÔÒÏËÕ | ||
| 820 | ÂÌÉÖÅ Ë ×ÅÒÈÕ ÜËÒÁÎÁ. | ||
| 821 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-h m, ÞÔÏÂÙ ÐÏÓÍÏÔÒÅÔØ ÏÔÌÉÞÉÑ Text-ÒÅÖÉÍÁ ÏÔ ÂÁÚÏ×ÏÇÏ. | ||
| 822 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x 1, ÞÔÏÂÙ ÕÂÒÁÔØ ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÀ Ó ÇÌÁÚ ÄÏÌÏÊ :) | ||
| 823 | |||
| 824 | ïÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ÎÁÚÙ×ÁÅÔÓÑ ÏÓÎÏ×ÎÙÍ ÐÏÔÏÍÕ, ÞÔÏ ÔÁËÖÅ ÓÕÝÅÓÔ×ÕÀÔ | ||
| 825 | ÄÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÅ (minor) ÒÅÖÉÍÙ. äÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÅ ÒÅÖÉÍÙ ÎÅ Ñ×ÌÑÀÔÓÑ | ||
| 826 | ÁÌØÔÅÒÎÁÔÉ×ÁÍÉ ÏÓÎÏ×ÎÙÍ, ÏÎÉ ÔÏÌØËÏ ÎÅÍÎÏÇÏ ÉÚÍÅÎÑÀÔ ÉÈ ÐÏ×ÅÄÅÎÉÅ. ëÁÖÄÙÊ | ||
| 827 | ÄÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÊ ÒÅÖÉÍ ×ËÌÀÞÁÅÔÓÑ/×ÙËÌÀÞÁÅÔÓÑ ÎÅÚÁ×ÉÓÉÍÏ ÏÔ ÄÒÕÇÉÈ | ||
| 828 | ÄÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÈ ÒÅÖÉÍÏ×, É ÎÅÚÁ×ÉÓÉÍÏ ÏÔ ×ÁÛÅÇÏ ÏÓÎÏ×ÎÏÇÏ ÒÅÖÉÍÁ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 829 | ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÒÅÖÉÍ ÂÅÚ ÄÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÈ, ÉÌÉ Ó ÌÀÂÏÊ ÉÈ ËÏÍÂÉÎÁÃÉÅÊ. | ||
| 830 | |||
| 831 | ïÄÉÎ ÉÚ ÄÏÐÏÌÎÉÔÅÌØÎÙÈ ÒÅÖÉÍÏ× ÏÞÅÎØ ÐÏÌÅÚÅÎ, ÏÓÏÂÅÎÎÏ ÄÌÑ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ | ||
| 832 | ÔÅËÓÔÁ -- ÜÔÏ ÒÅÖÉÍ Á×ÔÏÚÁÐÏÌÎÅÎÉÑ (Auto Fill mode). ëÏÇÄÁ ÜÔÏÔ ÒÅÖÉÍ | ||
| 833 | ×ËÌÀÞÅÎ, ÔÏ Emacs ÒÁÚÒÙ×ÁÅÔ ÓÔÒÏËÉ ÍÅÖÄÕ ÓÌÏ×ÁÍÉ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ, × ÔÅÈ | ||
| 834 | ÓÌÕÞÁÑÈ ËÏÇÄÁ ×Ù ×ÓÔÁ×ÌÑÅÔÅ ÔÅËÓÔ É ÄÅÌÁÅÔÅ ÓÔÒÏËÉ ÓÌÉÛËÏÍ ÄÌÉÎÎÙÍÉ. | ||
| 835 | |||
| 836 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ËÌÀÞÉÔØ ÒÅÖÉÍ Á×ÔÏÚÁÐÏÌÎÅÎÉÑ, ÎÁÂÒÁ× M-x auto fill mode<Return>. | ||
| 837 | ëÏÇÄÁ ÜÔÏÔ ÒÅÖÉÍ ×ËÌÀÞÅÎ, ÅÇÏ ÍÏÖÎÏ ×ÙËÌÀÞÉÔØ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ÔÏÊ ÖÅ ËÏÍÁÎÄÙ -- | ||
| 838 | M-x auto fill mode<Return>. åÓÌÉ ÒÅÖÉÍ ×ËÌÀÞÅÎ, ÔÏ ÔÁËÁÑ ËÏÍÁÎÄÁ ÅÇÏ | ||
| 839 | ×ÙËÌÀÞÉÔ, ÅÓÌÉ ×ÙËÌÀÞÅÎ, ÔÏ ×ËÌÀÞÉÔ. íÙ ÎÁÚÙ×ÁÅÍ ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÏÊ "ÐÅÒÅËÌÀÞÅÎÉÑ | ||
| 840 | ÒÅÖÉÍÁ". | ||
| 841 | |||
| 842 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ M-x auto fill mode<Return>. úÁÔÅÍ ××ÏÄÉÔÅ ÓÔÒÏËÕ ÉÚ ÓÌÏ× "ÆÙ×Á " | ||
| 843 | ÐÏËÁ ÎÅ Õ×ÉÄÉÔÅ, ËÁË ÏÎÁ ÒÁÚÄÅÌÉÔÓÑ ÎÁ Ä×Å ÓÔÒÏËÉ. ÷Ù ÄÏÌÖÎÙ ÐÏÍÅÝÁÔØ | ||
| 844 | ÐÒÏÂÅÌÙ ÍÅÖÄÕ ÓÌÏ×ÁÍÉ, ÐÏÔÏÍÕ ÞÔÏ ÒÅÖÉÍ Á×ÔÏÚÁÐÏÌÎÅÎÉÑ ÒÁÚÂÉ×ÁÅÔ ÓÔÒÏËÉ | ||
| 845 | ÔÏÌØËÏ ÐÏ ÐÒÏÂÅÌÁÍ. | ||
| 846 | |||
| 847 | çÒÁÎÉÃÁ ÒÁÚÂÉÅÎÉÑ ÏÂÙÞÎÏ ÒÁ×ÎÁ 70-ÔÉ ÓÉÍ×ÏÌÁÍ, ÎÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÚÍÅÎÉÔØ ÅÅ | ||
| 848 | ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ËÏÍÁÎÄÕ C-x f. ÷Ù ÄÏÌÖÎÙ ÚÁÄÁÔØ ÇÒÁÎÉÃÕ × ×ÉÄÅ ÞÉÓÌÏ×ÏÇÏ | ||
| 849 | ÁÒÇÕÍÅÎÔÁ ÄÌÑ ÜÔÏÊ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 850 | |||
| 851 | >> ÷×ÅÄÉÔÅ C-x f Ó ÁÒÇÕÍÅÎÔÏÍ 20 (C-u 2 0 C-x f). úÁÔÅÍ ××ÅÄÉÔÅ ËÁËÏÊ-ÎÉÂÕÄØ | ||
| 852 | ÔÅËÓÔ, É ÐÏÓÍÏÔÒÉÔÅ ËÁË Emacs ÚÁÐÏÌÎÑÅÔ ÓÔÒÏËÉ ÐÏ 20 ÓÉÍ×ÏÌÏ× × ËÁÖÄÏÊ. | ||
| 853 | ÷ÅÒÎÉÔÅ ÚÎÁÞÅÎÉÅ ÇÒÁÎÉÃÙ ÒÁ×ÎÏÅ 70 ÎÁÚÁÄ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ ËÏÍÁÎÄÕ C-x f. | ||
| 854 | |||
| 855 | åÓÌÉ ×Ù ÓÄÅÌÁÌÉ ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ × ÓÅÒÅÄÉÎÅ ÐÁÒÁÇÒÁÆÁ, ÔÏ Á×ÔÏÚÁÐÏÌÎÅÎÉÅ ÎÅ | ||
| 856 | ÐÅÒÅÆÏÒÍÁÔÉÒÕÅÔ ÔÅËÓÔ Á×ÔÏÍÁÔÉÞÅÓËÉ. þÔÏÂÙ ÐÅÒÅÆÏÒÍÁÔÉÒÏ×ÁÔØ ÐÁÒÁÇÒÁÆ, | ||
| 857 | ÎÁÂÅÒÉÔÅ M-q (META-q) ËÏÇÄÁ ËÕÒÓÏÒ ÎÁÈÏÄÉÔÓÑ ×ÎÕÔÒÉ ÐÁÒÁÇÒÁÆÁ. | ||
| 858 | |||
| 859 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ × ÐÒÅÄÙÄÕÝÉÊ ÐÁÒÁÇÒÁÆ, É ÎÁÖÍÉÔÅ M-q. | ||
| 860 | |||
| 861 | |||
| 862 | * ðïéóë | ||
| 863 | ------- | ||
| 864 | |||
| 865 | Emacs ÕÍÅÅÔ ÉÓËÁÔØ ÓÔÒÏËÉ (ÎÅÐÒÅÒÙ×ÎÙÅ ÇÒÕÐÐÙ ÓÉÍ×ÏÌÏ× ÉÌÉ ÓÌÏ×Á) ×ÐÅÒÅÄ ÉÌÉ | ||
| 866 | ÎÁÚÁÄ ÐÏ ÔÅËÓÔÕ. ðÏÉÓË ÓÔÒÏËÉ -- ÜÔÏ ËÏÍÁÎÄÁ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ; ÏÎÁ | ||
| 867 | ÐÅÒÅÍÅÝÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ × ÓÌÅÄÕÀÝÕÀ ÔÏÞËÕ, ÇÄÅ ÎÁÊÄÅÎÁ ÉÓËÏÍÁÑ ÓÔÒÏËÁ. | ||
| 868 | |||
| 869 | ëÏÍÁÎÄÁ ÐÏÉÓËÁ Emacs ÏÔÌÉÞÁÅÔÓÑ ÏÔ ÁÎÁÌÏÇÉÞÎÙÈ ËÏÍÁÎÄ ÂÏÌØÛÉÎÓÔ×Á ÄÒÕÇÉÈ | ||
| 870 | ÒÅÄÁËÔÏÒÏ× ÔÅÍ, ÞÔÏ ÏÎÁ ÉÎËÒÅÍÅÎÔÁÌØÎÁÑ. üÔÏ ÏÚÎÁÞÁÅÔ, ÞÔÏ ÐÏÉÓË ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ | ||
| 871 | ÐÏ ÍÅÒÅ, ÔÏÇÏ ËÁË ×Ù ÎÁÂÉÒÁÅÔÅ ÉÓËÏÍÕÀ ÓÔÒÏËÕ. | ||
| 872 | |||
| 873 | ëÏÍÁÎÄÁ, ÎÁÞÉÎÁÀÝÁÑ ÐÏÉÓË ×ÐÅÒÅÄ -- C-s, Á C-r ÉÝÅÔ ÎÁÚÁÄ. ðïäïöäéôå! îÅ | ||
| 874 | ÎÕÖÎÏ ÐÒÏÂÏ×ÁÔØ ÐÒÑÍÏ ÓÅÊÞÁÓ. | ||
| 875 | |||
| 876 | ëÏÇÄÁ ×Ù ÎÁÖÍÅÔÅ C-s, ×Ù Õ×ÉÄÉÔÅ ÓÔÒÏËÕ "I-search", ÐÏÑ×É×ÛÕÀÓÑ × ÏÂÌÁÓÔÉ ÜÈÏ. | ||
| 877 | ÷ÁÍ ÓÏÏÂÝÁÅÔÓÑ, ÞÔÏ Emacs ÖÄÅÔ ××ÏÄÁ ÓÌÏ×Á, ËÏÔÏÒÏÅ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÎÁÊÔÉ. | ||
| 878 | <Return> ÚÁ×ÅÒÛÁÅÔ ÐÏÉÓË. | ||
| 879 | |||
| 880 | >> ôÅÐÅÒØ ÎÁÖÍÉÔÅ C-s ÄÌÑ ÎÁÞÁÌÁ ÐÏÉÓËÁ. íÅÄÌÅÎÎÏ, ÐÏ ÏÄÎÏÊ ÂÕË×Å, ÎÁÂÉÒÁÊÔÅ | ||
| 881 | ÓÌÏ×Ï 'ËÕÒÓÏÒ', ÏÓÔÁÎÁ×ÌÉ×ÁÑÓØ ÐÏÓÌÅ ËÁÖÄÏÊ ××ÅÄÅÎÎÏÊ ÂÕË×Ù É ÚÁÍÅÞÁÑ ÞÔÏ | ||
| 882 | ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ Ó ËÕÒÓÏÒÏÍ. | ||
| 883 | óÅÊÞÁÓ ×Ù ÎÁÛÌÉ ÐÅÒ×ÏÅ ×ÈÏÖÄÅÎÉÅ ÓÌÏ×Á "ËÕÒÓÏÒ". | ||
| 884 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-s ÓÎÏ×Á, ÞÔÏÂÙ ÎÁÊÔÉ ÓÌÅÄÕÀÝÅÅ ×ÈÏÖÄÅÎÉÅ ÓÌÏ×Á "ËÕÒÓÏÒ". | ||
| 885 | >> ôÅÐÅÒØ ÎÁÖÍÉÔÅ <Delback> ÞÅÔÙÒÅ ÒÁÚÁ É ÐÒÏÓÌÅÄÉÔÅ ÚÁ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑÍÉ ËÕÒÓÏÒÁ. | ||
| 886 | >> îÁÖÍÉÔÅ <Return> ÄÌÑ ÚÁ×ÅÒÛÅÎÉÑ ÐÏÉÓËÁ. | ||
| 887 | |||
| 888 | ÷Ù ÚÁÍÅÔÉÌÉ, ÞÔÏ ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÌÏ? Emacs × ÒÅÖÉÍÅ ÉÎËÒÅÍÅÎÔÁÌØÎÏÇÏ ÐÏÉÓËÁ ÐÙÔÁÌÓÑ | ||
| 889 | ÐÅÒÅÈÏÄÉÔØ Ë ÓÔÒÏËÁÍ, ÓÏ×ÐÁÄÁÀÝÉÍ Ó ÎÁÂÉÒÁÅÍÏÊ ×ÁÍÉ ÓÔÒÏËÏÊ, ÐÏÄÓ×ÅÞÉ×ÁÑ ÉÈ. | ||
| 890 | þÔÏÂÙ ÐÅÒÅÊÔÉ Ë ÓÌÅÄÕÀÝÅÍÕ ×ÈÏÖÄÅÎÉÑ ÓÌÏ×Á 'ËÕÒÓÏÒ' ÐÒÏÓÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ C-s | ||
| 891 | ÓÎÏ×Á. åÓÌÉ ÂÏÌØÛÅ ÎÅÔ ×ÈÏÖÄÅÎÉÊ, ÔÏ Emacs ÉÚÄÁÓÔ Ú×ÕËÏ×ÏÊ ÓÉÇÎÁÌ, É | ||
| 892 | ÓÏÏÂÝÉÔ, ÞÔÏ ×ÁÛ ÐÏÉÓË ÎÅ ÕÄÁÌÓÑ ("failing"), C-g ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔ ÏÔÍÅÎÉÔØ | ||
| 893 | ÐÏÉÓË. | ||
| 894 | |||
| 895 | úáíåþáîéå: îÁ ÎÅËÏÔÏÒÙÈ ÓÉÓÔÅÍÁÈ, ××ÏÄ C-x C-s ÚÁÂÌÏËÉÒÕÅÔ ÜËÒÁÎ, ÔÁË ÞÔÏ ×Ù | ||
| 896 | ÎÅ Õ×ÉÄÉÔÅ ÐÏÓÌÅÄÕÀÝÅÇÏ ×Ù×ÏÄÁ Emacs`Á. ôÁËÏÅ ÐÏ×ÅÄÅÎÉÅ ÏÚÎÁÞÁÅÔ, ÞÔÏ | ||
| 897 | ÏÐÅÒÁÃÉÏÎÎÁÑ ÓÉÓÔÅÍÁ ÉÍÅÅÔ "ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔØ", ÉÍÅÎÕÅÍÕÀ "flow control", | ||
| 898 | ÐÅÒÅÈ×ÁÔÙ×ÁÀÝÕÀ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ C-s É ÎÅ ÐÒÏÐÕÓËÁÀÝÕÀ ÜÔÏÔ ÓÉÍ×ÏÌ Ë Emacs`Õ. äÌÑ | ||
| 899 | ÓÎÑÔÉÑ ÂÌÏËÉÒÏ×ËÉ ÜËÒÁÎÁ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-q. ïÂÒÁÔÉÔÅÓØ Ë ÒÁÚÄÅÌÕ "Spontaneous | ||
| 900 | Entry to Incremental Search" ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á Emacs, ÞÔÏÂÙ ÕÚÎÁÔØ Ï ÔÏÍ, ËÁË | ||
| 901 | ÂÏÒÏÔØÓÑ Ó ÜÔÏÊ "ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔØÀ". | ||
| 902 | |||
| 903 | åÓÌÉ ×Ù ×Ï ×ÒÅÍÑ ÉÎËÒÅÍÅÎÔÁÌØÎÏÇÏ ÐÏÉÓËÁ ÎÁÖÍÅÔÅ <Delback>, ÔÏ ×Ù ÚÁÍÅÔÉÔÅ, | ||
| 904 | ÞÔÏ ÐÏÓÌÅÄÎÉÊ ÓÉÍ×ÏÌ × ÉÓËÏÍÏÊ ÓÔÒÏËÅ ÕÄÁÌÉÌÓÑ, É ÐÏÉÓË ×ÅÒÎÕÌÓÑ Ë | ||
| 905 | ÐÒÅÄÙÄÕÝÅÍÕ ÎÁÊÄÅÎÎÏÍÕ ÍÅÓÔÕ. îÁÐÒÉÍÅÒ, ÐÒÅÄÐÏÌÏÖÉÍ, ÞÔÏ ×Ù ÎÁÂÒÁÌÉ "Ë", | ||
| 906 | ÐÏÉÓË ÐÅÒÅÊÄÅÔ Ë ÐÅÒ×ÏÍÕ ×ÈÏÖÄÅÎÉÀ ÓÉÍ×ÏÌÁ "Ë". ôÅÐÅÒØ, ÅÓÌÉ ×Ù ÎÁÂÅÒÅÔÅ | ||
| 907 | "Õ", ËÕÒÓÏÒ ÐÅÒÅÊÄÅÔ Ë ÐÅÒ×ÏÍÕ ×ÈÏÖÄÅÎÉÀ "ËÕ". îÁÖÁÔÉÅ <Delback> ÕÄÁÌÉÔ | ||
| 908 | ÓÉÍ×ÏÌ "Õ" ÉÚ ÓÔÒÏËÉ ÐÏÉÓËÁ, É ËÕÒÓÏÒ ×ÅÒÎÅÔÓÑ Ë ÐÅÒ×ÏÍÕ ×ÈÏÖÄÅÎÉÀ "Ë". | ||
| 909 | |||
| 910 | åÓÌÉ ×Ù ×Ï ×ÒÅÍÑ ÐÏÉÓËÁ ××ÅÄÅÔÅ control- ÉÌÉ meta- ÓÉÍ×ÏÌ (ÚÁ ÎÅËÏÔÏÒÙÍÉ | ||
| 911 | ÉÓËÌÀÞÅÎÉÑÍÉ, ÔÁËÉÍÉ, ËÁË ÓÉÍ×ÏÌÙ ÎÁÞÉÎÁÀÝÉÅ ÐÏÉÓË, Á ÉÍÅÎÎÏ C-s É C-r), | ||
| 912 | ÐÏÉÓË ÐÒÅËÒÁÔÉÔÓÑ. | ||
| 913 | |||
| 914 | C-s ÎÁÞÉÎÁÅÔ ÐÏÉÓË É ÉÝÅÔ ÌÀÂÙÅ ×ÈÏÖÄÅÎÉÑ ÉÓËÏÍÏÊ ÓÔÒÏËÉ ðïóìå ÔÅËÕÝÅÊ | ||
| 915 | ÐÏÚÉÃÉÉ ËÕÒÓÏÒÁ. åÓÌÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÎÁÊÔÉ ÞÔÏ-ÔÏ ÒÁÎÅÅ × ÔÅËÓÔÅ, ÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ | ||
| 916 | C-r. ÷ÓÅ, ÞÔÏ ÍÙ ÇÏ×ÏÒÉÌÉ Ï C-s, ÐÒÉÍÅÎÉÍÏ É Ë C-r, ÚÁ ÉÓËÌÀÞÅÎÉÅÍ | ||
| 917 | ÐÒÏÔÉ×ÏÐÏÌÏÖÎÏÇÏ ÎÁÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ÐÏÉÓËÁ. | ||
| 918 | |||
| 919 | |||
| 920 | * íîïöåóô÷ï ïëïî (MULTIPLE WINDOWS) | ||
| 921 | ----------------------------------- | ||
| 922 | |||
| 923 | ïÄÎÁ ÉÚ ÐÒÉÑÔÎÙÈ ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔÅÊ Emacs Ñ×ÌÑÅÔÓÑ ÔÏ, ÞÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÏÄÎÏ×ÒÅÍÅÎÎÏ | ||
| 924 | ÏÔÏÂÒÁÖÁÔØ ÎÁ ÜËÒÁÎÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÏËÏÎ. | ||
| 925 | |||
| 926 | >> ðÅÒÅÍÅÓÔÉÔÅ ËÕÒÓÏÒ ÎÁ ÜÔÕ ÓÔÒÏËÕ, É ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-u 0 C-l (ÜÔÏ CONTROL-L, Á | ||
| 927 | ÎÅ CONTROL-1). | ||
| 928 | |||
| 929 | >> ôÅÐÅÒØ ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-x 2, ÞÔÏ ÒÁÚÄÅÌÉÔ ÜËÒÁÎ ÎÁ Ä×Á ÏËÎÁ. | ||
| 930 | ïÂÁ ÏËÎÁ ÏÔÏÂÒÁÖÁÀÔ ÕÞÅÂÎÉË. ëÕÒÓÏÒ ÏÓÔÁÌÓÑ × ×ÅÒÈÎÅÍ ÏËÎÅ. | ||
| 931 | |||
| 932 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-M-v ÄÌÑ ÐÒÏËÒÕÔËÉ ÎÉÖÎÅÇÏ ÏËÎÁ. | ||
| 933 | (ÅÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÎÅÔ ÎÁÓÔÏÑÝÅÊ ËÎÏÐËÉ META (Alt), ÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ <ESC> C-v.) | ||
| 934 | |||
| 935 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-x o ("o" ÏÔ ÓÌÏ×Á "other" -- ÄÒÕÇÏÅ) ÄÌÑ ÐÅÒÅÍÅÝÅÎÉÑ ËÕÒÓÏÒÁ × | ||
| 936 | ÎÉÖÎÅÅ ÏËÎÏ. | ||
| 937 | >> éÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ C-v É M-v × ÎÉÖÎÅÍ ÏËÎÅ, ÄÌÑ ÐÒÏËÒÕÔËÉ ÔÅËÓÔÁ. | ||
| 938 | ðÒÏÄÏÌÖÉÔÅ ÞÔÅÎÉÅ ÜÔÉÈ ÉÎÓÔÒÕËÃÉÊ × ×ÅÒÈÎÅÍ ÏËÎÅ. | ||
| 939 | |||
| 940 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-x o ÓÎÏ×Á, ÞÔÏÂÙ ÐÅÒÅÍÅÓÔÉÔØ ËÕÒÓÏÒ ÎÁÚÁÄ × ×ÅÒÈÎÅÅ ÏËÎÏ. | ||
| 941 | ëÕÒÓÏÒ × ×ÅÒÈÎÅÍ ÏËÎÅ ÔÁÍ ÖÅ, ÇÄÅ É ÂÙÌ ÄÏ ÔÏÇÏ. | ||
| 942 | |||
| 943 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÐÒÏÄÏÌÖÁÔØ ÐÅÒÅËÌÀÞÁÔØÓÑ ÍÅÖÄÕ ÏËÎÁÍÉ, ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-x o. ëÁÖÄÏÅ | ||
| 944 | ÏËÎÏ ÈÒÁÎÉÔ Ó×ÏÀ ÐÏÚÉÃÉÀ ËÕÒÓÏÒÁ, ÎÏ ÔÏÌØËÏ ÏÄÎÏ ÐÏËÁÚÙ×ÁÅÔ ËÕÒÓÏÒ. ÷ÓÅ | ||
| 945 | ÏÂÙÞÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ ÐÒÉÍÅÎÑÀÔÓÑ Ë ÏËÎÕ, × ËÏÔÏÒÏÍ ÏÔÏÂÒÁÖÁÅÔÓÑ | ||
| 946 | ËÕÒÓÏÒ. íÙ ÎÁÚÙ×ÁÅÍ ÜÔÏ ÏËÎÏ "×ÙÂÒÁÎÎÙÍ" ("selected window"). | ||
| 947 | |||
| 948 | ëÏÍÁÎÄÁ C-M-v ÏÞÅÎØ ÕÄÏÂÎÁ, ËÏÇÄÁ ×Ù ÒÅÄÁËÔÉÒÕÅÔÅ ÔÅËÓÔ × ÏÄÎÏÍ ÏËÎÅ, Á | ||
| 949 | ×ÔÏÒÏÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ × ËÁÞÅÓÔ×Å ÓÐÒÁ×ÏÞÎÉËÁ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÓÅÇÄÁ ÓÏÈÒÁÎÑÔØ | ||
| 950 | ËÕÒÓÏÒ × ÏËÎÅ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ É ÐÏÓÌÅÄÏ×ÁÔÅÌØÎÏ ÐÒÏÄ×ÉÇÁÔØÓÑ ×Ï ×ÔÏÒÏÍ, | ||
| 951 | ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-M-v. | ||
| 952 | |||
| 953 | C-M-v -- ÐÒÉÍÅÒ CONTROL-META ÓÉÍ×ÏÌÁ. åÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÅÓÔØ ÎÁÓÔÏÑÝÁÑ ËÎÏÐËÁ META | ||
| 954 | (Alt), ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÎÁÂÒÁÔØ C-M-v, ÎÁÖÁ× ÏÄÎÏ×ÒÅÍÅÎÎÏ CONTROL É META É, ÎÅ | ||
| 955 | ÏÔÐÕÓËÁÑ ÉÈ, ÎÁÖÁÔØ v. é ÎÅ ×ÁÖÎÏ, ËÁËÁÑ ÉÚ ËÌÁ×ÉÛ ÂÕÄÅÔ ÎÁÖÁÔÁ ÐÅÒ×ÏÊ, | ||
| 956 | CONTROL ÉÌÉ META, ÐÏÓËÏÌØËÕ ÜÔÉ ËÎÏÐËÉ ÍÏÄÉÆÉÃÉÒÕÀÔ ÔÉÐ ÓÉÍ×ÏÌÁ. | ||
| 957 | |||
| 958 | åÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÎÅÔ ÎÁÓÔÏÑÝÅÊ ËÎÏÐËÉ META, É ×ÍÅÓÔÏ ÎÅÅ ×Ù ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ <ESC>, ÔÏ | ||
| 959 | ÐÏÒÑÄÏË ÄÏÌÖÅÎ ÂÙÔØ ÓÌÅÄÕÀÝÉÍ: ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ÎÁÖÁÔØ <ESC>, Á ÚÁÔÅÍ CTRL-v; | ||
| 960 | CONTROL-<ESC> v ÎÅ ÂÕÄÅÔ ÒÁÂÏÔÁÔØ. üÔÏ ÐÒÏÉÓÈÏÄÉÔ ÐÏÔÏÍÕ, ÞÔÏ <ESC> ÉÍÅÅÔ | ||
| 961 | Ó×ÏÊ ÓÏÂÓÔ×ÅÎÎÙÊ ÓÉÍ×ÏÌ -- ÜÔÏ ÎÅ ÍÏÄÉÆÉÃÉÒÕÀÝÁÑ ËÎÏÐËÁ. | ||
| 962 | |||
| 963 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-x 1 (× ×ÅÒÈÎÅÍ ÏËÎÅ), ÞÔÏÂÙ ÉÚÂÁ×ÉÔØÓÑ ÏÔ ÎÉÖÎÅÇÏ ÏËÎÁ. | ||
| 964 | |||
| 965 | (åÓÌÉ ÂÙ ×Ù ÎÁÖÁÌÉ C-x 1 × ÎÉÖÎÅÍ ÏËÎÅ, ÔÏ ×Ù ÂÙ ÉÚÂÁ×ÉÌÉÓØ ÏÔ ×ÅÒÈÎÅÇÏ. | ||
| 966 | ðÏÎÉÍÁÊÔÅ ÜÔÕ ËÏÍÁÎÄÕ ËÁË "ïÓÔÁ×ÉÔØ ÔÏÌØËÏ ÏÄÎÏ ÏËÎÏ -- ÔÏ, × ËÏÔÏÒÏÍ Ñ | ||
| 967 | ÓÅÊÞÁÓ ÎÁÈÏÖÕÓØ"). | ||
| 968 | |||
| 969 | ÷ÁÍ ÎÅ ÎÕÖÎÏ ÏÔÏÂÒÁÖÁÔØ ÏÄÉÎ É ÔÏÔ ÖÅ ÂÕÆÅÒ × ÏÂÏÉÈ ÏËÎÁÈ. åÓÌÉ ×Ù | ||
| 970 | ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÅ C-x C-f, ÞÔÏÂÙ ÏÔËÒÙÔØ ÆÁÊÌ × ÏÄÎÏÍ ÏËÎÅ, ÄÒÕÇÏÅ ÏÓÔÁÎÅÔÓÑ ÂÅÚ | ||
| 971 | ÉÚÍÅÎÅÎÉÑ. ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÏÔËÒÙ×ÁÔØ ÆÁÊÌÙ × ËÁÖÄÏÍ ÏËÎÅ ÎÅÚÁ×ÉÓÉÍÏ. | ||
| 972 | |||
| 973 | åÓÔØ ÄÒÕÇÏÊ ÐÕÔØ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ Ä×Á ÏËÎÁ, ÏÔÏÂÒÁÖÁÀÝÉÈ ÒÁÚÎÙÅ ÆÁÊÌÙ: | ||
| 974 | |||
| 975 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x 4 C-f, É ××ÅÄÉÔÅ ÉÍÑ ÏÄÎÏÇÏ É ×ÁÛÉÈ ÆÁÊÌÏ×. úÁ×ÅÒÛÉÔÅ ××ÏÄ | ||
| 976 | ÎÁÖÁÔÉÅÍ <Return>. úÁÍÅÔØÔÅ, ÞÔÏ ×ÙÂÒÁÎÎÙÊ ÆÁÊÌ ÐÏÑ×ÉÌÓÑ × ÎÉÖÎÅÍ ÏËÎÅ. | ||
| 977 | ëÕÒÓÏÒ ÐÅÒÅÛÅÌ ÔÕÄÁ ÖÅ. | ||
| 978 | |||
| 979 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x o, ÞÔÏÂÙ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ × ×ÅÒÈÎÅÅ ÏËÎÏ, É ÚÁÔÅÍ C-x 1, ÞÔÏÂÙ | ||
| 980 | ÕÄÁÌÉÔØ ÎÉÖÎÅÅ ÏËÎÏ. | ||
| 981 | |||
| 982 | |||
| 983 | * òåëõòóé÷îùå õòï÷îé òåäáëôéòï÷áîéñ (RECURSIVE EDITING LEVELS) | ||
| 984 | -------------------------------------------------------------- | ||
| 985 | |||
| 986 | éÎÏÇÄÁ ×Ù ÂÕÄÅÔÅ ÐÏÐÁÄÁÔØ × ÔÁË ÎÁÚÙ×ÁÅÍÙÅ "ÒÅËÕÒÓÉ×ÎÙÅ ÕÒÏ×ÎÉ | ||
| 987 | ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ". îÁ ÜÔÏ ÕËÁÚÙ×ÁÀÔ ÐÒÑÍÏÕÇÏÌØÎÙÅ ÓËÏÂËÉ × ÓÔÒÏËÅ ÓÔÁÔÕÓÁ, | ||
| 988 | ÏËÒÕÖÁÀÝÉÅ ÏÂÙÞÎÙÅ ÓËÏÂËÉ ×ÏËÒÕÇ ÉÍÅÎÉ ÏÓÎÏ×ÎÏÇÏ ÒÅÖÉÍÁ. îÁÐÒÉÍÅÒ, ×Ù | ||
| 989 | Õ×ÉÄÉÔÅ [(Fundamental)] ×ÍÅÓÔÏ (Fundamental). | ||
| 990 | |||
| 991 | þÔÏÂÙ ×ÙÊÔÉ ÉÚ ÒÅËÕÒÓÉ×ÎÙÈ ÕÒÏ×ÎÅÊ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ, ÎÁÖÍÉÔÅ <ESC> <ESC> | ||
| 992 | <ESC>. üÔÏ ÍÎÏÇÏÃÅÌÅ×ÁÑ ËÏÍÁÎÄÁ "×ÙÈÏÄ". ÷Ù ÔÁËÖÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÅÅ, | ||
| 993 | ËÁË ÄÌÑ ÕÎÉÞÔÏÖÅÎÉÑ ÌÉÛÎÉÈ ÏËÏÎ, ÔÁË É ÄÌÑ ×ÙÈÏÄÁ ÉÚ ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒÁ. | ||
| 994 | |||
| 995 | >> îÁÖÍÉÔÅ M-x, ÞÔÏÂÙ ÐÏÐÁÓÔØ × ÍÉÎÉ-ÂÕÆÅÒ, Á ÚÁÔÅÍ ÎÁÖÍÉÔÅ <ESC> <ESC> | ||
| 996 | <ESC>, ÞÔÏÂÙ ÐÏËÉÎÕÔØ ÅÇÏ. | ||
| 997 | |||
| 998 | ÷Ù ÎÅ ÍÏÖÅÔÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ C-g, ÄÌÑ ×ÙÈÏÄÁ ÉÚ ÒÅËÕÒÓÉ×ÎÙÈ ÕÒÏ×ÎÅÊ | ||
| 999 | ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ. üÔÏ ÐÏÔÏÍÕ, ÞÔÏ C-g ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ÄÌÑ ÏÔÍÅÎÙ ËÏÍÁÎÄÙ É | ||
| 1000 | ÁÒÇÕÍÅÎÔÏ× âåú ÒÅËÕÒÓÉ×ÎÙÈ ÕÒÏ×ÎÅÊ ÒÅÄÁËÔÉÒÏ×ÁÎÉÑ. | ||
| 1001 | |||
| 1002 | |||
| 1003 | * ëáë ðïìõþéôø äïðïìîéôåìøîõà ðïíïýø | ||
| 1004 | ------------------------------------ | ||
| 1005 | |||
| 1006 | ÷ ÜÔÏÍ ÕÞÅÂÎÉËÅ ÍÙ ÐÏÐÙÔÁÌÉÓØ ÓÎÁÂÄÉÔØ ×ÁÓ ÔÏÌØËÏ ÔÏÊ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÅÊ, ËÏÔÏÒÁÑ | ||
| 1007 | ÐÏÍÏÖÅÔ ×ÁÍ ÎÁÞÁÔØ ÐÏÌØÚÏ×ÁÔØÓÑ Emacs. ïÞÅÎØ ÍÎÏÇÏ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÉ ÄÏÓÔÕÐÎÏ × | ||
| 1008 | Emacs, É ÎÅ×ÏÚÍÏÖÎÏ ×ÓÀ ÅÅ ÐÒÅÄÓÔÁ×ÉÔØ ÚÄÅÓØ. ïÄÎÁËÏ, ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ×ÙÕÞÉÔØ | ||
| 1009 | ÂÏÌØÛÅ ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔÅÊ Emacs É ÕÚÎÁÔØ ÄÒÕÇÉÅ ÐÏÌÅÚÎÙÅ ÏÓÏÂÅÎÎÏÓÔÉ. Emacs | ||
| 1010 | ÐÒÅÄÏÓÔÁ×ÌÑÅÔ ËÏÍÁÎÄÙ ÄÌÑ ÞÔÅÎÉÑ ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÉ Ï ËÏÍÁÎÄÁÈ Emacs. üÔÉ ËÏÍÁÎÄÙ | ||
| 1011 | "ÓÐÒÁ×ËÉ" ("help") ×ÓÅ ÎÁÞÉÎÁÀÔÓÑ Ó ÓÉÍ×ÏÌÁ CONTROL-h, ËÏÔÏÒÙÊ Ñ×ÌÑÅÔÓÑ | ||
| 1012 | "ÓÉÍ×ÏÌÏÍ ÐÏÍÏÝÉ". | ||
| 1013 | |||
| 1014 | þÔÏÂÙ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔÉ ÓÐÒÁ×ËÉ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-h, É ÚÁÔÅÍ ÓÉÍ×ÏÌ, ËÏÔÏÒÙÊ | ||
| 1015 | ÒÁÓÓËÁÖÅÔ, ËÁËÏÊ ÉÍÅÎÎÏ ×ÉÄ ÓÐÒÁ×ËÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÐÏÌÕÞÉÔØ. åÓÌÉ ×Ù | ||
| 1016 | äåêóô÷éôåìøîï ÒÁÓÔÅÒÑÌÉÓØ, ÎÁÂÅÒÉÔÅ C-h ?, É Emacs ÒÁÓÓËÁÖÅÔ ×ÁÍ Ï ÔÏÍ, | ||
| 1017 | ËÁËÕÀ ÓÐÒÁ×ËÕ ÏÎ ÍÏÖÅÔ ×ÁÍ ÐÒÅÄÏÓÔÁ×ÉÔØ. åÓÌÉ ×Ù ÎÁÖÁÌÉ C-h É ÐÅÒÅÄÕÍÁÌÉ | ||
| 1018 | ÏÂÒÁÝÁÔØÓÑ Ë ÓÐÒÁ×ËÅ, ÔÏ ÐÒÏÓÔÏ ÎÁÖÍÉÔÅ C-g, ÞÔÏÂÙ ÏÔÍÅÎÉÔØ ÜÔÕ ËÏÍÁÎÄÕ. | ||
| 1019 | |||
| 1020 | (ëÏÅ-ÇÄÅ ÐÅÒÅÎÁÚÎÁÞÁÀÔ ÓÉÍ×ÏÌ C-h. òÅÁÌØÎÏÊ ÎÅÏÂÈÏÄÉÍÏÓÔÉ × ÜÔÏÍ ÎÅÔ, É | ||
| 1021 | ÅÓÌÉ ÜÔÏ ÔÁË, ÔÏ ÓÏÏÂÝÉÔÅ ÏÂ ÜÔÏÍ ÓÉÓÔÅÍÎÏÍÕ ÁÄÍÉÎÉÓÔÒÁÔÏÒÕ. ôÅÍ ×ÒÅÍÅÎÅÍ, | ||
| 1022 | ÅÓÌÉ C-h ÎÅ ×ÙÚÙ×ÁÅÔ ÓÏÏÂÝÅÎÉÅ ÐÏÍÏÝÉ ×ÎÉÚÕ ÜËÒÁÎÁ, ÔÏ ÐÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ×ÍÅÓÔÏ | ||
| 1023 | ÜÔÏÇÏ ÎÁÖÁÔØ ËÌÁ×ÉÛÕ F1 ÉÌÉ ÎÁÂÒÁÔØ M-x help RET). | ||
| 1024 | |||
| 1025 | ïÄÎÁ ÉÚ ÓÁÍÙÈ ÇÌÁ×ÎÙÈ ÆÕÎËÃÉÊ ÓÐÒÁ×ËÉ -- C-h c. îÁÖÍÉÔÅ C-h, ÚÁÔÅÍ c, É | ||
| 1026 | ÓÉÍ×ÏÌ ËÏÍÁÎÄÙ ÉÌÉ ÐÏÓÌÅÄÏ×ÁÔÅÌØÎÏÓÔØ, É Emacs ÏÔÏÂÒÁÚÉÔ ËÒÁÔËÏÅ ÎÁÂÒÁÎÎÏÊ | ||
| 1027 | ÏÐÉÓÁÎÉÅ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 1028 | |||
| 1029 | >> îÁÖÍÉÔÅ C-h c C-p. | ||
| 1030 | |||
| 1031 | óÏÏÂÝÅÎÉÅ ÄÏÌÖÎÏ ×ÙÇÌÑÄÅÔØ ÐÒÉÍÅÒÎÏ ÔÁË: | ||
| 1032 | |||
| 1033 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1034 | (C-p ×ÙÐÏÌÎÑÅÔ ËÏÍÁÎÄÕ previous-line {ÐÒÅÄÙÄÕÝÁÑ-ÓÔÒÏËÁ}) | ||
| 1035 | |||
| 1036 | ÷ÁÍ ÓÏÏÂÝÁÀÔ "ÉÍÑ ÆÕÎËÃÉÉ". éÍÅÎÁ ÆÕÎËÃÉÊ ÉÓÐÏÌØÚÕÀÔÓÑ × ÏÓÎÏ×ÎÏÍ ÄÌÑ | ||
| 1037 | ÎÁÓÔÒÏÊËÉ É ÒÁÓÛÉÒÅÎÉÑ Emacs. éÍÅÎÁ ÆÕÎËÃÉÊ ×ÙÂÒÁÎÙ ÔÁË, ÞÔÏÂÙ ÐÏËÁÚÁÔØ, ÞÔÏ | ||
| 1038 | ÉÍÅÎÎÏ ËÏÍÁÎÄÁ ÄÅÌÁÅÔ, Á ÔÁËÖÅ ÏÎÉ ÐÏÚ×ÏÌÑÀÔ Ó ÐÏÍÏÝØÀ ÜÔÏÊ ËÒÁÔËÏÊ | ||
| 1039 | ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÉ ÌÅÇÞÅ ÚÁÐÏÍÎÉÔØ ÕÖÅ ×ÙÕÞÅÎÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ. | ||
| 1040 | |||
| 1041 | íÎÏÇÏÓÉÍ×ÏÌØÎÙÅ ÓÏÞÅÔÁÎÉÑ ËÌÁ×ÉÛ, ÔÁËÉÅ ËÁË C-x C-s É (ÅÓÌÉ Õ ×ÁÓ ÎÅÔ ËÎÏÐËÉ | ||
| 1042 | META ÉÌÉ EDIT ÉÌÉ ALT) <ESC>v ÔÁËÖÅ ÂÕÄÕÔ ÄÏÓÔÕÐÎÙ ÄÌÑ ÐÏÌÕÞÅÎÉÑ ÓÐÒÁ×ËÉ Ó | ||
| 1043 | ÐÏÍÏÝØÀ C-h c. | ||
| 1044 | |||
| 1045 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÐÏÌÕÞÉÔØ ÂÏÌØÛÅ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÉ Ï ËÏÍÁÎÄÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÑ C-h k ×ÍÅÓÔÏ C-h c. | ||
| 1046 | |||
| 1047 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-h k C-p. | ||
| 1048 | |||
| 1049 | ÷Ù Õ×ÉÄÉÔÅ ÏÐÉÓÁÎÉÅ ÆÕÎËÃÉÉ, Á ÔÁËÖÅ ÅÅ ÉÍÑ × ÏÔÄÅÌØÎÏÍ ÏËÎÅ Emacs. ëÏÇÄÁ ×Ù | ||
| 1050 | ÚÁ×ÅÒÛÉÔÅ ÞÔÅÎÉÅ, ÎÁÖÍÉÔÅ C-x 1, ÞÔÏÂÙ ÉÚÂÁ×ÉÔØÓÑ ÏÔ ÔÅËÓÔÁ ÓÐÒÁ×ËÉ. ÷Ù | ||
| 1051 | ÍÏÖÅÔÅ ×ÙÐÏÌÎÉÔØ ÉÚÍÅÎÅÎÉÅ ÔÅËÓÔÁ ×Ï ×ÒÅÍÑ ÐÒÏÓÍÏÔÒÁ ÔÅËÓÔÁ ÓÐÒÁ×ËÉ, Á | ||
| 1052 | ÔÏÌØËÏ ÚÁÔÅÍ ÎÁÖÁÔØ C-x 1. | ||
| 1053 | |||
| 1054 | åÓÔØ ÅÝÅ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÐÏÌÅÚÎÙÈ ÆÕÎËÃÉÊ, ÄÏÓÔÕÐÎÙÈ ÞÅÒÅÚ C-h: | ||
| 1055 | |||
| 1056 | C-h f ïÐÉÓÙ×ÁÅÔ ÆÕÎËÃÉÀ. ÷ÁÍ ÎÅÏÂÈÏÄÉÍÏ ÎÁÂÒÁÔØ ÉÍÑ ÆÕÎËÃÉÉ. | ||
| 1057 | |||
| 1058 | >> ðÏÐÒÏÂÕÊÔÅ ÎÁÂÒÁÔØ C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1059 | üÔÏ ÒÁÓÐÅÞÁÔÁÅÔ ÉÎÆÏÒÍÁÃÉÀ Emacs Ï ÆÕÎËÃÉÉ, ËÏÔÏÒÁÑ ×ÙÐÏÌÎÑÅÔÓÑ ËÏÍÁÎÄÏÊ | ||
| 1060 | C-p. | ||
| 1061 | |||
| 1062 | áÎÁÌÏÇÉÞÎÁÑ ËÏÍÁÎÄÁ C-h v ÏÔÏÂÒÁÖÁÅÔ ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÀ Ï ÐÅÒÅÍÅÎÎÙÈ, ÚÎÁÞÅÎÉÅ | ||
| 1063 | ËÏÔÏÒÙÈ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ ÉÚÍÅÎÉÔØ ÄÌÑ ÎÁÓÔÒÏÊËÉ ÐÏ×ÅÄÅÎÉÑ Emacs. ÷ÁÍ ÎÕÖÎÏ ÎÁÂÒÁÔØ | ||
| 1064 | ÉÍÑ ÐÅÒÅÍÅÎÎÏÊ, ËÏÇÄÁ Emacs ÚÁÐÒÏÓÉÔ ÅÇÏ. | ||
| 1065 | |||
| 1066 | C-h a (Hyper Apropos). ÷×ÅÄÉÔÅ ËÌÀÞÅ×ÏÅ ÓÌÏ×Ï É Emacs ÐÏËÁÖÅÔ ×ÁÍ ÓÐÉÓÏË | ||
| 1067 | ×ÓÅÈ ÆÕÎËÃÉÊ É ÐÅÒÅÍÅÎÎÙÈ, ÉÍÅÎÁ ËÏÔÏÒÙÈ ÓÏÄÅÒÖÁÔ ÜÔÏ | ||
| 1068 | ÓÌÏ×Ï. ëÏÍÁÎÄÙ, ËÏÔÏÒÙÅ ÍÏÇÕÔ ÂÙÔØ ×ÙÚ×ÁÎÙ ÞÅÒÅÚ Meta-x, ÂÕÄÕÔ | ||
| 1069 | ÏÔÍÅÞÅÎÙ Ú×ÅÚÄÏÞËÏÊ ÓÌÅ×Á. | ||
| 1070 | |||
| 1071 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-h a file<Return>. | ||
| 1072 | |||
| 1073 | üÔÏ ÏÔÏÂÒÁÚÉÔ × ÄÒÕÇÏÍ ÏËÎÅ ÓÐÉÓÏË ×ÓÅÈ ËÏÍÁÎÄ M-x Õ ËÏÔÏÒÙÈ × ÉÍÅÎÁÈ | ||
| 1074 | ÓÏÄÅÒÖÉÔÓÑ ÓÌÏ×Ï "file". ôÁËÖÅ × ÓÐÉÓËÅ ËÒÏÍÅ ËÏÍÁÎÄ ÔÁËÉÈ, ËÁË find-file, | ||
| 1075 | ×Ù Õ×ÉÄÉÔÅ ÓÏÏÔ×ÅÔÓÔ×ÕÀÝÉÅ ÓÉÍ×ÏÌØÎÙÅ ËÏÍÁÎÄÙ ÔÁËÉÅ, ËÁË C-x C-f. | ||
| 1076 | |||
| 1077 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-M-v ÄÌÑ ÐÒÏËÒÕÔËÉ ÏËÎÁ ÓÐÒÁ×ËÉ. ÷ÙÐÏÌÎÉÔÅ ÜÔÏ ÎÅÓËÏÌØËÏ ÒÁÚ. | ||
| 1078 | |||
| 1079 | >> îÁÂÅÒÉÔÅ C-x 1 ÄÌÑ ÕÄÁÌÅÎÉÑ ÏËÎÁ ÓÐÒÁ×ËÉ. | ||
| 1080 | |||
| 1081 | C-h i þÉÔÁÔØ ÉÎÔÅÒÁËÔÉ×ÎÙÅ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á (ÔÁË ÎÁÚÙ×ÁÅÍÙÅ Info). üÔÁ ËÏÍÁÎÄÁ | ||
| 1082 | ÐÅÒÅÈÏÄÉÔ × ÓÐÅÃÉÁÌØÎÙÊ ÂÕÆÅÒ Ó ÉÍÅÎÅÍ `*info*', ÇÄÅ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 1083 | ÞÉÔÁÔØ ÉÎÔÅÒÁËÔÉ×ÎÙÅ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á ÄÌÑ ÐÁËÅÔÏ×, ÕÓÔÁÎÏ×ÌÅÎÎÙÈ × ×ÁÛÅÊ | ||
| 1084 | ÓÉÓÔÅÍÅ. îÁÂÅÒÉÔÅ m emacs <Return> ÄÌÑ ÞÔÅÎÉÑ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á ÐÏ | ||
| 1085 | Emacs. åÓÌÉ ×Ù ÎÉËÏÇÄÁ ÒÁÎÅÅ ÎÅ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÌÉ Info, ÔÏ ÎÁÂÅÒÉÔÅ ? É | ||
| 1086 | Emacs ÏÔËÒÏÅÔ ÕÞÅÂÎÉË ÐÏ ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔÑÍ ÒÅÖÉÍÁ Info. ïÄÎÁÖÄÙ | ||
| 1087 | ÏÚÎÁËÏÍÉ×ÛÉÓØ Ó ÜÔÉÍ ÕÞÅÂÎÉËÏÍ, ×Ù ÄÏÌÖÎÙ ÉÓÐÏÌØÚÏ×ÁÔØ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Ï | ||
| 1088 | Emacs Info × ËÁÞÅÓÔ×Å ÏÓÎÏ×ÎÏÊ ÄÏËÕÍÅÎÔÁÃÉÉ. | ||
| 1089 | |||
| 1090 | |||
| 1091 | * äïðïìîéôåìøîùå ÷ïúíïöîïóôé | ||
| 1092 | ---------------------------- | ||
| 1093 | |||
| 1094 | ÷Ù ÍÏÖÅÔÅ ÕÚÎÁÔØ ÂÏÌØÛÅ Ï Emacs ÞÉÔÁÑ ÅÇÏ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Ï, ËÎÉÇÉ ÉÌÉ | ||
| 1095 | ÉÎÔÅÒÁËÔÉ×ÎÙÊ ÓÐÒÁ×ÏÞÎÉË (ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ ÍÅÎÀ Help ÉÌÉ ÎÁÂÅÒÉÔÅ F10 h r). ÷ÁÍ | ||
| 1096 | ÏÓÏÂÅÎÎÏ ÐÏÎÒÁ×ÑÔÓÑ Ä×Å ÆÕÎËÃÉÉ -- ÄÏÐÏÌÎÅÎÉÅ, ËÏÔÏÒÏÅ ÓÏËÒÁÝÁÅÔ ËÏÌÉÞÅÓÔ×Ï | ||
| 1097 | ÎÁÖÉÍÁÅÍÙÈ ËÌÁ×ÉÛ, É dired, ËÏÔÏÒÙÊ ÏÂÌÅÇÞÁÅÔ ÒÁÂÏÔÕ Ó ÆÁÊÌÁÍÉ. | ||
| 1098 | |||
| 1099 | äÏÐÏÌÎÅÎÉÅ ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ÄÌÑ ÔÏÇÏ, ÞÔÏÂÙ ÉÚÂÅÖÁÔØ ÎÁÂÏÒÁ ÌÉÛÎÉÈ ÓÉÍ×ÏÌÏ×. | ||
| 1100 | îÁÐÒÉÍÅÒ, ÅÓÌÉ ×Ù ÈÏÔÉÔÅ ÐÅÒÅËÌÀÞÉÔØÓÑ × ÂÕÆÅÒ *Messages*, ÔÏ ×Ù ÍÏÖÅÔÅ | ||
| 1101 | ÎÁÂÒÁÔØ C-x b *M<Tab> É Emacs ÚÁÐÏÌÎÉÔ ÏÓÔÁÔÏË ÉÍÅÎÉ ÂÕÆÅÒÁ, ÐÏÓËÏÌØËÕ ÏÎ | ||
| 1102 | ÍÏÖÅÔ ÏÐÒÅÄÅÌÉÔØ ÅÇÏ ÉÚ ÔÏÇÏ, ÞÔÏ ×Ù ÕÖÅ ÎÁÂÒÁÌÉ. äÏÐÏÌÎÅÎÉÑ ÏÐÉÓÁÎÙ × | ||
| 1103 | Info-×ÅÒÓÉÉ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á ÐÏ Emacs × ÒÁÚÄÅÌÅ "Completion". | ||
| 1104 | |||
| 1105 | Dired ÐÏÚ×ÏÌÑÅÔ ×ÁÍ ÏÔÏÂÒÁÖÁÔØ ÓÐÉÓÏË ÆÁÊÌÏ× × ËÁÔÁÌÏÇÅ (Á ÔÁËÖÅ | ||
| 1106 | ÐÏÄËÁÔÁÌÏÇÁÈ, × ÚÁ×ÉÓÉÍÏÓÔÉ ÏÔ ÎÁÓÔÒÏÊËÉ), ÐÅÒÅÍÅÝÁÔØÓÑ ÐÏ ÓÐÉÓËÕ ÆÁÊÌÏ×, | ||
| 1107 | ÏÔËÒÙ×ÁÔØ ÉÈ, ÐÅÒÅÉÍÅÎÏ×Ù×ÁÔØ, ÕÄÁÌÑÔØ É ×ÙÐÏÌÎÑÔØ ÐÒÏÞÉÅ ÄÅÊÓÔ×ÉÑ ÎÁÄ | ||
| 1108 | ÆÁÊÌÁÍÉ. Dired ÏÐÉÓÁÎ × Info-×ÅÒÓÉÉ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Á ÐÏ Emacs × ÒÁÚÄÅÌÅ "Dired". | ||
| 1109 | |||
| 1110 | ÷ ÒÕËÏ×ÏÄÓÔ×Å ÔÁËÖÅ ÏÐÉÓÁÎÙ ÐÒÏÞÉÅ ×ÏÚÍÏÖÎÏÓÔÉ Emacs. | ||
| 1111 | |||
| 1112 | |||
| 1113 | * úáëìàþåîéå | ||
| 1114 | ------------ | ||
| 1115 | |||
| 1116 | úÁÐÏÍÎÉÔÅ, ÞÔÏ ÄÌÑ ÔÏÇÏ ÞÔÏÂÙ ÓÏ×ÓÅÍ ×ÙÊÔÉ ÉÚ Emacs, ÉÓÐÏÌØÚÕÅÔÓÑ ÓÏÞÅÔÁÎÉÅ | ||
| 1117 | ËÌÁ×ÉÛ C-x C-c. á ÞÔÏÂÙ ×ÒÅÍÅÎÎÏ ×ÙÊÔÉ × ÏÂÏÌÏÞËÕ (shell) É ÐÏÔÏÍ ×ÅÒÎÕÔØÓÑ | ||
| 1118 | ÏÂÒÁÔÎÏ, ÉÓÐÏÌØÚÕÊÔÅ C-z. | ||
| 1119 | |||
| 1120 | üÔÏÔ ÕÞÅÂÎÉË ÄÏÌÖÅÎ ÂÙÔØ ÐÏÎÑÔÅÎ ×ÓÅÍ ÎÏ×ÙÍ ÐÏÌØÚÏ×ÁÔÅÌÑÍ, ÎÏ ÅÓÌÉ ×Ù | ||
| 1121 | ÎÁÊÄÅÔÅ ÞÔÏ-ÎÉÂÕÄØ ÎÅÑÓÎÏÅ, ÎÅ ÎÕÖÎÏ ÓÉÄÅÔØ É ÐÏÒÉÃÁÔØ ÓÅÂÑ -- ÖÁÌÕÊÔÅÓØ! | ||
| 1122 | |||
| 1123 | |||
| 1124 | * õóìï÷éñ òáóðòïóôòáîåîéñ | ||
| 1125 | ------------------------- | ||
| 1126 | |||
| 1127 | üÔÏÔ ÕÞÅÂÎÉË ÐÒÏÉÚÏÛÅÌ ÉÚ ÄÌÉÎÎÏÊ ÓÅÒÉÉ ÕÞÅÂÎÉËÏ× Emacs, ÎÁÞÁÔÏÊ Ó ÏÄÎÁÖÄÙ | ||
| 1128 | ÎÁÐÉÓÁÎÎÏÇÏ Stuart Cracraft ÄÌÑ ÏÒÉÇÉÎÁÌØÎÏÇÏ Emacs. | ||
| 1129 | |||
| 1130 | üÔÁ ×ÅÒÓÉÑ ÕÞÅÂÎÉËÁ, ËÁË É GNU Emacs, ÚÁÝÉÝÅÎÁ ÐÒÁ×ÁÍÉ ËÏÐÉÒÏ×ÁÎÉÑ | ||
| 1131 | (copyrighted), É ÐÒÉÈÏÄÉÔ Ó ÏÇÒÁÎÉÞÅÎÉÑÍÉ ÒÁÓÐÒÏÓÔÒÁÎÅÎÉÑ ËÏÐÉÊ ÓÏ | ||
| 1132 | ÓÌÅÄÕÀÝÉÍÉ ÓÏÇÌÁÛÅÎÉÑÍÉ: | ||
| 1133 | |||
| 1134 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1135 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1136 | |||
| 1137 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1138 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1139 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1140 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1141 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1142 | |||
| 1143 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1144 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1145 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1146 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1147 | |||
| 1148 | õÓÌÏ×ÉÑ ËÏÐÉÒÏ×ÁÎÉÑ ÓÁÍÏÇÏ Emacs ÂÏÌÅÅ ÓÌÏÖÎÙÅ, ÎÏ ÐÒÉÍÅÒÎÏ × ÔÏÍ ÖÅ ÄÕÈÅ. | ||
| 1149 | ðÏÖÁÌÕÊÓÔÁ, ÐÒÏÞÔÉÔÅ ÆÁÊÌ COPYING É ÚÁÔÅÍ ÄÁÊÔÅ ËÏÐÉÀ GNU Emacs ×ÁÛÉÍ | ||
| 1150 | ÄÒÕÚØÑÍ. ðÏÍÏÇÉÔÅ ÕÎÉÞÔÏÖÉÔØ ÏÂÓÔÒÕËÃÉÏÎÉÚÍ × ÏÂÌÁÓÔÉ ÐÒÏÇÒÁÍÍÎÏÇÏ | ||
| 1151 | ÏÂÅÓÐÅÞÅÎÉÑ ("×ÌÁÄÅÎÉÅ"), ÉÓÐÏÌØÚÕÑ, ÓÏÚÄÁ×ÁÑ É ÒÁÓÐÒÏÓÔÒÁÎÑÑ Ó×ÏÂÏÄÎÏÅ | ||
| 1152 | ÐÒÏÇÒÁÍÍÎÏÅ ÏÂÅÓÐÅÞÅÎÉÅ! | ||
| 1153 | |||
| 1154 | // ÚÁÍÅÞÁÎÉÑ, ÉÓÐÒÁ×ÌÅÎÉÑ ÏÛÉÂÏË Ó ÖÄÕ ÐÏ ÁÄÒÅÓÕ alexott@gmail.com. | ||
| 1155 | // Alex Ott. | ||
| 1156 | |||
| 1157 | ;;; Local Variables: | ||
| 1158 | ;;; coding: cyrillic-koi8 | ||
| 1159 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1160 | ;;; End: | ||
| 1161 | |||
| 1162 | ;;; arch-tag: ad4e5698-ea8b-45b7-b236-ed5ad5b72d2b | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.sk b/etc/tutorials/TUTORIAL.sk new file mode 100644 index 00000000000..7194654736f --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.sk | |||
| @@ -0,0 +1,1106 @@ | |||
| 1 | Tútorial k Emacsu. Podmienky pozri na konci. | ||
| 2 | Do èe¹tiny prelo¾il Milan Zamazal <pdm@zamazal.org>, do slovenèiny Miroslav | ||
| 3 | Va¹ko <zemiak@zoznam.sk>. | ||
| 4 | |||
| 5 | Máte pred sebou tútorial k Emacsu. | ||
| 6 | |||
| 7 | Príkazy Emacsu v¹eobecne vyu¾ívajú klávesu CONTROL (obèas oznaèovanú ako CTRL | ||
| 8 | alebo CTL) alebo klávesu META (obèas oznaèovanú EDIT alebo ALT). Aby sme tieto | ||
| 9 | názvy nemuseli stále písa» v plnom znení, budeme pou¾íva» nasledujúce skratky: | ||
| 10 | C-<chr> znamená podr¾a» klávesu CONTROL a stlaèi» znak <chr>. | ||
| 11 | Teda C-f znamená: podr¾te klávesu CONTROL a stlaète f. | ||
| 12 | M-<chr> znamená podr¾a» klávesu META, EDIT alebo ALT a stlaèi» <chr>. | ||
| 13 | Ak nemáte ¾iadnu z kláves META, EDIT ani ALT, tak namiesto toho | ||
| 14 | stlaète a pustite klávesu ESC a potom <chr>. Klávesu ESC budeme | ||
| 15 | oznaèova» <ESC>. | ||
| 16 | |||
| 17 | Dôle¾itá poznámka: prácu s Emacsom ukonèíte stlaèením C-x C-c (dva znaky). | ||
| 18 | Znaky ">>" na µavom okraji oznaèujú miesta, kde si máte vyskú¹a» príkaz. Napr.: | ||
| 19 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 20 | [Prostredná èas» obrazovky je prázdna zámerne. Text pokraèuje ni¾¹ie.] | ||
| 21 | >> Teraz stlaète C-v (view next screen) pre posun na ïal¹iu obrazovku. | ||
| 22 | (Smelo do toho, spravte to pridr¾aním klávesy control a stlaèením v.) | ||
| 23 | Od tejto chvíle by ste toto mali robi» ak doèítate zobrazenú | ||
| 24 | obrazovku. | ||
| 25 | |||
| 26 | V¹imnite si, ¾e pri posuve obrazoviek v¾dy zostávajú zobrazené dva riadky | ||
| 27 | z predchádzajúcej obrazovky; to poskytuje urèitú náväznos» pri postupnom | ||
| 28 | èítaní textu. | ||
| 29 | |||
| 30 | Prvá vec, ktorú potrebujete vedie» je, ako sa v texte pohybova» | ||
| 31 | z jedného miesta na druhé. U¾ viete, ako sa posunú» o jednu obrazovku | ||
| 32 | vpred, pomocou C-v. Na prechod o obrazovku spä» pou¾ite M-v | ||
| 33 | (podr¾te klávesu META a stlaète v alebo stlaète <ESC>v ak | ||
| 34 | nemáte klávesy META, EDIT ani ALT). | ||
| 35 | |||
| 36 | >> Skúste stlaèi» M-v a potom C-v, niekoµko krát to zopakujte. | ||
| 37 | |||
| 38 | |||
| 39 | * ZHRNUTIE | ||
| 40 | ---------- | ||
| 41 | |||
| 42 | Na prezeranie obrazovkových stránok sú u¾itoèné nasledujúce príkazy: | ||
| 43 | |||
| 44 | C-v Posuv o obrazovku vpred | ||
| 45 | M-v Posuv o obrazovku spä» | ||
| 46 | C-l Zmazanie obrazovky a znovuzobrazenie celého textu, | ||
| 47 | pritom sa text pod kurzorom presunie k stredu obrazovky. | ||
| 48 | (Ide o Control-L a nie Control-1.) | ||
| 49 | |||
| 50 | >> Nájdite kurzor a zapamätajte si, aký je okolo neho text. | ||
| 51 | Potom stlaète C-l. | ||
| 52 | Nájdite kurzor znovu a v¹imnite si, ¾e je okolo neho ten istý text. | ||
| 53 | |||
| 54 | Na pohyb po celých obrazovkách mô¾ete tie¾ pou¾i» klávesy PageUp a PageDown, | ||
| 55 | ak ich Vá¹ terminál má, ale pre pohyb sú efektívnej¹ie klávesy C-v a M-v. | ||
| 56 | |||
| 57 | * ZÁKLADNÉ OVLÁDANIE KURZORU | ||
| 58 | ---------------------------- | ||
| 59 | |||
| 60 | Pohyb medzi obrazovkami je u¾itoèný, ale ako sa premiestnime na konkrétne | ||
| 61 | miesto v texte na obrazovke? | ||
| 62 | |||
| 63 | Je to mo¾né dosiahnu» niekoµkými spôsobmi. Najzákladnej¹ím spôsobom je | ||
| 64 | pou¾itie príkazov C-p, C-b, C-f a C-n. Ka¾dý z týchto príkazov presunie | ||
| 65 | kurzor na obrazovke o jeden riadok alebo ståpec v danom smere. | ||
| 66 | Tu je tabuµka znázoròujúca smer posunu kurzoru vyvolaný týmito ¹tyrmi | ||
| 67 | príkazmi: | ||
| 68 | |||
| 69 | Predchádzajúci riadok, C-p | ||
| 70 | : | ||
| 71 | : | ||
| 72 | Dozadu, C-b .... Momentálna pozícia kurzoru .... Dopredu, C-f | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | Nasledujúci riadok, C-n | ||
| 76 | |||
| 77 | >> Presuòte kurzor na prostredný riadok tohto diagramu pomocou | ||
| 78 | C-n alebo C-p. Potom stlaète C-l, aby ste na obrazovke videli celý | ||
| 79 | diagram vycentrovaný. | ||
| 80 | |||
| 81 | Pravdepodobne si tieto príkazy µahko zapamätáte podµa zaèiatoèných písmen | ||
| 82 | anglických názvov: P ako previous (predchádzajúci), N ako next (nasledujúci), | ||
| 83 | B ako backward (spä»), F ako forward (vpred). Sú to základné príkazy pre | ||
| 84 | pohyb kurzoru a budete ich pou¾íva» stále, tak¾e by bolo veµmi vhodné, keby | ||
| 85 | ste sa ich teraz nauèili. | ||
| 86 | |||
| 87 | >> Stlaète niekoµko krát C-n, aby ste kurzor presunuli na tento riadok. | ||
| 88 | |||
| 89 | >> Posuòte kurzor dovnútra riadku pomocou niekoµkých C-f a potom hore | ||
| 90 | stlaèením C-p. Pozorujte, èo C-p robí, keï je kurzor uprostred riadku. | ||
| 91 | |||
| 92 | Ka¾dý riadok textu konèí znakom nového riadku, ktorý ho oddeµuje od | ||
| 93 | nasledujúceho riadku. Znakom nového riadku by mal by» ukonèený aj posledný | ||
| 94 | riadok súboru (napriek tomu, ¾e to Emacs nevy¾aduje). | ||
| 95 | |||
| 96 | >> Vyskú¹ajte C-b na zaèiatku riadku. Kurzor by sa mal presunú» na koniec | ||
| 97 | predchádzajúceho riadku, preto¾e ho tým presuniete cez znak nového riadku. | ||
| 98 | |||
| 99 | C-f funguje analogicky ako C-b, tj. na konci riadku dôjde k presunu na | ||
| 100 | ïal¹í riadok. | ||
| 101 | |||
| 102 | >> Stlaète niekoµkokrát C-b, tak¾e uvidíte, kde sa nachádza kurzor. | ||
| 103 | Potom stláèajte C-f, aby ste sa vrátili na koniec riadku. | ||
| 104 | Potom stlaète e¹te raz C-f, aby ste sa presunuli na nasledujúci | ||
| 105 | riadok. | ||
| 106 | |||
| 107 | Keï kurzorom prejdete cez horný alebo dolný okraj obrazovky, posunie sa | ||
| 108 | text za príslu¹ným okrajom na obrazovku. Táto vlastnos» sa nazýva | ||
| 109 | "scrollovanie". Umo¾òuje premiestni» kurzor na µubovoµné miesto v texte, | ||
| 110 | bez toho, aby kurzor opustil obrazovku. | ||
| 111 | |||
| 112 | >> Skúste posunú» kurzor pod dolný okraj obrazovky pomocou C-n a pozorujte, | ||
| 113 | èo sa stane. | ||
| 114 | |||
| 115 | Ak je posun po znakoch príli¹ pomalý, mô¾ete sa pohybova» po | ||
| 116 | slovách. M-f (Meta-f) robí posun o slovo vpred a M-b robí posun | ||
| 117 | o slovo spä». | ||
| 118 | |||
| 119 | >> Stlaète niekoµko krát M-f a M-b. | ||
| 120 | |||
| 121 | Ak sa kurzor nachádza uprostred slova, M-f presunie kurzor na koniec | ||
| 122 | tohto slova. Ak sa nachádza kurzor v medzere medzi slovami, M-f presunie | ||
| 123 | kurzor na koniec nasledujúceho slova. M-b pracuje analogicky v opaènom | ||
| 124 | smere. | ||
| 125 | |||
| 126 | >> Stlaète niekoµko krát M-f a M-b spolu s C-f a C-b, aby ste videli | ||
| 127 | výsledky príkazov M-f a M-b vykonávaných z rôznych miest vnútri slov | ||
| 128 | a medzi nimi. | ||
| 129 | |||
| 130 | V¹imnite si analógie medzi C-f a C-b na jednej strane a M-f a M-b na | ||
| 131 | strane druhej. Meta znaky sú veµmi èasto vyu¾ívané pre operácie | ||
| 132 | vz»ahujúce sa na entity definované jazykom (slová, vety, odstavce), | ||
| 133 | naopak Control znaky pracujú na základných prvkoch nezávislých na tom, | ||
| 134 | èo práve editujete (znaky, riadky, a pod.). | ||
| 135 | |||
| 136 | Táto analógia platí tie¾ pre riadky a vety: C-a a C-e vykonáva presun | ||
| 137 | na zaèiatok a koniec riadku, M-a a M-e vykonáva presun na zaèiatok a koniec | ||
| 138 | vety. | ||
| 139 | |||
| 140 | >> Skúste niekoµko krát C-a a potom niekoµko krát C-e. | ||
| 141 | Skúste niekoµko krát M-a a potom niekoµko krát M-e. | ||
| 142 | |||
| 143 | V¹imnite si, ¾e opakované C-a nerobí niè, ale opakované M-a v¾dy | ||
| 144 | vykoná presun na ïal¹iu vetu. Princípu analógie to síce príli¹ | ||
| 145 | nezodpovedá, ale napriek tomu je toto chovanie mo¾né pova¾ova» za prirodzené. | ||
| 146 | |||
| 147 | Pozícia kurzoru v texte sa tie¾ nazýva "bod" ("point"). Aby sme to | ||
| 148 | parafrázovali, kurzor je vidie» na obrazovke v mieste, kde je bod umiestnený | ||
| 149 | v texte. | ||
| 150 | |||
| 151 | Tu je prehµad jednoduchých operácií pre pohyb kurzoru vrátane príkazov pre | ||
| 152 | pohyb medzi slovami a vetami: | ||
| 153 | |||
| 154 | C-f Presun o znak vpred | ||
| 155 | C-b Presun o znak spä» | ||
| 156 | |||
| 157 | M-f Presun o slovo vpred | ||
| 158 | M-b Presun o slovo spä» | ||
| 159 | |||
| 160 | C-n Presun na nasledujúci riadok | ||
| 161 | C-p Presun na predchádzajúci riadok | ||
| 162 | |||
| 163 | C-a Presun na zaèiatok riadku | ||
| 164 | C-e Presun na koniec riadku | ||
| 165 | |||
| 166 | M-a Presun spä» na zaèiatok vety | ||
| 167 | M-e Presun vpred na koniec vety | ||
| 168 | |||
| 169 | >> Vyskú¹ajte si teraz niekoµko krát v¹etky tieto príkazy kvôli cviku. | ||
| 170 | Sú to najpou¾ívanej¹ie príkazy. | ||
| 171 | |||
| 172 | Ïal¹ie dva dôle¾ité príkazy pre pohyb kurzoru sú M-< (Meta men¹ie-ako), | ||
| 173 | ktorý vykoná presun na zaèiatok celého textu, a M-> (Meta väè¹í-ako), | ||
| 174 | ktorý vykoná presun na koniec celého textu. | ||
| 175 | |||
| 176 | Na väè¹ine terminálov je "<" nad èiarkou, tak¾e pre vyvolanie tohto znaku | ||
| 177 | musíte pou¾i» klávesu Shift. Na týchto termináloch je teda nutné pou¾i» | ||
| 178 | klávesu Shift aj v prípade príkazu M-<; bez klávesy Shift by ste stlaèili | ||
| 179 | M-èiarka. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> Skúste teraz M-< pre presun na zaèiatok tútorialu. | ||
| 182 | Pou¾ite potom opakovane C-v, aby ste sa opä» vrátili sem. | ||
| 183 | |||
| 184 | >> Skúste teraz M-> pre presun na koniec tútorialu. | ||
| 185 | Pou¾ite potom opakovane M-v, aby ste sa opä» vrátili sem. | ||
| 186 | |||
| 187 | Kurzor mô¾ete presúva» tie¾ pomocou kurzorových kláves (klávesy | ||
| 188 | so ¹ípkami), ak ich Vá¹ terminál má. My Vám v¹ak doporuèujeme nauèi» sa | ||
| 189 | C-b, C-f, C-n a C-p, a to z troch dôvodov. Za prvé, tieto klávesy fungujú | ||
| 190 | na v¹etkých typoch terminálov. Za druhé, akonáhle raz získate cvik | ||
| 191 | v pou¾ívaní Emacsu, zistíte, ¾e pou¾ívánie týchto CTRL znakov je | ||
| 192 | rýchlej¹ie ako pou¾ívanie kurzorových kláves (preto¾e nemusíte presúva» | ||
| 193 | ruku z písacej pozície). Za tretie, ak si zvyknete pou¾íva» tieto CTRL-znak | ||
| 194 | príkazy, µahko sa nauèíte pou¾íva» iné pokroèilé príkazy pre pohyb | ||
| 195 | kurzoru. | ||
| 196 | |||
| 197 | Väè¹ina príkazov Emacsu akceptuje numerický argument; ten pre väè¹inu | ||
| 198 | príkazov slú¾i ako opakovaè. Poèet opakovaní príkazu zadáte | ||
| 199 | prostredníctvom stlaèenia C-u nasledovaného stlaèením príslu¹ných èíslic pred | ||
| 200 | vyvolaním príkazu. Ak máte META (alebo EDIT èi ALT) klávesu, existuje | ||
| 201 | alternatívna mo¾nos» zadania numerického argumentu: pridr¾te klávesu META | ||
| 202 | a stlaète príslu¹né èíslice. Doporuèujeme nauèi» sa C-u metódu, | ||
| 203 | preto¾e tá funguje na akomkoµvek terminále. Èíselný argument sa tie¾ nazýva | ||
| 204 | "prefixový argument", preto¾e ho pí¹ete e¹te pred príkazom, na ktorý sa | ||
| 205 | vz»ahuje. | ||
| 206 | |||
| 207 | Napríklad C-u 8 C-f vykoná presun o osem znakov vpred. | ||
| 208 | |||
| 209 | >> Skúste pou¾i» C-n alebo C-p s numerickým argumentom, na presun kurzoru | ||
| 210 | k tomuto riadku s jediným príkazom. | ||
| 211 | |||
| 212 | Väè¹ina príkazov pou¾íva numerický argument ako opakovaè, ale niektoré príkazy | ||
| 213 | ho pou¾ívajú iným spôsobom. Zopár príkazov (ale ¾iaden z tých, ktoré ste sa | ||
| 214 | doteraz nauèili) ho pou¾íva ako príznak -- prítomnos» èíselného argumentu bez | ||
| 215 | ohµadu na jeho hodnotu spôsobí, ¾e sa príkaz správa ináè. | ||
| 216 | |||
| 217 | Iným druhom výnimky sú C-v a M-v. Ak dostanú numerický argument, posunú | ||
| 218 | obrazovku hore alebo dole o zodpovedajúci poèet riadkov namiesto obrazoviek. | ||
| 219 | Napríklad C-u 4 C-v posunie obrazovku o 4 riadky. | ||
| 220 | |||
| 221 | >> Skúste teraz stlaèi» C-u 8 C-v. | ||
| 222 | |||
| 223 | To by malo posunú» obrazovku o 8 riadkov hore. Pokiaµ by ste ju chceli | ||
| 224 | posunú» naspä» dole, mô¾ete da» argument príkazu M-v. | ||
| 225 | |||
| 226 | Ak pou¾ívate X Windows, mali by ste ma» na µavej strane emacsového okna | ||
| 227 | vysokú obdå¾nikovú oblas», nazvanú scrollbar. Mô¾ete potom text | ||
| 228 | posúva» klikaním my¹ou na scrollbar. | ||
| 229 | |||
| 230 | >> Skúste stlaèi» prostredné tlaèítko na vrchole zvýraznenej oblasti | ||
| 231 | vo vnútri scrollbaru. To by malo text posunú» na pozíciu danú tým, ako | ||
| 232 | vysoko alebo nízko ste klikli. | ||
| 233 | |||
| 234 | >> Skúste pri stlaèenom prostrednom tlaèidle posúva» my¹ou hore a dole. | ||
| 235 | Uvidíte, ako sa text posúva hore a dole podµa toho, ako | ||
| 236 | hýbete my¹ou. | ||
| 237 | |||
| 238 | |||
| 239 | * KEÏ EMACS NEREAGUJE | ||
| 240 | --------------------- | ||
| 241 | |||
| 242 | Ak Emacs prestane reagova» na Va¹e príkazy, mô¾ete prebiehajúcu | ||
| 243 | èinnos» bezpeène zastavi» pomocou C-g. Pomocou C-g mô¾ete zastavi» | ||
| 244 | príkaz, ktorého èinnos» trvá príli¹ dlho. | ||
| 245 | |||
| 246 | C-g mô¾ete pou¾i» tie¾ pre odstránenie numerického argumentu príkazu, | ||
| 247 | ktorý nechcete dokonèi». | ||
| 248 | |||
| 249 | >> Stlaète C-u 100 pre vytvorenie numerického argumentu 100 a potom | ||
| 250 | stlaète C-g. Teraz stlaète C-f. Kurzor by sa mal posunú» iba | ||
| 251 | o jeden znak, preto¾e ste argument zru¹ili prostredníctvom | ||
| 252 | C-g. | ||
| 253 | |||
| 254 | Ak ste omylom stlaèili <ESC>, mô¾ete sa ho zbavi» pomocou C-g. | ||
| 255 | |||
| 256 | |||
| 257 | * DEAKTIVOVANÉ PRÍKAZY | ||
| 258 | ---------------------- | ||
| 259 | |||
| 260 | Niektoré príkazy Emacsu sú "deaktivované" ("disabled"), aby ich | ||
| 261 | zaèínajúci pou¾ívatelia nemohli vyvola» náhodne. | ||
| 262 | |||
| 263 | Ak vyvoláte niektorý z deaktivovaných príkazov, Emacs zobrazí hlásenie | ||
| 264 | oznamujúce, ktorý príkaz to bol, s otázkou, èi chcete tento príkaz | ||
| 265 | vykona». | ||
| 266 | |||
| 267 | Ak naozaj chcete príkaz vyskú¹a», stlaète medzerník ako odpoveï | ||
| 268 | na túto otázku. Zvyèajne, ak nechcete deaktivovaný príkaz | ||
| 269 | vykona», odpovedzte na túto otázku pomocou "n". | ||
| 270 | |||
| 271 | >> Stlaète C-x C-l (èo je deaktivovaný príkaz), | ||
| 272 | potom na otázku odpovedzte n. | ||
| 273 | |||
| 274 | |||
| 275 | * OKNÁ | ||
| 276 | ------ | ||
| 277 | |||
| 278 | Emacs mô¾e ma» niekoµko okien (windows), pritom ka¾dé z nich zobrazuje svoj | ||
| 279 | vlastný text. Ako viac okien pou¾íva», objasníme neskôr. Teraz chceme | ||
| 280 | objasni», ako sa zbavi» nadbytoèných okien a vráti» sa do základnej | ||
| 281 | jednookennej editácie. Je to jednoduché: | ||
| 282 | |||
| 283 | C-x 1 Jedno okno (tj. zru¹enie v¹etkých ostatných okien) | ||
| 284 | |||
| 285 | Teda vlo¾enie Control-x nasledované èíslicou 1. C-x 1 roz¹íri okno | ||
| 286 | obsahujúce kurzor cez celú obrazovku. Zru¹í to v¹etky ostatné okná. | ||
| 287 | |||
| 288 | >> Presuòte kurzor na tento riadok a stlaète C-u 0 C-l | ||
| 289 | >> Stlaète Control-h k Control-f. | ||
| 290 | Pozorujte, ako sa aktuálne okno zmen¹í a objaví sa nové okno | ||
| 291 | kvôli zobrazeniu dokumentácie pre príkaz Control-f. | ||
| 292 | |||
| 293 | >> Stlaète C-x 1 a pozorujte, ako okno s dokumentáciou zmizne. | ||
| 294 | |||
| 295 | Tento príkaz sa odli¹uje od u¾ nauèených príkazov tým, ¾e pozostáva z dvoch | ||
| 296 | znakov. Zaèína znakom CONTROL-x. Exostuje celá séria príkazov zaèínajúcich | ||
| 297 | na CONTROL-x; veµa z nich sa týka okien, súborov, bufferov a súvisiacich vecí. | ||
| 298 | Tieto príkazy pozostávajú z dvoch, troch alebo ¹tyroch znakov. | ||
| 299 | |||
| 300 | |||
| 301 | * VKLADANIE A MAZANIE | ||
| 302 | --------------------- | ||
| 303 | |||
| 304 | Ak chcete vlo¾i» text, proste ho napí¹te. Znaky, ktoré vidíte, | ||
| 305 | ako A, 7, *, atï., sú Emacsom chápané ako text a vkladané okam¾ite. | ||
| 306 | Pre vlo¾enie znaku nového riadku stlaète <Return> (klávesu Enter). | ||
| 307 | |||
| 308 | Posledný znak, ktorý ste napísali, mô¾ete zmaza» stlaèením <Delback>. | ||
| 309 | <Delback> je klávesa na klávesnici -- tá istá, ktorú normálne pou¾ívate na | ||
| 310 | zmazanie naposledy napísaného znaku. Je to zvyèajne veµká klávesa pár riadkov | ||
| 311 | nad klávesou <Return>, a je väè¹inou oznaèovaná ako "Delete", "Del" alebo | ||
| 312 | "Backspace". | ||
| 313 | |||
| 314 | Ak je veµká klávesa na tom mieste oznaèená ako "Backspace", potom je to ona, | ||
| 315 | ktorú budete pou¾íva» ako <Delback>. Mô¾e tam by» niekde inde e¹te klávesa | ||
| 316 | oznaèená ako "Delete", ale to nie je <Delback>. | ||
| 317 | |||
| 318 | V¹eobecne, <Delback> ma¾e znak bezprostredne pred momentálnou pozíciou kurzoru. | ||
| 319 | |||
| 320 | >> Vykonajte to teraz -- napí¹te niekoµko znakov a potom ich zma¾te | ||
| 321 | niekoµkými stlaèeniami <Delback>. Nebojte sa zmien v tomto súbore; | ||
| 322 | originálny tútorial sa nezmení. Toto je Va¹a osobná kópia. | ||
| 323 | |||
| 324 | Keï sa riadok textu zväè¹í natoµko, ¾e presiahne jeden riadok obrazovky, je | ||
| 325 | zobrazený na viacerých riadkoch obrazovky. Riadok textu, ktorý pokraèuje na | ||
| 326 | ïal¹om riadku obrazovky, je indikovaný spätným lomítkom ("\") (alebo, ak | ||
| 327 | pou¾ívate grafický systém, malá zakrivená ¹ípka) na pravom okraji obrazovky. | ||
| 328 | |||
| 329 | >> Vkladajte text, pokiaµ nedosiahnete pravého okraju, a pokraèujte vo | ||
| 330 | vkladaní. Objaví sa Vám pokraèovací riadok. | ||
| 331 | |||
| 332 | >> Pou¾ite <Delback> pre zmazanie textu, pokiaµ se riadok textu opä» nevojde na | ||
| 333 | jeden riadok obrazovky. Pokraèovací riadok zmizne. | ||
| 334 | |||
| 335 | Znak nového riadku mô¾ete zmaza» ako ktorýkoµvek iný znak. Zmazanie | ||
| 336 | znaku nového riadku medzi dvoma riadkami spôsobí ich spojenie do jediného | ||
| 337 | riadku. Ak je výsledný riadok príli¹ dlhý na to, aby sa vo¹iel na ¹írku | ||
| 338 | obrazovky, bude zobrazený pokraèovacím riadkom. | ||
| 339 | |||
| 340 | >> Presuòte kurzor na zaèiatok riadku a stlaète <Delback>. To tento | ||
| 341 | riadok spojí s riadkom predchádzajúcim. | ||
| 342 | |||
| 343 | >> Stlaète <Return> pre znovuvlo¾enie zmazaného znaku nového riadku. | ||
| 344 | |||
| 345 | Spomeòte si, ¾e väè¹ina príkazov Emacsu mô¾e dosta» poèet opakovaní; | ||
| 346 | vrátane textových znakov. Opakovanie textových znakov ich vlo¾í | ||
| 347 | niekoµko krát. | ||
| 348 | |||
| 349 | >> Vyskú¹ajte si to -- stlaète C-u 8 * pre vlo¾enie ********. | ||
| 350 | |||
| 351 | Teraz u¾ poznáte najzákladnej¹ie spôsoby, ako nieèo v Emacse napísa» a ako | ||
| 352 | opravova» chyby. Mô¾ete ale tie¾ maza» text po slovách alebo po riadkoch. | ||
| 353 | Tu je zhrnutie operácií pre mazanie textu: | ||
| 354 | |||
| 355 | <Delback> Zmazanie znaku bezprostredne pred kurzorom | ||
| 356 | C-d Zmazanie znaku nasledujúceho za kurzorom | ||
| 357 | |||
| 358 | M-<Delback> Zru¹enie slova bezprostredne pred kurzorom | ||
| 359 | M-d Zru¹enie slova nasledujúceho za kurzorom | ||
| 360 | |||
| 361 | C-k Zru¹enie textu od pozície kurzoru do konca riadku | ||
| 362 | M-k Zru¹enie textu do konca aktuálnej vety | ||
| 363 | |||
| 364 | V¹imnite si, ¾e <Delback> a C-d, resp. M-<Delback> a M-d, roz¹irujú paralelu | ||
| 365 | zaèatú C-f a M-f (pravda, <Delback> naozaj nie je control znak, ale tým sa | ||
| 366 | nebudeme trápi»). C-k a M-k sú ako C-e a M-e v zmysle vz»ahu riadkov k vetám. | ||
| 367 | |||
| 368 | ¥ubovoµnú èas» buffera mô¾ete zru¹i» aj nasledujúcim spôsobom. Presuòte sa | ||
| 369 | na koniec tejto èasti a stlaète C-@ alebo C-SPC (µubovoµnú z týchto | ||
| 370 | kombinácií). (SPC znamená medzerník.) Presuòte sa na druhý koniec tejto | ||
| 371 | èasti a stlaète C-w. Text medzi týmito pozíciami bude zru¹ený. | ||
| 372 | |||
| 373 | >> Presuòte kurzor na písmeno ¥ na zaèiatku predchádzajúceho odstavca. | ||
| 374 | >> Stlaète C-SPC. Emacs by mal zobrazi» v spodnom riadku obrazovky správu | ||
| 375 | "Mark set". | ||
| 376 | >> Presuòte kurzor na písmeno c v slove "koniec" na druhom riadku | ||
| 377 | odstavca. | ||
| 378 | >> Stlaète C-w. Text, ktorý zaèína písmenom L a konèí pred písmenom "c" | ||
| 379 | bude zru¹ený. | ||
| 380 | |||
| 381 | Uvedomte si, ¾e rozdiel medzi "ru¹ením" ("killing") a "mazaním" | ||
| 382 | ("deleting") je ten, ¾e "zru¹ené" veci mô¾u by» vhodené spä», zatiaµ èo | ||
| 383 | "zmazané" nie. V¹eobecne príkazy, ktoré mô¾u zmaza» väè¹ie mno¾stvo | ||
| 384 | textu, ukladajú text, zatiaµ èo príkazy, ktoré ma¾ú jediný znak alebo | ||
| 385 | iba prázdne riadky a medzery, mazaný text neukladajú. | ||
| 386 | |||
| 387 | >> Presuòte kurzor na zaèiatok neprázdneho riadku. | ||
| 388 | Potom stlaète C-k pre zru¹enie textu na tomto riadku. | ||
| 389 | >> Stlaète C-k druhý krát. Uvidíte, ¾e to zru¹í znak nového riadku, ktorý | ||
| 390 | je za týmto riadkom. | ||
| 391 | |||
| 392 | V¹imnite si, ¾e jedno C-k zru¹í obsah riadku a druhé C-k zru¹í riadok | ||
| 393 | samotný a posunie v¹etky ïal¹ie riadky hore. C-k spracováva numerický | ||
| 394 | argument ¹peciálne: zru¹í zodpovedajúci poèet riadkov VRÁTANE ich | ||
| 395 | obsahu. To u¾ nie je opakovanie. C-u 2 C-k zru¹í dva riadky a ich | ||
| 396 | obsah; dvojité stlaèenie C-k by toto obvykle nespravilo. | ||
| 397 | |||
| 398 | Vracanie textov spä» sa nazýva "vhadzovanie" ("yanking"). (Predstavte | ||
| 399 | si opätovné vhadzovanie, vracanie spä» textu, ktorý bol odstránený.) | ||
| 400 | Zmazaný text mô¾ete vhodi» buï na to isté miesto, odkiaµ bol zmazaný, | ||
| 401 | alebo na iné miesto v bufferi, alebo dokonca aj do iného súboru. | ||
| 402 | Text mô¾ete vhodi» aj viac krát, keï vytvárate jeho ïal¹ie kópie. | ||
| 403 | |||
| 404 | Príkazom na vhadzovanie je C-y. Tento príkaz vlo¾í posledný zmazaný | ||
| 405 | text na pozíciu, na ktorej sa nachádza kurzor. | ||
| 406 | |||
| 407 | >> Skúste to; stlaète C-y pre vhodenie textu spä». | ||
| 408 | |||
| 409 | Ak stlaèíte C-k niekoµko krát po sebe. v¹etok zmazaný text je ulo¾ený | ||
| 410 | spolu tak, aby bolo mo¾né vhodi» spä» v¹etky riadky naraz. | ||
| 411 | |||
| 412 | >> Stlaète niekoµko krát C-k. | ||
| 413 | |||
| 414 | Teraz obnovte naposledy zru¹ený text: | ||
| 415 | |||
| 416 | >> Stlaète C-y. Potom posuòte kurzor o niekoµko riadkov ni¾¹ie a stlaète | ||
| 417 | C-y znovu. Teraz vidíte, ako je mo¾né kopírova» text. | ||
| 418 | |||
| 419 | Èo keï máte nejaký text, ktorý by ste radi vhodili spä» a potom zru¹íte | ||
| 420 | nieèo iného? C-y by vlo¾ilo posledný zru¹ený text. Ale predchádzajúci | ||
| 421 | text ni je stratený. Mô¾ete ho získa» spä» pou¾itím príkazu M-y. Potom, | ||
| 422 | èo spravíte C-y pre získanie posledného zru¹eného textu, stlaèenie M-y | ||
| 423 | vymení tento vhodený text za predchádzajúci zru¹ený text. Ïal¹ími a | ||
| 424 | ïal¹ími stlaèeniami M-y dostávate predchádzajúce a predchádzajúce zru¹ené | ||
| 425 | texty. Keï dosiahnete text, ktorý hµadáte, nemusíte s ním pre jeho | ||
| 426 | uchovanie niè ïal¹ieho robi». Jednoducho vhodený text ponechajte, kde | ||
| 427 | je, a pokraèujte v editácii. | ||
| 428 | |||
| 429 | Ak opakujete M-y dostatoène dlho, dostanete se spä» k východziemu | ||
| 430 | bodu (posledne zru¹enému textu). | ||
| 431 | |||
| 432 | >> Zru¹te riadok, presuòte kurzor niekam inam a zru¹te iný riadok. | ||
| 433 | Potom vykonajte C-y pre vrátenie druhého zru¹eného riadku. | ||
| 434 | Potom stlaète M-y a vhodený riadok bude nahradený prvým zru¹eným riadkom. | ||
| 435 | Opakujte M-y a pozorujte, èo dostávate. Pokraèujte v tom, pokiaµ sa | ||
| 436 | znova neobjaví druhý zru¹ený riadok a potom niekoµko ïal¹ích. | ||
| 437 | Ak chcete, mô¾ete skúsi» preda» M-y kladné a záporné argumenty. | ||
| 438 | |||
| 439 | |||
| 440 | * UNDO | ||
| 441 | ------ | ||
| 442 | |||
| 443 | Ak vykonáte v texte zmenu a potom zistíte, ¾e to bol omyl, mô¾ete | ||
| 444 | zmenu vráti» príkazom undo, C-x u. | ||
| 445 | |||
| 446 | C-x u obvykle vráti zmeny vykonané jedným príkazom; pokiaµ C-x u | ||
| 447 | zopakujete niekoµko krát po sebe, ka¾dé opakovanie vráti jeden ïal¹í | ||
| 448 | príkaz. | ||
| 449 | |||
| 450 | Sú ale dve výnimky: príkazy, ktoré nemenia text, sa nepoèítajú (to | ||
| 451 | zahàòa príkazy pre pohyb kurzoru a rolovanie) a znaky vkladajúce | ||
| 452 | samy seba sú obvykle spracovávané v skupinách a¾ po 20. (To je kvôli | ||
| 453 | tomu, aby sa zredukoval poèet C-x u nutných pre vrátenie vkladaného | ||
| 454 | textu.) | ||
| 455 | |||
| 456 | >> Zru¹te tento riadok pomocou C-k, stlaète potom C-x u a riadok by sa mal | ||
| 457 | znova objavi». | ||
| 458 | |||
| 459 | Alternatívny undo príkaz je C-_; pracuje rovnako ako C-x u, je v¹ak | ||
| 460 | menej pracné ho aplikova» niekoµko krát za sebou. Nevýhodou C-_ je, ¾e | ||
| 461 | na niektorých klávesniciach nie je jasné, ako ho vyvola». To je dôvod, | ||
| 462 | preèo ponúkame aj C-x u. Na niektorých termináloch mô¾ete C-_ vyvola» | ||
| 463 | stlaèením / pri stlaèenom CTRL. | ||
| 464 | |||
| 465 | Numerický argument pre C-_ a C-x u funguje ako poèet opakovaní. | ||
| 466 | |||
| 467 | Pomocou príkazu undo mô¾ete vráti» zru¹ený aj zmazaný text. Rozdiel medzi | ||
| 468 | mazaním a ru¹ením textu ovplyvòuje mo¾nos» vhodenia tohto textu pomocou | ||
| 469 | C-y, neovplyvòuje ale mo¾nosti príkazu undo. | ||
| 470 | |||
| 471 | |||
| 472 | * SÚBORY | ||
| 473 | -------- | ||
| 474 | |||
| 475 | Aby text, ktorý editujete, zostal trvale uchovaný, musíte ho ulo¾i» do | ||
| 476 | súboru. Inak by bol po ukonèení Emacsu stratený. Svoju editáciu | ||
| 477 | spojíte so súborom "vyhµadaním" ("finding") súboru. (Tie¾ sa to | ||
| 478 | nazýva "nav¹tívenie" ("visiting") súboru.) | ||
| 479 | |||
| 480 | Vyhµadanie súboru znamená, ¾e vidíte jeho obsah v Emacse. V mnohých | ||
| 481 | ohµadoch je to, ako by ste editovali priamo ten súbor. Napriek tomu zmeny, | ||
| 482 | ktoré prostredníctvom Emacsu robíte, sa nestanú trvalými, pokiaµ tieto | ||
| 483 | zmeny do súboru "neulo¾íte" ("save"). Tým sa zamedzí nechcenému ponechaniu | ||
| 484 | èiastoène zmeneného súboru v systéme. Dokonca aj keï súbor ulo¾íte, | ||
| 485 | Emacs uchová pôvodný súbor pod zmeneným názvom pre prípad, ¾e by ste | ||
| 486 | zistili, ¾e va¹e úpravy boli chybné. | ||
| 487 | |||
| 488 | Keï sa pozriete do dolnej èasti obrazovky, uvidíte riadok, ktorý zaèína a | ||
| 489 | konèí pomlèkami a na zaèiatku má "--:-- TUTORIAL.sk" alebo nieèo podobného. | ||
| 490 | Táto èas» obrazovky obvykle obsahuje meno súboru, ktorý je práve | ||
| 491 | nav¹tívený. Akurát teraz máte nav¹tívený súbor nazvaný "TUTORIAL.sk", | ||
| 492 | ktorý je Va¹ou osobnou èmáraciou kópiou tútorialu Emacsu. Keï v Emacse | ||
| 493 | vyhµadáte súbor, jeho meno sa objaví presne na tom mieste. | ||
| 494 | |||
| 495 | Ïal¹ou vecou súvisiacou s príkazom pre vyhµadanie súboru je to, ¾e musíte | ||
| 496 | poveda», ktoré meno súboru chcete. Hovoríme, ¾e príkaz "èíta argument | ||
| 497 | z terminálu" (v tomto prípade je argumentom meno súboru). Potom, èo | ||
| 498 | vyvoláte príkaz | ||
| 499 | |||
| 500 | C-x C-f Vyhµadanie súboru | ||
| 501 | |||
| 502 | Emacs sa Vás opýta na meno súboru. Meno súboru, ktoré pí¹ete, sa | ||
| 503 | objavuje v spodnom riadku obrazovky, ktorý sa v tejto situácii nazýva | ||
| 504 | minibuffer. Pre editáciu mena súboru mô¾ete pou¾íva» obvyklé editaèné | ||
| 505 | príkazy Emacsu. | ||
| 506 | |||
| 507 | Zadávanie mena súboru (v¹eobecne akýkoµvek vstup z minibuffera) mô¾ete | ||
| 508 | zru¹i» príkazom C-g. | ||
| 509 | |||
| 510 | >> Stlaète C-x C-f a potom C-g. To minibuffer zru¹í a tie¾ to zru¹í | ||
| 511 | príkaz C-x C-f, ktorý minibuffer pou¾il. Tak¾e nevyhµadáte ¾iadny | ||
| 512 | súbor. | ||
| 513 | |||
| 514 | Po napísaní mena súboru stlaète <Return> na jeho ukonèenie. | ||
| 515 | Príkaz C-x C-f potom zaène pracova» a vyhµadá súbor, ktorý ste zvolili. | ||
| 516 | Po skonèení príkazu C-x C-f minibuffer zmizne. | ||
| 517 | |||
| 518 | Po malej chvíli sa obsah súboru objaví na obrazovke a mô¾ete ho | ||
| 519 | editova». Keï chcete zmeny natrvalo ulo¾i», pou¾ite príkaz | ||
| 520 | |||
| 521 | C-x C-s Ulo¾enie súboru | ||
| 522 | |||
| 523 | To skopíruje text z Emacsu do súboru. Keï to spravíte prvý krát, Emacs | ||
| 524 | premenuje pôvodný súbor na súbor s novým menom, aby nebol stratený. | ||
| 525 | Nové meno je vytvorené pridaním "~" na koniec pôvodného mena súboru. | ||
| 526 | |||
| 527 | Keï je ukladanie dokonèené, Emacs zobrazí meno zapísaného súboru. | ||
| 528 | Mali by ste uklada» rozumne èasto, aby ste nestratili príli¹ veµa práce | ||
| 529 | v prípade pádu systému. | ||
| 530 | |||
| 531 | >> Stlaète C-x C-s pre ulo¾enie Va¹ej kópie tútorialu. | ||
| 532 | Malo by to zobrazi» "Wrote ...TUTORIAL.sk" v spodnom riadku obrazovky. | ||
| 533 | |||
| 534 | POZNÁMKA: Na niektorých systémoch spôsobí stlaèenie C-x C-s zatuhnutie | ||
| 535 | obrazovky a nevidíte ¾iadny ïal¹í výstup z Emacsu. To znamená, ¾e | ||
| 536 | "vlastnos»" operaèného systému nazvaná "flow control" zachytáva C-s a | ||
| 537 | nepustí ho k Emacsu. Pre odtuhnutie obrazovky stlaète C-q. Potom | ||
| 538 | v sekcii "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manuále Emacsu | ||
| 539 | vyhµadajte radu, ako sa vysporiada» s touto "vlastnos»ou". | ||
| 540 | |||
| 541 | Existujúci súbor mô¾ete vyhµada», aby ste ho mohli prehliada» alebo | ||
| 542 | editova». Mô¾ete tie¾ vyhµada» súbor, ktorý e¹te neexistuje. To je | ||
| 543 | spôsob, akým sa dá vytvori» súbor v Emacse: vyhµadajte súbor, ktorý | ||
| 544 | bude na zaèiatku prázdny a potom zaènite vklada» text urèený pre tento | ||
| 545 | súbor. Keï po¾iadate o ulo¾enie, Emacs skutoène vytvorí súbor | ||
| 546 | s textom, ktorý ste vlo¾ili. Od tej chvíle sa potom mô¾ete cíti», ako | ||
| 547 | keby ste editovali u¾ existujúci súbor. | ||
| 548 | |||
| 549 | |||
| 550 | * BUFFERY | ||
| 551 | --------- | ||
| 552 | |||
| 553 | Ak vyhµadáte pomocou C-x C-f druhý súbor, prvý súbor v Emacse | ||
| 554 | zostáva. Mô¾ete sa doò spä» prepnú» jeho opätovným vyhµadaním | ||
| 555 | pomocou C-x C-f. Týmto spôsobom mô¾ete do Emacsu dosta» pomerne veµa | ||
| 556 | súborov. | ||
| 557 | |||
| 558 | >> Vytvorte súbor pomenovaný "foo" stlaèením C-x C-f foo <Return>. | ||
| 559 | Potom vlo¾te nejaký text, zmeòte ho a ulo¾te "foo" stlaèením C-x C-s. | ||
| 560 | Nakoniec stlaète C-x C-f TUTORIAL.sk <Return>, èím sa vrátite spä» do | ||
| 561 | tútorialu. | ||
| 562 | |||
| 563 | Emacs ukladá text ka¾dého súboru do objektu nazývaného "buffer". | ||
| 564 | Vyhµadanie súboru vytvorí v Emacse nový buffer. Ak chcete vidie» zoznam | ||
| 565 | bufferov, ktoré momentálne existujú vo Va¹om procese Emacs, stlaète: | ||
| 566 | |||
| 567 | C-x C-b Zoznam bufferov | ||
| 568 | |||
| 569 | >> Skúste teraz C-x C-b. | ||
| 570 | |||
| 571 | Uvidíte, ¾e ka¾dý buffer má v zozname meno a mô¾e tam ma» tie¾ meno súboru, | ||
| 572 | ktorého text obsahuje. AKÝKO¥VEK text, ktorý vidíte v emacsovom okne, je v¾dy | ||
| 573 | súèas»ou nejakého bufferu. | ||
| 574 | |||
| 575 | >> Stlaète C-x 1, aby ste sa zbavili zoznamu bufferov. | ||
| 576 | |||
| 577 | Ak máte niekoµko bufferov, iba jeden z nich je "aktuálny". Je to ten buffer, | ||
| 578 | ktorý práve upravujete. Ak chcete upravova» iný buffer, musíte sa doòho | ||
| 579 | "prepnú»". Ak sa chcete prepnú» do bufferu so súborom, mô¾ete ho znova otvori» | ||
| 580 | príkazom C-x C-f. Ale existuje jednoduch¹í spôsob: pou¾ite príkaz C-x b. Pri | ||
| 581 | tomto príkaze musíte napísa» meno bufferu. | ||
| 582 | |||
| 583 | >> Napí¹te C-x b foo <Return> na vrátenie sa do bufferu "foo", ktorý uchováva | ||
| 584 | text súboru "foo". Potom napí¹te C-x b TUTORIAL.sk <Return> na vrátenie sa | ||
| 585 | do tohto návodu. | ||
| 586 | |||
| 587 | Väè¹inu èasu, meno bufferu je také isté ako meno súboru (bez názvu adresára). | ||
| 588 | Ale nie je to v¾dy pravda. Zoznam bufferov vytvorený s C-x C-b v¾dy uká¾e mená | ||
| 589 | ka¾dého bufferu. | ||
| 590 | |||
| 591 | HOCAKÝ text, ktorý vidíte v okne Emacsu je v¾dy èas» nejakého bufferu. | ||
| 592 | Niektoré buffery nezodpovedajú súborom. Napríklad, buffer pomenovaný | ||
| 593 | "*Buffer List*" nemá ¾iadny súbor. Je to buffer, ktorý obsahuje zoznam | ||
| 594 | bufferov, vytvorený pomocou C-x C-b. Buffer nazvaný "*Messages*" tie¾ | ||
| 595 | nezodpovedá súboru¨obsahuje správy, ktoré sa objavili na spodnom riadku poèas | ||
| 596 | vá¹ho sedenia s Emacsom. | ||
| 597 | |||
| 598 | >> Napí¹te C-x b *Messages* <Return> a pozrite sa na buffer so správami. Potom | ||
| 599 | napí¹te C-x b TUTORIAL.sk <Return> na vrátenie sa do tohto návodu. | ||
| 600 | |||
| 601 | Ak zmeníte text jedného súboru a potom vyhµadáte iný súbor, | ||
| 602 | nespôsobí to ulo¾enie prvého súboru. Jeho zmeny zostávajú v Emacse | ||
| 603 | uchované v jemu zodpovedajúcom buffere. Vytvorenie a úprava druhého | ||
| 604 | súboru nemá ¾iadny vplyv na buffer prvého súboru. To je veµmi | ||
| 605 | u¾itoèné, ale tie¾ to znamená, ¾e potrebujete vhodný spôsob, ako ulo¾i» | ||
| 606 | buffer prvého súboru. Nutnos» prepnú» sa spä» pomocou C-x C-f, aby | ||
| 607 | ho bolo mo¾né ulo¾i» prostredníctvom C-x C-s, by bola nemiestne | ||
| 608 | ob»a¾ujúca. Tak¾e máme | ||
| 609 | |||
| 610 | C-x s Ulo¾enie niektorých bufferov | ||
| 611 | |||
| 612 | C-x s sa Vás spýta na ka¾dý buffer, ktorý obsahuje zmeny, ktoré ste | ||
| 613 | neulo¾ili. Pre ka¾dý taký buffer sa Vás spýta, èi ho má ulo¾i». | ||
| 614 | |||
| 615 | >> Vlo¾te riadok textu a potom stlaète C-x s. | ||
| 616 | Emacs by sa Vás mal opýta», èi má by» ulo¾ený buffer nazvaný TUTORIAL.sk. | ||
| 617 | Odpovedzte na túto otázku áno (yes) stlaèením "y". | ||
| 618 | |||
| 619 | |||
| 620 | * ROZ©IROVANIE SADY PRÍKAZOV | ||
| 621 | ---------------------------- | ||
| 622 | |||
| 623 | Existuje omnoho, omnoho viac príkazov Emacsu, ako tie, ktoré by vôbec mohli | ||
| 624 | by» rozmiestnené na v¹etky control a meta znaky. Emacs tento problém | ||
| 625 | obchádza prostredníctvom X (eXtend) príkazu. Ten vzniká dvoma spôsobmi: | ||
| 626 | |||
| 627 | C-x Znakový eXtend. Nasledovaný jedným znakom. | ||
| 628 | M-x Pomenovaný príkaz eXtend. Nasledovaný dlhým názvom. | ||
| 629 | |||
| 630 | To sú príkazy, ktoré sú v¹eobecne u¾itoèné, ale menej èasto pou¾ívané | ||
| 631 | ako tie, ktoré ste sa u¾ nauèili. U¾ ste videli dva z nich: súborové | ||
| 632 | príkazy C-x C-f pre vyhµadanie a C-x C-s pre ulo¾enie. Iný príklad je | ||
| 633 | príkaz pre ukonèenie Emacsu -- tj. príkaz C-x C-c. (Nemajte obavy | ||
| 634 | o stratu zmien, ktoré ste spravili; C-x C-c ponúkne ulo¾enie ka¾dého | ||
| 635 | zmeneného súboru pred tým, ne¾ sa Emacs skonèí.) | ||
| 636 | |||
| 637 | C-z je príkaz na *doèasné* opustenie Emacsu -- mô¾ete sa po òom do | ||
| 638 | spusteného Emacsu vráti». | ||
| 639 | |||
| 640 | Na systémoch, ktoré to umo¾òujú, C-z Emacs "pozastaví"; tzn. vráti Vás | ||
| 641 | do shellu, ale Emacs neskonèí. V najbe¾nej¹ích shelloch sa mô¾ete do | ||
| 642 | Emacsu vráti» príkazom `fg' alebo pomocou `%emacs'. | ||
| 643 | |||
| 644 | Na systémoch, ktoré pozastavovanie procesov nemajú implementované, C-z | ||
| 645 | vytvorí subshell be¾iaci pod Emacsom, aby Vám dal ¹ancu spusti» iné | ||
| 646 | programy a potom sa do Emacsu vráti»; nevykoná teda pravé opustenie | ||
| 647 | Emacsu. V tom prípade je obvyklou cestou návratu zo subshellu do Emacsu | ||
| 648 | shellový príkaz `exit'. | ||
| 649 | |||
| 650 | Chvíµa pre pou¾itie C-x C-c nastane vtedy, keï sa chystáte odhlási» sa zo | ||
| 651 | systému. Správne je to tie¾ pri ukonèovaní Emacsu vyvolaného po¹tovým | ||
| 652 | programom a rôznymi inými utilitami, preto¾e tie nemusia vedie», ako si poradi» | ||
| 653 | s pozastavením Emacsu. Napriek tomu za normálnych okolností, pokiaµ sa | ||
| 654 | nechystáte odhlási», je lep¹ie Emacs pozastavi» pomocou C-z ako ho ukonèi». | ||
| 655 | |||
| 656 | Existuje mnoho C-x príkazov. Tu je zoznam tých, ktoré ste sa u¾ nauèili: | ||
| 657 | |||
| 658 | C-x C-f Vyhµadanie súboru | ||
| 659 | C-x C-s Ulo¾enie súboru | ||
| 660 | C-x C-b Zoznam bufferov | ||
| 661 | C-x C-c Ukonèenie Emacsu | ||
| 662 | C-x 1 Zru¹enie v¹etkých okien okrem jedného | ||
| 663 | C-x u Undo | ||
| 664 | |||
| 665 | Pomenované eXtended príkazy sú príkazy, ktoré sú pou¾ívané e¹te menej, alebo | ||
| 666 | príkazy, ktoré sú pou¾ívané iba v istých módoch. Príkladom je príkaz | ||
| 667 | replace-string, ktorý globálne nahradí jeden re»azec iným. Keï stlaèíte M-x, | ||
| 668 | vypí¹e sa na spodnom riadku obrazovky prompt M-x a vy by ste mali zada» meno | ||
| 669 | príkazu; v tomto prípade "replace-string". Jednoducho napí¹te "repl s<TAB>" | ||
| 670 | a Emacs názov doplní. (<TAB> je klávesa Tab, be¾ne sa nachádza nad klávesou | ||
| 671 | CapsLock alebo Shift na µavom okraji klávesnice.) Skonèite zadávanie mena | ||
| 672 | príkazu pomocou <Return>. | ||
| 673 | |||
| 674 | Príkaz replace-string vy¾aduje dva argumenty -- re»azec, ktorý má by» | ||
| 675 | nahradený, a re»azec, ktorý ho má nahradi». Ka¾dý argument musíte | ||
| 676 | ukonèi» pomocou <Return>. | ||
| 677 | |||
| 678 | >> Presuòte kurzor na prázdny riadok dva riadky pod týmto. | ||
| 679 | Potom napí¹te M-x repl s<Return>zmenil<Return>modifikoval<Return>. | ||
| 680 | |||
| 681 | V¹imnite si, ako sa tento riadok zmenil: nahradili ste slovo | ||
| 682 | z-m-e-n-i-l slovom "modifikoval", kdekoµvek sa za aktuálnou pozíciou | ||
| 683 | kurzoru vyskytlo. | ||
| 684 | |||
| 685 | |||
| 686 | * AUTOMATICKÉ UKLADANIE | ||
| 687 | ----------------------- | ||
| 688 | |||
| 689 | Ak ste spravili zmeny v súbore, ale nemáte ich e¹te ulo¾ené, | ||
| 690 | mô¾u by» v prípade páde systému stratené. Aby vás Emacs pred tým ochránil, | ||
| 691 | periodicky zapisuje "auto save" súbor pre ka¾dý súbor, ktorý | ||
| 692 | editujete. Meno auto save súboru má na zaèiatku a na konci #; | ||
| 693 | napríklad ak sa Vá¹ soubor nazýva "hello.c", jeho auto save | ||
| 694 | súbor sa nazýva "#hello.c#". Ak súbor ulo¾íte normálnym spôsobom, | ||
| 695 | Emacs auto save súbor zma¾e. | ||
| 696 | |||
| 697 | Ak nastane pád systému, mô¾ete svoje úpravy obnovi» z auto-save | ||
| 698 | súboru, a to normálnym vyhµadaním súboru (toho, ktorý ste editovali, | ||
| 699 | nie auto save súboru) a následným spustením M-x recover-file<return>. | ||
| 700 | Na ¾iados» o potvrdenie odpovedzte zadaním yes<return> pre pokraèovanie a | ||
| 701 | obnovenie auto-save dát. | ||
| 702 | |||
| 703 | |||
| 704 | * ECHO OBLAS« | ||
| 705 | ------------- | ||
| 706 | |||
| 707 | Keï Emacs vidí, ¾e pí¹ete príkazy pomaly, ukazuje Vám ich v spodnej | ||
| 708 | èasti obrazovky v oblasti nazývanej "echo oblas»". Echo oblas» obsahuje | ||
| 709 | dolný riadok obrazovky. | ||
| 710 | |||
| 711 | |||
| 712 | * STAVOVÝ RIADOK | ||
| 713 | ---------------- | ||
| 714 | |||
| 715 | Riadok bezprostredne nad echo oblas»ou sa nazýva "stavový riadok" | ||
| 716 | ("mode line"). | ||
| 717 | Stavový riadok vraví nieèo ako: | ||
| 718 | |||
| 719 | --:** TUTORIAL.sk (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 720 | |||
| 721 | Tento riadok podáva u¾itoènú informáciu o stave Emacsu a texte, ktorý | ||
| 722 | editujete. | ||
| 723 | |||
| 724 | U¾ viete, èo znamená meno súboru -- je to súbor, ktorý ste vyhµadali. | ||
| 725 | -NN%-- oznaèuje Va¹u aktuálnu pozíciu v texte; vraví, ¾e NN percent textu | ||
| 726 | je nad horným okrajom obrazovky. Ak je zaèiatok súboru na obrazovke, je | ||
| 727 | tu --Top-- a nie --00%--. Ak je koniec textu na obrazovke, je tu | ||
| 728 | --Bot--. Ak sa dívate na tak malý text, ¾e sa celý vojde na obrazovku, | ||
| 729 | stavový riadok vraví --All--. | ||
| 730 | |||
| 731 | Písmeno L a èíslice oznaèujú pozíciu iným spôsobom, udávajú riadok, na ktorom | ||
| 732 | sa nachádza kurzor. | ||
| 733 | |||
| 734 | Hviezdièky blízko zaèiatku znamenajú, ¾e ste text zmenili. Tesne po | ||
| 735 | vyhµadaní alebo ulo¾ení súboru v tejto èasti stavového riadku nie sú ¾iadne | ||
| 736 | hviezdièky, iba pomlèky. | ||
| 737 | |||
| 738 | Èas» stavového riadku v zátvorkách vraví, v akých editaèných módoch sa | ||
| 739 | nachádzate. Implicitný mód je Fundamental, èo je ten, ktorý momentálne | ||
| 740 | pou¾ívate. Je príkladom hlavného módu ("major mode"). | ||
| 741 | |||
| 742 | Emacs má celý rad hlavných módov. Niektoré z nich sú urèené pre | ||
| 743 | editovanie rôznych programovacích jazykov a/alebo textov ako napr. Lisp mód, | ||
| 744 | Text mód, atï. V µubovoµnom okamihu je aktívny práve jeden hlavný mód a | ||
| 745 | jeho meno je mo¾né nájs» v stavovom riadku na mieste, kde je teraz | ||
| 746 | "Fundamental". | ||
| 747 | |||
| 748 | Ka¾dý hlavný mód mení chovanie niektorých príkazov. Napríklad existujú | ||
| 749 | príkazy pre vytváranie komentárov v programe, a preto¾e ka¾dý programovací | ||
| 750 | jazyk má inú predstavu o tom, ako má komentár vyzera», | ||
| 751 | musí ka¾dý hlavný mód vklada» komentáre inak. Ka¾dý hlavný mód je | ||
| 752 | vlastne meno extended príkazu, ktorým sa do tohoto módu mô¾ete | ||
| 753 | prepnú». Napríklad M-x fundamental-mode je príkaz pre prepnutie sa do | ||
| 754 | Fundamental módu. | ||
| 755 | |||
| 756 | Ak sa chystát meni» normálny text, ako napríklad tento súbor, pravdepodobne by | ||
| 757 | ste mali pou¾i» Text mód. | ||
| 758 | > Napí¹te M-x text-mode <Return>. | ||
| 759 | |||
| 760 | Nebojte sa, ¾iadny z príkazov, ktoré ste sa nauèili, chovanie Emacsu nijako | ||
| 761 | významne nezmení. Mô¾ete si ale v¹imnú», ¾e M-f a M-b teraz pracujú | ||
| 762 | s apostrofmi ako so súèas»ou slova. Pred tým, vo Fundamental móde, M-f | ||
| 763 | a M-b pracovali s apostrofmi ako oddeµovaèmi slov. | ||
| 764 | |||
| 765 | Hlavné módy obyèajne robia men¹ie zmeny, ako bola táto: príkazy väè¹inou | ||
| 766 | robia "to isté", ale v ka¾dom hlavnom móde pracujú trochu inak. | ||
| 767 | |||
| 768 | Dokumentáciu k aktuálnemu hlavnému módu si mô¾ete zobrazi» stlaèením C-h m. | ||
| 769 | |||
| 770 | >> Raz alebo viac krát pou¾ite C-u C-v, aby ste tento riadok dostali | ||
| 771 | na vrchol obrazovky. | ||
| 772 | >> Stlaète C-h m, aby ste videli, ako sa Text mód lí¹i od Fundamental | ||
| 773 | módu. | ||
| 774 | >> Stlaète C-x 1 pre odstránenie dokumentácie z obrazovky. | ||
| 775 | |||
| 776 | Hlavné módy sa nazývajú hlavné preto, ¾e tie¾ existujú vedµaj¹ie módy | ||
| 777 | (minor modes). Vedµaj¹ie módy nie sú alternatívou k hlavným módom, ale | ||
| 778 | ich malé modifikácie. Ka¾dý vedµaj¹í mód mô¾e by» zapnutý alebo vypnutý | ||
| 779 | sám o sebe nezávisle na v¹etkých ostatných vedµaj¹ích módoch a nezávisle na | ||
| 780 | hlavnom móde. Tak¾e nemusíte pou¾íva» ¾iadny vedµaj¹í mód alebo mô¾ete | ||
| 781 | pou¾íva» jeden vedµaj¹í mód alebo µubovoµnú kombináciu niekoµkých | ||
| 782 | vedµaj¹ích módov. | ||
| 783 | |||
| 784 | Jedným z veµmi u¾itoèných vedµaj¹ích módov, hlavne pre úpravy slovenských | ||
| 785 | textov, je Auto Fill mód. Keï je tento mód zapnutý, Emacs zalomí riadok | ||
| 786 | medzi dvoma slovami, kedykoµvek vkladáte text a riadok sa stane príli¹ | ||
| 787 | dlhým. | ||
| 788 | |||
| 789 | Auto Fill mód mô¾ete zapnú» vykonaním M-x auto-fill-mode<Return>. | ||
| 790 | Ak je tento mód zapnutý, mô¾ete ho vypnú» vykonaním M-x | ||
| 791 | auto-fill-mode<Return>. Ak je mód vypnutý, tento príkaz ho zapína, | ||
| 792 | a ak je mód zapnutý, tak ho tento príkaz vypína. Vravíme, ¾e tento | ||
| 793 | príkaz prepína ("toggles") tento mód. | ||
| 794 | |||
| 795 | >> Napí¹te teïa M-x auto-fill-mode<Return>. Potom vkladajte "asdf " stále | ||
| 796 | dookola tak dlho, pokiaµ neuvidíte, ako sa vkladaný riadok rozdelí na dva | ||
| 797 | riadky. Do textu musíte vklada» medzery preto, ¾e Auto Fill mód | ||
| 798 | zalamuje riadky iba v medzerách. | ||
| 799 | |||
| 800 | Okraj je obvykle nastavený na 70 znakov, ale mô¾ete to zmeni» príkazom | ||
| 801 | C-x f. Hodnotu okraju, ktorú si prajete, by ste mali preda» ako | ||
| 802 | numerický argument. | ||
| 803 | |||
| 804 | >> Napí¹te C-x f s argumentom 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 805 | Potom napí¹te nejaký text a pozorujte, ako Emacs vypåòa riadky po | ||
| 806 | 20. znakoch. Potom nastavte okraj spä» na 70 opätovným pou¾itím | ||
| 807 | C-x f. | ||
| 808 | |||
| 809 | Ak spravíte zmeny uprostred odstavca, Auto Fill mód ho | ||
| 810 | nepreformátuje. | ||
| 811 | Pre preformátovanie odstavca stlaète M-q (Meta-q) s kurzorom vnútri | ||
| 812 | odstavca. | ||
| 813 | |||
| 814 | >> Presuòte kurzor do predchádzajúceho odstavcu a stlaète M-q. | ||
| 815 | |||
| 816 | |||
| 817 | * VYH¥ADÁVANIE | ||
| 818 | -------------- | ||
| 819 | |||
| 820 | Emacs vie v texte vyhµadáva» re»azce (tj. skupiny spojených znakov alebo | ||
| 821 | slov) smerom vpred alebo vzad. Hµadanie re»azca je príkaz presúvajúci | ||
| 822 | kurzor; presunie kurzor na najbli¾¹ie miesto, kde sa tento re»azec nachádza. | ||
| 823 | |||
| 824 | Vyhµadávací príkaz Emacsu sa lí¹i od vyhµadávacích príkazov väè¹iny | ||
| 825 | editorov v tom zmysle, ¾e je "inkrementálny". To znamená, ¾e vyhµadávanie | ||
| 826 | sa robí u¾ v okam¾iku, keï zadávate hµadaný re»azec. | ||
| 827 | |||
| 828 | Príkaz pre hµadanie vpred je C-s a pre hµadanie vzad C-r. | ||
| 829 | POZOR! E¹te to neskú¹ajte. | ||
| 830 | |||
| 831 | Keï stlaèíte C-s, uvidíte v echo oblasti prompt "I-search". To Vám | ||
| 832 | vraví, ¾e Emacs sa nacháza v stave, ktorý sa nazýva inkrementálne hµadanie, | ||
| 833 | a èaká, kým mu zadáte, èo chcete hµada». <RET> hµadanie ukonèí. | ||
| 834 | |||
| 835 | >> Teraz zaènite hµadanie stlaèením C-s. POMALY, písmeno po písmene, pí¹te | ||
| 836 | slovo 'kurzor'. Po ka¾dom písmene si v¹imnite, èo sa deje s kurzorom. | ||
| 837 | Teraz ste vyhµadali "kurzor" prvý krát. | ||
| 838 | >> Stlaète C-s znova, aby ste na¹li ïal¹í výskyt slova "kurzor". | ||
| 839 | >> Teraz ¹tyri krát stlaète <Delback> a pozerajte, ako sa kurzor | ||
| 840 | presúva. | ||
| 841 | >> Stlaète <RET> pre ukonèenie hµadania. | ||
| 842 | |||
| 843 | Videli ste, èo sa stalo? Emacs sa v inkrementálnom hµadaní pokú¹a | ||
| 844 | prejs» na ïal¹í výskyt re»azca, ktorý ste dosiaµ napísali. Ak chcete | ||
| 845 | prejs» na ïal¹í výskyt 'kurzor', jednoducho stlaète C-s zas. | ||
| 846 | Ak u¾ ¾iadny taký výskyt nie je, Emacs pípne a povie Vám, ¾e | ||
| 847 | hµadanie momentálne "zlyháva", C-g hµadanie ukonèí. | ||
| 848 | |||
| 849 | POZNÁMKA: Na niektorých systémoch stlaèenie C-s spôsobí zatuhnutie | ||
| 850 | obrazovky a neuvidíte ¾iadny ïal¹í výstup z Emacsu. To znamená, ¾e | ||
| 851 | "vlastnos»" operaèného systému nazvaná "flow control" zachytáva C-s a | ||
| 852 | nepustí ho k Emacsu. Pre odtuhnutie obrazovky stlaète C-q. Potom | ||
| 853 | vyhµadajte v sekcii "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manuále | ||
| 854 | Emacsu radu, ako obís» túto "vlastnos»". | ||
| 855 | |||
| 856 | Ak uprostred inkrementálneho hµadania stlaèíte <Delback>, uvidíte, | ||
| 857 | ¾e posledný znak v hµadanom re»azci zmizne a hµadanie sa vracia na posledné | ||
| 858 | miesto hµadania. Predpokladajme napríklad, ¾e ste napísali "c", aby ste | ||
| 859 | na¹li prvý výskyt "k". Ak teraz stlaèíte "u", kurzor sa presunie na | ||
| 860 | prvý výskyt "ku". Teraz stlaète <Delback>. To vyma¾e "u" z hµadaného | ||
| 861 | re»azca a kurzor sa presunie spä» na prvý výskyt "k". | ||
| 862 | |||
| 863 | Ak uprostred hµadania stlaèíte control alebo meta znak (s niekoµkými | ||
| 864 | výnimkami -- znaky, ktoré sú ¹peciálne v hµadaní, ako C-s a C-r), | ||
| 865 | hµadanie bude ukonèené. | ||
| 866 | |||
| 867 | C-s zaèína hµadanie, ktoré hµadá akýkoµvek výskyt hµadaného re»azca ZA | ||
| 868 | aktuálnu pozíciu kurzoru. Ak chcete nieèo hµada» v predchádzajúcom texte, | ||
| 869 | stlaète namiesto C-s C-r. V¹etko, èo sme povedali o C-s, platí tie¾ o C-r | ||
| 870 | okrem toho, ¾e smer hµadania je opaèný. | ||
| 871 | |||
| 872 | |||
| 873 | * VIAC OKIEN | ||
| 874 | ------------ | ||
| 875 | |||
| 876 | Jednou z pekných vlastností Emacsu je to, ¾e mô¾e na obrazovke zobrazi» | ||
| 877 | viac okien súèasne. | ||
| 878 | |||
| 879 | >> Presuòte kurzor na tento riadok a stlaète C-u 0 C-l (to je CONTROL-L, nie | ||
| 880 | CONTROL-1). | ||
| 881 | |||
| 882 | >> Ak stlaèíte C-x 2, obrazovka sa rozdelí na dve okná. | ||
| 883 | Obidve okná zobrazujú tento tútorial. Kurzor zostáva na vrchu okna. | ||
| 884 | |||
| 885 | >> Stlaète C-M-v pre rolovanie spodného okna. | ||
| 886 | (Ak nemáte skutoènú klávesu Meta, stlaète ESC C-v.) | ||
| 887 | |||
| 888 | >> Stlaète C-x o ("o" ako "other") pre presun kurzoru do dolného okna. | ||
| 889 | >> Pou¾ite C-v a M-v v spodnom okne pre jeho rolovanie. | ||
| 890 | Pokraèujte v èítaní týchto in¹trukcií v hornom okne. | ||
| 891 | |||
| 892 | >> Znovu stlaète C-x o pre presun kurzoru spä» do horného okna. | ||
| 893 | Kurzor v hornom okne je presne na mieste, kde bol pôvodne. | ||
| 894 | |||
| 895 | Mô¾ete ïalej pou¾íva» C-x o pre prepínanie medzi oknami. Ka¾dé okno má svoju | ||
| 896 | vlastnú pozíciu kurzoru, ale kurzor zobrazuje iba jedno okno. | ||
| 897 | V¹etky obvyklé editaèné príkazy platia pre okno, v ktorom sa nachádza | ||
| 898 | kurzor. Toto okno nazývame "aktívne okno" ("selected window"). | ||
| 899 | |||
| 900 | Príkaz C-M-v je veµmi u¾itoèný, ak v jednom okne editujete text a | ||
| 901 | druhé okno pou¾ívate iba pre prehµad. Mô¾ete necháva» kurzor stále | ||
| 902 | v okne, kde editujete, a postupova» po druhom okne pomocou C-M-v. | ||
| 903 | |||
| 904 | C-M-v je príkladom CONTROL-META znaku. Ak máte skutoènú META klávesu, | ||
| 905 | mô¾ete vyvola» C-M-v pridr¾aním oboch kláves CTRL a META pri stlaèení v. | ||
| 906 | Nezále¾í na tom, èi stlaèíte ako prvú klávesu CTRL alebo META, preto¾e obe | ||
| 907 | tieto klávesy fungujú ako modifikátory kláves, ktoré stlaèíte. | ||
| 908 | |||
| 909 | Ak nemáte skutoènú META klávesu, mô¾ete namiesto nej pou¾i» ESC, na | ||
| 910 | poradí zále¾í: musíte stlaèi» ESC a potom CTRL-v; CTRL-ESC v by | ||
| 911 | nefungovalo. To preto, lebo ESC je samostatný znak, a nie modifikátor. | ||
| 912 | |||
| 913 | >> Stlaète C-x 1 (v hornom okne), aby ste sa zbavili dolného okna. | ||
| 914 | |||
| 915 | (Ak by ste C-x 1 stlaèili v dolnom okne, odstránilo by to horné okno. | ||
| 916 | Chápte tento príkaz ako "ponechaj akurát jedno okno -- to, v ktorom | ||
| 917 | akurát som".) | ||
| 918 | |||
| 919 | Nemusíte v oboch oknách zobrazova» ten istý buffer. Ak pou¾ijete | ||
| 920 | C-x C-f pre vyhµadanie súboru v jednom z okien, druhé okno sa nezmení. | ||
| 921 | Mô¾ete vyhµadáva» súbory v oboch oknách nezávisle. | ||
| 922 | |||
| 923 | Tu je ïal¹í spôsob, ako vyu¾i» dve okná na zobrazenie dvoch rôznych vecí: | ||
| 924 | |||
| 925 | >> Stlaète C-x 4 C-f nasledované menom niektorého z Va¹ich súborov. | ||
| 926 | Dokonèite to pomocou <Return>. Vidíte zadaný súbor v dolnom okne. | ||
| 927 | Presunul sa tam aj kurzor. | ||
| 928 | |||
| 929 | >> Stlaète C-x o pre presun spä» do horného okna a C-x 1 pre zmazanie | ||
| 930 | dolného okna. | ||
| 931 | |||
| 932 | |||
| 933 | * REKURZÍVNE EDITAÈNÉ ÚROVNE | ||
| 934 | ---------------------------- | ||
| 935 | |||
| 936 | Obèas sa dostanete do nieèoho, èo sa nazýva "rekurzívna editaèná úroveò" | ||
| 937 | ("recursive editing level"). To je indikované hranatými zátvorkami v | ||
| 938 | stavovom riadku obklopujúcemu zátvorky okolo mena hlavného módu. | ||
| 939 | Napríklad mô¾ete vidie» [(Fundamental)] namiesto (Fundamental). | ||
| 940 | |||
| 941 | Aby ste sa dostali z rekurzívnej editaènej úrovne, stlaète ESC ESC ESC. | ||
| 942 | To je v¹eobecný "vyskakovací" príkaz. Mô¾ete ho pou¾i» tie¾ pre odstránenie | ||
| 943 | niektorých okien a vyskoèenie z minibuffera. | ||
| 944 | |||
| 945 | >> Stlaète M-x, aby ste sa dostali do minibuffera; potom stlaète | ||
| 946 | ESC ESC ESC, aby ste sa z neho dostali von. | ||
| 947 | |||
| 948 | Z rekurzívnej editaènej úrovne nemô¾ete vyskoèi» pomocou C-g. To preto, ¾e | ||
| 949 | C-g je vyu¾ívané pre ru¹enie príkazov a argumentov VO VNÚTRI rekurzívnej | ||
| 950 | editaènej vrstvy. | ||
| 951 | |||
| 952 | |||
| 953 | * ZÍSKANIE ÏAL©EJ NÁPOVEDY | ||
| 954 | -------------------------- | ||
| 955 | |||
| 956 | V tomto tútoriale sme sa pokúsili Vám poskytnú» dostatok informácií, | ||
| 957 | aby ste mohli zaèa» Emacs pou¾íva». V Emacse je toho toµko, ¾e by bolo | ||
| 958 | nemo¾né to v¹etko objasni» v tomto návode. V ka¾dom prípade sa o Emacse | ||
| 959 | mô¾ete nauèi» viac, preto¾e má veµa u¾itoèných vlastností. Emacs ponúka | ||
| 960 | príkazy pre èítanie dokumentácie svojich príkazov. V¹etky tieto "help" | ||
| 961 | príkazy zaèínajú znakom Control-h, ktorý sa nazýva "help znak". | ||
| 962 | |||
| 963 | Pre pou¾itie vlastností nápovedy stlaète znak C-h a potom znak hovoriaci, | ||
| 964 | aký druh nápovedy si ¾iadate. Ak ste NAOZAJ stratení, stlaète C-h ? a | ||
| 965 | Emacs Vám povie, aké druhy nápovedy Vám mô¾e poskytnú». Ak ste stlaèili | ||
| 966 | C-h a potom ste sa rozhodli, ¾e ¾iadnu nápovedu nechcete, jednoducho ju | ||
| 967 | zru¹te stlaèením C-g. | ||
| 968 | |||
| 969 | (Na niektorých poèítaèoch je význam znaku C-h zmenený. To by naozaj | ||
| 970 | nemalo by» v¹eobecným nastavením pre v¹etkých pou¾ívateµov, tak¾e máte právo | ||
| 971 | pos»a¾ova» sa systémovému administrátorovi. Do tej doby, ak C-h | ||
| 972 | nezobrazuje hlásenie o nápovede v dolnej èasti obrazovky, skúste namiesto | ||
| 973 | toho pou¾íva» klávesu F1 alebo M-x help RET.) | ||
| 974 | |||
| 975 | Najzákladnej¹í príkaz nápovedy je C-h c. Stlaète C-h, znak c a klávesový | ||
| 976 | príkaz; Emacs potom zobrazí veµmi struèný popis príkazu. | ||
| 977 | |||
| 978 | >> Stlaète C-h c C-p. | ||
| 979 | |||
| 980 | Hlásenie by malo vyzera» asi takto | ||
| 981 | |||
| 982 | C-p runs the command previous-line | ||
| 983 | |||
| 984 | To vám oznamuje "meno funkcie". Mená funkcií sú pou¾ívané hlavne pre | ||
| 985 | konfiguráciu a roz¹irovanie Emacsu. Ale preto¾e mená funkcií sú volené | ||
| 986 | tak, aby naznaèovali, èo zodpovedajúci príkaz robí, mô¾u slú¾i» tie¾ | ||
| 987 | ako veµmi struèná dokumentácia -- dostatoèná na to, aby Vám pripomenula | ||
| 988 | príkazy, ktoré ste sa u¾ nauèili. | ||
| 989 | |||
| 990 | Viacznakové príkazy ako C-x C-s a (ak nemáte META, EDIT ani ALT | ||
| 991 | klávesu) <ESC>v sú pre C-h c povolené tie¾. | ||
| 992 | |||
| 993 | Na získanie viac informácií o príkaze pou¾ite namiesto C-h c C-h k. | ||
| 994 | |||
| 995 | >> Stlaète C-h k C-p. | ||
| 996 | |||
| 997 | To zobrazí dokumentáciu k funkcii a jej meno v emacsovom okne. Ak | ||
| 998 | výstup preèítate, stlaète C-x 1, aby ste sa textu nápovedy zbavili. | ||
| 999 | Nemusíte to robi» hneï. Mô¾ete chvíµu editova» a nazera» do textu | ||
| 1000 | nápovedy a a¾ potom stlaèi» C-x 1. | ||
| 1001 | |||
| 1002 | Tu sú ïal¹ie u¾itoèné voµby C-h: | ||
| 1003 | |||
| 1004 | C-h f Popis funkcie. Zadáváte meno funkcie. | ||
| 1005 | |||
| 1006 | >> Skúste napísa» C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1007 | To vypí¹e v¹etky informácie, ktoré Emacs má o funkcii implementujúcej | ||
| 1008 | príkaz C-p. | ||
| 1009 | |||
| 1010 | Podobný príkaz C-h v zobrazí dokumentáciu premennej, ktorej hodnotu | ||
| 1011 | mô¾ete nastavi» pre ovplyvnenie chovania Emacsu. Meno premennej musíte | ||
| 1012 | zada», a¾ keï sa naò Emacs spýta. | ||
| 1013 | |||
| 1014 | C-h a Príkazové apropos. Zadajte kµúèové slovo a Emacs vypí¹e | ||
| 1015 | v¹etky príkazy, ktorých meno obsahuje toto kµúèové | ||
| 1016 | slovo. V¹etky tieto príkazy mô¾u by» vyvolané pomocou | ||
| 1017 | Meta-x. Pre niektoré príkazy príkazové apropos vypí¹e | ||
| 1018 | tie¾ jedno alebo dvojznakové sekvencie, ktoré vykonávajú | ||
| 1019 | ten istý príkaz. | ||
| 1020 | |||
| 1021 | >> Napí¹te C-h a file<Return>. | ||
| 1022 | |||
| 1023 | To zobrazí v druhom okne zoznam v¹etkých M-x príkazov obsahujúcich "file" vo | ||
| 1024 | svojom názve. Znakové príkazy ako C-x C-f uvidíte vypísané vedµa | ||
| 1025 | zodpovedajúcich mien príkazov ako find-file. | ||
| 1026 | |||
| 1027 | >> Stlaète C-M-v pre posun okna s nápovedou. Urobte to viac krát. | ||
| 1028 | |||
| 1029 | >> Stlaète C-x 1 pre zmazanie okna s nápovedou. | ||
| 1030 | |||
| 1031 | C-h i Èítanie on-line manuálov (tie¾ Info). Tento príkaz | ||
| 1032 | Vás prepne do ¹peciálneho buffera s názvom `*info*', | ||
| 1033 | v ktorom mô¾ete èíta» on-line manuály pre balíky | ||
| 1034 | in¹talované na va¹om systéme. Ak stlaèíte m emacs <Return>, | ||
| 1035 | mô¾ete si napríklad preèíta» manuál k Emacsu. Ak ste | ||
| 1036 | doteraz nikdy nepou¾ívali Info, stlaète ? a Emacs vám | ||
| 1037 | predstaví hlavné mo¾nosti módu pre Info. Ak toto | ||
| 1038 | predstavenie absolvujete, mali by ste pou¾íva» Info | ||
| 1039 | manuál Emacsu ako svoju primárnu dokumentáciu. | ||
| 1040 | |||
| 1041 | |||
| 1042 | * VIAC VLASTNOSTÍ | ||
| 1043 | ----------------- | ||
| 1044 | |||
| 1045 | Na to, aby ste sa nauèili viac o Emacse, preèítajte si jeho manuál, buï ako | ||
| 1046 | knihu alebo on-line vo formáte Info (pou¾ite Help menu alebo stlaète F10 h r). | ||
| 1047 | Dve vlastnosti, ktoré sa vám mô¾u páèi», je dopåòanie, ktoré ¹etrí písanie a | ||
| 1048 | dired, ktorý zjednodu¹uje prácu so súbormi. | ||
| 1049 | |||
| 1050 | Dopåòanie je na vyvarovanie sa zbytoèného písania. Napríklad, keï sa chcete | ||
| 1051 | dosta» do bufferu *Messages*, mô¾ete napísa» C-x b *M<Tab> a Emacs doplní | ||
| 1052 | zvy¹ok mena bufferu, a¾ potiaµ, pokiaµ ho doká¾e zisti» z toho, èo ste u¾ | ||
| 1053 | napísali. Dopåòanie je popísané v Info verzii manuálu Emacsu, v kapitole | ||
| 1054 | nazvanej "Completion". | ||
| 1055 | |||
| 1056 | Dired vám dovoµuje zobrazi» zoznam súborov v adresári (a voliteµne jeho | ||
| 1057 | podadresároch), presúva», upravova», premenováva», maza» a ináè manipulova» so | ||
| 1058 | súbormi. Dired je popísané v Info verzii manuálu Emacsu, v kapitole nazvanej | ||
| 1059 | "Dired". | ||
| 1060 | |||
| 1061 | Manuál tie¾ popisuje veµa iných vlastností Emacsu. | ||
| 1062 | |||
| 1063 | * ZÁVER | ||
| 1064 | ------- | ||
| 1065 | |||
| 1066 | Nezabudnite, Emacs ukonèíte vykonaním príkazu C-x C-c. Pre doèasný | ||
| 1067 | odskok do shellu, z ktorého sa do Emacsu mô¾ete opä» vráti», | ||
| 1068 | pou¾ite C-z. | ||
| 1069 | |||
| 1070 | Zámerom tohto tútorialu je by» zrozumiteµný v¹etkým novým pou¾ívateµom, tak¾e | ||
| 1071 | ak narazíte na nieèo nejasného, tak nezúfajte a nedávajte to za vinu sebe | ||
| 1072 | -- s»a¾ujte sa! | ||
| 1073 | |||
| 1074 | |||
| 1075 | KOPÍROVANIE | ||
| 1076 | ----------- | ||
| 1077 | |||
| 1078 | Tento tútorial vychádza z dlhej rady emacsových tútorialov zaèatej | ||
| 1079 | tútorialom napísaným Stuartom Cracraftom pre pôvodný Emacs. | ||
| 1080 | |||
| 1081 | Táto verzia tútorialu je, podobne ako GNU Emacs, chránená copyrightom | ||
| 1082 | a je ¹írená s povolením distribuova» kópie za istých podmienok: | ||
| 1083 | |||
| 1084 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1085 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1086 | |||
| 1087 | Ka¾dému je zaruèené právo vytvára» a distribuova» presné kópie tohto | ||
| 1088 | dokumentu tak, ako ho dostal, na akomkoµvek médiu, s tým, ¾e bude | ||
| 1089 | zachovaná táto poznámka o autorstve a poznámka o povolení, a ¾e | ||
| 1090 | distribútor zaruèuje príjemcovi právo na ïal¹iu redistribúciu povolenú | ||
| 1091 | touto poznámkou. | ||
| 1092 | |||
| 1093 | Je zaruèené právo distribuova» modifikované verzie tohto dokumentu | ||
| 1094 | alebo jeho èastí pod hore uvedenými podmienkami za predpokladu, ¾e | ||
| 1095 | obsahuje jasné poznámky uvádzajúce, kto urobil posledné úpravy. | ||
| 1096 | |||
| 1097 | Podmienky pre kopírovanie Emacsu samotného sú zlo¾itej¹ie, ale | ||
| 1098 | v rovnakom duchu. Preèítajte si, prosím, súbor COPYING a potom dajte kópie | ||
| 1099 | GNU Emacsu svojim priateµom. Pomáhajte potlaèova» softwarovú ob¹trukciu | ||
| 1100 | ("vlastníctvo") pou¾ívaním, písaním a zdieµaním free softwaru! | ||
| 1101 | |||
| 1102 | ;;; Local Variables: | ||
| 1103 | ;;; coding: iso-latin-2 | ||
| 1104 | ;;; End: | ||
| 1105 | |||
| 1106 | ;;; arch-tag: 87861cfa-5cf6-4b87-9fab-86c93c5ca9f3 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.sl b/etc/tutorials/TUTORIAL.sl new file mode 100644 index 00000000000..a682d9acbe0 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.sl | |||
| @@ -0,0 +1,1140 @@ | |||
| 1 | Prvo berilo za Emacs. Pogoji uporabe in raz¹irjanja so navedeni na koncu. | ||
| 2 | |||
| 3 | Ukazi v Emacsu v splo¹nem vkljuèujejo tipki CONTROL (vèasih oznaèeni | ||
| 4 | CTRL ali CTL) in META (vèasih oznaèena EDIT ali ALT). Namesto, da bi ju | ||
| 5 | vedno izpisali s celim imenom, bomo uporabili naslednji okraj¹avi: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<znak> pomeni, da moramo dr¾ati pritisnjeno tipko CONTROL, ko | ||
| 8 | vtipkamo <znak>. Oznaka C-f tako pomeni: dr¾imo pritisnjeno | ||
| 9 | tipko CONTROL in pritisnemo tipko f. | ||
| 10 | M-<znak> pomeni, da moramo dr¾ati pritisnjeno tipko META, EDIT ali | ||
| 11 | ALT, ko vtipkamo <znak>. Èe na tipkovnici ni tipk META, EDIT | ||
| 12 | ali ALT, pritisnemo tipko ESC, jo spustimo in zatem | ||
| 13 | pritisnemo tipko <chr>. Tipko ESC bomo oznaèevali z <ESC>. | ||
| 14 | |||
| 15 | Pomembno: Emacs zapustimo z ukazom C-x C-c (dva znaka). | ||
| 16 | V uèbeniku so vaje, s katerimi preskusite nove ukaze. Oznaèujeta jih | ||
| 17 | znaka ,>>` ob levem robu. Zgled: | ||
| 18 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 19 | [Sredina strani je iz didaktiènih razlogov prazna. Besedilo se nadaljuje spodaj] | ||
| 20 | >> Vtipkajte zdaj ukaz C-v (View next screen, Prika¾i naslednji zaslon), | ||
| 21 | da se premaknete na naslednji zaslon (kar poskusite, pritisnite | ||
| 22 | hkrati tipko CONTROL in V). Od zdaj naprej boste morali to | ||
| 23 | napraviti sami vsakiè, ko pridete do konca zaslona. | ||
| 24 | |||
| 25 | Ste opazili, da sta se dve vrstici s prej¹njega zaslona ponovili? Ta | ||
| 26 | kontinuiteta olaj¹a branje pri skakanju s strani na stran. | ||
| 27 | |||
| 28 | Prva stvar, ki si jo morate zapomniti, je, kako se premikate po | ||
| 29 | datoteki. Zdaj ¾e veste, da se premaknete za cel zaslon naprej z | ||
| 30 | ukazom C-v. Za cel zaslon nazaj pa se premaknete z ukazom M-v | ||
| 31 | (pritisnite tipko META in jo dr¾ite ter pritisnite tipko v, ali pa | ||
| 32 | pritisnite in spustite <ESC> ter zatem pritisnite tipko v, èe tipke | ||
| 33 | META, EDIT ali ALT na va¹i tipkovnici ni). | ||
| 34 | |||
| 35 | >> Nekajkrat pritisnite M-v in C-v, da vidite, kako ukaza delujeta. | ||
| 36 | |||
| 37 | |||
| 38 | * POVZETEK | ||
| 39 | ---------- | ||
| 40 | |||
| 41 | Za pregled celega zaslona besedila so uporabni naslednji ukazi: | ||
| 42 | |||
| 43 | C-v Premik se za cel zaslon naprej | ||
| 44 | M-v Premik se za cel zaslon nazaj | ||
| 45 | C-l Cel zaslon premaknemo tako, da je zdaj po vertikali | ||
| 46 | osredninjen okoli besedila, kjer se nahaja kazalèek | ||
| 47 | (znak v C-l je èrka L, ne ¹tevka 1) | ||
| 48 | |||
| 49 | >> Poi¹èite kazalèek na zaslonu in si zapomnite besedilo okoli njega. | ||
| 50 | Vtipkajte C-l. | ||
| 51 | Ponovno poi¹èite kazalèek. Besedilo okoli njega je ostalo isto. | ||
| 52 | |||
| 53 | Za premikanje za cel zaslon naprej ali nazaj lahko tipkovnicah, ki | ||
| 54 | imajo ti tipki, uporabljate tudi PageUp in PageDown. Opisan postopek s | ||
| 55 | C-v in M-v pa deluje povsod. | ||
| 56 | |||
| 57 | |||
| 58 | * PREMIKANJE KAZALÈKA | ||
| 59 | --------------------- | ||
| 60 | |||
| 61 | Premiki za celo stran naprej in nazaj so sicer uporabni, ampak kako pa | ||
| 62 | pridemo do izbranega mesta na zaslonu? | ||
| 63 | |||
| 64 | Naèinov je veè. Najosnovnej¹i je uporaba ukazov C-p, C-b, C-f in | ||
| 65 | C-n. Ti po vrsti premaknejo kazalèek v prej¹njo vrstico, znak nazaj, | ||
| 66 | znak naprej, in v naslednjo vrstico. Ti ¹tirje ukazi so enakovredni | ||
| 67 | kurzorskim tipkam: | ||
| 68 | |||
| 69 | prej¹nja vrstica, C-p | ||
| 70 | : | ||
| 71 | : | ||
| 72 | nazaj, C-b .... trenutni polo¾aj kazalèka .... naprej, C-f | ||
| 73 | : | ||
| 74 | : | ||
| 75 | naslednja vrstica, C-n | ||
| 76 | |||
| 77 | >> S pritiski na C-n ali C-p premaknite kazalèek v sredinsko vrstico | ||
| 78 | na diagramu zgoraj. Zatem pritisnite C-l. S tem diagram postavite na | ||
| 79 | sredino zaslona. | ||
| 80 | |||
| 81 | V angle¹èini ima izbor tipk nazoren pomen. P kot ,previous` | ||
| 82 | (prej¹nji), N kot ,next` (naslednji), B kot ,backward` (nazaj) in F | ||
| 83 | kot ,forward` (naprej). Te osnovne ukaze za premikanje kazalèka boste | ||
| 84 | uporabljali ves èas. | ||
| 85 | |||
| 86 | >> Nekajkrat pritisnite C-n, da pride kazalèek do te vrstice. | ||
| 87 | |||
| 88 | >> Z nekaj C-f se pomaknite na desno na sredo vrstice, nato pa nekajkrat | ||
| 89 | pritisnite C-p. Opazujte, kaj se dogaja s kazalèkom na sredini | ||
| 90 | vrstice. | ||
| 91 | |||
| 92 | Vsaka vrstice v besedilu je zakljuèena z znakom za novo vrstico | ||
| 93 | (angl. Newline). Ta loèuje vrstico v besedilu od naslednje. Tudi | ||
| 94 | zadnja vrstica v datoteki mora biti zaljuèena z znakom za novo vrstico | ||
| 95 | (èeprav tega Emacs ne zahteva). | ||
| 96 | |||
| 97 | >> Poskusite ukaz C-b, ko je kazalèek na zaèetku vrstice. Kazalèek se | ||
| 98 | mora premakniti na konec prej¹nje vrstice. To je zato, ker se je | ||
| 99 | ravnokar premaknil prek znaka za konec vrstice. | ||
| 100 | |||
| 101 | Ukaz C-f premika kazalèek prek znaka za novo vrstico enako kot C-b. | ||
| 102 | |||
| 103 | >> Poskusite ¹e nekajkrat pritisniti C-b, da dobite obèutek za | ||
| 104 | premikanje kazalèka. Potem nekajkrat poskusite C-f, da pridete do konca | ||
| 105 | vrstice. ©e enkrat pritisnite C-f, da skoèite v naslednjo vrstico. | ||
| 106 | |||
| 107 | Ko s kazalèkom dose¾ete zgornji ali spodnji rob zaslona, se besedilo | ||
| 108 | toliko premakne, da kazalèek ostane na zaslonu. V angle¹èini se temu | ||
| 109 | pravi ,,scrolling``. To omogoèa, da lahko premaknemo kazalèek na | ||
| 110 | katerokoli mesto v besedilu, a vseeno ostanemo na zaslonu. | ||
| 111 | |||
| 112 | >> Poskusite kazalèek pripeljati s C-n èisto do dna zaslona in si oglejte, | ||
| 113 | kaj se zgodi. | ||
| 114 | |||
| 115 | Èe se vam zdi premikanje po en znak prepoèasno, se lahko premikate za | ||
| 116 | celo besedo. M-f (META-f) premakne kazalèek za eno besedo naprej, M-b | ||
| 117 | pa za besedo nazaj. | ||
| 118 | |||
| 119 | >> Poskusite nekajkrat M-f in M-b. | ||
| 120 | |||
| 121 | Èe je kazalèek sredi besede, ga M-f prestavi na konec besede. Èe je v | ||
| 122 | belini med besedami, ga M-f premakne na konec naslednje besede. M-b | ||
| 123 | deluje podobno, a v nasprotni smeri. | ||
| 124 | |||
| 125 | >> Nekajkrat poskusite M-f in M-b, vmes pa ¹e nekaj C-f in | ||
| 126 | C-b. Opazujte uèinke M-f in M-b, ko je kazalèek sredi besede ali | ||
| 127 | med besedami. | ||
| 128 | |||
| 129 | Ste opazili paralelo med C-f in C-b na eni strani ter M-f in M-b na | ||
| 130 | drugi? V Emacsu se dostikrat ukazi Meta nana¹ajo na operacije nad | ||
| 131 | enotami jezika (besede, stavki, odstavki), medtem ko se ukazi Control | ||
| 132 | nana¹ajo na operacije, neodvisne od zvrsti besedila (znaki, vrstice | ||
| 133 | ipd.). | ||
| 134 | |||
| 135 | Podobna zveza je tudi med vrsticami in stavki: ukaza C-a in C-e | ||
| 136 | premakneta kazalèek na zaèetek oz. konec vrstice, M-a in M-e pa na | ||
| 137 | zaèetek oz. konec stavka. | ||
| 138 | |||
| 139 | >> Poskusite nekaj ukazov C-a, potem pa nekaj ukazov C-e. | ||
| 140 | Poskusite nekaj ukazov M-a, potem pa nekaj ukazov M-e. | ||
| 141 | |||
| 142 | Ste opazili, da ponovljeni C-a ne napravijo niè, ponovljeni M-a pa se | ||
| 143 | premikajo naprej? Èeprav se ne obna¹ata enako, pa je vendar obna¹anje | ||
| 144 | enega in drugega po svoje naravno. | ||
| 145 | |||
| 146 | Polo¾aju kazalèka na zaslonu pravimo tudi ,,point``, toèka. | ||
| 147 | Parafrazirano: kazalèek ka¾e na zaslonu, kje je toèka v besedilu. | ||
| 148 | |||
| 149 | Povzetek preprostih ukazov za premikanje kazalèka, vkljuèno s premiki | ||
| 150 | po besedo in stavek: | ||
| 151 | |||
| 152 | C-f Premik za znak naprej | ||
| 153 | C-b Premik za znak nazaj | ||
| 154 | |||
| 155 | M-f Premik za besedo naprej | ||
| 156 | M-b Premik za besedo nazaj | ||
| 157 | |||
| 158 | C-n Premik v naslednjo vrstico | ||
| 159 | C-p Premik v prej¹njo vrstico | ||
| 160 | |||
| 161 | C-a Premik na zaèetek vrstice | ||
| 162 | C-e Premik na konec vrstice | ||
| 163 | |||
| 164 | M-a Premik na zaèetek stavka | ||
| 165 | M-e Premik na konec stavka | ||
| 166 | |||
| 167 | >> Za vajo nekajkrat poskusite vsakega od teh ukazov. | ||
| 168 | To so najpogosteje uporabljani ukazi. | ||
| 169 | |||
| 170 | ©e dva pomembna ukaza za premikanje kazalèka sta M-< (META-manj¹i od), | ||
| 171 | ki ga premakne na zaèetek datoteke, in M-> (META-veèji od), ki ga | ||
| 172 | premakne na konec datoteke. | ||
| 173 | |||
| 174 | Na ameri¹kih tipkovnicah najdete znak < nad vejico in morate | ||
| 175 | pritisniti tipko Shift, da pridete do njega. Z ukazom M-< je enako - | ||
| 176 | prav tako morate pritisniti tipko Shift, sicer moste izvedli drug | ||
| 177 | ukaz, Meta-vejica. Na na¹ih tipkovnicah sta oba znaka na isti tipko, | ||
| 178 | in za ukaz M-> morate pritisniti ¹e tipko Shift. | ||
| 179 | |||
| 180 | >> Poskusite zdaj M-<, skok na zaèetek tega uèbenika. | ||
| 181 | Potem se vrnite nazaj z zaporednimi C-v. | ||
| 182 | |||
| 183 | >> Poskusite zdaj M->, skok na konec tega uèbenika. | ||
| 184 | Potem se vrnite nazaj z zaporednimi M-v. | ||
| 185 | |||
| 186 | Èe ima va¹a tipkovnica kurzorske tipke, lahko premikate kazalèek po | ||
| 187 | zaslonu tudi z njimi. Vseeno priporoèamo, da se privadite ukazov C-b, | ||
| 188 | C-f, C-n in C-p, in to iz treh razlogov. Prviè, delujejo na èisto vseh | ||
| 189 | terminalih. Drugiè, z nekaj prakse v Emacsu boste opazili, da je | ||
| 190 | tipkanje ukazov s CONTROL hitrej¹e od tipkanja s kurzorskimi tipkami, ker | ||
| 191 | ni treba ves èas premikati desnice s tipkovnice na kurzorske tipke in | ||
| 192 | nazaj. In tretjiè, ko se enkrat navadite teh ukazov s CONTROL, se boste | ||
| 193 | enostavneje nauèili tudi bolj zapletenih ukazov za premikanje kazalèka. | ||
| 194 | |||
| 195 | Veèini ukazov v Emacsu lahko podamo ¹tevilèni argument; najveèkrat ta | ||
| 196 | pove, kolikokrat zapovrstjo naj se ukaz izvede. Veèkratno ponovitev | ||
| 197 | ukaza izvedemo tako, da najprej vtipkamo C-u, zatem ¹tevilo, | ||
| 198 | kolikokrat naj se ukaz ponovi, in nazadnje ¾eljeni ukaz. Èe ima va¹a | ||
| 199 | tipkovnica tipko META (ali EDIT ali ALT), lahko izpustite ukaz C-u in | ||
| 200 | namesto tega vtipkate ¹tevilo ponovitev, medtem ko dr¾ite pritisnjeno | ||
| 201 | tipko META. Druga metoda je sicer kraj¹a, priporoèamo pa prvo, ker | ||
| 202 | deluje na vseh terminalih. Tak¹en ¹tevilèni argument je ,,prefiksni`` | ||
| 203 | argument, ker vnesemo argument pred ukazom, na katerega se nana¹a. | ||
| 204 | |||
| 205 | Zgled: C-u 8 C-f premakne kazalèek za osem znakov naprej. | ||
| 206 | |||
| 207 | >> Poskusite s primernim argumentom za ¹tevilo ponovitev ukaza | ||
| 208 | C-n ali C-p priti èim bli¾e tej vrstici v enem samem skoku. | ||
| 209 | |||
| 210 | Veèina ukazov, ne pa vsi, uporablja ¹tevilèni argument kot ¹tevilo | ||
| 211 | ponovitev ukaza. Nekateri ukazi - nobeden od tistih, ki smo si jih | ||
| 212 | ogledali do zdaj - ga uporabljajo kot stikalo: s podanim prefiksnim | ||
| 213 | argumentom napravi ukaz nekaj drugega kot obièajno. | ||
| 214 | |||
| 215 | Ukaza C-v in M-v sta tudi izjemi, a drugaèni. Èe jima podamo argument, | ||
| 216 | premakneta zaslon za navedeno ¹tevilo vrstic, ne pa zaslonov. Ukaz C-u | ||
| 217 | 8 C-v, na primer, premakne zaslon navzgor za 8 vrstic. | ||
| 218 | |||
| 219 | >> Poskusite zdaj C-u 8 C-v | ||
| 220 | |||
| 221 | To bi moralo zaslon premakniti navzgor za osem vrstic. Èe bi ga radi | ||
| 222 | premaknili nazaj, poskusite M-v z istim argumentom. | ||
| 223 | |||
| 224 | Èe uporabljate grafièni vmesnik, denimo X11 ali MS Windows, imate | ||
| 225 | verjetno ob robu Emacsovega okna navpièno pravokotno ploskev, | ||
| 226 | imenovano drsnik. Pogled na besedilo lahko premikate tudi tako, da z | ||
| 227 | mi¹ko kliknete na drsnik. | ||
| 228 | |||
| 229 | >> Postavite kazalec na vrh oznaèenega obmoèja na drsniku in pritisnite | ||
| 230 | srednji gumb na mi¹ki. To bi moralo premakniti besedilo na mesto, | ||
| 231 | doloèeno s tem, kako visoko ali nizko na drsnik ste kliknili. | ||
| 232 | |||
| 233 | >> Medtem ko dr¾ite srednji gumb pritisnjen, premikajte mi¹ko gor in | ||
| 234 | dol. Vidite, kako se premika besedilo v Emacsovem oknu, ko | ||
| 235 | premikate mi¹ko? | ||
| 236 | |||
| 237 | |||
| 238 | * ÈE SE EMACS OBESI | ||
| 239 | ------------------- | ||
| 240 | |||
| 241 | Èe se Emacs preneha odzivati na va¹e ukaze, ga lahko varno prekinete z | ||
| 242 | ukazom C-g. Z njim lahko prekinete ukaze, za katere bi trajalo | ||
| 243 | predolgo, da bi se izvedli. | ||
| 244 | |||
| 245 | Isti ukaz, C-g, lahko uporabite tudi, da preklièete ¹tevilèni | ||
| 246 | argument, ali pa zaèetek ukaza, ki ga ne ¾elite izvesti. | ||
| 247 | |||
| 248 | >> Vtipkajte C-u 100, s èimer ste izbrali ¹tevilèni argument 100, | ||
| 249 | zatem pa vtipkajte C-g. Vtipkajte zdaj C-f. Kazalèek se je | ||
| 250 | premaknil le za en znak, ker ste ¹tevilèni argument vmes preklicali | ||
| 251 | s C-g. | ||
| 252 | |||
| 253 | Tudi èe ste po nesreèi vtipkali <ESC>, se ga lahko znebite s C-g. | ||
| 254 | |||
| 255 | |||
| 256 | * ONEMOGOÈENI UKAZI | ||
| 257 | ------------------- | ||
| 258 | |||
| 259 | Nekaj ukazov v Emacsu je namenoma ,,onemogoèenih``, da bi jih | ||
| 260 | zaèetniki ne izvedli po nesreèi. | ||
| 261 | |||
| 262 | Èe vtipkate tak onemogoèen ukaz, se bo na zaslonu pojavilo novo okno z | ||
| 263 | obvestilom, kateri ukaz ste sku¹ali izvesti, in vas vpra¹alo, èe ga | ||
| 264 | res ¾elite izvesti. | ||
| 265 | |||
| 266 | Èe v resnici ¾elite poskusiti ukaz, pritisnite preslednico kot odgovor | ||
| 267 | na vpra¹anje. Normalno verjetno ukaza ne ¾elite izvesti, zato na | ||
| 268 | vpra¹anje odgovorite z ,n`. | ||
| 269 | |||
| 270 | >> Vtipkajte C-x C-l (ki je onemogoèen ukaz), | ||
| 271 | zatem na vpra¹anje odgovorite n. | ||
| 272 | |||
| 273 | |||
| 274 | * OKNA | ||
| 275 | ------ | ||
| 276 | |||
| 277 | Emacs lahko prika¾e veè oken in v vsakem svoje besedilo. Kasneje bomo | ||
| 278 | razlo¾ili, kako uporabljamo veè oken hkrati. Zaenkrat bomo povedali | ||
| 279 | le, kako se znebite dodatnih oken, ki jih lahko odpre vgrajena pomoè ali | ||
| 280 | pa izpis kak¹nega drugega programa. Preprosto je: | ||
| 281 | |||
| 282 | C-x 1 Eno okno (torej, zaprimo vsa ostala). | ||
| 283 | |||
| 284 | To je CONTROL-x, ki mu sledi ¹tevka 1. Ukaz C-x 1 raztegne èez cel | ||
| 285 | zaslon okno, v katerem se nahaja kazalèek, ostala pa zapre. | ||
| 286 | |||
| 287 | >> Premaknite kazalèek do te vrstice in vtipkajte C-u 0 C-l | ||
| 288 | >> Vtipkajte CONTROL-h k CONTROL-f. | ||
| 289 | Vidite, kako se je to okno skrèilo in odstopilo prostor oknu, | ||
| 290 | ki pojasnjuje ukaz CONTROL-f? | ||
| 291 | |||
| 292 | >> Vtipkajte C-x 1 in spodnje okno se bo zaprlo. | ||
| 293 | |||
| 294 | Za razliko od ukazov, ki smo se jih nauèili do zdaj, je ta ukaz | ||
| 295 | sestavljen iz dveh znakov. Zaène se z znakom CONTROL-x. Cela vrsta | ||
| 296 | ukazov se zaène enako, in mnogi od njih zadevajo delo z datotekami, | ||
| 297 | delovnimi podroèji in podobnim. Vsem tem ukazom je skupno, da se | ||
| 298 | zaènejo s CONTROL-x, ki mu sledi ¹e en, dva ali trije znaki. | ||
| 299 | |||
| 300 | |||
| 301 | * VRIVANJE IN BRISANJE | ||
| 302 | ---------------------- | ||
| 303 | |||
| 304 | Èe ¾elite v obstojeèe besedilo vriniti novo, preprosto premaknite | ||
| 305 | kazalèek na ¾eljeno mesto in zaènite tipkati. Znake, ki jih lahko | ||
| 306 | vidite, na primer A, 7, * in podobno, razume Emacs kot del besedila in | ||
| 307 | jih takoj vrine. S pritiskom na Return (ali Enter) vrinete znak za | ||
| 308 | skok v novo vrstico. | ||
| 309 | |||
| 310 | Zadnji vtipkani znak lahko izbri¹ete s pritiskom na tipko | ||
| 311 | <Delback>. To je tista tipka na tipkovnici, ki jo navadno uporabljate | ||
| 312 | za brisanje nazadnje natipkanega znaka. Navadno je to velika tipka | ||
| 313 | vrstico ali dve nad tipko <Return>, ki je oznaèena z "Backspace", | ||
| 314 | "Delete" ali "Del". | ||
| 315 | |||
| 316 | Èe imate na tipkovnici tipko "Backspace", je to tipka <Delback>. Naj | ||
| 317 | vas ne zmede, èe imate poleg tega ¹e tipko "Delete" - <Delback> je | ||
| 318 | "Backspace". | ||
| 319 | |||
| 320 | Splo¹no <Delback> pobri¹e znak neposredno pred trenutnim polo¾ajem | ||
| 321 | kazalèka. | ||
| 322 | |||
| 323 | >> Vtipkajte zdaj nekaj znakov in jih zatem s tipko <Delback> pobri¹ite. | ||
| 324 | Niè naj vas ne skrbi, èe se je ta vrstica spremenila. Izvirnika | ||
| 325 | tega uèbenika ne boste pokvarili -- tole je samo va¹a osebna kopija. | ||
| 326 | |||
| 327 | Ko vrstica postane predolga za zaslon, se ,,nadaljuje`` v naslednji | ||
| 328 | vrstici na zaslonu. Obrnjena po¹evnica (znak ,\`) ali v grafiènih | ||
| 329 | okoljih zavita pu¹èica ob desnem robu oznaèuje vrstico, ki se | ||
| 330 | nadaljuje v naslednji zaslonski vrstici. | ||
| 331 | |||
| 332 | >> Zdaj zaènite tipkati besedilo, dokler ne dose¾ete desnega roba, in | ||
| 333 | ¹e naprej. Opazili boste, da se pojavi znak za nadaljevanje. | ||
| 334 | |||
| 335 | >> S tipko <Delback> pobri¹ite toliko znakov, da vrstica ne sega | ||
| 336 | veè èez ¹irino zaslona. Znak za nadaljevanje v naslednji | ||
| 337 | vrstici je izginil. | ||
| 338 | |||
| 339 | Znak za novo vrstico lahko pobri¹emo enako kot vsak drug znak. S tem, | ||
| 340 | ko pobri¹emo znak za novo vrstico, zdru¾imo vrstici v eno samo. Èe bo | ||
| 341 | nova vrstica predolga, da bi cela pri¹la na zaslon, bo razdeljena v | ||
| 342 | veè zaslonskih vrstic. | ||
| 343 | |||
| 344 | >> Premaknite kazalèek na zaèetek vrstice in pritisnite <Delback>. To | ||
| 345 | zdru¾i vrstico s prej¹njo. | ||
| 346 | |||
| 347 | >> Pritisnite <Return>. S tem ste ponovno vrinili znak za skok v novo | ||
| 348 | vrstico, ki ste ga malo prej zbrisali. | ||
| 349 | |||
| 350 | Spomnimo se, da lahko za veèino ukazov v Emacsu doloèimo, naj se | ||
| 351 | izvedejo veèkrat zaporedoma; to vkljuèuje tudi vnos teksta. Ponovitev | ||
| 352 | obièajnega znaka ga veèkrat vrine v besedilo. | ||
| 353 | |||
| 354 | >> Poskusite zdaj tole: da vnesete osem zvezdic, vtipkajte C-u 8 * | ||
| 355 | |||
| 356 | Zdaj ste se nauèili najpreprostej¹i naèin, da v Emacsu nekaj natipkate | ||
| 357 | in popravite. Bri¹ete lahko tudi besede ali vrstice. Tu je povzetek | ||
| 358 | ukazov za brisanje: | ||
| 359 | |||
| 360 | <Delback> pobri¹e znak tik pred kazalèkom (levo od | ||
| 361 | oznake za kazalèek) | ||
| 362 | C-d pobri¹e znak tik za kazalèkom (,pod` oznako | ||
| 363 | za kazalèek) | ||
| 364 | |||
| 365 | M-<Delback> pobri¹e besedo tik pred kazalèkom | ||
| 366 | M-d pobri¹e besedo tik za kazalèkom | ||
| 367 | |||
| 368 | C-k zavr¾e besedilo desno od kazalèka do konca vrstice | ||
| 369 | M-k zavr¾e besedilo od polo¾aja kazalèka do konca stavka | ||
| 370 | |||
| 371 | Èrka ,d` je iz angle¹ke besede ,delete` (pobrisati), èrka ,k` pa iz | ||
| 372 | besede ,kill` (pobiti). Ste opazili, da <Delback> in C-d na eni, ter | ||
| 373 | M-<Delback> in M-d na drugi strani nadaljujeta paralelo, ki sta jo zaèela | ||
| 374 | C-f in M-f (<Delback> pravzaprav ni kontrolni znak, kar pa naj nas ne | ||
| 375 | moti). C-k in M-k sta v enakem sorodu s C-e in M-e: prvi deluje na | ||
| 376 | vrstice, drugi na stavke. | ||
| 377 | |||
| 378 | Obstaja tudi splo¹en postopek za brisanje kateregakoli dela delovnega | ||
| 379 | podroèja. Kazalèek postavimo na en konec podroèja, ki ga ¾elimo | ||
| 380 | izbrisati, in pritisnemo C-@ ali C-SPC (SPC je | ||
| 381 | preslednica). Katerikoli od obeh ukazov deluje. Premaknite kazalèek na | ||
| 382 | drug konec podroèja, ki ga ¾elite izbrisati, in pritisnite C-w. S tem | ||
| 383 | ste zavrgli vse besedilo med obema mejama. | ||
| 384 | |||
| 385 | >> Premaknite kazalèek na èrko O, s katero se zaèenja prej¹nji | ||
| 386 | odstavek. | ||
| 387 | >> Vtipkajte C-SPC. Emacs prika¾e sporoèilo "Mark set" (slov. Oznaka | ||
| 388 | postavljena) na dnu ekrana. | ||
| 389 | >> Premaknite kazalèek na èrko V v "postavimo" v drugi vrstici istega | ||
| 390 | odstavka. | ||
| 391 | >> Vtipkajte C-w. S tem zavr¾emo vse besedilo zaèen¹i z O in vse do | ||
| 392 | èrke V. | ||
| 393 | |||
| 394 | Razlika med tem, èe zavr¾ete cel odstavek besedila (angl. ,,kill``, | ||
| 395 | pobiti) ali pa èe pobri¹ete znak (angl. ,,delete``), je ta, da lahko | ||
| 396 | prvega vrnete nazaj z ukazom C-y, drugega pa ne. Na splo¹no ukazi, ki | ||
| 397 | lahko povzroèijo veliko ¹kode (pobri¹ejo veliko besedila), shranijo | ||
| 398 | pobrisano besedilo; tisti, ki pobri¹ejo samo posamezni znak, ali samo | ||
| 399 | prazne vrstice in presledke, pa ne. | ||
| 400 | |||
| 401 | >> Postavite kazalèek na zaèetek neprazne vrstice. Pritisnite C-k, da | ||
| 402 | pobri¹ete vsebino vrstice. | ||
| 403 | >> ©e enkrat pritisnite C-k. To pobri¹e ¹e znak za novo vrstico. | ||
| 404 | |||
| 405 | Ste opazili, da prvi C-k pobri¹e vsebino vrstice, naslednji C-k pa ¹e | ||
| 406 | vrstici samo, s èimer se vse besedilo pod biv¹o vrstico premakne za | ||
| 407 | eno vrstico navzgor? Ukaz C-k obravnava ¹tevilèni argument malo | ||
| 408 | drugaèe: pobri¹e toliko in toliko vrstic z vsebinami vred. To ni zgolj | ||
| 409 | ponovitev. C-u 2 C-k pobri¹e dve polni vrstici besedila, kar je nekaj | ||
| 410 | drugega, kot èe dvakrat vtipkate C-k. | ||
| 411 | |||
| 412 | Besedilo, ki ste ga prej pobili, lahko povrnete (angl. ,,yank`` -- | ||
| 413 | potegniti). Predstavljajte si, kot da potegnete nazaj nekaj, kar vam | ||
| 414 | je nekdo odnesel. Pobito besedilo lahko potegnete nazaj na isti ali pa | ||
| 415 | na kak¹en drug kraj v besedilu, ali pa celo v kaki drugi | ||
| 416 | datoteki. Isto besedilo lahko veèkrat potegnete nazaj, tako da je v | ||
| 417 | delovnem podroèju poveèterjeno. | ||
| 418 | |||
| 419 | Ukaz za vraèanje pobitega besedila je C-y. | ||
| 420 | |||
| 421 | >> Poskusite z ukazom C-y povrniti pobrisano besedilo. | ||
| 422 | |||
| 423 | Èe ste uporabili veè zaporednih ukazov C-k, je vse pobrisano besedilo | ||
| 424 | shranjeno skupaj, in en sam C-y bo vrnil vse tako pobrisane vrstice. | ||
| 425 | |||
| 426 | >> Poskusite, nekajkrat vtipkajte C-k. | ||
| 427 | |||
| 428 | Zdaj pa vrnimo pobrisano besedilo: | ||
| 429 | |||
| 430 | >> Vtipkajte C-y. Zdaj pa premaknite kazalèek za nekaj vrstic navzdol | ||
| 431 | in ¹e enkrat vtipkajte C-y. Vidite zdaj, kako se kopira dele | ||
| 432 | besedila? | ||
| 433 | |||
| 434 | Kaj pa, èe ste pobrisali nekaj besedila, ki bi ga radi vrnili, vendar | ||
| 435 | ste za iskanim odlomkom pobrisali ¹e nekaj? C-y vrne samo nazadnje | ||
| 436 | pobrisan odlomek. Vendar tudi prej¹nje besedilo ni izgubljeno. Do | ||
| 437 | njega lahko pridete z ukazom M-y. Ko ste vrnili nazadnje zbrisano | ||
| 438 | besedilo s C-y, pritisnite M-y, ki ga zamenja s predzanje pobrisanim | ||
| 439 | besedilom. Vsak naslednji M-y prika¾e ¹e eno prej. Ko ste konèno | ||
| 440 | pri¹li do iskanega besedila, ni treba napraviti niè posebnega, da bi | ||
| 441 | ga obdr¾ali. Preprosto nadaljujte z urejanjem, in vrnjeno besedilo bo | ||
| 442 | ostalo, kamor ste ga odlo¾ili. | ||
| 443 | |||
| 444 | Èe pritisnete M-y dovolj velikokrat, se boste vrnili na zaèete, torej | ||
| 445 | spet na zadnje pobrisano besedilo. | ||
| 446 | |||
| 447 | >> Pobri¹ite vrstico, premaknite se nekam drugam, in pobri¹ite ¹e | ||
| 448 | eno vrstico. | ||
| 449 | Z ukazom C-y dobite nazaj to drugo vrstico. | ||
| 450 | Z ukazom M-y pa jo zamenjate s prvo vrstico. | ||
| 451 | Ponovite ukaz M-y ¹e nekajkrat in si oglejte, kaj dobite na | ||
| 452 | zaslon. Ponavljajte ga, dokler se ne prika¾e ponovno nazadnje | ||
| 453 | pobrisana vrstica, in ¹e naprej. Èe ¾elite, lahko tudi ukazu | ||
| 454 | M-y podate pozitivno ali negativno ¹tevilo ponovitev. | ||
| 455 | |||
| 456 | |||
| 457 | * PREKLIC UKAZA (UNDO) | ||
| 458 | ---------------------- | ||
| 459 | |||
| 460 | Èe ste besedilo spremenili, a ste se kasneje premislili, lahko | ||
| 461 | besedilo vrnete v prvotno stanje z ukazom Undo, C-x u. Normalno vrne | ||
| 462 | C-x u zadnjo spremembo besedila; èe ukaz ponovimo, preklièemo ¹e | ||
| 463 | predzadnjo spremembo, in vsaka nadaljnja ponovitev se¾e ¹e eno | ||
| 464 | spremembo globlje v zgodovino. | ||
| 465 | |||
| 466 | Emacs hrani bolj ali manj celotno zgodovino na¹ih ukazov, z dvema | ||
| 467 | izjemama: ukazov, ki niso napravili nobene spremembe v besedilu | ||
| 468 | (npr. premik kazalèka), ne shranjuje, in zaporedje do 20 vrinjenih | ||
| 469 | znakov shrani kot en sam ukaz. Slednje prihrani nekaj ukazov C-x u, ki | ||
| 470 | bi jih morali vtipkati. | ||
| 471 | |||
| 472 | >> Pobri¹ite to vrstico z ukazom C-k, potem jo priklièite nazaj s C-x u. | ||
| 473 | |||
| 474 | C-_ je alternativni ukaz za preklic zadnjega ukaza. Deluje enako kot | ||
| 475 | s C-x u, ga je pa la¾je odtipkati, èe morate ukaz ponoviti veèkrat | ||
| 476 | zaporedoma. Te¾ava z ukazom C-_ je, da na nekaterih tipkovnicah ni | ||
| 477 | povsem oèitno, kako ga vtipkati, zato je podvojen ¹e kot C-x u. Na | ||
| 478 | nekaterih terminalih moramo na primer vtipkati /, medtem ko dr¾imo | ||
| 479 | pritisnjeno tipko CONTROL. | ||
| 480 | |||
| 481 | Èe podamo ukazu C-_ ali C-x u numerièni argument, je to enako, kot èe | ||
| 482 | bi ukaz roèno ponovili tolikokrat, kot pravi argument. | ||
| 483 | |||
| 484 | Ukaz za brisanje besedila lahko preklièete in besedilo povrnete, | ||
| 485 | enako, kot èe bi besedilo pobili. Razlika med brisanjem in pobijanjem | ||
| 486 | besedila je le ta, da le slednje lahko potegnete nazaj z ukazom | ||
| 487 | C-y. Preklic ukaza pa velja za eno in drugo. | ||
| 488 | |||
| 489 | |||
| 490 | * DATOTEKE | ||
| 491 | ---------- | ||
| 492 | |||
| 493 | Da bi bile spremembe v besedilu trajne, morate besedilo shraniti v | ||
| 494 | datoteko. V nasprotnem primeru jih boste za vedno izgubili tisti hip, | ||
| 495 | ko boste zapustili Emacs. Besedilo postavimo v datoteko tako, da | ||
| 496 | na disku ,,poi¹èemo`` (angl. find) datoteko, preden zaènemo tipkati | ||
| 497 | (pravimo tudi, da ,,obi¹èemo`` datoteko). | ||
| 498 | |||
| 499 | Poiskati datoteko pomeni, da v Emacsu vidimo vsebino datoteke. To je | ||
| 500 | bolj ali manj tako, kot da z Emacsom urejamo datoteko samo. Vendar pa | ||
| 501 | spremembe ne postanejo trajne, dokler datoteke ne shranimo | ||
| 502 | (angl. save) na disk. Tako imamo mo¾nost, da se izognemo temu, da bi | ||
| 503 | nam na pol spremenjene datoteke le¾ale po disku, kadar tega ne | ||
| 504 | ¾elimo. Ker pa Emacs ohrani izvorno datoteko pod spremenjenim imenom, | ||
| 505 | lahko prvotno datoteko priklièemo nazaj celo ¹e potem, ko smo datoteko | ||
| 506 | ¾e shranili na disk. | ||
| 507 | |||
| 508 | V predzadnji vrstici na dnu zaslona vidite vrstico, ki se zaène in | ||
| 509 | konèa z vezaji, in vsebuje niz znakov ,,--:-- TUTORIAL``. Ta del | ||
| 510 | zaslona navadno vsebuje ime datoteke, ki smo jo obiskali. Zdajle je to | ||
| 511 | ,,TUTORIAL``, va¹a delovna kopija uèbenika Emacsa. Ko boste poiskali | ||
| 512 | kak¹no drugo datoteko, bo na tem mestu pisalo njeno ime. | ||
| 513 | |||
| 514 | Posebnost ukaza za iskanje datoteke je, da moramo povedati, katero | ||
| 515 | datoteko i¹èemo. Pravimo, da ukaz ,,prebere argument s terminala`` (v | ||
| 516 | tem primeru je argument ime datoteke). Ko vtipkate ukaz | ||
| 517 | |||
| 518 | C-x C-f (poi¹èi datoteko) | ||
| 519 | |||
| 520 | vas Emacs povpra¹a po imenu datoteke. Kar vtipkate, se sproti vidi v | ||
| 521 | vrstici na dnu zaslona. Temu delovnemu podroèju pravimo pogovorni | ||
| 522 | vmesnik (minibuffer), kadar se uporablja za tovrstni vnos. Znotraj | ||
| 523 | pogovornega vmesnika lahko uporabljate obièajne ukaze za urejanje, èe | ||
| 524 | ste se na primer pri tipkanju zmotili. | ||
| 525 | |||
| 526 | Sredi tipkanja imena datoteke (ali katerega koli drugega opravila v | ||
| 527 | pogovornem vmesniku) lahko ukaz preklièete s C-g. | ||
| 528 | |||
| 529 | >> Vtipkajte C-x C-f, zatem pa ¹e C-g. Zadnji ukaz od treh je | ||
| 530 | zaprl pogovorni vmesnik in tudi preklical ukaz C-x C-f, ki je | ||
| 531 | uporabljal pogovorni vmesnik. Konec z iskanjem datoteke. | ||
| 532 | |||
| 533 | Ko ste dokonèali ime, ga vnesete s pritiskom na <Return>. S tem se | ||
| 534 | po¾ene ukaz C-x C-f in poi¹èe iskano datoteko. Pogovorni vmesnik | ||
| 535 | izgine, ko je ukaz izveden. | ||
| 536 | |||
| 537 | Trenutek kasneje se vsebina datoteke pojavi na zaslonu. Zdaj lahko | ||
| 538 | dopolnjujete, urejate ali kako drugaèe spreminjate vsebino. Ko ¾elite, | ||
| 539 | da ostanejo spremembe trajne, izvedete ukaz: | ||
| 540 | |||
| 541 | C-x C-s (shrani datoteko) | ||
| 542 | |||
| 543 | Besedilo se s tem shrani iz pomnilnika raèunalnika na datoteko na | ||
| 544 | disk. Ko prviè izvedete ta ukaz, se izvorna datoteka preimenuje, tako | ||
| 545 | da ni izgubljena. Najdete jo pod novim imenom, ki se od starega | ||
| 546 | razlikuje po tem, da ima na koncu pripet znak ,,~``. | ||
| 547 | |||
| 548 | Ko je Emacs shranil datoteko, izpi¹e njeno ime. Shranjujte raje | ||
| 549 | pogosteje kot ne, da v primeru, èe gre z raèunalnikom kaj narobe, ne | ||
| 550 | izgubite veliko. | ||
| 551 | |||
| 552 | >> Vtipkajte C-x C-s, s èimer boste shranili svojo kopijo tega | ||
| 553 | uèbenika. Emacs bo v vrstici na dnu zaslona izpisal ,,Wrote | ||
| 554 | ...TUTORIAL``. | ||
| 555 | |||
| 556 | Opozorilo: na nekaterih sistemih bo ukaz C-x C-s zamrznil zaslon, in | ||
| 557 | tako ne boste videli, da Emacs ¹e kaj izpi¹e. To je znak, da je | ||
| 558 | operacijski sistem prestregel znak C-s in ga interpretiral kot znak za | ||
| 559 | prekinitev toka podatkov, namesto da bi ga posredoval Emacsu. Zaslon | ||
| 560 | ,,odmrznete`` z ukazom C-q. Èe je va¹ sistem eden takih, si za nasvet, | ||
| 561 | kako re¹iti to nev¹eènost, oglejte razdelek ,,Spontaneous Entry to | ||
| 562 | Incremental Search`` v priroèniku za Emacs. | ||
| 563 | |||
| 564 | Poi¹èete lahko lahko ¾e obstojeèo datoteko, da si jo ogledate ali | ||
| 565 | popravite, ali pa tudi datoteko, ki ¹e ne obstaja. To je naèin, kako z | ||
| 566 | Emacsom ustvarimo novo datoteko: poi¹èite datoteko z izbranim imenom, | ||
| 567 | ki bo sprva prazna, in zaènite pisati. Ko jo boste prviè shranili, bo | ||
| 568 | Emacs ustvaril datoteko z vne¹enim besedilom. Od tod dalje delate na | ||
| 569 | ¾e obstojeèi datoteki. | ||
| 570 | |||
| 571 | |||
| 572 | * DELOVNA PODROÈJA | ||
| 573 | ------------------ | ||
| 574 | |||
| 575 | Tudi èe ste z ukazom C-x C-f poiskali in odprli drugo datoteko, prva | ||
| 576 | ostane v Emacsu. Nanjo se vrnete tako, da jo ¹e enkrat ,,poi¹èete`` z | ||
| 577 | ukazom C-x C-f. Tako imate lahko v Emacsu hkrati kar precej datotek. | ||
| 578 | |||
| 579 | >> Ustvarite datoteko z imenom ,,bla`` tako, da vtipkate C-x C-f | ||
| 580 | bla <Return>. Natipkajte nekaj besedila, ga po potrebi popravite, in | ||
| 581 | shranite v datoteko ,,bla`` z ukazom C-x C-s. Ko ste konèali, se | ||
| 582 | vrnite v uèbenik z ukazom C-x C-f TUTORIAL <Return>. | ||
| 583 | |||
| 584 | Emacs hrani besedilo vsake datoteke v takoimenovanem ,,delovnem | ||
| 585 | podroèju`` (angl. buffer). Ko poi¹èemo datoteko, Emacs ustvari zanjo | ||
| 586 | novo delovno podroèje. Vsa obstojeèa delovna podroèja v Emacsu vidimo | ||
| 587 | z ukazom: | ||
| 588 | |||
| 589 | C-x C-b Seznam delovnih podroèij. | ||
| 590 | |||
| 591 | >> Poskusite C-x C-b zdaj. | ||
| 592 | |||
| 593 | Vidite, da ima vsako delovno podroèje svoje ime, pri nekaterih pa pi¹e | ||
| 594 | tudi ime datoteke, katere vsebina se hrani v njem. Vsako besedilo, ki | ||
| 595 | ga vidite v katerem od Emacsovih oken, je vedno del kak¹nega delovnega | ||
| 596 | podroèja. | ||
| 597 | |||
| 598 | >> Z ukazom C-x 1 se znebite seznama delovnih podroèij. | ||
| 599 | |||
| 600 | Tudi èe imate veè delovnih podroèij, pa je vedno le eno od njih | ||
| 601 | trenutno dejavno. To je tisto delovno podroèje, ki ga popravljate. Èe | ||
| 602 | ¾elite popravljati drugo delovno podroèje, morate ,,preklopiti`` | ||
| 603 | nanj. Èe bi radi preklopili na delovno podroèje, ki pripada kak¹ni | ||
| 604 | datoteki, ¾e poznate en naèin, kako to storiti: ponovno ,,obi¹èete`` | ||
| 605 | (odprete) to datoteko z ukazom C-x C-f. Obstaja pa ¹e la¾ji naèin: z | ||
| 606 | ukazom C-x b. Pri tem ukazu morate navesti ime delovnega podroèja. | ||
| 607 | |||
| 608 | >> Vtipkajte C-x b bla <Return>, s èimer se vrnete v delovno podroèje | ||
| 609 | ,,bla`` z vsebino datoteke ,,bla``, ki ste jo maloprej | ||
| 610 | odprli. Zatem vtipkajte C-x b TUTORIAL <RETURN>, s èimer se vrnete | ||
| 611 | nazaj v ta uèbenik. | ||
| 612 | |||
| 613 | Veèinoma se ime delovnega podroèja kar ujema z imenom datoteke (brez | ||
| 614 | poti do datoteke), ne pa vedno. Seznam delovnih podroèij, ki ga | ||
| 615 | prika¾e ukaz C-x C-b, prika¾e imena vseh delovnih podroèij. | ||
| 616 | |||
| 617 | Vsako besedilo, ki ga vidite v katerem od Emacsovih oken, je vedno del | ||
| 618 | kak¹nega delovnega podroèja. Nekatera delovna podroèja ne pripadajo | ||
| 619 | nobeni datoteki. Podroèje ,,*Buffer List*``, na primer, je ¾e eno | ||
| 620 | takih. To delovno podroèje smo ustvarili ravnokar, ko smo pognali ukaz | ||
| 621 | C-x C-b, in vsebuje seznam delovnih podroèij. Tudi delovno podroèje | ||
| 622 | ,,Messages`` ne pripada nobeni datoteki, ampak vsebuje sporoèila, ki | ||
| 623 | jih je Emacs izpisoval v odzivnem podroèju na dnu zaslona. | ||
| 624 | |||
| 625 | >> Vtipkajte C-x b *Messages* <Return> in si oglejte delovno podroèje | ||
| 626 | s sporoèili, zatem pa vtipkajte C-x b TUTORIAL <Return> in se tako | ||
| 627 | vrnite v uèbenik. | ||
| 628 | |||
| 629 | Èe ste spreminjali besedilo ene datoteke, potem pa poiskali drugo, to | ||
| 630 | ne shrani spremeb v prvo datoteko. Te ostanejo znotraj Emacsa, na | ||
| 631 | delovnem podroèju, ki pripada prvi datoteki. Ustvarjenje ali | ||
| 632 | spreminjanje delovnega podroèja druge datoteke nima nobenega vpliva na | ||
| 633 | podroèje prve. To je zelo uporabno, pomeni pa tudi, da potrebujemo | ||
| 634 | udobno pot, da shranimo delovno podroèje prve datoteke. Nerodno bi | ||
| 635 | bilo preklapljanje na prvo podroèje s C-x C-f, da bi shranili s C-x | ||
| 636 | C-s. Namesto tega imamo: | ||
| 637 | |||
| 638 | C-x s Shrani nekatera delovna podroèja | ||
| 639 | |||
| 640 | Ukaz C-x poi¹èe delovna podroèja, katerih vsebina je bila spremenjena, | ||
| 641 | odkar je bila zadnjiè shranjena na datoteko. Za vsako tako delovno | ||
| 642 | podroèje C-x s vpra¹a, èe ga ¾elite shraniti. | ||
| 643 | |||
| 644 | |||
| 645 | * RAZ©IRJEN NABOR UKAZOV | ||
| 646 | ------------------------ | ||
| 647 | |||
| 648 | ©e mnogo, mnogo je ukazov Emacsa, ki bi zaslu¾ili, da jih obesimo na | ||
| 649 | razne kontrolne in meta znake. Emacs se temu izogne z ukazom X (iz angl. | ||
| 650 | eXtend - raz¹iriti), ki uvede ukaz iz raz¹irjenega nabora. Dveh vrst je: | ||
| 651 | |||
| 652 | C-x Znakovna raz¹iritev (angl. Character eXtend). | ||
| 653 | Sledi mu en sam znak. | ||
| 654 | M-x Raz¹iritev s poimenovanim ukazom. Sledi mu dolgo ime | ||
| 655 | ukaza. | ||
| 656 | |||
| 657 | Tudi ti ukazi so na splo¹no uporabni, ne uporabljamo pa jih tako | ||
| 658 | pogosto kot tiste, ki ste se jih ¾e nauèili. Dva ukaza iz raz¹irjenega | ||
| 659 | nabora ¾e poznamo: C-x C-f, s katerim poi¹èemo datoteko, in C-x C-s, s | ||
| 660 | katerim datoteko shranimo. ©e en primer je ukaz, s katerim Emacsu | ||
| 661 | povemo, da ¾elimo konèati z delom iz iziti iz Emacsa. Ta ukaz je C-x | ||
| 662 | C-c (ne skrbite: preden konèa, Emacs ponudi, da shrani vse spremenjene | ||
| 663 | datoteke). | ||
| 664 | |||
| 665 | Z ukazom C-z Emacs zapustimo samo *zaèasno*, tako da lahko ob vrnitvi | ||
| 666 | nadaljujemo z delom, kjer smo ostali. | ||
| 667 | |||
| 668 | Na sistemih, ki to dopu¹èajo, ukaz C-z izide iz Emacsa v ukazno | ||
| 669 | lupino, a ga ne konèa - èe uporabljate ukazno lupino C, se lahko | ||
| 670 | vrnete z ukazom ,fg` ali splo¹neje z ukazom ,,%emacs``. | ||
| 671 | |||
| 672 | Drugod ukaz C-z po¾ene sekundarno ukazno lupino, tako da lahko | ||
| 673 | po¾enete kak¹en drug program in se kasneje vrnete v Emacs. V tem | ||
| 674 | primeru pravzaprav Emacsa ne zapustimo. Ukaz ,,exit`` v ukazni lupini | ||
| 675 | je navadno naèin, da zapremo sekundarno lupino in se vrnemo v Emacs. | ||
| 676 | |||
| 677 | Ukaz C-x C-c uporabimo, èe se nameravamo odjaviti s sistema. To je | ||
| 678 | tudi pravilen naèin za izhod iz Emacsa, èe je tega pognal program za | ||
| 679 | delo s po¹to ali kak drug program, saj ta verjetno ne ve, kaj | ||
| 680 | napraviti z zaèasno prekinjenim Emacsom. V vseh ostalih primerih pa, | ||
| 681 | èe se ne nameravate odjaviti s sistema, uporabite C-z, in se vrnite v | ||
| 682 | Emacs, ko bi radi spet urejali besedilo. | ||
| 683 | |||
| 684 | Ukazov C-x je veliko. Zaenkrat smo spoznali naslednje: | ||
| 685 | |||
| 686 | C-x C-f Poi¹èi datoteko. | ||
| 687 | C-x C-s Shrani datoteko. | ||
| 688 | C-x C-b Prika¾i seznam delovnih podroèij. | ||
| 689 | C-x C-c Konèaj Emacs. | ||
| 690 | C-x 1 Zapri vsa okna razen enega. | ||
| 691 | C-x u Preklic zadnjega ukaza. | ||
| 692 | |||
| 693 | Poimenovani raz¹irjeni ukazi so ukazi, ki se uporabljajo ¹e bolj | ||
| 694 | poredko, ali pa se uporabljajo samo v nekaterih naèinih dela. Eden | ||
| 695 | takih je na primer ukaz replace-string, ki po vsem besedilu zamenja en | ||
| 696 | niz znakov z drugim. Ko vtipkate M-x, se to izpi¹e v pogovornem | ||
| 697 | vmesniku na dnu zaslona, Emacs pa èaka, da vtipkate ime ukaza, ki ga | ||
| 698 | ¾elite priklicati; v tem primeru je to ,,replace-string``. Vtipkajte | ||
| 699 | samo ,,repl s<TAB>`` in Emacs bo dopolnil ime (<TAB> je tabulatorska | ||
| 700 | tipka; navadno jo najdemo nad tipko Caps Lock ali Shift na levi strani | ||
| 701 | tipkovnice). Ukaz vnesete s pritiskom na <Return>. | ||
| 702 | |||
| 703 | Ukaz replace-string potrebuje dva argumenta -- niz, ki ga ¾elite | ||
| 704 | zamenjati, in niz, s katerim bi radi zamenjali prvega. Vsakega posebej | ||
| 705 | vnesete in zakljuèite s pritiskom na tipko Return. | ||
| 706 | |||
| 707 | >> Premaknite kazalèek na prazno vrstico dve vrstici pod to, zatem | ||
| 708 | vtipkajte M-x repl s<Return>zamenjala<Return>spremenila<Return>. | ||
| 709 | |||
| 710 | Opazite, kako se je ta vrstica zamenjala? Vse besede | ||
| 711 | z-a-m-e-n-j-a-l-a od tod do konca besedila ste nadomestili z besedo | ||
| 712 | ,,spremenila``. | ||
| 713 | |||
| 714 | |||
| 715 | * AVTOMATIÈNO SHRANJEVANJE | ||
| 716 | -------------------------- | ||
| 717 | |||
| 718 | Spremembe v datoteki, ki jih ¹e niste shranili na disk, so izgubljene, | ||
| 719 | èe medtem denimo zmanjka elektrike. Da bi vas zavaroval pred tem, | ||
| 720 | Emacs periodièno avtomatièno shrani vse datoteke, ki jih | ||
| 721 | urejate. Avtomatièno shranjena datoteka se od izvorne razlikuje po | ||
| 722 | znaku ,#` na zaèetku in koncu imena: èe se je va¹a datoteka imenovala | ||
| 723 | ,,hello.c``, se avtomatièno shranjena datoteka imenuje | ||
| 724 | ,,#hello.c#``. Ko normalno shranite datoteko, avtomatièno shranjena | ||
| 725 | datoteka ni veè potrebna, in Emacs jo pobri¹e. | ||
| 726 | |||
| 727 | Èe res pride do izgube podatkov v pomnilniku, lahko povrnete avtomatièno | ||
| 728 | shranjeno besedilo tako, da normalno poi¹èete datoteko (pravo ime | ||
| 729 | datoteke, ne ime avtomatièno shranjene datoteke), zatem pa vtipkate M-x | ||
| 730 | recover file<Return>. Ko vas vpra¹a za potrditev, vtipkajte yes<Return> | ||
| 731 | za nadaljevanje in povrnitev avtomatièno shranjenenih podatkov. | ||
| 732 | |||
| 733 | |||
| 734 | * ODZIVNO PODROÈJE | ||
| 735 | ------------------ | ||
| 736 | |||
| 737 | Kadar Emacs opazi, da poèasi vtipkavate ukaz, odpre v zadnji vrstici | ||
| 738 | na dnu zaslona odzivno podroèje in v njem sproti prikazuje natipkano. | ||
| 739 | |||
| 740 | |||
| 741 | * STATUSNA VRSTICA | ||
| 742 | ------------------ | ||
| 743 | |||
| 744 | Vrstica nad odzivnim podroèjem je statusna vrstica. Ta ka¾e verjetno | ||
| 745 | nekaj podobnega kot: | ||
| 746 | |||
| 747 | --:** TUTORIAL (Fundamental)--L670--58%---------------------- | ||
| 748 | |||
| 749 | V njej so izpisani pomembni podatki o stanju Emacsa in besedilu, ki ga | ||
| 750 | urejate. | ||
| 751 | |||
| 752 | Zdaj ¾e veste, kaj pomeni ime datoteke -- to je datoteka, ki ste jo | ||
| 753 | poiskali. Oznaka --NN%-- pomeni, da je nad vrhom zaslona ¹e NN | ||
| 754 | odstotkov celotne datoteke. Èe je zaèetek datoteke na zaslonu, bo | ||
| 755 | namesto --00%-- pisalo --Top--. Podobno bo pisalo --Bot--, èe je | ||
| 756 | zadnja vrstica datoteke na zaslonu. Èe je datoteka, ki jo ogledujete, | ||
| 757 | tako kratka, da gre vsa na en zaslon, pa bo pisalo --All--. | ||
| 758 | |||
| 759 | Èrka L in ¹tevilke za njo ka¾ejo polo¾aj ¹e drugaèe, kot zaporedno | ||
| 760 | ¹tevilko vrstice, v kateri je kazalèek. | ||
| 761 | |||
| 762 | Zvezdice na zaèetku vrstice pomenijo, da ste datoteko ¾e spreminjali. | ||
| 763 | Tik po tem, ko ste odprli ali shranili datoteko, ni nobenih zvezdic, | ||
| 764 | so samo èrtice. | ||
| 765 | |||
| 766 | Del statusne vrstice znotraj oklepajev vam pove, v kak¹nem naèinu dela | ||
| 767 | Emacs. Privzeti naèin je osnovni naèin (Fundamental), v katerem ste | ||
| 768 | sedaj. Fundamental je eden od glavnih naèinov (angl. major | ||
| 769 | mode). Emacs pozna veliko razliènih glavnih naèinov. Nekateri od njih | ||
| 770 | so namenjeni pisanju programov, kot na primer Lisp, ali pisanju | ||
| 771 | besedil, kot npr. Text. Naenkrat je lahko aktiven le en glavni naèin, | ||
| 772 | njegovo ime pa je vedno izpisano v statusni vrstici, kjer zdaj pi¹e | ||
| 773 | Fundamental. | ||
| 774 | |||
| 775 | Glavni naèini lahko spremenijo pomen nekaterim ukazom. Obstajajo, | ||
| 776 | denimo, ukazi za pisanje komentarjev v programu, in ker ima vsak | ||
| 777 | programski jezik svoje predstave o tem, kako mora komentar izgledati, | ||
| 778 | mora vsak glavni naèin vnesti komentarje drugaèe. Ker je vsak glavni | ||
| 779 | naèin ime raz¹irjenega ukaza, lahko tako tudi izbiramo glavni | ||
| 780 | naèin. Na primer, M-x fundamental-mode vas postavi v naèin | ||
| 781 | Fundamental. | ||
| 782 | |||
| 783 | Èe nameravate popravljati slovensko (ali angle¹ko) besedilo, kot je na | ||
| 784 | primer tole, boste verjetno izbrali tekstovni naèin (Text). | ||
| 785 | >> Vtipkajte M-x text mode<Return>. | ||
| 786 | |||
| 787 | Brez skrbi, noben od ukazov Emacsa, ki ste se jih nauèili, se s tem ne | ||
| 788 | spremeni kaj dosti. Lahko pa opazite, da Emacs zdaj jemlje opu¹èaje za | ||
| 789 | dele besed, ko se premikate z M-f ali M-b. V osnovnem naèinu jih je | ||
| 790 | obravnaval kot meje med besedami. | ||
| 791 | |||
| 792 | Glavni naèini navadno poèenjajo majhne spremembe, kot je ta: veèina | ||
| 793 | ukazov ,,opravi isti posel``, vendar pa to poènejo na razlièen naèin. | ||
| 794 | |||
| 795 | Dokumentacijo o trenutno aktivnem glavnem naèinu dobite z ukazom C-h m. | ||
| 796 | |||
| 797 | >> Uporabite C-u C-v enkrat ali veèkrat, toliko, da bo ta vrstica blizu | ||
| 798 | vrha zaslona. | ||
| 799 | >> Vtipkajte C-h m, da vidite, v èem se tekstovni naèin (Text) razlikuje | ||
| 800 | od osnovnega (Fundamental). | ||
| 801 | >> Vtipkajte C-x 1, da umaknete dokumentacijo z zaslona. | ||
| 802 | |||
| 803 | Glavnim naèinom pravimo glavni naèini zato, ker obstajajo tudi | ||
| 804 | podnaèini (angl. minor modes). Podnaèini ne nadome¹èajo glavnih | ||
| 805 | naèinom, ampak le spreminjajo njihovo obna¹anje. Podnaèine lahko | ||
| 806 | aktiviramo ali deaktiviramo neodvisno od glavnega naèina in neodvisno | ||
| 807 | od ostalih podnaèinov. Tako lahko ne uporabljate nobenega podnaèina, | ||
| 808 | en podnaèin, ali kombinacijo veèih podnaèinov. | ||
| 809 | |||
| 810 | Podnaèin, ki je zelo uporaben posebno za pisanje besedil, je Auto | ||
| 811 | Fill. Ko je vklopljen, Emacs med pisanjem avtomatièno deli vrstice na | ||
| 812 | presledkih med besedami, tako da vrstice niso predolge. | ||
| 813 | |||
| 814 | Vklopite ga lahko z ukazom M-x auto fill mode<Return>. Ko je | ||
| 815 | vklopljen, ga lahko izklopite z istim ukazom, M-x | ||
| 816 | auto fill mode<Return>. Z istim ukazom torej preklapljamo | ||
| 817 | (angl. toggle) med vklopljenim in izklopljenim stanjem. | ||
| 818 | |||
| 819 | >> Vtipkajte zdaj M-x auto fill mode<Return>. Potem zaènite tipkati | ||
| 820 | "asdf asdkl sdjf sdjkf"... dokler ne opazite, da je Emacs razbil | ||
| 821 | vrstico na dve. Med tipkanjem mora biti dovolj presledkov, saj | ||
| 822 | Auto Fill prelamlja vrstice samo na presledkih. | ||
| 823 | |||
| 824 | ©irina besedila je navadno postavljena na 70 znakov, kar pa lahko | ||
| 825 | spremenite z ukazom C-x f. Novo ¹irino morate podati kot ¹tevilèni | ||
| 826 | argument. | ||
| 827 | |||
| 828 | >> Vtipkajte C-x f in argument 20. (C-u 2 0 C-x f). Zatem vtipkajte | ||
| 829 | nekaj besedila in poglejte, èe bo Emacs res delil vrstice pri 20 | ||
| 830 | znakih. Potem z ukazom C-x f postavite mejo nazaj na 70. | ||
| 831 | |||
| 832 | Auto Fill deluje le, kadar pi¹ete novo besedilo, ne pa, | ||
| 833 | kadar popravljate ¾e napisan odstavek. | ||
| 834 | Tak odstavek lahko poravnate tako, da kazalèek premaknete nekam | ||
| 835 | znotraj odstavka in uka¾ete M-q (META-q). | ||
| 836 | |||
| 837 | >> Premaknite kazalèek v prej¹nji odstavek in izvedite M-q. | ||
| 838 | |||
| 839 | |||
| 840 | * ISKANJE | ||
| 841 | --------- | ||
| 842 | |||
| 843 | Emacs lahko v besedilu poi¹èe niz znakov (zaporedje znakov ali besed), | ||
| 844 | naprej ali nazaj po besedilu. Iskanje spada v skupino ukazov za | ||
| 845 | premikanje kazalèka, saj premakne kazalèek na kraj v besedilu, kjer je | ||
| 846 | na¹el iskani niz. | ||
| 847 | |||
| 848 | Iskanje v Emacsu je morda nekoliko drugaèno od tistega, ki ste ga | ||
| 849 | navajeni, in sicer je ,,inkrementalno``. To pomeni, da se iskanje | ||
| 850 | odvija hkrati s tem, ko tipkate iskani niz. | ||
| 851 | |||
| 852 | Ukaza za iskanje sta C-s za iskanje naprej po datoteki in C-r za | ||
| 853 | iskanje nazaj po datoteki. POÈAKAJTE! Ne preizku¹ajte jih ¹e ta hip! | ||
| 854 | |||
| 855 | Ko boste natipkali C-s, boste opazili niz ,,I-search`` kot pozivnik | ||
| 856 | v pogovornem vmesniku. To vam pove, da je Emacs v inkrementalnem iskanju | ||
| 857 | in vas èaka, da zaènete tipkati, kar i¹èete. <Return> zakljuèi iskanje. | ||
| 858 | |||
| 859 | >> Pritisnite zdaj C-s. POÈASI, èrko za èrko, vtipkajte besedo | ||
| 860 | ,,kazalèek``. Za vsako vtipkano èrko se ustavite in si oglejte, kaj | ||
| 861 | se je zgodilo s kazalèkom. | ||
| 862 | >> ©e enkrat pritisnite C-s, da poi¹èete naslednji ,,kazalèek``. | ||
| 863 | >> ©estkrat pritisnite <Delback> in opazujte, kako se premika kazalèek. | ||
| 864 | >> Konèajte iskanje s tipko <Return>. | ||
| 865 | |||
| 866 | Ste videli, kaj se je zgodilo? Emacs pri inkrementalnem iskanju sku¹a | ||
| 867 | poiskati niz, ki ste ga natipkali do tistega hipa. Da poi¹èete | ||
| 868 | naslednje mesto, kjer se pojavi ,,kazalèek``, samo ¹e enkrat | ||
| 869 | pritisnete C-s. Èe takega mesta ni, Emacs èivkne in vam sporoèi, da | ||
| 870 | iskanje ni uspelo. Tudi C-g prekine iskanje. | ||
| 871 | |||
| 872 | OPOZORILO: Na nekaterih sistemih bo s pritiskom na C-s ekran | ||
| 873 | zmrznil. To je znak, da je operacijski sistem prestregel znak C-s in | ||
| 874 | ga interpretiral kot znak za prekinitev toka podatkov, namesto da bi | ||
| 875 | ga posredoval programu Emacs. Ekran ,,odtajate`` s pritiskom na | ||
| 876 | C-q. Potem si oglejte razdelek ,,Spontaneous Entry to Incremental | ||
| 877 | Search`` v priroèniku za nasvet, kako se spopasti s to nev¹eènostjo. | ||
| 878 | |||
| 879 | Èe sredi inkrementalnega iskanja pritisnete <Delback>, boste opazili, | ||
| 880 | da to pobri¹e zadnji znak v iskanem nizu, kazalèek pa se premakne | ||
| 881 | nazaj na mesto v besedilu, kjer je na¹el kraj¹i niz. Na primer, | ||
| 882 | predpostavimo, da ste do zdaj natipkali ,,ka`` in je kazalèek na | ||
| 883 | mestu, kjer se prviè pojavi ,,ka``. Èe zdaj pritisnete <Delback>, boste | ||
| 884 | s tem v pogovornem vmesniku izbrisali ,a`, hkrati pa se bo kazalèek | ||
| 885 | postavil na mesto, kjer je prviè na¹el ,k`, preden ste natipkali ¹e | ||
| 886 | ,a`. | ||
| 887 | |||
| 888 | Èe sredi iskanja vtipkate katerikoli kontrolni znaki ali metaznak | ||
| 889 | (razen tistih, ki imajo poseben pomen pri iskanju, to sta C-s in C-r), | ||
| 890 | se iskanje prekine. | ||
| 891 | |||
| 892 | C-s zaène iskati na mestu v datoteki, kjer trenutno stoji kazalèek, in | ||
| 893 | i¹èe do konca datoteke. Èe bi radi iskali proti zaèetku datoteke, | ||
| 894 | namesto C-s vtipkamo C-r. Vse, kar smo povedali o ukazu C-s, velja | ||
| 895 | tudi za C-r, le smer iskanja je obrnjena. | ||
| 896 | |||
| 897 | |||
| 898 | * VEÈ OKEN NA ZASLONU | ||
| 899 | --------------------- | ||
| 900 | |||
| 901 | Ena simpatiènih lastnosti Emacsa je, da zna hkrati prikazati veè oken | ||
| 902 | na ekranu, tudi èe ne delamo v grafiènem naèinu. | ||
| 903 | |||
| 904 | >> Premaknite kazalèek v to vrstico in vtipkajte C-u 0 C-l (zadnji | ||
| 905 | znak je CONTROL-L, ne CONTROL-1) | ||
| 906 | >> Zdaj vtipkajte C-x 2, da razdelite zaslon na dve okni. | ||
| 907 | V obeh oknih imate odprt ta priroènik. Kazalèek je ostal v zgornjem | ||
| 908 | oknu. | ||
| 909 | >> Pritisnite C-M-v za listanje v spodnjem oknu. | ||
| 910 | (Èe nimate tipke META, tipkajte ESC C-v). | ||
| 911 | >> Vtipkajte C-x o (o kot ,,other``, drugi), da preselite kazalèek v | ||
| 912 | spodnje okno. | ||
| 913 | >> S C-v in M-v se v spodnjem oknu premikate po vsebini datoteke. | ||
| 914 | Zgornje okno ¹e vedno ka¾e ta navodila. | ||
| 915 | >> Ponovni C-x o vas vrne v zgornje okno. Kazalèek se je vrnil na | ||
| 916 | mesto, kjer je bil, preden smo skoèili v spodnje okno. | ||
| 917 | |||
| 918 | Z ukazom C-x o lahko preklapljamo med okni. Vsako okno si zapomni, kje | ||
| 919 | v oknu je ostal kazalèek, samo trenutno aktivno okno pa kazalèek tudi | ||
| 920 | v resnici prika¾e. Vsi obièajni ukazi za urejanje, ki smo se jih | ||
| 921 | nauèili, veljajo za aktivno okno. | ||
| 922 | |||
| 923 | Ukaz C-M-v je zelo uporaben, kadar urejamo besedilo v enem oknu, | ||
| 924 | drugega pa uporabljamo samo za pomoè. Kazalèek ostaja ves èas v oknu, | ||
| 925 | v katerem urejamo, po vsebini spodnjega okna pa se vseeno lahko | ||
| 926 | premikamo, ne da bi morali venomer skakati iz enega okna v drugega. | ||
| 927 | |||
| 928 | C-M-v je primer znaka CONTROL-META. Èe imate v resnici tipko META (na | ||
| 929 | PC navadno levi Alt), lahko vtipkate C-M-v tako, da dr¾ite pritisnjeni | ||
| 930 | tako CONTROL kot META, medtem ko vtipkate v. Ni pomembno, katero od | ||
| 931 | tipk, CONTROL ali META, pritisnete prvo, saj obe delujeta ¹ele, ko | ||
| 932 | pritisnete znak, ki sledi (v zgornjem primeru ,v`). | ||
| 933 | |||
| 934 | Nasprotno pa je vrstni red pritiskanja pomemben, èe nimate tipke META | ||
| 935 | in namesto nje uporabljate ESC. V tem primeru morate najprej | ||
| 936 | pritisniti ESC, potem pa Control-v. Obratna kombinacija, CONTROL-ESC v | ||
| 937 | ne deluje. To je zato, ker je ESC znak sam po sebi, ne pa modifikator, | ||
| 938 | kot sta CONTROL in META. | ||
| 939 | |||
| 940 | >> V zgornjem oknu vtipkajte C-x 1, da se znebite spodnjega okna. | ||
| 941 | |||
| 942 | (Èe bi vtipkali C-x 1 v spodnjem oknu, bi se znebili | ||
| 943 | zgornjega. Razmi¹ljajte o tem ukazu kot ,,Obdr¾i samo eno okno, in | ||
| 944 | sicer tisto, v katerem sem zdaj.``) | ||
| 945 | |||
| 946 | Seveda ni nujno, da obe okni ka¾eta isto delovno podroèje. Èe v enem | ||
| 947 | oknu izvedete C-x C-f in poi¹èete novo datoteko, se vsebina drugega | ||
| 948 | okna ne spremeni. V vsakem oknu lahko neodvisno obdelujete drugo | ||
| 949 | datoteko. | ||
| 950 | |||
| 951 | Pa ¹e ena pot, kako v dveh oknih prika¾ete dve razlièni datoteki: | ||
| 952 | |||
| 953 | >> Vtipkajte C-x 4 C-f, in na pozivnik vtipkajte ime ene va¹ih | ||
| 954 | datotek. Konèajte z <Return>. Odpre se ¹e eno okno in izbrana | ||
| 955 | datoteka se pojavi v drugem oknu. Tudi kazalèek se preseli v drugo | ||
| 956 | okno. | ||
| 957 | |||
| 958 | >> Vtipkajte C-x o, da se vrnete nazaj v zgornje okno, in C-x 1, da | ||
| 959 | zaprete spodnje okno. | ||
| 960 | |||
| 961 | |||
| 962 | * REKURZIVNI NIVOJI UREJANJA | ||
| 963 | ---------------------------- | ||
| 964 | |||
| 965 | Vèasih boste pri¹li v nekaj, èemur se pravi ,,rekurzivni nivo | ||
| 966 | urejanja``. To se vidi po tem, da v statusni vrstici oglati oklepaji | ||
| 967 | oklepajo ime glavnega naèina. V osnovnem naèinu bi, na primer, videli | ||
| 968 | [(Fundamental)] namesto (Fundamental). | ||
| 969 | |||
| 970 | Iz rekurzivnega nivoja urejanja se re¹ite, èe vtipkate ESC ESC ESC. To | ||
| 971 | zaporedje je vsenamenski ukaz ,,pojdi ven``. Uporabite ga lahko tudi | ||
| 972 | za ukinjanje odveènih oken, ali vrnitev iz pogovornega vmesnika. | ||
| 973 | |||
| 974 | >> Pritisnite M-x, da odprete pogovorni vmesnik, zatem pa vtipkajte | ||
| 975 | ESC ESC ESC, da pridete ven iz njega. | ||
| 976 | |||
| 977 | Z ukazom C-g ne morete iz rekurzivnega nivoja urejanja, ker C-g | ||
| 978 | preklièe ukaze ali argumente ZNOTRAJ rekurzivnega nivoja. | ||
| 979 | |||
| 980 | |||
| 981 | * DODATNA POMOÈ | ||
| 982 | --------------- | ||
| 983 | |||
| 984 | V tem uvodu smo posku¹ali zbrati dovolj informacij, da lahko zaènete | ||
| 985 | Emacs uporabljati. Emacs ponuja toliko, da bi bilo nemogoèe vse to | ||
| 986 | zbrati tukaj. Verjetno pa bi se vseeno radi nauèili kaj o ¹tevilnih | ||
| 987 | koristnih mo¾nostih, ki jih ¹e ne poznate. Emacs ima ¾e vgrajene | ||
| 988 | veliko dokumentacije, do katere lahko pridete s pritiskom na CONTROL-h | ||
| 989 | (h kot ,,help``, pomoè). | ||
| 990 | |||
| 991 | Za pomoè pritisnete C-h, potem pa vtipkate znak, ki pove, kak¹no pomoè | ||
| 992 | ¾elite. Èe ste poplnoma izgubljeni, vtipkajte C-h ? in Emacs vam bo | ||
| 993 | povedal, kak¹na pomoè je sploh na voljo. Èe ste vtipkali C-h, pa ste | ||
| 994 | si premislili, lahko ukaz preklièete s C-g. | ||
| 995 | |||
| 996 | (Na nekaterih sistemih se znak C-h preslika v kaj drugega. To ni | ||
| 997 | dobro, in v takem primeru se prito¾ite sistemskemu vzdr¾evalcu. Medtem | ||
| 998 | pa, èe C-h ne prika¾e sporoèila o pomoèi na dnu zaslona, namesto tega | ||
| 999 | poskusite pritisniti tipko F1 ali pa vtipkajte M-x help <Return>.) | ||
| 1000 | |||
| 1001 | Najosnovnej¹i tip pomoèi prika¾e C-h c. Pritisnite C-h, tipko c, zatem | ||
| 1002 | pa ukazni znak ali zaporedje ukaznih znakov, in Emacs bo izpisal | ||
| 1003 | kratek opis ukaza. | ||
| 1004 | |||
| 1005 | >> Vtipkajte C-h c C-p. | ||
| 1006 | Izpi¹e se nekaj takega kot | ||
| 1007 | |||
| 1008 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1009 | |||
| 1010 | Ukaz je izpisal ime funkcije, ki izvede ukaz. Imena funkcij | ||
| 1011 | uporabljamo, kadar pi¹emo prilagoditve in raz¹iritve Emacsa. Ker pa so | ||
| 1012 | navadno imena funkcij izbrana tako, da kaj povedo o tem, kaj funkcija | ||
| 1013 | poène, bo verjetno to tudi dovolj za kratko osve¾itev, èe ste se z | ||
| 1014 | ukazom ¾e kdaj sreèali. | ||
| 1015 | |||
| 1016 | Ukazu C-h lahko sledi tudi zaporedje znakov, kot na primer C-x C-s, | ||
| 1017 | ali, èe nimate tipke META, <Esc>v. | ||
| 1018 | |||
| 1019 | Za veè informacij o ukazu vtipkajte C-h k namesto C-h c. | ||
| 1020 | |||
| 1021 | >> Vtipkajte C-h k C-p. | ||
| 1022 | |||
| 1023 | To odpre novo okno in v njem prika¾e dokumentacijo o funkciji, obenem | ||
| 1024 | z njenim imenom. Ko ste opravili, vtipkajte C-x 1, da se znebite okna | ||
| 1025 | z pomoèjo. Tega seveda ni potrebno napraviti takoj, ampak lahko | ||
| 1026 | urejate, medtem ko imate odprto okno s pomoèjo, in ga zaprete, ko ste | ||
| 1027 | konèali. | ||
| 1028 | |||
| 1029 | Sledi ¹e nekaj uporabnih mo¾nosti, ki jih ponuja pomoè: | ||
| 1030 | |||
| 1031 | C-h f Opi¹i funkcijo. Kot argument morate podati ime | ||
| 1032 | funkcije. | ||
| 1033 | |||
| 1034 | >> Poskusite C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1035 | To izpi¹e vse podatke, ki jih ima Emacs o funkciji, ki izvede ukaz C-p. | ||
| 1036 | |||
| 1037 | Podoben ukaz C-h v izpi¹e dokumentacijo za spremenljivke, s katerimi | ||
| 1038 | lahko nastavite obna¹anje Emacsa. Ob pozivniku morate vpisati ime | ||
| 1039 | spremenljivke. | ||
| 1040 | |||
| 1041 | C-h a Apropos. Vtipkajte kljuèno besedo in Emacs bo izpisal | ||
| 1042 | vse ukaze, ki vsebujejo to kljuèno besedo. Vse te | ||
| 1043 | ukaze lahko priklièete z META-x. Pri nekaterih ukazih | ||
| 1044 | bo Apropos izpisal tudi eno ali dvoznakovno | ||
| 1045 | zaporedje, s katerim dose¾ete isti uèinek. | ||
| 1046 | |||
| 1047 | >> Vtipkajte C-h a file<Return>. | ||
| 1048 | |||
| 1049 | To odpre novo okno, v katerem so vsa dolga imena ukazov, ki vsebujejo | ||
| 1050 | ,,file`` v imenu. Izvedete jih lahko z M-x. Pri nekaterih se izpi¹e | ||
| 1051 | tudi kratek ukaz, npr. C-x C-f ali C-x C-w pri ukazih find-file in | ||
| 1052 | write-file. | ||
| 1053 | |||
| 1054 | >> Pritisnite C-M-v, da se sprehajate po oknu s pomoèjo. Poskusite | ||
| 1055 | nekajkrat. | ||
| 1056 | |||
| 1057 | >> Vtipkajte C-x 1, da zaprete okno s pomoèjo. | ||
| 1058 | |||
| 1059 | C-h i Priroèniki z navodili za uporabo (tkim. datoteke | ||
| 1060 | "info"). Ta ukaz vas prestavi v posebno delovno | ||
| 1061 | podroèje, imenovano "info". V njem lahko prebirate | ||
| 1062 | priroènike za programe, ki so name¹èeni v sistemu. Z | ||
| 1063 | ukazom m emacs<Return> denimo dobite priroènik za | ||
| 1064 | urejevalnik Emacs. Èe sistema Info ¹e niste | ||
| 1065 | uporabljali, vtipkajte ? in Emacs vas bo popeljal na | ||
| 1066 | vódeni izlet po naèinu Info in mo¾nostih, ki jih | ||
| 1067 | ponuja. Ko boste zakljuèili z branjem tega prvega | ||
| 1068 | berila, bo priroènik za Emacs v sistemu Info va¹ | ||
| 1069 | glavni vir dokumentacije. | ||
| 1070 | |||
| 1071 | |||
| 1072 | * DRUGE MO®NOSTI | ||
| 1073 | ---------------- | ||
| 1074 | |||
| 1075 | ©e veè se lahko nauèite o Emacsu z branjem priroènika, bodisi | ||
| 1076 | natisnjenega, bodisi na zaslonu v sistemu Info (uporabite menu Help | ||
| 1077 | ali vtipkajte F10 h r). Dve mo¾nosti, ki vam bosta morda posebej v¹eè, | ||
| 1078 | sta samodejno zakljuèevanje vrstice, s katerim prihranite nekaj | ||
| 1079 | tipkanja, in dired, s katerim poenostavimo delo z datotekami. | ||
| 1080 | |||
| 1081 | Samodejno zakljuèevanje vrstic je naèin, s katerim prihranimo nekaj | ||
| 1082 | tipkanja. Èe ¾elite denimo preklopiti v delovno podroèje *Messages*, | ||
| 1083 | je dovolj, da vtipkate C-x b *M<Tab> in Emacs bo sam dopolnil | ||
| 1084 | preostanek imena delovnega podroèja. Samodejno zakljuèevanje je | ||
| 1085 | opisano v sistemu Info v priroèniku za Emacs, razdelek ,,Completion``. | ||
| 1086 | |||
| 1087 | Dired omogoèa izpis seznama datotek v imeniku (in po mo¾nosti tudi | ||
| 1088 | podimenikih), premikanje po seznamu, obiskovanje (odpiranje), | ||
| 1089 | preimenovanje, brisanje in druge operacije z datotekami. Dired je | ||
| 1090 | opisav v sistemu Info v priroèniku za Emacs, razdelek ,,Dired``. | ||
| 1091 | |||
| 1092 | Priroènik opisuje tudi mnoge druge mo¾nosti Emacsa. | ||
| 1093 | |||
| 1094 | |||
| 1095 | * ZAKLJUÈEK | ||
| 1096 | ----------- | ||
| 1097 | |||
| 1098 | Zapomnite si, da Emacs zapustite z ukazom C-x C-c. Èe bi radi samo | ||
| 1099 | zaèasno skoèili v ukazno lupino in se kasneje vrnili v Emacs, pa | ||
| 1100 | storite to z ukazom C-z. | ||
| 1101 | |||
| 1102 | Ta uèbenik je napisan z namenom, da bi bil razumljiv vsem novincem v | ||
| 1103 | Emacsu. Èe se vam kaj ne zdi jasno napisano, ne valite krivde nase - | ||
| 1104 | prito¾ite se! | ||
| 1105 | |||
| 1106 | |||
| 1107 | * RAZMNO®EVANJE IN RAZ©IRJANJE | ||
| 1108 | ------------------------------ | ||
| 1109 | |||
| 1110 | Angle¹ki izvirnik tega uvoda v Emacs je naslednik dolge vrste tovrstnih | ||
| 1111 | besedil, zaèen¹i s tistim, ki ga je Stuart Cracraft napisal za izvorni | ||
| 1112 | Emacs. V sloven¹èino ga je prevedel Primo¾ Peterlin. | ||
| 1113 | |||
| 1114 | To besedilo, kot sam GNU Emacs, je avtorsko delo, in njegovo | ||
| 1115 | razmno¾evanje in raz¹irjanje je dovoljeno pod naslednjimi pogoji: | ||
| 1116 | |||
| 1117 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1118 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1119 | |||
| 1120 | Dovoljeno je izdelovati in raz¹irjati neokrnjene kopije tega spisa | ||
| 1121 | v kakr¹nikoli obliki pod pogojem, da je ohranjena navedba o | ||
| 1122 | avtorstvu in to dovoljenje, ter da distributer dovoljuje prejemniku | ||
| 1123 | nadaljnje raz¹irjanje pod pogoji, navedenimi v tem dovoljenju. | ||
| 1124 | |||
| 1125 | Pod pogoji iz prej¹njega odstavka je dovoljeno raz¹irjati | ||
| 1126 | spremenjene verzije tega spisa ali njegovih delov, èe je jasno | ||
| 1127 | oznaèeno, kdo je nazadnje vnesel spremembe. | ||
| 1128 | |||
| 1129 | Pogoji za razmno¾evanje in raz¹irjanje samega Emacsa so malo drugaèni, | ||
| 1130 | a v istem duhu. Prosimo, preberite datoteko COPYING in potem dajte | ||
| 1131 | kopijo programa GNU Emacs svojim prijateljem. Pomagajte zatreti | ||
| 1132 | obstrukcionizem (,,lastni¹tvo``) v programju tako, da uporabljate, | ||
| 1133 | pi¹ete in delite prosto programje! | ||
| 1134 | |||
| 1135 | ;;; Local Variables: | ||
| 1136 | ;;; coding: iso-latin-2 | ||
| 1137 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1138 | ;;; End: | ||
| 1139 | |||
| 1140 | ;;; arch-tag: 985059e4-44c6-4ac9-b627-46c8db57acf6 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.sv b/etc/tutorials/TUTORIAL.sv new file mode 100644 index 00000000000..2a54047e8dc --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.sv | |||
| @@ -0,0 +1,1153 @@ | |||
| 1 | Emacs användarhandledning. I slutet finns kopieringsvillkoren. | ||
| 2 | |||
| 3 | Emacs-kommandon innebär ofta användning av kontrolltangenten (vanligen | ||
| 4 | märkt CTRL eller CTL) eller META-tangenten (på vissa tangentbord märkt | ||
| 5 | ALT eller EDIT). Vi använder här följande förkortningar: | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<chr> håll ner kontrolltangenten samtidigt som du skriver bokstaven | ||
| 8 | <chr>. C-f betyder: håll ner kontrolltangenten och tryck f. | ||
| 9 | M-<chr> håll ner META-tangenten samtidigt som du skriver <chr>. Om | ||
| 10 | META-tangent saknas trycker du <ESC>, ESC-tangenten, släpper | ||
| 11 | den och trycker sedan <chr>. | ||
| 12 | |||
| 13 | Viktigt: För att avsluta Emacs trycker du C-x C-c (två tecken). | ||
| 14 | Tecknen ">>" i vänstermarginalen anger att du kan prova ett | ||
| 15 | kommando. Till exempel: | ||
| 16 | <<Tomma rader sätts in runt nästa rad när help-with-tutorial aktiveras>> | ||
| 17 | [Tomma rader av pedagogiska skäl. Texten fortsätter nedanför.] | ||
| 18 | >> Tryck C-v (View next screen) för att hoppa till nästa skärmbild. | ||
| 19 | Prova nu. Håll ned kontrolltangenten och tryck v. Gör så i | ||
| 20 | fortsättningen när du är färdig med en skärmbild. | ||
| 21 | |||
| 22 | Notera att det är ett överlapp på två rader när du byter från | ||
| 23 | skärmbild till skärmbild. Detta är för att behålla sammanhanget när du | ||
| 24 | bläddrar framåt i filen. | ||
| 25 | |||
| 26 | Det första du behöver veta är hur du manövrerar från plats till plats | ||
| 27 | i texten. Du har redan lärt dig hur du flyttar en skärmbild framåt, | ||
| 28 | med C-v. För att flytta dig en skärmbild bakåt trycker du M-v. (Håll | ||
| 29 | ned META-tangenten och tryck v eller tryck <ESC>v om du inte har | ||
| 30 | META-, EDIT- eller ALT-tangent.) | ||
| 31 | |||
| 32 | >> Prova att trycka M-v och C-v några gånger. | ||
| 33 | |||
| 34 | |||
| 35 | * SAMMANFATTNING | ||
| 36 | ---------------- | ||
| 37 | |||
| 38 | Följande kommandon är bra för att se hela skärmbilder: | ||
| 39 | |||
| 40 | C-v Flytta en skärmbild framåt. | ||
| 41 | M-v Flytta en skärmbild bakåt. | ||
| 42 | C-l Rita om skärmen och placera texten där markören står | ||
| 43 | mitt på skärmbilden. (Det är KONTROLL-L, inte | ||
| 44 | KONTROLL-1.) | ||
| 45 | |||
| 46 | >> Leta reda på markören och se vad som står där. Tryck sedan C-l. | ||
| 47 | Hitta markören igen och notera att det är samma text som står kring | ||
| 48 | markören nu. | ||
| 49 | |||
| 50 | Du kan också använda PageUp och PageDn tangenterna, om din terminal | ||
| 51 | har dem, för att flytta en hel skärmbild åt gången, men du redigerar | ||
| 52 | effektivare om du använder C-v och M-v. | ||
| 53 | |||
| 54 | |||
| 55 | * GRUNDLÄGGANDE MARKÖRRÖRELSER | ||
| 56 | ------------------------------ | ||
| 57 | |||
| 58 | Att flytta sig från skärmbild till skärmbild kan vara bra, men hur | ||
| 59 | förflyttar man sig till en speciell plats på skärmen? | ||
| 60 | |||
| 61 | Det finns flera sätt att göra detta. Du kan använda piltangenterna, | ||
| 62 | men det är mer effektivt att ha händerna i standardläget och använda | ||
| 63 | kommandona C-p, C-b, C-f och C-n. Dessa tecken är likvärdiga med de | ||
| 64 | fyra piltangenterna. Så här: | ||
| 65 | |||
| 66 | Föregående rad, C-p | ||
| 67 | : | ||
| 68 | : | ||
| 69 | Bakåt, C-b .... Nuvarande markörposition .... Framåt, C-f | ||
| 70 | : | ||
| 71 | : | ||
| 72 | Nästa rad, C-n | ||
| 73 | |||
| 74 | >> Flytta markören till linjen mitt i diagrammet genom att använda C-n | ||
| 75 | och C-p. Använd sedan C-l för att centrera diagrammet på | ||
| 76 | skärmbilden. | ||
| 77 | |||
| 78 | Detta är enklare att komma ihåg om du tänker på dessa förkortningar: P | ||
| 79 | för föregående (previous), N för nästa (next), B för bakåt (backward) | ||
| 80 | och F för framåt (forward). Dessa är de grundläggande kommandona för | ||
| 81 | att flytta markören och du kommer att använda dem hela tiden. | ||
| 82 | |||
| 83 | >> Gör några C-n så att du kommer ned till den här raden. | ||
| 84 | |||
| 85 | >> Flytta dig in i raden med hjälp av några C-f och sedan uppåt | ||
| 86 | med några C-p. Lägg märke till vad C-p gör när markören står mitt | ||
| 87 | på en rad. | ||
| 88 | |||
| 89 | Textrader är åtskilda med radslutstecken. Den sista raden i filen | ||
| 90 | avslutas också vanligtvis med ett radslut men Emacs kräver inte att | ||
| 91 | den gör det. | ||
| 92 | |||
| 93 | >> Prova med C-b i början av en rad. Detta gör att markören | ||
| 94 | flyttas till slutet av den tidigare raden. Detta är för att den | ||
| 95 | flyttar markören över radslutstecknet. | ||
| 96 | |||
| 97 | C-f flyttar också över radslut, precis som C-b. | ||
| 98 | |||
| 99 | >> Gör några fler C-b så att du får en känsla för var markören | ||
| 100 | är. Tryck sedan några C-f tills du kommer till slutet av | ||
| 101 | raden. Tryck ytterligare en C-f så att du flyttar markören till | ||
| 102 | nästa rad. | ||
| 103 | |||
| 104 | När du flyttar markören förbi toppen eller botten av skärmbilden | ||
| 105 | kommer texten utanför skärmen att komma fram. Detta kallas "rullning" | ||
| 106 | och gör det möjligt för Emacs att flytta markören utan att den | ||
| 107 | försvinner ut ur skärmbilden. | ||
| 108 | |||
| 109 | >> Prova att flytta markören förbi skärmbildens nederkant med hjälp av | ||
| 110 | C-n och se vad som händer. | ||
| 111 | |||
| 112 | Om det går för sakta att flytta markören ett tecken i taget kan du | ||
| 113 | flytta den ett ord. M-f flyttar markören ett ord framåt och M-b | ||
| 114 | flyttar den ett ord bakåt. | ||
| 115 | |||
| 116 | >> Prova några M-f och M-b. | ||
| 117 | |||
| 118 | Om markören står mitt i ett ord kommer M-f att flytta markören till | ||
| 119 | slutet av ordet. Om du står mitt emellan två ord kommer M-f att flytta | ||
| 120 | markören till slutet av nästa ord. M-b fungerar på samma sätt men i | ||
| 121 | motsatt riktning. | ||
| 122 | |||
| 123 | >> Tryck M-f och M-b några gånger och skifta markörposition med några | ||
| 124 | C-f och C-b så att du ser hur M-f och M-b uppför sig vid olika | ||
| 125 | placeringar av markören både i och mellan ord. | ||
| 126 | |||
| 127 | Lägg märke till likheten mellan C-f och C-b å ena sidan och M-f och | ||
| 128 | M-b å den andra. Ofta används META-kommandon till språkrelaterade | ||
| 129 | operationer (ord, stycken, avsnitt), medan kontrollkommandon används | ||
| 130 | till grundläggande operationer som inte beror av vad man redigerar | ||
| 131 | (bokstäver, rader, etc.). | ||
| 132 | |||
| 133 | Denna likhet finns också mellan rader och stycken: C-a och C-e flyttar | ||
| 134 | markören till början av en rad eller till slutet av en rad, medan M-a | ||
| 135 | och M-e flyttar den till början respektive slutet av ett stycke. | ||
| 136 | |||
| 137 | >> Prova några C-a och sedan några C-e. | ||
| 138 | Prova också några M-a och sedan några M-e. | ||
| 139 | |||
| 140 | Se hur efterföljande C-a efter varandra inte gör något, medan flera | ||
| 141 | M-a fortsätter att flytta markören till nästa stycke. Även om detta | ||
| 142 | inte verkar självklart är det ganska naturligt. | ||
| 143 | |||
| 144 | Platsen där markören är i texten kallas också för "arbetspunkt" | ||
| 145 | (point). Eller omskrivet: Markören visar på skärmen var arbetspunkten | ||
| 146 | är i texten. | ||
| 147 | |||
| 148 | Här är en kort sammanfattning av de enklaste markörförflyttnings- | ||
| 149 | kommandona, inklusive ord- och styckesförflyttningskommandon: | ||
| 150 | |||
| 151 | C-f Flytta markören ett steg framåt | ||
| 152 | C-b Flytta markören ett steg bakåt | ||
| 153 | |||
| 154 | M-f Flytta markören ett ord framåt | ||
| 155 | M-b Flytta markören ett ord bakåt | ||
| 156 | |||
| 157 | C-n Flytta markören till nästa rad | ||
| 158 | C-p Flytta markören till föregående rad | ||
| 159 | |||
| 160 | C-a Flytta markören till början av raden | ||
| 161 | C-e Flytta markören till slutet av raden | ||
| 162 | |||
| 163 | M-a Flytta markören till början av meningen | ||
| 164 | M-e Flytta markören till slutet av meningen | ||
| 165 | |||
| 166 | >> Prova alla dessa kommandon några gånger för tränings skull. | ||
| 167 | Dessa är de kommandon som används mest. | ||
| 168 | |||
| 169 | Två andra viktiga markörrörelsekommandon är M-< (META mindre-än), som | ||
| 170 | flyttar markören till början av texten, och M-> (META större-än), som | ||
| 171 | flyttar den till slutet av texten. | ||
| 172 | |||
| 173 | På en del tangentbord är "<" placerad över komma, så att man måste | ||
| 174 | använda skift för att få fram den. På dessa tangentbord måste man | ||
| 175 | också använda skift för att skriva M-<. Utan skifttangenten skulle det | ||
| 176 | bli M-komma. | ||
| 177 | |||
| 178 | >> Prova M-< nu för att flytta markören till början av vägledningen. | ||
| 179 | Använd sedan C-v för att flytta markören tillbaka hit igen. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> Prova också M-> för att flytta markören till slutet av vägledningen. | ||
| 182 | Använd sedan M-v för att flytta markören tillbaka hit igen. | ||
| 183 | |||
| 184 | Du kan också flytta markören med hjälp av piltangenterna, om | ||
| 185 | terminalen har piltangenter. Vi föreslår att du lär dig C-b, C-f, C-n | ||
| 186 | och C-p av tre skäl. För det första kommer de att fungera på alla | ||
| 187 | slags terminaler. För det andra kommer du att finna, när du har fått | ||
| 188 | lite träning i att använda Emacs, att det går mycket snabbare att | ||
| 189 | använda kontrollfunktionerna än piltangenterna (för att du undviker | ||
| 190 | att ändra fingersättningen). Den tredje anledningen är att när man har | ||
| 191 | lärt sig att använda kontrolltangenten blir det lättare att lära sig | ||
| 192 | de mer avancerade kontrollfunktionerna. | ||
| 193 | |||
| 194 | De flesta kommandon i Emacs tar ett numeriskt argument och för de | ||
| 195 | flesta kommandon leder detta till att de repeteras. Ett numeriskt | ||
| 196 | argument anges genom att du skriver C-u och sedan talet, innan du | ||
| 197 | skriver kommandot. Om du har en META- (eller EDIT- eller ALT-) tangent | ||
| 198 | så finns det ett annat alternativ för att ge numeriska argument: skriv | ||
| 199 | talet medan du håller ned META-tangenten. Vi föreslår att du använder | ||
| 200 | C-u för det fungerar på alla slags terminaler. Det numeriska | ||
| 201 | argumentet kallas också för "prefixargument" eftersom det skrivs före | ||
| 202 | kommandot. | ||
| 203 | |||
| 204 | Till exempel: C-u 8 C-f flyttar markören åtta steg framåt. | ||
| 205 | |||
| 206 | >> Prova C-n eller C-p med ett numeriskt argument så att du | ||
| 207 | kommer så nära den här raden som möjligt med ett enda kommando. | ||
| 208 | |||
| 209 | De flesta kommandon använder det numeriska argumentet för ett | ||
| 210 | repeterat utförande men det finns kommandon som använder det | ||
| 211 | annorlunda. Flera kommandon, men inga av dem du lärt dig hittills, | ||
| 212 | använder det som en flagga. Med ett prefixargument, och oberoende av | ||
| 213 | dess värde, gör kommandot något annat. | ||
| 214 | |||
| 215 | C-v och M-v finns med bland dessa undantag. Om man ger ett argument | ||
| 216 | till ett av dessa kommandon kommer skärmbilden flytta sig upp eller | ||
| 217 | ned så många rader som argumentet anger, istället för så många | ||
| 218 | skärmbilder. Till exempel kommer C-u 8 C-v flytta skärmbilden 8 rader | ||
| 219 | uppåt. | ||
| 220 | |||
| 221 | >> Prova C-u 8 C-v nu. | ||
| 222 | |||
| 223 | Detta borde ha flyttat skärmbilden 8 rader uppåt. Om du önskar flytta | ||
| 224 | tillbaka igen är det bara att ge samma argument till M-v. | ||
| 225 | |||
| 226 | Om du använder Emacs under ett fönstersystem, som X11 eller | ||
| 227 | MS-Windows, finns det troligen ett rektangulärt område på sidan | ||
| 228 | av Emacs-fönstret, en så kallad rullningslist. Genom att klicka i den | ||
| 229 | med musen kan du rulla texten. | ||
| 230 | |||
| 231 | >> Prova att trycka med den mellersta musknappen i det utvalda området | ||
| 232 | på rullningslisten. Detta bör flytta skärmbilden till en plats i | ||
| 233 | texten beroende på var i rullningslisten du trycker. | ||
| 234 | |||
| 235 | >> Prova att flytta musen upp och ner medan du håller ner den | ||
| 236 | mellersta musknappen. Du ser att texten rullar upp och ner beroende | ||
| 237 | på hur du för musen. | ||
| 238 | |||
| 239 | |||
| 240 | * OM EMACS HÄNGER | ||
| 241 | ----------------- | ||
| 242 | |||
| 243 | Om Emacs slutar att reagera på kommandon kan du lugnt stoppa dem genom | ||
| 244 | att trycka C-g. Du kan också använda C-g för att stoppa ett kommando | ||
| 245 | som tar för lång tid att utföra. | ||
| 246 | |||
| 247 | Det är också möjligt att använda C-g för att avbryta ett numeriskt | ||
| 248 | argument eller början på ett kommando som du inte önskar att utföra. | ||
| 249 | |||
| 250 | >> Skriv C-u 100 för att ge ett numeriskt argument på 100 och tryck | ||
| 251 | C-g. Tryck nu C-f. Markören skall nu flytta sig bara ett steg, för att | ||
| 252 | du avbröt argumentet med C-g. | ||
| 253 | |||
| 254 | Om du av misstag slår <ESC> blir du kvitt detta med ett C-g. | ||
| 255 | |||
| 256 | |||
| 257 | * SPÄRRADE KOMMANDON | ||
| 258 | -------------------- | ||
| 259 | |||
| 260 | En del Emacs-kommandon är "spärrade" så att nybörjare inte skall | ||
| 261 | använda dem av misstag. | ||
| 262 | |||
| 263 | Om du provar ett av dessa spärrade kommandon kommer Emacs ge ett | ||
| 264 | meddelande som berättar vilket kommando det är och kommer att fråga om | ||
| 265 | du verkligen vill fortsätta och utföra detta kommando. | ||
| 266 | |||
| 267 | Om du verkligen önskar att utföra kommandot trycker du mellanslag som | ||
| 268 | svar på frågan. Normalt, om du inte önskar att utföra detta kommando, | ||
| 269 | svarar du "n" på frågan. | ||
| 270 | |||
| 271 | >> Skriv C-x C-l (som är ett spärrat kommando). | ||
| 272 | Skriv n som svar på frågan. | ||
| 273 | |||
| 274 | |||
| 275 | * FÖNSTER | ||
| 276 | --------- | ||
| 277 | |||
| 278 | Emacs kan ha flera fönster och varje fönster kan visa sin egen text. | ||
| 279 | Vi kommer förklara senare hur man använder flera fönster. Här skall vi | ||
| 280 | förklara hur man blir av med extra fönster för att komma tillbaka till | ||
| 281 | det grundläggande läget med endast ett fönster. Det är enkelt: | ||
| 282 | |||
| 283 | C-x 1 Ett fönster (dvs. ta bort alla andra fönster). | ||
| 284 | |||
| 285 | Det är KONTROLL-x följt av siffran 1. C-x 1 utvidgar fönstret där | ||
| 286 | markören står så att det fyller hela skärmbilden. Alla andra fönster | ||
| 287 | tas bort. | ||
| 288 | |||
| 289 | >> Flytta markören till den här raden och tryck C-u 0 C-l. | ||
| 290 | >> Tryck C-h k C-f. | ||
| 291 | Se hur det här fönstret krymper samtidigt som ett nytt uppträder | ||
| 292 | för att visa dokumentationen för C-f-kommandot. | ||
| 293 | |||
| 294 | >> Slå C-x 1 och se hur dokumentationsfönstret nu försvinner. | ||
| 295 | |||
| 296 | Kommandot skiljer sig lite från andra kommandon du har lärt dig | ||
| 297 | eftersom det består av två tecken. Det startar med tecknet | ||
| 298 | KONTROLL-x. Det är faktisk många kommandon som startar med KONTROLL-x | ||
| 299 | och många av dem har med filer, skärmbilder och liknande saker att | ||
| 300 | göra. Dessa kommandon är två, tre eller fyra tecken långa. | ||
| 301 | |||
| 302 | |||
| 303 | * SKRIVA OCH TA BORT TEXT | ||
| 304 | ------------------------- | ||
| 305 | |||
| 306 | Om du önskar att sätta in text är det bara att skriva in | ||
| 307 | texten. Tecken som du kan se, så som A, 7, *, etc. tolkas som text och | ||
| 308 | sätts in direkt. Skriv <Return> (retur-tangenten) för att sätta in en | ||
| 309 | radbrytning. | ||
| 310 | |||
| 311 | Du kan radera det sista tecknet du skrev genom att trycka <Delback>. | ||
| 312 | <Delback> är en tangent på tangentbordet -- samma som du normalt | ||
| 313 | använder utanför Emacs för att ta bort det senaste tecknet du skrivit. | ||
| 314 | Det är vanligen en stor tangent några rader ovanför retur-tangenten, | ||
| 315 | och den är vanligtvis märkt "Delete, "Del" eller "Backspace". | ||
| 316 | |||
| 317 | Om den stora tangenten är märkt med "Backspace" så är det den du | ||
| 318 | använder för <Delback>. Det kan finnas en annan tangent som är märkt | ||
| 319 | med "Delete" men det är inte <Delback>. | ||
| 320 | |||
| 321 | Generellt raderar <Delback> tecknet precis före den aktuella | ||
| 322 | markörspositionen. | ||
| 323 | |||
| 324 | >> Gör detta nu: Skriv in några tecken och ta bort dem genom att | ||
| 325 | använda <Delback>. Var inte rädd för att skriva i den här filen, | ||
| 326 | du kommer inte att kunna förändra originalet till vägledningen. | ||
| 327 | Detta är bara en lokal kopia. | ||
| 328 | |||
| 329 | När en rad blir för lång för att rymmas på en skärmbredd så fortsätter | ||
| 330 | den på raden under. Ett bakstreck ("\") (eller om du kör under ett | ||
| 331 | fönstersystem, en liten böjd pil) i slutet av högermarginalen | ||
| 332 | indikerar att raden fortsätter. | ||
| 333 | |||
| 334 | >> Skriv in lite text så att du kommer till slutet av raden och | ||
| 335 | fortsätt att skriva lite till. Du kommer då att se hur | ||
| 336 | fortsättningstecknet ser ut. | ||
| 337 | |||
| 338 | >> Använd <Delback> för att radera texten tills raden ryms på en | ||
| 339 | skärmbredd igen. Fortsättningstecknet kommer då att försvinna. | ||
| 340 | |||
| 341 | Du kan radera radbrytning precis som andra tecken. Genom att radera | ||
| 342 | radbrytningen mellan två rader slås dessa samman till en. Om | ||
| 343 | resultatet av denna sammanslagning blir för stor för att passa inom en | ||
| 344 | skärmbredd, så kommer den att visas med ett fortsättningstecken. | ||
| 345 | |||
| 346 | >> Flytta markören till början av en rad och tryck <Delback>. | ||
| 347 | Detta kommer att klistra ihop raden med raden över. | ||
| 348 | |||
| 349 | >> Tryck <Return> för att sätta in radbrytningen du tog bort. | ||
| 350 | |||
| 351 | Tänk på att de flesta Emacs-kommandon kan ta numeriska argument. Detta | ||
| 352 | gäller också texttecken. Genom att repetera ett texttecken kommer det | ||
| 353 | skrivas flera gånger. | ||
| 354 | |||
| 355 | >> Prova det nu: Skriv C-u 8 * för att sätta in ********. | ||
| 356 | |||
| 357 | Du har nu lärt dig de mest grundläggande sätten att skriva något i | ||
| 358 | Emacs och att rätta fel. Du kan radera ord och rader också. Här är en | ||
| 359 | översikt över kommandon för radering: | ||
| 360 | |||
| 361 | <Delback> Raderar tecknet som står precis före markören | ||
| 362 | C-d Raderar tecknet som står precis under markören | ||
| 363 | |||
| 364 | M-<Delback> Raderar ordet precis före markören | ||
| 365 | M-d Raderar ordet precis efter markören | ||
| 366 | |||
| 367 | C-k Raderar från markören till slutet av raden | ||
| 368 | M-k Raderar till slutet av stycket | ||
| 369 | |||
| 370 | Lägg märke till att <Delback> och C-d kontra M-<Delback> och M-d | ||
| 371 | följer mönstret som började med C-f och M-f. (<Delback> är inte precis | ||
| 372 | ett kontrolltecken men låt oss inte bry oss om det.) C-k och M-k | ||
| 373 | fungerar på samma sätt som C-e och M-e (nästan). | ||
| 374 | |||
| 375 | Du kan också ta bort vilken del som helst av texten med hjälp av | ||
| 376 | följande allmänna metod. Flytta till ena änden av det område du vill | ||
| 377 | ta bort och tryck C-@ eller C-mellanslag. Flytta till andra änden av | ||
| 378 | området och tryck C-w. Detta tar bort all text mellan de två | ||
| 379 | positionerna. | ||
| 380 | |||
| 381 | >> Flytta markören till bokstaven D i föregående stycke. | ||
| 382 | >> Tryck C-mellanslag. Emacs skall nu visa meddelandet "Mark set" | ||
| 383 | längst ner på skärmen. | ||
| 384 | >> Flytta markören till bokstaven o i ordet metod på andra raden i | ||
| 385 | stycket. | ||
| 386 | >> Tryck C-w. Detta tar bort texten från och med D fram till just före | ||
| 387 | o. | ||
| 388 | |||
| 389 | Skillnaden mellan att "ta bort" (killing) och "radera" (deleting) text | ||
| 390 | är att "borttagen" text kan hämtas tillbaka, medan raderad text inte | ||
| 391 | kan det. Återinsättning av borttagen text kallas "återhämtning" | ||
| 392 | (yanking). Generellt kan man säga att kommandon som tar bort fler än | ||
| 393 | ett tecken sparar undan texten (så att den kan återhämtas) medan | ||
| 394 | kommandon som bara raderar ett tecken eller tomma rader och mellanrum | ||
| 395 | inte sparar någonting (och den texten kan alltså inte återhämtas). | ||
| 396 | |||
| 397 | >> Flytta markören till början av en rad som inte är tom. | ||
| 398 | Tryck C-k för att ta bort texten på raden. | ||
| 399 | >> Tryck C-k en gång till. Du kommer nu se att den raderar den tomma | ||
| 400 | raden som var kvar. | ||
| 401 | |||
| 402 | Lägg märke till att ett enstaka C-k bara raderar texten på raden och | ||
| 403 | att det andra C-k raderar själva raden och flyttar upp texten på raden | ||
| 404 | under ett steg. C-k hanterar numeriska argument lite speciellt. Den | ||
| 405 | raderar så många rader OCH innehållet i dem. Detta är alltså inte bara | ||
| 406 | en repetition av kommandot. C-u 2 C-k raderar två rader samt de tomma | ||
| 407 | raderna, medan C-k två gånger inte kommer att göra det. | ||
| 408 | |||
| 409 | Att sätta in borttagen text kallas att "återhämta" den (yanking). | ||
| 410 | (Tänk på det som att du rycker, eller drar, tillbaka någon text som | ||
| 411 | tagits bort.) Du kan antingen hämta tillbaka borttagen text till samma | ||
| 412 | plats som där den blev borttagen, eller så kan du sätta in den på en | ||
| 413 | annan plats i texten du redigerar eller till och med i en helt annan | ||
| 414 | fil. Du kan också hämta tillbaka samma text flera gånger så att du får | ||
| 415 | flera lika förekomster av den. | ||
| 416 | |||
| 417 | Kommandot för att hämta tillbaka text är C-y. Kommandot hämtar | ||
| 418 | tillbaka den sist borttagna texten och placerar den där markören är. | ||
| 419 | |||
| 420 | >> Prova: Gör C-y för att få tillbaka texten. | ||
| 421 | |||
| 422 | Om du gör flera C-k i rad så kommer all bortagen text att sparas | ||
| 423 | samlat så att ett C-y återhämtar alla raderna på en gång. | ||
| 424 | |||
| 425 | >> Prova detta. Tryck C-k ett par gånger. | ||
| 426 | |||
| 427 | Och hämta så tillbaka igen: | ||
| 428 | |||
| 429 | >> Tryck C-y. Flytta markören några rader ned och tryck C-y igen. | ||
| 430 | Så kopierar man text. | ||
| 431 | |||
| 432 | Men vad gör du om du har en text du önskar att hämta tillbaka men du | ||
| 433 | har redan tagit bort något nytt? C-y skulle hämta tillbaka den senaste | ||
| 434 | texten som blev borttagen men tidigare bortagen text är inte | ||
| 435 | förlorad. Du kan få tillbaka den med kommandot M-y. Efter att du har | ||
| 436 | använt C-y för att hämta tillbaka den sist borttagna texten kommer M-y | ||
| 437 | ersätta denna text med tidigare borttagen text. Genom att göra M-y om | ||
| 438 | och om igen hämtas allt tidigare borttagen text tillbaka. När du har | ||
| 439 | nått den önskade texten behöver du inte göra något ytterligare för att | ||
| 440 | behålla den. Fortsätt bara med din redigeringen och lämna den | ||
| 441 | återtagna texten där den är. | ||
| 442 | |||
| 443 | Om du gör M-y tillräckligt många gånger kommer du att komma tillbaka | ||
| 444 | till startpunkten (texten som sist blev borttagen). | ||
| 445 | |||
| 446 | >> Ta bort en rad, flytta markören till en ny rad och ta bort även | ||
| 447 | denna rad. Använd C-y för att hämta tillbaka den sista raden. Tryck | ||
| 448 | M-y för att byta den mot den tidigare borttagna raden. Tryck flera | ||
| 449 | M-y och se vad du får. Fortsätt med detta tills du får tillbaka den | ||
| 450 | första raden igen och sedan några gånger till. Om du vill kan du | ||
| 451 | prova med positiva och negativa argument till M-y. | ||
| 452 | |||
| 453 | |||
| 454 | * ÅNGRA | ||
| 455 | ------- | ||
| 456 | |||
| 457 | Om du gör en förändring i texten och sedan ångrar dig, så kan du | ||
| 458 | upphäva ändringen med kommandot C-x u (undo). | ||
| 459 | |||
| 460 | Normalt kommer C-x u upphäva förändringen som gjordes av det sist | ||
| 461 | utförda kommandot. Om du repeterar C-x u flera gånger kommer varje | ||
| 462 | repetition upphäva ett kommando till. | ||
| 463 | |||
| 464 | Det finns två undantag. Kommandon som inte förändrar texten räknas | ||
| 465 | inte (detta inkluderar markörförflyttningar och bläddringskommandon), | ||
| 466 | och inskrivna enkelbokstäver blir vanligtvis grupperade i grupper om | ||
| 467 | upp till 20 tecken. Detta är för att reducera antalet C-x u som behövs | ||
| 468 | för att ångra inskriven text. | ||
| 469 | |||
| 470 | >> Ta bort den här raden med C-k. C-x u kommer att hämta tillbaka den | ||
| 471 | igen. | ||
| 472 | |||
| 473 | C-_ är ett alternativ till ångra-kommandot. Den fungerar på samma sätt | ||
| 474 | som C-x u men är enklare att trycka flera gånger i följd. Det | ||
| 475 | olämpliga med C-_ är att den är svår att hitta på en del tangentbord. | ||
| 476 | Det är därför vi också har C-x u. På en del terminaler kan du få fram | ||
| 477 | C-_ genom att trycka / samtidigt som Ctrl hålls nere. | ||
| 478 | |||
| 479 | Ett numeriskt argument till C-_ eller C-x u medför repetering. | ||
| 480 | |||
| 481 | Du kan ångra radering av text precis på samma sätt som du kan ångra | ||
| 482 | att du tagit bort text. Skillnaden mellan att ta bort och att radera | ||
| 483 | någonting påverkar endast om du kan hämta tillbaka det med C-y. För | ||
| 484 | ångerfunktionen spelar det ingen roll hur texten försvunnit. | ||
| 485 | |||
| 486 | |||
| 487 | * FILER | ||
| 488 | ------- | ||
| 489 | |||
| 490 | För att texten du har förändrat skall sparas permanent måste du lägga | ||
| 491 | den i en fil. Om du inte gör det kommer texten att försvinna när du | ||
| 492 | avslutar Emacs. Du lägger texten i en fil genom att först finna (find) | ||
| 493 | denna fil. Detta kallas också för att besöka filen (visit). | ||
| 494 | |||
| 495 | Att finna en fil innebär att du ser filens innehåll i Emacs. På många | ||
| 496 | sätt är det som om du förändrar själva filen men förändringen du gör | ||
| 497 | kommer inte bli permanent förrän filen sparas (save). Detta är för att | ||
| 498 | undvika att halvförändrade filer sparas när du inte vill det. Till och | ||
| 499 | med när du sparar filen kommer Emacs att behålla originalet under ett | ||
| 500 | nytt namn, som backup, ifall du senare ångrar alltihop. | ||
| 501 | |||
| 502 | Om du tittar nästan längst ner på skärmbilden så kommer du se en rad | ||
| 503 | som börjar och slutar med minustecken, och som innehåller texten | ||
| 504 | "--:-- TUTORIAL.sv". Denna del av skärmbilden visar alltid namnet på | ||
| 505 | filen du besöker. Just nu är du inne i en fil som heter "TUTORIAL.sv" | ||
| 506 | och som är en personlig kopia av vägledningen till Emacs. Vilken fil | ||
| 507 | du än är inne i så kommer filnamnet stå där. | ||
| 508 | |||
| 509 | En annan sak med kommandot för att finna filer är att du måste ange | ||
| 510 | vilket filnamn du önskar. Vi säger att kommandot "läser ett argument | ||
| 511 | från terminalen". I detta fall är argumentet namnet på filen. Efter | ||
| 512 | att du gett kommandot | ||
| 513 | |||
| 514 | C-x C-f Finn en fil | ||
| 515 | |||
| 516 | kommer Emacs fråga efter ett filnamn. Filnamnet du skriver syns på den | ||
| 517 | nedersta raden i skärmbilden. Denna sista rad kallas minibuffert när | ||
| 518 | den används på det här sättet. Du kan använda vanliga Emacs-kommandon | ||
| 519 | för att förändra filnamnet. | ||
| 520 | |||
| 521 | När du skriver in filnamnet, eller något annat i minibufferten, kan du | ||
| 522 | avbryta med kommandot C-g. | ||
| 523 | |||
| 524 | >> Skriv C-x C-f och så C-g. Detta avbryter minibufferten och | ||
| 525 | avbryter också C-x C-f kommandot som använde minibufferten. Så att | ||
| 526 | du inte finner någon fil. | ||
| 527 | |||
| 528 | När du är färdig med att skriva filnamnet trycker du <Return> för att | ||
| 529 | utföra kommandot. Då kommer C-x C-f kommandot att börja leta fram | ||
| 530 | filen. Minibufferten försvinner när C-x C-f kommandot är färdigt. | ||
| 531 | |||
| 532 | Efter en liten stund kommer filen upp på skärmen och du kan börja | ||
| 533 | redigera innehållet. När du vill spara filen kan du använda detta | ||
| 534 | kommando | ||
| 535 | |||
| 536 | C-x C-s Spara fil | ||
| 537 | |||
| 538 | Detta sparar texten på skärmen till filen. Första gången detta görs | ||
| 539 | kommer Emacs att ge originalfilen ett nytt namn så att den inte går | ||
| 540 | förlorad. Det nya filnamnet bildas genom att lägga till ett "~" i | ||
| 541 | slutet av det ursprungliga filnamnet. | ||
| 542 | |||
| 543 | När lagringen är utförd kommer Emacs skriva ut namnet på filen som | ||
| 544 | blev sparad. Du bör spara ofta så att du inte förlorar så mycket om | ||
| 545 | systemet kraschar. | ||
| 546 | |||
| 547 | >> Skriv C-x C-s för att spara en kopia av denna vägledning. | ||
| 548 | Detta skall leda till att "Wrote ...TUTORIAL.sv" skrivs ut nederst | ||
| 549 | på skärmbilden. | ||
| 550 | |||
| 551 | Observera: På vissa system leder C-x C-s till att skärmen låser | ||
| 552 | sig. Detta tyder på att systemet har "flödeskontroll" och att denna | ||
| 553 | har fångat C-s och inte skickat den vidare till Emacs. För att | ||
| 554 | fortsätta måste du trycka C-q. Se i så fall i avsnittet "Spontaneous | ||
| 555 | Entry to Incremental Search" i Emacs-manualen för att få tips på hur | ||
| 556 | detta kan undvikas. | ||
| 557 | |||
| 558 | Du kan finna en existerande fil, antingen för att förändra den eller | ||
| 559 | för att titta på den. Du kan också finna en fil som inte existerar. | ||
| 560 | Det är så man skapar nya filer med Emacs: finn filen, som är tom till | ||
| 561 | att börja med, och sätt igång med att skriva texten som skall in i | ||
| 562 | filen. Först när du sparar filen kommer Emacs att verkligen skapa | ||
| 563 | filen med den text du har skrivit. Från och med detta editerar du en | ||
| 564 | fil som existerar. | ||
| 565 | |||
| 566 | |||
| 567 | * BUFFERTAR | ||
| 568 | ----------- | ||
| 569 | |||
| 570 | Om du finner en ny fil med C-x C-f kommer den första filen fortsätta | ||
| 571 | att vara öppen i Emacs. Du kan byta tillbaka till den genom att finna | ||
| 572 | den på nytt med C-x C-f. På så sätt kan du ha ett stort antal filer | ||
| 573 | öppna i Emacs. | ||
| 574 | |||
| 575 | >> Skapa en fil med namnet "foo" genom att trycka C-x C-f foo <Return>. | ||
| 576 | Skriv in lite text, redigera den och spara "foo" genom att använda | ||
| 577 | C-x C-s. Skriv till slut C-x C-f TUTORIAL.sv <Return> för att komma | ||
| 578 | tillbaka till den här vägledningen. | ||
| 579 | |||
| 580 | Emacs sparar texten för varje fil i ett objekt kallat "buffert". När | ||
| 581 | du finner en ny fil skapas en ny buffert i Emacs. För att se en lista | ||
| 582 | över existerande buffertar i Emacs kan du skriva | ||
| 583 | |||
| 584 | C-x C-b Listning av buffertar. | ||
| 585 | |||
| 586 | >> Prova C-x C-b nu. | ||
| 587 | |||
| 588 | Se hur varje buffert har ett namn och att de också kan ha namnet på | ||
| 589 | den fil som innehållet kommer från. Vilken text du än ser i ett | ||
| 590 | Emacs-fönster så tillhör den alltid en buffert. | ||
| 591 | |||
| 592 | >> Skriv C-x 1 för att bli kvitt buffertlistan. | ||
| 593 | |||
| 594 | När du har flera buffertar så är bara en av dem "gällande" åt gången. | ||
| 595 | Det är den buffert du redigerar. Om du vill redigera en annan buffert | ||
| 596 | så måste du byta till den. Om du vill byta till en buffert som | ||
| 597 | motsvarar en fil kan du göra det genom att besöka den igen med C-x | ||
| 598 | C-f. Det finns dock ett enklare sätt: använd C-x b kommandot. I det | ||
| 599 | kommandot anger du buffertens namn. | ||
| 600 | |||
| 601 | >> Skriv C-x b foo <Return> för att gå tillbaka till bufferten "foo" | ||
| 602 | som innehåller texten i filen "foo". Skriv sedan C-x b TUTORIAL.sv | ||
| 603 | <Return> för att komma tillbaka till den här handledningen. | ||
| 604 | |||
| 605 | Mestadels är buffertens namn densamma som filens namn (utan | ||
| 606 | katalogdel.) Det är dock inte alltid så. Bufferlistan du skapar med | ||
| 607 | C-x C-b visar alltid namnen på varje buffert. | ||
| 608 | |||
| 609 | All text du ser i ett Emacsfönster är alltid del av någon buffert. En | ||
| 610 | del buffertar är inte knutna till någon fil, till exempel bufferten | ||
| 611 | "*Buffer List*". Det är den buffert som innehåller buffertlistan som | ||
| 612 | skapades med C-x C-b. Bufferten "*Messages*" motsvarar inte heller | ||
| 613 | någon fil. Den innehåller de meddelanden som visas på den nedersta | ||
| 614 | raden i Emacs sessionen. | ||
| 615 | |||
| 616 | >> Skriv C-x b *Messages* <Return> för att se meddelandebufferten. | ||
| 617 | Skriv sedan C-x b TUTORIAL.sv <Return> för att återgå till den här | ||
| 618 | handledningen. | ||
| 619 | |||
| 620 | Om du ändrar texten till en fil och sedan öppnar en ny fil, så kommer | ||
| 621 | inte den första filen sparas. Förändringen ligger kvar i | ||
| 622 | bufferten. Skapande och redigering av den nya filen påverkar inte den | ||
| 623 | första filens buffert. Detta kan vara bra men betyder också att du | ||
| 624 | behöver ett lämpligt sätt att spara den första filens buffert. Det är | ||
| 625 | omständligt att flytta tillbaka till den tidigare bufferten med C-x | ||
| 626 | C-f för att sedan spara filen med C-x C-s. Därför finns kommandot | ||
| 627 | |||
| 628 | C-x s Spara buffertar | ||
| 629 | |||
| 630 | C-x s frågar för varje buffert med ändringar, som inte sparats, om du | ||
| 631 | vill spara eller ej. | ||
| 632 | |||
| 633 | >> Sätt in en rad med text och spara med C-x s | ||
| 634 | Du skall nu få frågan om du önskar spara bufferten | ||
| 635 | TUTORIAL.sv. Svara ja på frågan genom att trycka "y" (yes). | ||
| 636 | |||
| 637 | |||
| 638 | * UTVIDGNING AV KOMMANDOMÄNGDEN | ||
| 639 | ------------------------------- | ||
| 640 | |||
| 641 | Det finns mycket fler Emacs-kommandon än antalet KONTROLL- eller | ||
| 642 | META-tangenter. För att komma förbi denna begränsning har Emacs ett | ||
| 643 | "X"- (eXtend) kommando. Detta finns i två varianter: | ||
| 644 | |||
| 645 | C-x Tecken-utvidgning. Följs av ett tecken. | ||
| 646 | M-x Namngiven kommandoutvidgning. Följs av ett | ||
| 647 | kommandonamn. | ||
| 648 | |||
| 649 | Detta är kommandon som är bra att ha men används mer sällan än de | ||
| 650 | kommandon du redan har lärt dig. Du har redan sett några av dem, C-x | ||
| 651 | C-f för finn, och C-x C-s för spara. Ett annat exempel är kommandot | ||
| 652 | för att avsluta Emacs som är C-x C-c. Var inte rädd för att förlora | ||
| 653 | förändringar du har gjort. C-x C-c erbjuder dig att spara förändringar | ||
| 654 | innan Emacs avslutas. | ||
| 655 | |||
| 656 | C-z är kommandot för att avsluta Emacs *tillfälligt* så att du kan | ||
| 657 | återvända till samma Emacs senare. | ||
| 658 | |||
| 659 | På system som tillåter det kommer C-z suspendera Emacs, dvs. returnera | ||
| 660 | till kommandoraden utan att avsluta Emacs. I de flesta system kan du få | ||
| 661 | tillbaka Emacs med kommandot 'fg' eller '%emacs'. | ||
| 662 | |||
| 663 | På system som saknar suspendering startar C-z ett skal som kör under | ||
| 664 | Emacs och som ger dig chansen till att köra andra program och sedan | ||
| 665 | återgå till Emacs efteråt. Den ger ingen riktig avslutning av Emacs. I | ||
| 666 | detta fall återvänder man vanligtvis till Emacs med kommandot 'exit'. | ||
| 667 | |||
| 668 | C-x C-c används när du skall avsluta Emacs. Det är klokt att avsluta | ||
| 669 | Emacs om den har startats av ett mail-program eller andra | ||
| 670 | applikationer eftersom det inte är säkert att de kan hantera | ||
| 671 | suspendering av Emacs. Under normala omständigheter, om du inte har | ||
| 672 | tänkt att logga ut, är det bättre att suspendera Emacs med C-z | ||
| 673 | istället för att avsluta. | ||
| 674 | |||
| 675 | Det finns många C-x kommandon. Här är en lista över de du har lärt dig | ||
| 676 | hittills: | ||
| 677 | |||
| 678 | C-x C-f Finn fil | ||
| 679 | C-x C-s Spara fil | ||
| 680 | C-x s Spara några buffertar | ||
| 681 | C-x C-b Lista buffertar | ||
| 682 | C-x b Byt buffert | ||
| 683 | C-x C-c Avsluta Emacs | ||
| 684 | C-x 1 Ta bort alla utom ett fönster | ||
| 685 | C-x u Ångra | ||
| 686 | |||
| 687 | Namngivna utvidgade kommandon är kommandon som används mycket sällan | ||
| 688 | eller bara i vissa lägen. Ett exempel på ett sådant kommando är | ||
| 689 | replace-string, som globalt ersätter en teckensträng med en annan. När | ||
| 690 | du skriver M-x kommer Emacs visa en prompt nederst i skärmbilden med | ||
| 691 | M-x där du skall skriva in kommandot du önskar att köra, i det här | ||
| 692 | fallet "replace-string". Det är bara att skriva "repl s<TAB>" och | ||
| 693 | Emacs kommer då att fylla i kommandonamnet. (<TAB> är | ||
| 694 | tabulatortangenten, som vanligtvis finns över CapsLock- eller | ||
| 695 | skifttangenten nära den vänstra kanten på tangentbordet.) Avsluta | ||
| 696 | kommandot med <Return>. | ||
| 697 | |||
| 698 | Kommandot replace-string kräver två argument, teckensträngen som skall | ||
| 699 | ersättas och teckensträngen som den skall ersättas med. Du måste | ||
| 700 | avsluta bägge argumenten med <Return>. | ||
| 701 | |||
| 702 | >> Flytta markören till den blanka raden två rader under denna rad. | ||
| 703 | Skriv M-x repl s<Return>förändrad<Return>ändrad<Return>. | ||
| 704 | |||
| 705 | Lägg märke till hur den här raden har blivit förändrad. Du har | ||
| 706 | ersatt ordet f-ö-r-ä-n-d-r-a-d med "ändrad" på alla platser där | ||
| 707 | ordet förekom, från markören och nedåt. | ||
| 708 | |||
| 709 | |||
| 710 | * SPARAUTOMATIK | ||
| 711 | --------------- | ||
| 712 | |||
| 713 | När du har gjort förändringar i en fil men inte sparat den, så kommer | ||
| 714 | ändringarna att gå förlorade om maskinen kraschar. Som ett skydd mot | ||
| 715 | detta sparar Emacs periodiskt ändringarna i en autosparfil för varje | ||
| 716 | fil du redigerar. Denna fil har ett # i början och slutet av | ||
| 717 | filnamnet. Om du till exempel har en fil med namnet "hej.c" så kommer | ||
| 718 | namnet på autosparfilen bli "#hej.c#". När du sparar filen på vanlig | ||
| 719 | sätt kommer Emacs radera autosparfilen. | ||
| 720 | |||
| 721 | Om maskinen kraschar kan du återfå dina automatiskt sparade ändringar | ||
| 722 | genom att finna filen på vanlig sätt (filen du redigerade, inte | ||
| 723 | autosparfilen) och skriva M-x recover-file<Return>. När Emacs vill ha | ||
| 724 | bekräftelse svarar du yes<Return> för att återställa filen. | ||
| 725 | |||
| 726 | |||
| 727 | * EKOOMRÅDE | ||
| 728 | ----------- | ||
| 729 | |||
| 730 | Om Emacs ser att du skriver kommandon långsamt så kommer de att visas | ||
| 731 | på den nedersta raden i skärmbilden i ett område som kallas | ||
| 732 | "ekoområde" (echo area). Detta område innehåller den nedersta raden på | ||
| 733 | skärmbilden. | ||
| 734 | |||
| 735 | |||
| 736 | * LÄGESRADEN | ||
| 737 | ------------ | ||
| 738 | |||
| 739 | Raden precis över ekoområdet kallas "lägesrad" (mode line). Den ser | ||
| 740 | ungefär ut så här: | ||
| 741 | |||
| 742 | --:** TUTORIAL 63% L749 (Fundamental)----------------------- | ||
| 743 | |||
| 744 | Raden innehåller information om Emacs och texten du redigerar. | ||
| 745 | |||
| 746 | Du vet redan vad filnamnet betyder, det är den fil du har funnit. NN% | ||
| 747 | visar den aktuella positionen i texten, dvs. NN procent av texten | ||
| 748 | befinner sig över toppen av skärmbilden. Om toppen av filen är i | ||
| 749 | skärmbilden kommer det stå "Top" istället för " 0%" och om slutet av | ||
| 750 | filen är i skärmbilden kommer det stå "Bot". Om du ser på en fil där | ||
| 751 | hela texten passar in på en sida kommer det stå "All". | ||
| 752 | |||
| 753 | Bokstaven L följd av siffror anger positionen på ett annat | ||
| 754 | sätt. Siffrorna visar vilken rad som markören befinner sig på. | ||
| 755 | |||
| 756 | Stjärnorna nära början av raden visar att det har skett förändringar i | ||
| 757 | filen sedan den sist blev sparad. När du precis har öppnat en fil | ||
| 758 | kommer det inte stå något här, bara minustecken. | ||
| 759 | |||
| 760 | Den del av lägesraden som står inom parentes visar vilket | ||
| 761 | redigeringsläge (mode) du använder. Standardläget är "Fundamental", | ||
| 762 | som du använder nu. Det är ett exempel på ett huvudläge (major mode). | ||
| 763 | |||
| 764 | Emacs har många olika huvudlägen. Några av dem är gjorda för | ||
| 765 | redigering av olika programmeringsspråk eller typer av text, till | ||
| 766 | exempel Lisp mode och Text mode. Det kan bara vara ett huvudläge åt | ||
| 767 | gången och lägesnamnet står alltid där det står Fundamental nu. | ||
| 768 | |||
| 769 | Varje huvudläge gör att en del kommandon uppför sig annorlunda. Det | ||
| 770 | finns till exempel kommandon för att sätta in kommentarer i programkod | ||
| 771 | och eftersom varje programmeringsspråk har sitt sätt att skriva | ||
| 772 | kommentarer på så måste de olika huvudlägena sätta in dessa | ||
| 773 | kommentarer på olika sätt. Varje huvudläge namnger ett utvidgat | ||
| 774 | kommando som används för att byte till det läget. Till exempel är M-x | ||
| 775 | fundamental-mode kommandot för att byta till huvudläget Fundamental. | ||
| 776 | |||
| 777 | Om du skall redigera text, såsom den här filen, bör du troligen | ||
| 778 | använda Text-läge. | ||
| 779 | |||
| 780 | >> Skriv M-x text mode<Return>. | ||
| 781 | |||
| 782 | Inget av kommandona du har lärt dig hittills förändrar Emacs i någon | ||
| 783 | högre grad. Men lägg märke till att M-f och M-b nu behandlar | ||
| 784 | apostrofer som en del av ord. Tidigare, i Fundamental mode, behandlade | ||
| 785 | M-f och M-b apostrofer som ordavskiljare. | ||
| 786 | |||
| 787 | Varje huvudläge gör vanligtvis små förändringar som denna och de flesta | ||
| 788 | kommandon gör samma sak i varje huvudläge, de fungerar bara lite | ||
| 789 | annorlunda. | ||
| 790 | |||
| 791 | För att få fram dokumentationen för det läge du är i nu kan du skriva | ||
| 792 | C-h m. | ||
| 793 | |||
| 794 | >> Använd C-u C-v så att denna rad kommer nära toppen av | ||
| 795 | skärmbilden. | ||
| 796 | >> Skriv C-h m och se hur Text-läget skiljer sig från | ||
| 797 | Fundamental-läget. | ||
| 798 | >> Tryck C-x 1 för att ta bort dokumentationen från skärmbilden. | ||
| 799 | |||
| 800 | Huvudläge kallas så för att det även finns sidolägen (minor mode). | ||
| 801 | Ett sidoläge ersätter inte ett huvudläge, utan modifierar det. Varje | ||
| 802 | sidoläge kan stängas av och på oberoende av andra sidolägen och | ||
| 803 | oberoende av huvudläget. Därför kan du använda ett sidoläge, en | ||
| 804 | kombination av flera sidolägen eller inget sidoläge alls. | ||
| 805 | |||
| 806 | Ett bra sidoläge, speciellt för redigering av text, är | ||
| 807 | radbrytningsläget (auto-fill-mode). När detta läge är på bryter Emacs | ||
| 808 | rader mellan ord automatisk när du skriver in text så att en rad blir | ||
| 809 | för lång. | ||
| 810 | |||
| 811 | Du kan slå på radbrytningsläget genom att skriva M-x auto fill | ||
| 812 | mode<Return>. När läget är påslaget kan du slå av det igen genom att | ||
| 813 | upprepa M-x auto fill mode<Return>. Om läget är avslaget slår | ||
| 814 | kommandot på det och vice versa. Vi säger att kommandot "växlar | ||
| 815 | läget". | ||
| 816 | |||
| 817 | >> Skriv M-x auto fill mode<Return> nu. Skriv så in en rad med | ||
| 818 | "asdf " tills raden delar sig. Du måste sätta in blanktecken, för | ||
| 819 | Auto Fill bryter bara raden mellan ord. | ||
| 820 | |||
| 821 | Marginalen är vanligtvis satt till 70 tecken men du kan ändra detta | ||
| 822 | genom att använda kommandot C-x f. Antalet tecken ges till kommandot | ||
| 823 | genom ett numeriskt argument. | ||
| 824 | |||
| 825 | >> Skriv C-x f med ett argument på 20. (C-u 2 0 C-x f). Skriv sedan in | ||
| 826 | någon text och lägg märke till att Emacs bryter rader som är längre | ||
| 827 | än 20 tecken. Sätt tillbaka marginalen till 70 tecken igen, genom | ||
| 828 | att använda C-x f en gång till. | ||
| 829 | |||
| 830 | Om du gör förändringar mitt i en rad så kommer inte sidoläget Auto | ||
| 831 | Fill att kunna omformattera raderna för dig. | ||
| 832 | För att göra detta kan du trycka M-q med markören inne i det avsnittet | ||
| 833 | du önskar att omformatera. | ||
| 834 | |||
| 835 | >> Flytta markören in i föregående stycke och tryck M-q. | ||
| 836 | |||
| 837 | |||
| 838 | * SÖKNING | ||
| 839 | --------- | ||
| 840 | |||
| 841 | Emacs kan söka efter textsträngar (grupper med sammanhängande | ||
| 842 | bokstäver eller ord) antingen framåt eller bakåt i texten. När du | ||
| 843 | söker efter text kommer markören att flytta sig till nästa plats där | ||
| 844 | teckensträngen uppträder. | ||
| 845 | |||
| 846 | Sökmetoden i Emacs skiljer sig lite från sökmetoder i andra | ||
| 847 | redigeringsprogram genom att den är inkrementell. Detta betyder att | ||
| 848 | sökandet fortgår medan du skriver in teckensträngen du skall söka | ||
| 849 | efter. | ||
| 850 | |||
| 851 | Kommandot för att inleda en sökning är C-s för att söka framåt och C-r | ||
| 852 | för att söka bakåt. MEN VÄNTA! Prova dem inte än. | ||
| 853 | |||
| 854 | När du skriver C-s kommer du lägga märke till att texten "I-search" | ||
| 855 | dyker upp i eko-området. Detta säger dig att Emacs är inne i sidoläget | ||
| 856 | inkrementell sökning och väntar på att du skall skriva in det du letar | ||
| 857 | efter. <Return> avslutar sökandet. | ||
| 858 | |||
| 859 | >> Skriv nu C-s för att starta en sökning. Skriv nu långsamt, en | ||
| 860 | bokstav i taget, ordet 'markör', och gör en paus efter varje gång | ||
| 861 | du skriver en bokstav så att du ser vad som sker med markören. Nu | ||
| 862 | har du sökt efter ordet "markör" en gång. | ||
| 863 | >> Skriv C-s en gång till för att söka efter nästa förekomst av ordet | ||
| 864 | "markör". | ||
| 865 | >> Tryck nu på <Delback> fyra gånger och se hur markören flyttar sig | ||
| 866 | >> Tryck <Return> för att avsluta sökandet. | ||
| 867 | |||
| 868 | Såg du vad som hände? Under inkrementell sökning försöker Emacs att gå | ||
| 869 | till den första förekomsten av texten som du har skrivit så långt, och | ||
| 870 | markerar träffen så att du ser var den är. För att gå till nästa | ||
| 871 | förekomst av ordet 'markör' är det bara att trycka C-s en gång till. | ||
| 872 | Om det inte finns flera förekomster kommer Emacs att pipa och meddela | ||
| 873 | att sökandet har misslyckats. C-g avbryter också sökandet. | ||
| 874 | |||
| 875 | Observera: På vissa system gör C-s att skärmen låser sig. Detta tyder | ||
| 876 | på att systemets flödeskontroll har fångat upp C-s och inte skickat | ||
| 877 | den vidare till Emacs. För att fortsätta måste du trycka C-q. Se i så | ||
| 878 | fall avsnittet "Spontaneous Entry to Incremental Search" i | ||
| 879 | Emacs-manualen för råd om hur detta kan undvikas. | ||
| 880 | |||
| 881 | Om du är inne i en inkrementell sökning och trycker <Delback> kommer | ||
| 882 | du lägga märke till att den sista bokstaven i söksträngen blir raderad | ||
| 883 | och sökandet hoppar tillbaka till en tidigare förekomst. Om du till | ||
| 884 | exempel skriver "m" för att söka efter den första förekomsten av "m", | ||
| 885 | och sedan trycker "a" så kommer markören flytta sig till första | ||
| 886 | förekomsten av "ma". Tryck nu <Delback>. Detta avlägsnar "a" från | ||
| 887 | söksträngen, och markören flyttar sig tillbaka till den första | ||
| 888 | förekomsten av "m". | ||
| 889 | |||
| 890 | Om du är mitt i en sökning och trycker ett KONTROLL- eller META-tecken | ||
| 891 | så avbryts sökandet. Undantag är tecken som används under sökningen, | ||
| 892 | så som C-s och C-r. | ||
| 893 | |||
| 894 | C-s startar en sökning som letar efter varje förekomst av söksträngen | ||
| 895 | EFTER markörspositionen. Om du skall söka efter en sträng tidigare i | ||
| 896 | texten måste du använda C-r. Allt vi har sagt om C-s gäller också för | ||
| 897 | C-r, bortsett från att riktningen på sökningen är den omvända. | ||
| 898 | |||
| 899 | |||
| 900 | * FLERA FÖNSTER | ||
| 901 | --------------- | ||
| 902 | |||
| 903 | En av egenskaperna hos Emacs är att den kan visa mera än en buffert på | ||
| 904 | skärmen samtidig. | ||
| 905 | |||
| 906 | >> Flytta markören till den här raden och tryck C-u 0 C-l (alltså | ||
| 907 | KONTROLL-L, inte KONTROLL-1). | ||
| 908 | |||
| 909 | >> Skriv nu C-x 2, som leder till att skärmen delas i två | ||
| 910 | fönster. Bägge fönstren visar den här vägledningen. Markören står i | ||
| 911 | det övre fönstret. | ||
| 912 | |||
| 913 | >> Skriv C-M-v för att rulla det nedre fönstret. | ||
| 914 | (Om du inte har META-tangenten trycker du <ESC> C-v.) | ||
| 915 | |||
| 916 | >> Skriv C-x o (o för other) för att flytta markören till det | ||
| 917 | nedre fönstret. | ||
| 918 | |||
| 919 | >> Använd C-v och M-v i det nedre fönstret för att flytta upp | ||
| 920 | och ned i texten. Fortsätt att läsa den här texten i det övre | ||
| 921 | fönstret. | ||
| 922 | |||
| 923 | >> Skriv C-x o igen för att flytta markören tillbaka till det övre | ||
| 924 | fönstret. Markören i det övre fönstret står på samma plats som det | ||
| 925 | gjorde när du lämnade det. | ||
| 926 | |||
| 927 | Du kan fortsätta att använda C-x o för att byta mellan de två | ||
| 928 | fönstren. Vart och ett av fönstren har sin egen markörposition men det | ||
| 929 | är bara ett av fönstren som visar den. Alla redigeringskommandon | ||
| 930 | fungerar i det fönster där markören är synlig. Vi kallar detta fönster | ||
| 931 | för det valda fönstret (selected window). | ||
| 932 | |||
| 933 | Kommandot C-M-v är bra när du redigerar text i ett fönster och | ||
| 934 | använder det andra fönstret för referenser. Då kan du kan ha markören | ||
| 935 | i samma fönster hela tiden och du kan använda C-M-v för att flytta dig | ||
| 936 | i det andra fönstret. | ||
| 937 | |||
| 938 | C-M-v är ett exempel på en KONTROLL-META-kombination. Om du har | ||
| 939 | META-tangenten håller du både KONTROLL och META nedtryckt samtidigt | ||
| 940 | som du trycker v. Det har ingen betydelse vilken av tangenterna | ||
| 941 | KONTROLL och META som trycks först, för bägge fungerar så att de | ||
| 942 | "modifierar" de andra tangenterna du trycker. | ||
| 943 | |||
| 944 | Om du inte har META-tangenten och använder <ESC> istället är | ||
| 945 | ordningsföljden viktig. Du måste trycka <ESC> följt av KONTROLL-v, | ||
| 946 | KONTROLL-<ESC> v fungerar inte. Det är för att <ESC> är ett tecken i | ||
| 947 | sig och inte en äkta "modifierare". | ||
| 948 | |||
| 949 | >> Skriv C-x 1 i det övre fönstret för att bli kvitt det nedre | ||
| 950 | fönstret. | ||
| 951 | |||
| 952 | Om du hade skrivit C-x 1 i det nedre fönstret skulle det övre ha | ||
| 953 | försvunnit. Tänk på detta kommando som "Behåll bara ett fönster, det | ||
| 954 | som markören står i." | ||
| 955 | |||
| 956 | Du måste inte ha samma buffert i bägge fönstren. Du kan använda C-x | ||
| 957 | C-f för att finna en ny fil i ett av fönstren samtidigt som det andra | ||
| 958 | fönstret förblir oförändrat. Du kommer att märka att fönstren är helt | ||
| 959 | oberoende. | ||
| 960 | |||
| 961 | Här är ett annat sätt att använda två fönster till att visa två olika | ||
| 962 | filer: | ||
| 963 | |||
| 964 | >> Skriv C-x 4 C-f följt av ett filnamn. Avsluta med <Return>. | ||
| 965 | Den nya filen kommer då att dyka upp i det nedre fönstret. | ||
| 966 | Markören flyttats också dit. | ||
| 967 | |||
| 968 | >> Skriv C-x o för att gå tillbaka till det övre fönstret och C-x | ||
| 969 | 1 för att bli kvitt det nedre igen. | ||
| 970 | |||
| 971 | |||
| 972 | * REKURSIVA REDIGERINGSNIVÅER | ||
| 973 | ----------------------------- | ||
| 974 | |||
| 975 | Ibland kan du hamna i något som kallas "rekursiv redigering" | ||
| 976 | (recursive editing level). Detta indikeras med hakparenteser runt | ||
| 977 | huvudläget i lägesraden. Till exempel kan det stå [(Fundamental)] | ||
| 978 | istället för (Fundamental). | ||
| 979 | |||
| 980 | För att komma ur rekursiv redigering trycker du <ESC> <ESC> <ESC>. | ||
| 981 | Detta är ett generellt brytkommando. Du kan också använda det för att | ||
| 982 | bli kvitt extra fönster och för att komma ut ur minibufferten. | ||
| 983 | |||
| 984 | >> Skriv M-x för att komma in i minibufferten. Skriv så <ESC> <ESC> | ||
| 985 | <ESC> för att komma ut. | ||
| 986 | |||
| 987 | Du kan inte använda C-g för att komma ut ur rekursiv redigering. | ||
| 988 | Detta är för att C-g används för att avbryta kommandon och argument | ||
| 989 | under rekursiv redigering. | ||
| 990 | |||
| 991 | |||
| 992 | * MER HJÄLP | ||
| 993 | ----------- | ||
| 994 | |||
| 995 | I denna vägledning har vi försökt inkludera precis så mycket | ||
| 996 | information att du kan börja använda Emacs. Det finns så många | ||
| 997 | möjligheter i Emacs att det skulle vara omöjligt att förklara alla | ||
| 998 | här. Men du VILL säkert lära dig mer om Emacs eftersom den har många | ||
| 999 | goda egenskaper. Emacs tillhandahåller kommandon för att läsa all | ||
| 1000 | dokumentation. Dessa hjälpkommandon startas med teckenkombinationen | ||
| 1001 | C-h. | ||
| 1002 | |||
| 1003 | För att använda hjälpen skriver du C-h följt av ett tecken för den | ||
| 1004 | hjälp du behöver. Om du verkligen är helt villrådig kan du trycka C-h | ||
| 1005 | ? för att Emacs skall visa vilken hjälp som finns tillgänglig. Om du | ||
| 1006 | har skrivit C-h och bestämmer dig för att du inte behöver ha någon | ||
| 1007 | hjälp kan du trycka C-g för att avbryta. | ||
| 1008 | |||
| 1009 | (På vissa platser är C-h omkonfigurerad. Det är normalt ingen bra ide´, | ||
| 1010 | så du kan på goda grunder klaga hos systemadministratören. Under | ||
| 1011 | tiden, om C-h inte visar ett hjälpmeddelande längst ner på skärmen, | ||
| 1012 | kan du i stället försöka med funktionstangenten F1 eller M-x | ||
| 1013 | help<Return>.) | ||
| 1014 | |||
| 1015 | Den mest grundläggande hjälp-funktionen är C-h c. Skriv C-h, ett "c" | ||
| 1016 | och en knappsekvens. Emacs ger då en beskrivning av kommandot. | ||
| 1017 | |||
| 1018 | >> Skriv C-h c C-p. | ||
| 1019 | |||
| 1020 | Meddelandet skall då bli något i stil med: | ||
| 1021 | |||
| 1022 | C-p runs the command previous-line | ||
| 1023 | |||
| 1024 | Detta ger ett funktionsnamn. Funktionsnamnen används huvudsakligen för | ||
| 1025 | att specialanpassa och utvidga Emacs. Men eftersom funktionerna har | ||
| 1026 | beskrivande namn kan de också fungera som en enkel dokumentation, | ||
| 1027 | tillräckligt för att påminna dig om kommandon du redan lärt dig. | ||
| 1028 | |||
| 1029 | Flerteckenskommandon, så som C-x C-s och (om du inte har META, EDIT | ||
| 1030 | eller ALT tangenten) <ESC> v, är också tillåtna efter C-h c. | ||
| 1031 | |||
| 1032 | För att få mer information om ett kommando kan du använda C-h k | ||
| 1033 | istället för C-h c. | ||
| 1034 | |||
| 1035 | >> Skriv C-h k C-p. | ||
| 1036 | |||
| 1037 | Detta kommer visa funktionens dokumentation och namn i ett eget | ||
| 1038 | fönster. För att avsluta hjälpfönstret kan du trycka C-x 1. Du behöver | ||
| 1039 | inte göra det omedelbart. Du kan editera med hjälptexten som stöd för | ||
| 1040 | att först senare ta bort fönstret med C-x 1. | ||
| 1041 | |||
| 1042 | Här är fler varianter på C-h: | ||
| 1043 | |||
| 1044 | C-h f Beskriv en funktion. Du skriver in funktionsnamnet. | ||
| 1045 | |||
| 1046 | >> Prova att skriva C-h f previous-line<Return>. | ||
| 1047 | Detta ger den information Emacs har om funktionen | ||
| 1048 | som implementerar kommandot C-p. | ||
| 1049 | |||
| 1050 | Ett liknande kommando, C-h v, visar dokumentationen för de variabler | ||
| 1051 | som du kan ändra värde på för att anpassa Emacs beteende. Du måste | ||
| 1052 | ange namnet på variabeln när Emacs frågar efter den. | ||
| 1053 | |||
| 1054 | C-h a Kommando-apropå (Command Apropos). Skriv in ett | ||
| 1055 | nyckelord och Emacs listar all kommandon vars namn | ||
| 1056 | innehåller det nyckelordet. Alla dessa | ||
| 1057 | kommandon kan aktiveras med META-x. För några | ||
| 1058 | kommandon listas också de kombinationer bestående av | ||
| 1059 | en eller två tecken som kör det kommandot. | ||
| 1060 | |||
| 1061 | >> Skriv C-h a file<Return>. | ||
| 1062 | |||
| 1063 | Detta visar i ett annat fönster en lista över alla M-x kommandon där | ||
| 1064 | "file" förekommer i kommandonamnet. Du kommer se teckenkommandon som | ||
| 1065 | C-x C-f listade bredvid motsvarande kommandonamn, t.ex. find-file. | ||
| 1066 | |||
| 1067 | >> Tryck C-M-v för att rulla texten i hjälpfönstret. Gör det några | ||
| 1068 | gånger. | ||
| 1069 | |||
| 1070 | >> Type C-x 1 för att ta bort hjälpfönstret. | ||
| 1071 | |||
| 1072 | C-h i Läs direktmanualen (alias Info). Detta kommando | ||
| 1073 | placerar dig i en speciell buffer vid namn "*info*" | ||
| 1074 | där du kan läsa direkthjälpen för de paket som är | ||
| 1075 | installerade i ditt system. Slå m emacs <Return> för | ||
| 1076 | att läsa Emacs-manualen. Om du aldrig tidigare har | ||
| 1077 | använt dig av Info, skriv ? och Emacs tar dig på en | ||
| 1078 | guidad tur över Infolägets (Info-mode) möjligheter. | ||
| 1079 | När du väl har tagit dig igenom den här | ||
| 1080 | användarhandledningen så är det direktmanualen som är | ||
| 1081 | din huvudsakliga källa till dokumentation. | ||
| 1082 | |||
| 1083 | |||
| 1084 | * TILL SIST | ||
| 1085 | ----------- | ||
| 1086 | |||
| 1087 | Tänk på att använda C-x C-c för att avsluta Emacs permanent. För att | ||
| 1088 | tillfälligt gå till ett skal, så att du senare kan komma tillbaka | ||
| 1089 | igen, använd C-z. (Under X kommer detta att minimera Emacs.) | ||
| 1090 | |||
| 1091 | Denna vägledningen är avsedd för nya användare, om det är något som är | ||
| 1092 | oklart duger det inte att sitta och tycka synd om sig själv -- Skicka | ||
| 1093 | ett mail och klaga! | ||
| 1094 | |||
| 1095 | |||
| 1096 | * MER FUNKTIONER | ||
| 1097 | ---------------- | ||
| 1098 | |||
| 1099 | Du kan lära dig mer om Emacs genom att läsa dess manual, antingen i | ||
| 1100 | bokform eller on-line i Info (använd Hjälp-menyn eller skriv F10 h r). | ||
| 1101 | Två finesser som du kan komma att gilla speciellt är komplettering | ||
| 1102 | (completion), som spar tangenttryckningar, och dired, som förenklar | ||
| 1103 | filhantering. | ||
| 1104 | |||
| 1105 | Komplettering är ett sätt att undvika onödiga tangenttryckningar. Till | ||
| 1106 | exempel, om du vill byta till *Messages* bufferten, kan du du skriva | ||
| 1107 | C-x b *M<Tab> och Emacs kommer fylla i resten av buffertnamnet så | ||
| 1108 | långt den kan räkna ut det från det du redan skrivit. Komplettering | ||
| 1109 | finns beskrivet i Emacs-manualen i noden "Completion". | ||
| 1110 | |||
| 1111 | Dired gör det möjligt att lista filer i en katalog (och även dess | ||
| 1112 | subkataloger), flytta runt i listan, besöka, byta namn, ta bort och | ||
| 1113 | operera på olika sätt på filerna. Dired finns beskrivet i Info i | ||
| 1114 | Emacs-manualen i noden "Dired". | ||
| 1115 | |||
| 1116 | Manualen beskriver även många andra Emacs funktioner. | ||
| 1117 | |||
| 1118 | |||
| 1119 | * KOPIERING | ||
| 1120 | ----------- | ||
| 1121 | |||
| 1122 | Denna vägledning härstammar från en hel rad Emacs-vägledningar och den | ||
| 1123 | första skrevs av Stuart Cracraft för den ursprungliga Emacs. Mats | ||
| 1124 | Lidell översatte den till Svenska. | ||
| 1125 | |||
| 1126 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 1127 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 1128 | |||
| 1129 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1130 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1131 | |||
| 1132 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1133 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1134 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1135 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1136 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1137 | |||
| 1138 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1139 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1140 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1141 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1142 | |||
| 1143 | The conditions for copying Emacs itself are more complex, but in the | ||
| 1144 | same spirit. Please read the file COPYING and then do give copies of | ||
| 1145 | GNU Emacs to your friends. Help stamp out software obstructionism | ||
| 1146 | ("ownership") by using, writing, and sharing free software! | ||
| 1147 | |||
| 1148 | ;;; Local Variables: | ||
| 1149 | ;;; coding: latin-1 | ||
| 1150 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1151 | ;;; End: | ||
| 1152 | |||
| 1153 | ;;; arch-tag: b352f774-622b-4cc6-85ce-43e3baf4fc1b | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.th b/etc/tutorials/TUTORIAL.th new file mode 100644 index 00000000000..8e70bc4fc71 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.th | |||
| @@ -0,0 +1,1014 @@ | |||
| 1 | 0,T$Yh10AW1M!RCc0*i10MU1aA!0Jl1(B. ,Tb;C40HV1!IR0Jh1G907i1RB"M'0$Yh10AW1MJSK0CQ1:`0'Wh1M9d"c9!RC7SJS`9R(B. | ||
| 2 | ,TJ'G90ET1"0JT1708Tl1(B ,T>(B.,TH(B. 2528 ,Tb4B:0CT10IQ17?0CU1+M?05l1aG0Cl1?RG09l1`40*Q19(B (Free Software | ||
| 3 | Foundation, Inc); ,T!0CX13R0HV1!IR`0'Wh1M9d"5M907i1RB:7(B. | ||
| 4 | 0,T7h1R9!S0EQ1'0HV1!IR0$Yh10AW1M!RCc0*i10MU1aA!0Jl1(B (Emacs tutorial) ,TM0BYh1c9"3P09Ui1(B. | ||
| 5 | |||
| 6 | ,Tb4B07Qh1Gd;$S0JQh1'"M'0MU1aA!0Jl1(B (Emacs) ,T(Pc0*i10$Yh10!Q1:0;Xh1A(B CONTROL (,T:R'$0CQi1'MR(`0;g190;Xh1A07Uh10AU1(B | ||
| 7 | 0,TJQ1-0EQ1!I03l1(B CTRL ,TK0CW1M(B CTL) ,TK0CW1M(B 0,T;Xh1A(B META (,T:R'$0CQi1'MR(`0;g190;Xh1A07Uh10AU10JQ1-0EQ1!I03l1(B EDIT ,TK0CW1M(B | ||
| 8 | ALT). ,Ta7907Uh1(Pc0*i1$S`05g1Ac9!RCM08T1:RB(B, ,T`CR(Pc0*i105Q1G0Bh1M04Q1'05h1Md;09Ui1(B: | ||
| 9 | |||
| 10 | C-<chr> ,TKARB06V1'c0Ki1!40;Xh1A(B CONTROL ,TaEP0;Xh1A0MQ1!IC(B <chr> ,T>0Ci1MA0!Q19(B. | ||
| 11 | 0,T4Q1'09Qi19(B C-f ,T(PKARB06V1'c0Ki1!40;Xh1A(B CONTROL ,TaEP0;Xh1A(B f ,T>0Ci1MA0!Q19(B. | ||
| 12 | M-<chr> ,TKARB06V1'c0Ki1!40;Xh1A(B META ,TK0CW1M(B EDIT ,TK0CW1M(B ALT ,TaEP0;Xh1A0MQ1!IC(B <chr> | ||
| 13 | ,T>0Ci1MA0!Q19(B. ,Tc9!C03U107Uh1d0Ah10AU10;Xh1A(B META, EDIT ,TK0CW1M(B ALT ,Tc0Ki1!40;Xh1A(B | ||
| 14 | ESC ,Ta0Ei1G;0Eh1MB(B, ,Ta0Ei1G!40;Xh1A(B <chr>. ,T`CRc0*i10JQ1-0EQ1!I03l1(B <ESC> ,Ta790;Xh1A(B ESC. | ||
| 15 | |||
| 16 | ,TKARB`K05X1(B: ,Tc9!C03U107Uh105i1M'!RC`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(B, ,Tc0Ki1!40;Xh1A(B C-x C-c. (,TJM'05Q1G0MQ1!IC(B.) | ||
| 17 | 0,T5Q1G0MQ1!IC(B ">>" 0,T7Uh1;CR!/M0BYh17R'"M:0+i1RB0AW1M`0;g19!RCa9P9Sc0Ki107h1R9EM'c0*i1$S0JQh1'(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B: | ||
| 18 | <<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>> | ||
| 19 | >> ,T!40;Xh1A(B C-v (0,T4Y1K09i1R(M06Q14d;(B) ,T`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9d;0BQ1'K09i1R(M06Q14d;(B. | ||
| 20 | (,TEM'7S04Y1b4B!RC!40;Xh1A(B CONTROL ,TaEP0;Xh1A0MQ1!IC(B v ,T>0Ci1MA0!Q19(B). | ||
| 21 | ,T(R!09Ui1d;(B, 0,T7h1R9$GC(PEM'c0*i1$S0JQh1'09Ui104Y1`0AWh1M07h1R90Mh1R9K09i1R(M09Ui1(:a0Ei1G(B. | ||
| 22 | |||
| 23 | 0,T7h1R9(P0JQ1'`!5`0Kg19d04i10Gh1RJM':CC07Q14"M'K09i1R(M07Uh1a0Ei1G(P0BQ1'$';CR!/c0Ki1`0Kg19:9K09i1R(M06Q14d;(B; 0,T9Uh1(B | ||
| 24 | ,T`0;g19!RC0*h1GBc0Ki107h1R9JRARC60Mh1R9K09i1R(Md04i1M0Bh1R'05h1M`09Wh1M'(B. | ||
| 25 | |||
| 26 | 0,TJTh1'aC!07Uh107h1R9(S`0;g1905i1M'0CYi10$W1M!RC`$0EWh1M95SaK09h1'd;ARc90"i1M$GRA(B. ,T"3P09Ui107h1R97CR:(B | ||
| 27 | 0,TGT108U1!RC`$0EWh1M9d;0BQ1'K09i1R(M06Q14d;a0Ei1G04i1GB0;Xh1A(B C-v. ,Tc9!RC07Uh1(P`$0EWh1M9!0EQ1:d;K09Vh1'K09i1R(M(B, ,T!40;Xh1A(B | ||
| 28 | M-v (,T!40;Xh1A(B META ,TaEP0;Xh1A(B v, ,TK0CW1M!40;Xh1A(B <ESC>v 0,T6i1R07h1R9d0Ah10AU10;Xh1A(B META, EDIT, ,TK0CW1M(B ALT). | ||
| 29 | |||
| 30 | >> ,TEM'!40;Xh1A(B M-v ,TaEP!40;Xh1A(B C-v 0,T4Y1!RC7S'R90JQ1!JM'JRA$0CQi1'(B. | ||
| 31 | |||
| 32 | |||
| 33 | * ,TJ0CX1;(B | ||
| 34 | ----- | ||
| 35 | |||
| 36 | ,T$S0JQh1'05h1Md;09Ui1c0*i1`0AWh1M05i1M'!RC04Y1K09i1R(M05h1R'f(B: | ||
| 37 | |||
| 38 | C-v ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'K09i1R(M06Q14d;K09Vh1'K09i1R(M(B | ||
| 39 | M-v ,T`$0EWh1M9!0EQ1:d;K09Vh1'K09i1R(M(B | ||
| 40 | C-l ,TE:K09i1R(M(B ,Ta0Ei1GaJ4'<EK09i1R(McK0Ah1(B, ,T>0Ci1MA07Qi1'0Bi1RB5SaK09h1'"M'0"i1M$GRA07Uh10AU1(B | ||
| 41 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1(B (cursor) ,T;CR!/M0BYh1d;aJ4'd0Gi1!ER'(M(B. | ||
| 42 | (,T$S0JQh1'09Ui10$W1M(B CONTROL-L, ,Td0Ah1c0*h1(B CONTROL-1.) | ||
| 43 | |||
| 44 | >> 0,TJQ1'`!55SaK09h1'"M'`$M0Cl1`+M0Cl1(B, ,TaEP0JQ1'`!504Y10Gh1R0AU10"i1M$GRAMPdCM0BYh1c!0Ei1`$M0Cl1`+M0Cl1(B. | ||
| 45 | ,Ta0Ei1G!40;Xh1A(B C-l. | ||
| 46 | 0,TJQ1'`!504Y15SaK09h1'"M'`$M0Cl1`+M0Cl10MU1!$0CQi1'(B ,T(P`0Kg190Gh1R0AU10"i1M$GRA`04T1A;CR!/M0BYh1c!0Ei1f(B 0,T!Q1:`$M0Cl1`+M0Cl1(B. | ||
| 47 | |||
| 48 | |||
| 49 | * ,T!RC$G:0$X1A`$M0Cl1`+M0Cl1`0:Wi1M'05i19(B | ||
| 50 | ------------------------ | ||
| 51 | |||
| 52 | ,T!RC`$0EWh1M9K09i1R(Md;AR09Qi19`0;g190JTh1'(S`0;g19(B ,Ta05h107h1R9(P7SM0Bh1R'dC06i1R07h1R905i1M'!RC(P`$0EWh1M9d;0BQ1'(B | ||
| 53 | ,T5SaK09h1'07Uh105i1M'!RC@RBc90"i1M$GRA07Uh1;CR!/M0BYh1:9K09i1R(M(B? | ||
| 54 | |||
| 55 | 0,TAU1KERB0GT108U107Uh1JRARC6(P7Sd04i1(B. 0,TGT108U107Uh10>Wi1907Uh10JX140$W1M!RCc0*i1$S0JQh1'(B C-p, C-b, C-f, ,TaEP(B C-n. | ||
| 56 | ,Ta05h1EP$S0JQh1'(P`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;K09Vh1':CC07Q14K0CW1MK09Vh1'$M0EQ1A09l1c907T1H7R'c407T1H7R'K09Vh1':9K09i1R(M(B. | ||
| 57 | 0,T5h1Md;09Ui1`0;g195RCR'aJ4'$S0JQh1'07Qi1'0JUh1(B ,TaEP07T1H7R'07Uh1`$M0Cl1`+M0Cl1`$0EWh1M9d;(B: | ||
| 58 | |||
| 59 | ,T:CC07Q140!h1M9K09i1R(B, C-p | ||
| 60 | : | ||
| 61 | : | ||
| 62 | 0,TBi1M9!0EQ1:(B, C-b .... ,T5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl10;Q1(0(X10:Q19(B .... 0,T"i1R'K09i1R(B, C-f | ||
| 63 | : | ||
| 64 | : | ||
| 65 | ,T:CC07Q1406Q14d;(B, C-n | ||
| 66 | |||
| 67 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;07Uh10!Vh1'!ER'"M'0<Q1'0"i1R':9b4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-n ,TK0CW1M(B C-p. ,Ta0Ei1G!40;Xh1A(B | ||
| 68 | C-l ,T`0>Wh1Mc0Ki10<Q1';CR!/M0BYh1!ER'K09i1R(M(B. | ||
| 69 | |||
| 70 | 0,T7h1R9MR((P(S$S0JQh1'd04i10'h1RB0"Vi19b4B0JQ1'`!505Q1G0MQ1!IC07Uh1c0*i1(B: p ,TJSK0CQ1:(B previous (0,T!h1M9K09i1R(B), n | ||
| 71 | ,TJSK0CQ1:(B next (0,T6Q14d;(B), b ,TJSK0CQ1:(B backward (0,TBi1M9!0EQ1:(B), ,TaEP(B f ,TJSK0CQ1:(B forward | ||
| 72 | (0,T"i1R'K09i1R(B). ,T`K0Eh1R09Ui10$W1M`0:Wi1M'05i19"M'$S0JQh1'c9!RC$G:0$X1A5SaK09h1'"M'`$M0Cl1`+M0Cl1(B, ,TaEP07h1R9(B | ||
| 73 | ,T(P05i1M'c0*i1$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui10:h1MB$0CQi1'(B, ,T)P09Qi190(V1'`0;g19!RC04U107Uh1(P(S$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui1d0Gi1(B. | ||
| 74 | |||
| 75 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-n 0,T4Y1`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1E'AR0BQ1':CC07Q1409Ui1(B. | ||
| 76 | |||
| 77 | >> ,TEM'`$0EWh1M9`0"i1Rd;c9:CC07Q14b4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-f ,TaEP`$0EWh1M90"Vi190"i1R':9b4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-p. | ||
| 78 | 0,TJQ1'`!504Y10Gh1R`0!T14MPdC0"Vi1906i1Rc0*i1$S0JQh1'(B C-p ,T`0AWh1M5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1;CR!/M0BYh107Uh15C'!ER'(B | ||
| 79 | ,T"M':CC07Q14(B. | ||
| 80 | |||
| 81 | ,Ta05h1EP:CC07Q140JTi190JX1404i1GB0MQ1!"CP(B Newline, 0,T+Vh1'c0*i1aJ4'"M:`"5CPK0Gh1R':CC07Q14(B. 0,T7Uh107i1RB0JX14"M'(B | ||
| 82 | ,Td?0El10!g1(P0AU10MQ1!"CP(B Newline ,T`0*h190!Q19(B (,Ta05h1JSK0CQ1:0MU1aA!0Jl1a0Ei1Gd0Ah1(S`0;g19(B). | ||
| 83 | |||
| 84 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-b 0,T7Uh15SaK09h1'`0CTh1A05i19"M':CC07Q1404Y1(B. ,T`$M0Cl1`+M0Cl1(P`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'(B | ||
| 85 | 0,T7i1RB0JX14"M':CC07Q140!h1M9K09i1R(B. 0,T9Uh1`0;g19`>CRP0Gh1R`$M0Cl1`+M0Cl1d04i1`$0EWh1M90"i1RA0MQ1!"CP(B Newline ,Td;(B. | ||
| 86 | |||
| 87 | ,T$S0JQh1'(B C-f ,TJRARC6`$0EWh1M90"i1RA0MQ1!"CP(B Newline ,Td04i1`0*h19`04U1BG0!Q1:$S0JQh1'(B C-b. | ||
| 88 | |||
| 89 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-b 0,T4Y10MU1!0JQ1!K09h1MB(B, 0,T7h1R9(PJRARC6`0"i1Rc(!RC`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d04i104U10"Vi19(B. | ||
| 90 | ,Ta0Ei1GEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-f ,T`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB0JX14"M':CC07Q14(B. | ||
| 91 | ,Ta0Ei1GEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-f 0,TMU1!0JQ1!$0CQi1'`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9d;0BQ1':CC07Q1406Q14d;(B. | ||
| 92 | |||
| 93 | ,T`0AWh1M07h1R9`$0EWh1M90<h1R95SaK09h1':90JX14K0CW1M07i1RB0JX14"M'K09i1R(M(B, 0,T"i1M$GRA06Q14(R!:CC07Q1407Uh1M0BYh107Uh1(B | ||
| 94 | ,T"M:09Qi19(P"0BQ1:`0"i1RAR;CR!/M0BYh1:9K09i1R(M(B. 0,T9Uh1`0CU1B!0Gh1R(B ",T!RC`$0EWh1M90Ai1G9(B (scrolling)". 0,T9Uh1(B | ||
| 95 | ,T`0;g19!RC7Sc0Ki10MU1aA!0Jl1JRARC6`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;0BQ1'5SaK09h1'07Uh105i1M'!RC:90"i1M$GRAd04i1b4B(B | ||
| 96 | ,Td0Ah1`$0EWh1M9MM!9M!K09i1R(M(B. | ||
| 97 | |||
| 98 | >> ,TEM'`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1E'MM!d;9M!K09i1R(Mb4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-n, ,Ta0Ei1G04Y10Gh1R0AU1MPdC`0!T140"Vi19(B. | ||
| 99 | |||
| 100 | 0,T6i1R`$0EWh1M907U1EP05Q1G0MQ1!IC09Qi190*i1Rd;(B, 0,T7h1R90!g1JRARC6(P`$0EWh1M9d04i107U1EP$S(B. ,T$S0JQh1'(B M-f (META-f) | ||
| 101 | ,Tc0*i1c9!RC`$0EWh1M9d;0BQ1'$S07Uh1M0BYh106Q14d;(B ,TaEP(B M-b ,Tc0*i1c9!RC`$0EWh1M9d;0BQ1'$S07Uh1M0BYh10!h1M9K09i1R(B. | ||
| 102 | |||
| 103 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b 0,T4Y10JQ1!JM'JRA$0CQi1'(B. | ||
| 104 | |||
| 105 | ,T`0AWh1M07h1R9M0BYh107Uh15SaK09h1'!ER'"M'$S(B, ,T$S0JQh1'(B M-f ,T(Pc0*i1`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB"M'$S09Qi19(B. ,T`0AWh1M(B | ||
| 106 | 0,T7h1R9M0BYh107Uh15SaK09h1'`0Gi19GCC$CPK0Gh1R'$S(B, ,T$S0JQh1'(B M-f ,T(Pc0*i1`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB"M'$S(B | ||
| 107 | 0,T7Uh1M0BYh106Q14d;(B. ,T$S0JQh1'(B M-b ,T7SK09i1R07Uh17S9M'`04U1BG0!Q19(B ,Ta05h1`$0EWh1M9d;c907T1H7R'5C'0!Q190"i1RA(B. | ||
| 108 | |||
| 109 | ,TKARB`K05X1(B: ,T`09Wh1M'(R!@RIRd7Bd0Ah10AU1!RCc0*i10MQ1!"CP`0Gi19GCC$(B (whitespace) ,Tc9!RCaJ4'(B | ||
| 110 | ,T"M:`"5"M'$S(B, ,T)P09Qi19`0AWh1MM0BYh1c9bKA4@RIRd7B(B (ThaiText mode) 0,TMU1aA!0Jl1(B | ||
| 111 | ,T(P7S!RC!S0!Q1:"M:`"5"M'$Sb4BMR0HQ1Bb;Ca!CA05Q14$S(B. ,T$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b | ||
| 112 | 0,T(V1'(P7S'R9d04i1(B, ,Ta05h1(Pc0Ki1<E05h1R'd;`0Eg1!09i1MB(B. ,T!0Eh1RG0$W1M(B: | ||
| 113 | |||
| 114 | ,Td0Ah10Gh1R07h1R9M0BYh107Uh15SaK09h1'!ER'K0CW1M5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M'$S0!g15RA(B, ,T$S0JQh1'(B M-f ,T(Pc0*i1(B | ||
| 115 | ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M'$S06Q14d;c9!C03U107Uh1$S09Qi19d0Ah1d04i1`0;g19$S0JX1407i1RB"M'(B | ||
| 116 | ,T:CC07Q14(B. 0,T6i1R$S09Qi19`0;g19$S0JX1407i1RB"M':CC07Q14(B, ,T$S0JQh1'(B M-f ,T(Pc0*i1`$0EWh1M9d;0BQ1'(B | ||
| 117 | ,T5SaK09h1'07i1RB"M'$S09Qi19(B. | ||
| 118 | |||
| 119 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b 0,T4Y1(B, ,Tb4B;P;90!Q1:$S0JQh1'(B C-f ,TaEP(B C-b, 0,T7h1R9(P0JQ1'`!5(B | ||
| 120 | ,T`0Kg19!RC7S'R9"M'$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b ,Tc95SaK09h1'05h1R'f(B 0,T7Qi1'c9$SaEPCPK0Gh1R'$S(B. | ||
| 121 | |||
| 122 | 0,T7h1R9JRARC60JQ1'`!5d04i10Gh1R$S0JQh1'(B C-f ,TaEP(B C-b 0,T9Qi197SK09i1R07Uh1c90EQ1!I3P`04U1BG0!Q1:$S0JQh1'(B M-f | ||
| 123 | ,TaEP(B M-b, ,Ta05h1M0BYh1:9`!301l107Uh105h1R'0!Q19(B. 0,TJh1G9AR!(B 0,T;Xh1A(B META ,T(P06Y1!!SK94c0Ki1c0*i10!Q1:!RC7S'R9c9(B | ||
| 124 | ,TCP04Q1:07Uh1`0!Uh1BG0"i1M'0!Q1:K09h1GB07Uh1!SK940"Vi197R'@RIR(B (,T`0*h19(B ,T$S(B, ,T;CPbB$(B, 0,TBh1MK09i1R(B, ,T`0;g1905i19(B), | ||
| 125 | ,T"3P07Uh10;Xh1A(B CONTROL 0,T9Qi190AQ1!(P06Y1!!SK94c0Ki1c0*i10!Q1:!RC7S'R9c9CP04Q1:07Uh1`0!Uh1BG0"i1M'0!Q1:K09h1GB0Bh1MB(B | ||
| 126 | 0,TMT1JCP07Uh17S!RCa0!i1d"d04i1(B (,T`0*h19(B 0,T5Q1G0MQ1!IC(B, ,T:CC07Q14(B, ,T`0;g1905i19(B). | ||
| 127 | |||
| 128 | ,T!RC7S'R9c97S9M'`04U1BG0!Q19JSK0CQ1::CC07Q140!Q1:;CPbB$(B: ,T$S0JQh1'(B C-a ,TaEP(B C-e ,Tc0*i1`$0EWh1M9(B | ||
| 129 | ,Td;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19aEP07i1RB"M':CC07Q14(B, ,T"3P`04U1BG0!Q19$S0JQh1'(B M-a ,TaEP(B M-e ,Tc0*i1`$0EWh1M9(B | ||
| 130 | ,Td;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19aEP07i1RB"M';CPbB$(B. | ||
| 131 | |||
| 132 | ,TKARB`K05X1(B: ,T`09Wh1M'(R!@RIRd7Bd0Ah109T1BAc0*i10MQ1!"CPA0KQ1>@R$(B (period) ,Tc9!RCaJ4'0(X140JTi190JX14"M'(B | ||
| 133 | ,T;CPbB$(B, ,T7Sc0Ki1d0Ah1JRARC6!SK94"M:`"5"M';CPbB$c0Ki106Y1!05i1M'd04i1(B. 0,T4Q1'09Qi19`0AWh1M(B | ||
| 134 | ,TM0BYh1c9bKA4@RIRd7B(B (ThaiText mode), ,T$S0JQh1'(B M-a ,TaEP(B M-e ,T(P`$0EWh1M9(B | ||
| 135 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M'0Bh1MK09i1R(B ,TaEP5SaK09h1'07i1RB0JX14"M'0Bh1MK09i1R(B | ||
| 136 | ,T5RAES04Q1:(B. ,TB!`0Gi19!C03U107Uh10AU1!RCc0*i10MQ1!"CPA0KQ1>@R$(B. | ||
| 137 | |||
| 138 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-a ,TaEP(B C-e 0,T4Y10JQ1!JM'JRA$0CQi1'(B. | ||
| 139 | ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B M-a ,TaEP(B M-e 0,T4Y10JQ1!JM'JRA$0CQi1'(B. | ||
| 140 | |||
| 141 | 0,TJQ1'`!504Y10Gh1R!RCc0*i1$S0JQh1'(B C-a 0,T+i1Sf(B 0,T!Q19(Pd0Ah1`0!T14<EMPdC(B, ,Ta05h1!RCc0*i1$S0JQh1'(B M-a ,T(P7Sc0Ki1(B | ||
| 142 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1`$0EWh1M9d;07U1EP;CPbB$(B. ,Ta0Ai10Gh1R!RC`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1"M'07Qi1'JM'a::09Ui1(Pd0Ah1(B | ||
| 143 | ,T$0Ei1RB0!Q19`EB07U1`04U1BG(B, ,Ta05h10!g104Y1`0;g198CCA*R05T104U1(B. | ||
| 144 | |||
| 145 | ,T:R'$0CQi1'`CR0!g1`0CU1B!5SaK09h1'"M'`$M0Cl1`+M0Cl10Gh1R(B "0,T(X14(B (point)". ,T!0Eh1RG0$W1M(B, ,T`$M0Cl1`+M0Cl107Uh1(B | ||
| 146 | ,T;CR!/M0BYh1:9K09i1R(M0!g10$W1M5SaK09h1'07Uh10(X14;CR!/M0BYh1:90"i1M$GRA09Qh19`M'(B. | ||
| 147 | |||
| 148 | 0,T5h1Md;09Ui1`0;g19J0CX1;"M'0*X14$S0JQh1'JSK0CQ1:!RC`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1(B, 0,T+Vh1'CGA06V1'!RC`$0EWh1M9c9CP04Q1:$S(B | ||
| 149 | ,TaEP;CPbB$(B: | ||
| 150 | |||
| 151 | C-f ,T`$0EWh1M9d;0"i1R'K09i1RK09Vh1'05Q1G0MQ1!IC(B | ||
| 152 | C-b ,T`$0EWh1M9!0EQ1:d;K09Vh1'05Q1G0MQ1!IC(B | ||
| 153 | |||
| 154 | M-f ,T`$0EWh1M9d;0"i1R'K09i1RK09Vh1'$S(B | ||
| 155 | M-b ,T`$0EWh1M9!0EQ1:d;K09Vh1'$S(B | ||
| 156 | |||
| 157 | C-n ,T`$0EWh1M9d;:CC07Q1406Q14d;(B | ||
| 158 | C-p ,T`$0EWh1M9d;:CC07Q140!h1M9K09i1R(B | ||
| 159 | |||
| 160 | C-a ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M':CC07Q14(B | ||
| 161 | C-e ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB"M':CC07Q14(B | ||
| 162 | |||
| 163 | M-a ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M';CPbB$(B | ||
| 164 | M-e ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB"M';CPbB$(B | ||
| 165 | |||
| 166 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui10JQ1!CPBP`0>Wh1M`0;g19!RC0=V1!0KQ14(B. | ||
| 167 | ,T$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui1`0;g19$S0JQh1'07Uh1c0*i10!Q190:h1MBAR!(B. | ||
| 168 | |||
| 169 | 0,TAU10MU1!JM'$S0JQh1'07Uh1JS0$Q1-c9!RC`$0EWh1M95SaK09h1'0$W1M(B ,T$S0JQh1'(B M-< (META 0,T9i1MB!0Gh1R(B), ,Tc0*i1c9!RC(B | ||
| 170 | ,T`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M'0"i1M$GRA(B, ,TaEP(B M-> (META ,TAR!!0Gh1R(B), ,Tc0*i1c9!RC`$0EWh1M9(B | ||
| 171 | ,Td;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB0JX14"M'0"i1M$GRA(B. | ||
| 172 | |||
| 173 | ,Tc9`$0CWh1M';ERB7R'(B (terminal) 0,TJh1G9cK0-h1(B, 0,TMQ1!"CP(B "<" ,T(PM0BYh1`K09W1M0MQ1!"CP0(X1E@R$(B | ||
| 174 | (comma), ,T)P09Qi1907h1R905i1M'c0*i10;Xh1A0*T1?05l1(B (shift) ,Tc9!RC0;i1M90MQ1!"CP09Qi19(B. ,TJSK0CQ1:`$0CWh1M'(B | ||
| 175 | ,T;ERB7R'a::09Ui1(B, 0,T7h1R90(V1'05i1M'c0*i10;Xh1A0*T1?05l1c9!RC0;i1M9$S0JQh1'(B M-< ,Tc97S9M'`04U1BG0!Q19(B, 0,T6i1Rd0Ah1(B | ||
| 176 | ,T$S09V1'06V1'0;Xh1A0*T1?05l1(B, 0,T!g1KARB$GRA0Gh1R07h1R9!S0EQ1'0;i1M9$S0JQh1'(B M-comma. | ||
| 177 | |||
| 178 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B M-< 0,T4Y1(B, ,T`0>Wh1M`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M'0$Yh10AW1M!RCc0*i109Ui1(B. | ||
| 179 | ,Ta0Ei1Gc0*i1$S0JQh1'(B C-v 0,T+i1S0!Q19KERBf(B ,T$0CQi1'`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9!0EQ1:AR0BQ1'5SaK09h1'`04T1A09Ui1(B. | ||
| 180 | |||
| 181 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B M-> 0,T4Y1(B, ,T`0>Wh1M`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'07i1RB0JX14"M'0$Yh10AW1M!RCc0*i109Ui1(B. | ||
| 182 | ,Ta0Ei1Gc0*i1$S0JQh1'(B M-v 0,T+i1S0!Q19KERBf(B ,T$0CQi1'`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9!0EQ1:AR0BQ1'5SaK09h1'`04T1A09Ui1(B. | ||
| 183 | |||
| 184 | 0,T7h1R9JRARC6`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d04i104i1GB0;Xh1A0EY1!HC(B (arrow key), 0,T6i1R`$0CWh1M';ERB7R'"M'07h1R9(B | ||
| 185 | 0,TAU10;Xh1A`K0Eh1R09Ui1M0BYh1(B. ,T`CRa9P9Sc0Ki10=V1!0KQ14c0*i1$S0JQh1'(B C-b, C-f, C-n ,TaEP(B C-p, 0,T4i1GB`K05X1<EJRA(B | ||
| 186 | ,T;CP!RC(B. ,TK09Vh1'(B, ,T$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui17S'R9d04i1:9`$0CWh1M';ERB7R'07X1!*09T14(B. ,TJM'(B, ,T`0AWh1M07h1R9d04i10=V1!0KQ14(B | ||
| 187 | ,T!RCc0*i10!Q1:0MU1aA!0Jl1a0Ei1G(B 0,T7h1R9(P0CYi10JV1!0Gh1R!RCc0*i1$S0JQh1'04i1GB0;Xh1A(B CONTROL 0,T9Qi19$0Eh1M'05Q1G!0Gh1R!RCc0*i1(B | ||
| 188 | 0,T;Xh1A0EY1!HC(B (,T`>CRP0Gh1R07h1R9d0Ah105i1M'`$0EWh1M90Bi1RB0AW1MMM!(R!5SaK09h1'0AW1M0JQ1A0<Q1J`EB(B). ,TJRA(B, ,T`0AWh1M(B | ||
| 189 | 0,T7h1R90$Xi19`$B0!Q1:!RCc0*i1$S0JQh1';CP!M:0!Q1:0;Xh1A(B CONTROL ,Ta0Ei1G(B, 0,T7h1R9JRARC6(P0=V1!!RCc0*i1$S0JQh1'(B | ||
| 190 | 0,T*Qi190JY1'05h1Md;d04i10MU1!04i1GB(B. | ||
| 191 | |||
| 192 | ,T$S0JQh1'0Jh1G9cK0-h1c90MU1aA!0Jl109Qi19(PJRARC6!S0!Q1:05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1d04i1(B; ,TJSK0CQ1:$S0JQh1'0Jh1G9cK0-h1(B, | ||
| 193 | 0,T5Q1G`E"`K0Eh1R09Ui10!g1(PKARB06V1'(S9G9$0CQi1'"M'!RC;CPAGE<E"M'$S0JQh1'05h1Md;(B. ,T!RC07Uh1(P7Sc0Ki10AU1(B | ||
| 194 | ,T!RC;CPAGE<E"M'$S0JQh1'0+i1S`07h1R(S9G907Uh105i1M'!RC09Qi19JRARC67Sd04i1b4B!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-u | ||
| 195 | ,Ta0Ei1G5RA04i1GB05Q1G`E"0!h1M907Uh1(P0;i1M9$S0JQh1'07Uh105i1M'!RC(B. 0,T6i1R07h1R90AU10;Xh1A(B META (,TK0CW1M(B EDIT ,TK0CW1M(B | ||
| 196 | ALT), 0,T7h1R9JRARC6(P7Sd04i104i1GB0MU1!0GT108U1K09Vh1'(B: 0,T;i1M905Q1G`E""3P07Uh1!40;Xh1A(B META ,TM0BYh1(B. ,T`CRa9P9S(B | ||
| 197 | ,Tc0Ki107h1R90=V1!0KQ14c0*i1$S0JQh1'(B C-u ,T`>CRP0Gh1RJRARC6c0*i1d04i10!Q1:`$0CWh1M';ERB7R'07X1!*09T14(B. 0,T5Q1G`E"MR0Cl1(B | ||
| 198 | 0,T!T1G`A905l107Uh1!0Eh1RG06V1'09Ui1`0CU1B!0Gh1R(B ",TMR0Cl10!T1G`A905l1`05T1AK09i1R(B (prefix argument)", ,T`>CRP0Gh1R07h1R9(B | ||
| 199 | 0,T5i1M'0;i1M905Q1G`E"0!h1M907Uh1(P0;i1M9$S0JQh1'(B. | ||
| 200 | |||
| 201 | 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, ,T$S0JQh1'(B C-u 8 C-f ,T(P`$0EWh1M9d;0"i1R'K09i1Ra;405Q1G0MQ1!IC(B. | ||
| 202 | |||
| 203 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-n ,TK0CW1M(B C-p ,T;CP!M:0!Q1:05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1(B, ,T`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1(B | ||
| 204 | ,T`0"i1RARc!0Ei1:CC07Q1409Ui1b4Bc0*i1`0>U1B'$S0JQh1'`04U1BG(B. | ||
| 205 | |||
| 206 | ,T$S0JQh1'0Jh1G9cK0-h1c0*i105Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1`K0Eh1R09Ui1JSK0CQ1:!RC;CPAGE<E$S0JQh1'0+i1S(B, ,Ta05h1:R'$S0JQh1'0!g1c0*i1(B | ||
| 207 | ,Tc90EQ1!I3P0MWh19(B. 0,TAU1KERB$S0JQh1'(B (,Ta05h1d0Ah1CGA$S0JQh1'07Uh1d04i1!0Eh1RGAR06V1'5C'09Ui1(B) ,Tc0*i105Q1G`E"09Ui1`0;g1905Q1G(B | ||
| 208 | 0,T:h1'0*Ui1(B--,T!RC07Uh10AU1MR0Cl10!T1G`A905l1`05T1AK09i1R(B, ,Tb4Bd0Ah1$S09V1'06V1'0$h1R"M'05Q1G`E"(B, ,T(P7Sc0Ki1$S0JQh1'09Qi197S'R9(B | ||
| 209 | 0,T5h1R'MM!d;(B. | ||
| 210 | |||
| 211 | ,T$S0JQh1'(B C-v ,TaEP(B M-v ,T`0;g19$S0JQh1'07Uh1B!`0Gi190MU1!;CP`@7K09Vh1'(B. 0,T6i1R0;i1M905Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l104i1GBa0Ei1G(B, | ||
| 212 | ,TK09i1R(M(P06Y1!`$0EWh1M90Ai1G90"Vi19K0CW1ME'`0;g19(S9G9:CC07Q14`07h1R05Q1G`E"07Uh1!SK94(B, ,Ta7907Uh1(P`$0EWh1M90Ai1G9(B | ||
| 213 | 0,T7U1EPK09i1R(M(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, ,T$S0JQh1'(B C-u 8 C-v ,T(P`$0EWh1M90Ai1G9K09i1R(M07U1EPa;4:CC07Q14(B. | ||
| 214 | |||
| 215 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-u 8 C-v 0,T4Y1(B. | ||
| 216 | |||
| 217 | ,T$S0JQh1'09Ui1(P`$0EWh1M90Ai1G9K09i1R(M0"Vi19d;a;4:CC07Q14(B. 0,T6i1R07h1R905i1M'!RC(P`$0EWh1M90Ai1G9!0EQ1:AR0MU1!(B, 0,T7h1R9(B | ||
| 218 | 0,T!g17Sd04i1b4B!RC!S0!Q1:05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1c0Ki10!Q1:$S0JQh1'(B M-v. | ||
| 219 | |||
| 220 | 0,T6i1R07h1R9!S0EQ1'c0*i1`M!0+l10GT19b40Gl1(B (X Window) ,TM0BYh1(B, ,T(P0AU1a<'`$0EWh1M90Ai1G9(B (scroll bar) 0,T7Uh1(B | ||
| 221 | ,T`0;g190>Wi1907Uh10JUh1`K0EUh1BA0<W190<i1RM0BYh17R'04i1R90+i1RB"M'0GT19b40Gl1(B (window) ,T"M'0MU1aA!0Jl1(B. 0,T7h1R9JRARC6(B | ||
| 222 | ,T(P`$0EWh1M90Ai1G90"i1M$GRAb4B!RC$0ET1!`AR0Jl1(B (click mouse) ,T:9a<'`$0EWh1M90Ai1G9(B. | ||
| 223 | |||
| 224 | >> ,TEM'!40;Xh1A!ER'07Uh10Jh1G9:90JX14"M'0>Wi1907Uh107Uh1`09i19(B (highlight) ,T@RBc9a<'`$0EWh1M90Ai1G9(B. | ||
| 225 | 0,T"i1M$GRA(P06Y1!`$0EWh1M90Ai1G9d;0BQ1'5SaK09h1'07Uh107Uh107h1R9d04i1$0ET1!(B. | ||
| 226 | |||
| 227 | >> ,TEM'`$0EWh1M9`AR0Jl10"Vi19E'04Y1(B, ,T"3P07Uh10BQ1'!40;Xh1A!ER'M0BYh1(B. 0,T7h1R9(P>:0Gh1R0"i1M$GRA(P`$0EWh1M907Uh10"Vi19(B | ||
| 228 | ,TE'5RA07Uh107h1R9`$0EWh1M9`AR0Jl1d;(B. | ||
| 229 | |||
| 230 | |||
| 231 | * ,T!C03U107Uh10MU1aA!0Jl1K0BX14*P0'Q1!(B (hang up) | ||
| 232 | ---------------------------- | ||
| 233 | |||
| 234 | 0,T6i1R0MU1aA!0Jl1K0BX14aEPd0Ah15M:J9M'$S0JQh1'c4f(B, 0,T7h1R9JRARC6B!`0ET1!$S0JQh1'd04i1M0Bh1R';EM40@Q1Bb4Bc0*i1(B | ||
| 235 | ,T$S0JQh1'(B C-g. 0,T7h1R9JRARC6c0*i1$S0JQh1'(B C-g ,Tc9!RCB!`0ET1!$S0JQh1'07Uh1!S0EQ1'7S'R9M0BYh1d04i1(B. | ||
| 236 | |||
| 237 | 0,T7h1R9JRARC6c0*i1$S0JQh1'(B C-g ,T`0>Wh1MB!`0ET1!05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1K0CW1M$S0JQh1'07Uh107h1R9!S0EQ1'0;i1M9M0BYh1d04i1(B. | ||
| 238 | |||
| 239 | >> ,TEM'0;i1M9$S0JQh1'(B C-u 100 ,T`0>Wh1M07Uh1(Pc0Ki10AU105Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1`0;g19(B 100, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-g. | ||
| 240 | 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-f. ,T<E07Uh1d04i10!g10$W1M`$M0Cl1`+M0Cl1`$0EWh1M9d;`0>U1B'K09Vh1'05Q1G0MQ1!IC(B, ,T`>CRP0Gh1R07h1R9d04i1(B | ||
| 241 | ,TB!`0ET1!05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1d;a0Ei1G04i1GB$S0JQh1'(B C-g. | ||
| 242 | |||
| 243 | 0,T6i1R07h1R90;i1M9$S0JQh1'(B <ESC> ,Tb4Bd0Ah1d04i105Qi1'c((B, 0,T7h1R90!g1JRARC6(PB!`0ET1!$S0JQh1'09Qi19d04i104i1GB$S0JQh1'(B C-g. | ||
| 244 | |||
| 245 | |||
| 246 | * ,T$S0JQh1'07Uh106Y1!0;T147R'(B (disable) | ||
| 247 | ------------------------ | ||
| 248 | |||
| 249 | ,T$S0JQh1':R'$S0JQh1'06Y1!0;T147R'd0Gi1(B ,T`0>Wh1M07Uh1(P0;i1M'0!Q19d0Ah1c0Ki10<Yi107Uh1`0CTh1A05i19c0*i1(B (beginning user) ,Tc0*i1d04i1(B | ||
| 250 | ,Tb4Bd0Ah1d04i105Qi1'c((B. | ||
| 251 | |||
| 252 | 0,T6i1R07h1R90;i1M9$S0JQh1';CP`@709Ui1a0Ei1G(B, 0,TMU1aA!0Jl1(PaJ4'0"i1M$GRA0Gh1R$S0JQh1'09Qi190$W1MMPdC(B, ,TaEP(P6RA(B | ||
| 253 | 0,T7h1R90Gh1R05i1M'!RC(P;CPAGE<E$S0JQh1'09Qi19K0CW1Md0Ah1(B. | ||
| 254 | |||
| 255 | 0,T6i1R07h1R905i1M'!RC07Uh1(P;CPAGE<E$S0JQh1'09Qi19(0CT1'f(B, ,T!40;Xh1A(B space ,T`0>Wh1M5M:0BW190BQ19$GRA05i1M'!RC(B. | ||
| 256 | ,Tb4B;C!05T1a0Ei1G(B, 0,T6i1R07h1R9d0Ah105i1M'!RC(P;CPAGE<E$S0JQh1'07Uh106Y1!0;T147R'd0Gi1(B, 0,T!g15M:(B "n" ,T`07h1R09Qi19(B. | ||
| 257 | |||
| 258 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-x C-l (0,T+Vh1'`0;g19$S0JQh1'07Uh106Y1!0;T147R'd0Gi1(B), ,Ta0Ei1G0;i1M9(B "n" ,T`0>Wh1M`0;g19!RC5M:(B | ||
| 259 | ,T$S6RA(B. | ||
| 260 | |||
| 261 | |||
| 262 | * 0,TGT19b40Gl1(B (window) | ||
| 263 | ---------------- | ||
| 264 | |||
| 265 | 0,TMU1aA!0Jl1JRARC60AU1d04i1KERB0GT19b40Gl1(B, ,Ta05h1EP0GT19b40Gl10!g1(PaJ4'<E"M'0"i1M$GRA"M'59`M'(B. ,T`CR(P(B | ||
| 266 | ,TM08T1:RB06V1'0GT108U1!RCc0*i1a::KERB0GT19b40Gl1K0EQ1'(R!09Ui1(B. ,T5M909Ui1(P!0Eh1RG06V1'0GT108U1!RC0;T140GT19b40Gl107Uh1d0Ah105i1M'(B | ||
| 267 | ,T!RC(B, ,Ta0Ei1G!0EQ1:d;c0*i1`0>U1B'0GT19b40Gl1`04U1BG(B. 0,T+Vh1'JRARC67Sd04i104Q1'09Ui1(B: | ||
| 268 | |||
| 269 | C-x 1 ,TK09Vh1'0GT19b40Gl1(B (0,T$W1M!RC0;T140GT19b40Gl10MWh19f(B 0,T7Qi1'KA4(B) | ||
| 270 | |||
| 271 | 0,T9Qh190$W1M`0>U1B'0;i1M9$S0JQh1'(B C-x ,Ta0Ei1G5RA04i1GB`E"(B 1. ,T$S0JQh1'(B C-x 1 ,T(P"BRB0GT19b40Gl107Uh10AU1(B | ||
| 272 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1M0BYh1(B ,Tc0Ki1`05g1AK09i1R(M(B. 0,T+Vh1'(P`0;g19!RC0;T140GT19b40Gl10MWh19f(B 0,T7Qi1'KA4(B. | ||
| 273 | |||
| 274 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1AR0BQ1':CC07Q1409Ui1(B ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-u 0 C-l. | ||
| 275 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h k C-f. | ||
| 276 | ,T(P`0Kg190Gh1R0GT19b40Gl109Ui10AU1"9R40Bh1ME'(B ,T"3P07Uh10AU10GT19b40Gl1cK0Ah1`0!T140"Vi19aJ4'<E"M'`M!JRC07Uh1`0!Uh1BG0!Q1:(B | ||
| 277 | ,T$S0JQh1'"M'(B C-f. | ||
| 278 | |||
| 279 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,Ta0Ei1G(P>:0Gh1R0GT19b40Gl107Uh1aJ4'CRB!RC"M'`M!JRCKRBd;(B. | ||
| 280 | |||
| 281 | ,T$S0JQh1'09Ui105h1R'(R!$S0JQh1'07Uh1d04i1!0Eh1RGAR5C'07Uh10Gh1R$S0JQh1'09Ui1;CP!M:04i1GBJM'05Q1G0MQ1!IC(B. ,T$S0JQh1'09Ui1`0CTh1A05i19(B | ||
| 282 | 0,T4i1GB0MQ1!"CP(B C-x. 0,TAU10*X14"M'$S0JQh1'07Uh10"Vi1905i1904i1GB0MQ1!"CP(B C-x; 0,TJh1G9cK0-h1(P`0!Uh1BG0"i1M'0!Q1:!RC(B | ||
| 283 | 0,T(Q14!RC0!Q1:0GT19b40Gl1(B, ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E(B, 0,T:Q1?`?M0Cl1(B, ,TaEP0MWh19f(B ,Tc97S9M'`04U1BG0!Q19(B. ,T$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui1(P(B | ||
| 284 | ,T;CP!M:04i1GBJM'(B, ,TJRA(B, ,TK0CW1M0JUh105Q1G0MQ1!IC(B. | ||
| 285 | |||
| 286 | |||
| 287 | * ,T!RCa7C!(B (inserting) ,TaEP!RCE:(B (deleting) | ||
| 288 | ---------------------------------------------- | ||
| 289 | |||
| 290 | 0,T6i1R07h1R905i1M'!RC07Uh1(Pa7C!0"i1M$GRA(B, 0,T!g1JRARC67Sd04i1b4B!RC0;i1M90"i1M$GRA09Qi19`0"i1Rd;`07h1R09Qi19(B. | ||
| 291 | 0,T5Q1G0MQ1!IC07Uh107h1R9`0Kg19(B, ,T`0*h19(B A, 7, *, ,T`0;g1905i19(B, 0,T5h1R'0!g106W1M0Gh1R`0;g190"i1M$GRAaEP06Y1!a7C!`0"i1Rd;(B | ||
| 292 | 0,T7Q1907U107Uh10;i1M9(B. ,T!40;Xh1A(B <Return> ,Tc9!RC07Uh1(Pa7C!0MQ1!"CP(B Newline. | ||
| 293 | |||
| 294 | 0,T7h1R9JRARC6E:05Q1G0MQ1!IC05Q1G0JX1407i1RB07Uh107h1R9d04i10;i1M9`0"i1Rd;d04i1b4B!RC!40;Xh1A(B <Delete>. 0,T;Xh1A(B | ||
| 295 | <Delete> ,T`0;g190;Xh1Af(B ,TK09Vh1':9a0;i190>T1A0>l1(B, 0,T+Vh1':R'$0CQi1'MR(`0;g190;Xh1A07Uh1!S0!Q1:04i1GB(B "Del". ,Tc9:R'(B | ||
| 296 | ,T!C03U1(B, 0,T;Xh1A(B "Backspace" 0,T!g17SK09i1R07Uh1`0*h19`04U1BG0!Q1:0;Xh1A(B <Delete>, ,Ta05h10!g1d0Ah1`JAMd;(B. | ||
| 297 | |||
| 298 | ,Tb4B07Qh1Gd;a0Ei1G(B, 0,T;Xh1A(B <Delete> ,T(Pc0*i1JSK0CQ1:E:05Q1G0MQ1!IC07Uh1M0BYh1K09i1R5SaK09h1'"M'`$M0Cl1`+M0Cl10;Q1(0(X10:Q19(B. | ||
| 299 | |||
| 300 | >> ,TEM'7S04Y1(B--0,T;i1M905Q1G0MQ1!ICc4f(B 0,TJQ1!JM'JRA05Q1G(B, ,Ta0Ei1GE:05Q1G0MQ1!IC09Qi19MM!b4B!40;Xh1A(B | ||
| 301 | <Delete> 0,TJQ1!JM'JRA$0CQi1'(B. ,Td0Ah105i1M'0!Q1'GE0Gh1R(P7Sc0Ki10"i1M$GRAc9a0?i1A0"i1M0AY1E09Ui1`;0EUh1B9d;(B; | ||
| 302 | 0,T7h1R9(Pd0Ah17Sc0Ki10"i1M$GRAc905i19)0:Q1:"M'0$Yh10AW1M!RCc0*i1`;0EUh1B9a;E'(B. 0,T9Uh1`0;g19`0>U1B')0:Q1:JS`9R`07h1R09Qi19(B. | ||
| 303 | |||
| 304 | ,T`0AWh1M0"i1M$GRAc9:CC07Q14BRG`0!T19!0Gh1RK09Vh1':CC07Q14"M'K09i1R(M(B, 0,T"i1M$GRAc9:CC07Q1409Qi19(P05h1M`09Wh1M'(B | ||
| 305 | ,Td;0BQ1':CC07Q1406Q14d;"M'K09i1R(M(B. 0,TMQ1!"CP(B backslash ("\") 0,T7Uh1;ERB"M'"M:"GR0AW1M(P0:h1'0*Ui1(B | ||
| 306 | 0,TGh1R0"i1M$GRA"M':CC07Q1409Qi1905h1M`09Wh1M'd;0BQ1':CC07Q1406Q14d;(B. | ||
| 307 | |||
| 308 | >> 0,T;i1M90"i1M$GRA(9!CP07Qh1'06V1'"M:"GR(B, ,Ta0Ei1G0;i1M905h1Md;0MU1!(B. 0,T7h1R9(P`0Kg19!RCaJ4'<E"M'(B | ||
| 309 | ,T:CC07Q1405h1M`09Wh1M'0!Q19(B. | ||
| 310 | |||
| 311 | >> ,Tc0*i10;Xh1A(B <Delete> ,T`0>Wh1ME:0"i1M$GRAMM!(9!CP07Qh1'0"i1M$GRA09Qi19>M04U10!Q1:$GRA!0Gi1R'"M'K09i1R(M(B. | ||
| 312 | ,T:CC07Q1407Uh105h1M`09Wh1M'0!Q190!g1(PKRBd;(B. | ||
| 313 | |||
| 314 | 0,T7h1R9JRARC6E:0MQ1!"CP(B Newline ,TMM!d04i1`0*h19`04U1BG0!Q1:05Q1G0MQ1!IC0MWh19f(B. ,T!RCE:0MQ1!"CP(B Newline | ||
| 315 | ,TCPK0Gh1R'JM':CC07Q14(P`0;g19!RCCGAJM':CC07Q1409Qi19`0"i1R`0;g19:CC07Q14`04U1BG(B. 0,T6i1R<E"M'!RCCGAJM'(B | ||
| 316 | ,T:CC07Q14`0"i1R04i1GB0!Q197Sc0Ki1:CC07Q1409Qi19BRG`0!T19!0Gh1R:CC07Q14"M'K09i1R(Ma0Ei1G(B, ,T:CC07Q1409Qi190!g1(P`0;g19:CC07Q14(B | ||
| 317 | ,Ta::05h1M`09Wh1M'(B. | ||
| 318 | |||
| 319 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;0BQ1'5SaK09h1'`0CTh1A05i19"M':CC07Q14(B, ,Ta0Ei1G!40;Xh1A(B <Delete>. | ||
| 320 | ,T:CC07Q140;Q1(0(X10:Q19(P06Y1!`0*Wh1MA`0"i1R0!Q1::CC07Q140!h1M9K09i1R(B. | ||
| 321 | |||
| 322 | >> ,T!40;Xh1A(B <Return> ,T`0>Wh1M07Uh1(Pa7C!0MQ1!"CP(B Newline ,T`0"i1Rd;cK0Ah1(B. | ||
| 323 | |||
| 324 | ,T$GC(Sd0Gi10Gh1R$S0JQh1'0Jh1G9cK0-h1"M'0MU1aA!0Jl1(PJRARC67Sc0Ki1;CPAGE<E0+i1Sd04i1KERB$0CQi1'(B; 0,T+Vh1'CGA06V1'(B | ||
| 325 | ,T(S9G905Q1G0MQ1!IC04i1GB(B. ,T!RC;CPAGE<E0+i1S"M'!RC0;i1M905Q1G0MQ1!IC0$W1M!RCa7C!05Q1G0MQ1!IC`K0Eh1R09Qi19`0"i1Rd;(B. | ||
| 326 | |||
| 327 | >> ,TEM'7S04Y1`04Uk1BG09Ui1(B--0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-u 8 * ,T`0>Wh1M07Uh1(P0;i1M9JRB0MQ1!"CP(B ********. | ||
| 328 | |||
| 329 | 0,T7h1R9d04i1`0CU1B90CYi106V1'0GT108U1!RC`0:Wi1M'05i19c9!RC0;i1M9:R'0JTh1':R'M0Bh1R'c90MU1aA!0Jl1aEP!RCa0!i1d"(B | ||
| 330 | 0,T"i1M0<T14>ER405h1R'f(B. 0,T7h1R9JRARC607Uh1(PE:07U1EP$SK0CW1M07U1EP:CC07Q14c97S9M'`04U1BG0!Q19(B. 0,T5h1Md;09Ui1`0;g19(B | ||
| 331 | ,T!RCJ0CX1;!RCE:04i1GB0GT108U105h1R'f(B: | ||
| 332 | |||
| 333 | <Delete> ,TE:05Q1G0MQ1!IC07Uh1M0BYh1K09i1R5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1(B | ||
| 334 | C-d ,TE:05Q1G0MQ1!IC07Uh1M0BYh106Q14d;K0EQ1'5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1(B | ||
| 335 | |||
| 336 | M-<Delete> 0,T&h1R$S07Uh1M0BYh1K09i1R5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1(B | ||
| 337 | M-d 0,T&h1R$S07Uh1M0BYh106Q14d;K0EQ1'5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1(B | ||
| 338 | |||
| 339 | C-k 0,T&h1R05Q1G0MQ1!IC05Qi1'a05h15SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1d;(906V1'07i1RB:CC07Q14(B | ||
| 340 | M-k 0,T&h1R05Q1G0MQ1!IC05Qi1'a05h15SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1d;(906V1'07i1RB"M';CPbB$(B | ||
| 341 | |||
| 342 | ,T$GC(P0JQ1'`!5d04i10Gh1R$S0JQh1'(B <Delete> ,TaEP(B C-d, 0,T!Q1:(B M-<Delete> ,TaEP(B M-d ,T`0;g19$S0JQh1'(B | ||
| 343 | ,Tc97S9M'`04U1BG0!Q1907Uh1`0CTh1A(R!$S0JQh1'(B C-f ,TaEP(B M-f (,Ta0Ai10Gh1R0;Xh1A(B <Delete> ,T(Pd0Ah1c0*h105Q1G0MQ1!IC(B | ||
| 344 | 0,T!g15RA(B, ,Ta05h1d0Ah1d04i1`0;g19`0CWh1M'JS0$Q1-(B). ,T$S0JQh1'(B C-k ,TaEP(B M-k 0,T!g1`0*h19`04U1BG0!Q1:(B C-e ,TaEP(B M-e 0,T7Uh1(B | ||
| 345 | ,T7S'R9c90EQ1!I3P`04U1BG0!Q19a05h1$9EPCP04Q1:(B, 0,T$W1MCP04Q1:07Uh1`0;g19:CC07Q140!Q1:;CPbB$(B. | ||
| 346 | |||
| 347 | ,T`0AWh1M07h1R9E:05Q1G0MQ1!ICd;AR!!0Gh1RK09Vh1'05Q1Gc9$0CQi1'K09Vh1'f(B, 0,TMU1aA!0Jl1(P0:Q1907V1!0"i1M$GRA07Uh106Y1!E:d;d0Gi1(B | ||
| 348 | ,T`0>Wh1M0Gh1R07h1R9(PJRARC6`0CU1B!!0EQ1:ARd04i10MU1!(B. ,T!RC`0CU1B!!0EQ1:AR"M'0"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;09Qi19`0CU1B!0Gh1R(B | ||
| 349 | ",T!RC`0CU1B!0$W19(B (yanking)". 0,T7h1R9JRARC6`0CU1B!0$W190"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;!0EQ1:ARd04i1b4Bc0Ki1(B | ||
| 350 | ,T;CR!/c907Uh107Uh106Y1!0&h1Rd;(B, ,TK0CW1M;CR!/c907Uh1c4f(B ,T"M'0"i1M$GRA0!g1d04i1(B. 0,T7h1R9JRARC6`0CU1B!0$W190"i1M$GRA(B | ||
| 351 | 0,T!Uh1$0CQi1'0!g1d04i1`0>Wh1M07Uh1(P7SJS`9R0"i1M$GRA(B. ,T$S0JQh1'07Uh1c0*i1c9!RC`0CU1B!0$W190$W1M(B C-y. | ||
| 352 | |||
| 353 | 0,TJTh1'07Uh1$GC0JQ1'`!50MQ19K09Vh1'0$W1M0"i1Ma5!05h1R'CPK0Gh1R'(B ",T!RC0&h1R(B (killing)" 0,T!Q1:(B ",T!RCE:(B | ||
| 354 | (deleting)". 0,TJTh1'07Uh106Y1!(B "0,T&h1R(B (killed)" ,Td;09Qi19(B, ,TJRARC607Uh1(P`0CU1B!0$W19(B (yank) ,TARd04i1(B, | ||
| 355 | ,Ta05h10JTh1'07Uh106Y1!(B ",TE:(B (deleted)" ,Td;09Qi19(B, ,Td0Ah1JRARC6(P`0CU1B!0$W19ARd04i1(B. ,Tb4B07Qh1Gd;(B, ,T$S0JQh1'07Uh1JRARC6(B | ||
| 356 | ,TE:0"i1M$GRAd04i107U1EPAR!f(B ,T(P`0!g1:0"i1M$GRA09Qi19d0Gi1(B, ,T"3P07Uh1$S0JQh1'07Uh1E:d04i107U1EP05Q1G0MQ1!IC(B, ,TK0CW1M:CC07Q14(B | ||
| 357 | ,T`;0Eh1RaEP`0Gi19GCC$(B, ,T(Pd0Ah1`0!g1:0"i1M$GRA07Uh106Y1!E:d;(B. | ||
| 358 | |||
| 359 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;0BQ1'0(X14`0CTh1A05i19"M':CC07Q1407Uh1d0Ah1c0*h1:CC07Q14`;0Eh1R(B. | ||
| 360 | ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-k ,T`0>Wh1M07Uh1(P0&h1R0"i1M$GRA07Uh1M0BYh1:9:CC07Q1409Qi19(B. | ||
| 361 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-k 0,TMU1!$0CQi1'K09Vh1'(B. 0,T7h1R9(P`0Kg190Gh1R0MQ1!"CP(B Newline 0,T7Uh1M0BYh107i1RB:CC07Q1409Qi19(P06Y1!(B | ||
| 362 | 0,T&h1Rd;(B. | ||
| 363 | |||
| 364 | ,T(P0JQ1'`!5d04i10Gh1R$S0JQh1'(B C-k ,T$S0JQh1'aC!(P0&h1R`09Wi1M$GRA"M':CC07Q14(B, ,TaEP$S0JQh1'(B C-k ,T$S0JQh1'(B | ||
| 365 | 0,T7Uh1JM'(P0&h1R:CC07Q1409Qi19(B, ,TaEP(P"0BQ1::CC07Q140MWh19f(B 0,T7Uh1`K0EW1M07Qi1'KA40"Vi19(B. ,T$S0JQh1'(B C-k 0,T(Q14!RC0!Q1:(B | ||
| 366 | 0,T5Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1c90EQ1!I3P07Uh1a5!05h1R'MM!d;(B: ,T$S0JQh1'09Ui1(P0&h1RKERBf(B ,T:CC07Q14aEP`09Wi1MKR"M'(B | ||
| 367 | 0,T"i1M$GRA04i1GB(B. 0,T9Uh1d0Ah1`K0AW1M9!RC7S0+i1Sa::;C!05T1(B. ,T$S0JQh1'(B C-u 2 C-k ,T(P0&h1R07Qi1'JM':CC07Q14(B | ||
| 368 | ,T>0Ci1MA07Qi1'0MQ1!"CP(B Newline ,T"M':CC07Q1409Qi19f(B 0,T4i1GB(B; 0,T+Vh1'05h1R'(R!!RC7S$S0JQh1'(B C-k ,TJM'$0CQi1'(B. | ||
| 369 | |||
| 370 | ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-y ,Tc9!RC07Uh1(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;K0EQ1'0JX14(B. 0,T"i1M$GRA07Uh106Y1!`0CU1B!0$W1909Qi19(P(B | ||
| 371 | ,T;CR!/07Uh15SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl10;Q1(0(X10:Q19(B. | ||
| 372 | |||
| 373 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-y ,T`0>Wh1M07Uh1(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA!0EQ1:AR(B. | ||
| 374 | |||
| 375 | ,T$S0JQh1'(B C-y 0,T!g1`K0AW1M9!RC`0CU1B!0$W190JTh1'"M'07Uh1c$C:R'$9d04i1`MRd;(R!07h1R9(B. 0,T7h1R9(P0JQ1'`!5d04i10Gh1R(B | ||
| 376 | 0,T6i1R07h1R9c0*i1$S0JQh1'(B C-k 0,T5T1405h1M0!Q19KERBf(B ,T$0CQi1'(B, 0,T"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;07Qi1'KA4(P06Y1!`0!g1:d0Gi104i1GB0!Q19(B, | ||
| 377 | ,T)P09Qi19!RCc0*i1$S0JQh1'(B C-y ,T`0>U1B'$0CQi1'`04U1BG0!g1(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA!0EQ1:ARd04i107Qi1'KA4(B. | ||
| 378 | |||
| 379 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-k ,TKERBf(B ,T$0CQi1'04Y1(B. | ||
| 380 | |||
| 381 | ,T`0>Wh1M07Uh1(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;(B: | ||
| 382 | |||
| 383 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-y. ,Ta0Ei1G`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1E'd;0JQ1!JM'JRA:CC07Q14(B, ,Ta0Ei1Gc0*i1$S0JQh1'(B C-y | ||
| 384 | 0,TMU1!$0CQi1'(B. 0,T7h1R9(P`0"i1Rc(0GT108U1!RC07Uh1(PJS`9R0"i1M$GRA(B. | ||
| 385 | |||
| 386 | 0,T7h1R9(P7SM0Bh1R'dC06i1R07h1R905i1M'!RC(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA:R'M0Bh1R'(B, ,Ta0Ei1G0&h1R:R'M0Bh1R'MM!d;(B? | ||
| 387 | ,T$S0JQh1'(B C-y ,T(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1R0Eh1R0JX14(B. ,Ta05h10"i1M$GRA0!h1M9K09i1R09Qi190BQ1'$'`K0EW1MM0BYh1(B. 0,T7h1R9(B | ||
| 388 | ,TJRARC6(P`0CU1B!0$W19ARd04i10MU1!b4Bc0*i1$S0JQh1'(B M-y. ,TK0EQ1'(R!07Uh107h1R9d04i1`0CU1B!0$W190"i1M$GRA0Eh1R0JX14a0Ei1G(B, | ||
| 389 | ,Tc0*i1$S0JQh1'(B M-y ,T`0>Wh1M07Uh1(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA0!h1M9K09i1R09Qi19ARa7907Uh1(B. ,T!RCc0*i1$S0JQh1'(B M-y ,Ta05h1EP$0CQi1'(B | ||
| 390 | ,T(P`0CU1B!0$W190"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;c9ES04Q1:07Uh10Bi1M9!0EQ1:0"Vi19d;(B. ,T`0AWh1M07h1R9d04i10"i1M$GRA07Uh105i1M'!RC!0EQ1:0$W19AR(B, | ||
| 391 | 0,T7h1R90!g1d0Ah1(S`0;g1907Uh1(P05i1M'7SMPdC0!Q1:0"i1M$GRA09Qi190MU1!(B. ,T`0>U1B';0Eh1MBM0BYh1M0Bh1R'09Qi19(B, ,Ta0Ei1G7S!RCa0!i1d"(B | ||
| 392 | 0,T"i1M$GRA0MWh1905h1Md;(B. | ||
| 393 | |||
| 394 | 0,T6i1R07h1R9c0*i1$S0JQh1'(B M-y 0,T4i1GB(S9G9$0CQi1'07Uh1AR!>M(B, 0,T7h1R9(P0Bi1M9!0EQ1:AR0BQ1'0(X14`0CTh1A05i190MU1!$0CQi1'(B | ||
| 395 | (0,T"i1M$GRA07Uh106Y1!0&h1Rd;0Eh1R0JX14(B). | ||
| 396 | |||
| 397 | >> 0,T&h1RK09Vh1':CC07Q14(B, ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;(B, 0,T&h1R0MU1!:CC07Q14(B. | ||
| 398 | ,Ta0Ei1Gc0*i1$S0JQh1'(B C-y ,T`0>Wh1M07Uh1(P`0CU1B!0$W19:CC07Q1407Uh106Y1!0&h1Rd;c9$0CQi1'07Uh1JM'(B. | ||
| 399 | ,Ta0Ei1Gc0*i1$S0JQh1'(B M-y 0,T+Vh1'(P`0CV1B!0$W19:CC07Q1407Uh106Y1!0&h1Rd;c9$0CQi1'aC!ARa7907Uh1(B. | ||
| 400 | ,Tc0*i1$S0JQh1'(B M-y 0,TMU1!(B, ,Ta0Ei1G04Y10Gh1R(P`0!T14MPdC0"Vi19(B. ,TEM'7Sd;`0CWh1MBf(B ,T(9!0Gh1R:CC07Q1407Uh106Y1!0&h1Rd;(B | ||
| 401 | ,Tc9$0CQi1'07Uh1JM'(P!0EQ1:0$W19AR(B, ,Ta0Ei1G7Sd;0MU1!0JQ1!CPBP(B. | ||
| 402 | 0,T6i1R07h1R905i1M'!RC(B, 0,T7h1R9MR((PEM'!S0!Q1:05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l107Qi1'07Uh1`0;g19(S9G9:G!aEPE:c0Ki10!Q1:(B | ||
| 403 | ,T$S0JQh1'(B M-y 0,T4Y1(B. | ||
| 404 | |||
| 405 | |||
| 406 | * ,T!RC7S0Bi1M9(B (undo) | ||
| 407 | ------------------- | ||
| 408 | |||
| 409 | 0,T6i1R07h1R9d04i1a0!i1d"0"i1M$GRAd;(B, ,TaEP0$T140Gh1Rd04i17S0<T14>ER4d;(B, 0,T7h1R9JRARC67S0Bi1M90JTh1'07Uh1d04i1(B | ||
| 410 | ,T`;0EUh1B9a;E'd;a0Ei1G04i1GB$S0JQh1'!RC7S0Bi1M9(B, C-x u. | ||
| 411 | |||
| 412 | ,Tb4B;C!05T1(B, ,T$S0JQh1'(B C-x u ,T7S0Bi1M9$S0JQh1'07Uh1d04i17Sd;a0Ei1GK09Vh1'$S0JQh1'(B; 0,T6i1R07h1R97S0Bi1M90+i1S05T1405h1M0!Q19(B, | ||
| 413 | ,T!RC7S0Bi1M9a05h1EP$0CQi1'(P0Bi1M9$S0JQh1'd;07U1EP$S0JQh1'(B. | ||
| 414 | |||
| 415 | ,Ta05h10AU10"i1MB!`0Gi19M0BYh1JM';CP!RC(B: ,T$S0JQh1'07Uh1d0Ah1`;0EUh1B9a;E'0"i1M$GRA(Pd0Ah109Q1:CGAM0BYh104i1GB(B (0,T9Uh1CGA06V1'(B | ||
| 416 | ,T$S0JQh1'!RC`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1aEP!RC`$0EWh1M90Ai1G9(B), ,TaEP!RCa7C!05Q1G0MQ1!IC0!g1(P06Y1!0(Q14!RCb4BCGA(B | ||
| 417 | ,T`0;g19!0EXh1A07Uh1d0Ah1`0!T19(B 20 0,T5Q1G0MQ1!IC05h1M!0EXh1A(B. (0,T7Qi1'09Ui1`0>Wh1ME4(S9G9$0CQi1'"M'$S0JQh1'(B C-x u ,Tc9!RC7S(B | ||
| 418 | 0,TBi1M9!RCa7C!05Q1G0MQ1!IC(B.) | ||
| 419 | |||
| 420 | >> 0,T&h1R:CC07Q1409Ui104i1GB$S0JQh1'(B C-k, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-x u. ,T:CC07Q1407Uh106Y1!0&h1Rd;(P;CR!/!0EQ1:0$W19AR(B. | ||
| 421 | |||
| 422 | ,T$S0JQh1'(B C-_ ,T`0;g190MU1!$S0JQh1'K09Vh1'JSK0CQ1:!RC7S0Bi1M9(B; ,T$S0JQh1'09Ui17S'R9`K0AW1M90!Q1:$S0JQh1'(B C-x u, | ||
| 423 | ,Ta05h10Gh1RJP4G!!0Gh1Rc9!RC0;i1M9KERBf(B ,T$0CQi1'05T1405h1M0!Q19(B. 0,T"i1M`0JU1B"M'$S0JQh1'(B C-_ 0,T9Ui10$W1Mc9:R'(B | ||
| 424 | ,Ta0;i190>T1A0>l1(B, ,TMR((Pd0Ah17CR:0Gh1R(P0;i1M9$S0JQh1'd04i1M0Bh1R'dC(B. 0,T9Qh190$W1M`K05X107Uh17Sc0Ki1`CR05i1M'`50CU1BA$S0JQh1'(B | ||
| 425 | C-x u ,Tc0Ki10MU1!05h1R'KR!(B. ,Tc9`$0CWh1M';ERB7R':R'*09T14(B,0,T7h1R9MR((P0;i1M9$S0JQh1'(B C-_ ,Td04i1b4B!RC!4(B | ||
| 426 | 0,TMQ1!"CP(B / ,Tc9"3P07Uh1!40;Xh1A(B CONTROL. | ||
| 427 | |||
| 428 | 0,T5Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l1JSK0CQ1:$S0JQh1'(B C-_ ,TaEP(B C-x u ,T(P`0;g19!RC0+i1S(S9G9$0CQi1'"M'$S0JQh1'(B. | ||
| 429 | |||
| 430 | |||
| 431 | * ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E(B (file) | ||
| 432 | ---------------- | ||
| 433 | |||
| 434 | ,T`0>Wh1M07Uh1(P`0!g1:0"i1M$GRA07Uh1d04i1a0!i1d"d;09Qi19(B, 0,T7h1R9(P05i1M'`0!g1:0"i1M$GRA09Qi19d0Gi1c9a0?i1A0"i1M0AY1E(B. ,Td0Ah1`0*h1909Qi19(B | ||
| 435 | 0,T"i1M$GRA0!g1(PKRBd;`0AWh1M07h1R9`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(B. ,T!RC07Uh1(P`0!g1:0"i1M$GRA09Qi19E'c9a0?i1A0"i1M0AY1E(B, 0,T7h1R9(B | ||
| 436 | ,T(P05i1M'(B "0,T$i19KR(B (find)" ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E0!h1M907Uh1(P`0"i1Rd;c90"i1M$GRA09Qi19d04i1(B. (0,T9Uh1`0CU1B!0Gh1R(B ",T!RC(B | ||
| 437 | ,T`0BW1M9(B (visiting)" ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E(B.) | ||
| 438 | |||
| 439 | ,T!RC0$i19KRa0?i1A0"i1M0AY1EKARB06V1'!RC07Uh107h1R9d04i1`0Kg19`09Wi1MKR"M'a0?i1A0"i1M0AY1E@RBc90MU1aA!0Jl1(B. ,Tc9KERBf(B | ||
| 440 | ,T7R'(B, 0,T4Y1`K0AW1M90Gh1R07h1R9!S0EQ1'a0!i1d"0"i1M0AY1Ec9a0?i1A0"i1M0AY1EM0BYh1(B. ,TM0Bh1R'dC0!g15RA(B, ,T!RCa0!i1d"@RBc90MU1(B | ||
| 441 | ,TaA!0Jl109Qi19(Pd0Ah1$'M0BYh1(9!0Gh1R07h1R9(P(B "0,T(Q14`0!g1:(B (save)" ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E09Qi19(B. 0,T9Uh1`0;g19!RC0*h1GBc0Ki107h1R9(B | ||
| 442 | ,TJRARC6K0EU1!`0EUh1B'!RC7Sc0Ki1a0?i1A0"i1M0AY1E06Y1!a0!i1d"d0Gi1$0CVh1'f(B ,T!ER'f(B 0,T6i1R07h1R9d0Ah1d04i105i1M'!RC(B. ,Ta0Ai10Gh1R(B | ||
| 443 | 0,T7h1R9(P7S!RC0(Q14`0!g1:d;a0Ei1G0!g15RA(B, 0,TMU1aA!0Jl10!g10BQ1'$'`K0EW1Ma0?i1A0"i1M0AY1E05i19)0:Q1:d0Gi1b4B`0!g1:d0Gi1c90*Wh1M(B | ||
| 444 | ,TcK0Ah1(B, ,T`0<Wh1Md0Gi1c9!C03U107Uh107h1R9a0!i1d"0<T14>ER4(B. | ||
| 445 | |||
| 446 | 0,T6i1R07h1R90JQ1'`!504Y10Jh1G90Eh1R'"M'K09i1R(M"M'0MU1aA!0Jl1(B, 0,T7h1R9(P`0Kg19:CC07Q1407Uh1`0CTh1A05i19aEP0JTi190JX1404i1GB(B | ||
| 447 | ,T`0Ji19;CP(B. ,T:CC07Q1409Qi19MR((P`0CTh1A05i1904i1GB(B "--:-- TUTORIAL" ,TK0CW1MMPdC7S9M'09Qi19(B. 0,TJh1G909Ui1(B | ||
| 448 | ,T"M'K09i1R(M(B, ,Tb4B;C!05T1a0Ei1G(B, ,T(PaJ4'0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R9!S0EQ1'`0BW1M9M0BYh1(B. ,T"3P09Ui107h1R9!S0EQ1'(B | ||
| 449 | ,T`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh10*Wh1M0Gh1R(B "TUTORIAL.th" 0,T+Vh1'`0;g19JS`9R"M'0$Yh10AW1M!RCc0*i10MU1aA!0Jl1(B. ,T`0AWh1M07h1R9d04i1(B | ||
| 450 | ,T`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E04i1GB0MU1aA!0Jl1(B, 0,T*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E09Qi19(P;CR!/c907Uh107Uh1d04i1!0Eh1RGd0Gi1a0Ei1G(B. | ||
| 451 | |||
| 452 | 0,TEQ1!I3P0>T1`HI0"i1MK09Vh1'"M'$S0JQh1'`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E0$W1M(B 0,T7h1R9(P05i1M':M!0*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh1(P(B | ||
| 453 | ,T`0BW1M9(B. ,T`CR`0CU1B!0EQ1!I3P`0*h1909Ui10Gh1R(B "0,TMh1R9MR0Cl10!T1G`A905l1(R!`$0CWh1M';ERB7R'(B" (,Tc9!C03U109Ui1(B, ,TMR0Cl1(B | ||
| 454 | 0,T!T1G`A905l10!g10$W1M0*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E(B). ,TK0EQ1'(R!07Uh107h1R90;i1M9$S0JQh1'(B | ||
| 455 | |||
| 456 | C-x C-f Find a file | ||
| 457 | |||
| 458 | 0,TMU1aA!0Jl1(P6RA0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E(B. 0,T*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R90;i1M9`0"i1Rd;(P;CR!/07Uh1:CC07Q140Eh1R'"M'K09i1R(M(B. | ||
| 459 | ,T:CC07Q140Eh1R'"M'K09i1R(M`0CU1B!0Gh1R0AT109T10:Q1?`?M0Cl1(B (minibuffer) ,T`0AWh1M06Y1!c0*i1'R9c90EQ1!I3P09Ui1(B. | ||
| 460 | 0,T7h1R9JRARC6c0*i1$S0JQh1'07Uh1c0*i1c9!RCa0!i1d";C!05T1"M'0MU1aA!0Jl1a0!i1d"0*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E(B. | ||
| 461 | |||
| 462 | ,T"3P07Uh107h1R9!S0EQ1'0;i1M90*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E(B (,TK0CW1M0"i1M0AY1Ec4f(B ,Tc90AT109T10:Q1?`?M0Cl109Ui1(B), 0,T7h1R9JRARC6(B | ||
| 463 | ,TB!`0ET1!$S0JQh1'04i1GB!RCc0*i1$S0JQh1'(B C-g. | ||
| 464 | |||
| 465 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-f, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-g. 0,T9Uh1`0;g19!RCB!`0ET1!0AT109T10:Q1?`?M0Cl1(B, ,TaEP(B | ||
| 466 | ,TB!`0ET1!$S0JQh1'(B C-x C-f 0,T7Uh1!S0EQ1'c0*i10AT109T10:Q1?`?M0Cl1M0BYh1(B. ,T<E0EQ1>08l10$W1M07h1R9(Pd0Ah1d04i1`0BW1M9(B | ||
| 467 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1Ec4f(B. | ||
| 468 | |||
| 469 | ,T`0AWh1M07h1R9d04i10;i1M90*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E`J0Cg1(a0Ei1G(B, ,T!40;Xh1A(B <Return> ,T`0>Wh1M07Uh1(P0JTi190JX14$S0JQh1'(B. ,Ta0Ei1G$S0JQh1'(B | ||
| 470 | C-x C-f 0,T!g1(P7S'R9(B, ,TaEP(P`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R9d04i1`0EW1M!d0Gi1(B. 0,TAT109T10:Q1?`?M0Cl1(P(B | ||
| 471 | ,TKRBd;`0AWh1M`J0Cg1(0JTi19$S0JQh1'(B C-x C-f. | ||
| 472 | |||
| 473 | ,TK0EQ1'(R!09Qi19d0Ah19R9`09Wi1MKR"M'a0?i1A0"i1M0AY1E0!g1(P;CR!/:9K09i1R(M(B, ,TaEP07h1R90!g1(PJRARC6a0!i1d"(B | ||
| 474 | ,T`09Wi1MKRd04i1(B. ,T`0AWh1M07h1R905i1M'!RC(Pa0!i1d"0"i1M$GRAM0Bh1R'6RGC(B, 0,T!g1c0Ki1c0*i1$S0JQh1'(B | ||
| 475 | |||
| 476 | C-x C-s Save the file | ||
| 477 | |||
| 478 | ,T$S0JQh1'09Ui1(P7SJS`9R0"i1M$GRA07Uh1M0BYh1c90MU1aA!0Jl1`0"i1Rd;`0!g1:d0Gi1c9a0?i1A0"i1M0AY1E(B. ,Tc9!RC!CP7S`0*h1909Ui1c9(B | ||
| 479 | ,T$0CQi1'aC!0JX14(B, 0,TMU1aA!0Jl1(P`;0EUh1B90*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E05i19)0:Q1:`0>Wh1M0Gh1R(Pd04i1$'d0Gi1(B. 0,T*Wh1McK0Ah109Qi1905Qi1'0"Vi19b4B(B | ||
| 480 | ,T!RC`05T1A(B "~" ,T`0"i1Rd;07i1RB0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E05i19)0:Q1:(B. | ||
| 481 | |||
| 482 | ,T`0AWh1M7S!RC0(Q14`0!g1:`0CU1B:0Ci1MBa0Ei1G(B, 0,TMU1aA!0Jl1(P0>T1A0>l10*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E09Qi19(B. 0,T7h1R9$GC(P0(Q14`0!g1:0"i1M0AY1E(B | ||
| 483 | 0,T:h1MBf(B, ,T`0>Wh1M0Gh1R07h1R9(Pd04i1d0Ah105i1M'`0JU1B'R9d;AR!09Q1!KR!CP::`0!T140"Q140"i1M'(B. | ||
| 484 | |||
| 485 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-s, ,T`0>Wh1M0(Q14`0!g1:JS`9R0$Yh10AW1M!RCc0*i1"M'07h1R9(B. | ||
| 486 | ,T(P;CR!/(B "Write ...TUTORIAL.th" 0,T7Uh1:CC07Q140Eh1R'0JX14"M'K09i1R(M(B. | ||
| 487 | |||
| 488 | 0,T"i1M0JQ1'`!5(B: ,Tc9:R'CP::(B, ,T!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-s ,T(P7Sc0Ki1K09i1R(M*P0'Q1!aEP07h1R9(Pd0Ah1d04i10CQ1:(B | ||
| 489 | 0,T"i1M$GRAc4f(B ,T(R!0MU1aA!0Jl1(B. 0,T9Uh1aJ4'0Gh1R(B "feature" ,T"M'CP::;0/T10:Q105T1!RC07Uh1`0CU1B!0Gh1R(B "flow | ||
| 490 | control" ,Td04i10"Q14"GR'!RC7S'R9"M'(B C-s ,TaEPd0Ah1;0Eh1MBc0Ki1!0EQ1:0JYh10MU1aA!0Jl10MU1!(B. ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-g | ||
| 491 | ,T`0>Wh1Ma0!i1d"d0Ah1c0Ki1K09i1R(M*P0'Q1!(B. ,Ta0Ei1G04Y1:707Uh10Gh1R04i1GB(B "Spontaneous Entry to | ||
| 492 | Incremental Search" ,Tc90$Yh10AW1M"M'0MU1aA!0Jl10+Vh1'(Pa9P9S!RC0(Q14!RC`0!Uh1BG0!Q1:(B "feature" 0,T9Ui1(B. | ||
| 493 | |||
| 494 | 0,T7h1R9JRARC6(P`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh10AU1M0BYh1a0Ei1G(B, ,T`0>Wh1M07Uh1(P04Y1K0CW1Ma0!i1d"(B. 0,T7h1R9JRARC6(P`0BW1M9(B | ||
| 495 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E07Uh10BQ1'd0Ah1;CR!/0!g1d04i1(B. 0,T9Uh1`0;g19!RCJ0Ci1R'a0?i1A0"i1M0AY1EcK0Ah1"M'0MU1aA!0Jl1(B: ,T`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E(B, | ||
| 496 | 0,T+Vh1'(P`0CTh1A05i1904i1GBK09i1R(M0Gh1R'`;0Eh1R(B, ,Ta0Ei1G7S!RCa7C!0"i1M$GRA`0>Wh1M07Uh1(PJ0Ci1R'`0;g19a0?i1A0"i1M0AY1E05h1Md;(B. | ||
| 497 | ,T`0AWh1M07h1R90JQh1'c0Ki1(B "0,T(Q14`0!g1:(B (save)" ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E(B, 0,TMU1aA!0Jl10(V1'(PJ0Ci1R'a0?i1A0"i1M0AY1E04i1GB0"i1M$GRA07Uh1(B | ||
| 498 | 0,T7h1R9d04i10;i1M9`0"i1Rd;(B. ,T(R!09Ui1d;(B, 0,T7h1R9JRARC6(P05Q140JT19c(EM'a0!i1d"a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh10AU1M0BYh1a0Ei1Gd04i1(B. | ||
| 499 | |||
| 500 | |||
| 501 | * 0,T:Q1?`?M0Cl1(B (buffer) | ||
| 502 | ----------------- | ||
| 503 | |||
| 504 | 0,T6i1R07h1R9`0BW1M90MU1!a0?i1A0"i1M0AY1Eb4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-x C-f, ,Ta0?i1A0"i1M0AY1EaC!(P0BQ1'$'M0BYh1c90MU1aA!0Jl1(B. 0,T7h1R9(B | ||
| 505 | ,TJRARC6(PJ0EQ1:!0EQ1:d;d04i10MU1!b4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-x C-f. 0,TGT108U109Ui1(P7Sc0Ki107h1R9JRARC6`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E(B | ||
| 506 | ,T@RBc90MU1aA!0Jl1d04i1(S9G9K09Vh1'(B. | ||
| 507 | |||
| 508 | >> ,TJ0Ci1R'a0?i1A0"i1M0AY1EaEPc0Ki10*Wh1M0Gh1R(B "foo" ,Tb4B!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-f foo <Return>. | ||
| 509 | ,Ta0Ei1G0;i1M90"i1M$GRA(B, ,Ta0!i1d"(B, ,TaEP0(Q14`0!g1:(B "foo" ,Tb4B!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-s. | ||
| 510 | 0,TJX1407i1RB(B, 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-f TUTORIAL <Return> ,T`0>Wh1M(Pd04i10Bi1M9!0EQ1:AR07Uh10"i1M$GRA(B | ||
| 511 | ,T"M'0$Yh10AW1M!RCc0*i1(B. | ||
| 512 | |||
| 513 | 0,TMU1aA!0Jl1`0!g1:0"i1M$GRA"M'a05h1EPa0?i1A0"i1M0AY1E@RBc90JTh1'f(B (object) ,TK09Vh1'(B, 0,T+Vh1'`0CU1B!0Gh1R(B "0,T:Q1?`?M0Cl1(B | ||
| 514 | (buffer)". ,T!RC`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E`0;g19!RCJ0Ci1R'0:Q1?`?M0Cl1cK0Ah1@RBc90MU1aA!0Jl1(B. ,Tc9!RC07Uh1(P04Y1(B | ||
| 515 | ,TCRB!RC"M'0:Q1?`?M0Cl107Uh10AU1M0BYh1c90MU1aA!0Jl109Qi19(B, ,Tc0Ki10;i1M9$S0JQh1'(B: | ||
| 516 | |||
| 517 | C-x C-b List buffers | ||
| 518 | |||
| 519 | >> ,TEM'0;i1M9$S0JQh1'(B C-x C-b 0,T4Y1(B. | ||
| 520 | |||
| 521 | 0,T4Y10Gh1Ra05h1EP0:Q1?`?M0Cl10AU10*Wh1M0Gh1RMPdC(B, ,TaEP:R'0MQ190!g1`0;g190*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh10AU1`09Wi1MKR09Qi19f(B ,TM0BYh1(B. ,T:R'(B | ||
| 522 | 0,T:Q1?`?M0Cl1d0Ah1d04i1`0!Uh1BG0"i1M'0!Q1:a0?i1A0"i1M0AY1E(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, 0,T:Q1?`?M0Cl107Uh10AU10*Wh1M0Gh1R(B "*Buffer List*" | ||
| 523 | ,Td0Ah10AU1a0?i1A0"i1M0AY1Ec4f(B 0,T7Qi1'0JTi19(B. 0,T9Uh1`0;g190:Q1?`?M0Cl10+Vh1':CC0(X1`09Wi1MKR"M'CRB!RC"M'0:Q1?`?M0Cl107Uh106Y1!J0Ci1R'(B | ||
| 524 | 0,T4i1GB$S0JQh1'(B C-x C-b. 0,T"i1M$GRAc4f(B 0,T7Uh107h1R9`0Kg19:9K09i1R(M"M'0MU1aA!0Jl1(P;CR!/M0BYh1`0;g190Jh1G9K09Vh1'(B | ||
| 525 | ,T"M'0:Q1?`?M0Cl1c40:Q1?`?M0Cl1K09Vh1'`JAM(B. | ||
| 526 | |||
| 527 | >> ,TEM'c0*i1$S0JQh1'(B C-x 1 ,T`0>Wh1M07Uh1(P!S0(Q14CRB!RC"M'0:Q1?`?M0Cl1(B. | ||
| 528 | |||
| 529 | 0,T6i1R07h1R9a0!i1d"0"i1M$GRAc9a0?i1A0"i1M0AY1EK09Vh1'(B, ,Ta0Ei1G`0BW1M90MU1!a0?i1A0"i1M0AY1EK09Vh1'(B, 0,TMU1aA!0Jl10BQ1'd0Ah1d04i10(Q14`0!g1:(B | ||
| 530 | 0,T"i1M$GRA"M'a0?i1A0"i1M0AY1EaC!(B. 0,T"i1M$GRA07Uh106Y1!a0!i1d"d;(P0BQ1'$'M0BYh1c90MU1aA!0Jl1(B, ,Tc90:Q1?`?M0Cl1JSK0CQ1:(B | ||
| 531 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E09Qi19(B. ,T!RCJ0Ci1R'K0CW1M!RCa0!i1d""M'0:Q1?`?M0Cl1JSK0CQ1:a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh1JM'd0Ah1d04i10AU1<E05h1M(B | ||
| 532 | 0,T:Q1?`?M0Cl1JSK0CQ1:a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh1K09Vh1'(B. 0,T9Uh1`0;g190JTh1'07Uh10AU1;CPbB*09l1AR!(B, ,Ta05h10!g1KARB$GRA0Gh1R(P05i1M'0AU1(B | ||
| 533 | 0,TGT108U1!RC07Uh104U1c9!RC0(Q14`0!g1:0:Q1?`?M0Cl1"M'a0?i1A0"i1M0AY1EaC!(B. 0,T9Uh1d0Ah1d04i1KARB$GRA0Gh1R(P05i1M'J0EQ1:!0EQ1:d;(B | ||
| 534 | 0,TBQ1'a0?i1A0"i1M0AY1EaC!04i1GB$S0JQh1'(B C-x C-f 0,T!h1M9(B, ,T`0>Wh1M07Uh1(Pd04i1c0*i1$S0JQh1'(B C-x C-s ,Tc9!RC0(Q14`0!g1:(B. | ||
| 535 | 0,T4Q1'09Qi19`CR0(V1'`50CU1BA$S0JQh1'(B | ||
| 536 | |||
| 537 | C-x s Save some buffers | ||
| 538 | |||
| 539 | ,T$S0JQh1'(B C-x s ,T(P6RA07h1R9`0!Uh1BG0!Q1:0:Q1?`?M0Cl107Uh1d04i10CQ1:!RCa0!i1d"a05h10BQ1'd0Ah1d04i10CQ1:!RC0(Q14`0!g1:(B. 0,TMU1(B | ||
| 540 | ,TaA!0Jl1(P6RA07h1R9(B, ,TJSK0CQ1:a05h1EP0:Q1?`?M0Cl104Q1'!0Eh1RG(B, 0,TGh1R(P0(Q14`0!g1:K0CW1Md0Ah1(B. | ||
| 541 | |||
| 542 | >> ,Ta7C!0"i1M$GRA0JQ1!K09Vh1':CC07Q14(B, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-x s. | ||
| 543 | 0,TMU1aA!0Jl1(P6RA07h1R90Gh1R(P0(Q14`0!g1:0:Q1?`?M0Cl10*Wh1M(B TUTORIAL ,TdKA(B. | ||
| 544 | ,T5M:0Gh1Rc0*h1b4B!RC0;i1M9(B "y". | ||
| 545 | |||
| 546 | |||
| 547 | * ,T!RC`0>Th1A0*X14$S0JQh1'(B | ||
| 548 | -------------- | ||
| 549 | |||
| 550 | 0,TAU1$S0JQh1'"M'0MU1aA!0Jl1M0BYh10MU1!AR!ARB(9`0!T19!0Gh1R07Uh1(PJRARC6!S0!Q1:d04i104i1GB0MQ1!"CP;CPJA0!Q1:0MQ1!"CP(B | ||
| 551 | ,T$M9b7CE(B (control character) ,TaEPM0@T10MQ1!"CP(B (meta character). 0,TMU1aA!0Jl1c0*i1!RC(B | ||
| 552 | ,T;CPJA0!Q1:$S0JQh1'`J0CT1A(B (eXtend command). ,T!RC`J0CT1A09Ui1`0;g19d;d04i1JM'0EQ1!I3P(B: | ||
| 553 | |||
| 554 | C-x ,T!RC`J0CT1A0MQ1!"CP(B (Character eXtend). ,T5RA04i1GBK09Vh1'05Q1G0MQ1!IC(B. | ||
| 555 | M-x ,T!RC`J0CT1A04i1GB0*Wh1M$S0JQh1'(B (Named command eXtend). ,T5RA04i1GB0*Wh1M`05g1A(B. | ||
| 556 | |||
| 557 | ,T$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui1b4B07Qh1Gd;a0Ei1G(P0AU1;CPbB*09l1(B, ,Ta05h10AQ1!(P0AU1bM!RJc0*i109i1MB!0Gh1R$S0JQh1'05h1R'f(B 0,T7Uh107h1R9d04i1(B | ||
| 558 | ,T`0CU1B90CYi1d;a0Ei1G(B. 0,T7h1R9d04i1>:d;a0Ei1GJM'$S0JQh1'(B: ,T$S0JQh1'JSK0CQ1:!RC0(Q14!RC0!Q1:a0?i1A0"i1M0AY1E(B C-x C-f | ||
| 559 | ,TJSK0CQ1:!RC`0BW1M9(B (Find) ,TaEP(B C-x C-s ,TJSK0CQ1:!RC0(Q14`0!g1:(B (Save). 0,TMU1!05Q1GM0Bh1R'K09Vh1'0!g1(B | ||
| 560 | 0,T$W1M$S0JQh1'07Uh1c0*i1c9!RC`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(B--,T$S0JQh1'(B C-x C-c. (,Td0Ah105i1M'`0;g190Kh1G'0Gh1R0"i1M0AY1E07Uh107h1R9d04i1(B | ||
| 561 | ,Ta0!i1d"d;(P0JY1-KRB(B; ,T$S0JQh1'(B C-x C-c ,T(P`J9Mc0Ki10(Q14`0!g1:a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh106Y1!a0!i1d"d;0!h1M907Uh1(P0JTi190JX14(B | ||
| 562 | 0,TMU1aA!0Jl1(B.) | ||
| 563 | |||
| 564 | ,T$S0JQh1'(B C-z ,T`0;g19$S0JQh1'07Uh1c0*i1c9!RCMM!(R!0MU1aA!0Jl1`0;g19!RC0*Qh1G$CRG(B *temporarily*--,T)P09Qi19(B | ||
| 565 | 0,T7h1R9JRARC6!0EQ1:d;0JYh10MU1aA!0Jl1d04i10MU1!K0EQ1'(R!09Qi19(B. | ||
| 566 | |||
| 567 | ,TJSK0CQ1:CP::07Uh1M09X1-R5c0Ki1c0*i1$S0JQh1'(B, C-z "suspends" 0,TMU1aA!0Jl1(B; 0,T9Qh190$W1M!RC!0EQ1:d;0BQ1'`*E0El1(B | ||
| 568 | (shell) ,Tb4Bd0Ah1d04i17SERB0MU1aA!0Jl1(B. ,Tc9`*E0El107Qh1Gd;(B, 0,T7h1R9JRARC60CU10+Y1A(B (resume) 0,TMU1aA!0Jl1(B | ||
| 569 | ,Td04i104i1GB$S0JQh1'(B `fg' ,TK0CW1M04i1GB$S0JQh1'(B `%emacs'. | ||
| 570 | |||
| 571 | ,TJSK0CQ1:CP::07Uh1d0Ah10AU10?Q1'0!l10*Q19(B "suspend", ,T$S0JQh1'(B C-z ,T(PJ0Ci1R'0+Q1:`*E0El1(B (subshell) | ||
| 572 | ,T@RBc05i10MU1aA!0Jl1`0>Wh1Mc0Ki107h1R90AU1bM!RJ4S`09T19'R9b;Ca!CA0MWh190!h1M9a0Ei1G0$h1MB!0EQ1:AR0BQ1'0MU1aA!0Jl10MU1!$0CQi1'(B; | ||
| 573 | 0,T+Vh1'd0Ah1c0*h1!RC(B ",TMM!(R!(B (exit)" 0,TMU1aA!0Jl1(0CT1'(B. ,Tc9!C03U109Ui1(B, ,T$S0JQh1'`*E0El1(B `exit' ,T`0;g19$S0JQh1'(B | ||
| 574 | ,T;C!05T107Uh1c0*i1c9!RC!0EQ1:d;0BQ1'0MU1aA!0Jl1(R!0+Q1:`*E0El1(B. | ||
| 575 | |||
| 576 | ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-x C-c 0,T!g105h1M`0AWh1M07h1R905i1M'!RC(P`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(0CT1'f(B. 0,TGT108U109Ui1`0;g190GT108U107Uh106Y1!05i1M'c9(B | ||
| 577 | ,T!RC07Uh1(P`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(B, ,Td0Ah10Gh1R0MU1aA!0Jl109Qi19(P06Y1!`0CU1B!c0*i1(R!b;Ca!CA0(Q14!RC`AE0El1(B (mail | ||
| 578 | handling programs) ,TK0CW1Mb;Ca!CAMCC6;CPbB*09l1(B (utility programs) 0,T5h1R'f(B, | ||
| 579 | ,T`09Wh1M'(R!0Gh1Rb;Ca!CA`K0Eh1R09Ui1d0Ah10AU10GT108U1!RC0(Q14!RC0!Q1:0MU1aA!0Jl1d04i1b4B5C'(B. ,Tc9J@R>!RC7S'R9(B | ||
| 580 | ,T;C!05T1(B, 0,T6i1R07h1R9d0Ah1d04i105i1M'!RC(P`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(0CT1'f(B, 0,T7h1R90!g1$GC(P(B suspend ,Tb4B!RCc0*i1(B | ||
| 581 | ,T$S0JQh1'(B C-z ,Ta79!RC`0ET1!c0*i1d;`EB(B. | ||
| 582 | |||
| 583 | 0,TBQ1'0AU1$S0JQh1'07Uh1M0BYh1c90*X14$S0JQh1'(B C-x 0,TMU1!AR!(B. 0,T5h1Md;09Ui1`0;g19CRB!RC$S0JQh1'07Uh107h1R9d04i1`0CU1B90CYi1d;a0Ei1G(B: | ||
| 584 | |||
| 585 | C-x C-f ,T`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E(B (Find file). | ||
| 586 | C-x C-s 0,T(Q14`0!g1:a0?i1A0"i1M0AY1E(B (Save file). | ||
| 587 | C-x C-b ,T7SCRB!RC0:Q1?`?M0Cl1(B (List buffers). | ||
| 588 | C-x C-c ,T`0ET1!c0*i10MU1aA!0Jl1(B (Quit Emacs). | ||
| 589 | C-x 1 ,TE:K09i1R(M07Qi1'KA4b4B$'M0BYh1d0Gi1K09Vh1'K09i1R(M(B | ||
| 590 | (Delete all but one window). | ||
| 591 | C-x u ,T7S0Bi1M9(B (Undo). | ||
| 592 | |||
| 593 | ,T$S0JQh1'07Uh10AU10*Wh1M$S0JQh1'`J0CT1A09Ui1`0;g19$S0JQh1'07Uh1c0*i1d0Ah10$h1MB0:h1MB09Q1!(B, ,TK0CW1M`0;g19$S0JQh1'07Uh1c0*i1`)>RPc9:R'bKA4(B | ||
| 594 | ,T`07h1R09Qi19(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'K09Vh1'"M'$S0JQh1'09Ui10$W1M$S0JQh1'`;0EUh1B9a79(B-,TJRB0MQ1!"CP(B (replace-string), | ||
| 595 | 0,T+Vh1'`0;g19!RC`;0EUh1B9a79JRB0MQ1!"CPK09Vh1'04i1GB0MU1!JRB0MQ1!"CPK09Vh1'07Qi1'KA4(B. ,T`0AWh1M07h1R90;i1M9$S0JQh1'(B M-x, | ||
| 596 | 0,TMU1aA!0Jl1aJ4'(B M-x 0,T7Uh1:CC07Q140Eh1R'0JX14"M'K09i1R(M(B, ,Tc907Uh109Ui107h1R9(P05i1M'0>T1A0>l10*Wh1M"M'$S0JQh1'(B; ,Tc9!C03U109Ui1(B | ||
| 597 | 0,T$W1M(B "replace-string". 0,T7h1R9MR((P0>T1A0>l1(B "repl s<TAB>" ,Ta0Ei1G0MU1aA!0Jl1(P`05T1A0*Wh1M$S0JQh1'c0Ki1(B | ||
| 598 | ,T`05g1A`M'd04i1(B. 0,TJTi190JX14$S0JQh1'04i1GB!RC!40;Xh1A(B <Return>. | ||
| 599 | |||
| 600 | ,T$S0JQh1'`;0EUh1B9a79(B-,TJRB0MQ1!"CP(B (replace-string) 0,T5i1M'!RCJM'MR0Cl10!T1G`A905l1(B--,TJRB0MQ1!"CP(B | ||
| 601 | 0,T7Uh1(P06Y1!`;0EUh1B9a79(B, ,TaEPJRB0MQ1!"CP07Uh1(Pc0*i1`;0EUh1B9a79(B. 0,T7h1R9(P05i1M'0JTi190JX14!RC0;i1M9a05h1EPMR0Cl1(B | ||
| 602 | 0,T!T1G`A905l104i1GB!RC!40;Xh1A(B <Return>. | ||
| 603 | |||
| 604 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1d;0BQ1':CC07Q14`;0Eh1R07Uh1M0BYh1c05i1:CC07Q1409Ui1d;JM':CC07Q14(B. | ||
| 605 | ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B M-x repl s<Return>changed<Return>altered<Return>. | ||
| 606 | |||
| 607 | 0,TJQ1'`!504Y1!RC`;0EUh1B9a;E'"M':CC07Q1409Ui1(B: 0,T7h1R9d04i1`;0EUh1B9a79$S0Gh1R(B c-h-a-n-g-e-d | ||
| 608 | 0,T4i1GB$S0Gh1R(B "altered" ,Tc907X1!07Uh107Uh1;CR!/05Qi1'a05h15SaK09h1'07Uh1`$M0Cl1`+M0Cl1M0BYh10;Q1(0(X10:Q19(B. | ||
| 609 | |||
| 610 | |||
| 611 | * 0,T(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(B (auto save) | ||
| 612 | ------------------------- | ||
| 613 | |||
| 614 | ,T`0AWh1M07h1R9d04i1a0!i1d"a0?i1A0"i1M0AY1Ea0Ei1G(B, ,Ta05h107h1R90BQ1'd0Ah1d04i10(Q14`0!g1:(B, ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E`K0Eh1R09Qi19MR(0JY1-KRBd04i106i1R(B | ||
| 615 | ,T`$0CWh1M'$MA0>T1G`5M0Cl1"M'07h1R9`0!T140"Q140"i1M'(B. ,T`0>Wh1M0;i1M'0!Q19`K05X1!RC03l1`0*h1909Ui1(B, 0,TMU1aA!0Jl17S!RC`0"U1B9(B | ||
| 616 | 0,T"i1M$GRAJSK0CQ1:a05h1EPa0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R9!S0EQ1'7S!RCa0!i1d"M0BYh1E'c9a0?i1A0"i1M0AY1E(B "0,T(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(B | ||
| 617 | (auto save)". 0,T*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E0(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(B (auto save file) ,T(P06Y1!05Qi1'cK0Ah1c0Ki1(B | ||
| 618 | 0,TAU10MQ1!"CP(B "#" ,TM0BYh107Qi1'0"i1R'K09i1RaEP0"i1R'K0EQ1'0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E05i19)0:Q1:(B; 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, 0,T6i1R0*Wh1M"M'(B | ||
| 619 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E09Qi19`0;g19(B "hello.c", 0,T*Wh1M"M'a0?i1A0"i1M0AY1E0(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(P`0;g19(B "#hello.c#". | ||
| 620 | ,T`0AWh1M07h1R97S!RC0(Q14`0!g1:a0?i1A0"i1M0AY1E04i1GB0GT108U1!RC;C!05T1a0Ei1G(B, 0,TMU1aA!0Jl1(PE:a0?i1A0"i1M0AY1E0(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(B | ||
| 621 | 0,T9Qi19`0JU1B(B. | ||
| 622 | |||
| 623 | 0,T6i1R`$0CWh1M'$MA0>T1G`5M0Cl1`0!T140"Q140"i1M'(B, 0,T7h1R9JRARC60!Yi1(B (recover) ,T(R!a0?i1A0"i1M0AY1E0(Q14`0!g1:(B | ||
| 624 | 0,TMQ15b90AQ105T109Qi19d04i104i1GB!RC`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1Ea::;C!05T1(B (,Ta0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R9!S0EQ1'a0!i1d"M0BYh1(B, ,Td0Ah1c0*h1(B | ||
| 625 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1E0(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T1(B), ,Ta0Ei1G0>T1A0>l1$S0JQh1'(B M-x recover file<Return>. ,T`0AWh1M0AU1!RC(B | ||
| 626 | ,T6RA`0>Wh1M!RC0BW190BQ19(B, 0,T>T1A0>l1$S0Gh1R(B yes<Return> ,T`0>Wh1M4S`09T19!RC05h1MaEP7S!RC0!Yi10"i1M0AY1E07Uh106Y1!(B | ||
| 627 | 0,T(Q14`0!g1:0MQ15b90AQ105T109Qi19(B. | ||
| 628 | |||
| 629 | |||
| 630 | * ,T:0CT1`G3JP07i1M9(B (echo area) | ||
| 631 | ------------------------ | ||
| 632 | |||
| 633 | 0,TMU1aA!0Jl10Mh1R9$S0JQh1';CPJA(B (multicharacter command) ,T"3P07Uh107h1R9!S0EQ1'0>T1A0>l1`0"i1Rd;0*i1Rf(B, | ||
| 634 | 0,TMU1aA!0Jl1(PaJ4'$S0JQh1'05h1R'f(B 0,T7Uh107h1R9d04i10>T1A0>l1`0"i1Rd;5C'0Jh1G90Eh1R'"M'K09i1R(M5C':0CT1`G307Uh1`0CU1B!0Gh1R(B | ||
| 635 | ",T:0CT1`G3JP07i1M9(B (echo area)". ,T:0CT1`G3JP07i1M90$W1M:CC07Q140Eh1R'0JX14"M'K09i1R(M(B. | ||
| 636 | |||
| 637 | |||
| 638 | * ,T:CC07Q14aJ4'bKA4(B (mode line) | ||
| 639 | --------------------------- | ||
| 640 | |||
| 641 | ,T:CC07Q1407Uh1M0BYh1`K09W1M:0CT1`G3JP07i1M909Qi19`0CU1B!0Gh1R(B "mode line". ,T:CC07Q14aJ4'bKA4(PaJ4'(B | ||
| 642 | 0,T"i1M$GRA:R'M0Bh1R'c90EQ1!I3P(B: | ||
| 643 | |||
| 644 | --:** TUTORIAL (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 645 | |||
| 646 | ,T:CC07Q1409Ui1c0Ki10"i1M0AY1E07Uh1`0;g19;CPbB*09l1`0!Uh1BG0!Q1:J6R9@R>"M'0MU1aA!0Jl1aEP0"i1M$GRA07Uh107h1R9!S0EQ1'7S!RC(B | ||
| 647 | ,Ta0!i1d"M0BYh1(B. | ||
| 648 | |||
| 649 | 0,T7h1R97CR:a0Ei1G0Gh1R0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E0AU1$GRAKARBM0Bh1R'dC(B--0,T$W1Ma0?i1A0"i1M0AY1E07Uh107h1R9d04i1`0BW1M9M0BYh1(B. -NN%-- | ||
| 650 | 0,T:h1':M!5SaK09h1'0;Q1(0(X10:Q19c90"i1M$GRA"M'07h1R9(B; 0,T9Qh19KARB$GRA0Gh1R0AU10"i1M$GRA(B NN ,T`;M0Cl1`+905l107Uh1M0BYh1(B | ||
| 651 | ,T`K09W1M5SaK09h1'0JY1'0JX14"M'K09i1R(M(B. 0,T6i1R5SaK09h1'0JY1'0JX14"M'a0?i1A0"i1M0AY1EM0BYh1:9K09i1R(M(B, ,T(P;CR!/(B | ||
| 652 | --Top-- ,Ta7907Uh1(P`0;g19(B --00%--. 0,T6i1R5SaK09h1'0Eh1R'0JX14"M'0"i1M$GRAM0BYh1:9K09i1R(M(B, ,T(P;CR!/(B | ||
| 653 | --Bot--. 0,T6i1R07h1R9!S0EQ1'`0BW1M9a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh1`0Eg1!AR!(90"i1M$GRA07Qi1'KA4M0BYh1:9K09i1R(M(B, ,T:CC07Q14(B | ||
| 654 | ,TaJ4'bKA4(PaJ4'0Gh1R(B --All--. | ||
| 655 | |||
| 656 | ,T`$0CWh1M'KARB4M!0(Q19:0CT1`G305i19f(B ,T"M':CC07Q14aJ4'bKA4KARB$GRA0Gh1R07h1R9d04i17S!RC(B | ||
| 657 | ,T`;0EUh1B9a;E'`09Wi1MKRc90"i1M$GRAa0Ei1G(B. ,TKR!07h1R9`0>Th1'`0BW1M9K0CW1M0(Q14`0!g1:a0?i1A0"i1M0AY1E(B, 0,TJh1G907Uh1(B | ||
| 658 | ,Td04i1!0Eh1RG06V1'09Qi19(Pd0Ah10AU1`$0CWh1M'KARB4M!0(Q19;CR!/(B, ,T(P0AU1a05h1`0Ji19;CP(B (dashes). | ||
| 659 | |||
| 660 | 0,TJh1G907Uh1M0BYh1CPK0Gh1R'G'`0Eg1:@RBc9:CC07Q14aJ4'bKA4(P:M!07h1R90Gh1R07h1R9!S0EQ1'M0BYh1c9bKA4!RCa0!i1d"(B | ||
| 661 | (editing mode) ,TMPdC(B. ,TbKA4b4B;0CT1BRB(B (default mode) 0,T$W1M(B Fundamental 0,T7Uh1(B | ||
| 662 | 0,T7h1R9!S0EQ1'c0*i1M0BYh1c9"3P09Ui1(B. 0,T9Uh10$W1M05Q1GM0Bh1R'"M'(B ",TbKA4K0EQ1!(B (major mode)". | ||
| 663 | |||
| 664 | 0,TMU1aA!0Jl10AU1bKA4K0EQ1!M0BYh1KERBbKA4(B. 0,T:i1R'c0*i1JSK0CQ1:!RCa0!i1d"c9@RIRaEP(B/,TK0CW1M0"i1M$GRA*09T1405h1R'f(B, | ||
| 665 | ,T`0*h19(B Lisp mode, Text mode, ,T`0;g1905i19(B. 0,T7h1R9(PM0BYh1c9bKA4K0EQ1!c4bKA4K0EQ1!K09Vh1'c9`GER(B | ||
| 666 | ,T`04U1BG(B, ,TaEP0*Wh1M"M'bKA4K0EQ1!09Qi19(P;CR!/M0BYh107Uh1:CC07Q14aJ4'bKA4(B, 0,T7Uh107Uh10AU1(B "Fundamental" | ||
| 667 | ,T;CR!/M0BYh1c9"3P09Ui1(B. | ||
| 668 | |||
| 669 | ,Ta05h1EPbKA4K0EQ1!(P7Sc0Ki1$S0JQh1'c0Ki1<Ec90EQ1!I3P07Uh1a5!05h1R'0!Q19(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, 0,TAU1KERB$S0JQh1'07Uh1c0*i1(B | ||
| 670 | ,Tc9!RC!S0!Q1:KARB`K05X1(B (comment) ,Tc9b;Ca!CA(B, ,TaEP`09Wh1M'(R!a05h1EPb;Ca!CA0AU1$GRA0$T14(B | ||
| 671 | ,Tc9!RCaJ4'<E"M'KARB`K05X107Uh1a5!05h1R'0!Q19(B, ,Ta05h1EPbKA4K0EQ1!(Pa7C!KARB`K05X1c90EQ1!I3P07Uh1(B | ||
| 672 | ,Ta5!05h1R'0!Q19(B. ,Ta05h1EPbKA4K0EQ1!(P`0;g190*Wh1M"M'$S0JQh1'`J0CT1A(B, 0,T7Uh107h1R9JRARC6:M!c0Ki1J0EQ1:d;0BQ1'bKA407Uh1(B | ||
| 673 | 0,T5i1M'!RCd04i1(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, M-x fundamental-mode ,T`0;g19$S0JQh1'c9!RCJ0EQ1:d;0BQ1'(B | ||
| 674 | Fundamental mode. | ||
| 675 | |||
| 676 | 0,T6i1R07h1R9!S0EQ1'(Pa0!i1d"0"i1M$GRA07Uh1`0;g19@RIRd7B(B, ,T`0*h19c9a0?i1A0"i1M0AY1E09Ui1(B, 0,T7h1R9$GC(Pc0*i1(B | ||
| 677 | Thai-text mode. | ||
| 678 | >> M-x thai-text-mode<Return> | ||
| 679 | |||
| 680 | ,Td0Ah105i1M'0!Q1'GE(B, ,T$S0JQh1'07Uh107h1R9!S0EQ1'0HV1!IRM0BYh109Ui1d0Ah1d04i1c0Ki1<E!CP7:AR!09Q1!(B. ,Ta05h107h1R9JRARC60JQ1'`!5d04i1(B | ||
| 681 | 0,TGh1R$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b 0,T6W1M0Gh1R0MQ1!"CP(B apostrophe ,T`0;g190Jh1G9K09Vh1'"M'$S(B. 0,T!h1M9K09i1R09Ui1(B, ,Tc9(B | ||
| 682 | Fundamental mode, ,T$S0JQh1'(B M-f ,TaEP(B M-b 0,T6W1M0Gh1R0MQ1!"CP(B apostrophe ,T`0;g1905Q1Ga0:h1'$S(B | ||
| 683 | (word-separator). | ||
| 684 | |||
| 685 | ,TbKA4K0EQ1!`K0Eh1R09Ui1(Pc0Ki1<E07Uh105h1R'MM!d;`0Eg1!09i1MB04Q1'07Uh1!0Eh1RGa0Ei1G0"i1R'05i19(B: ,T$S0JQh1'0Jh1G9cK0-h1(B ",T7SK09i1R07Uh1(B | ||
| 686 | ,T`K0AW1M90!Q19(B" ,Ta0Ai1(PM0BYh1c9bKA4K0EQ1!07Uh105h1R'0!Q19(B, ,Ta05h1c0Ki1<E07Uh105h1R'MM!d;0:i1R'`0Eg1!09i1MB(B. | ||
| 687 | |||
| 688 | ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-h m ,T`0>Wh1M0Mh1R9CRBEP`0MU1B4"M'bKA4K0EQ1!0;Q1(0(X10:Q1907Uh107h1R9M0BYh1(B. | ||
| 689 | |||
| 690 | >> ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-u C-v ,TK09Vh1'$0CQi1'K0CW1MAR!!0Gh1R09Qi19`0>Wh1M07Uh1(P"0BQ1::CC07Q1409Ui10"Vi19d;0BQ1'0Jh1G9:9"M'K09i1R(M(B. | ||
| 691 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h m, ,T`0>Wh1M04Y10Gh1R(B Text mode 0,T5h1R'(R!(B Fundamental mode ,TM0Bh1R'dC(B. | ||
| 692 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,T`0>Wh1M"0(Q14`M!JRC0*Ui1a('MM!(R!K09i1R(M(B. | ||
| 693 | |||
| 694 | 0,T7Uh1`0CU1B!0Gh1RbKA4K0EQ1!09Qi190!g1`>CRP0Gh1R0AU1bKA40Bh1MB(B (minor mode) 0,TMU1!(B. ,TbKA40Bh1MBd0Ah1d04i1`0;g19(B | ||
| 695 | 0,T5Q1G`0EW1M!c9bKA4K0EQ1!(B, ,T`09Wh1M'(R!0Gh1R0AU1!RC`;0EUh1B9d;`0>U1B'`0Eg1!09i1MB`07h1R09Qi19(B. ,Ta05h1EPbKA40Bh1MBJRARC6(B | ||
| 696 | ,T(P`0;T14K0CW1M0;T14d04i1@RBc905Q1G`M'(B, 0,T$W1Ma05h1EPbKA40Bh1MB(P7S'R9b4B0MT1JCP(R!0!Q19(B, ,TaEP(B | ||
| 697 | ,T`0;g190MT1JCP(R!bKA4K0EQ1!04i1GB(B. ,T)P09Qi1907h1R9JRARC6d0Ah1c0*i1bKA40Bh1MB`EB(B, ,TK0CW1MK09Vh1'bKA40Bh1MB(B, ,TK0CW1M(B | ||
| 698 | ,TbKA40Bh1MBKERBf(B ,TbKA4<JA0!Q190!g1d04i1(B. | ||
| 699 | |||
| 700 | ,TbKA40Bh1MB07Uh10AU1;CPbB*09l1AR!(B, ,Tb4B`)>RPJSK0CQ1:c0*i1a0!i1d"0"i1M$GRA07Uh1`0;g19@RIR0MQ1'!DI(B, 0,T$W1M(B | ||
| 701 | ,TbKA40(Q14:CC07Q140MQ15b90AQ105T1(B (Auto Fill). ,T`0AWh1MbKA409Ui17S'R9(B, 0,TMU1aA!0Jl1(Pa0:h1':CC07Q14CPK0Gh1R'(B | ||
| 702 | ,T$S0MQ15b90AQ105T1(B, 0,T7Q1907U107Uh107h1R9a7C!0"i1M$GRAaEP7Sc0Ki1:CC07Q1409Qi19BRG`0!T19d;(B. | ||
| 703 | |||
| 704 | 0,T7h1R9JRARC6`0;T14bKA40(Q14:CC07Q140MQ15b90AQ105T1d04i1b4B!RCc0*i1$S0JQh1'(B M-x auto fill | ||
| 705 | mode<Return>. ,T`0AWh1MbKA409Ui17S'R9M0BYh1(B, 0,T7h1R9JRARC60;T14bKA409Ui1d04i1b4B!RCc0*i1$S0JQh1'(B M-x | ||
| 706 | auto fill mode<Return>. 0,T6i1RbKA409Ui10;T14M0BYh1(B, ,T$S0JQh1'09Ui1(P`0;T14bKA4c0Ki17S'R9(B, ,TaEP06i1R(B | ||
| 707 | ,TbKA409Ui1`0;T14M0BYh1(B, ,T$S0JQh1'09Ui10!g1(P0;T14bKA4(B. 0,T$W1M0>Y14d04i10Gh1R$S0JQh1'09Ui1(B "toggles the mode". | ||
| 708 | |||
| 709 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B M-x auto fill mode<Return> 0,T4Y1(B. ,Ta0Ei1G0;i1M9(B "asdf " 0,T+i1Sf(B 0,T!Q19d;(9(B | ||
| 710 | 0,T7h1R9`0Kg190Gh1R:CC07Q1409Qi1906Y1!a0:h1'MM!`0;g19JM':CC07Q14(B. 0,T7h1R905i1M'c0Jh1`0Gi19GCC$`>CRP0Gh1R!RC0(Q14(B | ||
| 711 | ,T:CC07Q140MQ15b90AQ105T1(Pa0:h1':CC07Q145C'`0Gi19GCC$`07h1R09Qi19(B. | ||
| 712 | |||
| 713 | ,T"M:`0<Wh1M(B (margin) ,Tb4BAR!(P05Qi1'c0Ki107Uh1(B 70 0,T5Q1G0MQ1!IC(B, ,Ta05h107h1R90!g1JRARC6`;0EUh1B904i1GB$S0JQh1'(B | ||
| 714 | C-x f. 0,T7h1R9$GC05Qi1'"M:`0<Wh1M04i1GB05Q1G`E"MR0Cl10!T1G`A905l15RA07Uh107h1R905i1M'!RC(B. | ||
| 715 | |||
| 716 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x f ,T>0Ci1MA04i1GBMR0Cl10!T1G`A905l1(B 20. (C-u 2 0 C-x f). | ||
| 717 | ,Ta0Ei1G0;i1M90"i1M$GRAaEP(P`0Kg190Gh1R0MU1aA!0Jl10(Q14:CC07Q1407Uh10AU1"9R4(B 20 0,T5Q1G0MQ1!IC(B. ,Ta0Ei1G05Qi1'"M:(B | ||
| 718 | ,T`0<Wh1M`0;g19(B 70 ,Tb4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-x f 0,TMU1!$0CQi1'(B. | ||
| 719 | |||
| 720 | 0,T6i1R07h1R97S!RC`;0EUh1B9a;E'5C'!ER'0Bh1MK09i1R(B, ,TbKA40(Q14:CC07Q140MQ15b90AQ105T1(Pd0Ah10(Q14:CC07Q14cK0Ah1(B | ||
| 721 | (re-fill) ,Tc0Ki107h1R9(B. 0,T6i1R(P0(Q14:CC07Q14cK0Ah1c0Ki10!Q1:0Bh1MK09i1R09Qi19(B, ,Tc0Ki10;i1M9$S0JQh1'(B M-q (META-q) | ||
| 722 | ,Tb4BGR'5SaK09h1'`$M0Cl1`+M0Cl1d0Gi1@RBc90Bh1MK09i1R09Qi19(B. | ||
| 723 | |||
| 724 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1`0"i1Rd;0BQ1'0Bh1MK09i1R0"i1R':9(B, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B M-q. | ||
| 725 | |||
| 726 | |||
| 727 | * ,T!RC0JW1:0$i19(B (searching) | ||
| 728 | --------------------- | ||
| 729 | |||
| 730 | 0,TMU1aA!0Jl1JRARC60JW1:0$i19JRB0MQ1!"CP(B (,T!0EXh1A"M'05Q1G0MQ1!ICK0CW1M$S07Uh1M0BYh105h1M`09Wh1M'0!Q19(B) ,Td0Ah10Gh1R(Pd;(B | ||
| 731 | 0,T"i1R'K09i1RK0CW1M0Bi1M9!0EQ1:(B, 0,T7Qh1G07Qi1'0"i1M$GRA(B. ,T!RC0JW1:0$i19JRB0MQ1!"CP0$W1M$S0JQh1'c9!RC`$0EWh1M95SaK09h1'(B | ||
| 732 | ,T"M'`$M0Cl1`+M0Cl1(B; ,T`$M0Cl1`+M0Cl1(P`$0EWh1M9d;M0BYh107Uh15SaK09h1'06Q14d;07Uh10AU1JRB0MQ1!"CP09Qi19M0BYh1(B. | ||
| 733 | |||
| 734 | ,T$S0JQh1'0JW1:0$i19c90MU1aA!0Jl105h1R'(R!$S0JQh1'0JW1:0$i19c9b;Ca!CA:CC3R08T1!C03l1(B (editor) 0,TJh1G9cK0-h1(B, ,Tc9(B | ||
| 735 | 0,TEQ1!I3P07Uh1`0;g19(B "incremental". 0,T9Uh1KARB$GRA0Gh1R!RC0JW1:0$i19`0CTh1A05Qi1'a05h107Uh107h1R9d04i10;i1M90MQ1!"CP07Uh1(B | ||
| 736 | 0,T5i1M'!RC0JW1:0$i19(B. | ||
| 737 | |||
| 738 | ,T$S0JQh1'07Uh1c0*i1`0>Wh1Mc0Ki17S!RC0JW1:0$i19d;0"i1R'K09i1R0$W1M(B C-s, ,TaEP7S!RC0JW1:0$i190Bi1M9d;0"i1R'K0EQ1'0$W1M(B | ||
| 739 | C-r. ,Ta05h1$MB0!h1M9(B! ,TM0Bh1R`0>Th1'EM'(B. | ||
| 740 | |||
| 741 | ,T`0AWh1M07h1R90;i1M9$S0JQh1'(B C-s 0,T7h1R9(P0JQ1'`!5`0Kg190Gh1R0AU1$S0Gh1R(B "I-search" ,T;CR!/07Uh1:0CT1`G3JP07i1M9(B | ||
| 742 | (echo area). 0,T9Uh1aJ4'0Gh1R0MU1aA!0Jl1d04i1M0BYh1c9!RC0$i19a::(B incremental ,TaEP!S0EQ1'CM(B | ||
| 743 | 0,TJTh1'07Uh107h1R9(P0>T1A0>l1`0>Wh1M0JW1:0$i19(B. ,T!40;Xh1A(B <Return> ,T`0>Wh1M0JTi190JX14$S0JQh1'0JW1:0$i19(B. | ||
| 744 | |||
| 745 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-s ,T`0>Wh1M`0CTh1A!RC0JW1:0$i19(B. 0,T>T1A0>l10MQ1!IC07U1EP05Q1G0*i1Rf(B, 0,T>T1A0>l1$S0Gh1R(B 'cursor', | ||
| 746 | ,TK0BX14K0EQ1'(R!07Uh107h1R90>T1A0>l107U1EP05Q1G0MQ1!IC(B, ,Ta0Ei1G04Y10Gh1R0AU1MPdC`0!T140"Vi190!Q1:`$M0Cl1`+M0Cl1(B. | ||
| 747 | ,T"3P09Ui107h1R9d04i10JW1:0$i19$S0Gh1R(B "cursor" ,Td;K09Vh1'K9a0Ei1G(B. | ||
| 748 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-s 0,TMU1!$0CQi1'(B, ,T`0>Wh1M0JW1:0$i195SaK09h1'06Q14d;"M'$S0Gh1R(B "cursor". | ||
| 749 | >> ,T!40;Xh1A(B <Delete> 0,TJQ1!0JUh1$0CQi1'(B, ,Ta0Ei1G04Y10Gh1R`$M0Cl1`+M0Cl1`$0EWh1M907Uh1M0Bh1R'dC(B. | ||
| 750 | >> ,T!40;Xh1A(B <Return> ,T`0>Wh1M0JTi190JX14$S0JQh1'0JW1:0$i19(B. | ||
| 751 | |||
| 752 | 0,T7h1R9`0Kg19K0CW1Md0Ah10Gh1R0AU1MPdC`0!T140"Vi19(B? ,Tc9!RC0JW1:0$i19a::(B incremental, 0,TMU1aA!0Jl1>BRBRA(B | ||
| 753 | ,T`$0EWh1M9d;5RAJRB0MQ1!"CP07Uh107h1R9d04i10>T1A0>l1E'd;c9a05h1EP$0CQi1'(B. 0,T6i1R(P`$0EWh1M9d;0BQ1'5SaK09h1'(B | ||
| 754 | 0,T6Q14d;"M'$S(B, 0,T!g17Sd04i1b4B!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-s 0,TMU1!$0CQi1'(B. 0,T6i1Rd0Ah10AU1$S09Qi190MU1!a0Ei1G(B, 0,TMU1aA!0Jl1(P0Ci1M'(B | ||
| 755 | ,T:M!(B (beep) 0,T7h1R90Gh1R!RC0JW1:0$i19$0CQi1'09Qi19(B ",T>ER4(B (failing)", ,T$S0JQh1'(B C-g 0,T!g1JRARC6c0*i1c9(B | ||
| 756 | ,T!RC0JTi190JX14!RC0JW1:0$i19d04i1(B. | ||
| 757 | |||
| 758 | 0,T"i1M0JQ1'`!5(B: ,Tc9:R'CP::(B, ,T!RC0;i1M9$S0JQh1'(B C-s ,T(P7Sc0Ki1CP::"M'07h1R9*P0'Q1!aEP07h1R9(Pd0Ah1`0Kg19(B | ||
| 759 | 0,T"i1M$GRAMPdC:90MU1aA!0Jl1(B. 0,TEQ1!I3P09Ui1aJ4'0Gh1R(B "feature" ,T"M'CP::;0/T10:Q105T1!RC(B, 0,T7Uh1`0CU1B!0Gh1R(B | ||
| 760 | "flow control" 0,T9Qi19(B, ,Td04i10"Q14"GR'!RC7S'R9"M'$S0JQh1'(B C-s ,TaEPd0Ah1BMAc0Ki1!0EQ1:0JYh10MU1aA!0Jl1(B | ||
| 761 | 0,TMU1!(B. ,T!RC07Uh1(Pa0!i1d"!RCK0BX14*P0'Q1!09Qi19(B, ,Tc0Ki10;i1M9$S0JQh1'(B C-q. 0,THV1!IR0GT108U1!RC0(Q14!RC0!Q1:(B "feature" | ||
| 762 | 0,T9Ui1d04i107Uh1:707Uh10Gh1R04i1GB(B "Spontaneous Entry to Incremental Search" ,Tc90$Yh10AW1M"M'0MU1aA!0Jl1(B. | ||
| 763 | |||
| 764 | 0,T6i1R07h1R9M0BYh1CPK0Gh1R'!RC0JW1:0$i19a::(B incremental ,TM0BYh1(B, ,Ta0Ei1G07h1R9!40;Xh1A(B <Delete>, 0,T7h1R9(P(B | ||
| 765 | 0,TJQ1'`!5`0Kg190Gh1R05Q1G0MQ1!IC0JX1407i1RB07Uh107h1R90;i1M9`0"i1Rd;09Qi1906Y1!E:MM!(B, ,TaEP(P0Bi1M9!0EQ1:d;0BQ1'5SaK09h1'(B | ||
| 766 | 0,T!h1M9K09i1R"M'!RC0JW1:0$i19(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, ,TJA0AX105T10Gh1R07h1R9d04i10;i1M905Q1G0MQ1!IC(B "c", ,T`0>Wh1M07Uh1(P0JW1:0$i19(B | ||
| 767 | ,T5SaK09h1'07Uh1;CR!/05Q1G0MQ1!IC(B "c" 0,T9Qi19(B. ,T5M909Ui106i1R07h1R90>T1A0>l105Q1G0MQ1!IC(B "u", ,T`$M0Cl1`+M0Cl10!g1(P(B | ||
| 768 | ,T`$0EWh1M9d;M0BYh107Uh15SaK09h1'07Uh1;CR!/JRB0MQ1!"CP(B "cu" ,TaC!0JX14(B. ,T5M909Ui1c0Ki1!40;Xh1A(B <Delete>. | ||
| 769 | 0,T5Q1G0MQ1!IC(B "u" ,T(P06Y1!E:MM!(R!JRB0MQ1!"CP07Uh17S!RC0JW1:0$i19M0BYh1(B, ,TaEP`$M0Cl1`+M0Cl10!g1(P`$0EWh1M9(B | ||
| 770 | ,T!0EQ1:d;0BQ1'5SaK09h1'07Uh1;CR!/05Q1G0MQ1!IC(B "c" ,TaC!0JX14(B. | ||
| 771 | |||
| 772 | 0,T6i1R07h1R9M0BYh1CPK0Gh1R'!RC0JW1:0$i19(B, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1';CPJA"M'(B CONTROL ,TK0CW1M(B META (,T9M!(R!(B | ||
| 773 | 0,T"i1MB!`0Gi19:R';CP!RC(B--,T$S0JQh1'0>T1`HI07Uh1c0*i1JSK0CQ1:!RC0JW1:0$i19(B, ,Td04i1a0!h1(B C-s ,TaEP(B C-r), ,T!RC0JW1:(B | ||
| 774 | 0,T$i19(P0JTi190JX14E'(B. | ||
| 775 | |||
| 776 | ,T$S0JQh1'(B C-s ,T`0CTh1A!RC0JW1:0$i1904i1GB!RCAM'KRJRB0MQ1!"CP05Qi1'a05h15SaK09h1'0;Q1(0(X10:Q19"M'`$M0Cl1`+M0Cl1(B. | ||
| 777 | 0,T6i1R07h1R905i1M'!RC0JW1:0$i19JRB0MQ1!"CP07Uh1M0BYh10!h1M9K09i1Rc90"i1M$GRA09Qi19(B, ,Tc0Ki10;i1M9$S0JQh1'(B C-r ,Ta79(B. | ||
| 778 | ,T$S0JQh1'(B C-s ,T(P7S'R9`K0AW1M90!Q1:$S0JQh1'(B C-r 0,T7X1!M0Bh1R'(B, ,TB!`0Gi1907T1H7R'"M'!RC0JW1:0$i19(B | ||
| 779 | ,T`07h1R09Qi19(B, 0,T7Uh15C'0"i1RA0!Q19(B. | ||
| 780 | |||
| 781 | |||
| 782 | * 0,TGT19b40Gl1a::KERB0GT19b40Gl1(B (multiple windows) | ||
| 783 | -------------------------------------- | ||
| 784 | |||
| 785 | 0,TEQ1!I3P07Uh109h1RJ9c(0MQ19K09Vh1'"M'0MU1aA!0Jl10!g10$W1M(B, 0,T7h1R9JRARC6aJ4'<Ed04i1AR!!0Gh1RK09Vh1'0GT19b40Gl1:9K09Vh1'(B | ||
| 786 | ,TK09i1R(Mc9`GER`04U1BG0!Q19(B. | ||
| 787 | |||
| 788 | >> ,T`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1AR07Uh1:CC07Q1409Ui1(B, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-u 0 C-l. | ||
| 789 | |||
| 790 | >> 0,T5h1Md;(B, 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 2 0,T+Vh1'(Pa0:h1'K09i1R(MMM!`0;g19JM'0GT19b40Gl1(B. | ||
| 791 | 0,T7Qi1'JM'0GT19b40Gl1aJ4'0$Yh10AW1M!RCc0*i109Ui1(B. ,T`$M0Cl1`+M0Cl1;CR!/M0BYh1c90GT19b40Gl1:9(B. | ||
| 792 | |||
| 793 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-M-v ,T`0>Wh1M`$0EWh1M90Ai1G90GT19b40Gl10"i1R'0Eh1R'(B. | ||
| 794 | (0,T6i1R07h1R9d0Ah10AU10;Xh1A(B META, 0,T;i1M9$S0JQh1'(B ESC C-v ,Ta79(B.) | ||
| 795 | |||
| 796 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x o ("o" ,TKARB06V1'(B "other") ,T`0>Wh1M`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1AR0BQ1'0GT19b40Gl10Eh1R'(B. | ||
| 797 | >> ,Tc0*i1$S0JQh1'(B C-v ,TaEP(B M-v ,Tc90GT19b40Gl10Eh1R'`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M90Ai1G9(B. | ||
| 798 | 0,TMh1R9$Sa9P9S09Ui104i1GB0GT19b40Gl1:9(B. | ||
| 799 | |||
| 800 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x o 0,TMU1!$0CQi1'`0>Wh1M07Uh1(P`$0EWh1M9`$M0Cl1`+M0Cl1!0EQ1:d;0GT19b40Gl1:9(B. | ||
| 801 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1c90GT19b40Gl1:9(P;CR!/5C'07Uh107Uh1`$B;CR!/(B. | ||
| 802 | |||
| 803 | 0,T7h1R9JRARC6c0*i1$S0JQh1'(B C-x o ,T`0>Wh1MJ0EQ1:d;ARCPK0Gh1R'0GT19b40Gl1(B. ,Ta05h1EP0GT19b40Gl10AU15SaK09h1'"M'(B | ||
| 804 | ,T`$M0Cl1`+M0Cl1"M'05Q1G`M'(B, ,Ta05h1(P0AU1`0>U1B'0GT19b40Gl1`04U1BG`07h1R09Qi1907Uh1aJ4'05Q1G`$M0Cl1`+M0Cl1(B. 0,T7X1!$S0JQh1'0!g1(P(B | ||
| 805 | 0,TAU1<E05h1M0GT19b40Gl107Uh10AU1`$M0Cl1`+M0Cl1;CR!/M0BYh1`07h1R09Qi19(B. ,T`CR`0CU1B!0GT19b40Gl109Ui10Gh1R(B "0,TGT19b40Gl107Uh106Y1!`0EW1M!(B | ||
| 806 | (selected window)". | ||
| 807 | |||
| 808 | ,T$S0JQh1'(B C-M-v 0,TAU1;CPbB*09l1AR!`0AWh1M07h1R9!S0EQ1'a0!i1d"0"i1M$GRA:90GT19b40Gl1K09Vh1'(B, ,TaEP04Y10MU1!0GT19b40Gl1K09Vh1'(B | ||
| 809 | ,T`0>Wh1M!RC0Mi1R'0MT1'(B. 0,T7h1R9JRARC6c0Ki1`$M0Cl1`+M0Cl1;CR!/:90GT19b40Gl107Uh107h1R9!S0EQ1'a0!i1d"M0BYh15EM4`GER(B, | ||
| 810 | ,Ta0Ei1G`$0EWh1M95SaK09h1'"M'0MU1!0GT19b40Gl1K09Vh1'04i1GB$S0JQh1'(B C-M-v. | ||
| 811 | |||
| 812 | ,T$S0JQh1'(B C-M-v ,T`0;g1905Q1GM0Bh1R'K09Vh1'"M'$S0JQh1';CPJA(B CONTROL-META. 0,T6i1R07h1R90AU10;Xh1A(B META, | ||
| 813 | 0,T7h1R9JRARC60;i1M9$S0JQh1'(B C-M-v ,Tb4B!RC!40;Xh1A(B CONTROL ,TaEP(B META ,T"3P07Uh1!40;Xh1A0MQ1!"CP(B | ||
| 814 | v. ,Td0Ah10Gh1R(P!40;Xh1A(B CONTROL ,TK0CW1M(B META 0,T!h1M90!g1d0Ah10AU10;Q1-KRMPdC(B, ,T`>CRP0Gh1R07Qi1'JM'0;Xh1A`0;g190;Xh1A(B | ||
| 815 | ,T"BRB"M'0;Xh1A0MQ1!"CP07Uh107h1R9(P!4(B. | ||
| 816 | |||
| 817 | 0,T6i1R07h1R9d0Ah10AU10;Xh1A(B META, ,TaEP07h1R9c0*i10;Xh1A(B ESC ,Ta79(B, ,TES04Q1:"M'!RC!40;Xh1A(P0AU1<E05h1M!RC7S'R9(B: | ||
| 818 | 0,T7h1R905i1M'!40;Xh1A(B ESC ,Ta0Ei1G5RA04i1GB$S0JQh1'(B CONTROL-v, ,T`>CRP0Gh1R$S0JQh1'(B CONTROL-ESC v ,T(Pd0Ah1(B | ||
| 819 | ,T7S'R9(B. 0,T7Qi1'09Ui1`>CRP0Gh1R0;Xh1A(B ESC ,T`0;g190MQ1!"CP05Q1GK09Vh1'(B, ,Td0Ah1c0*h10;Xh1A"BRB(B. | ||
| 820 | |||
| 821 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 (,Tc90GT19b40Gl1:9(B) ,T`0>Wh1M!S0(Q140GT19b40Gl10Eh1R'(B. | ||
| 822 | |||
| 823 | (0,T6i1R07h1R90;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,Tc90GT19b40Gl10Eh1R'(B, 0,TGT19b40Gl1:90!g1(PKRBd;(B. 0,T7h1R9JRARC6(S(B | ||
| 824 | ,T$S0JQh1'09Ui1d04i1b4B0$T140Gh1R(B ",T`K0EW1Md0Gi1`0>U1B'K09Vh1'0GT19b40Gl1(B--0,TGT19b40Gl107Uh1M0BYh1c9"3P09Ui1(B.") | ||
| 825 | |||
| 826 | 0,T7h1R9d0Ah1(S`0;g1905i1M'aJ4'<E"M'0:Q1?`?M0Cl1`04U1BG0!Q19:907Qi1'JM'0GT19b40Gl1(B. 0,T6i1R07h1R9c0*i1$S0JQh1'(B C-x C-f | ||
| 827 | ,T`0>Wh1M0$i19KRa0?i1A0"i1M0AY1Ec90GT19b40Gl1K09Vh1'(B, 0,TMU1!0GT19b40Gl1K09Vh1'(Pd0Ah1`;0EUh1B9a;E'(B. 0,T7h1R9JRARC60$i19KR(B | ||
| 828 | ,Ta0?i1A0"i1M0AY1Ec9a05h1EP0GT19b40Gl1d04i10MT1JCP05h1M0!Q19(B. | ||
| 829 | |||
| 830 | 0,T5h1Md;`0;g190MU1!0GT108U1K09Vh1'"M'!RCc0*i1JM'0GT19b40Gl1JSK0CQ1:aJ4'<E"M'JM'0JTh1'07Uh105h1R'0!Q19(B: | ||
| 831 | |||
| 832 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 4 C-f ,Ta0Ei1G5RA04i1GB0*Wh1Ma0?i1A0"i1M0AY1E(B. 0,TJTi190JX14$S0JQh1'04i1GB!RC!40;Xh1A(B | ||
| 833 | <Return>. ,T(P`0Kg190Gh1R0AU1a0?i1A0"i1M0AY1E07Uh105i1M'!RC;CR!/M0BYh1c90GT19b40Gl10Eh1R'(B. ,T`$M0Cl1`+M0Cl10!g1(Pd;(B | ||
| 834 | ,T;CR!/07Uh10GT19b40Gl109Qi1904i1GB(B. | ||
| 835 | |||
| 836 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x o ,T`0>Wh1M!0EQ1:d;0BQ1'0GT19b40Gl1:9(B, ,Ta0Ei1G0;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,T`0>Wh1M!S0(Q140GT19b40Gl10Eh1R'(B. | ||
| 837 | |||
| 838 | |||
| 839 | * ,TCP04Q1:"M'!RCa0!i1d"a::`0CU1B!0+i1S(B (recursive editing levels) | ||
| 840 | ------------------------------------------------------- | ||
| 841 | |||
| 842 | ,T:R'$0CQi1'07h1R9MR((P`0"i1Rd;M0BYh1c9(B ",TCP04Q1:"M'!RCa0!i1d"a::!RC`0CU1B!0+i1S(B (recursive editing | ||
| 843 | level)". ,TJ@R>04Q1'!0Eh1RG`0*h1909Ui1aJ4'04i1GBG'`0Eg1:0!i1RA0;Y1c9:CC07Q14aJ4'bKA4(B, 0,TEi1MACM:G'`0Eg1:07Uh1(B | ||
| 844 | ,TaJ4'0*Wh1M"M'bKA4K0EQ1!(B. 0,T5Q1GM0Bh1R'`0*h19(B, 0,T7h1R9MR((P`0Kg19(B [(Fundamental)] ,Ta7907Uh1(P`0;g19(B | ||
| 845 | (Fundamental). | ||
| 846 | |||
| 847 | ,Tc9!RC07Uh1(PMM!(R!CP04Q1:"M'!RCa0!i1d"a::`0CU1B!0+i1S(B, ,T!40;Xh1A(B ESC ESC ESC. 0,T9Uh1`0;g19(B | ||
| 848 | ,T$S0JQh1'07Uh1c0*i1d04i107Qh1Gd;c9!RCMM!(R!CP04Q1:c4f(B ,T"M'!RC;CPAGE<E(B. 0,T7h1R9JRARC6c0*i1$S0JQh1'09Ui1c9(B | ||
| 849 | ,T!RC!S0(Q140GT19b40Gl10>T1`HI0MWh19f(B, ,TCGA07Qi1'!RCMM!(R!0AT109T10:Q1?`?M0Cl1(B (minibuffer). | ||
| 850 | |||
| 851 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B M-x ,T`0>Wh1M`0"i1Rd;c90AT109T10:Q1?`?M0Cl1(B; ,T!40;Xh1A(B ESC ESC ESC ,T`0>Wh1MMM!(R!(B | ||
| 852 | 0,TAT109T10:Q1?`?M0Cl109Qi19(B. | ||
| 853 | |||
| 854 | 0,T7h1R9d0Ah1JRARC6c0*i1$S0JQh1'(B C-g ,T`0>Wh1MMM!(R!CP04Q1:"M'!RCa0!i1d"a::`0CU1B!0+i1S(B. | ||
| 855 | ,T`>CRP0Gh1R$S0JQh1'(B C-g ,Tc0*i1`0>Wh1MB!`0ET1!$S0JQh1'aEPMR0Cl10!T1G`A905l1@RBc9CP04Q1:"M'!RCa0!i1d"a::(B | ||
| 856 | ,T`0CU1B!0+i1S(B. | ||
| 857 | |||
| 858 | |||
| 859 | * ,T!RC`0CU1B!04Y10"i1M$GRA0*h1GB`K0EW1M`0>Th1A`05T1A(B (getting more help) | ||
| 860 | ------------------------------------------------- | ||
| 861 | |||
| 862 | ,Tc90$Yh10AW1M09Ui1`CR>BRBRA07Uh1(Pc0Ki10"i1M0AY1E07Uh1`0>U1B'>MJSK0CQ1:!RC`0CTh1Ac0*i10MU1aA!0Jl1(B. 0,TBQ1'$'0AU10"i1M0AY1E0MU1!AR!c9(B | ||
| 863 | 0,TMU1aA!0Jl10+Vh1'`CRd0Ah1JRARC607Uh1(P9SARM08T1:RBd0Gi1c907Uh109Ui1d04i107Qi1'KA4(B. ,TM0Bh1R'dC0!g15RA(B, 0,T7h1R9MR(05i1M'!RC(B | ||
| 864 | ,T`0CU1B90CYi1`0!Uh1BG0!Q1:0MU1aA!0Jl1`0>Th1A`05T1A`>CRP0MU1aA!0Jl10BQ1'0AU10$X13JA0:Q105T10MU1!AR!ARB(B. 0,TMU1aA!0Jl1d04i1`50CU1BA$S0JQh1'(B | ||
| 865 | ,TJSK0CQ1:`0CU1B!04Y1`09Wi1MKR`0!Uh1BG0!Q1:$S0JQh1'"M'0MU1aA!0Jl1(B. ,T$S0JQh1'(B "0,T*h1GB`K0EW1M(B (help)" 0,T7Qi1'KA4`0CTh1A04i1GB(B | ||
| 866 | 0,TMQ1!"CP(B CONTROL-h, 0,T+Vh1'`0CU1B!0Gh1R(B "0,TMQ1!"CP0*h1GB`K0EW1M(B (the Help character)". | ||
| 867 | |||
| 868 | ,Tc9!RC07Uh1(Pc0*i10$X13JA0:Q105T10*h1GB`K0EW1M(B, 0,T;i1M90MQ1!"CP(B C-h, ,Ta0Ei1G5RA04i1GB0MU1!K09Vh1'0MQ1!"CP`0>Wh1M:M!0Gh1R(B | ||
| 869 | 0,T7h1R905i1M'!RC$S0*h1GB`K0EW1MMPdC(B. 0,T6i1R07h1R9d0Ah17CR:0Gh1R(P7SMPdC05h1Md;(B, 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h ? ,Ta0Ei1G(B | ||
| 870 | 0,TMU1aA!0Jl1(P:M!07h1R90Gh1R0AU1$S0*h1GBMPdC07Uh10MU1aA!0Jl1JRARC6(Pc0Ki1d04i1(B. 0,T6i1R07h1R90;i1M9$S0JQh1'(B C-h ,Ta0Ei1G(B | ||
| 871 | 0,T5i1M'!RCB!`0ET1!07h1R9(B, 0,T!g1JRARC6B!`0ET1!d04i1b4Bc0*i1$S0JQh1'(B C-g. | ||
| 872 | |||
| 873 | (,Tc9:R'CP::09Qi19(B, ,T$GRAKARB"M'0MQ1!"CP(B C-h ,Td04i106Y1!`;0EUh1B9d;(B. 0,T+Vh1'b4B$GRA`0;g19(0CT1'a0Ei1Gd0Ah1(B | ||
| 874 | ,T$GC(P7S`0*h1909Ui1(B, 0,T7Qi1'09Ui107h1R9MR((P0*Ui1a('05h1M0<Yi104Y1aECP::d04i1(B. ,TJSK0CQ1:!RCa0!i10;Q1-KR`)>RPK09i1R(B, 0,T6i1R(B | ||
| 875 | ,T$S0JQh1'(B C-h ,Td0Ah1d04i1aJ4'0"i1M$GRA`0!Uh1BG0!Q1:$S0*h1GB`K0EW1M07Uh10Jh1G90Eh1R'"M'K09i1R(M09Qi19(B, ,Tc0Ki1EM'!40;Xh1A(B F1 | ||
| 876 | ,TK0CW1M(B M-x help<Return> ,Ta79(B.) | ||
| 877 | |||
| 878 | 0,T$X13JA0:Q105T1`0:Wi1M'05i19"M'$S0JQh1'0*h1GB`K0EW1M0$W1M$S0JQh1'(B C-h c. ,TEM'0;i1M9$S0JQh1'(B C-h, 0,TMQ1!"CP(B c, ,Ta0Ei1G(B | ||
| 879 | ,T5RA04i1GB0MQ1!"CPK0CW1MJRB0MQ1!"CP(B; ,Ta0Ei1G0MU1aA!0Jl1(PaJ4'$SM08T1:RB"M'$S0JQh1'09Qi19b4B0JQ1'`";(B. | ||
| 880 | |||
| 881 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h c CONTROL-p. | ||
| 882 | 0,T"i1M$GRA07Uh1;CR!/(P`0;g1904Q1'05h1Md;09Ui1(B | ||
| 883 | |||
| 884 | C-p runs the command previous-line | ||
| 885 | |||
| 886 | 0,T9Uh1`0;g19!RC:M!(B "0,T*Wh1M0?Q1'0!l10*Q19"M'$S0JQh1'(B" 0,T9Qi19(B. 0,T*Wh1M"M'0?Q1'0!l10*Q19c0*i1`0>Wh1M!RC;0CQ1:aEPa05h1'`05T1A0MU1aA!0Jl1(B. | ||
| 887 | ,Ta05h1`09Wh1M'(R!0*Wh1M"M'0?Q1'0!l10*Q1909Qi1905Qi1'`0>Wh1M0*Ui1:M!0Gh1R$S0JQh1'09Qi197S'R9M0Bh1R'dC(B, 0,T+Vh1'MR(`0;g1905Q1G0*h1GB:M!(B | ||
| 888 | ,T$SM08T1:RBb4B0JQ1'`";d04i1(B--,TMR(`0>U1B'>M07Uh1(P`05W1M9c0Ki107h1R909V1!06V1'$S0JQh1'07Uh105i1M'!RCd04i1(B. | ||
| 889 | |||
| 890 | ,T$S0JQh1'07Uh1;CP!M:04i1GBKERB0MQ1!"CP(B ,T`0*h19$S0JQh1'(B C-x C-s ,TaEP(B (0,T6i1R07h1R9d0Ah10AU10;Xh1A(B META ,TK0CW1M(B | ||
| 891 | EDIT ,TK0CW1M(B ALT) ,T$S0JQh1'(B <ESC>v ,TJRARC6c0*i15RAK0EQ1'$S0JQh1'(B C-h c. | ||
| 892 | |||
| 893 | ,T!RC07Uh1(P`0CU1B!04Y10"i1M0AY1E`0>Th1A`0!Uh1BG0!Q1:$S0JQh1'(B, ,Tc0Ki1c0*i1$S0JQh1'(B C-h k ,Ta79$S0JQh1'(B C-h c. | ||
| 894 | |||
| 895 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h k CONTROL-p. | ||
| 896 | |||
| 897 | 0,T9Uh1`0;g19!RCaJ4'<E$SM08T1:RB"M'0?Q1'0!l10*Q19(B, ,T>0Ci1MA0!Q1:0*Wh1M"M'$S0JQh1'09Qi19(B, ,Tc90GT19b40Gl1K09Vh1'"M'0MU1aA!0Jl1(B. | ||
| 898 | ,T`0AWh1M07h1R90Mh1R9`J0Cg1(a0Ei1G(B, 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,T`0>Wh1M!S0(Q140"i1M$GRA"M'$S0*h1GB`K0EW1M(B. 0,T7h1R9d0Ah1(B | ||
| 899 | ,T(S`0;g1907Uh1(P05i1M'7S07Q1907U1(B. 0,T7h1R9MR(7S!RCa0!i1d""3P07Uh104Y10"i1M$GRA$S0*h1GB`K0EW1M09Qi19M0BYh1(B, ,Ta0Ei1G(B | ||
| 900 | 0,T$h1MB0;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1. | ||
| 901 | |||
| 902 | 0,T5h1Md;09Ui1`0;g1905Q1G`0EW1M!07Uh1`0;g19;CPbB*09l1(B: | ||
| 903 | |||
| 904 | C-h f ,TM08T1:RB0?Q1'0!l10*Q19(B. 0,T>T1A0>l10*Wh1M0?Q1'0!l10*Q1907Uh105i1M'!RC7CR:5RAE'd;(B. | ||
| 905 | |||
| 906 | >> ,TEM'0;i1M9$S0JQh1'(B C-h f previous-line<Return>. | ||
| 907 | 0,T9Uh1`0;g19!RC07Uh1(P7Sc0Ki10MU1aA!0Jl10>T1A0>l10"i1M0AY1E07Qi1'KA407Uh10AU1`0!Uh1BG0!Q1:0?Q1'0!l10*Q19"M'$S0JQh1'(B C-p. | ||
| 908 | |||
| 909 | C-h a ,T$S0JQh1'$GRA07Uh1`KARPJA(B (Command Apropos). 0,T;i1M9$SK0EQ1!(B (keyword) | ||
| 910 | ,Ta0Ei1G0MU1aA!0Jl1(PaJ4'CRB!RC"M'$S0JQh1'07Qi1'KA407Uh10AU1$SK0EQ1!;CP!M:M0BYh1(B. | ||
| 911 | ,T$S0JQh1'`K0Eh1R09Ui1(P`0CU1B!c0*i1d04i104i1GB$S0JQh1'(B META-x. | ||
| 912 | ,TJSK0CQ1::R'$S0JQh1'(B, ,T$S0JQh1'$GRA07Uh1`KARPJA(B (Command Apropos) ,T(P(B | ||
| 913 | ,TaJ4'CRB!RC"M'$S0JQh1'07Uh1;CP!M:04i1GBK09Vh1'K0CW1MJM'JRB0MQ1!"CP07Uh1c0*i1`0CU1B!(B | ||
| 914 | ,T$S0JQh1'`04U1BG0!Q1904i1GB(B. | ||
| 915 | |||
| 916 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-h a file<Return>. | ||
| 917 | |||
| 918 | 0,T9Uh1`0;g19!RCaJ4'CRB!RC"M'$S0JQh1';CP!M:"M'(B M-x 0,T!Q1:(B "file" ,Tc90*Wh1M"M'$S0JQh1'(B | ||
| 919 | 0,T7Qi1'KA4c90MU1!K09i1R(M(B. 0,T7h1R9(P`0Kg19$S0JQh1';CP!M:0MQ1!"CP(B (character-command) ,T`0*h19(B C-x | ||
| 920 | C-f ,TaJ4'M0BYh10!Q1:0*Wh1M"M'$S0JQh1'09Qi19f(B ,T`0*h19(B find-file. | ||
| 921 | |||
| 922 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-M-v ,T`0>Wh1M`$0EWh1M90Ai1G90GT19b40Gl1$S0*h1GB`K0EW1M(B (help window). ,TEM'7S04Y10JQ1!(B | ||
| 923 | ,TJM'JRA$0CQi1'(B. | ||
| 924 | |||
| 925 | >> 0,T;i1M9$S0JQh1'(B C-x 1 ,T`0>Wh1M!S0(Q140GT19b40Gl1$S0*h1GB`K0EW1M(B. | ||
| 926 | |||
| 927 | |||
| 928 | * ,TJ0CX1;(B | ||
| 929 | ----- | ||
| 930 | |||
| 931 | 0,TJTh1'$GC(Sd0Gi10$W1M(B, ,T$S0JQh1'(B C-x C-c ,Tc0*i1JSK0CQ1:MM!(R!0MU1aA!0Jl1M0Bh1R'6RGC(B. 0,T6i1R05i1M'!RCMM!d;0BQ1'(B | ||
| 932 | ,T`*E0El10*Qh1G$CRG(B, ,TaEPJRARC6!0EQ1:AR0BQ1'0MU1aA!0Jl1d04i10MU1!09Qi19(B, ,Tc0Ki1c0*i1$S0JQh1'(B C-z. | ||
| 933 | |||
| 934 | 0,T$Yh10AW1M!RCc0*i109Ui10AU1`(59Rc0Ki10<Yi107Uh1`0>Th1'`0CTh1Ac0*i107Qi1'KERBJRARC6`0"i1Rc(d04i1(B, 0,T4Q1'09Qi1906i1R07h1R9>::R'0JTh1'07Uh1d0Ah1(B | ||
| 935 | 0,T*Q14`(9(B, ,Td0Ah105i1M'09Qh1'5SK09T105Q1G`M'(B - ,TJM:6RAARd04i1`EB(B! | ||
| 936 | |||
| 937 | |||
| 938 | * ,T!RC7SJS`9R(B (copying) | ||
| 939 | ---------------------- | ||
| 940 | |||
| 941 | 0,T$Yh10AW1M09Ui1d04i10CQ1:!RC0>Q129RAR`0;g19CPBP`GER9R9(B, ,T`0CTh1A05Qi1'a05h105i19)0:Q1:07Uh1`0"U1B9b4B(B Stuart Cracraft. | ||
| 942 | |||
| 943 | 0,T$Yh10AW1M`GM0Cl10*Q1909Ui1(B, ,T`0*h19`04U1BG0!Q1:(B GNU Emacs, ,Td04i10CQ1:!RCJ'G90JT1708Tl1(B, ,TaEP<9G!d0Gi1c9`0'Wh1M9d"c9(B | ||
| 944 | ,T!RC`<Ba>0Ch104i1GB(B: | ||
| 945 | |||
| 946 | ,TJ'G90ET1"0JT1708Tl1(B ,T>(B.,TH(B. 2528, 2529 ,Tb4B?0CU1+M?05l1aG0Cl1?RG09l1`40*Q19(B (Free Software Foundation) | ||
| 947 | |||
| 948 | 0,T7X1!07h1R90AU10JT1708Tl1c9!RC7SJS`9RK0CW1M`<Ba>0Ch1`M!JRC09Ui1(B, ,Tc907X1!0JWh1M(B, ,Tb4B05i1M'a9:0"i1M$GRAaJ4'(B | ||
| 949 | 0,TJT1708Tl1aEP!RCM09X1-R509Ui1d;>0Ci1MA04i1GB(B. 0,T7Qi1'09Ui1`0>Wh1M0*Ui1c0Ki1`0Kg190Gh1R0<Yi1`<Ba>0Ch1d04i1M09X1-R5c0Ki10<Yi107Uh1d04i10CQ1:(B | ||
| 950 | ,TJRARC67S!RC`<Ba>0Ch105h1Md;d04i1b4BMR0HQ1B0"i1M$GRAc9`M!JRC09Ui1(B. | ||
| 951 | |||
| 952 | ,T!RCM09X1-R509Qi19d04i1CGA06V1'0JT1708Tl1c9!RC`<Ba>0Ch1`GM0Cl10*Q1907Uh1;0CQ1:;0CX1'a0Ei1G(B, ,TK0CW1M0Jh1G9K09Vh1'"M'(B | ||
| 953 | ,T`M!JRC09Ui1(B, ,T@RBc05i1`0'Wh1M9d"0"i1R':9(B, ,T5EM4(90JT1708Tl1c9!RC:M!0Gh1Rc$C`0;g190<Yi1;0CQ1:;0CX1'0Eh1R0JX14(B. | ||
| 954 | |||
| 955 | ,T`0'Wh1M9d""M'!RC7SJS`9R0MU1aA!0Jl1(P0+Q1:0+i1M9AR!!0Gh1R09Ui1(B, ,Ta05h10AU1`(59RCA03l107Uh1`K0AW1M90!Q19(B. ,T!0CX13R(B | ||
| 956 | 0,TMh1R9a0?i1A0"i1M0AY1E(B COPYING ,Ta0Ei1G`<Ba>0Ch1JS`9R"M'(B GNU Emacs ,Td;0BQ1'`0>Wh1M9f(B ,T"M'07h1R904i1GB(B. | ||
| 957 | 0,T*h1GB0!Q197SERBCP::KG'+M?05l1aG0Cl1(B (",TaJ4'$GRA`0;g19`0(i1R0"i1RG`0(i1R"M'(B") 0,T4i1GB!RCc0*i1(B, | ||
| 958 | ,T!RC`0"U1B9(B, ,TaEP!RC`0;g19`0(i1R"M'0Ch1GA0!Q19"M'+M?05l1aG0Cl1`J0CU1(B (free software). | ||
| 959 | |||
| 960 | |||
| 961 | * 0,T5i19)0:Q1:0Gh1R04i1GB`0CWh1M'!RC7SJS`9R(B | ||
| 962 | -------------------------- | ||
| 963 | |||
| 964 | 0,T5h1Md;09Ui1`0;g19`M!JRC0Gh1R04i1GB`0CWh1M'!RC7SJS`9R07Uh1`0;g1905i19)0:Q1:(B. ,T`M!JRC09Ui1;CR!/M0BYh1c90$Yh10AW1M!RCc0*i1(B | ||
| 965 | 0,TMU1aA!0Jl1)0:Q1:@RIR0MQ1'!DI(B, 0,T+Vh1'`0;g1905i19)0:Q1:"M'`M!JRCa;E)0:Q1:09Ui104i1GB(B. | ||
| 966 | |||
| 967 | This tutorial descends from a long line of Emacs tutorials | ||
| 968 | starting with the one written by Stuart Cracraft for the original Emacs. | ||
| 969 | |||
| 970 | This version of the tutorial, like GNU Emacs, is copyrighted, and | ||
| 971 | comes with permission to distribute copies on certain conditions: | ||
| 972 | |||
| 973 | Copyright (C) 1985, 1996, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 974 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 975 | |||
| 976 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 977 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 978 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 979 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 980 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 981 | |||
| 982 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 983 | of this document, or of portions of it, | ||
| 984 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 985 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 986 | |||
| 987 | The conditions for copying Emacs itself are more complex, but in the | ||
| 988 | same spirit. Please read the file COPYING and then do give copies of | ||
| 989 | GNU Emacs to your friends. Help stamp out software obstructionism | ||
| 990 | ("ownership") by using, writing, and sharing free software! | ||
| 991 | |||
| 992 | |||
| 993 | * ,T$S0Jh1'07i1RB(B | ||
| 994 | --------- | ||
| 995 | |||
| 996 | 0,T$Yh10AW1M)0:Q1:09Ui1d04i1a;E(R!05i19)0:Q1:07Uh1`0;g19@RIR0MQ1'!DI(B, 0,T+Vh1'(P;CR!/M0BYh1c90MU1aA!0Jl1`GM0Cl10*Q19(B 20.4. | ||
| 997 | 0,T<Yi1a;Ed04i17S!RCa;E0"Vi19ARcK0Ah1`09Wh1M'(R!)0:Q1:`0!h1R07Uh1`0;g19@RIRd7B(B, 0,T+Vh1'a;Eb4B(B ,T4C(B.,TAR9>(B ,TG'0Hl1(B | ||
| 998 | ,TJRB0JX1GCC3(B, ,Td04i10MT1'0$Yh10AW1M"M'0MU1aA!0Jl1`GM0Cl10*Q19`0!h1R(B, ,TaEP"3P09Ui10MU1aA!0Jl1`GM0Cl10*Q19(B 20.4 0,T!g1d04i1(B | ||
| 999 | ,T`;0EUh1B9a;E'd;AR!a0Ei1G(B. ,T9M!(R!09Ui1(B, 0,T<Yi1a;E0BQ1'd04i19S`$0CWh1M'KARBGCC$5M9ARc0*i1c907Uh109Ui104i1GB(B, | ||
| 1000 | 0,T7Qi1'09Ui10!g1`0>Wh1M07Uh1(P`0"U1B9c0Ki1d04i1$GRA07Uh10*Q14`(9(B. ,TK0GQ1'`0;g19M0Bh1R'0BTh1'0Gh1R0$Yh10AW1M)0:Q1:09Ui1(P`0;g19;CPbB*09l1(B | ||
| 1001 | ,TaEP(Pd04i10CQ1:!RCa0!i1d"c0Ki104U10BTh1'f(B 0,T"Vi190MU1!05h1Mf(B ,Td;(B. ,T"M"M:0$X13(B 0,T$X1307Q1H09U10Bl1(B ,T`(0CT1->C(B 0,T7Uh1c0Ki1$GRA(B | ||
| 1002 | 0,T*h1GB`K0EW1M5CG(JM:05i19)0:Q1:(B. | ||
| 1003 | |||
| 1004 | 22 ,TA!CR$A(B 2542 | ||
| 1005 | 0,TGT10CQ1*(B ,THC`0ET1H0Ei1SGR03T1*(B | ||
| 1006 | virach@nectec.or.th | ||
| 1007 | |||
| 1008 | Translate - January 1999 by Virach Sornlertlamvanich | ||
| 1009 | |||
| 1010 | ;;; Local Variables: | ||
| 1011 | ;;; sentence-end-double-space: nil | ||
| 1012 | ;;; End: | ||
| 1013 | |||
| 1014 | ;;; arch-tag: 79ad252a-448a-4dc9-a4cb-2097dd1ec014 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.translators b/etc/tutorials/TUTORIAL.translators new file mode 100644 index 00000000000..b9e1f4b6ad3 --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.translators | |||
| @@ -0,0 +1,95 @@ | |||
| 1 | This file contains the list of translators and maintainers of the | ||
| 2 | tutorial. | ||
| 3 | |||
| 4 | * TUTORIAL.bg: | ||
| 5 | Author: Ognyan Kulev <ogi@fmi.uni-sofia.bg> | ||
| 6 | Maintainer: Ognyan Kulev <ogi@fmi.uni-sofia.bg> | ||
| 7 | |||
| 8 | * TUTORIAL.cn: | ||
| 9 | Author: Sun Yijiang <sunyijiang@gmail.com> | ||
| 10 | Maintainer: Sun Yijiang <sunyijiang@gmail.com> | ||
| 11 | |||
| 12 | * TUTORIAL.cs: | ||
| 13 | Author: Milan Zamazal <pdm@zamazal.org> | ||
| 14 | Pavel JanÃk <Pavel@Janik.cz> | ||
| 15 | Maintainer: Milan Zamazal <pdm@zamazal.org> | ||
| 16 | Pavel JanÃk <Pavel@Janik.cz> | ||
| 17 | |||
| 18 | * TUTORIAL.de: | ||
| 19 | Author: Werner Lemberg <wl@gnu.org> | ||
| 20 | Maintainer: Werner Lemberg <wl@gnu.org> | ||
| 21 | |||
| 22 | * TUTORIAL.eo | ||
| 23 | Author: Dale Gulledge <dsplat@rochester.rr.com> | ||
| 24 | Maintainer: Dale Gulledge <dsplat@rochester.rr.com> | ||
| 25 | |||
| 26 | * TUTORIAL.es: | ||
| 27 | Author: Rafael Sepúlveda <drs@gnulinux.org.mx> | ||
| 28 | Maintainer: Rafael Sepúlveda <drs@gnulinux.org.mx> | ||
| 29 | |||
| 30 | * TUTORIAL.fr: | ||
| 31 | Author: Éric Jacoboni <jaco@teaser.fr> | ||
| 32 | Maintainer: Éric Jacoboni <jaco@teaser.fr> | ||
| 33 | |||
| 34 | * TUTORIAL.it: | ||
| 35 | Author: Alfredo Finelli <alfredofnl@tiscali.it> | ||
| 36 | Italian GNU Translation Group <tp@lists.linux.it> | ||
| 37 | Maintainer: Alfredo Finelli <alfredofnl@tiscali.it> | ||
| 38 | Italian GNU Translation Group <tp@lists.linux.it> | ||
| 39 | |||
| 40 | * TUTORIAL.ja: | ||
| 41 | Author: Kenichi Handa <handa@m17n.org> | ||
| 42 | Maintainer: Kenichi Handa <handa@m17n.org> | ||
| 43 | |||
| 44 | * TUTORIAL.ko: | ||
| 45 | Author: Koaunghi Un <koaunghi@ling.cnu.ac.kr> | ||
| 46 | Maintainer: Maintainer needed. | ||
| 47 | |||
| 48 | * TUTORIAL.nl: | ||
| 49 | Author: Pieter Schoenmakers <tiggr@tiggr.net> | ||
| 50 | Maintainer: Pieter Schoenmakers <tiggr@tiggr.net> | ||
| 51 | |||
| 52 | * TUTORIAL.pl: | ||
| 53 | Author: Beatę Wierzchołowską <beataw@orient.uw.edu.pl> | ||
| 54 | Janusz S. Bien <jsbien@mail.uw.edu.pl> | ||
| 55 | Maintainer: Radoslaw Moszczynski <rm@banita.pl> | ||
| 56 | |||
| 57 | * TUTORIAL.pt_BR: | ||
| 58 | Author: Marcelo Toledo <marcelo@gnu.org> | ||
| 59 | Maintainer: Marcelo Toledo <marcelo@gnu.org> | ||
| 60 | |||
| 61 | * TUTORIAL.ro: | ||
| 62 | Author: Tudor Hulubei <tudor@gnu.org> | ||
| 63 | Maintainer: Maintainer needed. | ||
| 64 | |||
| 65 | * TUTORIAL.ru: | ||
| 66 | Author: Alex Ott <ottalex@narod.ru> | ||
| 67 | Maintainer: Alex Ott <ottalex@narod.ru> | ||
| 68 | |||
| 69 | * TUTORIAL.sk: | ||
| 70 | Author: Miroslav Vaško <vasko@debian.cz> | ||
| 71 | Pavel JanÃk <Pavel@Janik.cz> | ||
| 72 | Maintainer: Pavel JanÃk <Pavel@Janik.cz> | ||
| 73 | |||
| 74 | * TUTORIAL.sl: | ||
| 75 | Author: Primož Peterlin <primoz.peterlin@biofiz.mf.uni-lj.si> | ||
| 76 | Maintainer: Primož Peterlin <primoz.peterlin@biofiz.mf.uni-lj.si> | ||
| 77 | |||
| 78 | * TUTORIAL.sv: | ||
| 79 | Author: Mats Lidell <matsl@contactor.se> | ||
| 80 | Maintainer: Mats Lidell <matsl@contactor.se> | ||
| 81 | |||
| 82 | * TUTORIAL.th: | ||
| 83 | Author: Virach Sornlertlamvanich <virach@nectec.or.th> | ||
| 84 | Maintainer: Virach Sornlertlamvanich <virach@nectec.or.th> | ||
| 85 | |||
| 86 | * TUTORIAL.zh: | ||
| 87 | Author: Chao-Hong Liu <chliu@gnu.org> | ||
| 88 | Maintainer: Chao-Hong Liu <chliu@gnu.org> | ||
| 89 | |||
| 90 | |||
| 91 | ;;; Local Variables: | ||
| 92 | ;;; coding: utf-8 | ||
| 93 | ;;; End: | ||
| 94 | |||
| 95 | ;;; arch-tag: 8788b16b-e739-4304-a7f2-729bdb999fa0 | ||
diff --git a/etc/tutorials/TUTORIAL.zh b/etc/tutorials/TUTORIAL.zh new file mode 100644 index 00000000000..2793312763b --- /dev/null +++ b/etc/tutorials/TUTORIAL.zh | |||
| @@ -0,0 +1,1086 @@ | |||
| 1 | Emacs §Ö³t«ü«n¡]. | ||
| 2 | |||
| 3 | Emacs «ü¥O³q±`¥]§t¦³ CONTROL Áä¡]¦³®ÉÔ¥H CTRL ©Î CTL ¨Ó¼Ð¥Ü¡^©Î¬O | ||
| 4 | META Áä¡]¦³®ÉÔ¥H EDIT ©Î ALT ¨Ó¼Ð¥Ü¡^¡C¬°¤FÁ×§K¨C¤@¦¸³£n¼g¥X¨ä¥þ¦W¡A | ||
| 5 | §Ú̱N·|¨Ï¥Î¤UzªºÁY¼g¡G | ||
| 6 | |||
| 7 | C-<chr> ªí¥Ü·íÁä¤J¦r¤¸ <chr> ®É «ö¦í CONTROL Áä¡C | ||
| 8 | ¦]¦¹¡AC-f ´N¬O¡G«ö¦í CONTROL Áä¦AÁä¤J f ¡C | ||
| 9 | M-<chr> ªí¥Ü·íÁä¤J¦r¤¸ <chr> ®É «ö¦í META ©Î EDIT ©Î ALT Áä¡C | ||
| 10 | ¦pªG¨S¦³ META ¡B EDIT ©Î ALT Áä®É¡A«h¥i¥H¥Î | ||
| 11 | ¡u«ö¤@¤U ESC ÁäµM«á©ñ¶}¡A¦AÁä¤J <chr> ªº¨BÆJ¡v | ||
| 12 | ¨Ó§@¬°´À¥N¡C§ÚÌ¥H <ESC> ¨Óªí¥Ü ESC Áä¡C | ||
| 13 | |||
| 14 | «n³Æ§Ñ¿ý¡GnÂ÷¶} Emacs §@·~¶¥¬q¡] session ¡^¡AÁä¤J C-x C-c ¡]¨âÓ¦r | ||
| 15 | ¤¸¡^¡C¦ì¦b¥ª°¼Ãä¬Éªº¡u>>¡v¦r¤¸¬OÅý±z¥i¥H¸ÕµÛ¨Ï¥Îªº«ü¥Oªº´£¥Ü¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡G | ||
| 16 | <<Blank lines inserted around following line by help-with-tutorial>> | ||
| 17 | [Middle of page left blank for didactic purposes. Text continues below] | ||
| 18 | >> ²{¦bÁä¤J C-v ¡] View next screen ¡^¥H²¾¨ì¤Uӿùõ¡C | ||
| 19 | ¡]¸Õ¸Õ¬Ý¡AÁä¤J¦r¤¸ v ®É¡A«ö¦í CONTROL Áä¡^ | ||
| 20 | ±q²{¦b¶}©l¡A±zÀ³¸Ó¦b¨C¦¸¾\Ū§¹¥Ø«eªº¿Ã¹õ®É°µ¤@¦¸³oӰʧ@¡C | ||
| 21 | |||
| 22 | nª`·Nªº¬O¡A·í±z±q¤@ӿùõ²¾¨ì¥t¤@ӮɡA¤¤¶¡·|¦³¨â¦æ«½Æ¡F³o¼Ë°µ¬O¬°¤F | ||
| 23 | ´£¨Ñ¤@¨Ç³sÄò©Ê¡AÅý±z¥i¥H±µÄò¦a¾\Ū¤å¦r¡C | ||
| 24 | |||
| 25 | ±z»Ýnª¾¹Dªº²Ä¤@¥ó¨Æ¬O¦p¦ó¦b¤å¦r¤¤²¾°Ê¡C±z¤w¸gª¾¹D¤F¥i¥H C-v ¨Ó¦V«e²¾ | ||
| 26 | °Ê¤@ӿùõ¡Cn¦V«á²¾°Ê¤@ӿùõ¡A«hÁä¤J M-v ¡]«ö¦í META Áä¡AµM«áÁä¤J v | ||
| 27 | ¡A©Î¬O¦pªG±z¨S¦³ META ¡B EDIT ©Î ALT Áä®ÉÁä¤J <ESC>v ¡^¡C | ||
| 28 | |||
| 29 | >> ¸ÕµÛÁä¤J M-v µM«á C-v ¡A³sÄòÓ´X¦¸¡C | ||
| 30 | |||
| 31 | ¡i²{¦b±z¥i¥H C-v «ü¥O²¾¨ì«á±¡u½Ķ¡v¤@¸`¡A¥H¨ú±oÃö©ó¥»¤åªºÂ½Ä¶¬ÛÃö¨Æ | ||
| 32 | ¶µ¡FµM«á¥H M-v «ü¥O¦^¨ì³o¸Ì¡C¡j | ||
| 33 | |||
| 34 | |||
| 35 | * ºKn¡] SUMMARY ¡^ | ||
| 36 | ------------------- | ||
| 37 | |||
| 38 | ¥H¤Uªº«ü¥O¦bÀ˾\¿Ã¹õ®É¬Û·í¦³¥Î¡G¡i§Ú̲{¦b¥H¡u¿Ã¹õ¡v¨Óªí¥Ü¡uÅã¥ÜÀɮפº | ||
| 39 | ®eªº°Ï°ì¡v¡A¦]¬°¥Ø«e¬O³B¦b Emacs ¤¤ªº³æµ¡®æ¡] window ¡^Åã¥Üª¬ºA¡A¦pªG | ||
| 40 | ¬O¦b¦hµ¡®æªºª¬ºA¤U¡A³o¸Ì©Ò¤¶²Ðªº«ü¥O«h§@¥Î¦b¡u¤u§@¤¤ªºµ¡®æ¡v¡C¦³Ãö©óµ¡ | ||
| 41 | ®æªº¤¶²Ð¡A½Ð¨£µ¡®æ¡] windows ¡^¤@¸`¡C¡j | ||
| 42 | |||
| 43 | C-v ¦V«e²¾°Ê¤@ӿùõ¡þµ¡®æ | ||
| 44 | M-v ¦V«á²¾°Ê¤@ӿùõ¡þµ¡®æ | ||
| 45 | C-l ²M°£¿Ã¹õ¡þµ¡®æ¡A¦A«·sÅã¥Ü©Ò¦³¤å¦r¡A | ||
| 46 | ´å¼Ð©Ò¦b¦ì¸m·|Åã¥Ü©ó¿Ã¹õ¡þµ¡®æªº¤¤¥¡¡C | ||
| 47 | ¡]¬O CONTROL-L ¦Ó¤£¬O CONTROL-1 ¡^ | ||
| 48 | |||
| 49 | >> §ä¥X´å¼Ðªº¦ì¸m¡A¨Ãª`·N¨äªþªñªº¤å¦r¬°¦ó¡CµM«áÁä¤J C-l ¡C | ||
| 50 | ¦A¦¸§ä¥X´å¼Ðªº¦ì¸m¡A½T»{¤@¤U¬Û¦Pªº¤å¦r²{¦b¤]¦ì¦b¨äªþªñ¡C | ||
| 51 | |||
| 52 | ¦pªG±zªº²×ºÝ¾÷¦³ PageUp »P PageDn Á䪺¸Ü¡A±z¤]¥i¥H¨Ï¥Î¥¦Ì¨Ó¥H¿Ã¹õ¬°³æ | ||
| 53 | ¦ì¦a²¾°Ê¡A¦ý¬O¨Ï¥Î C-v ©M M-v ·|¤ñ¸û¦³®Ä²v¡C | ||
| 54 | |||
| 55 | |||
| 56 | * °ò¥»ªº´å¼Ð±±¨î¡] BASIC CURSOR CONTROL ¡^ | ||
| 57 | ------------------------------------------ | ||
| 58 | |||
| 59 | ¿Ã¹õ¨ì¿Ã¹õªº²¾°Ê¬O«Ü¦³¥Î¡A¦ý¬O±z¦p¦ó²¾°Ê¨ì¦ì©ó¿Ã¹õ¤º¤å¦r¤¤ªº¯S©w¦ì¸m©O¡H | ||
| 60 | |||
| 61 | ¦³´XºØ¤è¦¡¥i¥H¶i¦æ¡C±z¥i¥H¨Ï¥Î¤è¦VÁä¡A¦ý¬O±N±zªº¤â©ñ¦b¼Ð·Çªº¡eÁä½L¡f¦ì | ||
| 62 | ¸m¡A¨Ã¥B¨Ï¥Î«ü¥O C-p ¡B C-b ¡B C-f ©M C-n ±N¤ñ¸û¦³®Ä²v¡C³o¨Ç¦r¤¸©M¥|Ó | ||
| 63 | ¤è¦VÁä¡eªº¥\¯à¡f¬O¦Pµ¥ªº¡A¦p¤U©Ò¥Ü¡G | ||
| 64 | |||
| 65 | «e¤@¦æ C-p | ||
| 66 | : | ||
| 67 | : | ||
| 68 | ¦V«á²¾ C-b .... ¥Ø«e´å¼Ð¦ì¸m .... ¦V«e²¾ C-f | ||
| 69 | : | ||
| 70 | : | ||
| 71 | «á¤@¦æ C-n | ||
| 72 | |||
| 73 | >> ¥H C-n ©Î C-p ±N´å¼Ð²¾¨ì¹Ï§Îªº¤¤¥¡¡C | ||
| 74 | Áä¤J C-l ·|¬Ý¨ì¾ãӹϧÎÅã¥Ü¦b¿Ã¹õªº¤¤¥¡¡C | ||
| 75 | |||
| 76 | ±z·|µo²{¥Î¦r¥À©Ò¥Nªíªº·N¸q¨Ó°O¾Ð¥¦Ì«Ü®e©ö¡GP ªí¥Ü previous ¡B N ªí¥Ü | ||
| 77 | next ¡B B ªí¥Ü backward ¡B¦Ó F «hªí¥Ü forward ¡C±z±N¡uÁ`¬O¡v¥Î¨ì³o¨Ç´å | ||
| 78 | ¼Ð²¾°Ê«ü¥O¡C | ||
| 79 | |||
| 80 | >> «ö´X¦¸ C-n §â´å¼Ð©¹¤U²¾°Ê¨ì³o¦æ¡C | ||
| 81 | |||
| 82 | >> «ö´X¦¸ C-f ©¹«e²¾¨ì³o¦æ¡AµM«á¦A¥H C-p ©¹«á²¾°Ê¡C | ||
| 83 | ¬Ý¬Ý·í´å¼Ð¦b¥»¦æ¤¤¥¡®É¡AC-p ªº°Ê§@¬O«ç¼Ë¡C | ||
| 84 | |||
| 85 | ¨C¤@Ó¤å¦r¦æ³£¥H¤@Ó Newline ¦r¤¸§@¬°µ²§ô¡A¥¦¬O¥Î¨Ó»P¤U¤@¦æ§@¬°¤À§O¡C | ||
| 86 | ¦b±zÀɮפ¤ªº³Ì«á¤@¦æÀ³¸Ón¦³¤@Ó Newline ¨Ó§@¬°µ²§ô¡]¦ý¬O Emacs ¨Ã¤£¤@ | ||
| 87 | ©w»Ýn¥¦¨Ó½s¿èÀɮס^¡C | ||
| 88 | |||
| 89 | >> ¸ÕµÛ¦b¤@¦æ¶}©lªº¦a¤èÁä¤J C-b ¡Cµ²ªGÀ³¸Ó·|²¾°Ê¨ì«e¤@¦æªº³Ì«á±¡C | ||
| 90 | ³o¬O¦]¬°¥¦©¹«á²¾°Ê®É¶V¹L¤F Newline ¦r¤¸¡C | ||
| 91 | |||
| 92 | C-f ¤]¥i¥H©M C-b ¤@¼Ë¦a¶V¹L Newline ¦r¤¸¡C¡iNewline ¦r¤¸¬O¡u¤£¥i¨£ | ||
| 93 | ¡] invisible ¡^¦r¤¸¡v¡A¦b½s¿è¾¹¤¤¤@¯ë¬Ý¤£¨ì¥¦¡A³o¸Ì¥u¬O§i¶D±z¡G¦b¦æº | ||
| 94 | ¦A©¹«e¨«¡A¨º»ò´å¼Ð·|¶]¨ì«e¤@¦æ¡]¦pªG¦³«e¤@¦æªº¸Ü¡^¡F¦b¦æ§À¦A©¹«á¨«¡A¨º | ||
| 95 | »ò´å¼Ð·|¶]¨ì«á¤@¦æ¡]¦pªG¦³«á¤@¦æªº¸Ü¡^¡C¡u¶V¹L Newline ¦r¤¸¡v·|Åý´å¼Ð | ||
| 96 | ¶]¨ì¥t¥~¤@¦æ¡C¡j | ||
| 97 | |||
| 98 | >> ¦h«ö´X¦¸ C-b¡A¦Û¤v·Pı¤@¤U´å¼Ð¦bþ¡C | ||
| 99 | µM«á«ö´X¦¸ C-f ¦^¨ì³o¦æªº§À¤Ú¡C | ||
| 100 | ¦A«ö¤@¦¸ C-f ´N¥i¥H²¾¨ì¤U¤@¦æ¤F¡C | ||
| 101 | |||
| 102 | ·í±z²¾°Ê´å¼Ð¬ï¶V¿Ã¹õªº¤W¤è©Î¤U¤è®É¡A¦bÃä¬É¥~ªº¤å¦r·|²¾¦ì¶i¤J¿Ã¹õ¤º¡C³o | ||
| 103 | ºÙ¬°¡u±²°Ê¡v¡C¥¦Åý Emacs ¥i¥H±N´å¼Ð²¾°Ê¨ì¤å¦r¤¤ªº¥ô·N¯S©w¦ì¸m¡A¦P®É | ||
| 104 | ¡]´å¼Ð¡^¤£·|¶]¥X¿Ã¹õ¥~¡C | ||
| 105 | |||
| 106 | >> ¸ÕµÛ¥H C-n ±N´å¼Ð¶V¹L¿Ã¹õ¤U¤è¡AµM«á¬Ý¬Ýµo¥Í¤F¤°»ò¨Æ¡C | ||
| 107 | |||
| 108 | ¦pªG¤@Ó¦r¤¸¤@Ó¦r¤¸¦a²¾°Ê¤ÓºCªº¸Ü¡A±z¥i¥H¤@Ó¦r¤@Ó¦r¦a²¾°Ê¡CM-f | ||
| 109 | (META-f) ©¹«e²¾°Ê¤@Ó¦r¡AM-b «h©¹«á²¾°Ê¤@Ó¦r¡C¡i¹ï¤¤¤å¨Ó»¡¡A«h¬O²¾°Ê | ||
| 110 | ¨ì¤U¤@өΤU¤@Ó¼ÐÂI²Å¸¹ªº©Ò¦b¡C¡j | ||
| 111 | |||
| 112 | >> Áä¤J¤@¨Ç M-f ©M M-b¡C | ||
| 113 | |||
| 114 | ·í±z¦b¤@Ó¦rªº¤¤¶¡®É¡AM-f ·|²¾°Ê¨ì³oÓ¦rªº§À¤Ú¡C·í±z¦b¦r»P¦r¶¡ªºªÅ¥Õ®É¡A | ||
| 115 | M-f ·|²¾°Ê¨ì¤U¤@Ó¦rªº§À¤Ú¡CM-b ªº®ÄªG¬Û¦ü¡A¥u¬O¤è¦V¤£¦P¡C | ||
| 116 | |||
| 117 | >> «ö´X¦¸ M-f ©M M-b¡A¤¤¶¡§¨Âø¤@¨Ç C-f ©M C-b¡A | ||
| 118 | ³o¼Ë¤l±z´N¥i¥HÆ[¹î M-f ©M M-b ¦b¦UºØ¡u¦ì¦b¦r¶¡©Î¦r¤¸¶¡¡v | ||
| 119 | ªº¤£¦P¦ì¸m¡A©Òªí²{¥X¨Óªº¦æ¬°¡C | ||
| 120 | |||
| 121 | ½Ðª`·N C-f ¡B C-b ©M M-f ¡B M-b ¨â¹ï¤§¶¡ªº¬Û¦ü©Ê¡C¡u¸g±`¡vªºª¬ªp¬O¡G | ||
| 122 | META ¦r¤¸¬O¥Î¨Ó§@¬°»P¡u¥H»y¨¥©w¸q¥Xªº³æ¦ì¡]¦r¡B¥y¤l¡B¬q¸¨¡^¡v¦³Ãöªº¾Þ | ||
| 123 | §@¡A¦Ó CONTROL ¦r¤¸«h¬O§@¥Î¦b¡u»P±z©Ò½s¿èµLÃöªº¡y°ò¥»¡z³æ¦ì¡]¦r¤¸©Î¦æ | ||
| 124 | µ¥¡^¡v¤W¡C | ||
| 125 | |||
| 126 | ³oÓ¬Û¦ü©Ê¦b¡u¦æ»P¥y¤l¡v¤§¶¡¤]¦P¼Ë¾A¥Î¡GC-a ©M C-e ·|±N´å¼Ð²¾°Ê¨ì¡u¤@ | ||
| 127 | ¦æ¡vªº ¶}©l©Mµ²§À³B¡A¦ÓM-a ©M M-e «h±N´å¼Ð²¾°Ê¨ì¡u¤@¥y¡vªº ¶}©l©Mµ²§À | ||
| 128 | ³B¡C | ||
| 129 | |||
| 130 | >> ¸ÕµÛ«ö¨â¦¸ C-a¡A¦A«ö¨â¦¸ C-e¡C | ||
| 131 | ¸ÕµÛ«ö¨â¦¸ M-a¡A¦A«ö¨â¦¸ M-e¡C | ||
| 132 | |||
| 133 | ¬Ý¤@¤U¬°¤°»ò«½Æªº C-a «ü¥O·|¨S¦³§@¥Î¡A¦Ó«½Æªº M-a «ü¥O«hÄ~Äò²¾°Ê¨ì¤U | ||
| 134 | ¤@Ó¥y¤l¡CÁöµM³o¨Ã¤£¯à»¡¬O§¹¥þÃþ¤ñ¡A¦ý¬O¨ä¤¤¨CÓ«ü¥Oªº¦æ¬°¬Ý°_¨Ó³£¤Q¤À | ||
| 135 | ¦ÛµM¡C | ||
| 136 | |||
| 137 | ´å¼Ð¦b¤å¦r¤¤ªº¦ì¸m¤]¥i¥HºÙ§@¡uÂI¦ì¡] point ¡^¡v¡C²³æ¨Ó»¡´N¬O¡G´å¼Ðªí | ||
| 138 | ²{¥X¿Ã¹õ¤¤¡uÂI¦ì¡v©Ò¦bªº¤å¦r¦ì¸m¡C | ||
| 139 | |||
| 140 | ³o¸Ì¬O¤@¨Ç²³æ¡u´å¼Ð²¾°Ê¡] cursor-moving ¡^¾Þ§@¡vªº¾ã²z¡A¨ä¤¤¤]¥]¬A¤F | ||
| 141 | ¡u¦r©M¥y¡vªº²¾°Ê«ü¥O¡G | ||
| 142 | |||
| 143 | C-f ©¹«e²¾°Ê¤@Ó¦r¤¸ | ||
| 144 | C-b ©¹¦^²¾°Ê¤@Ó¦r¤¸ | ||
| 145 | |||
| 146 | M-f ©¹«e²¾°Ê¤@Ó¦r¡i¤¤¤å¬O²¾°Ê¨ì¤U¤@Ó¼ÐÂI²Å¸¹¡j | ||
| 147 | M-b ©¹¦^²¾°Ê¤@Ó¦r¡i¤¤¤å¬O²¾°Ê¨ì¤W¤@Ó¼ÐÂI²Å¸¹¡j | ||
| 148 | |||
| 149 | C-n ²¾°Ê¨ì¤U¤@¦æ | ||
| 150 | C-p ²¾°Ê¨ì¤W¤@¦æ | ||
| 151 | |||
| 152 | C-a ²¾°Ê¨ì¦æº | ||
| 153 | C-e ²¾°Ê¨ì¦æ§À | ||
| 154 | |||
| 155 | M-a ²¾¦^¥yº | ||
| 156 | M-e ²¾¨ì¥y§À | ||
| 157 | |||
| 158 | >> ½m²ß´X¦¸³o¨Ç«ü¥O¡C³o¨Ç³£¬O³Ì±`¨Ï¥Î¨ìªº«ü¥O¡C | ||
| 159 | |||
| 160 | ÁÙ¦³¨âÓ«nªº´å¼Ð°Ê§@¡] cursor-motion ¡^«ü¥O¡AM-<¡] META Less-than ¡^¡A | ||
| 161 | ²¾°Ê¨ì¤å¦rªº³Ì¶}©l¡A¥H¤ÎM->¡] META Greater-than ¡^¡A²¾°Ê¨ì¤å¦rªº³Ì«á¡C | ||
| 162 | |||
| 163 | ¦b¤j³¡¥÷ªº²×ºÝ¾÷¡A¡u<¡v¬O¦b comma ¤W¤è¡A©Ò¥H±z¥²¶·n¨Ï¥Î shift Áä¨ÓÁä | ||
| 164 | ¤J¡C¦b³o¨Ç²×ºÝ¾÷¤W¡A±z¥²¶·¨Ï¥Î shift Áä¨ÓÁä¤J M-<¡F¨S¦³¨Ï¥Î shift Áä¡A | ||
| 165 | ±z´NÅܦ¨Áä¤J M-comma ¤F¡C | ||
| 166 | |||
| 167 | >> ²{¦b¸Õ¤@¤U M-< ¡A²¾¨ì¥»§Ö³t«ü«nªº³Ì¶}©l¡C | ||
| 168 | µM«á¦A«½Æ¦a¨Ï¥Î C-v ¦^¨ì³o¸Ì¡C | ||
| 169 | |||
| 170 | >> ²{¦b¸Õ¤@¤U M-> ¡A²¾¨ì¥»§Ö³t«ü«nªº³Ì«á¡C | ||
| 171 | µM«á¦A«½Æ¦a¨Ï¥Î M-v ¦^¨ì³o¸Ì¡C | ||
| 172 | |||
| 173 | ¦pªG±zªº²×ºÝ¾÷¦³¤è¦VÁ䪺¸Ü¡A±z¤]¥i¥H¥Î¤è¦VÁä²¾°Ê´å¼Ð¡C§Ú̦³¤TÓ²z¥Ñ«Ø | ||
| 174 | ij±z¾Ç²ß C-b ¡B C-f ¡B C-n ¡B ©M C-p ¡G(1) ¥ô¦óªº²×ºÝ¾÷³£¯à¨Ï¥Î¡C(2) | ||
| 175 | ¤@¥¹±z¨Ï¥Î Emacs ¬Û·í¼ô½m¤F¡A±z·|µo²{Áä¤J³o¨Ç CONTROL ¦r¤¸¡A¤ñ°_¨Ï¥Î¤è | ||
| 176 | ¦VÁä§Ö¦h¤F¡]¦]¬°±z¤£»Ýn±N¤â²¾¶}¥´¦r°Ï¡^¡C(3) ¤@¥¹±z¨Ï¥Î³o¨Ç CONTROL | ||
| 177 | ¦r¤¸«ü¥O¦¨¬°²ßºD¡A±z¤]¥i¥H«Ü®e©ö¦a¾Ç·|¨ä¥L¶i¶¥ªº´å¼Ð°Ê§@«ü¥O¡C | ||
| 178 | |||
| 179 | ¤j³¡¥÷ªº Emacs «ü¥O±µ¨ü¼Æ¦r°Ñ¼Æ¡F¹ï¤j³¡¥÷ªº«ü¥O¦Ó¨¥¡A¥¦ªº§@¥Î¬O«ü©w« | ||
| 180 | ½Æ¦¸¼Æ¡C±zn«ü©w¤@Ó«ü¥Oªº«½Æ¦¸¼Æªº§@ªk¬O¡G¥ýÁä¤J C-u¡AµM«á¦b±zÁä¤J«ü | ||
| 181 | ¥O«e¡AÁä¤J¥Nªí«½Æ¦¸¼Æªº¼Æ¦ì¡C¦pªG±z¦³¤@Ó META¡]©Î EDIT ©Î ALT ¡^Áä¡A | ||
| 182 | ¨º»ò±zÁÙ¦³¥t¥~¤@Ó´À¥N§@ªk¨Ó¿é¤J¼Æ¦r°Ñ¼Æ¡G«ö¦í META Áä®É¥´¤J³o¼Æ¦r¡C§Ú | ||
| 183 | Ì«ØÄ³±z¾Ç²ß C-u ªº¤èªk¡A¦]¬°¥¦¦b¥ô¦ó²×ºÝ¾÷³£¥i¥H¨Ï¥Î¡C¦¹¤@¼Æ¦r°Ñ¼Æ¤] | ||
| 184 | ºÙ§@¬°¡u¦rº°Ñ¼Æ¡v¡A¦]¬°±z¦b³o°Ñ¼Æ©Ò§@¥Î¨ìªº«ü¥O«eÁä¤J¥¦¡C | ||
| 185 | |||
| 186 | Á|¨Ò¨Ó»¡¡A C-u 8 C-f ¦V«e²¾°Ê 8 Ó¦r¤¸¡C | ||
| 187 | |||
| 188 | >> ¸ÕµÛ¥H¤@ӼƦr°Ñ¼Æ¨Ó¨Ï¥Î C-n ©Î C-p¡A | ||
| 189 | ¥u¤@Ó«ü¥O´N±N´å¼Ð²¾°Ê¨ì³o¦æªºªþªñ¡C | ||
| 190 | |||
| 191 | ¤j³¡¥÷ªº«ü¥O¨Ï¥Î¼Æ¦r°Ñ¼Æ¨Ó§@¬°¨ä«½Æ¦¸¼Æ¡A¦ý¬O¨ä¤¤¦³¨Ç«ü¥O«h¬O§@¬°¨ä¥L | ||
| 192 | ¥Î³~¡C¦³´XÓ«ü¥O¡]¥Ø«e±z©|¥¼¾Ç¨ì¡^±N¥¦§@¬°ºX¼Ð -- ¥H¤@Ó¦rº°Ñ¼Æªº«¬ºA | ||
| 193 | ¥X²{¡A¦Ó¤£ºÞ¨äȬ°¦ó¡A¥¦ÌÅý³o«ü¥O°µ¨Ç¤£¤@¼Ëªº¨Æ¡C | ||
| 194 | |||
| 195 | C-v ©M M-v «h¬O¥t¤@Ãþªº¨Ò¥~¡C·íµ¹©w¤@ӰѼƮɡA¥¦Ì±²°Ê¡u©Ò«ü©wªº¼Æ¶q | ||
| 196 | ªº¦æ¡]¥H¦æ¬°³æ¦ì¡^¡v¡A¦Ó¤£¬O¥H¡u¿Ã¹õ¡v¬°³æ¦ì±²°Ê¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡AC-u 8 C-v | ||
| 197 | ±NÅã¥Ü¿Ã¹õ±²°Ê 8 ¦æ¡C | ||
| 198 | |||
| 199 | >> ²{¦b¸ÕµÛÁä¤J C-u 8 C-v¡C | ||
| 200 | |||
| 201 | ³o«ü¥OÀ³¸Ó¤w¸g±N¿Ã¹õ¦V¤W²¾¤F 8 ¦æ¡CY±z·Q±N¥¦¦A¦¸¦a¦V¤U±²°Ê¡A±z¥i¥H¦b | ||
| 202 | °õ¦æ M-v ®Éµ¹©w¤@ӰѼơC | ||
| 203 | |||
| 204 | ¦pªG±z¥¿¦b¨Ï¥Î X µøµ¡¨t²Î¡A¦b Emacs µøµ¡¥ª¤â°¼À³¸Ó¦³¤@ÓºÙ¬°¡u±²°Ê¶b¡v | ||
| 205 | ªºªø¤è«¬°Ï°ì¡C±z¥i¥H¥Î·Æ¹«¦b±²°Ê¶b«ö¤@¤U¨Ó±²°Ê¤å¦r¡C | ||
| 206 | |||
| 207 | >> ¸ÕµÛ¦b¡u±²°Ê¶b¤º¤Ï¥Õ°Ï°ì¤W¡vÀ£¤@¤U¤¤¶¡¶s¡C³oÀ³¸Ó·|±N¤å¦r±²°Ê¨ì | ||
| 208 | ¡u¥Ñ±z©Ò«ö¤@¤U·Æ¹«ªº¦a¤è¡v©Ò¨M©wªº¦ì¸m¡C | ||
| 209 | |||
| 210 | >> ·í«ö¦í¤¤¶¡®É¡A¸ÕµÛ±N·Æ¹«¤W¤U²¾°Ê¡C | ||
| 211 | ±z·|¬Ý¨ì¤å¦rÀHµÛ±z²¾°Ê·Æ¹«¦Ó¤W¤U²¾°Ê¡C | ||
| 212 | |||
| 213 | |||
| 214 | * ·í EMACS µo§b®É¡] WHEN EMACS IS HUNG ¡^ | ||
| 215 | ----------------------------------------- | ||
| 216 | |||
| 217 | ¦pªG Emacs °±¤î¦^À³±zªº«ü¥O¡A±z¥i¥HÁä¤J C-g ¨Ó¦w¥þ¦a°±¤î¥¦¡C±z¤]¥i¥H¨Ï | ||
| 218 | ¥Î C-g ¨Ó°±¤î°õ¦æ¹L¤[ªº«ü¥O¡C | ||
| 219 | |||
| 220 | ±z¤]¥i¥H¨Ï¥Î C-g ¨Ó¨ú®ø¼Æ¦r°Ñ¼Æ©Î±z¤£·Qn§¹¦¨ªº«ü¥O¡C | ||
| 221 | |||
| 222 | >> Áä¤J C-u 100 ¥H³]©w¤@Ó 100 ªº¼Æ¦r°Ñ¼Æ¡AµM«áÁä¤J C-g¡C | ||
| 223 | ²{¦bÁä¤J C-f¡C¥¦À³¸Ó¥u·|²¾°Ê¤@Ó¦r¤¸¡A¦]¬°±z¤w¸g¥H C-g | ||
| 224 | ¨ú®ø¤F°Ñ¼Æ¡C | ||
| 225 | |||
| 226 | ¦pªG±z¤w¸g¤£¤p¤ß¦aÁä¤J¤@Ó <ESC>¡A±z¥i¥H C-g ¨Ó¨ú®ø¥¦¡C | ||
| 227 | |||
| 228 | |||
| 229 | * µL®Ä¤Æªº«ü¥O¡] DISABLED COMMANDS ¡^ | ||
| 230 | ------------------------------------- | ||
| 231 | |||
| 232 | ¦³¤@¨Ç Emacs «ü¥O³Q¡uµL®Ä¤Æ¡v¤F¡A¦]¦¹ªì¾ÇªÌ¤£·|·N¥~¦a¨Ï¥Î¨ì¥¦Ì¡C | ||
| 233 | |||
| 234 | ¦pªG±zÁä¤J¤F¬Y¤@ÓµL®Ä¤Æªº«ü¥O¡AEmacs ·|Åã¥Ü¤@Ó°T®§¡A»¡©ú³oÓ«ü¥O¬O¤° | ||
| 235 | »ò¡A¨Ã¥B¸ß°Ý±z¬O§_·QnÄ~Äò¡AµM«á°õ¦æ³o«ü¥O¡C | ||
| 236 | |||
| 237 | ¦pªG±z¯uªº·Qn¸Õ¤@¤U³oÓ«ü¥O¡A¨º»ò¦b·í Emacs ¸ß°Ý±z®É¡A½ÐÁä¤JªÅ¥Õ¡C¤@ | ||
| 238 | ¯ë¨Ó»¡¡A¦pªG±z¤£·Qn°õ¦æ³oÓµL®Ä¤Æªº«ü¥O¡A½Ð¥H¡yn¡z¨Ó¦^µª¥¦¡C | ||
| 239 | |||
| 240 | >> Áä¤J C-x C-l ¡]³o¬OÓµL®Ä¤Æªº«ü¥O¡^ | ||
| 241 | µM«áÁä¤J n ¨Ó¦^µª°ÝÃD¡C | ||
| 242 | |||
| 243 | |||
| 244 | * µ¡®æ¡] WINDOWS ¡^ | ||
| 245 | ------------------- | ||
| 246 | |||
| 247 | Emacs ¥i¥H¦³¼ÆÓµ¡®æ¡A¨C¤@ÓÅã¥Ü¥¦¦Û¤vªº¤å¦r¡C§Ú̦bµy«á·|¸ÑÄÀ¦p¦ó¨Ï¥Î | ||
| 248 | ¦h«µ¡®æ¡C²{¦b§ÚÌ·Qn¸ÑÄÀ¦p¦ó°£¥h¦h¾lªºµ¡®æ¡AµM«á¦^¨ì°ò¥»ªº³æµ¡®æ½s¿è¡C | ||
| 249 | ¥¦«Ü²³æ¡G | ||
| 250 | |||
| 251 | C-x 1 One window ¡]§Y¡A°£¥h¨ä¥L©Ò¦³ªºµ¡®æ¡^¡C | ||
| 252 | |||
| 253 | ¨º¬OÓ CONTROL-x «á±¸òµÛ¼Æ¦r 1 ¡CC-x 1 ±N§t¦³´å¼Ðªºµ¡®æÂX¤j¨ì¾ãӿùõ¡C | ||
| 254 | ¥¦±N©Ò¦³¨ä¥Lªºµ¡®æ°£¥h¡C | ||
| 255 | |||
| 256 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì¥»¦æ¨Ã¥BÁä¤J C-u 0 C-l¡C | ||
| 257 | >> Áä¤J CONTROL-h k CONTROL-f¡C | ||
| 258 | ¬Ý¬Ý³oÓµ¡®æ¦b·í¤@Ó·sªºµ¡®æ¥X²{ | ||
| 259 | ¡]¥HÅã¥Ü¦³Ãö CONTROL-f «ü¥Oªº¤å¥ó®É¡^¡A¥¦¬O¦p¦óÁY¤pªº¡C | ||
| 260 | |||
| 261 | >> Áä¤J C-x 1 ¥H¨Ï¤å¥ó¦Cªíµ¡®æ®ø¥¢¡C | ||
| 262 | |||
| 263 | ³oÓ«ü¥O¨Ã¤£¹³±z¥ý«e©Ò¾Ç¹Lªº«ü¥O¨º¯ë¡A¥¦¥]¬A¤F¨âÓ¦r¤¸¡C¥¦¬O¥H¦r¤¸ | ||
| 264 | CONTROL-x §@¬°¶}©l¡C¦³¤@¾ãÓ¨t¦Cªº«ü¥O¬O¥H CONTROL-x §@¬°¶}©l¡F¥¦Ì¤§ | ||
| 265 | ¤¤¦³³\¦h¬O»P¡uµ¡®æ¡BÀɮסB¼È¦s°Ï¥H¤Î¬ÛÃö¨Æª«¡v¦³Ãöªº¡C³o¨Ç«ü¥O¦³ 2 ¡B | ||
| 266 | 3 ©Î 4 Ó¦r¤¸ªø¡C | ||
| 267 | |||
| 268 | |||
| 269 | * ´¡¤J»P§R°£¡] INSERTING AND DELETING ¡^ | ||
| 270 | ---------------------------------------- | ||
| 271 | |||
| 272 | ¦pªG±z·Qn´¡¤J¤å¦r¡A§â¥¦Áä¤J´N¬O¤F¡C±z¥i¥H¬Ý¨ìªº¦r¤¸¡A¹³¬O A ¡B 7 ¡B * | ||
| 273 | µ¥¡A³Q Emacs µø¬°¤å¦r¨Ã¥B¥i¥Hª½±µ´¡¤J¡CÁä¤J <Return> | ||
| 274 | ¡] carriage-return Áä¡^¥H´¡¤J¤@Ó Newline ¦r¤¸¡C | ||
| 275 | |||
| 276 | ±z¥i¥HÁä¤J <Delback> ¥H§R°£±z³Ì«áÁä¤Jªº¦r¤¸¡C<Delback> ¬O¤@ÓªºÁä½LÁä | ||
| 277 | -- ´N¬O±z³q±`¦b Emacs ¥~¡A¨Ï¥Î¨Ó¡u§R°£±z³Ì«áÁä¤J¦r¤¸¡vªº¦P¤@Ó¡C¤@¯ë¨Ó | ||
| 278 | »¡¬OÓ¦b <Return> ¤W¤è¼Æ¦æªº¤jÁä¡A³q±`¼Ð¥Ü¬°¡yDelete¡z¡B¡yDel¡z©Î | ||
| 279 | ¡yBackspace¡z¡C | ||
| 280 | |||
| 281 | ¦pªG¦b¨º¸Ì¦³Ó¼Ð¥Ü¬°¡yBackspace¡zªº¤jÁä¡A¨º»ò¨º¤@Ó´N¬O±z¨Ï¥Î¨Ó§@¬° | ||
| 282 | <Delback> ªºÁä¤F¡C¬YÓ¦a¤è¥i¯à¤]·|¦³¥t¤@ӼХܬ°¡yDelete¡zªºÁä¡A¦ý¨ºÓ | ||
| 283 | ¨Ã¤£¬O <Delback> ¡C | ||
| 284 | |||
| 285 | §ó¤@¯ë¦a»¡¡A <Delback> ±N¦ì©ó¥Ø«e´å¼Ð¦ì¸m«e¤@Ó¦r¤¸¥[¥H§R°£¡C | ||
| 286 | |||
| 287 | >> ²{¦b°µ -- Áä¤J¤@¨Ç¦r¤¸¡AµM«áÁä¤J´X¦¸ <Delback> ¨Ó§R°£¥¦Ì¡C | ||
| 288 | ¤£n¾á¤ß³oÓÀÉ®×·|³Q§ó°Ê¡F±z¤£·|¼vÅT¨ìì¨Óªº§Ö³t«ü«n¡C | ||
| 289 | ¡]±z²{¦b¬Ý¨ìªº¡^³o¤@Ó¬O±zªºÓ¤H«þ¨©¡C | ||
| 290 | |||
| 291 | ·í¤@¦æ¤å¦rÅܱo¤ñ¡u¦bµ¡®æ¤¤ªº¤@¦æ¡vªø®É¡A³o¤@¦æ¤å¦r·|¡u±µÄò¡v¨ì²Ä¤G¦æµ¡ | ||
| 292 | ®æ¦æ¡C³o®É¤@Ӥϱ׽u¡u\¡v¡]©Î¦pªG±z¨Ï¥Îµøµ¡¤ÆªºÅã¥Ü¡A«h¬O¤@Ó¤p¤pÅsÅs | ||
| 293 | ªº½bÀY¡^·|¦ì¦b¨ä¥kÃä¬É¥H«ü¥X¦¹¦æ±µÄòµÛ¡C | ||
| 294 | |||
| 295 | >> ´¡¤J¤å¦r¡A¤@ª½¨ì±z¹F¨ì¥kÃä¬É¡AµM«á¦AÄ~Äò´¡¤J¡C | ||
| 296 | ±z·|¬Ý¨ì¤@Ó±µÄò¦æ¥X²{¡C | ||
| 297 | |||
| 298 | >> ¨Ï¥Î <Delback> §R°£¤@¨Ç¤å¦r¡Aª½¨ì¦¹¦æ¦A¦¸¦¨¬°¤@Óµ¡®æ¦æ¡C | ||
| 299 | ±µÄò¦æ®ø¥¢¤F¡C | ||
| 300 | |||
| 301 | ±z¥i¥H¹³§R°£¨ä¥L¦r¤¸¤@¼Ë¦a§R°£ Newline ¦r¤¸¡C±N¦ì¦b¨â¦æ¤¤ªº Newline ¦r | ||
| 302 | ¤¸§R°£·|Åý¥¦Ì¦X¨Ö¦¨¬°¤@¦æ¡C¦pªG¦X¨Öªºµ²ªG¨Ï³o¤@¦æ¤Óªø¡A¥HPµLªk²Å¦Xµ¡ | ||
| 303 | ®æªº¼e«×¡A¥¦·|¥H¤@Ó±µÄò¦æ¨ÓÅã¥Ü¡C | ||
| 304 | |||
| 305 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì¥»¦æªº¶}ÀY¨ÃÁä¤J <Delback>¡C | ||
| 306 | ³o·|±N¥»¦æ»P¨ä«e¤@¦æµ²¦X¬°¤@¦æ¡C | ||
| 307 | |||
| 308 | >> Áä¤J <Return> ¥H«·s´¡¤J±zè¤~§R°£ªº Newline ¦r¤¸¡C | ||
| 309 | |||
| 310 | °O±o¤j³¡¥÷ªº Emacs «ü¥O³£¥i¥Hµ¹¤©¤@Ó«½Æp¼Æ¡] repeat count ¡^¡F³o¤] | ||
| 311 | ¥]¬A¤F¤å¦r¦r¤¸¡C«½Æ¤@Ó¤å¦r¦r¤¸·|±N¥¦´¡¤J¼Æ¦¸¡C | ||
| 312 | |||
| 313 | >> ²{¦b´N¸Õ¤@¤U -- Áä¤J C-u 8 * ¥H´¡¤J ********¡C | ||
| 314 | |||
| 315 | ±z²{¦b¤w¸g¾Ç¨ì¤F¡uÁä¤JÓ¤°»òªF¦è¶i Emacs ¥H¤Î×¥¿¿ù»~¡vªº¤j³¡¥÷°ò¥»¤è | ||
| 316 | ªk¡C±z¤]¥i¥H¡u¥H¦r©Î¦æ¬°³æ¦ì¡v¦a§R°£¡C³o¸Ì¦³¥÷Ãö©ó¡u§R°£¾Þ§@¡vªººKn¡G | ||
| 317 | |||
| 318 | <Delback> §R°£´å¼Ð©Ò¦bªº «e¤@Ó¦r¤¸ | ||
| 319 | C-d §R°£´å¼Ð©Ò¦bªº «á¤@Ó¦r¤¸ | ||
| 320 | |||
| 321 | M-<Delback> §R°£´å¼Ð©Ò¦bªº «e¤@Ó¦r | ||
| 322 | M-d §R°£´å¼Ð©Ò¦bªº «á¤@Ó¦r | ||
| 323 | |||
| 324 | C-k §R°£±q´å¼Ð©Ò¦b¨ì¡u¦æ§À¡v¶¡ªº¦r¤¸ | ||
| 325 | M-k §R°£±q´å¼Ð©Ò¦b¨ì¡u¥y§À¡v¶¡ªº¦r¤¸ | ||
| 326 | |||
| 327 | ª`·N¡u<Delback> ©M C-d¡vÁÙ¦³¡uM-<Delback> ©M M-d¡v¬O¥¦æ¦a¦Û C-f ©M | ||
| 328 | M-f ÂX¥R¥X¨Óªº¡]¶â¡A<Delback> ¨Ã¤£¬O±±¨î¦r¤¸¡A¦ý¬O¨S¤°»ò¦n¾á¤ßªº¡^¡C | ||
| 329 | C-k ©M M-k ¦b¬YºØµ{«×¤W»P C-e ©M M-e ¤@¼Ë¡A¦pªG§â¡u¤@¦æ¡v©M¡u¤@¥y¡v§@ | ||
| 330 | ¬°Ãþ¤ñªº¸Ü¡C | ||
| 331 | |||
| 332 | ±z¤]¥i¥H¥u¥H¤@ºØ¤èªk¨Ó§R°£½w½Ä°Ï¤ºªº¥ô¦ó³¡¥÷¡A¥ý²¾°Ê¨ì±z·Qn§R°£ªº³¡¥÷ | ||
| 333 | ªº¤@ºÝ¡AµM«áÁä¤J C-@ ©Î C-SPC ¡]¥ô¤@Ó§Y¥i¡^¡C¡] SPC «üªº¬O Space Bar | ||
| 334 | ¡^¦A²¾¨ì¨º³¡¥÷ªº¥t¤@ºÝ¡A±µµÛÁä¤J C-w ¡C³o¼Ë´N·|§â¤¶©ó³o¨âÓ¦ì¸m¶¡ªº©Ò | ||
| 335 | ¦³¤å¦r§R°£¡C | ||
| 336 | |||
| 337 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì¤W¤@¬q¶}ÀYªº¡u±z¡v¦r¡C | ||
| 338 | >> Áä¤J C-SPC ¡C Emacs À³¸Ó·|¦b¿Ã¹õªº¤U¤èÅã¥Ü¤@Ó¡uMark set¡v°T®§¡C | ||
| 339 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì²Ä¤G¦æ¤¤ªº¡uºÝ¡v¦r¡C | ||
| 340 | >> Áä¤J C-w ¡C³o¼Ë·|§â±q¡u±z¡v¶}©l¨ìè¦n¡uºÝ¡v¤§«eªº¤å¦r§R°£¡C | ||
| 341 | |||
| 342 | nª`·Nªº¬O¡u±þ±¼¡] killing ¡^¡v©M¡u§R°£¡] deleting ¡^¡vªº¤£¦P¦b©ó³Q±þ | ||
| 343 | ±¼ªº¥i¥H©Ô¦^¡A¦Ó³Q§R°£ªº«h¤£¯à¡C¡i¦³ÂIÃø¥H²z¸Ñ¡A±z¥i¥H³o»ò·Q¡G(1)¡u³Q | ||
| 344 | ±þ±¼ªº¡v©|¦s¤r°©¡A¦Ó¡u³Q§R°£ªº¡v«h¤r°©µL¦s¤F¡I¥i¨£±o¹ï¹q¸£¸ê®Æ¨Ó»¡¡A | ||
| 345 | ¡u§R°£¡v¤ñ¡u±þ±¼¡vÄY«¦h¤F¡C(2)¹ê»Ú¤W¡A´Nºâ³Q§R°£¤F¡A§ÚÌÁÙ¬O¦³§Þ³N¥i | ||
| 346 | ¥H§â¥¦±Ï¦^¨Ó¡A¤×¨ä¬O¤å¦r¸ê®Æ¡A«e´£¬O§R°£«á¤£¯à¶i¦æ¹êÅé°O¾ÐÅ骺®æ¦¡¤Æ°Ê | ||
| 347 | §@¡C¦ý³o¹ï©ó¤@¯ë¨Ï¥ÎªÌ¦Ó¨¥¬O¤£¥i¯àªº¡A¦]¦¹´N¤£¦Ò¼{³o±¡§Î¤F¡C¡j«·s´¡¤J | ||
| 348 | ³Q±þ±¼ªº¤å¦rºÙ¬°¡u©Ô¦^¡] yanking ¡^¡v¡C¤@¯ë¦Ó¨¥¡A¥i¥H²¾°£±¼«Ü¦h¤å¦rªº | ||
| 349 | «ü¥O·|§â¨º¨Ç¤å¦rÀx¦s°_¨Ó¡]¥¦Ì³]©w¦¨±z¥i¥H±N¤å¦r©Ô¦^¡^¡A¦Ó¨º¨Ç¥u¬O§R°£ | ||
| 350 | ¤@Ó¦r¤¸©ÎªÌ¥u¬O°£¥hªÅ¥Õ¦æ©ÎªÅ¥Õªº«ü¥O¡A«h¤£·|Àx¦s³o¨Ç³Q§R°£ªº¤å¦r¡]¦] | ||
| 351 | ¦¹±z¤£¯à±N¨º¤å¦r©Ô¦^¡^¡C | ||
| 352 | |||
| 353 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì¤@«DªÅ¥Õ¦æªº¶}©l¡C | ||
| 354 | µM«áÁä¤J C-k ±þ±¼¦b¨º¤@¦æ¤Wªº¤å¦r¡C | ||
| 355 | >> ²Ä¤G¦¸Áä¤J C-k¡C±z±N·|¬Ý¨ì¥¦±þ±¼¸ò¦b¨º¤@¦æ«á±ªº Newline ¦r¤¸¡C | ||
| 356 | |||
| 357 | ½Ðª`·N³æ¿Wªº C-k ·|§â¤@¦æªº¤º®e±þ±¼¡A¦Ó²Ä¤GÓ C-k «h·|±þ±¼¨º¤@¦æ¥»¨¡A | ||
| 358 | ¨Ã¥B¨Ï±o©Ò¦³¨ä¥Lªº¦æ¦V¤W²¾°Ê¡CC-k ¥H«Ü¯S§Oªº¤è¦¡¨Ó³B²z¼Æ¦r°Ñ¼Æ¡A¥¦·|±þ | ||
| 359 | ±¼«Ü¦h¦æ¥H¤Î¥¦Ìªº¤º®e¡A³o¤£¶È¶È¬O«½Æ¦Ó¤w¡AC-u 2 C-k ·|§â¨â¦æ¥H¤Î¥¦Ì | ||
| 360 | ªº Newline ¦r¤¸±þ±¼¡F¦pªG¥u¬OÁä¤J C-k ¨â¦¸¨Ã¤£·|³o¼Ë¡C | ||
| 361 | |||
| 362 | ±N³Q±þ±¼ªº¤å¦r¦^´_ªº°Ê§@ºÙ¬°¡u©Ô¦^¡] yanking ¡^¡v¡C¡]§â¥¦·Q¹³¦¨±z§â§O | ||
| 363 | ¤H±q±z¨¤W¹Ü¥hªºªF¦è²r¤O¦a©Ô¦^¨Ó¡^±z¥i¥H¦b±z§R°£¤å¦rªº¦a¤è©Ô¦^¡A¤]¥i¥H | ||
| 364 | ¦b¤å¦rªº¨ä¥L¦a¤è©Ô¦^¡C±z¥i¥H©Ô¦^¼Æ¦¸¦P¼Ëªº¤å¦r¡A¥H»s§@¥¦ªº¼Æ¥÷«þ¨©¡C | ||
| 365 | |||
| 366 | ©Ô¦^ªº«ü¥O¬° C-y¡C¥¦·|¦b¥Ø«e´å¼Ðªº¦ì¸m«·s´¡¤J³Ì«á±þ±¼ªº¤å¦r¡C | ||
| 367 | |||
| 368 | >> ¸Õ¸Õ¬Ý¡FÁä¤J C-y ±N¤å¦r©Ô¦^¡C | ||
| 369 | |||
| 370 | ¦pªG±z³sÄò¦a°µ¤F¼Æ¦¸ C-k¡A©Ò¦³³Q±þ±¼ªº¤å¦r³£·|³QÀx¦s¦b¤@°_¡A¦]¦¹°µ¤@¦¸ | ||
| 371 | C-y ´N·|§â©Ò¦³³o¨Ç¦æ³£©Ô¦^¨Ó¡C | ||
| 372 | |||
| 373 | >> ²{¦b°µ¤@¤U¡AÁä¤J C-k ¼Æ¦¸¡C | ||
| 374 | |||
| 375 | ²{¦bn¦^´_¨º¨Ç±þ±¼ªº¤å¦r¡G | ||
| 376 | |||
| 377 | >> Áä¤J C-y¡CµM«á§â´å¼Ð©¹¤U²¾°ÊÓ´X¦æ¡A¦A¤@¦¸Áä¤J C-y¡C | ||
| 378 | ±z²{¦bª¾¹D¦p¦ó½Æ»s¬Y¨Ç¤å¦r¤F¡C | ||
| 379 | |||
| 380 | ¦pªG±z¦³¤@¨Ç¤å¦r·Qn©Ô¦^¨Ó¡A¦ý¬O«á¨Ó±z¤S±þ¤F¬Y¨ÇªF¦è¡A¨º»ò¸Ó«ç»ò°µ©O¡H | ||
| 381 | C-y ·|§â³Ìªñ±þ±¼ªº©Ô¦^¨Ó¡A¦ý¬O¥ý«eªº¤å¦r¨Ã¨S¦³®ø¥¢¡A±z¥i¥H¥Î M-y ¨Ó¦^ | ||
| 382 | ¨ì¥¦¡C·í±z¤w¸g¨Ï¥Î C-y §â³Ìªñ±þ±¼ªº©Ô¦^¨Ó¤§«á¡A¦AÁä¤J M-y ¨Ó§â³o¨Ç©Ô¦^ | ||
| 383 | ¨Óªº¤å¦r´À´«¬°¥ý«e©Ò±þ±¼ªº¡C¤@¦¸¤S¤@¦¸¦aÁä¤J M-y ·|§â¥ý«e¦A¥ý«e©Ò±þ±¼ | ||
| 384 | ªº¤å¦r±a¦^¨Ó¡C·í±z¨ì¤F±z·Q§äªº¤å¦r®É¡A±z¤£»Ýn°µ¥ô¦ó¨Æ¨Ó«O¦s¥¦¡A¥unÄ~ | ||
| 385 | Äò±zªº½s¿è¡A§â³o¨Ç¤w©Ô¦^ªº¤å¦r¯d¦b¨º¸Ì´N¦n¡C | ||
| 386 | |||
| 387 | ¦pªG±z M-y °µ¤F«Ü¦h¦¸¡A±z¥i¯à·|¦^¨ì°_©lÂI¡A¤]´N¬O³Ìªñ±þ±¼ªº¡C | ||
| 388 | |||
| 389 | >> ±þ±¼¤@¦æ¡A¨ì³B¶¶¡A¦A±þ±¼¥t¤@¦æ¡C | ||
| 390 | µM«á¥Î C-y ±N²Ä¤G¦¸±þ±¼ªº¨º¦æ±a¦^¨Ó¡C | ||
| 391 | µM«á¦A¥Î M-y¡A¥¦±N·|³Q²Ä¤@¦¸±þ±¼ªº¨º¦æ¨ú¥N¡C | ||
| 392 | ¦A°µ´X¦¸ M-y ¬Ý¬Ý±z·|±o¨ì¤°»ò¡C | ||
| 393 | ¤£¶¡Â_¦a°µ¡Aª½¨ì²Ä¤GÓ±þ±¼¦æ¦^¨Ó¡A¦A°µÓ´X¦¸¡C | ||
| 394 | ¦pªG±z·Qªº¸Ü¡A±z¥i¥H¸ÕµÛµ¹ M-y ¥¿ªº©Î¬Otªº°Ñ¼Æ¡C | ||
| 395 | |||
| 396 | |||
| 397 | * ¨ú®ø°Ê§@¡] UNDO ¡^ | ||
| 398 | -------------------- | ||
| 399 | |||
| 400 | ¦pªG±z¹ï¤å¦r°µ¤F¤@¨Ç§ïÅÜ¡A«á¨Óı±o¥¦¬OÓ¿ù»~¡A±z¥i¥H Undo «ü¥O¨ú®ø³o¤@ | ||
| 401 | Ó§ïÅÜ¡AC-x u¡C | ||
| 402 | |||
| 403 | ³q±` C-x u ·|§â¤@Ó«ü¥O©Ò³y¦¨ªº§ïÅܨú®ø±¼¡F¦pªG±z¦b¤@¦æ¤¤«½Æ¤F³\¦h¦¸ | ||
| 404 | C-x u¡A¨C¤@Ó«½Æ³£·|¨ú®øÃB¥~ªº«ü¥O¡C | ||
| 405 | |||
| 406 | ¦ý¬O¦³¨âÓ¨Ò¥~¡G | ||
| 407 | (1) ¨S¦³§ïÅܤå¦rªº«ü¥O¤£ºâ¡]³o¥]¬A¤F´å¼Ð²¾°Êªº«ü¥OÁÙ¦³±²¶b«ü¥O¡^¡F | ||
| 408 | (2) ¦Û¦æÁä¤Jªº¦r¤¸¥H¤@¸s¤@¸s -- ¨C¸s³Ì¦h 20 Ó -- ¨Ó¶i¦æ³B²z¡C | ||
| 409 | ¡]³o¬O¬°¤F´î¤Ö±z¦b¨ú®ø¡u´¡¤J¤å¦r°Ê§@¡v©Ò¥²¶·Áä¤J C-x u ªº¦¸¼Æ¡^ | ||
| 410 | |||
| 411 | >> ¥H C-k ±N³o¤@¦æ±þ±¼¡AµM«áÁä¤J C-x u «á¥¦·|¦A¦¸¥X²{¡C | ||
| 412 | |||
| 413 | C-_ ¬O¥t¤@Ó¨ú®ø«ü¥O¡F¥¦ªº§@¥Î´N©M C-x u ¤@¼Ë¡A¦ý¬O¦b¤@¦æ¤¤¥¦¤ñ¸û®e©ö | ||
| 414 | Áä¤J³\¦h¦¸¡CC-_ ªº¯ÊÂI¬O¦b¬Y¨ÇÁä½L¤¤¤£¤Ó²M·¡¦p¦óÁä¤J¥¦¡A³o¤]¬O¬°¤°»ò§Ú | ||
| 415 | ̦P®É´£¨Ñ C-x u ªºì¦]¡C¦b¬Y¨Ç²×ºÝ¾÷¡A±z¥i¥H«ö¦í CONTROL ¦AÁä¤J / ¡A | ||
| 416 | ¨ÓÁä¤J C-_¡C | ||
| 417 | |||
| 418 | ¤@ӼƦr°Ñ¼Æ¹ï C-_ or C-x u ¨Ó»¡¡A¬O§@¬°«½Æªº¦¸¼Æ¡C | ||
| 419 | |||
| 420 | |||
| 421 | * Àɮס] FILE ¡^ | ||
| 422 | ---------------- | ||
| 423 | |||
| 424 | ¬°¤F¨Ï±z½s¿èªº¤å¦r¥Ã¤[«O¦s¡A±z¥²¶·§â¥¦©ñ¨ì¤@ÓÀɮפ¤¡C¤£µM¡A·í±zÂ÷¶} | ||
| 425 | Emacs «á¡A¥¦´N·|ÀH¤§®ø¥¢¡C¬°¤F§â±zªº¤å¦r©ñ¦bÀɮפ¤¡A±z¥²¶·¦b±zÁä¤J³o¨Ç | ||
| 426 | ¤å¦r«e¡u§ä¡] find ¡^¡vÀɮסC¡]³o¤]ºÙ¤§¬°¡u«ô³X¡] visiting ¡^¡vÀɮס^ | ||
| 427 | |||
| 428 | §ä¤@ÓÀɮתí¥Ü±z¥i¥H¦b Emacs ¤¤¬Ý¨ìÀɮתº¤º®e¡C±q³\¦h¤è±¨Ó¬Ý¡A¥¦´N¹³ | ||
| 429 | ¬O±zª½±µ½s¿è¨ºÓÀɮפ@¼Ë¡CµM¦Ó¡Aª½¨ì±z¡uÀx¦s¡v³oÓÀɮפ§«e¡A±z¨Ï¥Î | ||
| 430 | Emacs ½s¿è©Ò°µ¥Xªº§ïÅܨ䣷|«O¦s¤U¨Ó¡C³o´N¬O¬°¤°»ò·í±z¤£·Qn®É¡A±z¥i¥H | ||
| 431 | Á×§K¯d¤U×§ï¨ì¤@¥bªºÀɮצb¨t²Î¤¤¡C§Y¨Ï·í±zÀx¦s¤F¡AEmacs ¤]·|§â쥻ªºÀÉ | ||
| 432 | ®×¥H¤@Ó¤£¦Pªº¦WºÙ«O¯d¤U¨Ó¡AY±zµy«áı±o±zªº§ïÅܬO¤@Ó¿ù»~ªº¸Ü¡A´N¥i¥H | ||
| 433 | ¨Ï¥Î¥¦¡C | ||
| 434 | |||
| 435 | ¦b¾aªñ¿Ã¹õªº¤U¤è¡A±z¥i¥H¬Ý¨ì¥Ñ¯}§é¸¹¶}©l»Pµ²§ôªº¤@¦æ -- ³q±`¬O¥H¡u--:-- | ||
| 436 | TUTORIAL.zh¡v©Î¨ä¥LÃþ¦üªºªF¦è§@¬°¶}©l¡C³o¬O¿Ã¹õªº¤@³¡¤À¡A³q±`¥Î¨Óªí¥Ü | ||
| 437 | ±z¥¿¦b«ô³XªºÀɮסC²{¦b¡A±z¥¿¦b«ô³XªºÀÉ®×¥s°µ¡uTUTORIAL.zh¡v¡A¥¦¬O±zÓ | ||
| 438 | ¤Hªº«þ¨©¡C·í±z¥H Emacs §ä¥X¤@ÓÀɮ׮ɡA¨ºÓÀɮתº¦W¦r´N·|¥X²{¦b¨ºÓ¦a | ||
| 439 | ¤è¡C | ||
| 440 | |||
| 441 | Ãö©ó´M§äÀɮתº«ü¥O¤¤¡A¦³¤@ӫܯS§Oªº¬O¡A±z¥²¶·»¡¥X³oÓ±z·QnªºÀɮצWºÙ¡C | ||
| 442 | §ÚÌ»¡³oÓ«ü¥O¡u±q²×ºÝ¾÷¤¤Åª¶i¤F¤@ӰѼơv¡C¡]¦b³oÓ¨Ò¤l¤¤¡A³o°Ñ¼Æ´N¬O | ||
| 443 | Àɮתº¦WºÙ¡^·í±zÁä¤J³oÓ«ü¥O«á¡A | ||
| 444 | |||
| 445 | C-x C-f §ä¤@ÓÀÉ®× | ||
| 446 | |||
| 447 | Emacs ·|n±zÁä¤JÀɦW¡C±z©ÒÁä¤JªºÀɦW·|¥X²{¦b¿Ã¹õªº©³¦æ¡C¦b³Q¥Î¨Ó§@¬°³o | ||
| 448 | ºØ§Î¦¡ªº¿é¤J®É¡A©³¦æ³QºÙ¬°¤p½w½Ä°Ï¡] minibuffer ¡^¡C±z¥i¥H¨Ï¥Î¥¿±`ªº | ||
| 449 | Emacs ½s¿è«ü¥O¨Ó½s¿è³oÓÀɦW¡C | ||
| 450 | |||
| 451 | ·í±z¥¿¦bÁä¤JÀɦW®É¡]©Î¬O¥ô¦óªº¤p½w½Ä°Ï¿é¤J®É¡^¡A±z¥i¥H¥Î C-g ³oÓ«ü¥O | ||
| 452 | ¨Ó¨ú®ø¥¦¡C | ||
| 453 | |||
| 454 | >> Áä¤J C-x C-f¡AµM«áÁä¤J C-g¡C³o·|¨ú®ø¤p½w½Ä°Ï¡A | ||
| 455 | ¨Ã¥B¤]·|¨ú®ø¨Ï¥Î³oÓ¤p½w½Ä°Ïªº C-x C-f «ü¥O¡C | ||
| 456 | ¦]¦¹±z¨S¦³§ä¥ô¦óÀɮסC | ||
| 457 | |||
| 458 | ·í±z¤w¸gÁä¤J¤F³oÓÀɦW¡A½ÐÁä¤J <Return> ¨Óµ²§ô¥¦¡CµM«á C-x C-f «ü¥O´N | ||
| 459 | ·|¶}©l¹B§@¡A¨Ã¥B§ä¨ì±z©Ò¿ï¾ÜªºÀɮסC¤p½w½Ä°Ï¦b·í C-x C-f «ü¥Oµ²§ô®É´N | ||
| 460 | ·|®ø¥¢¡C | ||
| 461 | |||
| 462 | ¹L¤F¤@·|¨à¡AÀɮתº¤º®e´N·|¥X²{¦b¿Ã¹õ¡AµM«á±z´N¥i¥H½s¿è¥¦ªº¤º®e¡C·í±z·Q | ||
| 463 | n±zªº§ïÅܥä[«O¦s®É¡AÁä¤J³oÓ«ü¥O¡G | ||
| 464 | |||
| 465 | C-x C-s Àx¦s³oÓÀÉ®× | ||
| 466 | |||
| 467 | ³o·|§â¦b Emacs ¤¤ªº¤å¦r½Æ»s¨ìÀɮפ¤¡C·í±z²Ä¤@¦¸°µ³oӰʧ@®É¡AEmacs ·| | ||
| 468 | ±Nì©lªºÀɮ׫·s©R¦W¦¨¤@Ó·sªº¦W¦r¡A³o¼Ë¥¦¤~¤£·|®ø¥¢¡C·sªº¦W¦r³q±`·|¥[ | ||
| 469 | ¤J¡u~¡v¨ìì©lÀɮתº¦W¦r«á±¡C | ||
| 470 | |||
| 471 | ·íÀx¦sµ²§ô®É¡AEmacs ·|§â¼g¤JÀɮתº¦W¦r¦C¥X¨Ó¡C±zÀ³¸Ó¸g±`¦a¶i¦æÀx¦s¡A³o | ||
| 472 | ¼Ë¤l¦pªG¨t²Î·í¾÷®É¡A±z´N¤£·|·l¥¢¤Ó¦h¤u§@¡C | ||
| 473 | |||
| 474 | >> Áä¤J C-x C-s ¥HÀx¦s¥»§Ö³t«ü«nªº±zªº«þ¨©¡C | ||
| 475 | ³o·|§â¡uWrote ...TUTORIAL.zh¡v³oÓ°T®§Åã¥Ü¦b¿Ã¹õªº¤U¤è¡C | ||
| 476 | |||
| 477 | ª`·N¡G¦b¬Y¨Ç¨t²Î¤¤¡AÁä¤J C-x C-s ±N·|§â¿Ã¹õáµ²¡A±z±N¬Ý¤£¨ì±q Emacs ¨Ó | ||
| 478 | ªº¥ô¦ó¿é¥X¡C³oªí¥Ü§@·~¨t²Î¤@ÓºÙ¬°¡u¬yµ{±±¨î¡vªº¡u¥\¯à¡v±N C-s «ü¥OÄd | ||
| 479 | ºI¦í¡A¨Ã¥B¤£Åý¥¦¶Ç¨ì Emacs¡Cn¨ú®ø¿Ã¹õªºáµ²¡A½ÐÁä¤J C-q¡CµM«á¨ì Emacs | ||
| 480 | ¨Ï¥Î¤â¥U¤¤¬Ý¬Ý¹ï©ó¡uº¥¶i¦¡·j´Mªº¦P®É¶i¤J¡] Spontaneous Entry to | ||
| 481 | Incremental Search ¡^¡v³oÓ¥DÃD¡A¥H¨ú±o³B²z³oÓ¡u¥\¯à¡vªº«ØÄ³¡C | ||
| 482 | |||
| 483 | ±z¥i¥H§ä¥X¤@Ó¤w¸g¦s¦bªºÀɮסAµM«áÆ[¬Ý¥¦©Î½s¿è¥¦¡C±z¤]¥i¥H§ä¤@ÓÁÙ¨S¦³ | ||
| 484 | ¦s¦b¹LªºÀɮסC³o¬O¥H Emacs «Ø¥ß¤@ÓÀɮתº¤èªk¡G§ä³oÓÀɮסA´N±q¹s¶}©l¡A | ||
| 485 | µM«á¶}©l´¡¤J¤å¦r¨ì³oÓÀɮפ¤¡C·í±zn¨D¡uÀx¦s¡v³oÓÀɮסAEmacs ·|¯uªº«Ø | ||
| 486 | ¥ß¤@ÓÀɮסA¨Ã§â±z©Ò´¡¤Jªº¤å¦rÂ\¨ìÀɮפ¤¡C±q¨º®ÉÔ¶}©l¡A±z´N¥i¥H·í¦Û¤v | ||
| 487 | ¬O¦b½s¿è¤@Ó¤w¸g¦s¦bªºÀɮפF¡C | ||
| 488 | |||
| 489 | |||
| 490 | * ½w½Ä°Ï¡] BUFFER ¡^ | ||
| 491 | -------------------- | ||
| 492 | |||
| 493 | ¦pªG±z¥H C-x C-f¡u§ä¡v²Ä¤GÓÀɮסA²Ä¤@ÓÀɮפ´µM¦s¦b Emacs ¤º¡Cn¤Á´« | ||
| 494 | ¦^¥¦¡A±z¥i¥H C-x C-f ¦A§ä¥¦¤@¦¸¡C¨Ì¦¹¤è¦¡¡A±z¥i¥H¦b Emacs ¤º¶}±Ò¤£¤ÖÀÉ | ||
| 495 | ®×¡C | ||
| 496 | |||
| 497 | >> ¥HÁä¤J C-x C-f foo <Return> ªº¤è¦¡«Ø¥ß¤@Ó¦W¬°¡ufoo¡vªºÀɮסC | ||
| 498 | µM«á´¡¤J¤@¨Ç¤å¦r¡A½s¿è¥¦¡AµM«á¦A¥H C-x C-s Àx¦s¡ufoo¡v¡C | ||
| 499 | ³Ì«á¡AÁä¤J C-x C-f TUTORIAL.zh <Return> ¦^¨ì¥»§Ö³t«ü«n¡C | ||
| 500 | |||
| 501 | Emacs Àx¦s¨CÓÀɮתº¤å¦r¦b¤@ÓºÙ¬°¡u½w½Ä°Ï¡] buffer ¡^¡vªºª«¥ó¤¤¡C§ä¤@ | ||
| 502 | ÓÀÉ®×·|¦b Emacs ¤º³¡«Ø¥ß¤@Ó½w½Ä°Ï¡C·Qn¬Ý¥Ø«e¦s¦b±zªº Emacs ªº¤u§@¤¤ | ||
| 503 | ½w½Ä°Ï¦Cªí¡AÁä¤J | ||
| 504 | |||
| 505 | C-x C-b ¦C¥X½w½Ä°Ï | ||
| 506 | |||
| 507 | >> ²{¦b´N¸Õ¤@¤U C-x C-b | ||
| 508 | |||
| 509 | ¬Ý¬Ý¨C¤@Ó½w½Ä°Ï¬O¦p¦ó©R¦Wªº¡A¥¦¤]¥i¯à¦P®É¾Ö¦³¤@Ó¡uÀx¦s¨ä¤º®eªºÀɮסv | ||
| 510 | ªº¦WºÙ¡C±z¦b¤@Ó Emacs µ¡®æ©Ò¨£¨ìªº¡u¥ô¦ó¡v¤å¦r³£¬O¬YÓ½w½Ä°Ïªº¤@³¡¥÷¡C | ||
| 511 | |||
| 512 | >> Áä¤J C-x 1 ¥HÂ÷¶}½w½Ä¦Cªí | ||
| 513 | |||
| 514 | ·í±z¦³¼ÆÓ½w½Ä°Ï®É¡A¦b¥ô¦ó®ÉԨ䤤¥u¦³¤@Ó¬O¡u¥Ø«e§@¥Îªº¡v¡C¦Ó¨ºÓ´N¬O | ||
| 515 | ±z¦b½s¿èªº½w½Ä°Ï¡C¦pªG±z·Qn½s¿è¥t¤@Ó½w½Ä°Ï¡A¨º»ò±z¥²¶·¡u¤Á´«¡v¨ì¥¦¡C | ||
| 516 | ¦pªG±z·Qn¤Á´«¨ì³s±µ¨ì¬YÓÀɮתº½w½Ä°Ï¡A±z¥i¥H¥Î C-x C-f ¦A¦¸«ô³X¨ºÓ | ||
| 517 | ÀɮסC¦ý¬O¦³Ó¤ñ¸û²³æªº¤è¦¡¡G¨Ï¥Î C-x b ¡F¦b³oÓ«ü¥O¤¤¡A±z¥²¶·Áä¤J½w | ||
| 518 | ½Ä°Ïªº¦WºÙ¡C | ||
| 519 | |||
| 520 | >> Áä¤J C-x b foo <Return> ¥H¦^¨ì§t¦³Àɮסufoo¡vªº¤å¦rªº½w½Ä°Ï¡C | ||
| 521 | µM«á«Ø¤J C-x b TUTORIAL <Return> ¥H¦^¨ì¥»§Ö³t«ü«n¡C | ||
| 522 | |||
| 523 | ´N¤j³¡¥÷ªº±¡ªp¨Ó»¡¡A½w½Ä°Ïªº¦WºÙ»PÀɮתº¦WºÙ¬O¬Û¦Pªº¡]°£¥h¤FÀɦW¤¤ªº¥Ø | ||
| 524 | ¿ý³¡¥÷¡^¡CµM¦Ó¨Ã¤£Á`¬O¦p¦¹¡C±z¥H C-x C-b ©Ò»s§@¥Xªº½w½Ä°Ï¦CªíÁ`¬O·|Åã | ||
| 525 | ¥Üµ¹±z¨C¤@Ó½w½Ä°Ïªº¦WºÙ¡C | ||
| 526 | |||
| 527 | ±z¦b¤@Ó Emacs µ¡®æ¤¤©Ò¨£¨ìªº¡u¥ô¦ó¡v¤å¦rÁ`¬O¬YÓ½w½Ä°Ïªº¤@³¡¥÷¡C¦³¤@ | ||
| 528 | ¨Ç½w½Ä°Ï¨Ã¨S¦³³s±µ¨ìÀɮסCÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A©R¦W¬°¡u*Buffer List*¡vªº½w½Ä°Ï¨Ã | ||
| 529 | ¨S¦³¥ô¦óÀɮסC¥¦¬O¥]§t¦³±z¥H C-x C-b «ü¥O©Ò»s§@¥X¨Óªº½w½Ä°Ï¦Cªíªº½w½Ä | ||
| 530 | °Ï¡C©R¦W¬°¡u*Messages*¡vªº½w½Ä°Ï¤]¨S¦³³s±µ¨ì¥ô¦óÀɮסF¥¦¦b±zªº Emacs | ||
| 531 | §@·~¶¥¬q¤¤¥]§t¥X²{¦b©³¦æªº°T®§¡C | ||
| 532 | |||
| 533 | >> Áä¤J C-x b *Messages* <Return> ¨Ó¬Ý¬Ý°T®§ªº½w½Ä°Ï¡C | ||
| 534 | µM«áÁä¤J C-x b TUTORIAL <Return> ¦^¨ì¥»§Ö³t«ü«n¡C | ||
| 535 | |||
| 536 | ¦pªG±z¹ïÀɮפ¤ªº¤å¦r°µ¤F×§ï¡AµM«á§ä¥t¤@ÀɮסA³oӰʧ@¨Ã¤£·|Àx¦s²Ä¤@Ó | ||
| 537 | ÀɮסC¥¦ªº×§ï¤´Â¦s¦b Emacs ¤¤¡A¤]´N¬O¦b¨ºÓÀɮתº½w½Ä°Ï¤¤¡C¹ï©ó²Ä¤G | ||
| 538 | ÓÀɮתº«Ø¥ß©Î½s¿è¨Ã¤£·|¼vÅT¨ì²Ä¤@ÓÀɮתº½w½Ä°Ï¡C³o¼Ë¤l«D±`¦³¥Î¡A¦ý³o | ||
| 539 | Ó±¡§Î¤]ªí©ú¤F±z»Ýn¡u¤@Ó¤è«Kªº¤èªk¡v¨ÓÀx¦s²Ä¤@ÓÀɮתº½w½Ä°Ï¡C¥u¬O¬° | ||
| 540 | Àx¦s²Ä¤@ÓÀÉ®×´N¥²¶·¥H C-x C-f ¤Á´«½w½Ä°Ï¡A¤~¯à¥H C-x C-s ±N¥¦Àx¦s¡AÁ` | ||
| 541 | ¬OÓÅý¤H°Q¹½ªº¹Lµ{¡C¦]¦¹§Ú̦³ | ||
| 542 | |||
| 543 | C-x s Àx¦s¤@¨Ç½w½Ä°Ï | ||
| 544 | |||
| 545 | C-x s ·|¸ß°Ý±zÃö©ó±z¤w°µ¥X×§ï¦ýÁÙ¨SÀx¦sªº¨C¤@Ó½w½Ä°Ï¡C¥¦·|°Ý±z¡A¹ï©ó | ||
| 546 | ¨C¤@Ó³o¼Ëªº½w½Ä°Ï¡A¬O§_nÀx¦s¡H | ||
| 547 | |||
| 548 | >> ´¡¤J¤@¦æ¤å¦r¡AµM«áÁä¤J C-x s¡C | ||
| 549 | ¥¦À³¸Ó·|°Ý±z¬O§_nÀx¦s¦W¬° TUTORIAL.zh ªº½w½Ä°Ï¡C | ||
| 550 | Áä¤J¡yy¡z¥H¦^µªnÀx¦s¡C | ||
| 551 | |||
| 552 | |||
| 553 | * ÂX¥R«ü¥O¶°¡] EXTENDING THE COMMAND SET ¡^ | ||
| 554 | ------------------------------------------- | ||
| 555 | |||
| 556 | ¥Ñ©ó Emacs ¾Ö¦³¤Ó¦h«ü¥O¡A§Y«K¨Ï¥Î¤W©Ò¦³ªº CONTROL ©M META ¦r¤¸¡A¤]¨S¿ì | ||
| 557 | ªk§¹¥þÂ\¤W¡CEmacs ¥H X¡]ÂX¥R¡yeXtend¡z¡^«ü¥O¨Ó¸Ñ¨M³oÓ°ÝÃD¡CÂX¥R«ü¥O¦³ | ||
| 558 | ¨âºØ«¬¦¡¡G | ||
| 559 | |||
| 560 | C-x ¦r¤¸ÂX¥R¡C«á±¸òµÛ¤@Ó¦r¤¸¡C | ||
| 561 | M-x ¦³¦WºÙªº«ü¥OÂX¥R¡C«á±¸òµÛ¤@Óªøªº¦WºÙ¡C | ||
| 562 | |||
| 563 | ÁÙ¦³¤@¨Ç«ü¥O³q±`¨Ó»¡¬O«Ü¦³¥Îªº¡A¦ý¬O¤ñ±z¤w¸g¾Ç¨ìªº«ü¥O¸û¤Ö¨Ï¥Î¡C±z¤w¸g | ||
| 564 | ¬Ý¹L¨ä¤¤¨âÓ¡GÀɮ׫ü¥O¤¤ªº C-x C-f ¥h´M§ä¡A¥H¤Î C-x C-s ¥hÀx¦s¡C¨ä¥Lªº | ||
| 565 | ¨Ò¤l«h¦³µ²§ô Emacs ¶¥¬qªº«ü¥O -- ³oÓ«ü¥O¬O C-x C-c¡C¡]¤£n¾á¤ß±z·|¥¢ | ||
| 566 | ¥h¤w¸g°µ¥Xªº§ïÅÜ¡AC-x C-c ¦b¥¦±þ±¼ Emacs ¤§«e·|´£¨ÑÀx¦s¨C¤@ÓÅܰʪºÀÉ | ||
| 567 | ®×ªº¾÷·|¡C¡^ | ||
| 568 | |||
| 569 | C-z ¬O *¼È®É* Â÷¶} Emacs ªº«ü¥O -- ¦]¦¹±zµy«á¥i¥H¦^¨ì¦P¼Ëªº Emacs ¶¥¬q¡C | ||
| 570 | |||
| 571 | ¦b¬Y¨Ç¤¹³\¥¦ªº§@¥Îªº¨t²Î¤¤¡A C-z ·|¡u¼È°±¦í¡] suspends ¡^¡vEmacs¡A¤]´N | ||
| 572 | ¬O»¡¡A¥¦·|¦^¨ì shell ¦ý¤£·|§â Emacs ·´±¼¡C¦b³Ì±`¥Îªº shell ¤¤¡A±z¥i¥H | ||
| 573 | ¥Î¡yfg¡z©Î¡y%emacs¡z¨âºØ«ü¥O«ì´_ Emacs¡C | ||
| 574 | |||
| 575 | ¦b¨S¦³´£¨Ñ¼È°±¥\¯àªº¨t²Î¤¤¡AC-z ·|¦b Emacs ©³¤U«Ø¥ß¤@Ó subshell ¥HÅý | ||
| 576 | ±z¦³¾÷·|°õ¦æ¨ä¥Lªºµ{¦¡¡A¨Ã¥B¦bµy«á¦^¨ì Emacs¡A¥¦¨Ã¨S¦³¯uªºÂ÷¶} Emacs¡C | ||
| 577 | ¦b³oÓ¨Ò¤l¤¤¡Ashell «ü¥O¡yexit¡z¬O±qsubshell ¦^¨ì Emacs ªº³q±`¤è¦¡¡C | ||
| 578 | |||
| 579 | ¨Ï¥Î C-x C-c ªº®É¾÷¬O·í±z¥´ºânµn¥X®É¡C¥¦¤]«D±`¾A¦X¥Î¨ÓÂ÷¶}³Q¨ä¥L¶l¥ó | ||
| 580 | ³B²zµ{¦¡¡A¥H¤Î³\¦h¤£¦PªºÀ³¥Îµ{¦¡©Ò±Ò°Êªº Emacs¡CµM¦Ó¦b¤@¯ëªºª¬ªp¤U¡A¦p | ||
| 581 | ªG±z¤£¥´ºâµn¥X¡A³Ì¦n¬O§â Emacs ¼È°±¦Ó¤£¬OÂ÷¶}¥¦¡C | ||
| 582 | |||
| 583 | ¦³³\¦h C-x ªº«ü¥O¡C³o¸Ì¬O¤@¥÷±z¤w¸g¾Ç¹Lªº¦Cªí¡G | ||
| 584 | |||
| 585 | C-x C-f §äÀɮסC | ||
| 586 | C-x C-s Àx¦sÀɮסC | ||
| 587 | C-x C-b ¦C¥X½w½Ä°Ï¡C | ||
| 588 | C-x C-c Â÷¶} Emacs¡C | ||
| 589 | C-x 1 °£¤F¤@Ó¥~¡A§R¥h¨ä¥L©Ò¦³ªºµ¡®æ¡C | ||
| 590 | C-x u ¨ú®ø°Ê§@¡C | ||
| 591 | |||
| 592 | ¥HÂX¥R¨Ó©R¦Wªº«ü¥O³q±`¬O¤£¤Ó±`¨Ï¥Îªº«ü¥O¡A©Î¬O¥u¦b¯S©wªº¼Ò¦¡¤U¤~·|¨Ï¥Î | ||
| 593 | ªº«ü¥O¡C¤@Ó¨Ò¤l¬O¨ú¥N¦r¦ê«ü¥O¡A¥¦·|¥þ°ì¦a±N¤@Ó¦r¦ê¥H¥t¤@Ó¨Ó¨ú¥N¡C·í | ||
| 594 | ±zÁä¤J M-x ®É¡AEmacs ·|¦b¿Ã¹õªº©³ºÝ¸ß°Ý±z¡AµM«á±z¤]À³¸ÓÁä¤J³oÓ«ü¥Oªº | ||
| 595 | ¦WºÙ¡C¦b³oÓ¨Ò¤l¤¤¬O¡yreplace-string¡z¥unÁä¤J¡yrepl s<TAB>¡z¡AµM«á | ||
| 596 | Emacs ±N·|¸É»ô³oÓ¦WºÙ¡C¥H <Return> ¨Óµ²§ô³oÓ«ü¥O¦WºÙ¡C | ||
| 597 | |||
| 598 | ¨ú¥N¦r¦ê«ü¥O»Ýn¨âÓ°Ñ¼Æ -- ³Q¨ú¥Nªº¦r¦ê¥H¤Î¥Î¨Ó¨ú¥N¥¦ªº¦r¦ê¡C±z¥²¶·¥H | ||
| 599 | Newline ¦r¤¸¨Óµ²§ô¨C¤@ӰѼơC | ||
| 600 | |||
| 601 | >> ±N´å¼Ð²¾¨ì¥»¦æªº¤U¨â¦æªÅ¥Õ¡AµM«áÁä¤J | ||
| 602 | M-x repl s<Return>changed<Return>altered<Return>¡C | ||
| 603 | |||
| 604 | ¡i¬°¤F»¡©úªº¥Øªº¡A©ó¤U«O¯d¤@¦æì¤å¡C | ||
| 605 | Notice how this line has changed: you've replaced... ¡j | ||
| 606 | |||
| 607 | ½Ðª`·N³o¤@¦æ¬O«ç»ò§ïÅܪº¡G¦b´å¼Ðªº°_©l¦ì¸m¤§«á¡A±z¤w¸g±N c-h-a-n-g-e-d | ||
| 608 | ³oÓ¦r -- ¤£ºÞ¥¦¦bþ¸Ì¥X²{ -- ¥H¡ualtered¡v³oÓ¦r¨Ó¨ú¥N¤F¡C | ||
| 609 | |||
| 610 | |||
| 611 | * ¦Û°Ê¦sÀÉ¡] AUTO SAVE ¡^ | ||
| 612 | ------------------------- | ||
| 613 | |||
| 614 | ·í±z¦b¤@ÓÀɮפ¤°µ¤F×§ï¡A¦ý¬OÁÙ¨S¦³±N¥¦ÌÀx¦s°_¨Ó¡A¨º»ò¦pªG±zªº¹q¸£·í | ||
| 615 | ¾÷¡A¥¦Ì±N¦³¥i¯à¿ò¥¢¡C¬°¤FÁ×§K³oºØ±¡§Îµo¥Í¦b±zªº¨¤W¡AEmacs ·|©w´Á¦a±N | ||
| 616 | ±z¥¿¦b½s¿èªºÀÉ®×¼g¤J¡u¦Û°ÊÀx¦s¡vÀɮפ¤¡C¦Û°ÊÀx¦sÀɮצbÀɦWªº«e«á·|¦U¦³ | ||
| 617 | ¤@Ó # ²Å¸¹¡FÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A¦pªG±zªºÀɮצW¬°¡uhello.c¡v¡A¨º»ò¥¦ªº¦Û°ÊÀx¦sÀÉ | ||
| 618 | ®×ªºÀɦW´N¬O¡u#hello.c#¡v¡C·í±z¥H¥±`ªº¤è¦¡Àx¦sÀɮ׮ɡAEmacs ´N·|§â¥¦ | ||
| 619 | ªº¦Û°ÊÀx¦sÀɧR°£¡C | ||
| 620 | |||
| 621 | ¦pªG·í¾÷¡A±z¥i¥H¸g¥Ñ¥¿±`¦a´M§äÀɮסA¡]«üªº¬O±z¦b½s¿èªºÀɮצӤ£¬O¦Û°ÊÀx | ||
| 622 | ¦sÀÉ¡^µM«áÁä¤J M-x recover file<Return> ¨Ó¦^´_±zªº¦Û°ÊÀx¦sÀÉ¡C·í¥¦n¨D | ||
| 623 | ½T»{®É¡AÁä¤J yes<Return> ¥HÄ~Äò¨Ã¦^´_¦Û°ÊÀx¦sªº¸ê®Æ¡C | ||
| 624 | |||
| 625 | |||
| 626 | * ¦^À³°Ï¡] ECHO AREA ¡^ | ||
| 627 | ----------------------- | ||
| 628 | |||
| 629 | ¦pªG Emacs ¨£¨ì±z«ÜºC¦aÁä¤J¦h¦r¤¸«ü¥O¡A¥¦·|±N¥¦ÌÅã¥Ü¦b¦ì©óµ¡®æ¤U¤è¡A | ||
| 630 | ºÙ¬°¡u¦^À³°Ï¡vªº°Ï°ìµ¹±z°Ñ¾\¡C¦^À³°Ï¦ì¦bµ¡®æªº³Ì«á¤@¦æ¡C | ||
| 631 | |||
| 632 | |||
| 633 | * ª¬ºA¦æ¡] MODE LINE ¡^ | ||
| 634 | ----------------------- | ||
| 635 | |||
| 636 | ¦ì¦b¦^À³°Ïªº¥¿¤W±¬OºÙ¬°¡uª¬ºA¦æ¡vªº¤@¦æ¡Cª¬ºA¦æÅã¥Ü¥X¤@¨Ç¸ê°T¡A¦p¡G | ||
| 637 | |||
| 638 | --:** TUTORIAL.zh (Fundamental)--L670--58%---------------- | ||
| 639 | |||
| 640 | ¥»¦æ´£¨Ñ¤@¨ÇÃö©ó¡uEmacs ªºª¬ºA¡v¥H¤Î¡u±z¥¿¦b½s¿èªº¤å¦r¡vªº¦³¥Î¸ê°T¡C | ||
| 641 | |||
| 642 | ±z¤w¸gª¾¹DÀɦWªº·N¸q¬O¤°»ò¤F -- ´N¬O±z§äªºÀɮסC-NN%-- «ü¥X¥Ø«e±z¦b¤å | ||
| 643 | ¦rÀɤ¤ªº¦ì¸m¡F¥¦ªº·N«ä¬O»¡¡G¦³ NN ¦Ê¤À¤ñªº¤å¦r¦ì¦bµ¡®æªº¤W±¡C¦pªGÀÉ®× | ||
| 644 | ªº³»ºÝ´N¦ì¦bµ¡®æ¤¤¡A¨º»ò¥¦´N·|Åã¥Ü --Top-- ¦Ó¤£¬O --00%--¡C¦pªGÀɮתº | ||
| 645 | ©³³¡´N¦ì¦bµ¡®æ¤¤¡A¨º»ò¥¦¬OÅã¥Ü --Bot--¡C¦pªG±z¥¿¦b¬Ýªº¤å¦rÀɫܤp¡A¦bµ¡ | ||
| 646 | ®æ¤¤´N¨¬¥H¬Ý¨ì¥þ³¡ªº¤º®e¡A¨º»òª¬ºA¦æ´N·|Åã¥Ü --All--¡C | ||
| 647 | |||
| 648 | L ©M¼Æ¦r¥H¥t¤@ºØ¤è¦¡¨Óªí¥Ü¥X¦ì¸m¡G¥¦Ìµ¹¥X¤F¥Ø«e©Ò¦bªº¦æ¼Æ¡] Line ¡^¡C | ||
| 649 | |||
| 650 | ¦b¾aªñ«e±ªº¬P¸¹ªí¥Ü±z¤w¸g¹ï³o¨Ç¤å¦r°µ¤F§ïÅÜ¡C¦b±zè«ô³X©ÎÀx¦s¤@ÓÀÉ®× | ||
| 651 | ¤§«á¡Aª¬ºA¦æªº¨ºÓ³¡¤À·|¨S¦³¬P¸¹¡A¥u¦³¯}§é¸¹¡C | ||
| 652 | |||
| 653 | ª¬ºA¦æ¤¤¦ì©ó¤p¬A©·¸Ì±ªº³¡¤À¡A¬O¥Î¨Ó§i¶D±z¥¿¦b¨Ï¥Î¤°»ò½s¿è¼Ò¦¡¡C¹w³]ªº | ||
| 654 | ¼Ò¦¡¬O Fundamental¡A¤]´N¬O±z²{¦b¨Ï¥Îªº¡C¥¦¬O¡u¥D¼Ò¦¡¡vªº¤@Ó¨Ò¤l¡C | ||
| 655 | |||
| 656 | Emacs ¦³³\¦h¤£¦Pªº¥D¼Ò¦¡¡C¥¦Ì¤§¤¤¦³¤@¨Ç¬O¥Î¨Ó½s¿è¤£¦Pªº»y¨¥¥H¤Î¡þ©Î¤£ | ||
| 657 | ¦PºØÃþªº¤å¦r¡A¹³¬O Lisp ¼Ò¦¡¡B Text ¼Ò¦¡µ¥µ¥¡C¦b¥ô¦óªº®É¶¡¥u¦³¤@Ó¥D¼Ò | ||
| 658 | ¦¡¥i¥H§@¥Î¡A¨Ã¥B¥¦ªº¦WºÙÁ`¥i¥H¦bª¬ºA¦æ¤¤³Q§ä¨ì¡A´N¦b²{¦bªº | ||
| 659 | ¡uFundamental¡v¤¤ªº¦ì¸m¡C | ||
| 660 | |||
| 661 | ¨C¤@Ó¥D¼Ò¦¡³£¨Ï±o¤@¨Ç«ü¥Oªº¦æ¬°ªí²{±o¤£¤Ó¤@¼Ë¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A¦b¤@Óµ{¦¡¤¤ | ||
| 662 | ¦³¤@¨Ç«ü¥O¥Î¨Ó»s§@¥Xµù¸Ñ¡A¦Ó¥Ñ©ó¨C¤@ºØµ{¦¡»y¨¥¹ï©ó¤@Óµù¸ÑÀ³¸Óªø±o¹³¤° | ||
| 663 | »ò¡A³£¦³µÛ¤£¦Pªº·Qªk¡A¦]¦¹¨C¤@Ó¥D¼Ò¦¡³£¥²¶·¥H¤£¦Pªº¤è¦¡¨Ó´¡¤Jµù¸Ñ¡C¨C | ||
| 664 | ¤@Ó¥D¼Ò¦¡¬O¤@Ó©µ¦ù«ü¥Oªº¦WºÙ¡A¨Ï±o±z¥i¥H¥Î¨Ó¤Á´«¦Ü¨ºÓ¼Ò¦¡¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A | ||
| 665 | M-x fundamental-mode ´N¬O¤Á´«¨ì Fundamental ¼Ò¦¡ªº¤@Ó«ü¥O¡C | ||
| 666 | |||
| 667 | ¦pªG±z·Qn½s¿è¤HÃþ»y¨¥ªº¤å¦rÀÉ®× -- ¹³¬O²{¦bªº³o¤@Ó¡A±zÀ³¸Ó¨Ï¥Î Text | ||
| 668 | ¼Ò¦¡¡C | ||
| 669 | |||
| 670 | >> Áä¤J M-x text mode<Return>¡C | ||
| 671 | |||
| 672 | ¤£n¾á¤ß¡A¨S¦³¥ô¦ó¤@Ó±z¤w¸g¾Ç¹Lªº Emacs «ü¥O¡A·|³Q§ïÅܦ¨¥ô¦ó«D±`¤£¦P | ||
| 673 | ªº§Î¦¡¡C¦ý¬O±z¥i¥Hµo²{¨ì M-f ©M M-b ²{¦b§âºJ¸¹¡]'¡^µø¬°¦rªº¤@³¡¤À¡C¥ý | ||
| 674 | «e¡A¦b Fundamental ¼Ò¦¡¤¤¡AM-f ©M M-b ±NºJ¸¹µø¬°¦rªº¤À¹j²Å¸¹¡C | ||
| 675 | |||
| 676 | ¥D¼Ò¦¡³q±`·|¹³¤Wz¨ºÓ¨Ò¤l¤@¼Ë¡A°µ¥X¤@¨Çºë¥©ªº§ïÅÜ¡G¤j³¡¤Àªº«ü¥O¦b¨C¤@ | ||
| 677 | Ó¥D¼Ò¦¡¤¤¡u°µ¦P¼Ëªº¨Æ¡v¡A¦ý¬O¥¦Ì¥H¤@ÂIÂI¤£¦Pªº¤è¦¡¨Ó¤u§@¡C¡i¦AÁ|Ó¨Ò | ||
| 678 | ¤l¡A±µÄò¤W±©Ò¶}ªºÀY¡A¥Hµ{¦¡»y¨¥ªºµù¸Ñ¨Ó»¡¡C¦P¼Ë¤@Ó´¡¤Jµù¸Ñªº°Ê§@¡A¦] | ||
| 679 | ¬°±z¨Ï¥Îªºµ{¦¡»y¨¥¡þ¥D¼Ò¦¡ªº¤£¦P¦Ó¤£¦P¡CY±z¨Ï¥Î C »y¨¥¡AEmacs ´¡¤J | ||
| 680 | ¡y/* ¤¶©ó¤¤¶¡ªº¬°µù¸Ñ°Ï¶ô */¡z¡FY±z¨Ï¥Îªº¬O Fortran »y¨¥¡AEmacs ´¡¤J | ||
| 681 | ¡yc ¥H¦r¤¸ c ¬°ºªº¬°µù¸Ñ¦æ¡z¡FY±z¨Ï¥Îªº¬O Basic »y¨¥¡AEmacs «h´¡¤J¡y' | ||
| 682 | ºJ¸¹¥H«áªº¬°µù¸Ñ¤å¦r¡z¡C½s¿è¾¹ªº¼u©Ê¦p¦¹¡A¹ê¦b¨S¦³¥²n¬°¤F¤£¦Pªº»y¨¥¡B | ||
| 683 | ¥Øªº©Î¥~Æ[¡A³]p¯S®í¤Æªº½s¿è¾¹¡C¡u¨D¤j¦P¡A¦s¤p²§¡v¦b³o¸Ì¤]¬O¦¨¥ßªº¡C¡j | ||
| 684 | |||
| 685 | nÂsÄý±z²{¦b©Ò³Bªº¥D¼Ò¦¡ªº¤å¥ó¡AÁä¤J C-h m¡C | ||
| 686 | |||
| 687 | >> ¨Ï¥Î C-u C-v ¤@©Î¼Æ¦¸¡A±N¥»¦æ±a¨ì¾aªñ¿Ã¹õªº¤W¤è¡C | ||
| 688 | >> Áä¤J C-h m¡A¬Ý¬Ý Text ¼Ò¦¡»P Fundamental ¼Ò¦¡¬Oþ¸Ì¤£¦P¡C | ||
| 689 | >> Áä¤J C-x 1 ±N¤å¥ó±q¿Ã¹õ²¾°£±¼¡C | ||
| 690 | |||
| 691 | ¥D¼Ò¦¡¤§©Ò¥HºÙ¬°¡u¥Dn¡] major ¡^¡vªºì¦]¬O¦]¬°¥¦Ì¤]¦³¦¸¼Ò¦¡¡] minor | ||
| 692 | mode ¡^¡C¦¸nªº¼Ò¦¡¨Ã¤£¬O¥D¼Ò¦¡ªº¨ä¥L¿ï¾Ü¡A¦Ó¥u¬O¦¸nªº§ó§ï¡C¨C¤@Ó¦¸ | ||
| 693 | ¼Ò¦¡¥i¥H³Q¥¦¥»¨±Ò¥Î©Î°±¤î¡A©M©Ò¦³¨ä¥Lªº¦¸¼Ò¦¡µLÃö¡A¨Ã¥B¤]©M±zªº¥D¼Ò¦¡ | ||
| 694 | µLÃö¡C©Ò¥H±z¥i¥H¤£¨Ï¥Î¦¸¼Ò¦¡¡A©Î¤@Ó¡A©Î¥ô¦ó¼Æ¶qªº¦¸¼Ò¦¡ªº²Õ¦X¡C | ||
| 695 | |||
| 696 | ¦³¤@Ó¥s°µ Auto Fill ¼Ò¦¡ªº¦¸¼Ò¦¡«D±`¦³¥Î¡A¯S§O¬O¦b½s¿è¤HÃþ»y¨¥ªº¤å¦r | ||
| 697 | ®É¡C·í³oÓ¼Ò¦¡±Ò¥Î®É¡A Emacs ¦b·í±z´¡¤J¤å¦r¨Ã¥B¨Ï¤@¦æ¤Ó¼e®É¡A·|±N¨º¤@ | ||
| 698 | ¦æ¡A¦b¦r»P¦r¤§¶¡¦Û°Ê¦a¤À¹j¶}¡C | ||
| 699 | |||
| 700 | ±z¥i¥H M-x auto fill mode<Return> ¨Ó±N Auto Fill ¼Ò¦¡±Ò¥Î¡C·í³oÓ¼Ò¦¡ | ||
| 701 | ±Ò¥Î®É¡A±z¥i¥H¨Ï¥Î M-x auto fill mode<Return> ¨Ó±N¥¦¨ú®ø¡C·í³oÓ¼Ò¦¡¤£ | ||
| 702 | ¥Î®É¡A«h³oÓ«ü¥O·|±N¥¦±Ò°Ê¡A¦Ó·í³oÓ¼Ò¦¡±Ò¥Î®É¡A³oÓ«ü¥O·|±N¥¦Ãö³¬¡C§Ú | ||
| 703 | Ì»¡³oÓ«ü¥O¥Î¨Ó¡u¤Á´«¡] toggle ¡^¡v¼Ò¦¡¡C | ||
| 704 | |||
| 705 | >> ²{¦bÁä¤J M-x auto fill mode<Return>¡CµM«á¤@¦A¦a´¡¤J¦r¦ê | ||
| 706 | ¡u asdf ¡v¡Aª½¨ì±z¬Ý¨ì¥¦¤À¦¨¨â¦æ¡C±z¥²¶·¦b¥¦Ì¤§¶¡Â\¤WªÅ¥Õ¡A | ||
| 707 | ¦]¬° Auto Fill ¥u¦bªÅ¥Õ³BÂ_¦æ¡C | ||
| 708 | |||
| 709 | Ãä¬É³q±`³Q³]©w¬° 70 Ó¦r¤¸¡A¦ý¬O±z¥i¥H¥Î C-x f «ü¥O¨Ó§ïÅÜ¥¦¡C±zÀ³¸Ó¥H | ||
| 710 | ¤@ӼƦr°Ñ¼Æªº¤è¦¡¨Óµ¹©w±z©Ò§Æ±æªºÃä¬É³]©w¡C | ||
| 711 | |||
| 712 | >> Áä¤J C-x f ¨Ãªþ¤W¤Þ¼Æ 20¡G¡yC-u 2 0 C-x f¡z¡C | ||
| 713 | µM«áÁä¤J¤@¨Ç¤å¦r¡A¬Ý¬Ý Emacs ¥H 20 Ó¦r¤¸¡A | ||
| 714 | ¦b¦æ»P¦æ¤§¶¡¶i¦æ fill °Ê§@¡CµM«á¦A¥Î¤@¦¸ C-x f ±NÃä¬É³]¦^ 70¡C | ||
| 715 | |||
| 716 | ¦pªG±z¦b¤@Ó¬q¸¨ªº¤¤¶¡°µ¥X§ïÅÜ¡AAuto Fill ¼Ò¦¡¨Ã¤£·|¬°±z«·s¶i¦æ fill | ||
| 717 | ªº°Ê§@¡] re-fill ¡^¡Cn re-fill ³oÓ¬q¸¨¡AÁä¤J M-q (META-q)¡A¦Ó´å¼Ð¥² | ||
| 718 | ¶·³B¦b¨ä¤¤¡C | ||
| 719 | |||
| 720 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì«e¤@¬q¤¤¡AµM«áÁä¤J M-q¡C | ||
| 721 | |||
| 722 | |||
| 723 | * ·j´M¡] SEARCHING ¡^ | ||
| 724 | --------------------- | ||
| 725 | |||
| 726 | Emacs ¥i¥H·j´M¦r¦ê¡]¦r¦ê¥i¥H¬O¤@¸s³sÄòªº¦r¤¸©Î¦r¡^¡i´N¤¤¤å¨Ó»¡¡A¦r¤¸©M | ||
| 727 | ¦r°ò¥»¤W·N¸q¬Û¦P¡F¦¹³B©Ò«üªº¡y¦r¡z¡A¬O^¤å¤¤¨S¦³³QªÅ¥Õ¹j¶}ªº¦r¤¸¶° | ||
| 728 | ¦X¡C¡j¡A©¹«e©Î©¹«á·j´M³£¥i¥H¡C·j´M¤@Ó¦r¦ê¬O¤@ºØ´å¼Ð²¾°Ê«ü¥O¡A¥¦·|±N´å | ||
| 729 | ¼Ð²¾°Ê¨ì¦r¦ê¥X²{ªº¤U¤@Ó¦a¤è¡C | ||
| 730 | |||
| 731 | Emacs ·j´M«ü¥O»P¤j³¡¤À½s¿è¾¹ªº·j´M«ü¥O¤£¦Pªº¦a¤è¦b©ó¡A¥¦¬O¡uº¥¶iªº | ||
| 732 | ¡] incremental ¡^¡v¡C³oªí¥Ü·j´Mµo¥Í¦b±zÁä¤J·Qn·j´Mªº¤å¦r¦ê«á¡C | ||
| 733 | |||
| 734 | n¶}©l·j´Mªº«ü¥O¬O¡GC-s ©¹«e·j´M¡AC-r ©¹«á·j´M¡C¦ý¥ýµ¥¤@¤U¡I²{¦b¥ý¤£n | ||
| 735 | ¸Õ¡C | ||
| 736 | |||
| 737 | ·í±zÁä¤J C-s ®É¡A·|µo²{¨ì¦³¤@Ó¦r¦ê¡uI-search¡v¥X²{¦b¦^À³°Ï¤¤§@¬°´£¥Ü¡C | ||
| 738 | ¥¦§i¶D±z Emacs ²{¦b¥¿³B©óºÙ¬°¡uº¥¶i¦¡·j´M¡vªºª¬ºA¤¤¡Aµ¥«Ý±zÁä¤J±z·Qn | ||
| 739 | ·j´Mªº¦r¦ê¡C<Return> ·|µ²§ô¤@Ó·j´M¡C | ||
| 740 | |||
| 741 | >> ²{¦bÁä¤J C-s ¶}©l¤@Ó·j´M¡CºC¤@ÂI¡A¤@¦¸Áä¤J¤@Ó¦r¤¸¡A | ||
| 742 | Áä¤J¡ycursor¡z³oÓ¦r¡A¨CÁä¤J¤@Ó¦r¤¸®É¡Aµy·L°±¤@¤U¡A | ||
| 743 | ª`·N¬Ý¬Ý´å¼Ðµo¥Í¤F¤°»ò¨Æ¡C²{¦b±z¤w´¿¸g·j´M¹L¡ucursor¡v³oÓ¦r¤F¡C | ||
| 744 | >> ¦A¦¸Áä¤J C-s ¨Ó·j´M¡ucursor¡vªº¤U¤@Ó¥X²{¦ì¸m¡C | ||
| 745 | >> ²{¦bÁä¤J <Delback> ¥|¦¸¡A¬Ý¬Ý´å¼Ð¬O¦p¦ó²¾°Êªº¡C | ||
| 746 | >> Áä¤J <Return> µ²§ô·j´M¡C | ||
| 747 | |||
| 748 | ±z¦³¨S¦³¬Ý¨ìµo¥Í¤F¤°»ò¡H¦b¤@Óº¥¶i¦¡·j´M¤¤¡AEmacs ¸ÕµÛn¨«¨ì±zÁä¤Jªº¦r | ||
| 749 | ¦êªº¤U¤@Ó¥X²{¦ì¸m¡Cn²¾°Ê¨ì´å¼Ð©Ò¦bªº¤U¤@Ó¥X²{¦ì¸m¡A¥un¦AÁä¤J C-s | ||
| 750 | ¤@¦¸¡C¦pªG¨Ã¨S¦³³o¼Ëªº¥X²{¦ì¸m¦s¦b¡AEmacs ·|¹Í¤@Án¡A¨Ã§i¶D±z¥Ø«eªº·j´M | ||
| 751 | ¡u¥¢±Ñ¡v¡C¥t¥~ C-g ¤]¥i¥H¥Î¨Óµ²§ô·j´M¡C | ||
| 752 | |||
| 753 | ª`·N¡G¦b¬Y¨Ç¨t²Î¤¤¡AÁä¤J C-s ±N·|§â¿Ã¹õáµ²¡A±z±N¬Ý¤£¨ì±q Emacs ¨Óªº¥ô | ||
| 754 | ¦ó¿é¥X¡C³oªí¥Ü§@·~¨t²Î¤@ÓºÙ¬°¡u¬yµ{±±¨î¡vªº¡u¥\¯à¡v±N C-s «ü¥OÄdºI¦í¡A | ||
| 755 | ¨Ã¥B¤£Åý¥¦¶Ç¨ì Emacs¡Cn¨ú®ø¿Ã¹õªºáµ²¡A½ÐÁä¤J C-q¡CµM«á¨ì Emacs ¨Ï¥Î | ||
| 756 | ¤â¥U¤¤¬Ý¬Ý¹ï©ó¡uº¥¶i¦¡·j´Mªº¦P®É¶i¤J¡] Spontaneous Entry to | ||
| 757 | Incremental Search ¡^¡v³oÓ¥DÃD¡A¥H¨ú±o³B²z³oÓ¡u¥\¯à¡vªº«ØÄ³¡C | ||
| 758 | |||
| 759 | ¦pªG±z¦b¤@Óº¥¶i¦¡·j´Mªº¤¤¶¡¡A¨Ã¥BÁä¤J <Delback>¡A±z¥i¥Hµo²{¦b·j´M¦r¦ê | ||
| 760 | ¤¤ªº³Ì«á¤@Ó¦r¤¸³Q®ø°£¤F¡A¨Ã¥B·j´M·|¦^¨ì³oÓ·j´Mªº³Ì«á¤@Ó¦a¤è¡CÁ|¨Ò¨Ó | ||
| 761 | »¡¡A°²³]±z¤w¸gÁä¤J¤F¡yc¡z¡A¥Î¨Ó´M§ä¡uc¡vªº²Ä¤@¦¸¥X²{¡C²{¦b¦pªG±zÁä¤J | ||
| 762 | ¡yu¡z¡A´å¼Ð·|²¾°Ê¨ì¡ucu¡vªº²Ä¤@¦¸¥X²{¦ì¸m¡C²{¦bÁä¤J <Delback> ¡A³o·|±N | ||
| 763 | ¡uu¡v±q·j´M¦r¦ê¤¤®ø°£¡A¨Ã¥B´å¼Ð·|²¾¦^¨ì¡uc¡vªº²Ä¤@¦¸¥X²{¦ì¸m¡C | ||
| 764 | |||
| 765 | ¦pªG±z¦b¤@Ó·j´Mªº¤¤¶¡¡A¨Ã¥BÁä¤J¤@Ó CONTROL ©Î META ¦r¤¸ªº¸Ü¡A¡]¦ý¦³ | ||
| 766 | ¤@¨Ç¨Ò¥~ -- ¹ï·j´M¦Ó¨¥¯S§Oªº¦r¤¸¡A¹³¬O C-s ©M C-r ¡^¡A·j´M·|³Qµ²§ô¡C | ||
| 767 | |||
| 768 | C-s ·|¶}©l¤@Ó·j´M¡A¥¦·|´M§ä·j´M¦r¦ê¦b¥Ø«e´å¼Ð¦ì¸m¡u¤§«á¡v¡Aªº¥ô¦ó¥X²{ | ||
| 769 | ¦ì¸m¡C¦pªG±z·Qn¦b¥ý«e¤å¦r¤¤·j´M¡AÁä¤J C-r §@¬°´À¥N¡C°£¤F·j´Mªº¤è¦V¬Û | ||
| 770 | ¤Ï¤§¥~¡A§Ú̩һ¡ªº¦³Ãö C-s ªº©Ò¦³¨Æ±¡¡A¦P¼Ë¦a¥i¥HÀ³¥Î¨ì C-r ¤W¡C | ||
| 771 | |||
| 772 | |||
| 773 | * ¦h«µ¡®æ¡] MULTIPLE WINDOWS ¡^ | ||
| 774 | -------------------------------- | ||
| 775 | |||
| 776 | Emacs ³\¦h¦n¥\¯àªº¨ä¤¤¤§¤@¬O¡A±z¥i¥H¦b¿Ã¹õ¤¤¦P®É®i¥Ü¶W¹L¤@Óµ¡®æ¡C | ||
| 777 | |||
| 778 | >> ²¾°Ê´å¼Ð¨ì³o¤@¦æ¨Ã¥BÁä¤J C-u 0 C-l¡C | ||
| 779 | |||
| 780 | >> ²{¦bÁä¤J C-x 2¡A¥¦·|±N¿Ã¹õ¥¤À¦¨¨âÓµ¡®æ¡C | ||
| 781 | ³o¨âÓµ¡®æ³£Åã¥ÜµÛ³oÓ§Ö³t«ü«n¡C´å¼Ð«h°±¯d¦b¤W¤èªºµ¡®æ¡C | ||
| 782 | |||
| 783 | >> Áä¤J C-M-v ¥H±²°Ê¤U¤èªºµ¡®æ¡C | ||
| 784 | ¡]¦pªG±z¨Ã¨S¦³¤@Ó¯uªº META Áä¡A«hÁä¤J ESC C-v ¥ç¥i¡C¡^ | ||
| 785 | |||
| 786 | >> Áä¤J C-x o¡]¡yo¡z«üªº¬O¨ä¥L¡yother¡zªº·N«ä¡^¡A | ||
| 787 | ±N´å¼Ð²¾°Ê¨ì¤U¤èªºµ¡®æ¡C | ||
| 788 | |||
| 789 | >> ¦b¤U¤èªºµ¡®æ¤¤¡A¨Ï¥Î C-v ©M M-v ¨Ó±²°Ê¥¦¡C | ||
| 790 | Ä~Äòºû«ù¦b¤W¤èªºµ¡®æ¤¤¾\Ū³o¨Ç«ü¤Þ¡C | ||
| 791 | |||
| 792 | >> ¦A¤@¦¸Áä¤J C-x o ±N´å¼Ð²¾¦^¨ì¤W¤èªºµ¡®æ¡C | ||
| 793 | ´å¼Ð·|¦^¨ì¥¦¦b¤W¤èµ¡®æ¤¤¡A쥻©Ò¦bªº¦ì¸m¡C | ||
| 794 | |||
| 795 | ±z¥i¥H«ùÄò¨Ï¥Î C-x o ¦bµ¡®æ¤§¶¡¤Á´«¡C¨C¤@Óµ¡®æ¦³¥¦¦Û¤vªº´å¼Ð¦ì¸m¡A¦ý | ||
| 796 | ¬O¥u¦³¤@Óµ¡®æ·|¯uªºÅã¥Ü¥X´å¼Ð¡C©Ò¦³³q±`ªº½s¿è«ü¥O¥u·|À³¥Î¨ì¨ºÓ´å¼Ð©Ò | ||
| 797 | ¦bªºµ¡®æ¡C§Ú̺ٳoÓ¬°¡u³Q¿ï¾Üªºµ¡®æ¡v¡C | ||
| 798 | |||
| 799 | «ü¥O C-M-v ¦b·í±z©ó¤@Óµ¡®æ¤¤½s¿è¤å¦r¡A¨Ã¨Ï¥Î¨ä¥Lªºµ¡®æ§@¬°°Ñ¦Ò¤§¥Î®É¡A | ||
| 800 | ¬O«D±`¦³¥Îªº¡C±z¥i¥H±N´å¼Ð¤@ª½«O«ù¦b±z¥¿¦b½s¿èªºµ¡®æ¤¤¡A¨Ã¥H C-M-v «ü | ||
| 801 | ¥O¦b¨ä¥Lªºµ¡®æ´`§Ç¦a«e¶i¡C¡iÅçÃÒ¤u§@¯S§O¾A¦X¥H³oºØ¤è¦¡¨Ó¶i¦æ¡A¦p GNU | ||
| 802 | ¤¤Ä¶¤p²Õ¡G§ä¤@Óì©l^¤åÀɮסF¦A§ä¥¦Â½Ä¶¦nªº¤¤¤åÀɮסA½s¿è³oÓ¡u³Q¿ï¾Ü | ||
| 803 | ªºµ¡®æ¡v¡A¥H C-M-v «ü¥O¸ò¤WÅçÃÒ¤¤ªº¬q¸¨¡K¡K¡C¡j | ||
| 804 | |||
| 805 | C-M-v ¬O CONTROL-META ¦r¤¸ªº¤@Ó¨Ò¤l¡C¦pªG±z¦³¤@Ó¯uªº META Áä¡A±z¥i¥H | ||
| 806 | ¦P®É«ö¦í CONTROL ©M META ¦AÁä¤J v ¨ÓÁä¤J C-M-v¡CCONTROL ©Î META ¡u½Ö¥ý | ||
| 807 | ³Q«ö¦í¡v¨Ã¨S¦³¼vÅT¡A¦]¬°³o¨âÓÁä³£¬O¥Î¨Ó×¹¢±z©ÒÁä¤Jªº¦r¤¸¡C | ||
| 808 | |||
| 809 | ¦pªG±z¨Ã¨S¦³¤@Ó¯uªº META Áä¡A±z¥i¥H¨Ï¥Î ESC ¨Ó§@¬°´À¥N¡A³o¼Ë¤l¶¶§Ç´N | ||
| 810 | ¦³Ãö«Y¤F¡G±z¥²¶·Áä¤J ESC ¡A¸òµÛÁä¤J CONTROL-v¡ACONTROL-ESC v ¨Ã¤£·|§@ | ||
| 811 | ¥Î¡C³o¬O¦]¬° ESC ¬O¤@Ө㦳¥»¨§@¥Îªº¦r¤¸¡A¦Ó¤£¬O¤@Ó×¹¢Áä¡C | ||
| 812 | |||
| 813 | >> ¡]¦b¤W¤èµ¡®æ¡^Áä¤J C-x 1 ¥H°£¥h¤U¤èµ¡®æ¡C | ||
| 814 | |||
| 815 | ¡]¦pªG±z¤w¸g¦b©³ºÝªºµ¡®æÁä¤J C-x 1¡A¨º»ò±N·|§â¤W±ªºµ¡®æÁôÂæí¡C±N³oÓ | ||
| 816 | «ü¥O·Q¹³¦¨¡u¥u«O¯d¤@Óµ¡®æ -- §Ú¥¿¦b½s¿èªº³oÓ¡C¡v¡^ | ||
| 817 | |||
| 818 | ±z¤£»Ýn¦b¨âÓ¤£¦Pªºµ¡®æ¤¤Åã¥Ü¬Û¦Pªº½w½Ä°Ï¡C¦pªG±z¨Ï¥Î C-x C-f ¦b¤@Ó | ||
| 819 | µ¡®æ¤¤§äÀɮסA¥t¤@Óµ¡®æ¨Ã¤£¦]¦Ó§ïÅÜ¡C±z¥i¥H¦b¿W¥ßªº¥ô¤@Óµ¡®æ¤¤§ä¡e¥¦ | ||
| 820 | ¦Û¤vªº¡f¤@ÓÀɮסC | ||
| 821 | |||
| 822 | ³o¸Ì¦³¥t¥~¤@Ӥ覡¥i¥H¥Î¨Ó¡A¨Ï¥Î¨âÓµ¡®æÅã¥Ü¨âÓ¤£¦PªºªF¦è¡G | ||
| 823 | |||
| 824 | >> Áä¤J C-x 4 C-f¡A«á±¸òµÛ±zªº¨ä¤¤¤@ÓÀɮתº¦WºÙ¡C | ||
| 825 | ¥H <Return> §@¬°µ²§ô¡C¬Ý¬Ý«ü©wªºÀÉ®×¥X²{¦b¤U¤èªºµ¡®æ¡C | ||
| 826 | ´å¼Ð¤]¶]¨ì¨º¸Ì¡C | ||
| 827 | |||
| 828 | >> Áä¤J C-x o ¥H¦^¨ì¤W¤èªºµ¡®æ¡AµM«á¥H C-x 1 §R°£±¼¤U¤èµ¡®æ¡C | ||
| 829 | |||
| 830 | |||
| 831 | * »¼°j½s¿è¶¥¼h¡] RECURSIVE EDITING LEVELS ¡^ | ||
| 832 | -------------------------------------------- | ||
| 833 | |||
| 834 | ¦³®ÉÔ±z·|¶i¤J©Ò¿×ªº¡u»¼°j½s¿è¶¥¼h¡v¡C¥¦¬O¥Ñ¦ì¦bª¬ºA¦æªº¤è¬A©·©Ò«ü©ú¡A | ||
| 835 | ¨Ã¥B¥]§t¦í¥H¤p¬A©·¨Ó«ü©úªº¼Ò¦¡¦WºÙ¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A±z¥i¯à·|¬Ý¨ì | ||
| 836 | [(Fundamental)]¡A¦Ó¤£¬O (Fundamental)¡C | ||
| 837 | |||
| 838 | nÂ÷¶}»¼°j½s¿è¶¥¼h¡A½ÐÁä¤J ESC ESC ESC¡C³o¬OÓ¥þ¥\¯àªº¡uÂ÷¶}¡v«ü¥O¡C±z | ||
| 839 | ¤]¥i¥H¨Ï¥Î¥¦¨Ó°£¥h¦h¾lªºµ¡®æ¡A¨Ã¥BÂ÷¶}¤p½w½Ä°Ï¡C | ||
| 840 | |||
| 841 | >> Áä¤J M-x ¥H¶i¤J¤p½w½Ä°Ï¡FµM«áÁä¤J ESC ESC ESC Â÷¶}¡C | ||
| 842 | |||
| 843 | ±zµLªk¨Ï¥Î C-g ¨ÓÂ÷¶}»¼°j½s¿è¶¥¼h¡C³o¬O¦]¬° C-g ¬O¥Î¨Ó¨ú®ø«ü¥O¥H¤Î¡u¦ì | ||
| 844 | ©ó¡v»¼°j½s¿è¶¥¼h¤¤ªº¡u¤Þ¼Æ¡] arguments ¡^¡v¤§¬G¡C | ||
| 845 | |||
| 846 | |||
| 847 | * ¨ú±o§ó¦hªºÀ°§U¡] GETTING MORE HELP ¡^ | ||
| 848 | --------------------------------------- | ||
| 849 | |||
| 850 | ¦b¥»§Ö³t«ü«n¤¤¡A§Ú̸յ۶ȴ£¨Ñèè¦nªº¸ê°TÅý±z¥i¥H¶}©l¨Ï¥Î Emacs¡C¦b | ||
| 851 | Emacs ¤¤¦³¤Ó¦h¥i¨ú±oªº¸ê°T¡A·Qn¦b³o¸Ì¥þ³¡¸ÑÄÀ¬O¤£¥i¯àªº¡CµM¦Ó¡A±z¤]³\ | ||
| 852 | ·|·Qn¾Ç²ß§ó¦h Emacs ¬ÛÃöªº¸ê°T¡A¦]¬°¥¦¦³³\¦h¨ä¥L¦³¥Îªº¥\¯à¡CEmacs ´£ | ||
| 853 | ¨Ñ¤F¡u¾\Ū¦³Ãö Emacs «ü¥O¡vªº«ü¥O¡C³o¨Ç¡uhelp¡v«ü¥O³£¥H CONTROL-h ³oÓ | ||
| 854 | ¦r¤¸§@¬°¶}ÀY¡AºÙ§@¬°¡uHelp ¦r¤¸¡v¡C | ||
| 855 | |||
| 856 | n¨Ï¥Î Help ¥\¯à¡AÁä¤J C-h ¦r¤¸¡AµM«á¦AÁä¤J¤@Ó»¡©ú±z©Ò»ÝnªºÀ°§Uªº¦r | ||
| 857 | ¤¸¡C¦pªG±z¯uªº¤£ª¾¹Dn°Ý¤°»ò¡A¨º»ò½ÐÁä¤J¡yC-h ?¡z¡A¦¹®É Emacs ±N·|§i¶D | ||
| 858 | ±z¥¦¯à°÷´£¨ÑªºÀ°§U¡C¦pªG±z¤w¸gÁä¤J C-h¡A¦ýµo²{±z¨Ã¤£»Ýn¥ô¦óÀ°§U¡AÁä¤J | ||
| 859 | C-g ¨Ó¨ú®ø±¼¥¦´N¬O¤F¡C | ||
| 860 | |||
| 861 | ¡]¦³¨Çºô¯¸±N C-h ³oÓ¦r¤¸ªº·N¸q§ïÅܤF¡C¥L̯uªº¤£À³¸Ó§â¥¦³]¬°¹ï©Ò¦³¨Ï | ||
| 862 | ¥ÎªÌ¥þ³¡³£¾A¥Îªº¤èªk¡A©Ò¥H±z²{¦b´N¦³¤FÓ²z¥Ñ¨Ó©ê«è¨t²ÎºÞ²zªÌ¤F¡C¦b¦¹¦P | ||
| 863 | ®É¡A¦pªG C-h ¨Ã¨S¦³¦bµ¡®æªº©³³¡Åã¥Ü¥ô¦ó¦³ÃöÀ°§Uªº°T®§¡A¸ÕµÛÁä¤J F1 Áä¡A | ||
| 864 | ©Î¬O M-x help <Return>¡C¡^ | ||
| 865 | |||
| 866 | ³Ì°ò¥»ªº HELP ¥\¯à¬O C-h c¡CÁä¤J C-h¡A¦r¤¸ c¡A¥H¤Î¤@өΤ@¦ê¦r¤¸¡FµM«á | ||
| 867 | Emacs ·|Åã¥Ü¤@Ó«D±`²µuªº¦³Ãö³oÓ«ü¥Oªº¸ÑÄÀ¡C | ||
| 868 | |||
| 869 | >> Áä¤J C-h c C-p¡C | ||
| 870 | |||
| 871 | °T®§À³¸Ó·|¹³¬O³o¼Ë¡G | ||
| 872 | |||
| 873 | C-p runs the command previous-line | ||
| 874 | |||
| 875 | ³o§i¶D¤F±z¡u¨ç¼Æªº¦WºÙ¡v¡C¨ç¼Æ¦WºÙ¥Dn¬O¥Î¨Ó¦Ûq¥H¤ÎÂX¥R Emacs¡C¦ý¬O¥Ñ | ||
| 876 | ©ó¨ç¼Æ¦WºÙ¬O¥Ñ¡u¥Î¨Ó«ü¥X³o«ü¥O¦b°µ¨Ç¤°»ò¡v¦Ó³Q¿ï©w¡A¥¦Ì¦]¦¹¤]¥i¥H§@¬° | ||
| 877 | «D±`²µuªº¤å¥ó -- ¨¬°÷´£¿ô±z¤w¸g¾Ç¹Lªº«ü¥O¡C | ||
| 878 | |||
| 879 | ¦h¦r¤¸«ü¥O¹³¬O C-x C-s ©M ¡]¦pªG±z¨S¦³ META ©Î EDIT ©Î ALT Áä¡^<ESC>v | ||
| 880 | ¤]¥i¥H¦b C-h c «á±¥X²{¡C | ||
| 881 | |||
| 882 | n¨ú±o§ó¦h¦³Ãö¤@Ó«ü¥Oªº¸ê°T¡A¥Î C-h k ¨Ó¨ú¥N¨Ï¥Î C-h c ¡C | ||
| 883 | |||
| 884 | >> Áä¤J C-h k C-p¡C | ||
| 885 | |||
| 886 | ³o·|¦b¤@Ó Emacs µ¡®æÅã¥Ü³oÓ¨ç¼Æªº»¡©ú¤å¥ó¥H¤Î¥¦ªº¦WºÙ¡C·í±z¾\Ū§¹«á¡A | ||
| 887 | Áä¤J C-x 1 ¥H¸õÂ÷³o¨ÇÀ°§U¤å¦r¡C±z¨Ã¤£»Ýn°¨¤W¸òµÛ°µ¡C±z¥i¥H°µ¨Ç½s¿è¡A | ||
| 888 | ·í°Ñ¦Ò¨ìÀ°§U¤å¦r®É¦AÁä¤J C-x 1¡C | ||
| 889 | |||
| 890 | ³o¸Ì¦³¤@¨Ç¨ä¥L¦³¥Îªº C-h ¿ï¶µ¡G | ||
| 891 | |||
| 892 | C-h f ¸ÑÄÀ¤@Ó¨ç¼Æ¡C±znÁä¤J¦¹¨ç¼Æªº¦WºÙ¡C | ||
| 893 | |||
| 894 | >> ¸ÕµÛÁä¤J C-h f previous-line<Return>¡C | ||
| 895 | ³o·|¦L¥X Emacs ©Ò¦³ªº¦³Ãö¡u¹ê§@¥X C-p ³oÓ«ü¥Oªº¨ç¼Æ¡vªº¸ê°T | ||
| 896 | |||
| 897 | C-h v ³oÓÃþ¦üªº«ü¥O·|Åã¥Ü¥X¡u±z¥i¥H¥Î¨Ó¦Ûq Emacs ¦æ¬°ªºÅܼơvªº¤å¥ó¡C | ||
| 898 | ·í Emacs n¨D®É¡A±z»ÝnÁä¤J³oÅܼƪº¦WºÙ¡C | ||
| 899 | |||
| 900 | C-h a «ü¥O¬ÛÃö¬d§ä¡] Command Apropos ¡^¡C | ||
| 901 | Áä¤J¤@ÓÃöÁä¦rµM«á Emacs ·|¦C¥X©Ò¦³ | ||
| 902 | ¡u¦b¨ä¦WºÙ¤¤§t¦³¦¹ÃöÁä¦r¡vªº¥þ³¡«ü¥O¡C | ||
| 903 | ³o¨Ç«ü¥O¥þ³¡³£¥i¥H¸g¥Ñ META-x ¨Ó±Ò°Ê¡C | ||
| 904 | ¹ï©ó¤@¨Ç«ü¥O¦Ó¨¥¡A«ü¥O¬ÛÃö¬d§ä¤]·|¦C¥X | ||
| 905 | ¡u¥i¥H°õ¦æ¬Û¦P«ü¥O¡vªº¤@өΨâÓ¦r¤¸ªº¦ê¦C¡C | ||
| 906 | |||
| 907 | >> Áä¤J C-h a file<Return>¡C | ||
| 908 | |||
| 909 | ³o·|¦b¥t¤@Óµ¡®æÅã¥Ü¤@Ó¡u¦b¨ä¦WºÙ¤¤§t¦³¡yfile¡zªº¥þ³¡ M-x «ü¥O¡vªº¦C | ||
| 910 | ªí¡C±z±N·|¬Ý¨ì¹³¬O C-x C-f ªº¡u¦r¤¸-«ü¥O¡v¦C¦b¨ä¬Û¹ïÀ³«ü¥O¦WºÙ¡]¦p¡G | ||
| 911 | find-file ¡^ªº®ÇÃä¡C | ||
| 912 | |||
| 913 | >> Áä¤J C-M-v ¤W¤U²¾°Ê help µ¡®æ¡C¸ÕÓ´X¦¸¡C | ||
| 914 | |||
| 915 | >> Áä¤J C-x 1 ¨Ó§R°£ help µ¡®æ¡C | ||
| 916 | |||
| 917 | C-h i ¾\Ū½u¤W¨Ï¥Î¤â¥U¡] a.k.a. Info ¡^¡C | ||
| 918 | ³oÓ«ü¥O±N±z±a¨ì¤FºÙ¬°¡u*info*¡vªº¯S®í½w½Ä°Ï¡A¦b¨º¡A | ||
| 919 | ±z¥i¥H¾\Ū¦w¸Ë¦b±zªº¨t²Î¸Ìªº³nÅé®M¥óªº½u¤W¨Ï¥Î¤â¥U¡C | ||
| 920 | Áä¤J m emacs <Return> ¥H¾\Ū Emacs ¨Ï¥Î¤â¥U¡C | ||
| 921 | ¦pªG±z¦b¦¹¤§«e¥¼´¿¨Ï¥Î¹L Info ¨t²Î¡A½ÐÁä¤J¡y?¡z¡C | ||
| 922 | Emacs ±N·|±a±z¶i¤J Info ¼Ò¦¡¥\¯àªº¾ÉÄý«ü«n¡C | ||
| 923 | ¤@¥¹§¹¦¨¤F¥»§Ö³t«ü«nªº¬ãŪ¡A±zÀ³¸Ó¬d¾\ Emacs Info | ||
| 924 | ¨Ï¥Î¤â¥U¡A¥H§@¬°¥Dnªº°Ñ¦Ò¤å¥ó¡C | ||
| 925 | |||
| 926 | |||
| 927 | * §ó¦h¥\¯à¯S¦â¡] MORE FEATURES ¡^ | ||
| 928 | --------------------------------- | ||
| 929 | |||
| 930 | ±z¥i¥H¸g¥Ñ¾\Ū Emacs ¨Ï¥Î¤â¥U¡q¤£½×¬O¤@¥»®Ñ©Î¬O¦b Info ¤¤ªº½u¤Wª©¥» | ||
| 931 | ¡]¨Ï¥Î Help ¿ï³æ©Î¬OÁä¤J F10 h r ¡^¡r¨Ó¾Ç¨ì§ó¦h¦³Ãö¥¦ªºª¾ÃÑ¡C¦³¨âÓ±z | ||
| 932 | ¥i¯à·|¯S§O³ßÅwªº¥\¯à¯S¦â¬O¥i¥H¸`¬Ù¥´¦r¶qªº completion ÁÙ¦³Â²¤ÆÀɮ׳B²z | ||
| 933 | ªº dired ¡C | ||
| 934 | |||
| 935 | Completion ¬O¤@ºØÁ×§K¤£¥²nªº¥´¦rªº¤è¦¡¡CÁ|¨Ò¨Ó»¡¡A¦pªG±z·Qn¤Á´« | ||
| 936 | *Messages* ½w½Ä°Ï¡A±z¥i¥HÁä¤J C-x b *M<Tab> ¡A¥un¥i¥H±q±z¤w¸gÁä¤Jªº¤å | ||
| 937 | ¦r¤¤½T©w¡A Emacs ´N·|±N³Ñ¤Uªº½w½Ä°Ï¦WºÙ¸É»ô¡C Completion ¬O¦b Emacs ¨Ï | ||
| 938 | ¥Î¤â¥Uªº Info ¤¤¡AºÙ¬°¡uCompletion¡vªº¸`ÂI¤¤©Ò¸ÑÄÀªº¡C | ||
| 939 | |||
| 940 | Dired ¨Ï±z¥i¥H¦b¤@ӥؿý¤¤¦C¥XÀɮס]¦¸¥Ø¿ý«h¬O¥i¿ïªº¡^¡B¦b¦Cªí¤¤¨ì³B²¾ | ||
| 941 | °Ê¡B«ô³X¡B«·s©R¦W¡B§R°£¥H¤Î¹ïÀÉ®×§@¾Þ§@¡C Dired ¬O¦b Emacs ¨Ï¥Î¤â¥Uªº | ||
| 942 | Info ¤¤¡AºÙ¬°¡uDired¡vªº¸`ÂI¤¤©Ò¸ÑÄÀªº¡C | ||
| 943 | |||
| 944 | ¨Ï¥Î¤â¥U¤]¸ÑÄÀ¤F³\¦h¨ä¥¦ Emacs ªº¥\¯à¯S¦â¡C | ||
| 945 | |||
| 946 | |||
| 947 | * µ²½×¡] CONCLUSION ¡^ | ||
| 948 | ---------------------- | ||
| 949 | |||
| 950 | °O¦í¡An§¹¥þÂ÷¶} Emacs ½Ð¨Ï¥Î C-x C-c ¡Cn¼È®ÉÂ÷¶}¨ì shell¡Aµy«á¦A¦^¨ì | ||
| 951 | Emacs¡A½Ð¨Ï¥Î C-z ¡C | ||
| 952 | |||
| 953 | ¥»§Ö³t«ü«n¹ï©ó©Ò¦³ªº·s¤âÀ³¸Ó³£¬O©ö©ó²z¸Ñªº¡A©Ò¥H¦pªG±zµo²{¤F¤°»ò¦a¤è¤£ | ||
| 954 | ²M·¡¡A¤£n¥u¬O§¤µÛ©Ç¦Û¤v -- ¡]¦V¥»¤å§@ªÌ©M½Ķ¡^µoÂI¨cÄ̧a¡I | ||
| 955 | |||
| 956 | |||
| 957 | * ½Ķ¡] TRANSLATION ¡^ | ||
| 958 | ----------------------- | ||
| 959 | |||
| 960 | ¥»§Ö³t«ü«nªºÂ½Ä¶¤Hû¦Cªí¦p¤U¡A¦pªG±z¦b¾\Ū¥»¤å¤§«e¡A¡u§¹¥þ¡v¹ï Emacs | ||
| 961 | ¨S¦³·§©À¡A½Ð§i¶D§Ú̱zªº·N¨£¥H§@¬°¥»¤å«áÄòªº§ï¶i¨Ì¾Ú¡C½Ķ¤]´£¨Ñ¤F¤@¥÷ | ||
| 962 | ¡mGNU Emacs ¤¤¤å³B²z»¡©ú¡n¦b | ||
| 963 | http://www.gnu.org/software/chinese/guide/emacs-chinese.zh.html ¡q³¡¥÷ | ||
| 964 | ¤º®e¤w¸g¾ã²z¨ì¥»§Ö³t«ü«n¡r¡A¤]½Ð±z¦Û¦æ°Ñ¾\¡C | ||
| 965 | |||
| 966 | ½s¿è¾¹¬O¹q¸£¨Ï¥ÎªÌ³Ì±`±µÄ²¨ìªºÀ³¥Îµ{¦¡¡A¦]¦¹¤£À³¸ÓÅýªì¾ÇªÌ·P¨ì¹L©ó§xÃø¡A | ||
| 967 | ´N¤@¯ëªºµû½×¨Ó»¡¡A Emacs ¬O¤£Ãø¾Ç·|¨Ï¥Îªº½s¿è¾¹¡A¦ý±zªº·N¨£¥i¥H¨Ï¥¦§ó | ||
| 968 | ¬°¶Kªñ¤@¯ëªº¨Ï¥ÎªÌ¡A¨Ã¨Ï¹q¸£§@¬°¤u¨ãªº¨¤¦â±o¥H¥R¤Àµo´§¡C¦pªG±zÄ@·N´£¨Ñ | ||
| 969 | §ï¶iªº·N¨£¡A½Ð±H email ¨ì<chinese-translators@gnu.org> ¡C½Ð¤£n®`²Û¡A | ||
| 970 | §ÚÌÅwªï¥ô¦ó¦³Ãöªº°Q½×¡F¦pªG±z¤£·Q±H¨ì¶l¥ó²M³æ¡A½Ðª½±µ email µ¹¥»¤å½ | ||
| 971 | Ķ <chliu@gnu.org> ¡C½Ð¦b Title ¦æ¤¤¥]§t¦¹¦r¦ê¡uEmacs TUTORIAL: <your | ||
| 972 | issue here>¡v¡C | ||
| 973 | |||
| 974 | ¦pªG±z¬O Emacs ¦Ñ¤â¡AGNU Chinese Translators Team (GNU/CTT) | ||
| 975 | <http://www.gnu.org/software/chinese/> Åwªï±zªº¥[¤J¡A§Ú̲{¦b¥¿»ÝnÄ@ | ||
| 976 | ·N§ë¤J½Ķ Emacs ¨Ï¥Î¤â¥Uªº¤Hû¡C | ||
| 977 | |||
| 978 | ¥»§Ö³t«ü«n¨Ã¨S¦³±Ä¥Î²ßºD¤W½s¿è¾¹©Ò¨Ï¥ÎªºÂ½Ä¶³N»y¡A¤@¤è±¦]¬°¥¦ªº¹ê»Ú·N | ||
| 979 | ¸q»P¤@¯ëªº½s¿è¾¹¤£¦P¡Aì¤å¥»´N¤£¦P¡F¥t¤@¤è±¤]¦]¬° Emacs ©Ò±Ä¥ÎªºµøÄ± | ||
| 980 | ³]p·§©À¡A¦¦bµøµ¡¤Æ¨t²Î¤§«e´N¤w¸g¦s¦b¡A¥»½è¤]¤£¬Û¦P¡CÁ`¤§¡A½Ķ¥H¬°³o | ||
| 981 | ¼Ë¥i¥HÀ°§U¹ï©ó Emacs ¾ãÓ³]põ¾Çªº²z¸Ñ¡C¦pªG¦¬¨ìªº¦^ÂФ¤¡A¤j³¡¥÷n¨D | ||
| 982 | ´£¥X×§ï¡A§ÚÌÁÙ¬O±qµ½¦p¬y¡C | ||
| 983 | |||
| 984 | (0) ¬°¤FÁ×§K¡u´å¼Ð²¾°Ê«ü¥O¡v½×z¤Wªº²V²c¡A¥»¤å±Ä¥Îªº³N»y¬°¡G | ||
| 985 | ©¹¡u«e¡v²¾¡] move Forward ¡^¡F©¹¡u«á¡v²¾¡] move Backware ¡^ | ||
| 986 | ¡e©Î¬O©¹¡u¦^¡v²¾¡f¡F | ||
| 987 | ©¹¡u¤W¡v²¾¡] Previous line ¡^¡F©¹¡u¤U¡v²¾¡] Next line ¡^¡C | ||
| 988 | (1) ¦b¥»¤å¤¤¡A¡u¦æ¡v«üªº¬O row¡A³o¬O±Ä¥Î¤@¯ëªº²ßºD¥Îªk¡C | ||
| 989 | ¬°¤FÁ×§K»~¾É¤¤¤åŪªÌ¡A¯S§O¦b¦¹»¡©ú¡C¦b¥¿¦¡ªº¥Îªk¤¤¡G | ||
| 990 | ¡ucolumn¡v½Ķ¬°¡u¦æ¡v¡A¥H¡uÁa¡v¬°¦æ¡]ª½¦æ¡^¡A¤]ͬ°¡uÄæ¡v¡F | ||
| 991 | ¡urow¡v½Ķ¬°¡u¦C¡v¡A¥H¡u¾î¡v¬°¦C¡]¾î¦C¡^¡C | ||
| 992 | ŪªÌ«ä¯Á¤@¤U¡u¦XÁa³s¾î¡vÀ³¸Ó¥i¥H²z¸Ñ¡C | ||
| 993 | ¤j¬ù¬O¦]¬°¤¤¤å쥻¬Oª½®Ñªº¡A§ÚÌ»¡¡u¤@¦æ¦r¡v¬O¨S°ÝÃD¡F | ||
| 994 | ¦ý²{¦b¤j³¡¥÷ªº±¡§Î¤¤¤å¬O¾î®Ñªº¡A¥Ñ©ó²ßºD¨ÏµM¤]ºÙ¬°¤@¦æ¦r¤F¡C | ||
| 995 | (2) ¦³Ãö©ó¡u¤å¦r¡v¤Î¨ä¶°¦Xªº¬ÛÃöͤå¡A½Ķ©Ò±Ä¥Îªº¦³¡G | ||
| 996 | ½s¿èªº¡u¤å¦r¡v¡G¡uµM«áÁä¤J¤@¨Ç¤å¦r¡v¡F | ||
| 997 | ¥Î¨Ó§@¬°»¡©ú¥\¯àªº¡u¤å¥ó¡v¡G¡u³oÓ¨ç¼Æªº»¡©ú¤å¥ó¡v¡F | ||
| 998 | ¯S«ü¨ä©Ò»¡©úªº¤º®eªº¡u¤å¥»¡v¡G¡u¹ê»Ú®Ä¤O¥H^¤å¥»¬°·Ç¡v¡C | ||
| 999 | §Y¨Ï¥u¬O¡u¤@¦æ¦r¡v¡A¥un¥¦¬O¥Î¨Ó§@¬°»¡©ú¤§¥Î¡A | ||
| 1000 | ½ĶÁÙ¬O±N¥¦µø¬°¡u¤å¥ó¡v¡C | ||
| 1001 | (3) ¡ucut¡vªº°Ê§@¦b Emacs ¤¤¤À¬°¡u±þ±¼¡v©M¡u§R°£¡v¡A¤§¶¡ªº®t²§¦p¤U¡G | ||
| 1002 | ¤@¯ë½s¿è¾¹¤¤ªº¡ucut¡v¡G¥u¦³³Ìªñ³Q cut ªº¤å¦rÂ\¨ì clipboard ¤¤¡F | ||
| 1003 | ¡u±þ±¼¡] killing ¡^¡v¡G³Q±þ±¼ªº¤å¦r¡A¥þ³¡³Q¥[¤J¨ì kill ring ¤¤¡F | ||
| 1004 | ¡u§R°£¡] deleting ¡^¡v¡G³Q§R°£ªº¤å¦r¡A´N¬O³Q§R°£¤F¡C | ||
| 1005 | ¦]¦¹¦b¤@¯ë½s¿è¾¹¤¤¡A±z¥u¯à paste¡u³Ìªñ¡v³Q cut ªº¤å¦r¡F | ||
| 1006 | ¦Ó¦b Emacs ¤¤¡A±z¥i¥H¡u©Ô¦^¡v¥ô¦ó¥ý«e³Q±þ±¼ªº¤å¦r¡A¦P®É¡A | ||
| 1007 | ¥¦ªº§@ªk«Ü®e©ö¡C¦Ü©ó³Q§R°£ªº¡A¦]¬°¥Î¨Ó§@¬°¡u§R°£¡v¥\¯àªº«ü¥O¡A | ||
| 1008 | ©Ò¯à²¾¥hªº¤å¦r¼Æ¶q³£«Ü¤Ö¡A¦]¦¹¤]¨S¤°»ò¦n©Ô¦^ªº¡F | ||
| 1009 | ¦pªG¯uªº·Q¦^´_³o¨Ç¤å¦r¡Aundo ±zªº°Ê§@´N¬O¤F¡C | ||
| 1010 | (4) ¡uwindow¡v¦P®É½Ķ¬°¡uµøµ¡¡v©M¡uµ¡®æ¡v¡A | ||
| 1011 | «eªÌªí¥Ü²{¦b¤@¯ë·§©À¤¤ªºµøµ¡¨t²Î¡A¦p¡uX µøµ¡¡v¡F | ||
| 1012 | «áªÌªí¥Ü Emacs ¤¤ªºµøµ¡¡A½Ķ¦b¦¹³qºÙ¬°¡uµ¡®æ¡v¡C | ||
| 1013 | Emacs ªº¡uµ¡®æ¡v§Y¨Ï¦b©R¥O¦C´£¥Ü¤U¤]¥i¥H¥¿±`¤u§@¡A | ||
| 1014 | ¦¹¤@°ò¥»¯S©ÊÅãµMȱo§ÚÌ¥H¥t¤@Ó±M¥Î³N»y¨Ó´yz¥¦¡C | ||
| 1015 | (5) Ãö©óÀɮתº³N»y¡A¡u§ä¡v¤@ÓÀɮצb Emacs ¤¤¦³¨âºØ§@¥Î¡G | ||
| 1016 | §ä¤@Ó¡u¨Ã¤£¦s¦b¡vªºÀɮסAŪªÌÀ³»{ª¾¬°¡u¶}·sÀɮסv¡F | ||
| 1017 | §ä¤@Ó¡u¤w¸g¦s¦b¡vªºÀɮסA«h¬O¡u¶}±ÒÂÂÀÉ¡v¡C | ||
| 1018 | Emacs ¥u¥H¤@Ó¡u§ä¡vªº°Ê§@¨Ó¸Ñ¨M¡A¥Dnªºì¦]¬O¡u¹ê»Ú¤W¡v | ||
| 1019 | ªº³nÅé¤u§@¦p¦¹¡CÀb«ÈÌÀ³¸Ó·|µo²{³o¼Ë¤ñ¸û¦ÛµM¡A | ||
| 1020 | ¦]¬°¥¦¤ÏÀ³¤F¹q¸£ªº¤u§@¤è¦¡¡A¦P®É¾Þ§@°_¨Ó¤]¸û¤Ö¼o¸Ü¡C | ||
| 1021 | (6) ¦b¡i¡j¤¤ªº¤å¦r¬°Â½Ä¶ªºµù¸Ñ¡C | ||
| 1022 | (7) Ãö©ó¨Ï¤¤¤å¤å¥óµ²ºc¤ÆªºÄ³ÃD¡A°ÝÃD¤w¸gÀò±o¸Ñ¨M¡C | ||
| 1023 | (8) ¥»Â½Ä¶¤å¥»©Ò±Ä¥ÎªºÂ²Ác¥Î»y®t²§¦Cªí¦p¤U¡G | ||
| 1024 | zh cn | ||
| 1025 | ¤å¥ó ¤åÀÉ | ||
| 1026 | ³nÅé ³n¥ó | ||
| 1027 | §@·~ ¾Þ§@ | ||
| 1028 | ®M¥ó ¥] | ||
| 1029 | µøµ¡ µ¡¤f | ||
| 1030 | »¼°j »¼Âk | ||
| 1031 | Àb«È ¶Â«È | ||
| 1032 | ¸ê°T «H®§ | ||
| 1033 | |||
| 1034 | ¥t¥~¡A§Ṳ́]¤Q¤ÀÅwªïŪªÌ¥i¥Hª½±µ×§ï¥»§Ö³t«ü«n¡A°µ¥X¦Û¤vªºª©¥»¡A¥H¦Û¤v | ||
| 1035 | »{¬°³Ì¬°¦X¾Aªº¤è¦¡¨Ó¤¶²Ð Emacs ¡C¦pªG±z°µ¥X¤F³o¼ËÓ¤H¤Æªºª©¥»¡A¨Ã¥B»{ | ||
| 1036 | ¬°¨¬¨Ñ¤j®a°Ñ¦Ò¨Ï¥Î¡A½Ð±Hµ¹ <chinese-coordinators@gnu.org> ¡A§ÚÌ·|±N±z | ||
| 1037 | ªºª©¥»¤½¶}¦b GNU/CTT ªººô¶¤¤´£¨Ñµ¹¤¤¤å¨Ï¥ÎªÌ¤U¸ü¡C | ||
| 1038 | |||
| 1039 | ½Ķ¡G¼B ¬L§» <chliu@gnu.org> | ||
| 1040 | ÅçÃÒ¡G°¨ ³·µÓ | ||
| 1041 | |||
| 1042 | |||
| 1043 | * ½Æ»s¡] COPYING ¡^ | ||
| 1044 | ------------------- | ||
| 1045 | |||
| 1046 | ¥»§Ö³t«ü«nªuŧ¦Û¨ã¦³±y¤[¾ú¥vªº Emacs §Ö³t«ü«n¡A¥Ñ Stuart Cracraft ¬°¤F | ||
| 1047 | ì©lªº Emacs ©Ò¼¶¼gªºª©¥»¶}©l¡C | ||
| 1048 | |||
| 1049 | ³oÓª©¥»ªº§Ö³t«ü«n©M GNU Emacs ¤@¼Ë³£¬Oª©Åv¤Æªº¡A¨Ã¥B¤¹³\¦b¬Y¨Ç±ø¥ó¤U | ||
| 1050 | ´²§G¨ä«þ¨©¡G | ||
| 1051 | |||
| 1052 | Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004, | ||
| 1053 | 2005, 2006, 2007 Free Software Foundation, Inc. | ||
| 1054 | |||
| 1055 | Permission is granted to anyone to make or distribute verbatim copies | ||
| 1056 | of this document as received, in any medium, provided that the | ||
| 1057 | copyright notice and permission notice are preserved, | ||
| 1058 | and that the distributor grants the recipient permission | ||
| 1059 | for further redistribution as permitted by this notice. | ||
| 1060 | |||
| 1061 | ¥»¤å¤¹³\¦b¤£Åܧó¤å¥ó¤º®eªº«e´£¤U¥Zµn¦b¥ô¦ó§Î¦¡ªº´CÅ餤¡A | ||
| 1062 | ¦ý»Ý«O¯dª©ÅvÁn©ú¥H¤Î³\¥iÁn©ú¡A | ||
| 1063 | ´²§GªÌ¤]¥²¶·µ¹¤©±µ¨üªÌ¦p¦P¦¹Án©ú©Ò¤¹³\ªº¡A¶i¤@¨B´²§Gªº³\¥i¡C | ||
| 1064 | ¡i¥»¬qͤ崣¨ÑŪªÌ§@¬°°Ñ¦Ò¥HÀ°§U²z¸Ñ¡A¹ê»Ú®Ä¤O¥H^¤å¥»¬°·Ç¡C¡j | ||
| 1065 | |||
| 1066 | Permission is granted to distribute modified versions | ||
| 1067 | of this document, or of portions of it, | ||
| 1068 | under the above conditions, provided also that they | ||
| 1069 | carry prominent notices stating who last altered them. | ||
| 1070 | |||
| 1071 | ¥»¤å¤¹³\¦b»P¤Wz¬Û¦Pªº±ø¥ó¤U¡A´²§G×§ï«áªºª©¥»¡A©Î¬O¨ä¤¤ªº¤@³¡¥÷¡A | ||
| 1072 | ¦ý¥¦Ì¤]¥²¶·±a¦³ÅãµÛªº¡A»¡©ú¥Ñ½Ö³Ì«á§ó°Ê¤F¥¦ªºÁn©ú¡C | ||
| 1073 | ¡iCopyleft ª©Åv°£¤F´£¨Ñ¨Ï¥ÎªÌ¦Û¥Ñ¥~¡A¤]ºûÅ@ì©l§@ªÌ¡A | ||
| 1074 | ¥H¤Î«á¨Óªº×§ï§@ªÌªº¦WÅAÅv¡] credit ¡^¡C | ||
| 1075 | ¥»¬qͤ崣¨ÑŪªÌ§@¬°°Ñ¦Ò¥HÀ°§U²z¸Ñ¡A¹ê»Ú®Ä¤O¥H^¤å¥»¬°·Ç¡C¡j | ||
| 1076 | |||
| 1077 | ½Æ»s Emacs ¥»¨ªº±ø¥ó¸û¬°½ÆÂø¡A¦ý¬O¨ã¦³¬Û¦Pªººë¯«¡C½Ð¾\Ū COPYING ³oÓ | ||
| 1078 | ÀɮסA¨Ã¥B½T¹êµ¹¤©±zªºªB¤Í GNU Emacs ªº«þ¨©¡C½Ð¸g¥Ñ¡u¨Ï¥Î¡B¼¶¼g¡B¥H¤Î | ||
| 1079 | ¤À¨É¦Û¥Ñ³nÅé¡v¨ÓÀ°§U®ø°£³nÅé»Ùê¥D¸q¡]¾Ö¦³Åv¡^¡I | ||
| 1080 | |||
| 1081 | ;;; DO NOT PUT THIS ON ZHS OR ZHT FILE... | ||
| 1082 | ;;; Local Variables: | ||
| 1083 | ;;; coding: chinese-big5 | ||
| 1084 | ;;; End: | ||
| 1085 | |||
| 1086 | ;;; arch-tag: a51dafb4-e602-432b-8020-5d5d5f150811 | ||